[quote]Deset dnů před vstupem obecného nařízení o ochraně osobních údajů v platnost 15. května 2018 Evropská komise předkládá soubor konkrétních opatření, která mohou evropští lídři přijmout, aby chránili soukromí občanů a aby se do konce roku 2018 stal digitální jednotný trh EU realitou. Sdělení z 15.5. je příspěvkem Komise k neformálním diskusím, které vedoucí představitelé EU povedou v Sofii.[/quote]

Komise se domnívá, že je v zájmu všech členských států řídit digitální přeměnu, a to v souladu s evropským přístupem, který spojuje investice do digitální inovace se silnými pravidly ochrany údajů. To umožní EU účinně vypořádat se s výzvami globalizované ekonomiky založené na datových datech.

Místopředseda Andrus Ansip, zodpovědný za digitální jednotný trh, uvedl:

„Údaje jsou jádrem naší ekonomiky a společnosti. Musí volně proudit a být bezpečné. Evropská komise předložila všechny návrhy jednotného digitálního trhu; nyní jsou u vedoucích představitelů EU, kteří mají klíč k odemknutí digitálních příležitostí. Nové regulační prostředí by mělo jít ruku v ruce s významnými investicemi v oblastech jako kybernetická bezpečnost, 5G, umělá inteligence, vysokovýkonné výpočty“.

Věra Jourová, komisařka pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost pohlaví, dodala:

,,Nedávné odhalení Facebook Cambridge Analytica opět potvrzuje, že EU učinila správnou volbu k zavedení silných pravidel ochrany údajů. Sběr údajů za účelem manipulace s veřejností je „Jsme hrdí na to, že jsme stanovili nový globální standard pro ochranu osobních údajů, což je zásadní pro důvěru spotřebitelů ve stále více digitální ekonomiku a společnost.“

Komisařka pro digitální hospodářství a společnost Mariya Gabriel uvedla:

,,Zavedení správného regulačního rámce je zásadní pro vytváření důvěry a rozvoj online podniků. V souladu s nařízením o obecné ochraně údajů nařízení o soukromí a elektronických komunikacích zajistí bezpečnou elektronickou komunikaci našich občanů. V Sofii představitelé EU budou mít jedinečnou příležitost poskytnout rozhodující podněty k zbývajícím klíčovým digitálním návrhům, které jsou ještě v jednání. „

Tři roky po přijetí strategie digitálního jednotného trhu postupuje jednotný digitální trh s 12 legislativními návrhy schválenými Evropským parlamentem a Radou z 29 návrhů předložených Komisí od května roku 2015. Hlavní nové zákony o ochraně údajů, konec poplatků za mobilní roaming je buď již zaveden, nebo bude za několik dní nebo týdnů. Členské státy nyní musí zajistit, aby tato dohodnutá pravidla fungovala v praxi.

Posílení ochrany osobních údajů v EU

Obecné nařízení o ochraně údajů: dvě třetiny Evropanů tvrdí, že se obávají, že nebudou mít kontrolu nad informacemi, které poskytují on-line, zatímco polovina je znepokojena tím, že se může stát  obětí podvodu. Nedávný skandál Facebook / Cambridge Analytica zvýšil povědomí, že data mohou být zneužita, pokud nejsou řádně chráněna. Prostřednictvím obecného nařízení o ochraně osobních údajů budou občané moci využít silnější ochranu osobních údajů prostřednictvím:

  • lepší kontroly, jakým způsobem zpracovávají osobní údaje podniky a orgány veřejné správy, včetně potřeby jasného souhlasu uživatelů se zpracováním jejich osobních údajů;
  • větší srozumitelnosti soukromých politik společností;
  • bezodkladného oznamování narušení škodlivými údaji.

Další kroky: Komise vyzývá vedoucí představitele EU, aby zajistili, že vnitrostátní orgány naléhavě zavedou všechny zbývající kroky nezbytné k přípravě na uplatňování nových pravidel ve všech členských státech.

