Středa, 26 listopadu, 2025
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 416

Polovina velkých firem chce snižovat plochy kanceláří

Od
Michaela Drábková
-

Zhruba polovina velkých nadnárodních společností plánuje v příštích třech letech omezit své kancelářské prostory. Firmy se tak přizpůsobují rozšířenější práci z domova, kterou začaly zavádět v době pandemie nemoci covid-19. Informuje o tom list Financial Times (FT), který se odvolává na průzkum společnosti Knight Frank.

Průzkumu se zúčastnilo 350 společností z různých oborů po celém světě, které mají dohromady více než deset milionů zaměstnanců. Největší počet firem uváděl, že sníží rozlohu kanceláří o deset až 20 procent.

„Lepší, ale menší prostor, je pravděpodobně slogan velkých organizací,“ uvedl odborník na komerční reality z Knight Frank Lee Elliott. „Pro realitní trhy to není smrtící rána, protože to, co nyní vidíte, je nedostatek nabídky, a tedy růst nájemného u nejlepších budov,“ dodal.

Předpoklad, že velké firmy budou snižovat rozlohu kancelářských prostor, však vyvolává obavy o budoucnost starších budov a neoblíbených míst, protože trh s komerčními realitami se musí vypořádat s bolestivým poklesem způsobeným vyššími úrokovými sazbami. Téměř polovina dotazovaných firem také plánuje změnit v příštích třech letech své sídlo. Většina menších firem se naopak chystá své kancelářské prostory rozšiřovat.

Elliott dodal, že v uplynulých třech letech mnoho společností pozastavilo rozhodnutí o využití nemovitostí, aby zhodnotily pracovní návyky po pandemii. Mnoho jich také musí čekat na ukončení smluv o pronájmu, než učiní další rozhodnutí.

Podniky mají různý přístup k práci z domova. Zhruba třetina společností v průzkumu se rozhodla, že zaměstnanci musejí zcela nebo převážně pracovat z kanceláře. Většina z nich, konkrétně 56 procent, zvolila hybridní model, tedy částečně z domova, a zhruba deset procent se rozhodlo pro práci převážně z domova.

Studie realitní společnosti Savills předpovídá, že americká města jako San Francisco a Washington budou mít v příštím desetiletí přebytek kancelářských prostor. Asijský trh bude zřejmě napjatější, zatímco Evropa bude někde mezi.

„Není to jen o tom, že se kanceláře vyprazdňují kvůli tomu, že v některých městech se po pandemii vrátilo do práce méně lidí,“ uvedla výzkumnice firmy Savills Kelcie Sellersová. „Je to o tom, jak se dlouhodobé ekonomické, demografické a vývojové trendy vzájemně ovlivňují s pracovními vzorci,“ dodala.

Zdroj : ČTK

 

RegioJet loni dosáhl rekordních tržeb 2,8 mld. Kč,převezl deset mil. cestujících

Od
Michaela Drábková
-
Regiojet - ilustrační foto

Dopravní společnost RegioJet loni dosáhla rekordních tržeb 2,8 miliardy korun, uvedla v tiskové zprávě mluvčí společnosti Alexandra Janoušek Kostřicová. Podle výroční zprávy to bylo o rok dříve 1,1 miliardy. Ve druhém covidovém roce, tedy předloni, byla firma ještě v mírné ztrátě, ale loni už se dostala do ziskového hospodaření a zisk před zdaněním činil 126 milionů korun. Vlaky a autobusy společnosti převezly loni přes deset milionů cestujících, čímž se poptávka vrátila na dosud rekordní úroveň z roku 2019.

Z celkových tržeb připadá 789 milionů korun na státní kompenzace za zákonem poskytované slevy a na úhradu za provoz rychlíkových linek Brno – Bohumín a Kolín – Ústí nad Labem, které si objednává ministerstvo dopravy. Vlaky společnosti převezly téměř sedm milionů cestujících, což je meziročně o 40 procent více, a průměrná obsazenost činila 85 procent. Autobusy převezly 3,8 milionu cestujících, což je o 54 procent více. Ve statistikách jsou zahrnuti vlakoví cestující jak z komerčních spojů, tak ze spojů, které dopravce patřící Radimu Jančurovi provozuje na objednávku státu a Ústeckého kraje. „Dosáhli jsme lepších čísel i než v roce 2019. Sice z vlaků ubyli byznys cestující, ale díky novým linkám, třeba v Ústeckém kraji nebo lince z Brna do Ostravy a Bohumína, se nám obrat zvýšil. Covid nás nezastavil,“ řekl Jančura.

