Domů Blog Strana 1074

SŽDC zahajuje v Plzni přestavbu domažlické trati za 1,1 mld. Kč

Zdroj: Pixabay.com

[quote]V plzeňské části Skvrňany začíná dvouletá přestavba domažlické železniční trati za 1,085 miliardy korun. Práce na železničním svršku i na hlavní silnici začnou naplno 1. března, kdy nastane tříměsíční výluka. ČTK to řekl Přemysl Holmik ze společnosti Swietelsky stavební, která spolu se sesterskou firmou Swietelsky Rail CZ vyhrála soutěž na další etapu modernizace plzeňského železničního uzlu.[/quote]

,,Zatím jsme pokáceli 3500 stromů a vymýtili čtyři hektary nežádoucích křovinatých porostů,“ uvedl.

Investorem stavby takzvaného přesmyku je Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) spolu s městem Plzní. Jde zhruba o 2,5 kilometru dlouhý úsek. Letos a v roce 2019 bude trať v okolí zastávky Skvrňany přeložena do nové trasy, přibude druhá kolej, rekonstruuje se šest mostů i vlečka. Nové bude trakční, sdělovací a zabezpečovací vedení.

Součástí projektu je přeložka hlavní silnice I/26 na Domažlické třídě mimo obytnou zónu, která nahradí nebezpečný přejezd. Opraví se několik ulic – Břeňkova, Na Pile, Na Výspě a Domažlická. V ní vznikne nová železniční zastávka a podél trasa pro pěší a cyklisty.

,,Hlavní stavby na železnici a silnici se budou dělat současně a začnou od března,“ řekl vedoucí stavby David Sichrovský.

Za nejnáročnější pokládá přestavbu přesmyku. Zde se v jednom místě ve třech výškových úrovních kříží dvě státní tratě a firemní vlečka. V místě se zrekonstruují tři tratě a tři mosty a při zachování provozu po většinu doby prací, uvedl. Práce skončí na podzim 2019, nová přeložka domažlické silnice s nadjezdem už letos na podzim.

Kvůli přidání jedné koleje se celá lokalita Domažlické ulice promění. Už loni se tam zdemolovaly budovy a koleje vleček.

Přestavba železniční stanice Plzeň, která si do roku 2022 si vyžádá 6,3 miliardy korun, je v polovině. Jde v současnosti o největší rekonstrukci železničního uzlu v ČR, 70 procent nákladů pokryjí dotace EU.

Zdroj: ČTK

20 let úspěšného sdílení odborných znalostí EU prostřednictvím více než 2 700 projektů

Zdroj: Pixabay.com

[quote]Rok 2018 představuje 20. výročí twinningového nástroje Evropské komise, jednoho z nejúspěšnějších a nejvíce používaných nástrojů na podporu sousedních zemí a regionů Evropské unie.[/quote]

S nedávným zahájením nejnovějšího twinningového projektu v bývalé jugoslávské republice Makedonie celkový počet projektů realizovaných za posledních 20 let překračuje v tomto roce výročí 2 700 proejktů. Cílem nového projektu je vybudovat partnerskou spolupráci s celní správou partnerské země ve Skopje, aby se zjednodušily celní postupy a vytvořilo prostředí šetrné k podnikání.

Johannes Hahn, komisař pro evropskou politiku sousedství a vyjednávání o rozšíření, řekl:

,,20. výročí twinningu je příležitostí k oslavě a úvahám o minulých úspěších i o budoucích perspektivách. Během uplynulých 20 let bylo více než 2700 twinningových projektů k reformě právních předpisů např. v oblasti azylu v Srbsku, ,k posílení elektronické správy v Gruzii podporou výměny informací mezi rovnocennými subjekty; twinning nadále přináší neocenitelnou přidanou hodnotu při podpoře modernizace, úsilí o hodnoty EU a strukturálních reforem, jakož i při podpoře změn eknomiky, stability, bezpečnosti a prosperity v regionech sousedství a rozšíření.“

Souvislosti

Twinning je jedinečná forma dlouhodobé spolupráce mezi veřejnými správami zemí EU a jejich protějšky v kandidátských a potenciálních kandidátských zemí na členství v EU, stejně jako v sousdských regionech EU. Twinningové projekty podporují reformu veřejné správy, hodnoty EU a rozvíjejí uplatnění evropských norem.. Klíčem k úspěchu twinningu je peer-to-peer (rovnocenná) odbornost poskytovaná v terénu státními úředníky z členských států EU, které pracují ruku v ruce s vnitrostátními správami v partnerských zemích.

