Domů Blog Strana 553

RegioJet může s vlaky do Německa, získal osvědčení pro provoz

Soukromý dopravce RegioJet získal na konci loňského roku osvědčení pro provoz osobní železniční dopravy v Německu. Znamená to možnost rozvoje na jednom z největších evropských železničních trhů. Dopravce zvažuje, že může zavést spoje, které budou mít cílovou stanici v Německu, ale i spoje, které pojedou přes Německo do dalších zemí západní Evropy.

Společnost už v minulosti do Německa jezdit chtěla. Neúspěšně však usilovala o spolupráci se státním dopravcem Deutsche Bahn na provozu vlaků EuroCity mezi Prahou a Berlínem. Loni měl také podle původních předpokladů vyjet noční vlak z Prahy do Bruselu ve spolupráci se společností European Sleeper, ale start projektu se zatím odsunul. Nyní může RegioJet jezdit do Německa i bez spolupráce s jiným dopravcem.

Dosud kromě Česka firma působí na Slovensku, v Rakousku a v Maďarsku a zajišťuje komerční spoje, tedy bez přispění z veřejných zdrojů, například do Bratislavy, Košic, Vídně a Budapešti. V Polsku má povolení pouze pro konkrétní linky.

Společně s osvědčením pro Německo získala společnost také osvědčení rakouské pro provoz nákladní dopravy, dosud měla pouze pro osobní dopravu. Pokračuje tím ve strategii získat osvědčení pro provozování nákladní drážní dopravy ve všech sousedních státech. První nákladní vlak dopravce vezl loni na jaře do Maďarska.

Zdroj  :ČTK

Počasí včera ztížilo dopravu v ČR, úseky dvou dálnic se zavřely, dva lidé zemřeli

Náledí nebo mlha dnes ráno a dopoledne zkomplikovaly včera v některých regionech Česka dopravu. Policie zaznamenala na zledovatělých silnicích řadu nehod a uzavřela kvůli nim na několik hodin i dálnice D10 na Mladoboleslavsku a D3 ve směru z Tábora do Prahu nebo silnici u Cvikova na Českolipsku. Při nehodách zemřeli dva lidé a několik dalších se zranilo. Jednou obětí byla žena, která šla zřejmě k nehodě na D10 pomoci, druhou byl řidič kamionu.

Tragické následky měla jedna z nehod na dálnici D10 na Mladoboleslavsku. Na zledovatělé vozovce mezi 48. a 50. kilometrem se jich stalo šest, z toho dvě ve směru na Prahu a čtyři v opačném směru na Liberec. Při kolizi ve směru na Liberec zemřela žena. „Vystoupila z vozu a zastavila před dopravní nehodou, která se stala před ní. Měla na sobě reflexní vestu a zřejmě se šla zeptat osádky, zda něco nepotřebuje. Tuto ženu srazil další projíždějící řidič. Měla velmi závažná poranění a na místě zemřela,“ uvedla policejní mluvčí Vlasta Suchánková.

Kolik aut na D10 přesně havarovalo, mluvčí neuvedla. Dálnice byla ale v obou směrech uzavřena. Na Prahu byl provoz před 8:30 částečně obnoven, v opačném směru kvůli vyšetřování smrtelné nehody až zhruba po dalších dvou hodinách. Plně průjezdná byla dálnice půl hodiny před polednem. Kvůli nehodám se na D10 vytvořily kolony, v nichž uvízlo i několik autobusových spojů.

V jihočeském kraji byly hůře sjízdné silnice hlavně v severní části regionu. Dálnici D3 ve směru z Tábora do Prahy kvůli náledí a dopravním nehodám, které se tam staly, ráno policisté zavřeli. Největší havárie byla ráno na D3 na Táborsku, kde se srazilo několik aut a bylo zraněno pět lidí. Všechny záchranáři převezli do nemocnice. Provoz na dálnici byl po nehodě obnoven zhruba po pěti hodinách krátce před polednem.

Náledí bylo po ránu místy také na silnicích Vysočiny a policie tam vyjížděla k několika dopravním nehodám. Většina byla na Havlíčkobrodsku, kde auta havarovala u Havlíčkova Brodu, Rozsochatce, Havlíčkovy Borové a Stříbrných Hor. Další nehoda byla u Herálce na Žďársku.

