Domů Blog Strana 594

Češi chtějí víc ohleduplnosti na silnicích a lepší cyklistickou infrastrukturu

Vztah mezi cyklisty a řidiči vnímá jako nepřátelský nadpoloviční většina dospělých Čechů. Větší míra rivality je na straně motoristů, a to především těch ve věku 18 až 40 let. Vyplývá to z dnes zveřejněných výsledků podzimní vlny výzkumu iniciativy Dám respekt, který provedla agentura Kantar CZ. Nejvíce by vztahu cyklistů a motoristů prospěla podle dotázaných větší ohleduplnost a lepší cyklistická infrastruktura.

V Česku je 64 procent lidí, kteří jsou jak řidiči, tak cyklisty. Vztah obou skupiny ale bývá někdy napjatý. Jako nepřátelský ho vnímá 54 procent dospělých, opačný názor měl každý čtvrtý dotázaný.

Nevraživost je silnější u řidičů, kde jako nepřátelský označilo vztah k lidem na kole 55 procent respondentů. U cyklistů bylo o rivalitě mezi oběma skupinami přesvědčeno 52 procent dotázaných. Tolerantnější vůči cyklistům byli motoristé, kteří sami někdy na kole jezdí.

Pohled na vztah mezi cyklisty a řidiči se mění s věkem, ukázal průzkum. Jako konkurenční ho vnímají především lidí ve věku 18 až 40 let, kde tento postoj zastává 61 procent účastníků průzkumu. Naopak senioři bývají smířlivější, o nepřátelství mezi řidiči a cyklisty je přesvědčeno 44 procent lidí ve věku nad 60 let.

Oproti jarnímu průzkumu byl na podzim patrný výrazný nárůst nepřátelského vztahu u lidí ve středním věku. Negativně ho hodnotilo 55 procent lidí ve věku mezi 41 až 60 lety, zatímco na jaře o tom bylo přesvědčeno 47 procent.

„Když si člověk pročítá diskuse na sociálních sítích, může získat pocit, že situace na silnicích je katastrofální. Ale realita je jiná, jsem přesvědčený, že se atmosféra postupně zlepšuje,“ uvedl k výsledkům výzkumu závodník Roman Kreuziger, který stál u zrodu iniciativy za bezpečnější silnice. Podle desetinásobného účastníka Tour de France je klíčem ke zlepšení, aby se účastníci silničního provozu navzájem nevychovávali, začali u sebe a byli ohleduplní k ostatním.

Ke zlepšení atmosféry na silnicích by podle 86 procent respondentů pomohlo větší dodržování silničních pravidel. Podle 85 procent by k lepšímu vztahu mezi motoristy a lidmi na kolech přispěla lepší cyklistická infrastruktura. Více vzájemné ohleduplnosti by situaci na silnicích prospělo podle 84 procent dotázaných.

S tím souhlasí i šéf dopravní policie Jiří Zlý. „Někdy si řidič motorového vozidla neuvědomuje, že ještě před chvílí seděl na kole a chová se agresivně. A obráceně cyklista před chvílí řídil auto a nějak nezaregistroval změnu,“ uvedl Zlý.

Pocit bezpečí při jízdě v běžném provozu pociťuje necelá třetina cyklistů. Častěji ti, kteří jezdí celoročně. Oproti jarnímu průzkumu na podzim vzrostl pocit cyklistů, že se častěji setkávají s prohřešky řidičů. Mezi nejčastější patří vysoká rychlost, nevěnování se řízení a nedodržování dostatečného bočního odstupu při předjíždění cyklisty.

Různých prohřešků se ale dopouštějí i lidé na kolech. Podle průzkumu je nejrozšířenějším nešvarem jízda cyklistů na silnici vedle sebe, jízda po chodnících a nenošení přilby.