V oblasti rozšíření twinning podporuje transpozici, provádění a prosazování právních předpisů EU. V tomto kontextu twinning také poskytl rozsáhlou podporu zemím, které se staly členskými státy EU v letech 2004, 2007 a 2013. Například nedávno dokončený twinningový projekt pomohl komisaři pro uprchlíky a migraci a Ministerstvu vnitra Republiky Srbsko připravit nový azylový zákon a reformu azylového systému země. Prostřednictvím opatření na budování kapacit mohla podpořit Srbsko v úsilí o přizpůsobení se normám EU v oblasti azylové politiky.

V regionu sousedství EU se twinning dostane k sousedům EU ochotným posílit svou spolupráci s EU. Například nedávno uzavřený twinningový projekt EU k posílení elektronického řízení v Gruzii vedl k novému zákonu o elektronickém podpisu a k přijetí celkového evropského rámce pro elektronickou identifikaci elektronických transakcí, což je zásadní krok pro Gruzii a její integraci do Evropy .
Více informací o twinningové zprávě o twinningové zprávě o činnosti 2016.

Komise schválila šest mechanismů kapacity elektrické energie pro zajištění bezpečnosti dodávek v Belgii, Francii, Německu, Řecku, Itálii a Polsku

Zdroj: Pixabay.com

[quote]Evropská komise schválila 7. února podle pravidel EU pro státní podpory kapacitní mechanismy elektřiny v Belgii, Francii, Německu, Řecku, Itálii a Polsku. Komise zjistila, že tato opatření přispějí k zajištění bezpečnosti dodávek při současném zachování hospodářské soutěže na jednotném trhu.[/quote]

Komisařka Margrethe Vestagerová, zodpovědná za politiku hospodářské soutěže, uvedla:

,,Mechanismy kapacity mohou pomoci zajistit bezpečnost dodávek elektřiny, ale musí být navrženy tak, aby se zabránilo narušení hospodářské soutěže na trzích s energií. Jsem ráda, že naše úzká spolupráce s vnitrostátními orgány nám umožnila dnes schválit dobře navržené kapacitní mechanismy v šesti zemích EU, které podpoří konkurenci mezi všemi potenciálními poskytovateli kapacit ve prospěch spotřebitelů a našeho evropského trhu s energií.“

Mechanismy kapacity mají důležitý cíl zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny. Pokud však nejsou dobře navrženy, mohou způsobit vyšší ceny elektřiny pro spotřebitele, poskytnout nepřiměřené výhody některým provozovatelům nebo bránit toku elektřiny přes hranice EU. Proto Komise v úzké spolupráci s příslušnými vnitrostátními orgány posuzovala šest mechanismů v Belgii, Francii, Německu, Řecku, Itálii a Polsku, aby zajistila splnění přísných kritérií podle pravidel EU o státní podpoře, zejména pokynů Komise z roku 2014 o Státní podpoře ochrany životního prostředí a energetiky. V této souvislosti Komise vzala rovněž v úvahu poznatky z jejího šetření o kapacitních mechanismech v roce 2016. Dnešní rozhodnutí doplňují strategii Evropské unie v oblasti energetiky s cílem zajistit bezpečnou, udržitelnou a konkurenceschopnou energii v Evropě.

I když jsou kapacitní mechanismy dobře navrženy, nemohou na vnitrostátní ani evropské úrovni nahradit reformy trhu s elektřinou. Zároveň probíhá důležitá legislativní práce zaměřená na řešení selhání trhu a regulace, které podkopávají pobídky pro provozovatele energie investovat do kapacit výroby elektřiny a udržovat bezpečnost dodávek. Balíček Komise „Čistá energie pro všechny“ z listopadu  roku 2016, klíčový návrh na splnění našich závazků z Pařížské dohody, se v současné době projednávají s evropskými spoluzákonodárci. Tento balíček obsahuje nový návrh trhu s cílem vytvořit správné investiční pobídky a umožnit další rozvoj obnovitelných zdrojů v odvětví elektřiny. Po přijetí budou členské státy muset přizpůsobit všechny stávající opatření státní podpory budoucí legislativě.

