Domů Blog Strana 1083

Vláda projedná úpravy komunikací kvůli přepravě reaktorů

[quote]Vláda se bude zabývat návrhem na úpravu silnic, mostů a vodních cest nutných pro přepravu součástí nových jaderných reaktorů a dalších rozměrných zařízení pro jaderné elektrárny v Dukovanech a v Temelíně. Tyto úpravy komunikací si vyžádají stovky milionů korun. Vyplývá to z materiálu ministerstva dopravy, se kterým úřad na pondělním zasedání seznámí vládu. Ministerstvo chystá prohloubení dna Labe a Vltavy, demolici nevhodných mostů a výstavbu nových, a také podepření dalších mostů, přes které by měla projíždět nákladní auta naložená zařízeními pro jaderné elektrárny.[/quote]

Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky v ČR počítá se stavbou jednoho jaderného bloku v Dukovanech a jednoho v Temelíně s možností rozšíření na dva bloky v obou elektrárnách. Reálně se nyní mluví o stavbě jednoho nového bloku, zatím ale není jasné financování projektu. Prioritu má dostavba Dukovan. Nový blok by měl nahradit současné dukovanské bloky, které budou odstaveny zhruba v letech 2035 až 2037.

V případě Jaderné elektrárny Dukovany se počítá s možností přepravy až 7,5 metru vysokých zařízení o šířce devět metrů a hmotnosti 750 tun. Předběžně se předpokládá se, že by se zařízení přepravovala z Hamburku. Tyto komponenty by se měly v první fázi přepravovat po Labi do Týnce nad Labem a dále po silnici do Dukovan. Trasa do Temelína pak vede z Labe do Vltavy, po které lodě doplují s objížďkami slapské, kamýcké a orlické přehrady do Týna nad Vltavou. Z něj pak do elektrárny zařízení poputují na korbách nákladních aut.

Tato varianta předpokládá možnost přepravy strojů o rozměrech 7,5 metru krát 8,5 metru a hmotností přesahující tisíc tun. Trasy pro dopravu zařízení do jaderných elektráren vypracovalo ministerstvo dopravy na základě nařízení výboru pro jadernou energetiku. Aktualizovat trasu přepravy je nezbytné proto, že nová zařízení budou mít pravděpodobně větší rozměr než nynější vybavení elektráren.

Zdroj: ČTK

Zabezpečení dveří proti otevření za jízdy vyjde ČD na 85 mil. Kč

[quote]Zabezpečení dveří proti otevření za jízdy ve starších typech vagonů vyjde České dráhy na 85 milionů korun. Za ně dopravce plánuje pořídit zařízení signalizující nedovření dveří pro 630 vagonů od plzeňské společnosti Alkal Baterie. Vyplývá to z informací zveřejněných ve Věstníku veřejných zakázek. K zabezpečení dveří se dopravce rozhodl po neštěstí z léta loňského roku, kdy při jízdě vlaku ve 111kilometrové rychlosti z nedovřených dveří vlaku vypadla dvouletá holčička.[/quote]

Zařízení se bude montovat do všech typů vozidel, které mají mechanicky otevírané dveře. Jde o vozidla vyráběná v bývalém východním Německu do 80tých let, řekl ČTK mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský. Dopravce pro zakázku zvolil podobu rámcové smlouvy, nemusí tedy vyčerpat všechny peníze určené na opravu celého počtu zmíněných vozidel.

Smrtelné neštěstí se stalo loni 24. července. Drážní inspekce bezprostředně po nehodě uvedla, že dítě vypadlo z rychlíku jedoucího z Luhačovic do Prahy z okna. O den později uvedla, že zatím není jasné, jak se tragédie stala. V závěrečné zprávě již mluví inspektoři o tom, že vlak vyjel z Olomouce s nedovřenými dveřmi, které se při jízdě samovolně otevřely. Podle policie se to stalo ve chvíli, kdy byla matka s dvěma dcerami na toaletě.

Zdroj: ČTK

Před 220 lety absolvoval Francouz Garnerin první seskok s padákem

[quote]Prvním parašutistou na světě byl osmadvacetiletý francouzský fyzik André-Jacques Garnerin, který 22. října 1797 skočil z horkovzdušného balonu z výšky 900 metrů padákem nad pařížským parkem Monceau, kam posléze úspěšně dopadl. Nebyl však prvním tvorem, který se takto zpomaleným pádem úspěšně dostal z výšky na zem. Tím byl Garnerinův pes.[/quote]

Garnerin připoutal svého psa ke kusu látky, umně vyvedené do tvaru kupole, a s přáním šťastného letu ho vyhodil z balonu. Po přistání s překvapením seznal, že pes pád bez úhony přežil a jeho páníček ho tak později následoval. Protože Garnerinův padák ještě nebyl opatřen upouštěcím ventilem, při sestupu sebou divoce kýval sem a tam. Garnerin přistál tvrdě a při nárazu si vymknul kotník – ale jeho sestup byl přesto úspěchem.

Garnerinovi, který se narodil 31. ledna 1769, bylo teprve 14 let, když poprvé spatřil balon vznášející se nad Paříží. Výjev na něj učinil mocný dojem a později si často lámal hlavu nad tím, jak by se aeronauti v případě havárie mohli zachránit. Experimentovat s padáky začal během svého věznění za napoleonských válek v Maďarsku. Avšak nikdy se neodvážil použít padák k úniku z vysokých hradeb vězení.

Po propuštění propadl létání s horkovzdušnými balony a sestrojil první skutečný padák. Skládal se z polokoule z bílého plátna o průměru sedmi metrů, měl 36 žeber a vypadal jako velmi široký slunečník. Měl dřevěný rám a bylo jej možno složit.