Helmu při jízdě na kole podle podzimního průzkumu nosí vždy nebo téměř vždy 52 procent cyklistů. To představuje zlepšení oproti jaru, kdy to bylo 46 procent. „Nárůst byl především na úkor těch, kteří helmu používají občas,“ uvádějí autoři průzkumu. Podíl lidí nepoužívajících přilbu vůbec zůstává přibližně čtvrtinový.

Podzimní průzkum pro iniciativu Dám respekt provedla agentura Kantar CZ na přelomu září a října. Zapojilo se do něj více než 1000 respondentů ve věku 18 let a více.

Zdroj  :ČTK

Z velkých letišť v Evropě má předcovidové počty cestujících zatím jen Istanbul

Počty cestujících na evropských letištích ve 3. čtvrtletí letošního roku vzrostly o 61 procent ve srovnání se stejným obdobím loňského roku, stále se ale nedostaly na úroveň před pandemií covidu-19, za níž zaostávaly v tomto období o 12 procent. Vyplývá to z nejnovější statistiky asociace evropských letišť ACI Europe.

Nejvíce cestujících, skoro 20 milionů, odbavilo v letošním 3. čtvrtletí letiště v Istanbulu, následované londýnským letištěm Heathrow (18,1 milionu) a pařížským letištěm Charlese de Gaullea (17,4 milionu). Čtvrté bylo letiště v Amsterdamu (15,7 milionu) a pátý skončil Frankfurt (15,1 milionu). Z této „velké pětky“ největších evropských letišť se pouze to istanbulské vrátilo už na úroveň před pandemií covidu-19.

Na istanbulském mezinárodním letišti vzrostl počet cestujících oproti 3. čtvrtletí roku 2021 o 56 procent a ve srovnání s týmž obdobím roku 2019, tedy před pandemií covidu-19, to bylo o tři procenta.

Z dalších evropských letišť se na předpandemickou úroveň ve 3. čtvrtletí letošního roku vrátila už letiště v Řecku, Lucembursku a na Islandu. Mezi ostatními jsou pak i velké rozdíly, co se týče srovnání s rokem 2019. Větší oživení zaznamenala už například letiště v Portugalsku, Španělsku, Rumunsku, Litvě, Chorvatsku, Irsku, Itálii či Polsku, kde k tomu pomohly zejména nízkonákladové aerolinky. Horší výsledky stále evidují letiště ve Francii, Británii či Německu.

Česká republika je na tom v tomto srovnání podobně jako Lotyšsko, Finsko, Bulharsko či Bulharsko, což ACI Europe vysvětluje z velké části omezením cestování v důsledku sankcí proti Rusku a Bělorusku kvůli válce na Ukrajině. Česká letiště jsou podle této statistiky ještě asi o 30 procent pod úrovní počtů cestujících před pandemií covidu-19, pokud jde o srovnání 3. čtvrtletí letošního roku se stejným obdobím roku 2019.

Zdroj : ČTK

České dráhy plánují nakoupit až 60 bezbariérových vlaků pro rychlíkové spoje

České dráhy plánuji nakoupit nové bezbariérové elektrické vlaky pro rychlíkové spoje. Vypsaly k tomu nyní tendr na nákup až 60 vlaků s celkovou hodnotou až 32,4 miliardy korun. Skutečný počet odebraných vlaků ovšem bude záviset na podmínkách nákupu a aktuálních potřebách dopravce. Dnes o tom informovaly České dráhy. Dráhy chtějí v následujících deseti letech investovat do vlaků až 100 miliard korun.

S vítězem tendru chtějí dráhy uzavřít rámcovou dohodu na výrobu až 60 jednotek, součástí bude i možnost dodávky náhradních dílů a údržby. První vlaky dopravce očekává v roce 2025.

České dráhy v tendru hledají bezbariérové elektrické jednotky pro maximální rychlost 200 kilometrů za hodinu s kapacitou nejméně 300 míst k sezení. Soupravy musí podle podmínek soutěže dále nabízet přepravu nejméně dvou invalidních vozíků, několika kočárků a většího množství jízdních kol. Jednotky budou minimálně pro dvousystémové napájecí soustavy a se zabudovanou výbavou komunikačního systému GSM-R a evropského zabezpečovače ETCS. Součástí by mělo být také připojení k internetu nebo vybavení pro handicapované či matky s dětmi.