Kapacitní mechanismy dnes schválené

Šest schválených kapacitních mechanismů se týká více než poloviny obyvatel EU. Zahrnují řadu různých typů mechanismů, které řeší specifickou potřebu v každém členském státě, a to strategické rezervy, celoplošné mechanismy a opatření specificky podporující reakci na poptávku.

Strategické rezervy

V případě Belgie a Německa povolila Komise strategické rezervy. Strategické rezervy udržují určité výrobní kapacity mimo trh s elektřinou pouze v případě nouze. Mohou být nezbytné k zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny, když trhy s elektřinou procházejí přechodem a reformami a jsou určeny k pojištění proti riziku vážné krize dodávek během těchto přechodů.

Belgie i Německo jednoznačně identifikovaly a vyčíslily rizika týkající se bezpečnosti dodávek, která by měla být řešena rezervami. V případě Belgie je rezervní fond potřebný ke zmírnění rizik dodávek z důvodu vysoké závislosti Belgie na stárnoucí jaderné kapacitě, a to i v případě dovozu elektřiny. V případě Německa je tato rezerva nezbytná k zajištění bezpečnosti dodávek během probíhající reformy německého trhu s elektřinou a ke zvládnutí postupného ukončení výroby jaderné elektřiny.

Obě rezervy jsou dočasné a budou odstraněny, jakmile bude dořešena základní otázka trhu. Strategické rezervy jsou nakonec získávány prostřednictvím pravidelných a konkurenčních výběrových řízení otevřených všem typům včetně reakce na poptávku, s cílem zajistit účinnou hospodářskou soutěž a omezit náklady. Na tomto základě Komise dospěla k závěru, že obě opatření jsou v souladu s pravidly EU pro státní podpory.

Celostátní kapacitní mechanismus pro celý trh

V případě Itálie a Polska Komise schválila celoevropské kapacitní mechanismy. To může být nezbytné, pokud se trhy s elektřinou potýkají s problémy strukturální bezpečnosti dodávek. V rámci mechanismu celosvětové kapacity mohou poskytovatelé kapacity získat platbu za to, že jsou k dispozici k výrobě elektřiny, nebo v případě provozovatelů reakce na poptávku, že jsou k dispozici ke snížení své spotřeby elektrické energie.

Jak Itálie, tak Polsko jednoznačně identifikovaly a kvantifikovaly rizika týkající se bezpečnosti dodávek, přičemž zohlednily případné dovozy ze sousedních zemí. Itálie prokázala, že z trhu je vyloučen značný objemí kapacit a nové investice jsou nepravděpodobné, protože investoři nemohou získat z jejich prodeje elektřiny dostatečný výnos. Podobně Polsko prokázalo, že čelí selhání trhu s elektřinou, které brání cenám motivovat výrobce elektřiny k tomu, aby udrželi stávající kapacitu na trhu nebo investovali do nových kapacit.

Oba mechanismy v Itálii a v Polsku jsou otevřeny pro všechny typy poskytovatelů kapacit, včetně reakce na poptávku stávajících a nových kapacit, domácí i zahraniční. Dále budou tato opatření udržovat náklady pro spotřebitele pod kontrolou díky pravidelným, konkurenčním aukcím na přidělení kapacitních smluv. Souběžně se Itálie i Polsko zavázaly provádět reformy fungování trhů s elektřinou.

Komise proto shledala, že obě opatření jsou v souladu s pravidly EU pro státní podporu. To vychází ze schválení mechanismů celosvětové kapacity ve Velké Británii, ve Francii a na irském trhu „všech ostrovů“ na základě stejných kritérií.

