Pořadatel největšího průmyslového veletrhu na světě HANNOVER MESSE odpočítává dny do jeho zahájení. V pondělí 30. května se otevřou brány veletrhu HANNOVER MESSE 2022, který potrvá do čtvrtka 2. června.
S naším portálem můžete obdržet vstupenky ZDARMA. Použijte kód w75Py a zaregistrujte se na linku: https://www.hannovermesse.de/en/application/registration/ticket-registration a zajistěte si tak přístup na veletrh a celý konferenční program zdarma.
Zdroj : Hannover Messe
Rychlovlaky TGV jsou výkladní skříní francouzských železnic. Elegantní soupravy běžně vozí cestující rychlostí přes 300 kilometrů v hodině, ale před 15 lety, 3. dubna 2007, dosáhl expres TGV rychlosti 574,8 kilometru v hodině a vytvořil tak nový světový rekord pro kolejové vlaky na normální trati. I předchozí rekord z května 1990, který měl hodnotu 515,3 kilometru, vytvořil rychlovlak TGV.
Experimenty s rychlými vlaky podnikal francouzský železniční dopravce SNCF už v polovině 50. let. Na trati u Bordeaux tehdy uháněly speciálně upravené lokomotivy rychlostí přes 300 kilometrů v hodině. Snaha o další zvýšení rychlosti ale vedla do slepé uličky, kterou představoval projekt vlaku klouzajícího na vzduchovém polštáři. Takzvaný Aérotrain však byl pro svou složitost a s ní spojené problémy zavržen a přednost dostal paralelně vyvíjený projekt rychlovlaku s koly.
První souprava TGV (Train à Grande Vitesse, tedy vlak vysoké rychlosti) vyjela na koleje v roce 1972. Její vzhled pocházel z dílny automobilového designéra Jacquesa Coopera, který se prý nechal inspirovat tvary sportovních aut značky Porsche. Souprava nebyla unikátní jen vzhledem, ale také tím, že se měla obejít bez napájení z troleje. Zdrojem proudu pro elektromotory totiž byly turbíny na letecký petrolej. Teprve ropné šoky přiměly konstruktéry přejít na čistě elektrickou trakci.
První trať určenou pro speciálně vysokorychlostní soupravy začaly francouzské železnice budovat v roce 1976. Spojení mezi Paříží a Lyonem bylo uvedeno do provozu v září 1981 za přítomnosti tehdejšího francouzského prezidenta Françoise Mitterranda. Vlaky jezdí menší rychlostí i po klasických, byť výrazně modernizovaných tratích. Kromě Francie zajíždějí soupravy TGV i do některých sousedních zemí, které se k budování vysokorychlostních tratí připojily.
V následujícím desetiletích se síť speciálních železničních koridorů pro vysokorychlostní vlaky dále rozrůstala. Jako první přibyl v roce 1990 úsek spojující Paříž s Le Mans. V roce 1992 byl otevřen první úsek trati z Lyonu na jih do Valence, o rok později zahájilo TGV expanzi na sever od Paříže, do Belgie a k tunelu pod kanálem La Manche. Jako zatím poslední byly v roce 2017 zprovozněny vysokorychlostní trati do Bordeaux, Rennes a Montpellier.
V současnosti měří tratě pro vysokorychlostní vlaky v zemi 2735 kilometrů (Francie má po Číně, Japonsku a Španělsku nejvíce kilometrů vysokorychlostních tratích na světě) a síť je napojena na prakticky všechna velká francouzská města. Ročně přepraví na 110 milionů cestujících.
Kromě Francie jezdí vlaky TGV i do sousedních zemí, které se k budování vysokorychlostních tratí připojily. Pod názvem Thalys je možné elegantní soupravy potkat v Německu a Nizozemsku. Na síť je napojeno také Švýcarsko a Itálie. Vlaky Eurostar jezdí do Belgie a tunelem pod Lamanšským průlivem až do Londýna.
Zdroj : ČTK
Celkové daňové příjmy státu bez pojistného na sociální zabezpečení v prvním čtvrtletí meziročně stouply o 13,9 procenta, tedy o 30,5 miliardy korun, na 250,2 miliardy korun. Více peněz přitom stát za první tři měsíce roku získal prakticky u všech daní. Vyplývá to z dat zveřejněných ministerstvem financí v rámci údajů o státním rozpočtu za první čtvrtletí.