Vyšší poptávku po cestování vlakem se dařilo uspokojit i díky tomu, že dopravce nasadil nově nakoupené vagony, ač v některých případech čelil kritice, že kapacita vlaků objednávaných státem není dostatečná. „Na druhou stranu jsme museli velice intenzivně řešit růst nákladů, hlavně ceny elektrické energie a mzdové náklady nebo i vysoký růst úrokových sazeb. Rapidně se také zdražily náklady na materiály potřebné k opravě a údržbě vlakové techniky. Kvůli tomu jsme během loňska postupně zdražovali jízdenky, vždy jsme se ale snažili udržet přijatelné ceny,“ uvedl finanční ředitel Petr Kohoutek.

Dlouhodobě cestuje nejvíce lidí na nejstarší lince z Prahy na Ostravsko a do Košic, loni ji využilo 2,6 milionu cestujících. Nejrychlejší růst zaznamenala linka z Prahy přes Brno a Vídeň do Budapešti, a to o 150 procent na 650.000 cestujících. Dopravce loni pokračoval s úspěšným konceptem sezonního vlaku do Chorvatska, který vyjel i letos, a vysoká poptávka cestujících je i po lince z Prahy do polské Přemyšle, kde se přesedá na vlaky ukrajinských drah a je možné cestovat z Česka na Ukrajinu na jednu jízdenku.

Společnost připravuje další expanzi a investice v miliardách korun do nových lokomotiv a vagónů. „K vozům Astra a sedmi jednotkám od výrobce Pesa určeným pro Ústecký kraj přikupujeme dalších 13 lokomotiv Traxx MS3, které nasadíme příští rok. Budeme mít už 35 vícesystémových lokomotiv,“ uvedl Kohoutek.

RegioJet také uspěl ve výběrovém řízení na provoz rychlíkové linky z Prahy přes Havlíčkův Brod do Brna, kde má od prosince 2026 jezdit dalších 15 let s novými elektrickými jednotkami Pesa.

Zdroj  :ČTK

Leen and Green Award s Coca Cola

Od
Michaela Drábková
-

Nákladní silniční doprava je v rámci Evropy naprosto dominantní způsobem přepravy spotřebního zboží. Celý obor se přitom potýká s nedostatkem řidičů, stále rostoucími cenami paliv a energií. Průměrné vytížení přepravních kapacit se přitom pohybuje kolem 60%. Stále více proto nabývá na intenzitě diskuse o spolupráci v rámci dodavatelského řetězce s cílem zvyšovat jeho efektivitu při současném snižování dopadu na životní prostředí.

To byly hlavní impulsy proč se Česko-Slovenská Iniciativa ECR zapojila do organizace nejvýznamnějšího evropského programu pro udržitelnou logistiku Lean & Green Europe a připravila jeho národní část.

Cílem programu Lean & Green Europe je komunikovat problematiku snižování CO2 a skleníkových plynů v sektoru logistiky. Při zapojení do programu Lean & Green dokážou společnosti zvýšit svoji konkurenceschopnost a současně snížit uhlíkovou stopu. Program plní dvě základní funkce, jedná se o společnou platformu pro sdílení zkušeností a postupů nejlepší praxe, současně poskytuje možnost spolupráce při zapojení do společných projektů. Druhá hlavní funkce je komunikace – umožňuje prezentovat aktivity v oblasti snižování CO2 a dopadů na životní prostředí a zviditelňuje společnosti, které jsou do programu zapojeny.

Lean & Green je koncipován jako závazek společnosti snížit minimálně o 20% emise CO2 z logistických aktivit během následujících 5 let. Tento závazek musí mít zpracovaný v rámci vlastního akčního plánu, včetně navrhovaných opatření a způsobů měření na základě mezinárodních protokolů a standardů pro měření uhlíkové stopy. Akční plán společností a průběžné výsledky nejméně jedenkrát ročně prochází nezávislým auditem. Na základě tohoto postupu získává společnost ocenění Lean & Green Europe Awards. Pokud po ukončení 5 letého období prokáže závěrečný audit, že byly splněny podmínky snížení produkce CO2 o minimální objem 20%, pak získává společnost ocenění Lean & Green 1st Star.

Dalším držitelem držitelem ocenění Lean & Green Europe Award v České republice se na základě nezávislého posouzení akčního plánu Vysokou školou ekonomickou / katedrou logistiky stala společnost Coca-Cola HBC.