Schémata reakce na poptávku

V případech Francie a Řecka schválila Komise kapacitní mechanismy specificky podporující reakci na poptávku. Systémy odpovědí na poptávku zaplatí zákazníkům za snížení své spotřeby elektřiny v hodinách, kdy je elektřina omezená. Výhodou těchto systémů je, že operátoři reakce na poptávku mohou být schopni reagovat rychleji než generátory elektřiny. Navíc je obecně šetrnější k životnímu prostředí snížení spotřeby než výroba dodatečné elektřiny a tyto systémy mohou zbytečně stavět výstavbu dalších elektráren.

Francie prokázala, že tento režim je nezbytný k dalšímu posílení sektoru reakce na poptávku v zemi, kde se pravděpodobně vyskytne extrémní poptávka po chladném počasí. V případě Řecka stávající systém hrál důležitou roli při řízení úzkých situací v oblasti elektřiny během chladných období v prosinci 2016 a v lednu 2017 a opatření může být v blízké budoucnosti znovu vyvoláno.

Obě opatření jsou dočasná a podpora bude poskytnuta prostřednictvím pravidelných a konkurenčních výběrových řízení s cílem udržet nižší náklady.

Na tomto základě Komise shledala, že jsou v souladu s pravidly EU pro státní podporu. Vychází z toho, že Komise v roce 2016 schválila zvláštní systém podpory poptávky v Německu na základě stejných kritérií.

Souvislosti

Vědecké šetření Komise o kapacitních mechanismech v roce 2016 vytvořilo základ pro úzkou spolupráci mezi Komisí a členskými státy EU s cílem zajistit, aby mechanismy kapacity byly dobře navrženy a byly účelné.

Zpráva o odvětvovém šetření potvrdila, že mechanismy kapacity mohou být nezbytné, jestliže selhání trhu a regulace blokuje cenové signály nezbytné pro zachování přiměřené úrovně bezpečnosti dodávek. Zpráva však jasně stanovila, že pravidla EU o státní podpoře jsou důležitá, aby zajistily, že mechanismy kapacity nebudou fungovat jako zadní vrátka subvence pro specifické technologie nebo že způsobí jiné nežádoucí narušení hospodářské soutěže nebo že spotřebitelé elektřiny dostanou příliš vysokou cenu.

Konkrétně odvětvové šetření načrtlo nutnost, aby členské státy nejprve provedly potřebné tržní reformy před zavedením kapacitních mechanismů a aby mechanismy kapacity:

– byly založeny na důkladném posouzení potřeb, které přesahuje hranice států;

– přidělit podporu prostřednictvím konkurenčních nabídek otevřených pro všechny typ poskytovatelů kapacit, neboť to zachovává hospodářskou soutěž mezi poskytovateli kapacit a snižuje náklady spotřebitelů;

– omezit narušení hospodářské soutěže vhodným návrhem;

– omezit zásahy do tvorby cen na trzích s energií; a

– omezit dopad na přeshraniční obchod tím, že se poskytovatelům kapacit v jiných členských státech umožní účastnit se.

Konkrétní odvětvové šetření načrtlo nutnost, aby členské státy nejprve provedly potřebné tržní reformy před zavedením kapacitních mechanismů a aby mechanismy kapacity:

– vycházely z důkladného posouzení potřeb, které přesahuje hranice států;

-přidělily podporu prostřednictvím konkurenčních nabídek otevřených pro všechny typy poskytovatelů kapacit, neboť to zachovává hospodářskou soutěž mezi poskytovateli kapacit a snižuje náklady spotřebitelů;

– omezily narušení hospodářské soutěže vhodným návrhem;- omezit zásahy do tvorby cen na trzích s energií;

– omezily dopad na přeshraniční obchod tím, že se poskytovatelům kapacit v jiných členských státech umožní účastnit se.

Schválením mechanismů kapacity podle pravidel EU o státní podpoře Komisí není dotčeno to, aby tato opatření byla v souladu s budoucími odvětvovými právními předpisy EU, a to i v případě nařízení o elektřině, které podléhá probíhajícímu legislativnímu postupu (viz také KOM / 2016/0861 v konečném znění).

