Domů Blog Strana 417

Dostupné služby státu nebo rozdělení na státní a logistickou část. Česká pošta má detailní plán transformace

Finanční stabilizaci České pošty i budoucí Balíkovny, která převezme od České pošty její logistickou část, ale také fungování pobočkové sítě jako kontaktního místa, které občanům usnadní a urychlí komunikaci se státem. To řeší implementační plán transformace České pošty, vycházející ze strategického rámce, který v červnu schválila vláda.

„Implementační plán obsahuje konkrétní kroky, které z České pošty vytvoří kontaktní místo státu s občany. Na konci cesty budeme mít moderní poštu s pobočkami, které lidem nabídnou nové služby veřejné správy, a státní akciovou společnost Balíkovnu, připravenou na tvrdý konkurenční boj, který na trhu logistických služeb panuje. Máme na stole podrobný plán s jasným výhledem, jak udělat z pošty moderní podnik sloužící lidem. Teď je na managementu České pošty, aby tyto cíle splnil,“ řekl ministr vnitra Vít Rakušan.

Podpora vlády nás těší a uděláme maximum, abychom v následujících 14 měsících úspěšně realizovali implementační plán transformace a připravili Českou poštu na rok 2025, kdy bychom měli začít fungovat podle nové poštovní licence. Aktualizovaný finanční plán transformace ukazuje, že transformační příspěvek od státu bude použit výhradně na investice do transformace a rozvoje České pošty a Balíkovny. Peníze daňových poplatníků tedy nebudou použity na dotování běžného provozu pošty,“ řekl pověřený zástupce generálního ředitele České pošty Miroslav Štěpán.

Česká pošta v rámci finančního plánu transformace přesně vyčíslila náklady na jednotlivá transformační opatření a současně i jejich finanční přínosy. Přínosy ČP vyčíslila pro roky 2024 až 2026 na 4 miliardy korun a náklady na 3,3 mld. korun. Realizace těchto transformačních opatření zajistí, že od roku 2026 bude provozní hospodaření České pošty již ziskové a bez nároků na další transformační podporu od státu.

Díky důslednému krizovému řízení ČP dále snížila odhad výše letošní ztráty z červnových 1,5 mld. korun na současných 0,9 mld. korun (únorový odhad činil 3,5 miliardy korun).  Hospodaření České pošty se tedy pomalu stabilizuje po finanční i provozní stránce a nebude tak, oproti původním předpokladům, na pokrytí svých provozních výdajů v průběhu příštího roku potřebovat z veřejných rozpočtů žádné finance. Ty budou využity výhradně na financování transformačních aktivit, které zajistí stabilitu hospodaření České pošty a zkvalitnění poskytovaných služeb dlouhodobě.

Příkladem posílení role České pošty jako kontaktního místa mezi občanem a státem je připravovaná spolupráce s Úřadem práce ČR, která zvýší dostupnost jeho služeb na pobočkách České pošty v celé České republice.

„Jsme největší pomáhající organizace v ČR. Naším cílem je být lidem fyzicky i digitálně co nejblíž. Na základě několika krizových situací v minulosti, které postihly celou společnost, si bereme z těchto zkušeností ponaučení. Chceme a musíme být připraveni kdykoli naši kapacitu radikálně navýšit v případě, že to bude nutné a naše společnost to bude potřebovat. Toho docílíme díky digitalizaci agendy Úřadu práce ČR a také díky spolupráci s Českou poštou,“ říká generální ředitel Úřadu práce ČR Daniel Krištof a dodává: „Připravovanou spolupráci budeme nejprve společně testovat v pilotním provozu v předem vybraných lokalitách. Na základě analýzy a důkladného vyhodnocení pak nastavíme finální model spolupráce.“

Tři části plánu

Implementační plán transformace je rozdělený na tři části. První představuje program transformace, tedy nezbytné úkony, termíny a podmínky, které jsou nutné k naplnění klíčového strategického cíle – vyčlenění balíkové logistiky do Balíkovny. Součástí programu je i finanční rámec transformace, nutnost vzniku transformačního zákona nebo zákona o poštovních službách. Důraz také program klade na oblast IT a majetku.

Druhá část řeší fungování České pošty a pobočkové sítě a definuje oblasti vhodné k úsporám i dalšímu rozvoji. S další redukcí pobočkové sítě plán nepočítá, prioritou je další rozvoj projektu Pošta partner. Pobočková síť by brzy měla poskytovat nejen základní poštovní služby, ale i nové služby veřejné správy stejně jako služby komerční. Hlavně u veřejných služeb by část nových činností České pošty měla zajišťovat i síť poštovních doručovatelů.