„Požadujeme komfortní řešení pro dálkové spoje, které je standardem u našich nových vlaků. Interiér bude řešen jako přehledný velkoprostorový s prostornými bezbariérovými nástupními plošinami, což je výhodou při častých zastávkách na rychlíkových linkách. Sedačky v obou třídách budou polohovatelné a vybavené stoly, elektrickými zásuvkami a USB konektory pro napájení drobné elektroniky cestujících. K dispozici budou místa proti sobě i za sebou jako v letadle,“ popsal požadavky ČD člen představenstva a náměstek pro osobní dopravu Jiří Ješeta.

Tendr je součástí podnikové Strategie 2030, ve které chce společnost investovat do vozového parku v následujících deseti letech kolem 100 miliard korun. „Jednou ze stěžejních oblastí je obnova dosluhujících rychlíkových souprav a jejich náhrada moderními vlaky,“ podotkl předseda představenstva a generální ředitel ČD Michal Krapinec.

Zdroj  :ČTK

Český Eurowag kupuje za asi 7,5 miliardy Kč polskou skupinu Inelo

Za zhruba 306 milionů eur (asi 7,5 miliardy korun) kupuje český poskytovatel platebních a dalších technologických služeb pro autodopravce W.A.G. payment solutions, vystupující pod značkou Eurowag, polskou skupinu Inelo.

Eurowag získá Inelo od fondu investiční skupiny Innova Capital, European Telematics Holding a dalších vlastníků. Inelo poskytuje například služby pro satelitní sledování vozidel či správu pracovního času řidičů. Do sítě Eurowagu nákupem přibude 87.000 kamionů, které využívají služby Inela. Podle serveru se tak zdvojnásobí počet vozů, od kterých Eurowag získává data.

Zakladatel a výkonný ředitel Eurowagu Martin Vohánka sdělil na webu společnosti, že koupě Inela přinese firmě posílení pozice ve střední a východní Evropě i větší rozsah služeb. Eurowag podle něj díky Inelu získá nové produkty do platformy pro řízení pracovní doby. Inelo mimo jiné také poskytuje úřadům ve 23 zemích nástroje pro kontrolu mezinárodní silniční dopravy.

W.A.G. payment solutions (Eurowag) za první pololetí letošního roku dosáhl podle HN.cz zisku před zdaněním 13,4 milionu eur (přes 328 milionů korun) při příjmech 1,16 miliardy eur (asi 28,4 miliardy korun). O rok dříve činil zisk před zdaněním v přepočtu zhruba 304 milionů korun a příjmy 19,2 miliardy korun. Společnost vznikla v roce 1995. Má přes 1500 zaměstnanců a 18 poboček v Evropě a na Blízkém východě.

Zdroj  :ČTK

Kupka dovezl do Kyjeva seznam českých firem nabízejících pomoc v obnově Ukrajiny

Česko-ukrajinské mezivládní konzultace, 31. října 2022, Kyjev.

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) přivezl do Kyjeva, kde se účastnil společných česko-ukrajinských mezivládních konzultací, nabídku českých firem, které by se chtěly podílet na obnově Ukrajiny napadené Ruskem. Konkrétní pomoc nabízí železnici. ČTK Kupka sdělil, že svým protějškům předal do ukrajinštiny přeloženou nabídku firem, které se přihlásily Hospodářské komoře na výzvu k možného podílu na obnově Ukrajiny.

V oblasti železnice je podle Kupky možnost spolupráce rozsáhlá, ať už se týče modernizace lokomotiv, případně dodávek nových lokomotiv, zejména pro posun, nebo i dalších technologických částí, například zabezpečení výhybek. „Třinecké železárny v seznamu figurují také jako dodavatel kolejnic,“ uvedl a dodal, že Česko je v tuto chvíli schopno poskytnout Ruskem poškozované ukrajinské infrastruktuře množství konkrétní pomoci.