Čáslavská základna bude hostit cvičení Sky Avenger 2018

Zdroj: Pixabay.com

[quote]Čáslavská letecká základna bude v druhé polovině června hostit mezinárodní cvičení Sky Avenger 2018. Zapojí se do něj letouny JAS-39 Gripen a L-159 Alca z čáslavské základny a vrtulníky Mi-24/35 a Mi-171 z Náměště nad Oslavou. Spojené státy na cvičení vyšlou stroje F-16 Fighting Falcon, přislíbena je také účast tankeru KC-135, sdělil ČTK mluvčí čáslavské základy Tomáš Maruščák.[/quote]

Akce plánovaná od 18. do 29. června se koná na základě dlouholeté spolupráce s nebraskou a texaskou národní gardou.

,,Kromě manévrových vzdušných bojů a spolupráce s předsunutými leteckými návodčími bude cvičení zaměřené také na mise s komplexními scénáři,“ uvedl zástupce ředitele cvičení Tomáš Merta.

Spolupráce mezi českou armádou a nebraskou a texaskou národní gardou začala v roce 1993, prvotním cílem bylo pomoci české armádě v přípravě ke vstupu do NATO. Vojáci pořádají společná cvičení v Česku nebo Texasu a vyměňují si zkušenosti v oblasti velení a řízení, kybernetické obrany, likvidace výbušných zařízení nebo ochrany proti zbraním hromadného ničení.

Zdroj: ČTK

Taxikáři protestovali proti Uberu pomalou jízdou centrem Prahy

[quote]Stovky řidičů taxi protestovaly včera v Praze proti alternativním přepravním službám typu Uber. Demonstrace spočívala v pomalé jízdě středem města, zejména po severojižní magistrále. Trvala zhruba dvě hodiny. Blokádu ulic taxikáři neplánovali a větší komplikace v dopravě ani hlášeny nebyly. Akci chtějí zopakovat v pátek odpoledne. Doufají v ještě vyšší účast.[/quote]

Řidiči taxi o alternativních přepravních službách tvrdí, že jde o nekalou konkurenci. Viní stát z toho, že vůči ní nic nepodniká. Ministr dopravy Dan Ťok slíbil, že novela k regulaci služeb, které využívají digitální platformy, bude hotova v řádu týdnů. Se zástupci taxislužeb bude jednat na pravidelné schůzce ve druhé polovině února.

Řidiči taxi se na místo srazu na Strahově začali sjíždět už dopoledne. Pražské taxikáře přijeli podpořit i někteří kolegové z jiných krajů. Podle organizátorů dorazilo na 2000 vozidel, podle údajů magistrátu jich bylo kolem 1400. Řidiči měli na automobilech protestní samolepky i další polepy proti alternativním přepravním službám, na některé připevnili i české vlajky.

Místopředsedkyně Asociace koncesionářů v taxislužbě Karolína Venclová před účastníky řekla, že taxikáři jsou i řidiči, kteří provozují přepravní služby prostřednictvím digitálních platforem. Proto by měli podle ní splňovat stejné zákonné podmínky.

,,Měl by platit jeden metr. Vyzýváme vládu k tomu, aby začala konat,“ uvedla.

Pořadatelé přímo na místě vyzvali členy vlády, aby za nimi dorazili k jednání. Premiér Andrej Babiš vzkázal, že ho nikdo neoslovil. Když ho taxikáři pozvou, rád je vyslechne, uvedl. Výzvu chtějí taxikáři zopakovat i v pátek.

Odpoledne se vydaly kolony ve dvou trasách kroužit do ulic centra. Některé řidiče tam zastavili policisté pro podezření z bezdůvodně pomalé jízdy. Jeden z nich měl podle policie platný zákaz řízení a skončil pro podezření z maření úředního rozhodnutí na služebně. Dalšího účastníka policisté zajistili, když házel dýmovnice.

Po dvou hodinách se část řidičů taxi vrátila na Strahov, kde protest pro včerejšek skončil. Pražská primátora Adriana Krnáčová počínání řidičů taxi kritizovala.

,,Je to nerozum a neprospěje to nikomu kromě té skupiny, proti které je ten protest namířen,“ řekla.

Způsob protestu se nelíbí ani některým dispečinkům taxi. Podle jednatele firmy Modrý anděl Roberta Faltýnka je nepřípustné, aby si taxikáři vzali pro vyjádření svého nesouhlasu jako rukojmí motoristy v Praze. Důvod akce je ale podle něho legitimní a služby typu Uber by se měly regulovat.