Například na dani z přidané hodnoty (DPH) stát získal ve čtvrtletí 112,1 miliardy korun, meziročně o 21,1 miliardy korun více. Na dani z příjmu právnických osob stát vybral 43,9 miliardy korun, meziročně o 2,2 miliardy korun více. U daně z příjmu fyzických osob příjmy ve čtvrtletí stouply o 0,5 procenta na 45,7 miliardy korun.
Samotný státní rozpočet získal v prvním čtvrtletí na daňových příjmech bez pojistného na sociální zabezpečení 169,1 miliardy korun, tedy o 20,6 miliardy korun více.
Některé daně jsou takzvané sdílené daně. Patří mezi ně například DPH, daň z příjmu právnických osob nebo daň z příjmu fyzických osob. Jejich výnosy tak putují do státního rozpočtu i do pokladen měst a krajů. Na kraje připadlo loni nově 9,78 procenta a na obce 25,84 procenta z celostátního hrubého výnosu DPH, daně z příjmů právnických osob a daně z příjmu fyzických osob. Do předloňska to bylo u krajů 8,92 procenta a u obcí 23,58 procenta. Daň z nemovitosti je 100procentním příjmem obcí.
Celostátní daňové příjmy 2021 a 2022 (v mld. Kč) – výběr:
| DAŇOVÉ PŘÍJMY (bez pojistného na SZ) | DPH | DPPO | DPFO vybíraná srážkou | DPFO placená plátci | DPFO placená poplatníky | Spotřební daně | |
| 1. čtvrtletí 2022 | 250,23 | 112,11 | 43,86 | 5,9 | 31,32 | 8,5 | 36,04 |
| 1. čtvrtletí 2021 | 219,73 | 91,02 | 41,62 | 4,92 | 34,75 | 5,8 | 31,57 |
České dráhy zrušily soutěž na pronájem až 20 motorových vlaků pro Středočeský a Pardubický kraj. Nepřišla žádná nabídka. Tendr na tři menší vlaky pokračuje. Dopravce chtěl pronájmem překlenout dobu do dodání už objednaných nových vlaků PESA, případně zajistit provoz na modernizovaných tratích, pro které se nové vozy budou nakupovat později.
Zakázka na 20 větších motorových vlaků počítala s pronájmem od letošního května na 56 měsíců s možností prodloužení do konce roku 2029 díky tříleté opci. Odhadovaná hodnota zakázky byla podle serveru 956 milionů korun. České dráhy vypsaly v únoru také zakázku na pronájem tří menších motorových vlaků na necelé dva roky za 22 milionů korun. U této soutěže skončila lhůta pro podání nabídek, dopravce ji zatím nezrušil a tendr nechce komentovat, píše Zdopravy.
Větší motorové vlaky typu DMU 140 měly mít kapacitu přibližně 140 míst k sezení, menší typu DMU 70 měly mít 65 míst. Vozidla měla být nízkopodlažní s univerzálním prostorem pro přepravu lidí na vozíku, kočárků a jízdních kol a jejich rychlost měla být alespoň 120 kilometrů za hodinu, respektive 90 km/h.
Pronajaté vlaky chtějí dráhy nasadit především ve Středočeském a Pardubickém kraji. Mohly by tak jezdit například na tratích Praha – Rudná u Prahy – Beroun – Rakovník, Praha – Kladno, Choceň – Litomyšl a Česká Třebová – Moravská Třebová. Přesné využití chtěl dopravce projednat s dodavatelem vlaků.
Zdroj :ČTK
AsstrA Asscociated Traffic AG se připojila k iniciativě pomoci občanům Ukrajiny. Společnost se bude podílet na sběru a dopravě prostředků humanitární pomoci. Zapojení korporátní skupiny vede její ústředí ve Švýcarsku.
Specialisté AsstrA společně s našimi partnery zajišťují dodávky z Polska do ukrajinského města Lviv. Cílem projektu je zajistit centrálně organizovanou přepravu zásilek pro pomoc. Projekt bude realizován především prostřednictvím varšavské kanceláře AsstrA, jejíž tým má nejvíce zkušeností s podporou ukrajinského obchodu a kde zároveň sídlí většina členů ukrajinského týmu korporátní skupiny.