S horkovzdušným balonem pak létal dál, v říjnu 1803 například přeletěl vzdálenost 395 kilometrů mezi městy Paříž a Clausen. Rovněž jeho žena Jeanne-Genevieve Garnerinová se v roce 1798 stala první ženou, která skočila s padákem. Garnerin potom prováděl exhibiční seskoky po celé Evropě. Nakonec se však štěstěna ke slavnému parašutistovi obrátila zády a on zemřel v Paříži 18. srpna 1823, když ho při výrobě balonu zasáhl padající trám.

Jméno psa bohužel kroniky nezaznamenaly, a tak pamětní deska, která byla v roce 1997 odhalena v parku Monçeau k připomenutí prvního seskoku padákem, připomíná jen jméno Garnerinovo.

Zdroj: ČTK

Čeští výrobci dodali systém dopravního řízení do tureckého Izmiru

[quote]České firmy AŽD Praha a Cross AS Zlín dokončily pro turecký Izmir dodávku elektronického systému, který bude řídit dopravu v tomto čtyřmilionovém městě. Systém složený ze zhruba 4500 kamer a 400 zařízení pro řízení křižovatek schopný komunikovat s 1500 vozidly městské hromadné dopravy má v Izmiru zefektivnit dopravu. Hodnota zakázky, na které oba čeští výrobci pracovali s partnery v Turecku, dosahuje zhruba 540 milionů korun.[/quote]

Systém například dokáže předcházet kolonám a zmírňovat jejich následky, pokud se už vytvoří.

„Když se například v jednom směru na světlech začíná tvořit kolona, systém umí nechat déle zelenou a pohyb nejvytíženějšího pruhu,“ řekl ČTK mluvčí AŽD Praha Jiří Dlabaja.

Ostatním řidičům, kteří se k tomuto místu blíží, dokáže včas navrhnout objízdnou trasu.

Podobnou službu systém nabízí i pro cestující hromadnou dopravou. K tomu využívá mobilní aplikaci, která cestující v MHD informuje o době dojezdu autobusu, nebo o jeho zpoždění. Automaticky pak nabízí alternativní možnosti dopravy do cílového místa autobusovou, vlakovou či tramvajovou dopravou. Do budoucna má být mezi dopravní možnosti tohoto přímořského města zařazena doprava trajekty.

Kromě řízení dopravy je možné systém využít pro vybírání pokut za přestupky, uvedla v tiskové zprávě AŽD. Firma předpokládá, že vytvoření systému označovaného jako Smart City v Izmiru, jí otevře cesty k podobným projektů v ostatních tureckých velkoměstech.

AŽD Praha se na vzniku podobného systému podílí i v Česku, který je ale proti tureckému projektu ve fázi pilotního testování. V rámci projektu C-Roads se v Česku testuje chytrá technologie schopná předávat vozidlům a jejich řidičům informace z provozu na jižní části Pražského okruhu.

AŽD Praha se v železniční dopravě podílí mimo jiné na modernizaci tuzemských železničních tratí i zahraničních železnic. V minulosti dodala zabezpečovací systémy například do Černé hory, Litvy, Turecka a USA. V silniční dopravě se zaměřuje na vývoj kamerového systému.

Cross AS Zlín vyvíjí systémy v oblasti dopravních technologií, zaměřuje se i na projekty pro chytrá města.

Zdroj: ČTK

Úřady vyšetřují přelet stroje Air Berlin na rozloučenou

[quote]Zájem Spolkového úřadu pro leteckou dopravu (LBA) vyvolal nízký přelet stroje insolventních aerolinek Air Berlin nad düsseldorfským letištěm, který byl míněn jako rozloučení se s linkou do Miami. Vyšetřovatelé již podle agentury DPA vyslechli letové dispečery a vyžádali si také záznamy komunikace mezi věží a letadlem. Piloty letounu, kteří manévr provedli, mezitím letecká společnost postavila mimo službu. Z pasažérů, kterých bylo na palubě přes 220, si nikdo nestěžoval.[/quote]

Piloti v závěru pondělního letu z Miami do porýnského Düsseldorfu, který byl pro Air Berlin poslední dálkový, těsně před dosednutím přerušili přistávací manévr, proletěli nad řídicí věží a teprve poté přistáli.

„Chtěli jsme se rozloučit důstojně,“ řekl televizi ZDF o přeletu jeden z pilotů. Jeho identita nebyla zveřejněna.

Aerolinky uvedly, že pilot přerušil přistání a po dohodě s věží pokračoval v letu v předepsané výšce. K důvodům manévru se ale společnost Air Berlin nevyjádřila. DPA s odvoláním na LBA napsala, že pilot se dispečera dotázal, jakým směrem může v případě přerušení přistávacího manévru dál letět. Věž mu následně odsouhlasila využití koridoru nalevo od přistávací dráhy.

Přerušení přistání a jeho zopakování je standardním postupem, který piloti mohou využít v případě událostí, které brání bezpečnému dosednutí na ranvej.

Společnost Air Berlin byla založena v roce 1978 a byla druhou největší leteckou společností v Německu. Aerolinky, které z velké části převezme Lufthansa, ukončí leteckou dopravu pod svou značkou ke konci měsíce.

Zdroj: ČTK

Jeřáb na Orlíku přesunul před zimou z vody na břeh na 80 lodí

[quote]Jeřáb na Orlíku přesunul před zimou z vody na břeh na 80 lodí. Jedná se o službu, kterou organizuje státní podnik Povodí Vltavy. Původně měla akce trvat dva dny, 14. a 15. října, pro velký zájem ji povodí prodloužilo na pět dnů. Majitelům či provozovatelům tak usnadňuje odvoz jejich lodí ve chvíli, kdy je hladina v důsledku sucha na mimořádně nízké úrovni, sdělil dnes ČTK mluvčí Povodí Vltavy Hugo Roldán.[/quote]

Služba je bezplatná, týká se plavidel o hmotnosti do 3,5 tuny. Jejich šíře nesmí přesáhnout tři metry a délka 8,5 metru.

„Vytažení jedné lodě z hladiny vody na hráz trvá cca 30 minut,“ doplnil Roldán.

Podle řádu plavební bezpečnosti musejí být lodě v zimním období, kdy mohou nastat větší výkyvy hladiny, vytažené na břeh. Před manipulací musí být kolem lodě upevněny popruhy, jeřáb ji poté vytáhne na připravený vlek. Po sejmutí popruhů majitelé lodě odvážejí na místo, kde zůstanou uskladněné přes zimu.

Naposledy akci zorganizovalo Povodí Vltavy předloni, kdy téměř celou ČR zasáhlo mimořádné sucho. Tehdy jeřáb přesunul na břeh asi stovku lodí.

Povodí Vltavy spravuje více než 23.000 kilometrů vodních toků v hydrologickém povodí řeky Vltavy. Má také právo hospodařit se 110 vodními nádržemi a devíti poldry. Vodní nádrž Orlík je klíčovou součástí vltavské kaskády a co do objemu zadržované vody je největší tuzemskou přehradou. Výstavba více než 81metrové betonové hráze trvala šest let a byla dokončena v roce 1961.

Zdroj: ČTK

Alternativní taxislužba Lyft získala investici jedné miliardy USD

[quote]Americký provozovatel alternativní taxislužby Lyft získal jednu miliardu dolarů (21,8 miliardy Kč) od investorů v čele s fondem Capital G, který vlastní mateřská firma Googlu Alphabet. Investice ohodnocuje hlavního konkurenta Uberu na 11 miliard USD, uvedla agentura Reuters.[/quote]

Capital G podporuje také jiné velké soukromé technologické společnosti, jako platformu pro nabízení ubytování Airbnb či platební společnost Stripe. Jeden z partnerů Capital G se nyní stane dalším členem správní rady Lyftu, celkem jich bude mít firma deset.

Lyft a Alphabet již spolupracují. Letos v květnu podepsal Lyft dohodu o spolupráci s divizí samořídících aut Alphabetu. Obě firmy chtějí společně přinést na trh technologii autonomních vozů, bližší informace o spolupráci však neposkytly.

Získání investice by mohlo zpozdit plány firmy na primární nabídku akcií, protože získala dostatek prostředků na to, aby mohla nadále růst jako soukromá společnost.

„Půjdeme na trh, až to bude pro nás nejvhodnější,“ uvedla mluvčí Lyftu Alexandra LaMannaová.

Podle agentury Reuters je Lyft již blízko toho, aby najal poradce pro primární nabídku akcií, což je první krok ke vstupu firmy na burzu.

Lyft je druhou největší taxislužbou za Uberem, avšak mnohem menší. Hodnota Uberu je téměř 70 miliard USD. Uber se však nyní potýká s mnoha problémy, uvnitř i venku. Lyft toho využil k posílení své konkurenceschopnosti a k expanzi. Jeho vozy tak nyní může využít až 95 procent populace v USA, na počátku roku to bylo jen 54 procent, upozornila agentura AP.

Zdroj: ČTK

20.10.2017: Evropský den statistiky

Státní statistické úřady členských států Evropské unie již více než 60 let spolupracují s Eurostatem, statistickým úřadem Evropské unie, v rámci evropského statistického systému a poskytují spolehlivé a srovnatelné údaje.

Evropské statistiky představují dvě hlavní rysy, které je činí nenahraditelnými. Poskytují srovnatelné údaje pro jednotlivé členské státy a jejich regiony, které pomáhají ilustrovat podobnosti a rozdíly v rámci EU a v důsledku toho mohou poskytovat agregáty pro eurozónu a EU. Taková evropská statistika existuje v celé řadě oblastí-veřejné finance, ceny, zahraniční obchod, trh práce, životní podmínky, zdraví, vzdělávání. V současné době se evropské statistiky používají různými způsoby rostoucím počtem lidí.

 

Do roku 2016 byl počet prohlížejících webové stránky Eurostatu 42,6 milionů, výtahů ze zpráv k stažení bylo 34,1 milionů, článků k vysvětlení statistiky bylo 23,2 milionů, publikací bylo 6 milionů, následných reakcí na sociálních mediích bylo 110 00 tisíc.

Zítra se podruhé oslavuje Den evropské statistiky. Touto událostí se evropská statistická komunita snaží zvýšit povědomí evropských občanů o významu, hodnotě a síle oficiálních statistik. Evropské statistiky Eurostatu hrají v našich dnešních společnostech zásadní roli, řídí veřejné politiky, podporují obchodní rozhodnutí a umožňují občanům hodnotit dosažený pokrok a porovnávat jej s jejich sousedy. Statistiky se stále častěji berou v úvahu proto, že poskytují přesný obraz a pochopení našim společnostem, usnadňují hodnocení a umožňují účinnější kroky a reakce. „Oficiální statistiky jsou ukazatelem, referenčním bodem pro to, z čeho jsme a odkud pocházíme, kompasem, který nám umožňuje pozorovat, posuzovat a nalézt naše postoje“, říká Mariana Kotzeva, výkonná generální ředitelka Eurostatu.

Den evropské statistiky je organizován z podnětu Evropského statistického poradního výboru (ESAC) a je podporován členy Evropského statistického systému (ESS) a Evropského systému centrálních bank (ESCB)

Síla statistiky

Evropský den statistiky 2017 je poznamenán konferencí na vysoké úrovni “Síla statistiky, údaje,
Informace a znalosti „, které se konalo v Bruselu (18. – 19. října). Ve formátu inspirovaném „Davosem“ se konference snaží řídit poskytování „oficiálních statistik zítřka“, které budou schopné poskytnout poznatky tvůrcům politiky budoucnosti. Výsledek diskusí na konferenci na vysoké úrovni bude sloužit jako „orientační zpráva“. Zpráva bude obsahovat řadu doporučení, v nichž bude uvedena cesta, jak zajistit oficiální statistiky v budoucnu s časovým hlediskem z roku 2030.

Eurostat také slaví Evropský den statistiky 2017 s vydáním své zcela nové digitální publikace „Život žen a mužů v Evropě – statistický portrét“, který je k dispozici poprvé ve 24 jazycích. Pomáhá lépe porozumět prostřednictvím stručných textů, grafů a interaktivních vizualizačních nástrojů různorodosti a charakteristiky života Evropanů.

Souvislosti

Evropské oficiální statistiky jsou vypracovány, zpracovány a šířeny prostřednictvím Evropského statistického systému (ESS). ESS funguje jako síť, v níž úlohou Eurostatu je vést harmonizaci statistik v úzké spolupráci s vnitrostátními statistickými orgány.

Evropský statistický poradní výbor (ESAC) je hlasem potřeb uživatelů v rámci evropského statistického systému. Jeho členy jsou především uživatelé, respondenti, výzkumní pracovníci, sociální partneři a zástupci občanské společnosti.

Klíčovou roli, kterou evropská statistika hraje v prioritách Evropské komise, je uvedena v krátké publikaci Eurostatu, zatímco jiné nedávné publikace se týkají klíčových otázek pro občany, jako je život žen v mužích v Evropě, energie, digitální ekonomika a společnost , situaci v regionech EU nebo pokrok dosažený při plnění cílů strategie Evropa 2020.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Škoda Electric dodá do H. Králové devět trolejbusů za 120 mil. Kč

[quote]Plzeňská Škoda Electric dodá do Hradce Králové devět trolejbusů za 120 milionů korun. Půjde o „krátké“ 12metrové vozy Škoda 30 Tr vybavené bateriovým pohonem určeným pro části města, kde není trolejové vedení. Vozy dodá podnik v létě příštího roku, řekl dnes ČTK manažer Škody Electric Radek Kapr. První tři budou určeny pro dopravu na sídliště Plachta a zbývajících šest pro provoz na Moravském předměstí.[/quote]

Trolejbusy s pomocným pohonem na trakční baterii jsou podle Kapra na trhu žádaným zbožím. Škoda už jich dodala přes 60 do Maďarska, Španělska, Itálie, Švédska, v ČR slouží třeba v Plzni, Českých Budějovicích a Zlíně.

Škoda Electric podepsala na konci září kontrakt na dodávku 11 nových elektrobusů do Českých Budějovic. Od března navíc slouží v systému hromadné dopravy deset vozidel stejného typu v Třinci. Pilotní elektrobus dodala Škoda Electric letos do Nových Zámků na Slovensko. Zájem o elektrobusy roste, uvedl Kapr.

Škoda Electric je největším evropským výrobcem trolejbusů; vyrobila jich už více než 14.000. Jezdí ve 30 zemích v Evropě, Asii a v Severní Americe. Podnik ročně utrží mezi pěti až šesti miliardami korun. Kromě různých typů trolejbusů a elektrobusů vyrábí pohony pro elektrická vozidla, trakční motory a hybridní a vodíkové autobusy.

Zdroj: ČTK

Srpen 2017 proti červenci 2017: výroba ve stavebnictví se v eurozóně snížila o 0,2 %, v EU28 o 0,4 %

Podle prvních odhadů Eurostatu z 18. října se v srpnu 2017 v porovnání s červnem 2017 sezónně očištěná produkce ve stavebnictví snížila o 0,2 % v eurozóně a o 0,4 % v EU28. V červenci 2017 zůstala

výroba ve stavebnictví v eurozóně stabilní, zatímco v EU se zvýšila o 0,1 %.

 

V srpnu 2017 ve srovnání s srpnem 2016 vzrostla výroba ve stavebnictví o 1,6 % v eurozóně a o 3,1 % v EU28.

Měsíční srovnání podle odvětví stavebnictví a podle členských států

Pokles o 0,2 % výroby ve stavebnictví v eurozóně v srpnu 2017 v porovnání s červencem 2017 je způsoben poklesem pozemního stavitelství o 0,2 % a inženýrského stavitelství o 0,1 %.
V EU-28 je pokles o 0,4 % způsoben poklesem pozemního stavitelství o 0,6 %; růst inženýrského stavitelství byl  0,4 %.

Mezi státy, pro které jsou k dispozici údaje, zaznamenaly největší pokles výroby ve stavebnictví ve Švédsku (-9,7 %), Slovinsku (-3,6 %), Slovensku (-1,4 %) a Německu (-1,2 %), nejvyšší nárůst byl v Maďarsku (+9,8%), Itálie (+ 1,8 %) a Bulharsku (+ 0,9 %.

 

Roční srovnání podle odvětví stavebnictví a podle členských států

Zvýšení výroby ve stavebnictví v eurozóně o 1,6 % v srpnu 2017 v porovnání s srpnem 2016 je způsobeno zvýšením pozemního stavitelství o 1,7 % a inženýrského stavitelství o 0,6 %.
V EU-28 je zvýšení o 3,1% na vrub inženýrského stavitelství o 3,6% a pozemního stavitelství o 3,0 %.
Mezi členskými státy, pro které jsou k dispozici údaje, nejvyšší nárůst výroby zaznamenaly Maďarsko (+ 36,8 %), Polsko (+ 23,2 %) a Švédsko (+ 14,7 %). Poklesy byly zaznamenán v Itálii (-1,1 %), Rumunsku (-0,6 %), Belgii a Španělsku (po – 0,4 %).

 

Metody a definice

Index produkce ve stavebnictví se přibližuje vývoji objemu výroby v rámci odvětví, který se dělí na pozemní stavitelství a inženýrské stavitelství.

Sezónně očištěné řady eurozóny a EU se počítají agregací sezónně očištěných národních údajů. Eurostat provádí sezónní úpravu údajů pro země, které neupravují své údaje o sezónní vlivy.
Měsíční index uvedený v této zprávě se vypočítává pouze na základě údajů zemí vykazujících měsíční údaje. Chybějící podklady od členských států za poslední měsíce se odhadují pro výpočet agregátů eurozóny a EU.

 

% změna proti předchozímu Q/měsíci*

 

Q3-16 Q4-16 Q1-17 Q2-17 3-17 4-17 5-17 6-17 7-17 8-17
EA19
Stavebnictví celkem 1.5 0.0 1.0 1.5 -0.9 0.3 0.0 0.1 0.0 -0.2
Pozemní stavitelství 1.5 0.0 1.2 1.5 -1.6 0.8 -0.2 0.3 0.0 -0.2
Inženýrské stavitelství 1.7 -0.1 0.3 1.2 1.5 -1.5 -0.6 0.2 -0.6 -0.1
EU28
Stavebnictví celkem 1.1 0.7 1.3 1.4 -0.3 0.5 -0.3 0.2 0.1 -0.4
Pozemní stavitelství 1.2 0.6 1.9 1.2 -0.6 0.5 -0.3 0.2 0.4 -0.6
Inženýrské stavitelství 1.5 0.4 0.4 1.6 1.0 0.0 -0.4 0.7 -1.1 0.4

 

 

Stavebnictví celkem Q3-16 Q4-16 Q1-17 Q2-17 3-17 4-17 5-17 6-17 7-17 8-17
EA19 1.5 0.0 1.0 1.5 -0.9 0.3 0.0 0.1 0.0 -0.2
EU28 1.1 0.7 1.3 1.4 -0.3 0.5 -0.3 0.2 0.1 -0.4
Belgie 0.6 0.4 -4.1 4.7 -0.7 -0.8 1.0 -0.8 0.1 -0.3
Bulharsko -1.7 0.4 2.7 4.4 1.4 -0.6 3.6 -0.1 0.0 0.9
Česká republika 2.5 0.7 0.2 3.6 2.9 1.7 -0.2 0.3 -2.6 0.7
Dánsko 0.7 2.8 0.1 1.3 -0.7 4.5 -2.6 -1.5 2.3 :
Německo 0.5 -1.5 4.1 3.5 1.0 0.7 -0.9 -0.5 0.0 -1.2
Estonsko** -0.9 4.1 16.0 -1.8 : : : : : :
Irsko** 2.5 1.6 6.9 1.9 : : : : : :
Řecko** 10.4 -1.4 -7.5 -1.2 : : : : : :
Španělsko 1.0 -0.1 -0.7 0.6 -1.6 0.5 -0.7 2.4 -0.2 -0.5
Francie 3.5 1.0 -0.8 1.4 -4.4 3.1 -0.7 -0.3 0.4 0.1
Chorvatsko** -0.1 1.2 0.7 -0.4 : : : : : :
Itálie 0.3 -0.6 0.6 -1.0 0.7 -4.1 2.6 -1.5 0.1 1.8
Kypr** 6.5 8.6 13.5 1.1 : : : : : :
Lotyšsko** 0.4 5.3 3.1 4.9 : : : : : :
Litva** 0.2 5.0 0.0 0.5 : : : : : :
Lucembursko 2.7 1.5 -5.5 5.7 -1.1 1.3 2.1 -0.7 -1.5 :
Maďarsko 7.0 2.5 9.4 6.8 3.8 -2.3 7.7 1.3 -2.0 9.8
Malta** 0.8 0.7 2.8 7.2 : : : : : :
Nizozemí 3.4 1.0 0.9 0.8 0.8 -0.7 0.0 1.4 -1.0 -0.4
Rakousko 1.1 1.0 1.6 2.7 -0.4 0.3 2.4 -1.1 -0.7 :
Polsko -4.1 3.2 7.5 3.0 9.4 -2.1 -2.7 3.2 4.0 -0.8
Portugalsko -0.6 0.6 2.9 -1.9 -1.5 -1.0 0.2 0.2 0.8 0.6
Rumunsko -4.5 -6.6 2.7 -3.1 2.8 -6.6 0.9 2.1 -0.1 -0.3
Slovinsko 3.3 1.1 5.3 6.7 6.4 -0.9 -11.0 13.3 -7.8 -3.6
Slovensko -7.5 1.8 6.7 0.1 3.7 -0.6 -4.9 2.2 1.0 -1.4
Finsko 0.3 0.7 3.8 -0.2 0.1 1.2 0.6 -1.5 1.8 c
Švédsko 2.5 4.8 2.3 7.8 0.0 10.0 -4.2 2.5 4.6 -9.7
Spojené království 0.5 2.1 2.0 -0.5 0.7 -0.7 0.1 -0.3 -0.9 0.6
Norsko 0.9 2.6 0.9 0.9 : : : : : :
Švýcarsko 1.1 -0.5 1.4 0.4 : : : : : :

*  Kalendářně a sezonně upraveno

** Tyto státy podle nařízení Rady 1165/98 měsíční data nepředkládaj

 

           % změna proti témuž Q /měsíci předchozího roku*

 

Q3-16 Q4-16 Q1-17 Q2-17 3-17 4-17 5-17 6-17 7-17 8-17
EA19
Stavebnictví celkem 3.4 2.3 1.9 3.7 4.1 3.2 2.9 4.3 2.8 1.6
Pozemní stavitelství 3.0 1.8 1.3 3.9 2.9 3.2 2.8 4.7 3.3 1.7
Inženýrské stavitelství 5.1 4.2 4.5 2.8 8.4 2.6 3.3 2.4 0.7 0.6
EU28
Stavebnictví celkem 2.6 2.1 3.1 4.4 5.3 3.8 4.1 4.9 3.7 3.1
Pozemní stavitelství 3.3 2.5 3.0 4.8 4.9 4.1 4.2 5.2 4.1 3.0
Inženýrské stavitelství 0.1 0.4 4.1 4.0 7.0 3.3 4.4 4.4 2.0 3.6

 

Stavebnictví celkem Q3-16 Q4-16 Q1-17 Q2-17 3-17 4-17 5-17 6-17 7-17 8-17
EA19 3.4 2.3 1.9 3.7 4.1 3.2 2.9 4.3 2.8 1.6
EU28 2.6 2.1 3.1 4.4 5.3 3.8 4.1 4.9 3.7 3.1
Belgie 0.6 2.0 -2.2 1.1 5.2 -1.9 5.6 -0.2 -1.5 -0.4
Bulharsko -17.3 -15.2 -0.6 7.4 5.2 2.1 11.8 8.1 8.0 8.9
Česká republika -6.2 -2.0 -2.2 7.7 3.1 9.7 5.4 8.1 1.7 1.8
Dánsko 3.2 5.7 2.9 5.0 -0.5 14.5 3.3 -1.4 4.5 :
Německo 2.7 1.3 2.1 6.4 5.2 7.3 6.6 5.6 4.7 4.0
Estonsko** 0.5 2.9 20.4 17.6 : : : : : :
Irsko** 23.1 15.5 23.9 14.0 : : : : : :
Řecko** 76.7 18.6 9.7 -1.1 : : : : : :
Španělsko 5.8 2.5 -3.1 -0.7 -3.7 -1.9 -6.2 6.3 3.4 -0.4
Francie 2.4 2.6 3.2 5.0 6.5 7.0 4.6 3.7 1.8 0.7
Chorvatsko** 1.9 3.7 2.6 1.3 : : : : : :
Itálie 0.2 -1.5 0.0 -0.7 3.6 -4.6 2.9 -0.7 -0.6 -1.1
Kypr** 10.7 18.4 45.6 32.5 : : : : : :
Lotyšsko** -22.0 -11.8 8.4 15.8 : : : : : :
Litva** -11.2 4.2 7.1 6.4 : : : : : :
Lucembursko 3.0 5.0 -7.2 3.9 0.5 2.8 4.8 4.5 -2.0 :
Maďarsko -13.4 -14.1 24.6 28.4 33.2 22.0 35.4 27.2 22.6 36.8
Malta** 6.3 -12.6 19.4 11.8 : : : : : :
Nizozemí 11.1 9.2 6.6 5.6 8.9 5.3 3.7 7.5 4.0 0.1
Rakousko 1.0 1.2 2.3 6.7 3.6 4.7 8.6 6.6 5.1 :
Polsko -17.7 -11.8 2.9 10.4 13.0 10.8 6.6 13.5 19.8 23.2
Portugalsko -4.6 -1.3 2.7 1.0 1.7 -0.2 0.6 2.7 1.5 3.4
Rumunsko -2.3 -15.4 0.6 -11.4 4.4 -18.1 -11.2 -6.1 1.6 -0.6
Slovinsko -12.7 -9.2 20.1 17.4 41.5 26.8 4.8 21.7 10.5 7.6
Slovensko -16.8 -17.4 -7.9 1.1 3.3 6.8 -2.1 -0.5 11.3 6.0
Finsko 6.2 5.6 8.6 4.6 6.0 5.8 5.3 3.0 6.2 c
Švédsko 7.1 8.4 6.4 18.4 6.1 21.7 15.8 17.8 18.8 14.7
Spojené království 4.2 4.9 7.1 3.9 8.9 1.3 6.0 4.0 1.8 2.5
Norsko 1.8 4.9 3.0 5.3 : : : : : :
Švýcarsko 4.3 0.9 -2.3 6.1 : : : : : :

* Kalendářně upraveno

 

                                  Měsíční indexy stavebnictvísezónně a kalendářně upravené

 

08/16 09/16 10/16 11/16 12/16 01/17 02/17 03/17 04/17 05/17 06/17 07/17 08/17
EA19 93.2 92.5 92.5 93.0 93.1 90.6 95.6 94.7 95.0 95.0 95.1 95.1 94.9
EU28 97.1 97.1 97.1 97.8 98.6 96.8 100.4 100.1 100.6 100.3 100.5 100.6 100.2
Belgie 100.3 100.3 100.1 99.9 102.5 86.3 102.3 101.6 100.8 101.8 101.0 101.1 100.8
Bulharsko 81.0 80.4 80.0 81.7 81.6 80.0 84.3 85.5 85.0 88.1 88.0 88.0 88.8
Česká republika 87.6 87.3 86.0 88.0 89.6 87.1 87.3 89.8 91.3 91.1 91.4 89.0 89.6
Dánsko 115.7 118.1 118.7 118.5 124.7 121.7 120.6 119.7 125.1 121.8 120.0 122.7 :
Německo 109.9 109.5 108.4 108.5 107.8 105.8 115.5 116.6 117.4 116.3 115.7 115.7 114.3
Španělsko 95.6 96.0 96.2 95.6 97.0 94.3 97.0 95.4 95.9 95.2 97.5 97.3 96.8
Francie 89.0 87.9 89.4 89.7 88.8 86.6 91.6 87.6 90.3 89.7 89.4 89.8 89.9
Itálie 69.3 66.6 66.1 67.5 68.3 65.6 68.5 69.0 66.2 67.9 66.9 67.0 68.2
Lucembursko 96.9 97.7 96.6 100.7 102.8 87.4 98.5 97.4 98.7 100.8 100.1 98.6 :
Maďarsko 89.5 93.3 91.0 92.9 94.9 98.4 101.3 105.2 102.8 110.7 112.1 109.9 120.7
Nizozemí 109.4 108.8 109.7 109.8 109.9 109.3 111.1 112.0 111.2 111.2 112.8 111.7 111.3
Rakousko 102.8 103.8 102.0 105.3 104.0 102.6 107.2 106.8 107.1 109.7 108.5 107.7 :
Polsko 82.6 85.5 83.4 88.7 91.1 91.7 91.3 99.9 97.8 95.2 98.2 102.1 101.3
Portugalsko 51.2 51.3 51.6 51.5 51.9 53.5 53.4 52.6 52.1 52.2 52.3 52.7 53.0
Rumunsko 103.4 105.1 102.8 97.2 93.0 98.2 99.9 102.7 95.9 96.8 98.8 98.7 98.4
Slovinsko 55.0 57.9 52.9 58.7 58.8 50.1 62.7 66.7 66.1 58.8 66.6 61.4 59.2
Slovensko 78.1 79.1 76.6 81.0 79.1 81.7 83.9 87.0 86.5 82.3 84.1 84.9 83.7
Finsko 118.1 117.7 117.7 118.4 118.4 125.5 121.2 121.3 122.7 123.4 121.5 123.7 c
 Švédsko 104.2 111.9 114.7 113.2 115.9 117.1 117.2 117.2 128.9 123.5 126.6 132.4 119.6
Spojené království 113.8 115.0 114.6 116.4 119.2 119.3 118.4 119.2 118.4 118.5 118.2 117.1 117.8

Q indexy výroby stavebnictví kalendářně a sezónně upravené

(základní rok 2010)

 

Q3-15 Q4-15 Q1-16 Q2-16 Q3-16 Q4-16 Q1-17 Q2-17
EA19 89.8 90.8 92.0 91.4 92.8 92.8 93.7 95.1
EU28 94.3 95.3 96.1 95.8 96.9 97.6 98.9 100.3
Belgie 99.7 98.8 99.5 99.8 100.4 100.8 96.7 101.2
Bulharsko 98.2 97.0 85.3 82.2 80.8 81.1 83.3 87.0
Česká republika 93.9 89.8 89.6 85.2 87.3 87.9 88.1 91.3
Dánsko 113.1 114.2 117.4 116.5 117.3 120.6 120.7 122.3
Německo 106.7 106.6 110.7 109.4 109.9 108.2 112.6 116.5
Estonsko** 141.2 143.5 142.4 143.2 141.9 147.7 171.4 168.3
Irsko** 107.3 111.1 115.7 125.6 128.8 130.9 139.9 142.5
Řecko** 31.5 46.2 45.8 50.2 55.4 54.6 50.5 49.9
Španělsko 92.4 94.4 97.5 95.4 96.4 96.3 95.6 96.2
Francie 86.0 87.1 85.9 85.4 88.4 89.3 88.6 89.8
Chorvatsko** 68.0 67.6 69.4 69.6 69.5 70.3 70.8 70.5
Itálie 67.2 68.3 67.9 67.5 67.7 67.3 67.7 67.0
Kypr** 47.1 48.0 45.1 49.3 52.5 57.0 64.7 65.4
Lotyšsko** 153.2 144.0 121.8 120.5 121.0 127.4 131.4 137.8
Litva** 145.7 134.9 131.2 132.1 132.3 138.9 138.9 139.6
Lucembursko 95.7 95.2 101.2 95.9 98.5 100.0 94.5 99.9
Maďarsko 105.5 107.5 82.6 84.7 90.6 92.9 101.6 108.5
Malta** 120.3 147.4 110.9 126.9 127.9 128.8 132.4 141.9
Nizozemí 100.0 100.9 104.2 105.1 108.7 109.8 110.8 111.7
Rakousko 101.4 102.3 103.7 101.7 102.8 103.8 105.5 108.4
Polsko 102.5 99.7 93.2 88.6 85.0 87.7 94.3 97.1
Portugalsko 53.8 52.4 51.9 51.7 51.4 51.7 53.2 52.2
Rumunsko 103.9 110.5 106.1 109.5 104.6 97.7 100.3 97.2
Slovinsko 64.4 61.7 51.4 54.4 56.2 56.8 59.8 63.8
Slovensko 94.6 98.5 89.5 83.8 77.5 78.9 84.2 84.3
Finsko 110.5 111.5 113.0 117.1 117.4 118.2 122.7 122.5
Švédsko 102.1 105.6 110.4 106.6 109.3 114.6 117.2 126.3
Spojené království 109.5 110.8 111.4 113.7 114.3 116.7 119.0 118.4
Norsko 126.3 126.1 129.5 127.6 128.8 132.1 133.3 134.5
Švýcarsko 99.3 101.1 101.3 100.1 101.2 100.7 102.1 102.5

 

 

                                      Měsíční indexy stavební výroby kalendářně upravené

 

08/14 08/15 08/16 09/16 10/16 11/16 12/16 01/17 02/17 03/17 04/17 05/17 06/17 07/17 08/17
EA19 76.5 75.2 77.3 97.7 102.2 100.2 96.2 75.8 88.0 95.0 94.9 96.0 101.7 98.0 78.5
EU28 84.2 83.9 86.0 103.0 106.9 105.8 101.4 80.5 91.2 100.8 98.8 100.9 106.5 102.1 88.7
Belgie 99.1 98.2 98.2 114.4 115.2 94.4 83.5 83.5 104.0 112.4 102.5 105.1 113.3 59.5 97.8
Bulharsko 93.5 103.0 86.2 80.4 86.2 86.6 78.7 66.7 78.0 91.4 83.7 88.2 94.7 92.9 93.9
Česká republika 102.2 108.8 103.5 108.8 111.1 114.9 96.6 40.9 49.4 70.4 81.1 93.0 99.8 95.6 105.4
Dánsko 110.9 115.2 115.0 128.6 132.0 129.8 117.1 118.3 115.7 120.8 120.5 121.8 123.2 104.5 :
Německo 111.9 111.2 113.6 119.5 122.4 123.6 115.4 68.9 90.7 112.8 116.4 116.5 121.2 126.4 118.1
Španělsko 85.7 83.5 81.2 88.0 96.4 95.9 140.7 87.7 94.1 86.4 96.1 89.8 96.0 100.8 80.9
Francie 56.8 52.8 56.2 94.4 100.0 96.1 76.0 80.8 94.1 92.2 92.9 91.6 98.2 96.2 56.6
Itálie 47.2 45.2 47.4 71.9 75.5 72.0 64.1 54.4 63.3 72.2 66.0 74.3 72.3 78.3 46.9
Lucembursko 65.3 55.6 59.8 110.6 112.2 110.6 86.0 71.1 94.0 107.1 106.8 103.4 107.6 107.1 :
Maďarsko 115.8 107.7 97.2 120.7 100.6 107.5 123.7 50.4 63.2 95.0 90.3 113.1 126.7 107.4 133.0
Nizozemí 62.5 68.4 78.9 117.4 123.5 121.2 73.7 111.4 115.2 133.4 114.5 117.3 135.4 86.6 79.0
Rakousko 105.7 104.7 105.7 119.7 118.2 127.9 127.4 58.6 73.0 95.2 98.2 107.8 115.0 117.9 :
Polsko 107.4 109.6 85.8 100.8 103.5 107.4 141.9 50.5 53.7 78.1 82.0 87.3 101.7 109.0 105.7
Portugalsko 50.3 49.4 46.4 51.3 53.2 53.6 50.3 52.5 53.9 53.1 51.8 53.5 53.4 53.2 48.0
Rumunsko 102.8 113.3 107.5 123.7 131.7 128.6 139.3 47.1 57.3 82.6 75.6 87.6 104.6 108.4 106.9
Slovinsko 82.5 71.1 60.5 68.6 66.0 71.7 56.6 28.7 40.7 58.0 62.0 61.0 75.7 67.6 65.1
Slovensko 91.2 100.4 91.3 96.0 93.9 99.3 91.4 43.7 53.4 68.2 77.2 82.7 95.6 92.3 96.8
Finsko 113.4 121.5 129.0 131.3 134.6 130.0 140.6 87.7 93.6 106.0 106.1 122.1 136.3 123.0 c
 Švédsko 82.4 88.4 90.6 117.8 126.6 123.1 113.6 109.2 120.0 123.4 132.9 125.6 130.1 108.9 103.9
Spojené království 108.6 109.3 117.9 119.9 120.1 122.6 111.1 103.4 109.9 127.7 113.3 119.2 122.3 118.0 120.8

.

Q indexy výroby ve stavebnictví kalendářně upravené

(základní rok 2010)

 

Q3-15 Q4-15 Q1-16 Q2-16 Q3-16 Q4-16 Q1-17 Q2-17
EA19 87.2 97.5 84.4 94.0 90.2 99.7 86.0 97.5
EU28 93.3 102.4 87.7 97.5 95.7 104.5 90.4 101.8
Belgie 90.5 95.8 102.2 105.8 91.0 97.7 100.0 107.0
Bulharsko 101.8 98.8 79.2 82.8 84.2 83.8 78.7 88.9
Česká republika 108.9 109.7 54.8 84.8 102.1 107.5 53.6 91.3
Dánsko 110.9 119.5 115.0 116.0 114.5 126.3 118.3 121.8
Německo 114.8 118.9 88.9 110.9 117.9 120.5 90.8 118.0
Estonsko** 168.1 153.0 103.3 145.8 168.9 157.4 124.4 171.4
Irsko** 109.4 117.8 98.8 129.8 134.7 136.1 122.4 148.0
Řecko** 32.2 60.3 34.9 46.5 56.9 71.5 38.3 46.0
Španělsko 84.0 108.3 92.3 94.7 88.9 111.0 89.4 94.0
Francie 79.8 88.4 86.2 89.7 81.7 90.7 89.0 94.2
Chorvatsko** 68.8 67.5 66.4 72.0 70.1 70.0 68.1 72.9
Itálie 65.9 71.6 63.3 71.4 66.0 70.5 63.3 70.9
Kypr** 44.0 54.4 41.0 50.2 48.7 64.4 59.7 66.5
Lotyšsko** 198.4 177.5 64.4 107.9 154.8 156.6 69.8 125.0
Litva** 167.8 154.8 74.9 130.8 149.0 161.3 80.2 139.2
Lucembursko 90.5 98.0 97.7 101.9 93.2 102.9 90.7 105.9
Maďarsko 117.6 128.8 55.8 85.7 101.8 110.6 69.5 110.0
Malta** 120.3 147.4 110.9 126.9 127.9 128.8 132.4 141.9
Nizozemí 83.9 97.2 112.6 115.9 93.2 106.1 120.0 122.4
Rakousko 111.4 123.0 73.9 100.3 112.5 124.5 75.6 107.0
Polsko 112.4 133.4 59.1 81.8 92.5 117.6 60.8 90.3
Portugalsko 52.4 53.1 51.8 52.4 50.0 52.4 53.2 52.9
Rumunsko 115.2 157.4 61.9 100.8 112.6 133.2 62.3 89.3
Slovinsko 72.6 71.4 35.4 56.4 63.4 64.8 42.5 66.2
Slovensko 108.3 114.9 59.8 84.3 90.1 94.9 55.1 85.2
Finsko 118.1 127.9 88.2 116.2 125.4 135.1 95.8 121.5
Švédsko 93.4 111.7 110.4 109.4 100.0 121.1 117.5 129.5
Spojené království 113.1 112.4 106.2 113.9 117.9 117.9 113.7 118.3
Norsko 119.2 132.6 129.6 128.1 121.4 139.1 133.5 134.9
Švýcarsko 103.0 109.8 85.4 101.9 107.4 110.8 83.4 108.1

 

České stavebnictví se konečně odpoutalo ode dne, do něhož ho dostalo mimo jiné pochybná protikrizová opatření

Logistický kalendář