„V Coca-Cola HBC věříme, že investice do strategických rozhodnutí, které přispívají k udržitelnější budoucnosti podnikání, jsou těmi nejlépe vynaloženými prostředky. Jsou zásadní pro budoucí úspěch nejen nás, ale i prostředí a komunit, ve kterých působíme. Z toho důvodu jsme se již dříve zavázali do roku 2025 snižít přímé emise CO2 o 30 % a do roku 2040 být CO2 neutrální“ řekl Milan Svejkovský, Manažer logistiky společnosti Coca-Cola HBC pro Českou republiku.

Auditovaný akční plán společnosti Coca-Cola HBC pracuje s přesnými daty o emisích uhlíku a definuje realistické cíle spolu s konkrétními kroky k jejich postupné eliminaci. Lean & Green Award oceňuje kvalitu plánů a předchází plnění stanovených cílů. Po auditu přechází Coca-Cola HBC plynule do aktivační fáze, v níž bude realizovat jednotlivé kroky z akčního plánu a v pravidelných intervalech podávat zprávy o svém pokroku.

„Dnes jsme nejvýznamnější ratingovou organizací hodnoceni jako jedna z nejudržitelnějších nápojových společností na světě, takže je naprosto odpovídající, že se snažíme naše úsilí zvyšovat. Je to cíl cesty, kterou jsme zahájili před mnoha lety a je plně v souladu s naší filozofií podporovat sociálně-ekonomický rozvoj komunit a pozitivně tak ovlivňovat i životní prostředí“ uzavírá Milan Svejkovský.

Paní Pavla Cihlářová, CEO GS1 Czech Republic k udělení ocenění společnosti Coca-Cola HBC následně uvedla:  “Gratuluji společnosti Coca-Cola HBC k získání ocenění Lean & Green Europe Award. Je zřejmé, že problematika udržitelnosti a snižování CO2 v retailu a logistice bude v nadcházejícím období čím dál tím důležitější. Z pozice GS1 Czech Republic bych ráda uvedla, že se této problematice věnujeme dlouhodobě a naším cílem je podpořit přechod na bezpapírovou logistiku se současným zefektivněním procesů nakládky a vykládky. K tomuto poskytujeme odborné zázemí pro využívání standardů GS1 v logistice. V minulosti jsme podpořili například realizaci programu Speed Docking, soutěže o nejrychlejší vykládku kamiónů. A právě rychlost a efektivita vykládky je přímo ovlivněna správným používáním elektronického dodacího listu, správným označováním dodávek prostřednictvím paletových etiket s SSCC kódy. A čím dál důležitější je rovněž kvalita kmenových dat, kde podporujeme využívání GDSN pro synchronizaci kmenových dat.  

Program Lean & Green Europe je dostupný v 15 zemích Evropy a v Kanadě a je do něj aktivně zapojeno přes 550 společností. Realizaci programu Lean & Green Europe v České republice zajišťuje Česko-Slovenská Iniciativa ECR za podpory organizace GS1 Czech Republic a ve spolupráci s prémiovým partnerem programu společností EY Česká republika. Více informací na www.lean-green.cz

Představujeme nové autoškolské otázky, tentokrát zaměřené i na nevidomé

Od
Michaela Drábková
-

Ministerstvo dopravy, Asociace autoškol ČR, Policie ČR a Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých představily další sadu statických i dynamických otázek pro žadatele o řidičské oprávnění. Tato šestá série se mimo jiné týká mj. porozumění potřeb nevidomých jako účastníků provozu, ale i chování dalších skupin chodců, cyklistů i správné jízdy motorkářů.

„Zranitelnými účastníky provozu nejsou jen motorkáři, chodci či cyklisté, ale i lidé se speciálními potřebami. Nevidomí, neslyšící, a také například slabozrací. Proto zařazujeme i tyto otázky, aby každý řidič věděl, jak se při setkání s nevidomým například na přechodu ohleduplně zachovat,“ říká Milan Janda z Ministerstva dopravy.

Do sady již více než tisícovky otázek k závěrečným zkouškám z této oblasti přibyde od 9. července 2023 celkem 35 statických a 11 dynamických otázek.

„Je nezbytné neustále pracovat na zvyšování naší řidičské kultury a tímto k tomu, doufáme, i přispíváme. Součástí této snahy je i nový klip Vidíš ho! Nevidí tě! zaměřeného právě na ohleduplnost vůči nevidomým,“ říká Jiří Novotný z Asociace autoškol ČR.

Teoretické zkoušky žadatelů o řidičská oprávnění probíhají na počítačích v 206 obcích s rozšířenou působností po celé republice. Testy skládají uchazeči on-line v systému Ministerstva dopravy. Každý žadatel je musí úspěšně absolvovat, aby mohl pokračovat v praktické části zkoušky, tedy v jízdách.