Kluzké silnice ztížily dopravu také v Libereckém kraji. U Cvikova na Českolipsku před 7:00 bourala dvě osobní auta a dodávka, dva lidé byli při tom zraněni. Bez omezení mohli řidiči místem opět projíždět od zhruba 10:00. Další nehody byly ráno mezi Českou Lípou a Novým Borem, v Jablonci nad Nisou autobus srazil chodkyni, kterou záchranáři s vážným zraněním převezli na traumacentrum do liberecké nemocnice. V libereckém traumacentru skončili i oba zranění z nehody u Kunratic u Cvikova.

V Královéhradeckém kraji policisté varovali řidiče před mlhou na dálnici D11 a na Jičínsku. Mlha byla také na Brněnsku, kde dopoledne po nehodě nákladního auta u Tvarožné zemřel řidič. „Havarovalo nákladní auto. V místě je mlha,“ uvedl po nehodě mluvčí policie Pavel Šváb. Příčinu nehody, kvůli které byla silnice uzavřena, policisté zjišťují.

K větší opatrnosti kvůli počasí nabádali policisté a silničáři také v dalších regionech ČR, tamní silnice však byly s větší opatrností sjízdné.

Zdroj : ČTK

Do rozestavěného parkovacího domu v Liberci v noci spadlo nabourané auto

Do základů stavěného parkovacího domu u krajského úřadu v Liberci v noci spadlo auto, 12. června 2023, Liberec.

Do základů rozestavěného parkovacího domu u krajského úřadu v Liberci v noci spadlo osobní auto, stříbrný Peugeot kombi se slovenskými registračními značkami. Jeho řidič s ním předtím narazil do semaforu a vůz mu ujel, když z něj vystoupil, aby obhlédl způsobené škody. Policie po řidiči pátrá, nehodu nenahlásil. ČTK o tom dnes informovala regionální mluvčí policie Ivana Baláková.

Nehoda se podle ní stala dnes asi ve 2:15. Policie to ví díky kamerovému záznamu. Řidič jel od kulturního domu ve směru k ulici Dr. Milady Horákové. „Na semaforu pro chodce nezvládl řízení a do semaforu naboural. Z auta vystoupil, obhlížel, co se na autě stalo, a v tu chvíli se auto samovolně rozjelo dozadu. Na kameře je vidět, jak ho dobíhá, ale nedoběhl, a auto sjelo ze srázu do hloubky zhruba necelých tří metrů,“ uvedla Baláková. Řidič poté odešel, aniž by nehodu nahlásil. „My teď po řidiči, který v době havárie auto řídil, pátráme,“ dodala.

Vůz zůstal v základech rozestavěného parkovacího domu zhruba do 10:00. Mluvčí kraje Filip Trdla ČTK řekl, že se zjišťuje, zda a jak velkou škodu spadlé auto na stavbě způsobilo.

Výstavba parkovacího domu začala loni na podzim. Zakázku získalo ve veřejné soutěži sdružení firem Metrostav DIZ a OHLA ŽS, kraj přijde stavba včetně DPH na 233 milionů korun. Stavební firmy do letošního podzimu v sousedství krajského sídla postaví parkovací dům s 244 místy pro auta, z toho stovka bude určena pro veřejnost.

Zdroj  :ČTK

Pro Lotyšsko je příliš brzo na úplné opuštění širokého rozchodu

Rozhodnutí ministrů dopravy EU z 21. října 2022, že členské státy EU by měly vypracovat plán na sjednocení rozchodu na 1435 mm do roku 2025-2026, vyvolává debaty v pobaltských státech. Nedávno jmenovaný lotyšský ministr dopravy Jānis Vitenbergs uvedl, že konverze by se nemohla uskutečnit bez spolufinancování EU a že úplné zrušení tratí s rozchodem 1520 mm není správně načasované.