Kupka jednal zejména s ukrajinským ministrem dopravy Oleksandrem Kubrakovem, se kterým už se setkal počátkem léta v Lyonu. Chce s ním probrat, co vše je možné pro pomoc Ukrajině učinit v oblasti dopravní infrastruktury. „Zejména ČD Cargo je velmi významným dopravcem pro zajištění jak humanitární pomoci, tak i například i zbraňových systémů,“ konstatoval. Připomenul, že ukrajinská železnice má významnou funkci ve zvládání vojenských operací, odpovědná je za logistiku i logistickou podporu, včetně dodávek jídla na frontu.

Zástupci české vlády v čele s premiérem Petrem Fialou (ODS) přijeli do Kyjeva včera ráno. Schůzky s ukrajinskou vládou se vedle Fialy účastnili tři vicepremiéři a čtyři ministři. Členy české delegace čekalo vedle jednání s ukrajinskými ministry schůzka s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Cesta má podle Strakovy akademie vyjádřit jasnou podporu Česka Ukrajině čelící ruské vojenské invazi.

Zdroj : ČTK

BusLine holding s.r.o., Airmedia a.s. – Uplatnění nároků

V reakci na informace svědčící o tom, že se vedení dopravní skupiny Busline a nemovitostní skupiny Airmedia pokouší rozprodat majetek těchto skupin, a to bez mého souhlasu, jakožto jejich většinového akcionáře a společníka, zveřejňuji následující skutečnosti a žádám organizace a osoby, kterých se to může týkat, o jejich důsledné zvážení.

Jsem přesvědčen, že za pokusy o rozprodej majetku skupin Airmedia a Busline stojí snaha mařit mé úsilí o obnovení kontroly nad těmito společnostmi po úmrtí Jakuba Vyskočila, který pro mne pracoval jako nominovaný (dosazený) statutár, akcionář a společník, aby místo mne navenek toliko mediálně vystupoval jako vlastník těchto skupin, aniž by jím skutečně byl.

Skupina Busline se v současné době skládá z mateřské společnosti BusLine holding s.r.o., kterou pro mne Jakub Vyskočil zakládal a je tvořena zejména dceřinými společnostmi: BusLine MAD Česká Lípa s.r.o., BusLine MHD s.r.o., BusLine LK s.r.o., BusLine KHK s.r.o., OverLine s.r.o., EnergoGas Invest s.r.o., BusLine Technics s.r.o., BusLine Support s.r.o., NorthBus s.r.o., BusLine MHD Jablonecko s.r.o., BusLine jižní Čechy s.r.o., BusLine Pardubicko s.r.o., BusLine Hradec Králové s.r.o., BusLine Express s.r.o. a OverLine Fleet s.r.o..

Některé z výše uvedených společností jsou nástupnickými společnostmi po rozdělované společnosti BusLine a.s. (dnes Witbystar a.s.), která byla původní mateřskou společností skupiny Busline před založením společnosti BusLine holding s.r.o. Společnost BusLine a.s. pro mne zakládal právní poradce JUDr. Milan Vašíček, a to spolu se společnostmi Airmedia a.s. a BusLine real a.s.

Jakub Vyskočil přitom založení těchto společností nefinancoval ani od něho nepocházel majetek, který byl do těchto tří společností odštěpen. Finanční prostředky, za které byly tyto společnosti pořízeny, pocházely ode mne a byly to rovněž i mnou ovládané společnosti ČSAD Semily, a.s a ČSAD Jablonec nad Nisou a.s, které odštěpily své jmění (znalecky oceněné na 209.026.169,- Kč) do společnosti BusLine a.s. a (znalecky oceněné na 190.811.100,- Kč) do společnosti BusLine real a.s. Obdobným způsobem mnou ovládané společnosti Průmyslové areály s.r.o., M.CZ real, s.r.o., a M. M. group Praha, s.r.o. odštěpily své jmění (znalecky oceněné na 401.705.671,- Kč) do společnosti Airmedia a.s.