Testy jsou součástí projektu Nová generace testových otázek pro žadatele o řidičské oprávnění (noveotazky.cz). Jde o sadu textových a animovaných dopravních otázek pro zkoušky v autoškolách, které postupně nasazujeme do ostrých testů. Jejich novou generaci si na webu noveotazky.cz může vyzkoušet každý. Kompletní sady otázek, včetně původních, jsou dostupné na veřejné části aplikace webu Ministerstva dopravy Testy (mdcr.cz).

S testovými otázkami ke zkouškám v autoškole se ročně setká až 120 tisíc zájemců o řidičské oprávnění, kterým se snažíme zařazením těchto nových sad představit aktuální trendy v každodenním provozu.

V příloze naleznete přehled nových otázek, které budou nyní nasazeny do zkoušek v létě letošního roku. Každý zájemce je již najde na noveotazky.cz.

Zahájení kárného řízení ze strany EK kvůli SUP

Od
Michal Drha
-

Komise zahájila právní kroky proti 11 členským státům a vyzývá je, aby urychlily provádění směrnice o jednorázových plastech s cílem snížit dopad některých plastových výrobků na životní prostředí a lidské zdraví. Belgie, Dánsko, Estonsko, Irsko, Francie, Chorvatsko, Lotyšsko, Polsko, Portugalsko, Slovinsko a Finsko neoznámily Komisi opatření nezbytná k zajištění úplného provedení směrnice.

Plastové výrobky na jedno použití se hromadí v našich mořích a oceánech a na našich plážích. Je pravděpodobnější, že skončí v našich mořích, než jejich opakovaně použitelné alternativy, protože jsou použity pouze jednou nebo na krátkou dobu, než jsou vyhozeny. Plasty jsou sice praktickým, užitečným a cenným materiálem, ale jejich odpad škodí životnímu prostředí a má negativní dopad na naše hospodářství. Více než 80 % odpadu z moří a oceánů tvoří plasty. Způsobuje škody na životním prostředí, zejména přímé škody na mořských živočiších a ptácích, a po rozpadu na mikroplasty může kontaminovat i lidský potravní řetězec. Negativní dopad plastového odpadu na hospodářství se projevuje v odvětvích, jako je cestovní ruch, rybolov a lodní doprava.

V rámci Zelené dohody pro Evropu navrhla Komise politiky a opatření pro oběhové hospodářství, v němž se plasty používají udržitelněji, znovu se používají a recyklují, čímž se snižuje množství odpadu a znečištění i náklady na čištění Směrnice o plastech na jedno použití je klíčovým prvkem strategie Komise pro plasty a akčního plánu pro oběhové hospodářství, neboť podporuje výrobu a používání udržitelných alternativ, které zamezují znečišťování moří. Přispívá rovněž k ambici EU dosáhnout „nulového znečištění“ ve prospěch veřejného zdraví, životního prostředí a klimatické neutrality. Jejím cílem je snížit množství plastového odpadu v moři do roku 2030 nejméně o 50 %.

Uplatňování směrnice o jednorázových plastech

Směrnice vstoupila v platnost 3. července 2019 a členské státy měly dva roky na její transpozici do vnitrostátního práva, aby se povinnosti z ní vyplývající mohly začít uplatňovat v praxi. Ne všechny členské státy však směrnici ve stanovené lhůtě provedly.

Pokud členský stát nepřijme opatření k úplnému začlenění ustanovení směrnice EU do svého vnitrostátního práva před uplynutím transpoziční lhůty, nemohou občané využívat výhod a práv z ní vyplývajících.

V lednu 2022 Komise zahájila řízení pro porušení povinnosti a nejprve zaslala výzvy 16 členským státům, které dosud plně neprovedly směrnici o jednorázových plastech do vnitrostátního práva. Jeden z těchto 16 případů (týkající se Španělska) byl uzavřen v rámci červencového řízení o nesplnění povinnosti a čtyři další byly uzavřeny dnes (týkající se Kypru, Litvy, Lucemburska a Slovenska), neboť byla přijata nezbytná opatření. Dvě řízení čekají na analýzu sdělených opatření (týkající se České republiky a Malty). Současně stále chybí úplná transpoziční opatření pro Belgii, Estonsko, Irsko, Chorvatsko, Lotyšsko, Polsko, Portugalsko, Slovinsko a Finsko, a proto se Komise rozhodla zaslat těmto zemím odůvodněná stanoviska. Dotčené členské státy mají nyní dva měsíce na odpověď a přijetí nezbytných opatření. Pokud tak neučiní, může Komise rozhodnout o předložení věci Soudnímu dvoru Evropské unie a navrhnout uložení finančních sankcí.