Dnes se chtějí taxikáři sjet na Strahově v poledne. O hodinu a půl později by vyrazili do centra, přičemž trasa se proti včerejšku asi změní. Chtějí také doručit na úřad vlády protestní petici.

Řidičů taxi je v hlavním městě podle odhadů zhruba 8300 a vadí jim, že řidiči Uber nemají auta evidovaná jako vozidla taxislužby a nemají taxametry. Uber tvrdí, že není taxislužba, ale že nabízí spolujízdu v rámci sdílené ekonomiky. Včera společnost uvedla, že se snaží hledat s městem a dalšími institucemi řešení, které by vyhovovalo všem. Řidiči taxi protestovali v Praze proti Uberu už loni, přede dvěma lety pak úplně zablokovali magistrálu u hlavního nádraží.

Zdroj: ČTK

Počet přejezdů opatřených závorami se letos zvýší o dvě desítky

Zdroj: Pixabay.com

[quote]Lepšího zabezpečení by se letos mělo v Česku dočkat 82 železničních přejezdů. U dvacítky z nich přibudou závory, na další čtyři železničáři instalují výstražná světla. Desítky dalších přejezdů projdou kompletní rekonstrukcí. Správu železniční dopravní cesty (SŽDC) vyjdou úpravy na celkem 814 milionů korun. Informoval o tom mluvčí organizace Marek Illiaš.[/quote]

Počet přejezdů zabezpečených pouze výstražnými kříži v Česku podle SŽDC dlouhodobě klesá. Nejrychleji se naopak zvyšuje počet přejezdů se zabezpečovacím zařízením doplněným o závory.

Loni přibyly v Česku závory na 60 přejezdech. Taková úprava je přitom poměrně drahá.

,,V ideálním případě, kdy stačí pouze doplnit stávající zabezpečovací zařízení o závory, se může jednat o jednotky milionů korun,“ uvedl ředitel odboru automatizace a elektrotechniky Martin Krupička.

V některých složitějších případech cena přesáhla deset milionů korun.

Přejezdy vhodné pro modernizaci či zvýšení zabezpečení vytipovává SŽDC ve spolupráci s policií každoročně.

,,Většinou se jedná o přejezdy, na kterých se v minulosti stávaly opakovaně dopravní nehody nebo o přejezdy vybavené nejstaršími typy zabezpečovacího zařízení či pouze výstražnými kříži,“ uvedl.

SŽDC také dlouhodobě testuje detektory překážek na přejezdech, které včas rozpoznají přítomnost vozidla. V letošním roce plánuje detektor otestovat v ostrém provozu na dvou přejezdech na Olomoucku.

Správce železniční infrastruktury se zároveň snaží snižovat počet přejezdů na železnici. Loni bylo zrušeno 16 přejezdů, ve většině případů na účelových či polních cestách.

K dalšímu zvýšení bezpečnosti by mohla přispět výstavba nadjezdů místo úrovňových křížení kolejí se silnicí.

,,V této oblasti SŽDC připravuje u osmi přejezdů záměr projektu stavby a dokumentaci k územnímu řízení. Další dva vytipované přejezdy zařadila do investičního plánu,“ uvedl Illiaš.

Dodal ale, že projektová příprava, získaní stavebního povolení a výběr zhotovitele může zabrat i několik let.

Podle údajů Drážní inspekce zemřelo loni na přejezdech v Česku 34 lidí, tedy asi o čtvrtinu méně než v roce 2016. Celkový počet nehod na křížení železnice a silnice se loni snížil o dvě procenta na 171 případů.

Zdroj: ČTK

Fond GIP koupí za 1,98 miliardy eur železniční firmu Italo

Zdroj: Pixabay.com

[quote]Americký fond Global Infrastructrue Partners (GIP) koupí za 1,98 miliardy eur (50 miliard Kč) italskou soukromou železniční společnost Italo. Akcionáři italské firmy oznámili, že přijali navýšenou nabídku od GIP a ruší plánovanou primární nabídku akcií, která se měla uskutečnit ještě tento měsíc.[/quote]

Navýšená nabídka od GIP přišla jen několik dní před očekávaným stanovením ceny pro primární nabídku. Firma Italo chtěla nabídnou na burze až 40 procent akcií.