Překládka probíhá ve vlastním skladu AsstrA v polském městě Błonie. Postupem času je plánováno navýšení skladové kapacity prostřednictvím spolupráce s partnerskými sklady.
Na tomto projektu AsstrA spolupracuje s Velvyslanectvím Ukrajiny ve Varšavě. Díky tomuto partnerství se pro vozidla rozvážející zboží do Lvovské oblasti vydávají speciální průkazy pro členy humanitární mise, aby mohli rychle překročit hranice.
AsstrA-Associated Traffic AG vítá partnerství s dalšími přepravními společnostmi a vlastníky skladů, kteří mají zájem přispět k tomuto projektu a úspěšně doručovat pomocné zásilky v průmyslovém měřítku.
Společně za mír!
Zdroj :Asstra
Odbyt amerického výrobce elektromobilů Tesla dosáhl rekordní hodnoty za 1. čtvrtletí roku. Od počátku ledna do konce března dodal 310.048 vozů. Překonal tak očekávání analytiků, kteří odhadovali dodávku 308.836 vozů, informovala agentura Reuters. Podle ní za rekordním odbytem stojí mimo jiné továrna v Šanghaji.
Loni Tesla dodala na trh rekordních 936.172 elektromobilů, což byl proti předchozímu roku nárůst o 87 procent. Odbyt za čtvrté čtvrtletí dosáhl 308.600 vozů. V loňském prvním čtvrtletí činil odbyt 184.800 vozů.
„Bylo to mimořádně těžké čtvrtletí kvůli narušení dodavatelských řetězců a čínské politice nulové tolerance vůči covidu-19,“ uvedl zakladatel automobilky Tesla Elon Musk.
Odbyt je část dodavatelského řetězce, která se vztahuje k dodání produktu od výrobce k prodejci. Není tedy totožný s prodejem, ale v případě Tesly se mu velmi blíží.
Tesla kombinuje odbytová čísla za své dražší elektromobily Model S a Model X a levnější Model 3 a Y.
Minulý týden Tesla oficiálně otevřela svůj nový závod na elektromobily v braniborské obci Grünheide nedaleko Berlína. Je to její první továrna v Evropě.
Musk se angažuje i v dalších oborech, zejména v dobývání vesmíru.
Zdroj :ČTK
Pracovníci skladu firmy Amazon na newyorském Staten Islandu se v hlasování vyslovili pro vytvoření odborové organizace a postarali se o první úspěch odborářských snah v dějinách amerického obchodního giganta. Zaměstnanci své sdružení do odborů odsouhlasili poměrem 2654 hlasů ku 2131, účast dosáhla asi 58 procent. Výsledek ještě může být terčem stížností, uvádí agentura AP.
„Je to oficiální! Amazon Labor Union je první odborovou organizací Amazonu v amerických dějinách!“ prohlásilo na svém twitterovém účtu relativně mladé hnutí, které stálo v čele zlomové iniciativy. Web Business Insider psal po oznámení konečných čísel o milníku v oblasti zastupování zaměstnanců a tvrdé ráně pro snahy Amazonu.
Vedení firmy se vehementně staví proti vzniku odborových sdružení. AP popisuje, že společnost pořádá povinné akce, na nichž se zaměstnancům říká, že odbory jsou škodlivé. Amazon ve čtvrtek zveřejnil informaci, že v loňském roce utratil přes čtyři miliony dolarů (skoro 90 milionů Kč) za poradenství spojené s nabouráváním odborářských snah. Ve svém areálu na Staten Island firma rozmístila plakáty v anglickém a španělském jazyce vyzývající pracovníky k odmítnutí iniciativy.
Tyto praktiky zažili i zaměstnanci skladu v Bessemeru ve státě Alabama, který se stal loni dějištěm prvního hlasování o vzniku odborů v Amazonu. Výsledek tehdy vyzněl jasně proti této snaze, následně ale bylo nařízeno opakování hlasování, když americká Národní rada pro pracovní vztahy (NLRB) shledala, že Amazon do procesu nevhodně zasahoval. Ve čtvrtek americká média informovala, že nové hlasování skončilo výsledkem 993 hlasů proti a 875 pro, ovšem NLRB se ještě bude zabývat více než 400 nezapočítanými hlasy.