Nařízení o soukromí a elektronických komunikacích, současně s nařízením o obecné ochraně údajů je nařízení o soukromí a elektronických komunikacích navrhované v lednu roku 2017, které je v současnosti v jednání Evropského parlamentu a Rady, nezbytné, aby nedošlo k porušení důvěrnosti komunikace evropských uživatelů na internetu. Nová pravidla se budou vztahovat jak na tradiční telekomunikační operátory, tak na on-line služby, jako jsou e-maily, okamžité podávání zpráv nebo hlasové služby online. To znamená, že bez souhlasu uživatelů by žádný poskytovatel služeb neměl přístup k zařízením, která používá.

Další kroky: Komise naléhá na Radu, aby se rychle dohodla na své vyjednávací pozici týkající se nařízení o soukromí a elektronických komunikacích, aby jednání s Evropským parlamentem mohla začít do června 2018 s cílem přijmout do konce roku 2018.

Potřebné kroky k dokončení funkčního digitálního jednotného trhu

Od zahájení strategie digitálního jednotného trhu v květnu 2015 Komise předložila návrhy na všech 29 iniciativ, které jsou pro fungování tohoto trhu klíčové. Přínosy již mají občané, například díky čtyřnásobnému zvýšení využívání údajů při cestování do jiných členských států zrušením poplatků za roaming. Celkový digitální trh by mohl přispět k naší ekonomice 415 miliard EUR ročně a vytvořit stovky tisíc nových pracovních míst.

Komise zejména vyzývá vedoucí představitele EU, aby projednali a strategicky orientovali s cílem:
• Mobilizace potřebných veřejných a soukromých investic k nasazení umělé inteligence, 5G propojovacích  sítí, vysoce výkonných počítačů.

  • Zajistit, aby do června 2018 spoluzákonodárci schválili nařízení o volném toku neosobních údajů určených k dalšímu rozvoji evropské datové ekonomiky.
  • Kodex elektronických komunikací, jehož cílem je podpořit investice do vysokorychlostních a vysoce kvalitních sítí v celé EU, by měl být rovněž dokončen do června 2018.
  • Pomáhat členským státům vybavit Evropany digitálními dovednostmi, které budou potřebovat v dnešní a budoucí digitální ekonomice a společnosti.

Obecně by měly být do konce roku 2018 odsouhlaseny všechny ostatní nevyřízené návrhy týkající se digitálního jednotného trhu, a to v souladu s výzvou Evropské rady z října 2017. Jedná se například o modernizaci pravidel autorských práv EU s cílem chránit tvůrce online lépe a usnadnění přístupu k evropským dílům přes hranice.

Souvislosti

EU již ukončila poplatky za mobilní roaming v EU a umožnila Evropanům cestovat po celé EU prostřednictvím on-line předplatného pro filmy, televizní seriály, videohry, hudbu, sportovní programy nebo elektronické knihy. Od 9. května 2018 musí členské státy uplatňovat první celoevropskou legislativu o kybernetické bezpečnosti, směrnici o bezpečnosti sítí a informačních systémů (směrnice o NIS), která bude doplněna rozsáhlým souborem opatření pro silnější kyberneticko-bezpečnostní bezpečnost EU. Patří sem návrh na vytvoření agentury EU pro kybernetickou bezpečnost, která bude členským státům pomáhat při řešení kybernetických útoků, jakož i nový evropský systém certifikace, který zajistí bezpečné používání výrobků a služeb v digitálním světě. Od prosince 2018 se díky novým pravidlům proti neoprávněnému geoblokování spotřebitelé již nebudou potýkat s překážkami při nákupu produktů nebo služeb online v rámci EU. Pro podniky to znamená více právní jistoty pro přeshraniční provoz.

V dubnu roku 2018 Komise provedla veškeré zbývající akce týkající se digitálního jednotného trhu a zejména představila evropský přístup k budoucnosti umělé inteligence, opatření k řešení online dezinformací, včetně kodexu EU o dezinformacích, jakož i podmínek spravedlnosti a transparentnosti v ekonomice on-line platforem, která má vést k inovativnímu prostředí pro podniky v EU.
Souběžně bylo v prosinci roku 2015 přijato nařízení o obecném ochraně údajů s dvouletým přechodným obdobím, které umožní členským státům a jejich orgánům plné připravenosti, když se začne uplatňovat dne 25. května 2018. V lednu roku 2018 zveřejnila Komise rovněž pokyny usnadnit uplatňování nových pravidel ochrany údajů v celé EU.