Třetí část se věnuje Balíkovně, tedy připravované státní akciové společnosti, která si chce nejen udržet největší tržní podíl na trhu balíkových zásilek, ale postupně dosáhnout i výrazně ziskového hospodaření. Plán obsahuje analýzu i návrh komplexního budoucího business řešení, portfolia produktů, technologií a provozních systémů.

Zdroj: ČP

Praha chce upravit parkovací zóny, například zrušit přenosná povolení

Vedení Prahy plánuje úpravu provozu parkovacích zón. Zrušena budou přenosná parkovací povolení, vznikne parkovné pro návštěvy rezidentů nebo budou zrušeny výhody pro elektromobily. O konkrétní podobě změn bude nyní jednat magistrátní koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL), Pirátů a STAN. Řekl to primátorův náměstek Zdeněk Hřib (Piráti). Zóny začaly fungovat poprvé v 90. letech a platí zejména v centru a širším centru města. Rezidenti za roční parkovací kartu platí 1200 korun ročně.

„Uskutečnila se debata s městskými částmi a nyní nás čeká debata uvnitř magistrátní koalice, máme v koaličním programu jasně napsáno, že chceme udělat reformu parkovacího systému s cílem zklidnění centra,“ řekl Hřib. Konkrétní dohoda na podobě změn v koalici podle něj zatím nepadla.

Magistrát o změnách diskutoval s městskými částmi, které rozhodují, zda a kde na svém území budou zóny mít. Od radnic sesbíral podněty, se kterými bude nyní dále pracovat. „V rámci reformy jim chceme dát ještě více pravomocí, protože je to téma skutečně pro tu místní politickou reprezentaci,“ řekl Hřib.

Město nyní pracuje s několika návrhy změn. Jedním z nich je třeba zrušení přenosných parkovacích povolení. „Ty jsou často zneužívány až ke spekulacím, dalo by se říci, a na parkování na veřejném prostoru vydělává někdo, kdo není ani radnice, ani magistrát,“ řekl Hřib.

Upraveny budou podmínky parkování elektromobilů v zónách. Auta na elektřinu budou nově parkovat na místech u nabíječek, a mělo by se tak zrušit jejich zvýhodnění, které umožňuje parkovat všude zadarmo. Návrh zrušit tuto výhodu padl už v roce 2020 a volné parkování elektromobilů v parkovacích zónách skončí ke konci letošního roku.

Novinkou bude zavedení permanentky do fialových zón pro celé město. Za jeden poplatek by pak řidič mohl zaparkovat v jakékoliv fialové zóně ve městě. „Předpokládá se, že by to bylo odstupňované, kdy třeba elektromobily by to měly levnější,“ řekl Hřib. Vznikne také možnost parkování pro návštěvy rezidentů. Podle Hřiba má město také snahu sjednotit návštěvnické tarify, neboť každá městská část to má nyní jinak, což se týká třeba parkování o víkendech.

Kdy bude finální návrh změn hotov, zatím není jasné. Jakmile bude podle Hřiba schválen, bude třeba nechat zhruba půlroční lhůtu na jejich zavedení.

Zóny se v hlavním městě v moderní podobě poprvé zavedly v roce 1996 v části Prahy 1, kde se snaha o regulaci dopravy objevila už v roce 1982. Následně se rozšířily a fungují v Praze 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 13, 16 a 22. Na parkovném vybere magistrát ročně okolo půl miliardy korun.

Zdroj: ČTK

Airbus zvýšil čtvrtletní zisk, potvrdil odhad celoročních dodávek

Evropský výrobce letadel Airbus ve třetím čtvrtletí zvýšil čistý zisk meziročně o 21 procent na 806 milionů eur (téměř 20 miliard Kč). Firma to oznámila ve své tiskové zprávě. Zároveň potvrdila, že v celém letošním roce hodlá zákazníkům poskytnout zhruba 720 letadel.

Za první tři čtvrtletí letošního roku firma dodala 488 letounů, tedy o 41 strojů více než ve srovnatelném loňském období. Tržby společnosti se v období od ledna do září meziročně zvýšily o 12 procent na 42,6 miliardy eur. V samotném třetím čtvrtletí vzrostly rovněž o 12 procent a činily 14,9 miliardy eur.

„Poptávka po našich komerčních letadlech je velmi silná,“ uvedl šéf podniku Guillaume Faury. „Očekáváme, že situace v dodavatelském řetězci zůstane obtížná, protože pokračujeme ve zvyšování výroby,“ dodal.

Firma uvedla, že do roku 2026 hodlá zvýšit výrobu letounů A350 na deset strojů měsíčně, tedy na úroveň z doby před pandemií covidu-19. Dříve přitom předpokládala, že do konce roku 2025 tuto výrobu zvýší pouze na devět strojů měsíčně, napsala agentura Reuters.

