[quote]V dnešní době je průměrná hodinová mzda žen v Evropě o 16,3 % nižší než u mužů. Evropský den rovného odměňování, který letos připadne na 3. listopad, upozorňuje na moment, kdy ženy ve skutečnosti přestávají být ve srovnání s muži placeny, zatímco do konce roku ještě zbývají dva měsíce.[/quote]

První místopředseda Frans Timmermans, komisařka Marianne Thyssen a komisařka Věra Jourová uvedli:

„Rovnost mezi ženami a muži včetně rovného odměňování je jednou ze základních hodnot EU. Zdaleka však ještě není realitou. V posledních letech se rozdíl v odměňování žen a mužů v podstatě vůbec nezměnil.

To znamená, že ženy pracují ve srovnání s muži dva měsíce v roce zadarmo. To je v Evropě 21. století šokující a nepřijatelná nespravedlnost.

Tento setrvalý problém nerovnosti, která postihuje ženy a celou naši společnost i v řadě dalších oblastí, musíme naléhavě začít řešit: ženy často pracují v hůře placených odvětvích, jsou méně často povyšovány a nedostatečně zastoupeny na manažerských pozicích. Domácnosti rodičů samoživitelů, kdy jediným živitelem je žena, jsou vystaveny vyššímu riziku chudoby včetně chudoby dětí a z toho vyplývajících znevýhodněni.

Nerovnost v odměňování není jediný problém. Nedávno odhalené případy sexuálního obtěžování nás upozornila na fakt, že ženy někdy pracují v nepřátelském pracovním prostředí, což má zřejmé důsledky pro jejich profesní rozvoj a pohodu.

Evropská komise chce jít v boji proti této nespravedlnosti příkladem. Za několik týdnů představíme akční plán pro řešení rozdílů v odměňování žen a mužů. Tím se urychlí stávající činnost a budou předložena nová opatření.

V listopadu rovněž uspořádáme kolokvium na téma „Práva žen v neklidné době“ a část jeho programu věnujeme hledání nových řešení rozdílů v odměňování žen a mužů. Přibližně v téže době bude na nejvyšší úrovni vyhlášen evropský pilíř sociálních práv, který také potvrzuje, že ženy a muži mají právo na stejnou odměnu za rovnocennou práci.

Evropané si nerovnosti mezi ženami a muži uvědomují více než kdykoli předtím, jak jsme mohli pozorovat během nedávné kampaně #MeToo v sociálních médiích, a tohoto impulzu musíme využít k akci a změně chování. U příležitosti Evropského dne rovného odměňování se zavazujeme bránit rovná práva a příležitosti na trhu práce pro ženy a muže a budeme tak činit tak dlouho, dokud se EU nestane skutečně dobrou adresou pro ženy.“

Souvislosti

V Evropské unii si ženy během vzdělávání vedou stejně dobře, či dokonce lépe než muži, avšak to se neodráží na trhu práce. V roce 2016 mělo v EU celkem 33 % žen dokončené vysokoškolské vzdělání, zatímco u mužů to bylo 29 %. Celková míra zaměstnanosti u žen je však o 11,6 procentních bodů nižší než u mužů. Ženy jsou i nadále nedostatečně zastoupeny na nejvyšších pozicích v největších společnostech v EU. Žena je pouze jedním ze 14 předsedů správní rady a pouze jedním z 20 výkonných ředitelů.

Evropský pilíř sociálních práv, který bude vyhlášen dne 17. listopadu všemi třemi institucemi EU na sociálním summitu pro růst a spravedlivý pracovní trh, potvrzuje závazek EU zajistit rovnost žen a mužů.

Evropská komise předložila dne 26. dubna 2017 legislativní návrhy o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem, které poskytnou větší flexibilitu a lepší ochranu matkám, otcům a pečovatelům bez ohledu na to, zda si budou chtít vzít volno na péči o děti, využít flexibilní pracovní podmínky nebo se vrátit do práce. Komise vyzývá Evropský parlament a Radu, aby tyto návrhy urychleně projednaly.

Ve dnech 20. až 21. listopadu organizuje Komise své výroční kolokvium o základních právech na téma „Práva žen v neklidné době“.

Řešení složité problematiky musí zřejmě přinést oblast sociální politiky: pokud by měl být vyvážený přirozený přírůstek obyvatelstva, mělo by v průměru na každou ženu připadnout více než 3 děti. Pak by se první děti měly narodit již v průběhu vysokoškolského studia. A přenesení péče o děti na muže je samozřejmě zásadní sociální přínos pro pospolitost, pak ale reálná zaměstnanost mužů co do odpracovaných hodin (viz dnešní statistika) poklesne. Jak na rekvalifikaci v etapě robotizace, aby se zachovala produktivita?

Zaměstnanost: zpráva potvrzuje efektivitu fondu EU pro přizpůsobení se globalizaci

Komise zveřejnila 31.října zprávu o výsledcích Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) v letech 2015 a 2016. Zpráva znovu potvrzuje úlohu fondu jako stěžejního nástroje evropské solidarity v mezích jeho nastavení a dostupnosti rozpočtových prostředků. Tento fond pomohl téměř 19 500 pracovníků přizpůsobit se měnící se struktuře obchodu a dopadům hospodářské a finanční krize ve zmíněném období.