Evropská komise loni v létě navrhla, aby všechny nové železniční tratě, které mají být vybudovány jako součást evropské dopravní sítě (TEN-T), odpovídaly evropskému standardnímu rozchodu kolejí. O několik měsíců později, 5. prosince 2022, zasedání ministrů dopravy EU rozhodlo, že každý členský stát Evropské unie bude muset mít transformační plán pro konverzi na rozchod 1435 mm do roku 2025-2026.

Lotyšsko na termín reagovalo prohlášením, že bude potřebovat finanční pomoc EU. Bývalý lotyšský ministr dopravy Talis Linkaits zdůraznil úlohu projektu TEN-T při zajišťování řádných investic do chybějících úseků sítě, ale zdůraznil, že je důležité získat pomoc od ostatních členských států. „Vidíme, že dostupné finanční prostředky z fondů EU nestačí k dosažení ambiciózních cílů v oblasti životního prostředí a požadavků na infrastrukturu dopravní sítě,“ uvedl.

Nový lotyšský ministr dopravy Jānis Vitenbergs nedávno podle lotyšské Baltic News Network (BNN) kromě požadavku na značnou finanční podporu od EU na pokračování v plánech také zdůraznil, že likvidace tratí o rozchodu 1520 mm by se mohla ukázat jako více problematická než prospěšná.

Prakticky nemožné

Lotyšsko jako pobaltská země spolu s Litvou a Estonskem používá především širokorozchodné tratě. Široký rozchod tam existuje již od dob Sovětského svazu a je používán i po osamostatnění země, protože přeprava mezi pobaltskými státy a Běloruskem a Ruskem nadále představuje největší objem v regionu.

„Rozhodnutí o integraci do evropské železniční sítě s rozchodem 1435 mm bylo učiněno před více než deseti lety, kdy jsme se rozhodli realizovat projekt Rail Baltica, protože zahrnuje použití standardního železničního rozchodu EU,“ komentoval Vitenbergs pro BNN.

Zdůraznil, že úplný přechod na evropský rozchod kolejí by mohl stát miliardy a že lotyšská ekonomika by ho nemohla unést. „Platit to ze státního rozpočtu je prakticky nemožné,“ zdůraznil a zmínil také, že neexistuje jasné sdělení ze strany EU o tom, jak by mohla projekt spolufinancovat.

Příliš brzy na úplné opuštění širokého rozchodu?

Kromě toho byl Vitenbergs přímočarý ohledně budoucnosti rozchodu 1520 mm v Lotyšsku. I kdyby země plně přijala evropský normální rozchod, likvidace starých širokorozchodných tratí by byla pro ministra nepřijatelná, alespoň prozatím. Poskytl pro to docela přesvědčivé vysvětlení: „Je příliš brzy mluvit o zrušení širokého rozchodu, protože Ukrajina používá stejný rozchod. Věřím, že válka na Ukrajině skončí a my můžeme hrát významnou roli při obnově země. Naše přístavy a železnice mohou být použity k přepravě stavebních materiálů a mnoha dalšího zboží na Ukrajinu,“ řekl nový lotyšský ministr dopravy Jānis Vitenbergs pro BNN.

Zdroj : ŽESNAD

Seriál Bus Salon se vysílá už i na Streamu

Oblíbený seriál Bus Salon, ve kterém herec Václav Kopta představuje provozy jednotlivých dopravních podniků, zavítá na další internetovou platformu. Po velkém úspěchu, který pořad zaznamenal na sítích Youtube a Facebook, o něj projevil zájem videoportál Stream, který patří pod společnost Seznam.cz. První díl bude odvysílaný dnes 12. ledna 2023.

Bus Salon na Stremu najdete pod tímto odkazem: https://www.stream.cz/bus-salon.

Bus Salon vznikl ve spolupráci Sdružení dopravních podniků ČR (SDP ČR) a známého herce Václava Kopty. Koncept a realizaci seriálu zajistila agentura EventHouse s režisérem Jiřím Nevečeřalem. Z natáčení, které trvalo jen neuvěřitelných 23 dní, vzniklo 33 klasických epizod a 5 bonusových videí.