Dánsko a Francie původně uvedly, že sdělily úplná prováděcí opatření, ale po analýze Komise zjistila, že některá ustanovení chybí. Rozhodla se proto zaslat těmto dvěma členským státům formální výzvy. Francie a Dánsko mají nyní dva měsíce na to, aby odpověděly a zjednaly nápravu, jinak se Komise může rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Souvislosti

Cílem prováděcích opatření, která dnes Komise přijala, je chránit občany a životní prostředí před znečištěním plasty a zároveň podporovat růst a inovace. Podporují přechod k udržitelnějšímu a oběhovému hospodářství a pomáhají evropským podnikům a spotřebitelům dostat se do celosvětové špičky ve výrobě a používání udržitelných alternativ, které zamezují znečišťování moří a oceánů, a řeší tak problém s globálními dopady.

Klíčová opatření, která musí členské státy přijmout podle směrnice o jednorázových plastech, jsou následující:

zabránit uvádění plastových výrobků na jedno použití na trh, pokud jsou snadno dostupné a cenově přijatelné udržitelné alternativy. To se týká deseti nejčastějších jednorázových plastových odpadů, které se vyskytují na evropských plážích: vatových tyčinek, příborů, talířů, brček a švihadel, balónků a stonků balónků, kelímků, nádob na potraviny a nápoje, cigaretových nedopalků, plastových tašek, sáčků a obalů, vlhčených ubrousků a hygienických potřeb. Spolu s rybářským náčiním tvoří 70 % veškerého odpadu v mořích EU.

Snižte spotřebu nádob na potraviny a kelímků a propagujte jejich opakovaně použitelné alternativy. Zavedení systémů rozšířené odpovědnosti výrobců plastových výrobků na jedno použití. To zajistí, aby výrobci hradili náklady na sběr odpadu, shromažďování údajů, podávání zpráv a čištění odpadu z těchto výrobků.
Do roku 2029 zajistit sběr 90 % jednorázových plastových lahví na nápoje, například prostřednictvím zálohových systémů. Kromě toho budou platit požadavky na konstrukci výrobků: nápojové lahve budou muset obsahovat minimální množství recyklovaného plastu a uzávěry a víčka nápojových obalů k nim budou muset zůstat připojeny.

Zavedení požadavků na označování jednorázových kelímků, hygienických výrobků a tabákových výrobků. Aby se zabránilo negativním dopadům litteringu, musí být veřejnost informována o přítomnosti plastů ve výrobku a o tom, jak s nimi správně nakládat.

Výrobci rybářského náčiní obsahujícího plasty budou muset nést náklady na sběr odpadu z přístavních příjmových zařízení, jeho přepravu a zpracování. Rovněž ponesou náklady na osvětovou činnost.

Konkrétní cíle stanovené směrnicí:

Zajistit oddělený sběr 77 % plastových lahví do roku 2025 – do roku 2029 se zvýší na 90 %.
Zaručit 25% podíl recyklovaného plastu v PET nápojových lahvích od roku 2025 a 30% podíl ve všech plastových lahvích od roku 2030.V rámci řízení o nesplnění povinnosti zakotveného ve Smlouvách EU může Komise zahájit řízení proti členským státům, které neprovedou směrnice do vnitrostátního práva řádně a včas.

Environmentální pravidla jsou stanovena s cílem zabránit škodlivým účinkům na lidské zdraví a životní prostředí a odrážejí nejnovější zdravotní a technické údaje. Nedostatečné provádění právních předpisů a politik v oblasti životního prostředí způsobuje společnosti environmentální, hospodářské a sociální náklady a vytváří nerovné podmínky hospodářské soutěže pro hospodářské subjekty.

Zdroj : SYBA

​Nejdelší přímé lety na světě budou o pětinu dražší než letenky s mezipřistáním

Od
Michaela Drábková
-

Nejdelší přímé lety na světě, které v roce 2025 plánují spustit australské aerolinky Qantas Airways, budou o pětinu dražší než letenky s mezipřistáním. Na konferenci Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) v Istanbulu to včeera naznačila finanční ředitelka společnosti Vanessa Hudsonovová. Australská letecká společnost sází na to, že si cestující zhruba za dvacetihodinové lety rádi připlatí, aby se vyhnuli komplikacím a dalšímu času na cestě. Dlouhé lety bez přestupu spojí Sydney s Londýnem a New Yorkem, uvedla agentura Bloomberg.

Letenky na linkách Qantasu mezi australským městem Perth a Londýnem už teď stojí o 20 procent více než lety s mezipřistáním v Singapuru nebo na Blízkém východě, uvedla Hudsonová. Je proto podle ní zcela rozumné předpokládat, že cestující budou ochotni zaplatit stejné zvýšení ceny i v případě chystaných dlouhých letů.