Obě informace o původu majetku společností Airmedia a.s. a BusLine a.s. lze snadno zjistit nahlédnutím do Sbírky listin obchodního rejstříku. Takto odštěpený majetek přitom dodnes tvoří největší část jmění společnosti Airmedia a.s. i skupiny Busline.

K postavení Jakuba Vyskočila uvádím, že role Jakuba Vyskočila byla zpočátku omezená a spočívala v tom, že pro mne působil v celé řadě mých českých a zahraničních společností jako nominovaný (dosazený) statutár (nominee director), zatímco akcie a podíly těchto českých společností držely některé z mých zahraničních společností, jako například Europledger Limited, ZVV Property Investment (CZE) Limited a Fleret Corporation.

V roce 2013 jsem se s Jakubem Vyskočilem dohodl na tom, že pro mne bude pracovat nejen jako nominee director, nýbrž i jako nominee shareholder. Svěřil jsem proto Smlouvou o uložení cenných papírů Jakubu Vyskočilovi akcie společností Airmedia a.s., BusLine a.s. a BusLine real a.s., aby je pro mne opatroval a činil s nimi úkony svým jménem, avšak na můj účet, a aby s nimi toliko navenek vystupoval jako vlastník, aniž by se jím skutečně stal.

Před Jakubem Vyskočilem přitom s akciemi Airmedia a.s., BusLine a.s. a BusLine real a.s. v letech 2010 až 2012 nakládala a na valných hromadách hlasovala naše (mojí matky a moje) rodinná kyperská společnost ZVV Property Investment (CZE) Limited. Následně byly akcie Airmedia a.s., BusLine a.s. a BusLine real a.s. svěřeny Jakubu Vyskočilovi, který s nimi hlasoval na valných hromadách od roku 2013, v případě AIRMEDIA a.s. až do své smrti. O tom, že nakládal a hlasoval právě s akciemi od naší kyperské společnosti ZVV Property Investment (CZE) Limited svědčí srovnání zápisů z valných hromad společností BusLine a.s. a BusLine real a.s. ze dne 9. listopadu 2012 se zápisy ze dne 8. listopadu 2013 a obdobně o tom svědčí srovnání zápisu z valné hromady společnosti Airmedia a.s. ze dne 30. srpna 2012 se zápisy ze dne 9. listopadu 2012 a 8. listopadu 2013. Ze srovnání těchto zápisů z valných hromad je patrné, jak Jakub Vyskočil hlasoval právě s akciemi totožných čísel, se kterými před ním hlasovala naše (mojí matky a moje) rodinná společnost ZVV Property Investment (CZE) Limited. Na některých těchto valných hromadách se přitom v pozici zapisovatele nebo předsedy podílel i advokát Mgr. Jan Seidel, který nyní zastává pozici správce pozůstalosti po Jakubu Vyskočilovi.

Působení Jakuba Vyskočila v mých společnostech v roli nominee director či nominee shareholder bylo smluvně upraveno v několika dohodách a smlouvách, které jsem připraven osobám s právním zájmem na vyžádání poskytnout. Zdůrazňuji, že právě Dohoda o rozdělení Busline a.s. mi založila právo na převod 90 % podílu na společnosti BusLine holding s.r.o. a současně zakazovala Jakubu Vyskočilovi zcizit a zatížit podíl na BusLine holding s.r.o. a jejích dceřiných společnostech ve prospěch jiné než mé osoby.

Nemůže být proto pochyb, že Jakub Vyskočil nebyl vlastníkem skupin Busline a Airmedia, když pro mne toliko přijal roli nominee director a nominee shareholder ve společnostech z těchto skupin, za což jsem mu přislíbil odměnu spočívající v 10 % podílu na obou skupinách.