„Bus Salon je rozhodně náš nejzásadnější marketingový počin a byla by škoda, kdybychom s ním dál nepracovali. Jednotlivé díly jsou natočené nadčasově, proto jsme od začátku věděli, že chceme seriál využívat jako komunikační nástroj dlouhodobě a ne jednorázově. Věříme, že si Bus Salon na Streamu najde další velkou skupinu fanoušků,“ říká předseda odborné skupiny Marketing při SDP ČR Slavoj Dolejš.

O úspěchu seriálu jasně hovoří čísla – na Facebooku a Youtube, kde byl vysílán od poloviny roku 2021 do března tohoto roku, zaznamenal velmi vysokou sledovanost. Celkově se Bus salon zobrazil na FB více než 3 300 000krát, na YouTube to bylo dokonce 15,6 milionu zobrazení a téměř 900 tisíc zhlédnutí. Při natáčení měl Vašek Kopta možnost řídit více než 50 různých typů autobusů nebo trolejbusů, podíval se do kabiny tramvaje, lanovky i výletní lodi.

Seriál pak zabodoval nejen u diváků, ale také u odborné veřejnosti. V září 2022 získal první cenu soutěže Zlatý středník v kategorii Auto-moto a doprava, v této kategorii zvítězil v silné konkurenci projektů společností Škoda Auto, Volkswagen Group, Zásilkovna a České asociace pojišťoven.

„Autobusy byly Vaškovou vášní už od dětství a natáčením Bus Salonu si prý splnil svůj životní sen. Téměř v každém městě vyjel Vašek do ostrého provozu bez jakékoliv předchozí přípravy a v několika případech dokonce na ostré lince s reálnými cestujícími. Celkem se natáčelo v rekordním čase 23 dní,“ přiblížil natáčení Jiří Nevečeřal z agentury EventHouse, který měl výrobu na starost.

Zdroj  :ČTK

Americký úřad včera zavedl a posléze zrušil zákaz odletů kvůli technickým problémům

Americký Úřad pro civilní letectví (FAA) zrušil zákaz odletů ze všech letišť ve Spojených státech, který dnes přechodně zavedl kvůli technické závadě. Závada se týkala systému, který poskytuje pilotům a pozemnímu personálu důležité bezpečnostní informace a upozornění na narušení letového provozu. Příčiny závady zatím nejsou jasné. Problémy pocítily aerolinky i jinde ve světě, včetně Evropy.

Úřad FAA nařídil brzy ráno odložit plánované odlety nejméně do 09:00 východoamerického času (15:00 SEČ). Kvůli velkému přetížení však později povolil odlety z letišť v Newarku a v Atlantě. Výpadek zasáhl cestovní plány milionů cestujících. Zpoždění se zatím dotklo nejméně 6000 letů a více než 1000 jich bylo zrušeno. Lety se postupně obnovují, ale zatím není jasné, kdy se provoz dostane do běžného režimu, a zpoždění a rušení letů tak mohou dále pokračovat. Viceprezident odborového svazu pilotů aerolinek American Airlines Chris Torres uvedl, že výpadek by mohl ovlivnit provoz až do pátku.

Podle sdělení Bílého domu nejsou žádné náznaky, že šlo o kybernetický útok, informují tiskové agentury. Prezident Joe Biden nařídil ministerstvu dopravy, aby příčinu problémů vyšetřilo.

Ať byla příčina jakákoliv, analytici upozorňují, že výpadek odhalil, jak je největší světová ekonomika závislá na letecké dopravě a jak je letecká doprava závislá na zastaralém počítačovém systému zvaném Notice to Air Missions, neboli NOTAM. Dlouholetí odborníci v letectví nepamatují výpadek takového rozsahu způsobený technologickou poruchou. Někteří jej přirovnávají k celostátnímu uzavření vzdušného prostoru po teroristických útocích v září 2001. Pro americké cestující je na velké vzdálenosti málo alternativ. Na jízdu autem jsou vzdálenosti příliš velké a síť osobní železniční dopravy v zemi je ve srovnání s Evropou a Asii velmi slabá.

Kvůli výpadku softwaru FAA začaly hlásit problémy také evropské aerolinky. „Byli jsme informováni o technických problémech,“ řekla mluvčí společnosti ADP, která provozuje pařížská letiště Charlese de Gaulla a Orly. Mluvčí Air France uvedl, že zatím nebylo nutné žádný let zrušit, ale že letecká společnost situaci sleduje a průběžně vyhodnocuje.