Qantas si k provozování těchto letů objednal 12 upravených letadel s dvěma uličkami Airbus SE A350. Letecká společnost minulý měsíc uvedla, že Projekt Sunrise, jak chystaná dálková spojení nazývá, přinese po uvedení celé flotily do provozu provozní zisk nejméně 400 milionů australských dolarů (5,8 miliardy dolarů) ročně.

V současné době jsou největší přímé lety na světě mezi Singapurem a New Yorkem.

Zdroj : ČTK

Vývoz z Německa v dubnu díky oživení v Číně nečekaně vzrostl

Od
Michaela Drábková
-
FILED - 06 May 2019, Hamburg: Containers lie at a storage area at the Container Terminal Altenwerder. The German economy shrank by 0.7 per cent in the last quarter of 2021 compared to the previous quarter, during a fourth wave of the coronavirus pandemic, according to official statistics. Photo: Markus Scholz/dpa

Vývoz z Německa se v dubnu nečekaně zvýšil, ve srovnání s předchozím měsícem nárůst činí 1,2 procenta. Přispěl k tomu zejména růst dodávek do Číny, kde se ekonomika začala otevírat po rušení omezujících opatření zavedených kvůli pandemii nemoci covid-19. Přebytek bilance zahraničního obchodu Německa tak v dubnu vzrostl na 18,4 miliardy eur (434,1 miliardy Kč) z více než 14,9 miliardy eur v předchozím měsíci. 

Analytici v anketě agentury Reuters naopak očekávali v dubnu pokles vývozu, a to o 2,5 procenta. Dovoz se proti březnu snížil o 1,7 procenta, zatímco analytici čekali pokles o jedno procento.

Vývoz do Číny v dubnu stoupl o 10,1 procenta. Export do Spojených států vzrostl o 4,7 procenta a do Evropské unie o 4,5 procenta.

Navzdory dubnovému růstu vývozu však zůstává výhled nejistý. „Dočasný nárůst vývoz do Číny časem vyprchá,“ řekl analytik banky ING Carsten Brzeski. Vývoz do Číny podle něj bude mít problémy i kvůli geopolitickým změnám.

Průzkum ekonomického institutu Ifo ukázal, že nálada mezi německými vývozci v květnu klesla na nejnižší úroveň od loňského listopadu. „Německé vývozní ekonomice chybí dynamika,“ řekl šéf průzkumu institutu Ifo Klaus Wohlrabe.

Zdroj  :ČTK

Dočkáme se řidičů z třetích zemí?

Od
Michaela Drábková
-

25 000 chybějících řidičů v české kamionové a autobusové dopravě je problém, který se nedaří stále řešit, naopak spíše se prohlubuje. Na plenárním zasedání Sdružení ČESMAD BOHEMIA se jím pochopitelně dopravci zabývali a konstatovali, že jedním z nejdůležitějších předpokladů pro zlepšení současného stavu je možnost snazšího a rychlejšího zaměstnávání řidičů ze zemí mimo Evropskou unii. Z pochopitelných důvodů jsou omezeny příchody řidičů z Ukrajiny.

Přítomný ministr dopravy Martin Kupka delegáty ujistil, že ministerstvo dopravy o tomto problému ví a snaží se jej spolu s ostatními ministerstvy řešit. Nynější postupy při udělování pracovního povolení jsou neúměrně složité a trvají i více než půl roku, zatímco Poláci stejnou proceduru, speciálně v případě Ukrajinců, zvládají za dva týdny. Důvodem je údajně nedostatečné personální, technické a finanční zabezpečení na zastupitelských úřadech. Na čas je náročná i bezpečnostní prověrka uchazečů. Generální tajemník Sdružení Vojtěch Hromíř současnou situaci komentuje: „Doufám, že se nestaneme svědky toho, že úsporná opatření omezí servis státu tak důležitému oboru, jakým je silniční doprava. Ta jako významný vývozce služeb přináší do našeho rozpočtu miliardové částky, bohužel nedostatek řidičů je pro ni limitujícím faktorem. A právě zahraniční řidiči jsou nejdůležitějším zdrojem, který kvůli složité byrokracii lze ovšem využít pouze velmi omezeně.“ Dodává: „A ještě zmíním jednu věc. Problém nedostatku řidičů je i o podmínkách pro jejich práci. Nechápu, proč se někteří poslanci vymezují proti mírné úlevě pro české řidiče, kteří by podle návrhu v parlamentu mohli dojet na vykládku a domů v zákazu jízdy. Jde jen nanejvýš o menší stovky rozprostřené na celé dálniční síti. To se v provozu ani nepozná a řidiči mohou strávit víkend s rodinou. Tato společnost řidičům kamionů mnohé dluží, podívejme se jen na přeplněné odpočívky. I toto téma jsme s panem ministrem probrali.“