Společnost Italo plánuje další expanzi na domácím trhu a ráda by vyvezla svůj podnikatelský model do zahraničí. Když bude součástí infrastrukturního fondu GIP, který spravuje majetek v hodnotě 40 miliard eur, může se jí lépe podařit splnit tyto ambice, upozornila agentura Reuters.

Zakladatelé společnosti, mezi které patří i bývalý šéf Ferrari Luca Cordero di Montezemolo, investovali v roce 2006 do firmy celkem jednu miliardu eur. Cílem bylo vytvořit konkurenci státní železniční společnosti Ferrovie dello Stato na vysokorychlostních trasách po celé zemi.

Italo je prvním soukromým vysokorychlostním železničním přepravcem v zemi a první firmou na světě, která používá nové vlaky AGV od Alstomu. Tyto vlaky drží rychlostní rekord pro kolejová vozidla. V současnosti má Italo 25 vlaků poslední generace AGV 575, které mohou jet rychlostí až 360 kilometrů v hodině, a 17 Italo EVO.

Společnost loni přepravila 12,8 milionu cestujících. Její příjmy stouply o 24,8 procenta na 454,9 miliardy eur a čistý zisk o 3,4 procenta na 33,8 milionu eur.

Zdroj: ČTK

Unikátní systém třebíčské firmy Nuvia změří radiaci pomocí dronu

[quote]Třebíčská firma Nuvia vyvinula unikátní monitorovací systém, který dokáže pomocí dronu rychle a přesně určit zdroj radioaktivního záření. Jeho použití vyjde levněji než nasazení vrtulníku, v zamořených oblastech se tak zároveň vyloučí ohrožení posádky. Nový monitorovací systém je výsledkem čtyřletého výzkumu. Využít ho mohou záchranáři, bezpečnostní složky i výzkumné ústavy. Novinářům to při včerejší prezentaci v Třebíči řekl vedoucí vývojového týmu Petr Sládek.[/quote]

Představený dron včetně monitorovacího modulu váží okolo 15 kilogramů. Systém se dá použít v různých oblastech. Kontrolovat lze jeho pomocí například i transport jaderných materiálů nebo okolí jaderných elektráren.

,,Jsou tady z minulosti oblasti, kde třeba byla těžena uranová ruda a běží tam rekultivace,“ uvedl Sládek další možnosti využití.

Naměřená data se operátorovi zobrazují on-line na monitoru počítače. Nuvia už nový systém dodala do Číny a Indie, zájemce má třeba i z Brazílie.

Nový monitorovací systém DRONES-G firmy Nuvia představuje další možnost měření radiace, pro niž se používají přístroje od ručních detektorů přes monitorovací systémy umístěné ve vozidlech a vrtulnících po mobilní laboratoře.

Monitorovací systém připojený k dronu může nahradit vrtulníky, protože v nich použitý detekční systém je asi desetkrát levnější. Dron je také možné nasadit rychleji.

,,Objednání vrtulníku trvá hodiny. Tento prostředek dáte do auta, vzlétnout můžete do hodiny. Výsledky měření jsou porovnatelné,“ uvedl Sládek.

Vrtulník je podle něj vhodnější při velkých haváriích nebo na rozlehlých územích, protože může být ve vzduchu hodiny.

Nuvia, a.s., se specializuje na velké inženýringové projekty, komplexní služby, dodávky technologií, zařízení a informačních systémů pro jadernou energetiku, průmysl, vzdělávací instituce, výzkumná a lékařská pracoviště v ČR i v zahraničí. Systémy pro měření radiace firma dodává například české armádě a detekční systémy pro třídění pevného radioaktivního odpadu do obou jaderných elektráren v Česku. Nuvia je od roku 2012 součástí francouzského koncernu Vinci. V Třebíči zaměstnává 150 lidí a v celém Česku 300.