Po tragické smrti Jakuba Vyskočila jsem své nároky na vrácení 90 % akcií a dluhopisů společnosti Airmedia a.s. a na převod 90 % podílu na společnosti BusLine holding s.r.o. přihlásil do pozůstalostního řízení a uplatnil jsem je též přímo vůči správci pozůstalosti Mgr. Janu Seidelovi, advokátu, který o nominee roli Jakuba Vyskočila věděl, když pro nás oba dlouhodobě pracoval prostřednictvím advokátní kanceláře Pásek, Honěk & Partners a podílel se i na valných hromadách, jak jsem vysvětlil výše.

Dne 11. října 2022 jsem na Mgr. Jana Seidela jakožto správce pozůstalosti po Jakubu Vyskočilovi podal žalobu na určení vlastnictví k akciím a dluhopisů Airmedia a.s. s tím, že žaloba na nahrazení projevu vůle k převodu 90 % podílu na společnosti BusLine holding s.r.o. bude záhy následovat.

Od několika obchodních partnerů jsem se dozvěděl, že současné vedení Busline nabízí potencionálním zájemcům podíly a majetek společností skupiny Busline a Airmedia a.s. Pokud byla Vaše společnost oslovena s nabídkou na koupi podílů, akcií, dluhopisů či významného majetku kterékoliv výše uvedené společnosti, dovoluji si Vás požádat, abyste mne kontaktovali na tel. 720 952 231, či na email jv@amodoriaminerals.com, kde Vám poskytnu kontakt přímo na policejní orgán, který mapuje snahy vedení skupiny Busline a Airmedia a.s. a správce pozůstalosti Mgr. Jana Seidela o vyvádění majetku z těchto společností.

Mgr. Jiří Vařil

DCT Gdaňsk se mění v „Baltic Hub“

Nejrychleji rostoucí kontejnerový terminál v Baltském moři oznamuje své nové jméno, aby tak podpořil ambici stát se Baltským hubem.

DCT Gdaňsk, největší a nejrychleji rostoucí kontejnerový komplex v oblasti Baltského moře, má nový název „Baltic Hub“. Provozovatel terminálu oznámil svým zaměstnancům změnu svého názvu, která lépe vystihuje jeho ambice stát se hlavním uzlem regionu, a to jak po souši, tak po moři, a to pouhé dva týdny poté, co oslavil své 15. výročí. Po dokončení svého třetího hlubokovodního terminálu do roku 2025 se Baltic Hub stane jedním z největších uzlů kontejnerových terminálů v Evropě.

Od spuštění svého provozu před 15 lety, zažívá provozovatel terminálu exponenciální růst od pouhého jednoho hlubokovodního kotviště a kapacity 500 000 TEU, až po skutečné “baltské centrum” se dvěma hlubokovodními kotvišti, která v roce 2021 odbavila více než 2,09 milionu TEU. V současné době má Blatic Hub 1300 metrů nábřeží, 14 Ship-to-Shore (STS) jeřábů a roční kapacitu 2,7 milionu TEU.

Baltic Hub se navíc stal dopravní branou do střední a východní Evropy s vnitrozemskými destinacemi, jako je Česká republika, Slovensko, Maďarsko a Německo. Je to výsledek neustálých investic v průběhu let, které v blízké budoucnosti zvednou jeho železniční kapacitu ze současných 750 000 TEU na více než jeden milion TEU.

Třetí hlubokovodní terminál

Terminál se stále rozšiřuje. Baltic Hub brzy zahájí výstavbu svého třetího hlubokovodního terminálu známého jako T3, díky kterému bude tento kontejnerový hub jedním z největších v Evropě a bude schopen odbavit další generaci kontejnerových lodí připlouvajících do Baltského moře. S tímto novým terminálem bude Baltic Hub připraven i nadále sloužit a podporovat polskou ekonomiku, státy střední a východní Eropy a pobaltské státy i jejich mezinárodní komerční trhy. Investice také znamená významné rozšíření nabídky služeb pro zákazníky Baltic Hub a impuls k přilákání nových služeb a přepravních aliancí.