Obnovená agenda pro výzkum a inovace: příležitost Evropy utvářet svou budoucnost

Komise představila 15. května svůj příspěvek k neformálním rozhovorům hlav států a vlád, jež se budou konat dne 16. května 2018 v Sofii a jejichž tématem je výzkum a inovace a kroky nezbytné pro zajištění globální konkurenceschopnosti Evropy.

Když investujeme do výzkumu a inovací, investujeme do budoucnosti Evropy. Díky výzkumu a inovacím totiž můžeme konkurovat v celosvětovém měřítku a zachovat si náš jedinečný sociální model. Výzkum a inovace zároveň zlepšují každodenní život milionů lidí v Evropě i na celém světě, protože pomáhají vyřešit některé z našich největších společenských a generačních problémů. Obnovená evropská agenda pro výzkum a inovace představuje soubor konkrétních akcí, jejichž cílem je prohloubit inovační potenciál Evropy a zajistit dlouhotrvající prosperitu.

Jyrki Katainen, místopředseda Komise odpovědný za pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost, k tomu uvedl:

„Výzkum je v Evropě na špičkové úrovni a máme i silnou průmyslovou základnu. Ale pokud jde o to, jak proměnit tuto excelenci ve skutečný úspěch, musíme se zlepšit, a to výrazně. Nové megatrendy, jako je umělá inteligence a oběhové hospodářství, přinášejí do společnosti i do ekonomiky hluboké změny. Abychom mohli stát v čele nové inovační vlny a udávat standardy celosvětové hospodářské soutěže, musíme jednat rychle.“

Komisař pro výzkum, vědu a inovace Carlos Moedas dodal:

S rostoucí mezinárodní konkurencí se Evropa musí zabývat výzkumem a inovacemi okamžitě. Na příští program EU pro výzkum a inovace se navrhuje 100 miliard eur, a to by byl obrovský impulz. Evropa ale zároveň musí prostřednictvím Evropské rady pro inovace změnit podporu průlomových inovací a znovu se spojit s občany – tím, že se k výzkumu a inovacím bude přistupovat na základě zadání. Potřebujeme, aby právní předpisy byly schopné obstát i v budoucnosti, a musíme přilákat více soukromých investic, zejména do rizikového kapitálu.“

Je načase posunout naše cíle o úroveň výš. Má-li se Evropa stát hnací silou inovací v celosvětovém měřítku, a Evropa má potenciál, aby se jí stala, pak musíme okamžitě jednat. Komise vítá rozhodnutí předsedy Evropské rady naplánovat s lídry států a vlád debatu o výzkumu a inovacích. Vyzývá je, aby projednali Komisí navrhovaná opatření a poskytli k nim strategickou orientaci. Jedná se o tato opatření:

  • Právní předpisy a financování musí být příznivé pro inovace: do tohoto opatření spadá nutnost co nejrychleji provést směrnici o rámcích pro preventivní restrukturalizaci, druhé šanci a opatřeních ke zvýšení účinnosti postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení; dále častější zadávání veřejných zakázek v oblasti inovačních produktů a služeb ze strany veřejných orgánů za použití pokynů, které Komise 15. května zveřejnila; je třeba urychleně přijmout rozpočet EU na období 2021–2027, z tohoto rozpočtu se navrhuje přidělit 100 miliard eur programu Horizont Evropa a programu Euratomu pro výzkum a odbornou přípravu a dalším významným programům – tato částka bude pro inovace zásadním impulzem; zavedení iniciativy VentureEUna podporu soukromých investic a rizikového kapitálu; dále zjednodušit pravidla EU pro státní podpory s cílem usnadnit veřejné financování inovativních projektů včetně kombinovaného financování z unijních a z vnitrostátních prostředků.
  • Evropa se musí stát průkopníkem v oblasti inovací vytvářejících tržní příležitosti: Komise navrhuje zřízení posílené Evropské rady pro inovace – bude fungovat jako jednotné kontaktní místo nejen pro technologie s vysokým potenciálem a pro průlomové technologie, ale i pro inovativní podniky, jež mají potenciál dále růst. Evropská rada pro inovace bude navazovat na pilotní fázi v letech 2018–2020 s rozpočtem ve výši 2,7 miliardy eur a jejím cílem bude pomoci určit rychle se rozvíjející a vysoce rizikové inovace se silným potenciálem pro vznik nových trhů a tyto inovace pak podpořit.
  • Stanovení celoevropských cílů v oblasti výzkumu a inovací, které budou skutečně ambiciózní, budou mít pro Evropu silnou přidanou hodnotu. Oblasti, jichž se budou týkat, se určí spolu s členskými státy, zúčastněnými subjekty a občany: mohlo by se jednat třeba o boj s rakovinou nebo o čistou dopravu či oceány bez plastů. Díky těmto cílům se budou stimulovat různá odvětví i vědecké obory – aby se zapojili, aby do problematiky investovali a společně se této výzvě postavili. Na úrovni členských států, regionální a místní úrovni by tyto cíle také měly vytvářet synergie se strategiemi v oblasti výzkumu a inovací.

Souvislosti

V Evropě sice žije pouze 7 % světové populace, do výzkumu a vývoje se zde však aktivuje 20 % celosvětových investic a vzniká zde jedna třetina všech špičkových vědeckých publikací. Evropa zaujímá světové prvenství v různých průmyslových odvětvích, například v oblasti léčiv, chemickém průmyslu, strojírenství a oděvním průmyslu a módě.

Evropa je poměrně silná, pokud jde o přírůstkovou inovaci, tedy o přidanou hodnotu nebo její udržení u produktů, služeb a procesů. Můžeme to pozorovat u odvětví, jako je například vesmírný průmysl, letectví, léčiva, elektronika, obnovitelné energie, průmysl založený na biotechnologiích a vyspělá výroba. Také se více snažíme podporovat inovace prostřednictvím klíčových základních technologií, například robotikou, fotonikou a biotechnologiemi. Tyto technologie mohou být používány a uplatňovány v řadě odvětví a mají zásadní význam pro řešení klíčových společenských otázek.

Evropa však v mnoha oblastech také zaostává. Podniky v EU vydávají na inovace méně než jejich konkurenti (1,3 % HDP oproti 1,6 % v Číně, 2 % v USA, 2,6 % v Japonsku nebo 3,3 % v Jižní Koreji). Rizikový kapitál není v Evropě dostatečně vyvinutý. V roce 2016 proinvestovali držitelé rizikového kapitálu v EU přibližně 6,5 miliardy eur. V USA to bylo pro srovnání 39,4 miliardy eur. Kromě toho jsou fondy rizikového kapitálu v Evropě příliš malé: objem prostředků dosahuje v průměru 56 milionů eur oproti 156 milionům eur ve Spojených státech. V důsledku toho se pak tyto společnosti stěhují tam, kde mají lepší příležitosti k rychlému růstu. V EU existuje pouze 26 tzv. unicorn startupů (jedná se o startupy s hodnotou nad 1 miliardu dolarů), zatímco v USA jich je celkem 109 a v Číně 59. Veřejné investice v rámci celé EU zaostávají za cílem 3 % HDP; intenzita výzkumu a vývoje je v jednotlivých evropských regionech i nadále nevyrovnaná a silně se koncentruje do západní Evropy. A 40 % pracujících v Evropě nemá dostatečné dovednosti v oblasti digitálních technologií.

Inovace založené na technologiích, digitalizace a globální megatrendy, jako je umělá inteligence a oběhové hospodářství, skýtají obrovské příležitosti, na druhou stranu ale přinášejí i nové výzvy. Globální hospodářská soutěž nabírá na síle a ohrožuje vedoucí roli Evropy, kterou v klíčových průmyslových odvětvích má. Pokud chce Evropa udržet a zlepšit evropský způsob života, musí prohloubit svůj inovační potenciál.

DPP