Zdroj: ČTK

Městská koalice se začne zabývat podobou zpoplatnění vjezdu do části Prahy 1

Pražská koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL), Pirátů a STAN začne jednat o podobě a pravidlech případného zpoplatnění vjezdu na Malou Stranu a Smetanovo nábřeží. Důvodem zpoplatnění je snaha zklidnit dopravu a zlepšit průjezd tramvají, které nabírají v kolonách zpoždění. Na dnešním kulatém stolu pořádaném Pražskou hospodářskou komorou to řekl náměstek primátora Zdeněk Hřib (Piráti). Kdy a v jaké podobě bude případné zpoplatnění zavedeno, zatím není jasné. Podle dřívějších informací by řidiči mohli platit 200 Kč denně.

„Problém je v tom, že se v těchto místech zpožďují tramvaje. Město nebylo stavěno na dnešní intenzivní automobilový provoz, proto musíme řešit, co tam chceme. Teď nás čeká diskuse v rámci koalice. Vše směřuje teprve k takové diskusi,“ řekl Hřib.

Jakmile se začnou zpožďovat tramvaje v těchto místech, má to dopad na jejich provoz také v dalších částech města a komplikuje to dodržování jízdních řádů na více linkách.

Magistrát se podle náměstka proto s Prahou 1 domluvil, že by vyzkoušeli namísto zákazu zpoplatnit vjezd do na Malou Stranu a Smetanovo nábřeží. Fungovalo by to tak, že řidič by zaplatil a potom při vjezdu by jeho registrační značku zkontrolovala kamera. V Česku podle Hřiba takové opatření v některých městech funguje, mezi nimi zmínil třeba Karlovy Vary.

Pokud se koalice domluví a město opatření schválí, bude podle Hřiba od té chvíle potřeba zhruba půl roku na zavedení. Rok by mělo být opatření v pilotním režimu a po jeho skončení by jej město a Praha 1 vyhodnotily. Ještě předtím by se ale uskutečnilo připomínkové řízení, kdy by se do debaty zapojily mimo jiné městské části, které by k návrhu zaslaly podněty a připomínky. Dosud to bylo s radnicemi jen předjednáno, řekl Hřib.

Systém zpoplatnění vjezdu do vybraných částí Prahy 1 má být podle dřívějších vyjádření zástupců města plně automatický a právně má být založen na takzvaném místním poplatku. Nepůjde tedy o mýto, jehož zavedení nyní legislativa neumožňuje. Již dříve radní Prahy 1 Vojtěch Ryvola (ANO) uvedl, že podle informací z ministerstva dopravy je nejbližší možný termín schválení zákonné úpravy umožňující mýto v roce 2029.

Zdroj: ČTK

Mezinárodní letecká a námořní přeprava: jak si stojí a kolik stojí?

Krize v mezinárodní letecké a námořní přepravě, která započala koronavirovou pandemií, dosud plně neodezněla. Objemy přeprav stále nedosáhly hodnot z roku 2019, dodavatelské řetězce se plně neobnovily a poptávka po většině komodit je menší. Vyhlídky pro mezinárodní přepravu však nejsou tak černé, protože na trhu už sledujeme i pozitivní záblesky.

 

Již více než tři roky se mezinárodní přeprava potýká s problémy, které způsobila řada po sobě jdoucích negativních vlivů. Nejdřív se svět dlouhé měsíce potýkal s důsledky pandemie covid-19 a v minulém roce přišla další zásadní rána – válka na Ukrajině. Tyto a mnohé další vlivy způsobily ve světovém obchodu značné turbulence.

 

Covidové online nákupy

V covidu se trh výrazně přehřál. Služby byly omezené a lidé online objednávali extrémní množství zboží. A jelikož na tak velký tok zboží nebyly připravené, kapacity nebyly dostatečné a ceny za přepravu extrémně vzrostly. Kupříkladu v roce 2021 se sazba za přepravu 40´ kontejneru v relaci Shanghai – Hamburg vyšplhala až na 15.000 USD, což byl oproti předpandemickému stavu řádově 1000% nárůst. Navíc se trh nárazově mohl setkat dokonce s umělým snižováním kapacity lodí, což ještě dále navyšovalo cenu přepravy.

 

Extrémní ceny a inflace

Před začátkem války na Ukrajině se situace začínala pomalu stabilizovat, bohužel však ne na dlouho. Situaci popisuje Martin Tokič, ředitel pobočky Geis CZ Air+Sea: „Válečný konflikt na Ukrajině přinesl do již tak nestabilního prostředí další nervozitu, která se odrazila do situace, kdy v zásadě nebylo možné reálně plánovat jak výrobu, tak odbyt. Společnosti stály před skokově se zvyšujícími náklady na energie, zároveň bylo složité tyto náklady promítnout obratem do koncových cen pro spotřebitele. Spotřebitelé také začali být při utrácení finančních prostředků obezřetnější než v období pandemie, kdy nefungovaly služby, a utrácelo se prakticky pouze za zboží. A další nárůst inflace toto uvažování ještě podpořil.“

 

Ceny přepravy spadly

S poklesem poptávky, respektive spotřeby, tedy také klesla poptávka po přepravních kapacitách. Import z asijských zemí do USA výrazně poklesl, a také import z Asie do Evropy čelí extrémnímu poklesu. Logicky tedy došlo ke snížení přepravních cen ve srovnání s roky 2021 a 2022. Současné sazby v relacích mezi Čínou a hlavními evropskými přístavy se pohybují kolem 1.000 USD za přepravu 40´ kontejneru.

Situace je velmi podobná jak v letecké, tak v námořní přepravě z dalekých trhů. Dostatečně nevytížené nákladní lodě dle plavebního řádu rejdaři čas od času nevypraví, ale naopak větší měrou vytěžují následné spoje. A letadla? Po uvolnění pandemických restrikcí a obnově osobní letecké dopravy se opět více nákladů přidává do pasažérských letů, globální objem však nestoupá.

 

Naděje umírá poslední

Tempo růstu spotřebitelských cen však pozvolna zpomalilo a inflace postupně již klesá. Kdy se to však promítne do poptávky a do jaké míry a kdy to ovlivní mezinárodní přepravu, je otázkou. Tokič doplňuje: „Velkou roli v této situaci hraje psychické rozpoložení spotřebitele. Pokud bude každý den jeho první myšlenka taková, že hlavně nesmí utratit žádné peníze, bude se trend otáčet velmi pomalu. Na druhou stranu se tomuto nelze divit. I vzhledem k poklesu reálné mzdy, celkové geopolitické situaci a nejasné budoucnosti, jsou lidé na své finance opatrnější.“

Zdroj: SYBA

JHMD: Prodej tratí úzkokolejky v České Kanadě by mohl přinést až 370 milionů Kč

Prodej kolejí úzkokolejné dráhy v jižních Čechách a na Vysočině by mohl přinést až 370 milionů Kč. V reakci na znalecký posudek majetku firmy Jindřichohradecké místní dráhy (JHMD) to uvedl předseda správní rady firmy Boris Čajánek. Prodej podniku jako celku by poškodil věřitele, protože firma Swietelsky Rail má zájem koupit dceřinou společnost JHMD, což by vyneslo až desítky milionů, uvedl Čajánek. Vyplývá to z informací v insolvenčním rejstříku. Loni v říjnu provoz vlaků na úzkokolejce skončil, Jihočeský kraj a Kraj Vysočina tam zajišťují náhradní autobusovou dopravu. Vlaky by mohly zase začít jezdit příští rok v létě, uvedl insolvenční správce. Vyjádření firmy Swietelsky Rail ČTK zjišťuje.

„Prodej podniku jako celku povede (…) k majetkové škodě věřitelů. Omezí se příjem do majetkové podstaty o výnos z prodeje majetkové účasti (dceřiné firmy JHMD) Správa úzkokolejných drah společnosti Swietelsky Rail,“ uvedl Čajánek. Dále uvedl, že prodej 77 kilometrů tratí, jež pod JHMD spadají, by vynesl od 282 po 370 milionů s ohledem na investice, které firma udělala díky penězům ze Státního fondu dopravní infrastruktury.

Firma JHMD je v konkurzu, dluží podle soudu přes 360 milionů korun. Provoz vlaků na úzkokolejce loni v říjnu zastavila. Již dříve uvedla, že nemá na splácení dluhů. Argumentovala tím, že jí Kraj Vysočina neplatí poplatek za použití dopravní cesty. Kraj to odmítá, uvádí, že postupuje podle platné smlouvy.

Na úzkokolejce by mohl být obnovený provoz příští léto při turistické sezoně. Dráha by také už mohla mít v létě nového vlastníka, sdělil v říjnu ČTK David Jánošík, insolvenční správce firmy JHMD. Správce chce požádat Drážní úřad o bezpečnostní osvědčení k dráze. Provoz by mohl být obnovený nejdřív jen o víkendech. Tratě jsou provozuschopné, řekl v říjnu ČTK vedoucí oprav JHMD Jan Píšala.

O provoz na tratích projevily zájem společnosti Gepard Express a WTT. S oběma dopravci insolvenční správce jedná. Píšala řekl, že jeden z nich by mohl firmu JHMD koupit. O provoz tratí, ne však o dopravu samotnou, projevila zájem také firma Swietelsky Rail CZ.

Firma JHMD vlastní asi 150 vozidel včetně podvalníků. Před krachem měla 90 zaměstnanců, z toho 20 strojvedoucích. Teď v ní pracuje 15 lidí.