Stavba T3, která bude dokončena do roku 2025, bude zahrnovat hlubokovodní nábřeží o délce 717 metrů s hloubkou 17,5 metrů a rozšíření plochy terminálu o 36,5 hektrarů. Kromě toho bude součástí investice nákup sedmi nových jeřábů schopných odbavit největší plavidla na světě a 20 poloautomatických jeřábů RMG pro manipuaci kontejnerů na ploše.

Generální ředitel Baltic Hub, Charles Baker, se podělil o tajemnství úspěchu své organizace. “Je to jednak výsledek naší skvělé polohy s dobrým přístupem k moři a bez omezení přílivu, ale také našich vynikajících operativních schopností a podpory a investic do infrastruktury ze strany polské vlády.”

“Jsme dnes na terminál nesmírně hrdí, ale otevřeně uznáváme, že dnešní Baltic Hub by neexistoval bez tvrdé práce a odhodlání všech našich zaměstnanců, stejně jako důvěry a loajality našich akcionářů, zákazníků, věřitelů, dodavatelů a místních komunit během těchto 15 let,”  dodal Charles Baker.

 

Zdroj: Baltic Hub

Evropský leasingový trh stoupnul v první polovině roku 2022 o 5,9 %, rostl i český trh

Oživení evropského leasingového trhu z minulého roku pokračovalo i v prvním pololetí 2022. Vyplývá to z aktuálních statistik konfederace Leaseurope sdružující evropské národní leasingové asociace. Celkový objem leasingu v první polovině roku 2022 činil 167,4 miliardy eur, což je o 5,9 % více než ve stejném období roku 2021. Podle České leasingové a finanční asociace (ČLFA) stouplo financování podnikatelských investic v ČR za první pololetí 2022 dokonce o 14 % na více než dvě miliardy eur.

Evropský leasing strojů a zařízení se v prvním pololetí roku 2022 zvýšil o 13,9 %, zatímco leasing vozidel vzrostl pouze o 2,3 %. To ovšem neplatí pro elektromobily, jejichž financování evropskými leasingovými společnostmi se ve stejném časovém období zdvojnásobilo. Leasing nemovitostí zaznamenal v prvním pololetí letošního roku nárůst objemu nových obchodů o 15,4 %. V tomto případě však byly patrné výrazné geografické odchylky.

„Evropský i český leasingový a úvěrový trh v prvním pololetí letošního roku rostly, a to navzdory problémům v dodavatelských řetězcích, rostoucím nákladům na energie a celkové zvýšené nejistotě,“ uvedla Jana Hanušová, předsedkyně představenstva České leasingové a finanční asociace.

Podle evropské ekonomické prognózy povedou zpřísněné úvěrové standardy, vyšší úrokové sazby a zhoršený výhled poptávky k útlumu nových investic. Leaseurope i přesto pro zbytek letošního roku očekává další růst, i když méně dynamický, než se původně předpokládalo.

„Je evidentní, že strukturální transformace směrem k digitálním a zeleným investicím se v ekonomice EU zrychluje. Leasingové společnosti budou v tomto transformačním procesu hrát významnou roli,“ doplnila Tham Giang,  expertka Leaseurope pro statistiku a ekonomiku.

Zdroj : ČLFA

Zajímavosti na Fachpacku: Udržitelná alternativa k plastovým multipackům

Na veletrhu Fachpack presentovala společnost Mondi ve svém velkém stánku celou řadu velmi zajímavých řešení. Mezi ně patří i udržitelná papírová alternativa k původním platsovým multipackům pro značku Hug&Hold.

Producenti FMCG, včetně výrobců nápojů, mají za cíl omezit používání nepotřebných plastů. Tyto cíle jsou v souladu s očekáváními spotřebitelů, kteří již při nákupu stale častěji i řeší udžitelnost nejenom produktu, ale i obalu. Nové řešení Hug&Hold společnosti Mondi aktuálně reaguje na tento trend a vyhovuje potřebám značek a jejich zákazníků.