Potíže v USA měly kaskádovitý dopad, na zpoždění upozornil také například provozovatel letišť v Madridu a v Barceloně. V Praze ale žádná zpoždění kvůli tomu nejsou, řekla ČTK mluvčí Letiště Praha Klára Divíšková.

Vojenské lety výpadek neovlivnil. Mluvčí letectva Ann Stefaneková uvedla, že armáda má vlastní systém, který funguje nezávisle na systémech FAA.

Úřad FAA uvedl, že systém NOTAM selhal v úterý ve 20:28 východního času a znemožnil rozesílání nových nebo pozměněných oznámení pilotům. FAA se přes noc snažil udržet odlety za pomoci telefonní horké linky, denní provoz však telefonní záložní systém zahltil a FAA byl nucen všechny odlety zastavit. Zákaz se týkal osobních i nákladních letů, povolení měly jen některé zdravotnické lety.

Předsedkyně senátního výboru pro obchod, demokratka Maria Cantwellová oznámila, že výbor bude věc vyšetřovat. Republikánský senátor Ted Cruz označil selhání za naprosto nepřijatelné a uvedl, že problém by měl vést k reformám.

NOTAM obsahuje informace nezbytné pro personál zabývající se letovým provozem. Jde o informace, které nejsou známy dostatečně dopředu, aby se mohly zveřejnit jinými kanály. V případě mezinárodních letů mohou být až na 200 stranách a mohou zahrnovat položky, jako jsou uzavírky ranvejí, všeobecná varování před nebezpečím ptáků nebo stavebními překážkami v nízkých nadmořských výškách.

Podle údajů společnosti Cirium mělo dnes být z letišť v USA vypraveno více než 21.000 letů, převážně vnitrostátních. Do USA také mělo zamířit zhruba 1840 letů ze zahraničí.

Zdroj  :ČTK

Studenti ČVUT budou více spolupracovat s Aerem Vodochody, absolvují i stáže

Studenti Fakulty dopravní ČVUT budou více spolupracovat s Aerem Vodochody. Absolvují stáže ve vývojovém centru a budou zpracovávat bakalářské práce zabývající se bezpečností a spolehlivostí systémů nového letounu L-39NG. Hlavním cílem spolupráce je sdílení poznatků a zkušeností z letecké bezpečnosti mezi oběma organizacemi. První témata bakalářských prací už byla zadána. Postupně se do kooperace mohou zapojit i desítky studentů.

Záměrem je též navázání a prohloubení spolupráce s mladými vědci či vývojáři a posílení jejich zájmu o letectví. Aero tak může získat i budoucí pracovníky. „Nové vývojové projekty si žádají doplnit naše stavy o desítky kvalifikovaných designérů, kteří v Aero získají nejen stabilní práci, ale především možnost podílet se na průlomových programech, v nichž budou vytvářet nové legendy letounů, jako byl Delfín či Albatros. Už teď se s nimi mohou studenti seznámit na exkurzích nebo stážích, které pravidelně pořádáme,“ uvedl Luboš Tejkl z Aera Vodochody. Výrobce letadel také bude moci využívat nové metody k hodnocení spolehlivosti a bezpečnosti letadlové techniky, které ČVUT používá.

Podle Andreje Lališe z Ústavu letecké dopravy Fakulty dopravní ČVUT spolupráce s Aerem v rámci letecké bezpečnosti studenty obohatí a přinese jim zkušenosti pro jejich pokračující vzdělávání i budoucí profesní uplatnění. „Velkým přínosem je možnost sdílet a využívat data, která se sbírají a analyzují v průběhu skutečného vývoje a provozu letadel,“ doplnil Lališ.

Budoucí experti na leteckou techniku budou zkoumat poznatky ohledně spolehlivosti letounů. Aero má za více než 50 let vývoje a výroby L-29 Delfín, L-39 Albatros a nejnovějšího L-39NG k dispozici unikátní data, která studentům dá k dispozici. Aero dříve s fakultou spolupracovalo na některých projektech, nyní se kooperace prohloubí, a to nejen odbornými pracemi studentů. V plánu jsou na fakultě i přednášky odborníků z Aera.