Evropská komisařka pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pracovní mobilitu Marianne Thyssen prohlásila:

„Dnešní výsledky potvrzují, že Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci prostřednictvím své pomoci propuštěným pracovníkům, kteří mají potíže při hledání nového zaměstnání, přináší přidanou hodnotu. Podpora v hodnotě 70 milionů EUR z tohoto fondu se vyplatila: v letech 2015 a 2016 bylo 9 072 pracovníků, kterým byla poskytnuta, znovu zaměstnáno, a to navzdory obtížné situaci na trhu práce, se kterou se tito lidé museli vypořádat. Letos si připomínáme desáté výročí existence tohoto fondu, který je dokladem evropské solidarity s pracovníky, jež se stali oběťmi hromadných propouštění vyvolaných globalizací nebo hospodářskou krizí.“

Celkem 9 072 pracovníků, tedy asi polovina z těch, kteří se účastnili opatření v rámci fondu, nalezlo po uplynutí jednoho roku, tj. na konci období provádění opatření, novou práci nebo začalo podnikat.

Dalších 645 osob se ve stejném období vzdělávalo nebo absolvovalo odbornou přípravu s cílem zvýšit v budoucnu svou zaměstnatelnost. Členské státy rovněž uvedly, že osobní situace, zaměstnatelnost a sebedůvěra dotyčných pracovníků se díky pomoci z fondu a poskytnutým službám viditelně zlepšily. To byl i případ lidí, kteří po ukončení opatření novou práci okamžitě nenašli.

Tyto pozitivní výsledky jsou povzbudivé, zejména vzhledem k obtížným okolnostem. Situace na trhu práce v některých členských státech byla v období, na které se zpráva vztahuje, obzvláště problematická. K hromadným propouštěním došlo na územích, která se již potýkala s nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti. Podpora byla poskytnuta zejména pracovníkům s nízkou kvalifikací nebo jiným znevýhodněním pro hledání zaměstnání. To znovu dokazuje, že finanční prostředky EU, jako je Fond pro přizpůsobení se globalizaci může být skutečně zásadním přínosem, zejména pro nejzranitelnější členy naší společnosti.

Souvislosti

Otevřenější charakter obchodu se zbytkem světa je pro růst a zaměstnanost celkově přínosný, může však také znamenat ztrátu pracovních míst, zejména ve zranitelných odvětvích a mezi pracovníky s nižší kvalifikací. To je důvod, proč Komise zřídila fond na pomoc lidem, kteří se vyrovnávají s důsledky měnící se struktury obchodu nebo byli propuštěni v důsledku hospodářské krize.

Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci poskytuje finanční prostředky na konkrétní opatření, která mají pomoci propuštěným pracovníkům zlepšit jejich zaměstnatelnost a najít nové zaměstnání. Financuje opatření přizpůsobená konkrétním podmínkám každého dotčeného pracovníka, jako jsou:

• intenzivní a individualizovaná pomoc při hledání zaměstnání
• různé druhy odborné přípravy, opatření v oblasti zvyšování kvalifikace a rekvalifikace
• časově omezené pobídky a příspěvky vyplácené po dobu trvání aktivních opatření
• podpora pro zahájení podnikání
• odborné vedení v průběhu celého
• Letos si připomínáme výročí Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, který byl založen v roce 2007. Během své existence obdržel fond 147 žádostí. Bylo zažádáno přibližně o 600 milionů EUR na pomoc asi 137 600 pracovníků a 2 944 NEET. V letech 2015 a 2016 pomohl Fond pro přizpůsobení se globalizaci 19 500 propuštěným pracovníkům a 1 251 mladým lidem, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (tzv. „NEET“). Příspěvek EU dosáhl částky vyšší než 70 milionů EUR a byl doplněn o dalších 48 milionů EUR ze zdrojů jednotlivých států. O pomoc z fondu požádalo 11 členských států: Belgie, Estonsko, Finsko, Francie, Německo, Řecko, Irsko, Itálie, Polsko, Španělsko a Švédsko.

EGF – Evropský fond na podporu vyrovnání se s globalizací – trocha historie

Vytvoření fondu bylo navrženo tehdejším předsedou Komise Barossem 2006 jako reakce na hromadné propouštění 6000 zaměstnanců automobilového průmyslu ve Spojeném království. Fond vznikl s účinností od roku 2007. Úvahy k založení fondu byly vedeny myšlenkou, že globalizace obecně prospívá rozvoji ekonomiky, avšak některé účastníky trhu postihuje negativně. Je tedy zapotřebí hromadně postiženým v rozsahu působícím již jednotlivým členským státům potíže, přispět podle zásady solidarity z EU. EGF spolufinancoval individuální rekvalifikaci hromadně propouštěných nebo hromadným propouštěním ohrožených pracovníků zprvu nad 1000 postižených 70 % podílem spolufinancování z EU až na rok, poté se dolní mez propouštění snížila na 500 zaměstnanců v sektoru nebo regionu, ale s 50 % podílem EU a až do 2 let, nyní platí až 60 % podíl až do 2 let. Na etapu střednědobého výhledu je k dispozici 500 mil. €, návrh Komise musí schválit Evropský parlament, kvóta se dosud zdaleka nečerpala.

Podle zprávy Komise bylo až dosud bylo vyřízeno 148 žádostí z 21 členských států, na spolufinancování šlo 600 milionů € na pomoc 138 882 propuštěným a 2944 mladým nezaměstnaným, kteří nechodí do školy nebo na školení.

Velikost grafů Eurostatu k této problematice je dána možností číst číselné údaje

Graf č.5:  Částky vyžádané členskými státy EU z EGF za celou dobu jeho existence 2007-2016

Počet podpořených propuštěných a mladých nezaměstnaných mimo školy a zaškolování

Rozsah vyžádané pomoci ČR byl tedy nejprve nicotný, v roce 2017 podle zprávy z konce října 2017 nulový. Přitom část alokace prostředků EU na spolufinancování z EGF se nevyužívá.