Členové Sdružení ČESMAD BOHEMIA dále seznámili ministra s problémy autobusových dopravců provozujících linkovou dopravu v závazku veřejné služby. Podnikající autobusové firmy jsou v některých krajích nahrazovány zřizováním tzv. vnitřních dopravců provozovaných samotnými kraji. Za jejich služby ovšem kraje platí podstatně vyšší ceny, jak už to bývá, když dodavatel neprochází řádnou soutěží. Životně důležité pro podporu veřejné dopravy je i zachování stávajících slev z jízdného pro děti a seniory, motivující veřejnost k jejímu používání. Pan ministr slyšel i pochvalu za sjednocení sazby DPH pro všechny druhy autobusové dopravy a potvrzení, že má být ve snížené sazbě. Osvobození od DPH by bylo na místě, ale tady je pozice vlády neoblomná.

Zdroj : Česmad Bohemia

Praha dá své firmě 120 milionů korun na elektronabíječky v lampách

Od
Michaela Drábková
-
HANDOUT - 23.08.2021, Frankreich, ---: Der neue Lärmradar «Méduse» (dt. Qualle) von Bruitparif (undatierte Aufnahme). Ans Tempolimit gehalten, aber trotzdem geblitzt: Frankreich testet eine neue Radarfalle, die es auf lärmende Motorräder und Autos abgesehen hat. Gekoppelt an ein Kennzeichen-Lesegerät soll es später auch Bußzettel geben. (zu dpa: «Frankreich will lärmende Biker und Autofahrer mit Lärm-Radar stoppen») Foto: --/Bruitparif/dpa - ACHTUNG: Nur zur redaktionellen Verwendung im Zusammenhang mit der aktuellen Berichterstattung und nur mit vollständiger Nennung des vorstehenden Credits +++ dpa-Bildfunk +++

Pražský magistrát dá firmě Technologie hlavního města Prahy (THMP) 120 milionů korun na úpravy 852 lamp veřejného osvětlení na šesti místech, z toho 172 společnost připraví k budoucí instalaci nabíječek pro elektromobily. Dnes to schválili radní hlavního města. Radní Michal Hroza (TOP 09) uvedl, že v roce 2030 bude podle odhadu města v Praze jezdit 180.000 elektromobilů a k jejich obsluze bude potřeba 4500 nabíječek.

Investice čeká podle schváleného dokumentu ulice na Vinohradech, Dvorcích, Hájích, Černém Mostě, Velké Ohradě, v Bohnicích a v Kobylisích. Technologie pro nabíjení THMP nainstalují pouze do části lamp. „Kvůli úspoře peněz se ale rovnou vymění i zbývající osvětlení v ulicích – takže dalších 680 lamp, ty už ale budou bez této možnosti,“ vysvětlil Hroza.

THMP zahájily projekt instalace technologie pro nabíjení elektromobilů do vybraných lamp před několika lety, loni ve zkušebním provozu spustily na Vinohradech 13 dobíjecích stanic s celkem 25 místy. Podle Hrozy bude město s ohledem na projekce ohledně počtu elektromobilů do této oblasti v dalších letech investovat více. „Proces přípravy dobíjecích stanic se bude muset významně zrychlit,“ řekl. Nyní jsou v metropoli odhadem řádově stovky nabíječek.

V Praze je zhruba 135.000 lamp veřejného osvětlení. Kvůli instalaci technologie pro nabíjení je potřeba k lampám přivést nové kabely, které kapacitně zvládnou přivést energii pro lampu i nabíječku. V loňském roce tak podle schváleného dokumentu město nechalo upravit 55 lamp. Minulé vedení města rozhodlo, že městské nabíječky budou v budoucnu provozovat soukromé firmy na základě městem udělované koncese.