JHMD vlastní úzkokolejky z Jindřichova Hradce do Obrataně a do Nové Bystřice. Provoz na novobystřické trati začal 1. listopadu 1897. Vlaky v minulých letech přepravily ročně zhruba 400.000 cestujících. Dvě třetiny tratí jsou na území jižních Čech. V halách a na nádražích stojí asi 40 vagonů a lokomotiv, uvedl v únoru soud. Dva historické vagony, jež firmě JHMD nepatří, převezl Klub přátel jindřichohradeckých úzkokolejek do muzea v Lužné u Rakovníka.

Zdroj: ČTK

Šéfkou operační skupiny evropské sítě Roadpol je nově česká policistka Pelešková

Operační pracovní skupinu (OPG) evropského sdružení dopravních policií Roadpol nově vede Jana Pelešková z ředitelství dopravní policie Policejního prezidia ČR. Do čela skupiny, která má důležitou úlohu při plánování a prosazování bezpečnosti silničního provozu v Evropě, byla česká policistka zvolena 26. září. Policie o tom informovala na svém webu.

Pelešková je specialistkou na statistiky, zpracování analýz dopravních nehod a mezinárodní spolupráci dopravní policie. Aktivní členkou Roadpolu je od roku 2016, uvedli zástupci české policie.

Roadpol se spolu s členskými zeměmi zaměřuje na prevenci dopravních nehod, včetně různých forem nedisciplinovaného chování na silnicích. Stojí mimo jiné i za organizací celoevropské dopravně-bezpečnostní akce Speed Marathon, při které policisté kontrolují na vybraných místech dodržování rychlosti na silnicích. V ČR se naposledy konala v dubnu a policisté při ní zjistili téměř 2800 přestupků. Veřejnost byla sice o kontrolách a stanovištích hlídek dopředu informována, přesto se většina zjištěných přestupků týkala porušení stanovených rychlostních limitů. Policisté jich zaevidovali 2146, z toho 1996 případů bylo s pokutami v hodnotě 1,4 milionu korun.

Zdroj: ČTK

ŘSD má na zimní údržbu připraveno 55.000 tun soli, více než v minulých letech

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) má na zimní údržbu připraveno 55.000 tun soli, více než v minulých letech. V případě potřeby může další posypový materiál dokoupit za výhodnější letní ceny. S rozšiřováním dálniční sítě cestáři doplňují techniku, nyní mají na zimu ve 21 dálničních střediscích přichystáno přes 200 sypačů, 60 nakladačů a dalších vozidel, řekl na briefingu ve středisku u D1 v Bernarticích na Benešovsku mluvčí ŘSD Jan Rýdl. Novinkou nadcházející sezony bude například speciální vozidlo na ošetřování mostních konstrukcí před promrzáním. Blíže ho chtějí silničáři představit příští týden.

V minulých letech mělo ŘSD ve skladech středisek správy a údržby dálnic 40.000 až 45.000 tun soli, nyní je to víc, mimo jiné kvůli rozšiřování dálniční sítě. „Sůl už několik sezon za sebou nakupujeme zásadně v létě, protože v té době je posypová sůl na nejnižších cenách díky tomu, že je po ní nejnižší poptávka,“ uvedl Rýdl. Zároveň mají silničáři smlouvy, které jim umožní v případě tuhé zimy operativně dokupovat další sůl nikoliv za sezonní, ale ještě za letní ceny.

Pro řidiče podle Rýdla nyní začíná nejnebezpečnější část zimní sezony, protože je přes den teplo, ale v noci se teploty začnou blížit nule nebo může i mírně mrznout. Na některých úsecích by tak mohla motoristům zkomplikovat jízdu námraza. „Podle zpracovaných meteomodelů předpokládáme, že v nejbližších dnech budeme vyrážet na místa, kde by mohlo začít hrozit promrzání mostů,“ uvedl Rýdl.

Po celé republice cestářům pomáhá téměř 600 meteohlásek, které sbírají informace o vývoji počasí. Dispečer díky nim může vyslat auta do terénu desítky minut předtím, než začne sněžit. „Vždycky je účinnější, když sněží do nasoleného, než když solíme už nasněžené,“ dodal Rýdl.

Zimní údržba bývá náročná hlavně v úseku D1 na Vysočině, především u Velkého Beranova a Velkého Meziříčí. Komplikace v tomto regionu bývají i na silnicích první třídy, třeba na I/34 mezi Humpolcem a Rozkoší nebo na I/38 u Štok. „To jsou typické stoupáky, které často dělají problémy zvlášť řidičům nákladní dopravy. Pokud se blíží nějaký mrak se sněhem, tak tam naše technika vyjíždí jako první,“ uvedl Rýdl.