Zdroj: ČTK

ČD letos chtějí stavět opravárenskou halu v Brně za 250 milionů

Zdroj: Freeimages.com

[quote]České dráhy chtějí letos začít se stavbou nové opravárenské haly v Brně-Maloměřicích, která má výrazně usnadnit manipulaci s dlouhými jednotkami RegioPanter a InterPanter. Na jižní Moravě začaly jezdit teprve v roce 2014. Současné zázemí se před více než 50 lety budovalo pro opravy lokomotiv a pro jednotky je délka opravárenských hal nedostatečná, řekla ČTK mluvčí Českých drah Monika Bezuchová. Cena za novou halu má být čtvrt miliardy, uchazeči o zakázku mohou podat nabídku do konce února.[/quote]

S vlakovými jednotkami je nyní potřeba pracně posunovat pomocí lokomotivy tak, aby se všechny vozy jednotky dostaly k prohlížecím lávkám, bez kterých nelze provést údržbu technologií umístěných na střeše vlaku.

Hala má být dlouhá přes 150 metrů, budou v ní dvě koleje a technologické zázemí.

,,Údržba bude díky tomu rychlejší a levnější, protože odpadne v současné době nezbytná a časově náročná manipulace s elektrickými jednotkami,“ uvedla Bezuchová.

Brněnské depo se stará o 14 rychlíkových jednotek InterPanter a o sedm jednotek pro osobní vlaky RegioPanter. Kvůli tomu se musela změnit organizace práce a provozní zvyklosti.

Již před více než rokem také České dráhy zbouraly nepotřebnou a nefunkční kotelnu, odvezly letitou navážku starého popela, a vzniklo tak místo pro další kolej. Součástí stavby bude i částečná úprava kolejiště a trakčního vedení, aby manipulace s vlaky v depu byla co nejefektivnější.

Maloměřické depo vzniklo v roce 1964 a sloužilo parním lokomotivám, později pro údržbu elektrických a motorových lokomotiv. Dodnes se zde však opravují i historické parní lokomotivy a také letité elektrické jednotky řady 560, které by měly být nejpozději v roce 2023 nahrazeny novými, které nakoupil Jihomoravský kraj. Právě od tohoto roku chce kraj uzavřít dlouhodobou smlouvu s jediným dopravcem pro všechny linky. České dráhy tak chtějí nabídnout kromě provozování vlaků právě i opravárenské zázemí, kterým zatím žádná konkurence na území kraje nedisponuje.

Zdroj: ČTK

Vozy MHD letos ujedou v Plzni 15,39 mil. kilometrů, víc než loni

[quote]Autobusy, trolejbusy a tramvaje MHD v Plzni ujedou letos 15,389 milionu kilometrů. Radnice dá na veřejnou dopravu ze svého rozpočtu 869,3 milionu korun. Meziroční mírný nárůst ujetých kilometrů je dán zejména větším počtem plánovaných výluk kvůli velkým státním investičním akcím v Plzni. Objednávku veřejné dopravy u městské firmy Plzeňské městské dopravní podniky (PMDP) schválili radní.[/quote]

Loni město u PMDP objednalo 15,329 milionu kilometrů za 836 milionu korun. Dopravní podniky mají nyní přes 120 autobusů, 116 tramvají, 89 trolejbusů. Ročně přepraví kolem 100 milionů lidí.

,,Větší počet plánovaných výluk samozřejmě vždy znamená zajištění náhradní dopravy, i ta se do objednávky promítá,“ vysvětlil primátorův náměstek pro dopravu Petr Náhlík.

Například Ředitelství silnic a dálnic letos pokračuje druhou etapou v rekonstrukci mostu generála Pattona, Správa železniční dopravní cesty má do 31. srpna dokončit stavbu druhého železničního mostu nad Mikulášskou ulicí. Veřejnou dopravu ovlivní i městské investice, jako je výstavba autobusového terminálu v Šumavské ulici nebo rekonstrukce Dlouhé ulice na Doubravce, popsal Náhlík.

Nejvíce kilometrů najedou ve městě autobusové linky. Je jich 36 a radnice pro ně objednala u dopravních podniků 5,568 milionu kilometrů, tramvaje na třech páteřních linkách ujedou 5,341 milionu kilometrů, pro deset trolejbusových linek objednalo město 4,48 milionu kilometrů.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář