[quote]Podle zprávy Evropské komise z 3.5. tempo růstu v EU a v eurozóně předčilo v roce 2017 očekávání a dosahuje 2,4 %, což je nejvíce za posledních 10 let. Růst by měl být silný i v roce 2018, přičemž v roce 2019 by měl mírně zvolnit – v obou oblastech se v roce 2018 očekává růst 2,3 % a v roce 2019 2,0 %.[/quote]
Soukromá spotřeba je stále vysoká a vzrostl vývoz i investice. Nezaměstnanost nadále klesá a v současné době dosahuje přibližně úrovně z doby před krizí. Hospodářství je však více vystaveno vnějším rizikovým faktorům, které zesílily a jsou negativnější.
Silný růst usnadňuje další snižování schodku veřejných financí a veřejného zadlužení a zlepšuje podmínky na trhu práce. Souhrnný schodek v eurozóně je nyní nižší než 1 % HDP a očekává se, že se v tomto roce sníží ve všech členských státech eurozóny pod 3 %.
Valdis Dombrovskis, místopředseda pro euro a sociální dialog, odpovědný i za finanční stabilitu, finanční služby a unii kapitálových trhů, k tomu uvedl:
„Hospodářský rozvoj v Evropě by měl letos a v příštím roce pokračovat i nadále slušným tempem a dále podpořit tvorbu pracovních míst. Nicméně na obzoru již pozorujeme zvýšená rizika. To je důvod, proč bychom měli využít stávajících příznivých podmínek a učinit naše ekonomiky odolnější. Znamená to vytvořit fiskální rezervy, reformovat naše ekonomiky tak, aby se podpořila produktivita a investice, a zajistit, aby náš model růstu více podporoval začleňování. Rovněž to znamená posílit základy naší hospodářské a měnové unie.“
Eurokomisař pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici dodal:
„Evropa zažívá i nadále silný růst, který pomohl snížit nezaměstnanost na desetileté minimum. Investice se zvyšují, stav veřejných financí se zlepšuje a schodek v eurozóně by se měl letos snížit až na 0,7 % HDP. Největším rizikem pro tyto perspektivní vyhlídky je protekcionismus, který se nesmí stát normou, protože by to pouze poškodilo ty naše občany, které potřebujeme nejvíce chránit.“
Růst bude i nadále silný, tempo nicméně mírně poklesne
V roce 2017 dosáhl růst reálného HDP v EU a v eurozóně 2,4 %, protože ekonomika najela na vyšší rychlostní stupeň. Růst byl podporován vysokou důvěrou spotřebitelů a podniků, silnějším celosvětovým růstem, nízkými náklady na financování, zdravějšími rozvahami soukromého sektoru a lepšími podmínkami na trhu práce. I když krátkodobé ukazatele signalizují počátkem roku 2018 zpomalení činnosti, zdá se pravděpodobné, že tento trend bude zčásti dočasný.
Tempo růstu se očekává i nadále stabilní v důsledku udržitelné spotřeby a silného vývozu a investic. Pro EU i eurozónu se letos očekává růst ve výši 2,3 %. Růst v obou oblastech by se měl zmírnit v roce 2019 na 2,0 %, protože v některých zemích a odvětvích se výrazněji projevují překážky, měnová politika se přizpůsobuje okolnostem a růst celosvětového obchodu se poněkud zpomaluje.
Rekordně vysoká zaměstnanost postupně omezuje některé trhy práce
Nezaměstnanost nadále klesá a v současné době dosahuje přibližně úrovně z doby před krizí. V EU by měl pokračovat pokles nezaměstnanosti, a to z 7,6 % v roce 2017 na 7,1 % v roce 2018 a 6,7 % v roce 2019. Nezaměstnanost v eurozóně by se měla snížit z 9,1 % v roce 2017 na 8,4 % v roce 2018 a 7,9 % v roce 2019.
Počet zaměstnaných lidí v eurozóně je v současné době nejvyšší od zavedení eura, nicméně některé trhy práce v eurozóně stagnují. Zatímco v některých členských státech je nezaměstnanost stále vysoká, v jiných je stále obtížnější obsadit volná pracovní místa.
Inflace by se měla pomalu zvyšovat, protože sílí základní tlaky
Inflace spotřebitelských cen v prvním čtvrtletí tohoto roku zeslábla, ale očekává se, že v nadcházejících čtvrtletích mírně vzroste, částečně v důsledku vývoje cen ropy, které se v nedávné době zvýšily. Základní cenové tlaky se v důsledku napjatější situace na trzích práce a rychlejšího růstu mezd. V mnoha členských státech se ceny rovněž zvyšují. Celkově by měla inflace v eurozóně podle prognózy zůstat v roce 2018 na stejné úrovni jako v roce 2017, tj. na 1,5 %, a poté by se v roce 2019 měla zvýšit na 1,6 %. V EU se očekává stejný průběh, avšak míra inflace by se měla v letošním roce zvýšit na 1,7 % a poté v roce 2019 na 1,8 %.
Zlepšení veřejných financí, žádný schodek nad 3 % HDP
Souhrnný schodek veřejných financí v eurozóně i veřejný dluh v roce 2017 se jako % podíl HDP snížily, a to i díky silnému hospodářskému růstu a nízkým úrokovým sazbám. Vzhledem k tomu, že na rozpočty členských států kladně působilo zlepšení podmínek na trhu práce, mj. i nižší platby sociálních dávek, měl by být rok 2018 prvním rokem od počátku hospodářské a měnové unie, v němž se všem vládám podaří mít rozpočtové schodky nižší než 3 % HDP, jak je stanoveno ve Smlouvě.
U souhrnného schodku veřejných financí v eurozóně se nyní předpokládá pokles na 0,7 % HDP v roce 2018 a 0,6 % v roce 2019. V EU by měl souhrnný schodek dosáhnout v letech 2018 a 2019 0,8 %.
Míra zadlužení eurozóny by měla klesnout v roce 2019 na 84,1 % s tím, že s poklesem se počítá téměř pro všechny členské státy.
Rizika ohrožující výhled se zvýšila a jsou více negativní
Celkově se rizika ohrožující prognózu zvýšila a ukazují nyní na nepříznivý vývoj. Podle nejnovějších ukazatelů se snižuje pravděpodobnost, že by růst v Evropě mohl být v nejbližší době silnější, než se očekávalo. Na mezinárodní úrovni se volatilita na finančních trzích zaznamenaná v posledních měsících pravděpodobně stane v budoucnu trvalým jevem, což ještě zvýší nejistotu. Očekává se, že procyklický fiskální stimul ve Spojených státech podnítí krátkodobý růst, ale zvýší riziko přehřátí ekonomiky i možnost, že se úrokové sazby USA zvýší rychleji, než se v současnosti předpokládá. Mimoto eskalace obchodního protekcionismu představuje pro globální ekonomický výhled jednoznačně negativní riziko. Tato rizika jsou vzájemně propojena. V případě jejich naplnění by eurozóna vzhledem ke své otevřenosti byla obzvláště zranitelná.
V případě Spojeného království byl na rok 2019 použit čistě technický předpoklad
Aby bylo možno průběžně srovnávat, předpovědi pro EU na rok 2019 obsažené v prognóze sestávají z předpovědí pro všech 28 členských států, včetně Spojeného království. S ohledem na probíhající jednání o podmínkách odchodu Spojeného království z EU vychází prognózy Komise na dobu po Brexitu z čistě technického předpokladu, že obchodní vztahy mezi EU-27 a Spojeným královstvím zůstanou beze změny. Tento předpoklad slouží pouze pro účely prognózy a nemá žádný vliv na probíhající vyjednávání podle článku 50.
Souvislosti
Tato prognóza vychází ze souboru metodických předpokladů, pokud jde o směnné kurzy, úrokové sazby a ceny komodit, s datem uzávěrky 23. dubna. V případě všech ostatních vstupních údajů, včetně předpokladů ohledně vládních politik, zohledňuje tato prognóza informace do 23. dubna včetně. Projekce nepočítají s žádnými změnami politik s výjimkou případů, kdy jsou politiky věrohodně a dostatečně podrobně oznámeny.
Evropská komise letos znovu začala každoročně vydávat dvě souhrnné prognózy (jarní a podzimní) a dvě průběžné prognózy (zimní a letní) namísto tří souhrnných prognóz ze zimy, jara a podzimu, které vypracovává od roku 2012. Průběžné prognózy zahrnují roční a čtvrtletní ukazatele HDP a inflace na stávající rok a roky následující pro všechny členské státy a eurozónu, jakož i souhrnné ukazatele pro EU. Tím se Komise vrací k dřívějšímu modelu prognóz a slaďuje svůj harmonogram prognóz s dalšími institucemi (např. Evropskou centrální bankou, Mezinárodním měnovým fondem či Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj).
Další prognózou Evropské komise bude průběžná letní hospodářská prognóza 2018 chystaná na červenec.
ČESKÁ REPUBLIKA
Česká ekonomika se v roce 2017 zvýšila o 4,4 %. Očekává se, že růst HDP bude mírnit, ale zůstane nadále nad potenciálem v letech 2018 a 2019, přičemž domácí poptávka pokračuje jako hlavní hnací síla ekonomiky.
Nezaměstnanost je nyní v EU nejnižší a rostoucí nedostatek na trhu práce by mohl omezit
v blízké budoucnosti hospodářský růst. Po třech zvyšování úrokových sazeb od srpna 2017 se zdá, že inflace byli zkrocena. Očekává se, že saldo veřejných financí zůstane v letech 2018 a 2019 pozitivní.
Měkké přistání uprostřed kapacitních a pracovních omezení, trvalý růst
Růst reálného HDP v roce 2017 poskočil na 4,4 % z 2,6 % v roce 2016 s pozitivním přínosem všech složek poptávky. Čtvrtletní růst byl v první polovině roku 2017 obzvlášť dynamický a v druhé polovině roku poněkud ustoupil (růst o 0,8 % q-o-q ve čtvrtém čtvrtletí 2017). Celkově se odhaduje, že HDP v roce 2018 vzroste o 3,4 % a v roce 2019 o 3,1 %. Podporován dynamikou mezd a důvěrou spotřebitele soukromá spotřeba bude podle očekávání hlavním zdrojem ekonomického růstu 2018 a předpokládá se růst o 3,9 %, zhruba stejný jako 2017.Očekává se silný monet investičního růstu o 5,8 % 2018, protože firmy orientují kapitál na kompenzaci nedostatku pracovní síly. Očekává se, že veřejný sektor také pozitivně přispěje za podpory unijních fondů z finančního rámce 2014-2020. Po příspěvku vývozu 1 % HDP 2017se předpokládá 2018 lehký pokles růstu. Je pravděpodobný rychlejší růst dovozů proti vývozům poháněný růstem spotřeby v soukromém sektoru a investicemi. Rizika výhledu externího sektoru se soustřeďují hlavně na posilování koruny.
Minimální volná kapacita ekonomiky
Míra nezaměstnanosti klesla v roce 2017 na 2,9 % a předpokládá se, že se v roce 2018 a 2019 stabilizuje na 2,4 %. Na konci roku 2017 měla Česká republika nejnižší míru nezaměstnanosti v EU a nejvyšší počet volných pracovních míst. Očekává se, že růst zaměstnanosti se v roce 2018 zpomalí na 0,7 % a v roce 2019 na 0,2 %. Nedostatek trhu práce omezuje kapacitu ke zvýšení výroby ve všech odvětvích, zejména ve výrobě a stavebnictví. Nesoulad mezi nabídkou a poptávkou je zdrojem rostoucích mezd jak v soukromém, tak ve veřejném sektoru. Nominální kompenzace na jednoho zaměstnance vzrostla v roce 2017 o 6,7 % a předpokládá se, že v letech 2018 a 2019 bude stejně silně růst.
Většina rizik pro českou ekonomiku je spojena s těsností na trhu práce. Výsledné zvyšování platů je nutno sledovat také v kontextu konvergence s EU a zvýšením produktivity. Mohly by však přispět k přehřátí ekonomiky a snížit schopnost firem reagovat v případě nepříznivého šoku. Mzdové tlaky a nedostatek pracovních sil by mohly ovlivnit také přímé zahraniční investice, zejména ve zpracovatelském průmyslu.
Inflace byla stabilizována v blízkosti cílové úrovně. Meziroční inflace se na konci roku 2016 a na začátku roku 2017 výrazně zrychlila. Posílení koruny a tři po sobě jdoucí zvýšení úrokových sazeb by pak měly pomoci odvrátit inflační tlaky dovozních cen a služeb. Celková inflace se v roce 2018 odhaduje na 2,1 %, z 2,4 % v roce 2017; očekává se, že ceny za služby a potraviny budou hlavním přispěvatelem růstu cen. Inflace spotřebitelských cen (HICP) byla v prvním čtvrtletí roku 2018 (1,7 %) slabší, než se očekávalo, což bylo ovlivněno bazickými účinky a obzvláště výrazným oslabením cen potravin. Inflační tlaky však zůstávají silné kvůli rostoucímu růstu mezd, silné domácí poptávce a pozitivní a zvětšující se produkční mezeře. V tomto kontextu se očekává, že míra inflace překročí v příštích čtvrtletích 2 %. Výhled na rok 2019 předpokládá po celý rok 1,8 %.
Veřejný přebytek přetrvá
Bilance vládního sektoru v roce 2017 překvapila přebytkem 1,6 % HDP. Tento přebytek byl podpořen růstem bohatým na daně opírající se o silný trh práce. Růst příjmu z daní
také těží z opatření, která řeší daňový únik. Pokud jde o výdaje, růst investic nedosáhl předchozích očekávání. Ostatní pozoruhodné jevy byly významný vývoj platů ve veřejném sektoru
a klesající platby dluhové služby.
V roce 2018 se přebytek vládního sektoru očekává přibližně 1,4 % HDP. Z daňového hlediska
mírný růst zmírňují veřejné investice. Předpokládá se, že aktivita bude zvyšovat tempo a dosahovat
dvojciferný růst. Platby úroků se začnou pravděpodobně zvyšovat po třech po sobě jdoucích letech
poklesu. Očekává se, že mzdy ve veřejném sektoru budou pokračovat v růstu o téměř 8 %. Podobně jsou i důchody podpořeny silnější indexací.
Pokud jde o rok 2019, očekává se pokles celkového přebytku na 0,8 % HDP v důsledku rychlejšího růstu mzdy a diskrečních důchodových opatření. Plány snížit efektivní daňové sazby a zjednodušit daňový systém, o čemž se v současné době diskutuje, by mohly stát
pokud budou přijaty odhadem 0,5 % HDP.
Rozpočtová bilance a hrubý dluh (sloupce vyznačují hrubý dluh, křivka rozpočtovou bilanci
Strukturální saldo zůstalo v přebytku přibližně 1¼% HDP v roce 2017 a očekává se dále je snížit, protože se rozšiřuje kladná mezera výstupu v roce 2018 a 2019. Předpovídá se postupný pokles poměru dluhu k HDP z 34,6 % HDP v roce 2017 na 31,8 % v roce 2019.
Hlavní rysy