V minulosti husté sněžení a zpoždění při rekonstrukci dálnice zavinilo na Vysočině mnohakilometrové kolony. Dopravci kvůli tomu kritizovali ŘSD, podle silničářů naopak za kolony částečně mohli nedisciplinovaní řidiči. O údržbu dálnice na Vysočině se dělí střediska Bernartice a Velký Beranov, mezi 91. a 93. kilometrem se jejich oblasti překrývají. Vedoucí bernartického střediska Ladislav Rajdl novinářům řekl, že v krizových situacích, například při dopravních nehodách, si obě střediska vzájemně vypomáhají.

Středisko v Bernarticích, které se stará o D1 v úseku mezi 44. a 93. kilometrem, má k dispozici 2500 tun soli a 11 sypačů, zaměstnává 46 pracovníků. Podle Rajdla, jenž u cestářů pracuje 46 let, se podmínky pro práci zlepšily – nynější auta jsou dobře vytápěná, řidiči v nich mohou jezdit klidně v tričku. Zimy jsou podle něj navíc mírnější než v dobách, kdy ve středisku začínal. „Ale následky zimy jsou stejné, protože řidiči jezdí rychleji a nadávají tolik pozor,“ míní Rajdl.

Zdroj: ČTK

Na dálnicích v Česku se ročně stane přes 460 nehod se zvěří. Škody jsou mnohem vyšší než na ostatních komunikacích

Podzimní období charakteristické sníženou viditelností, brzkým stmíváním často kombinovaným s nepřízní počasí je typickou sezónou nárůstu počtu nehod způsobených střety se zvěří. Jejich doménou přitom zdaleka nejsou jenom úseky vedlejších silnic klikatících se mezi lesy a poli. Podíl nehod způsobených střety se zvěří činí na českých dálnicích 13,4 % – což průměrně představuje více než 460 nehod ročně. Způsobené škody mohou přitom být kvůli mnohem vyšší rychlosti a intenzitě provozu výrazně větší. Zatímco na okresce to většinou odnesou rozbité reflektory nebo pomačkaný plech, na dálnicích škody dosahují řádu vyšších desítek tisíc korun. Vyplývá to z analýzy Portálu nehod, která se zaměřila na nehody od roku 2010. 

Podíl nehod způsobených střety se zvěří na všech nehodách na dálnicích (13,4 %) je podle analýzy Portálu nehod (www.portalnehod.cz) vyšší, než je podíl nehod se zvěří na všech typech komunikací dohromady, kde se podílí 10,8 % na všech nehodách, které se na nich stanou. Oblastí nejvyššího počtu nehod se zvěří na dálnicích je přitom s výrazným náskokem Středočeský kraj, kde se ročně průměrně stane 208 těchto nehod (2803 nehod od roku 2010). Je to poměrně logické – vysoká hustota dálniční sítě směřující přes tento kraj do Prahy, intenzivní provoz na těchto komunikacích a současně rozmanitá krajina s lesy, poli a loukami s příznivými podmínkami pro život lesní zvěře. Po Středočeském kraji následuje Kraj Vysočina s průměrně 52 nehodami ročně (697 nehod od roku 2010) a Jihomoravský kraj s průměrně 51 nehodami ročně (688 nehod od roku 2010).

Podle podílu nehodovosti se zvěří na dálnicích k celkovému počtu nehod, které se na dálnicích stanou, patří podle analýzy Portálu nehod první místo Zlínskému kraji, kde se kvůli této příčině na dálnici stane více než třetina – 35,1 % – nehod. „Zlínský kraj sice patří dlouhodobě na špičku úspěšnějších, bezpečnějších krajů České republiky, co se týče statistiky celkové nehodovosti, nicméně velký podíl nehod zde není zaviněných řidiči – často jde právě o střety se zvěří, 19,4% podíl na celkovém počtu nehod v tomto kraji. V případě dálnic je pak více než třetina nehod,“ komentuje situaci ve Zlínském kraji Jan Chalas ze společnosti DataFriends, která je provozovatelem Portálu nehod. Za Zlínským krajem pak následují Liberecký kraj s 33% podílem a Moravskoslezský kraj s podílem nehod způsobených střety se zvěří na dálničních komunikacích ve výši 20,4 %.

Nehody se zvěří na dálnicích v jednotlivých krajích za období rok 2010 – polovina roku 2023

 

Počty nehod se zvěří ovlivňuje roční období a odlišný charakter provozu na dálnicích

Nehodovost se zvěří na dálnicích má přitom odlišný časový průběh od nehodovosti na ostatních komunikacích. Zatímco na běžných silnicích nastává „špička nehodovosti“ mezi 4. a 7. hodinou ranní a v podvečer mezi 16. a 21. hodinou, u dálnic je to podle zjištění Portálu nehod naopak v noci – s dobou kulminace mezi 21. hodinou a 4. hodinou ranní, kdy například kolem 2. hodiny ráno je podíl nehod se zvěří na dálnicích až 44 %. Důvody jsou nasnadě. U běžných silnic stojí za vyšším počtem nehod kombinace ranní a večerní intenzity provozu, zhoršené viditelnosti za úsvitu a soumraku a zvýšené aktivity zvěře právě v této denní době. Naproti tomu u dálnic se do vysokého podílu nehod ze zvěří v pozdních nočních hodinách promítá relativní noční zklidnění provozu, které zvěř využívá k přeběhnutí vozovky.