Kraftový papír s vysokou pevností v tahu

Pro Hug&Hold uvedla společnost Mondi, světový lídr v oblasti obalů a papíru, recyklovatelné obalové řešení na bázi papíru, které nahrazuje plastové smrštitelné fólie běžné u multipack balení PET lahví.

Vlastní obalové řešení má dvě části. Prvním prvkem je patentovaný návlek vyrobený ze 100% kraftového papíru, který obepíná láhve, aby je bezpečně držel. Návlek vyrobený z Advantage SpringPack Plus nabízí vysokou pevnost v tahu a dokáže odolat dostatečné hmotnosti, aby bylo možné lahve stabilizovat během přepravy. Druhým prvkem je odnosný držák, který drží láhve kolem hrdla. Volitelná integrovaná rukojeť umožňuje snadné přenášení a přepravu skupiny lahví. Jednoduché oddělení jednotlivých lahví od sebe je dalším benefitem designu.

Evoluce sekundárních obalů pokračuje

„Evoluce sekundárních přepravních obalů je přesně to, co globální nápojový průmysl potřebuje, když se dívá do budoucnosti. Udržitelná, funkční a plně automatizovaná alternativa ke smršťovací fólii umožňuje majitelům značek bezpečně přejít na řešení obalů na bázi recyklovatelného papíru, aniž by to ohrožovalo jejich produkt nebo logistiku,“ dodává Tarik Aniba, ředitel prodeje a marketingu Corrugated Solutions ve společnosti Mondi.

Zdroj  :SYBA

O víkendu zkončila 76. plavební sezóna. Pro DPMB byla opět rekordní

Už druhý rok po sobě trhá lodní doprava DPMB rekordy v počtu přepravených osob. V kurzu jsou jak linkové jízdy, tak i plavby na objednávku. Nejvíc cestujících převezlo sedm lodí dopravního podniku v červenci.

 Téměř 290 tisíc přepravených osob za rok 2022 a více než 177 mimořádných plaveb na objednávku. I v letošním roce se lodní doprava těší velké oblibě. „O více než čtyři tisícovky cestujících jsme překonali loňskou rekordní sezónu, kdy jsme převezli nejvíc pasažérů od 80. let minulého stolení. Nejvytíženějším měsícem byl červenec, kdy se svezlo přes 80 tisíc cestujících. Nahrávalo tomu dobré počasí, oblíbenost brněnského Prýglu, dobrá kvalita vody a hlavně našich služeb,“ popsal generální ředitel DPMB Miloš Havránek.

Mezi nejoblíbenější zastávky na plavební dráze lodí patří tradičně hrad Veveří a Kozí horka. Naopak nejméně lidí nastupuje a vystupuje v přístavišti Skály a Mečkov. I když lodě v letošní sezóně naposledy vyplují v neděli 30. října, práce v loděnici zdaleka nekončí. „V příštím týdnu svezeme do přístaviště můstky a plovoucí zařízení. Následně na souš vytáhneme i jednotlivé lodě, které v zimním období čeká každoroční údržba. Ta se skládá například z demontáže baterií, obnovy venkovních nátěrů a palubního vybavení,“ vyjmenoval vedoucí lodní dopravy Martin Ecler.

Pro flotilu sedmi lodí DPMB je charakteristický elektrický pohon. Lodě totiž jezdí na baterie. Sedm sad baterií se skládá z 1 116 bateriových článků, kdy jeden článek váží okolo 65 kg. Vydrží 7 až 8 let. „Jejich správná údržba má vliv na životnost, kapacitu a celkovou spolehlivost. V letošním roce jsme proto investovali do výměny systému zimního dobíjení, který pocházel už z roku 1995, “ vysvětlil Havránek.

V plavební sezóně, která pravidelně trvá od dubna do konce října, zajišťuje DPMB pravidelnou linkovou dopravu z Brna – Bystrce do Veverské Bítýšky. Plavební dráha je dlouhá necelých 10 km. Lodě ji ujedou za 70 minut.

Logistický kalendář