Zdroj  :ČTK

Z ŘSD se zřejmě stane státní podnik, změnu podpořila Sněmovna

Z nynější příspěvkové organizace Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) se od příštího roku zřejmě stane státní podnik. Počítá s tím vládní novela zákona o pozemních komunikacích, kterou dnes v úvodním kole podpořila Sněmovna.

Název organizace se přitom nezmění. Cílem transformace je účinnější kontrola finančních toků i větší konkurenceschopnost na trhu práce, aby bylo možné zajistit co nejkvalitnější odborníky, popsal včera před poslanci ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Poznamenal, že se zvažovaly i jiné možnosti, ale že třeba přeměna na akciovou společnost by trvala podle analýz i 20 let.

Změnou zákona o pozemních komunikací spouští ministerstvo dopravy proces přeměny ŘSD. Záměr změny právní formy schválila už minulá vláda v létě 2021. Návrh dnes za opoziční hnutí ANO podpořil i místopředseda hospodářského výboru Martin Kolovratník.

Náklady na celý proces se podle dřívějších odhadů ministerstva dopravy budou pohybovat kolem 50 milionů korun. Ministerstvo chce ale následně snížit počet, rozsah a finanční náročnost služeb poskytovaných prostřednictvím externích dodavatelů. To může přinést úsporu zhruba 85 milionů korun ročně, uvedl úřad dříve.

Současné ŘSD ČR vzniklo z Ředitelství dálnic Praha založeného v roce 1967. Na starost má dálnice a silnice I. třídy, zabezpečení správy, údržby a opravy a také jejich výstavbu a modernizaci. Prvním úsekem dálnice v Československu otevřeným pro veřejnost v roce 1971 se stal úsek Spořilov–Mirošovice v délce 22,5 kilometru spolu s benešovskou přípojkou. Od té doby bylo postaveno a zprovozněno přes 700 kilometrů dálnic a více než 400 kilometrů rychlostních silnic, vyplývá z webu ŘSD.

Zdroj  :ČTK

DPMO loni v Olomouci přepravil 52,9 mil. cestujících, více než v roce 2021

Dopravní podnik města Olomouce loni v tramvajích a autobusech přepravil celkem 52,892 milionu cestujících, kterých bylo v meziročním srovnání o 9,1 milionu více. „Počty přepravených cestujících ale ještě nedosáhly čísel z let před pandemií,“ sdělila dnes ČTK mluvčí Dopravního podniku města Olomouce (DPMO) Anna Sýkorová. Firma, jejímž stoprocentním akcionářem je město Olomouc, před pandemií koronaviru ročně přepravila zhruba 57 milionů cestujících.

„V roce 2022 se lidé po covidových omezeních, dokončení důležitých investičních akcí včetně otevření trati na Masarykově třídě a prodloužení trati na Nové Sady začali vracet do hromadné dopravy,“ uvedla Sýkorová. V letech 2020 a 2021 počet přepravených osob klesl o několik milionů, jelikož provoz MHD byl kvůli pandemii koronaviru a preventivním opatřením dlouhodobě omezen.

Úspěch podle Sýkorové zaznamenala mobilní aplikace DPMO, kterou k nákupu jízdenek využívá stále více cestujících. Za celý rok 2022 bylo prostřednictvím mobilní aplikace zakoupeno 645.000 jízdenek. Například v posledním čtvrtletí loňského roku byla téměř polovina všech krátkodobých jízdních dokladů zakoupena elektronicky, tedy buď přes mobilní aplikaci nebo formou SMS jízdenky. „V prosinci 2022 se prostřednictvím mobilních aplikací prodalo 80.000 krátkodobých jízdenek,“ podotkl předseda představenstva DPMO Jaroslav Michalík.

Na osmi tramvajových a 24 autobusových linkách olomoucké MHD jezdí 148 tramvají a autobusů. Stoprocentním akcionářem DPMO, který měl na konci loňského roku 450 zaměstnanců, je město Olomouc.