Vývoj počtu nehod v jednotlivých čtvrtletích ukazuje i další zajímavý trend – pravidelné kolísání počtu nehod v průběhu roku. „Nejrizikovější jsou na českých silnicích právě podzimní měsíce (září–listopad) a jarní (duben–červen), což souvisí s rozmnožovacím cyklem spárkaté zvěře a její zvýšenou aktivitou. Na podzim kulminují nehody se zvěří v listopadu, kdy se na počtu všech nehod podílí 12,3 %, na jaře pak v květnu, kde mají 13,2% podíl. Celoročně dominuje nehodám vysoká, na podzim se ovšem významně zvyšuje riziko, že se potkáte s divokým prasetem,“ říká Jan Chalas ze společnosti DataFriends.

Nyní jsme tedy uprostřed sezóny divočáků na českých silnicích. U nehod s nimi přišli analytici Portálu nehod na jedno zajímavé zjištění. „Při pohledu na vývoj nehod s černou od roku 2014 je zřetelný trend, kdy se střídají vždy ob jeden rok podzimy s větším a menším počtem nehod. Podle tohoto dlouhodobého trendu by letošní podzim měl být co do počtu nehod s divočáky právě tím intenzivnějším,“ uvádí Marek Sibal, datový analytik Portálu nehod. Roli v tomto cyklu může hrát rozmnožovací cyklus divokých prasat, dostupnost potravy v přírodě apod.

 

Škody u nehod na dálnicích jsou dvojnásobné oproti ostatním komunikacím

„Nehody na dálnicích jsou v porovnání s ostatními silnicemi zároveň závažnější. Důvod je nasnadě – rychlost vozu. Ta je konstantně mnohem vyšší než u ostatních typů komunikací, které například prochází uzavřenými osadami nebo úseky se zatáčkami, které přirozeně nutí řidiče zpomalit rychlost vozu. V porovnání s průměrnou škodou celkově na českých silnicích (44 637 Kč) je průměrná škoda nehod na dálnicích způsobených střetem se zvěří dvojnásobná – a to ve výši 77 897 Kč,“ říká Petr Jedlička, vedoucí oddělení pojistné matematiky a analýz ČKP. Pro porovnání například na silnicích 1. třídy je průměrná škoda 47 632 Kč, u silnic druhých tříd je to 43 561 Kč a u třetích tříd pak 33 476 Kč.

Řešením vedoucím k snížení počtu nehod je přitom postupně probíhající oplocování dálnic. To dokáže eliminovat riziko střetu se zvěří až o 90 %. „S tím, jak se buduje oplocení kolem dálničních tahů a budují se podchody či silniční mosty pro zvěř, které pomáhají snížit riziko střetům, bude doufejme klesat i počet a závažnost nehod, a tím i škody, které při nich vznikají,“ říká Petr Jedlička, vedoucí oddělení pojistné matematiky a analýz ČKP.

 

Která místa jsou z hlediska nehodovosti se zvěří v České republice nejrizikovější?

Nejvíce rizikových míst na českých dálnicích najdete na Mladoboleslavsku. Tento okres vede jak co do absolutního počtu nehod při porovnání s ostatními okresy ČR, tak co do podílu nehod se zvěří na celkové nehodovosti na dálnicích v okrese (28,3 %).

Žebříček vede D10 s nejrizikovějším místem v okrese Mladá Boleslav poblíž Benátek nad Jizerou u Kbel. A jeho smutné prvenství není náhodné – je typickou ukázkou, proč na dálnicích k nehodám se zvěří dochází. Relativně rovný úsek mezi dálničními sjezdy nijak řidiče nenutí, proč by měli snížit maximální povolenou rychlost. Dálnice je z obou stran obklopena poli a blízkým lesem. Krajnice přechází bez jakékoliv úrovňové bariéry zcela plynule v pole, jež od dálnice odděluje jen odvodňovací strouha. Nic tedy nebrání zvěři migrovat za potravou přes dálnici z jednoho pole na druhé… Není divu, že za poslední dva roky zde došlo k 9 nehodám po srážce vozidla se zvěří v celkové škodě podle odhadu Policie ČR 1,1 mil. Kč.

Rizikový je i další úsek D10, tentokrát přibližně na 36. km poblíž Pískové Lhoty v úseku, kde les obklopující po obou stranách dálnici přechází v pole. Za poslední dva roky zde došlo k šesti kolizím se zvěří se škodou za více než půl milionu korun.