Zdroj : ČTK

Německo zkouší první hlukový radar, postih řidičům hlučných aut zatím nehrozí

Od
Michaela Drábková
-
HANDOUT - 23.08.2021, Frankreich, ---: Der neue Lärmradar «Méduse» (dt. Qualle) von Bruitparif (undatierte Aufnahme). Ans Tempolimit gehalten, aber trotzdem geblitzt: Frankreich testet eine neue Radarfalle, die es auf lärmende Motorräder und Autos abgesehen hat. Gekoppelt an ein Kennzeichen-Lesegerät soll es später auch Bußzettel geben. (zu dpa: «Frankreich will lärmende Biker und Autofahrer mit Lärm-Radar stoppen») Foto: --/Bruitparif/dpa - ACHTUNG: Nur zur redaktionellen Verwendung im Zusammenhang mit der aktuellen Berichterstattung und nur mit vollständiger Nennung des vorstehenden Credits +++ dpa-Bildfunk +++

Německo má první hlukový radar, jak se přístroji na měření hluku od projíždějících vozidel říká. Zprovozněn byl v centru Berlína. Metropole tak chce zakročit proti řidičům, kteří bezdůvodně uvádějí motory do vysokých otáček a kteří si auta a motorky upravují tak, aby rachot motorů byl co nejvyšší. Pozéři, jak je německá média označují, se zatím postihu bát nemusí. Zařízení totiž úřady teprve zkouší. Plošnému trestání příliš hlučných řidičů brání také současné zákony, které by vyžadovaly úpravu.

Pozorní řidiči i kolemjdoucí si na vyhlášeném nákupním bulváru Kurfürstendamm u Pamětního kostela císaře Viléma na náměstí Breitscheidplatz mohou povšimnout stožáru s nezvyklým přístrojem, který se podobá reproduktorům. Zpoza kovových mřížek se ale žádná hudba neline, právě naopak. Jsou zde umístěny zvukové senzory, které snímají hlukové emise projíždějících aut a motorek. Pokud některé z vozidel překročí tolerovanou hladinu, kamery hříšníka zachytí i s údajem, jak hlasitý motor byl.

„Problém dopravního hluku, třeba kvůli tuningu vozidel a prudké akceleraci, je pro mnoho lidí v Berlíně stresující. To nám jasně ukázaly odezvy veřejnosti, která se zapojila do tvorby protihlukového plánu. Obzvláště ve velkoměstě, které je již tak hlukem velmi zatíženo, jsou ohleduplnost, vzájemná úcta a dodržování pravidel nesmírně důležité,“ prohlásila berlínská senátorka pro dopravu a ochranu klimatu Manja Schreinerová, jejíž funkce odpovídá zemské ministryni dopravy.

Na ohleduplnost však musí lidé na Kurfürstendamm spoléhat nadále, protože hlukový radar je ve zkušební fázi. Poukazuje na to i cedule u zařízení, která uvádí, že žádná zaznamenaná data nebude policie prověřovat a že žádnému řidiči postih nehrozí. To potvrdila i Schreinerová, která uvedla, že smyslem je vyzkoušet možnosti přístroje. „Na výsledky tohoto výzkumného projektu jsem zvědavá,“ uvedla.

Hlukový radar pojmenovaný Hydra si Berlín vypůjčil u francouzské firmy Viginoiz, která se monitorování hlasitosti dopravy věnuje dlouhodobě. Testování, na kterém město spolupracuje s Technickou univerzitou Berlín, potrvá dva měsíce. Výsledky budou zveřejněny v nadcházejícím roce. Zda pak zařízení vstoupí do ostrého provozu bude záviset nejen na úspěchu zkoušek, ale také na změně zákonů. Nyní platná úprava totiž neumožňuje plošné kontroly hlukových emisí po vzoru měření rychlosti radary. Zákon rovněž přesněji neuvádějí rozdíly případných pokut pro ty řidiče, kteří by hladinu tolerovaného hluku překročili jen mírně.

Autopozérům nyní hrozí za zbytečný hluk pokuta 80 eur (1890 Kč). Ta může ale nakonec činit 100 eur (2360 Kč), pokud policie takovou jízdu ve městech a obcích vyhodnotí jako zbytečnou a obtěžující pro ostatní.

Proti možnému plošnému rozšíření hlukových radarů vyslovila výhrady berlínsko-braniborská pobočka autoklubu ADAC, podle které by to účinné příliš nebylo, neboť by se problém s hlukem jen přesunul na jiná místa.

„Úmyslným burácením motoru, pískáním pneumatik nebo neustálým popojížděním se pozéři v Berlíně neustále snaží upoutat pozornost, což vede nejen k hluku, ale také ke zbytečným emisím. K potrestání těchto úmyslných prohřešků je podle nás potřeba více kontrol a více policistů na palčivých místech, jakým je Kurfürstendamm,“ řekl Martin Koller z vedení regionální pobočky ADAC. Trvalé umístění hlukoměrů by podle Kollera nezůstalo dlouho tajemstvím, takže místo vyřešení hlučné jízdy by se túrování motorů odehrávalo na jiných místech.

Zdroj : ČTK

1...415416417...1 151Strana 416 z 1 151

Logistický kalendář

© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253