Statistika osob přepravených tramvajemi a autobusy DPMO:

Rok Počet přepravených osob (mil.)
2022 52,892
2021 43,760
2020 46,276
2019 57,009
2018 57,501

Zdroj: DPMO

Do Autoklubu ČR na oslavu 95 let Harley-Davidson Clubu Praha!

V tomto roce slaví Harley-Davidson Club Praha 95. výročí od svého založení; je nejstarším fungujícím klubem vlastníků a příznivců těchto legendárních amerických motocyklů na světě. Jeho existence v prvních letech je úzce spojena s Autoklubem republiky Československé. Nedávno byla spolupráce obnovena, a i letos si významné výročí Harley-Davidson Club Praha připomene Slavnostním večerem na motoristické adrese číslo jedna v České republice – v klubovém domě Autoklubu ČR. Koná se v sobotu 25. února 2023 a zveme na něj širokou veřejnost.

Již už u přípravy založení pražského Harley clubu (HCP) v roce 1927 bylo několik jeho zakladatelů členy tehdejšího Autoklubu republiky Československé (AKRČS), například Gustav Singer, jeho první jednatel. Počínaje rokem 1928 bylo členstvo pravidelně zváno Autoklubem do pořadatelských funkcí jeho sportovních podniků, věhlasného závodu Zbraslav–Jíloviště, Československé Tourist Trophy a pravidelných Hvězdicových a Zimních jízd. Sportovní komise AKRČS pak byla u schválení premiérové motoristické soutěže Harley clubu Praha – 1. motocyklové jízdy krajinou.

Po celou svoji předválečnou existenci snad nebylo sportovní akce nebo soutěže, kde by se neobjevilo a neumístilo členstvo Harley clubu Praha. Důkazem je řada dochovaných skvostných pohárů a trofejí nesoucí punc HCP – AKRČS.  Také řada slavných soutěžních jezdců, jako Bohumil Turek, Jaroslav Kaiser, Jaroslav Walter nebo Jindřich Kostlivec, byli členy obou motoristických spolků. Tradiční sídlo Autoklubu v tehdejší Lützowově, dnes Opletalově ulici, bylo místem startu řady motoristických podniků HCP, jakým bylo třeba jarní Zahájení motocyklové sezony jízdou do Poděbrad.

Spolupráce obou spolků vyvrcholila v říjnu 1930, kdy se po dvouletém úsilí HCP stal oficiálně členem Kartelu AKRČS, sdružením českých motoristických klubů. Je zajímavostí je, že v době velké hospodářské krize mohl Harley club uveřejňovat své zpravodajství v novinách „Autoklub“, které vydával AKRČS a byl členům HCP distribuován zdarma.

Dalším milníkem se stal rok 1934, kdy se klubovna pražského Harley clubu přemístila do nových prostor Francouzského restaurantu v budově Autoklubu. HCP měl tady nejen prostory pro zasedání schůzí, ale i svoji oficiální úřadovnu, stálou expozici soutěžních trofejí, ba dokonce i svou odbornou knihovnu a archiv.

 

Po utlumení aktivit během druhé světové války byla činnost HCP obnovena v roce 1945 přímo jako odbočka AKRČS pod názvem Harley UNRRA Klub. Opět pokračovala součinnost v pořádání sportovních motoristických akcí. Byla to bohužel již jen labutí píseň vstříc novému režimu. Tento svazek byl opět zpřetrhán likvidací AKRČS po roce 1948 a následným přechodem HCP pod Svazarm.

Až v únoru roku 2020, jako oslavu svého založení, navázal Harley-Davidson club Praha na desetiletí opuštěnou tradici spolupráce s Autoklubem ČR. V jeho klubovém domě v Opletalově ulici uspořádal tehdy svůj první (nultý) Slavnostní večer. Letos jeho návštěvníky čeká zajímavý program včetně promítání raritních archivních záběrů od počátků činnosti klubu. K dobré náladě budou hrát kapely Zelenáči a The Apples. Každý ke vstupnému dostane výroční odznak Harley-Davidson Clubu Praha. Bližší informace a předprodej vstupenek: https://www.ticketstream.cz/akce/slavnostni-vecer-harley-davidson-clubu-praha-138184

Logistický kalendář