Další rizikové místo je v okrese Praha-západ v Mníšku pod Brdy poblíž exitu na 18. km. I když se rizikové místo nachází v částečně zastavěné oblasti, tak se blízká pole a brdské lesy podepsaly na šesti nehodách za zvěří za poslední dva roky, se škodou přes 300 tisíc Kč.

 

Desítka míst, kde se na dálnicích v Česku nejvíce bourá se zvěří (údaje za poslední dva roky)

Okres Místo Počet nehod za poslední dva roky Škoda podle odhadu Policie ČR
Mladá Boleslav D10 poblíž Benátek nad Jizerou u Kbel 9 1 075 000 Kč
Mladá Boleslav D10 na 36. km poblíž Pískové Lhoty 6 535 000 Kč
Praha-západ D4 v Mníšku pod Brdy poblíž exitu na 18. km 6 332 000 Kč
Ústí nad Labem D8 u Řehlovic 5 313 000 Kč
Praha-západ D4 poblíž exitu 21 u Mníšku pod Brdy 4 1 023 000 Kč
Praha-východ D10 u exitu 14 u Staré Boleslavi 4 714 000 Kč
Mladá Boleslav D10 poblíž exitu 33 4 268 000 Kč
Mladá Boleslav D10 na exitu 53 u Bakova nad Jizerou 4 233 000 Kč
Žďár nad Sázavou D1 poblíž Velkého Meziříčí přibližně na 147. km 4 226 500 Kč
Benešov D1 poblíž Střechova nad Sázavou na 51. km 4 189 800 Kč
Kladno D6 u Tuchlovic 4 142 000 Kč

 

Portál nehod

Cílem Portálu nehod – www.portalnehod.cz – je přispět k posílení bezpečnosti silničního provozu a k prevenci dopravních nehod. Tento portál přináší užitečné informace jak pro širokou veřejnost, tak pro novináře či zástupce samosprávy a další, kdo se zabývají prevencí nehodovosti na českých silnicích.

Nejvýraznějším prvkem portálu je interaktivní mapa rizikových míst, na které si lze naplánovat trasu cesty a zobrazit si riziková místa, která se na ní nacházejí. Kromě toho je možné si na portálu zobrazit videa ze zásahů na nehodových místech. A právě na tato riziková místa nyní upozorňuje i navigace Mapy.cz.

 

Portál nehod vznikl za podpory fondu zábrany škod a úzké spolupráce s Českou kanceláří pojistitelů (ČKP). Autorem projektu je společnost DataFriends, která portál i provozuje.

Zdroj: PORTALNEHOD.CZ

Diskusní setkání k podobě železnice v roce 2035 a 2050

Díky iniciativě pana Bohumila Pokorného se minulý pátek uskutečnila první beseda.

Pod záštitou ministra dopravy Martina Kupky se na výstavišti v Lysé nad Labem sešli 3. listopadu dopravní experti, manažeři, zástupci veřejné správy ale i studenti dopravních a technických škol k diskusní besedě na téma podoba a role železnice v roce 2035 a 2050. Setkání zorganizoval kromě pana Bohumila Pokorného i bývalý železničář a starosta Lysé nad Labem, pan Karel Otava.

Na jednání aktivně vystoupil víceprezident ŽESNAD.CZ a předseda představenstva ČD Cargo pan Tomáš Tóth, který naprosto pregnantně popsal dnešní stav, upozorníl na vážná rizika nedostatku elektrické energie po roce 2027, pokud budou platit časové rámce prosazované dekarbonizace – a nastínil asi jedinou možnou cestu v dopravě, jak postupovat dál – totiž spolupráci a doplňování funkcí jednotlivých módů dopravy. Zajímavá byla pasáž o nutnosti zachování systému přeprav jednotlivých vozových zásilek , což mimochodem pokládá ČD Cargo v blízké budoucnosti za svojí konkurenční výhodu.

Aktivně se moderované diskuse zúčastnil i výkonný ředitel ŽESNAD.CZ a prezident Svazu dopravy pan Oldřich Sládek , člen představenstva  a náměstek generálního ředitele Českých drah pan Jiří Ješeta nebo později i zástupce Odboru strategie Správy železnic pan Roman Štěrba.

Bohužel, vzhledem k jednání Sněmovny a schvalování novely liniového zákona nakonec pan ministr dopravy ani členové podvýboru pro dopravu nepřijeli.

V rámci doprovodného programu účastníci navštívili mobilní expozici VRT SŽ, Muzeum železniční zabezpečovací techniky, dopravní kancelář ve stanici a modelové kolejiště ve výpravní budově.

Zdroj: ŽESNAD

Logistický kalendář