Definitivní zatím není ani výsledek z New Yorku. Federální činitelé upozornili, že tomu tak bude až po zpracování případných připomínek té či oné strany. Na jejich podání je čas do příštího pátku.
Zdroj :ČTK
Do Česka přiletělo ve čtvrtek potřetí od začátku války na Ukrajině letadlo s nákladem jaderného paliva z Ruska. Opět dostalo výjimku ze zákazu letů ruských letadel do vzdušného prostoru Evropské unie, který byl zaveden po vpádu ruské armády na Ukrajinu. Podle elektrárenské společnosti ČEZ, která provozuje obě tuzemské jaderné elektrárny, šlo o plánovanou dodávku.
ČEZ palivo nechal přepravit do jaderné elektrárny Temelín. „Šlo nyní o poslední let,“ uvedl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. „Šlo o plánovanou dodávku důležitou pro udržení dostatečných jisticích zásob,“ dodal. Temelín má nyní palivo na více než dva roky, jaderná elektrárna Dukovany na tři roky.
Dodavatelem ruských palivových tyčí je firma TVEL, která spadá do ruského státního holdingu Rosatom. EU po ruském útoku na Ukrajinu sice uvalila sankce na další ruské představitele a některé ruské firmy, zatím žádné sankce se ale nevztahují na dodavatele paliv do EU, tedy ropy, plynu, uhlí ani jaderného paliva.
Na palivu od firmy TVEL jsou nyní obě české jaderné elektrárny stoprocentně závislé. V Dukovanech má TVEL uzavřenou smlouvu na palivo až do konce životnosti elektrárny. Pro tamní ruské reaktory typu VVER o velikosti 440 megawattů totiž zatím žádný jiný výrobce paliva není. Do novějších a větších temelínských reaktorů v minulosti vyvinul palivo i americký Westinghouse a nabízí ho také francouzský Framatom.
Kontrakt na dodávky paliva pro Temelín vyprší za dva roky, na období dalších deseti let nyní ČEZ dodavatele vybírá. Zájem o zakázku mají podle HN vedle firmy TVEL také právě Westinghouse a Framatom. „Nabídky vyhodnotíme v první polovině roku,“ uvedl k tomu Kříž. Podle serveru zatím není jasné, jak se polostátní ČEZ postaví k ruskému dodavateli, jehož mateřský Rosatom už dřív vláda jako bezpečnostní riziko vyloučila z tendru na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech.
Zdroj : ČTK
Česko čeká na potvrzení Evropské komise týkající se osvobození dopravců od poplatků na podporu obnovitelných zdrojů energie (POZE). Opatření platí od začátku roku, Evropská komise ale ještě musí potvrdit, že odpuštění poplatku nepředstavuje nedovolenou veřejnou podporu. Žádost tento týden odešla Úřadu na ochranu hospodářské soutěže, který s Evropskou komisí otázku posouzení veřejné podpory řeší. ČTK to dnes sdělil mluvčí ministerstva dopravy Martin Brychta. Dopravní podniky a železniční dopravci podle svých údajů mohou v součtu ušetřit až 900 milionů korun ročně.
Podpora bezemisních forem dopravy je prioritou Evropské unie. Podobné úlevy platí rovněž v dalších zemích EU, například v Německu. „Jakmile Evropská komise vydá souhlasné stanovisko, spustí se kompenzační mechanismus pro vracení peněz vybraných od dopravců za poplatky uhrazené od počátku tohoto roku. Tento mechanismus připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s resorty financí a dopravy,“ uvedl mluvčí.
Novelu zákona o podporovaných zdrojích energie schválila Sněmovna loni na podzim. Opatření se týká dopravců, kteří jezdí s vozy na elektřinu, tedy železnice či lanovek a dopravních podniků provozujících metro, tramvaje nebo trolejbusy. Podle dopravců plynulo do státní pokladny za poplatky POZE od všech dopravců kolem 900 milionů korun ročně, z toho dopravní podniky zaplatily asi 300 milionů korun.
Vozy na elektrickou trakci, tedy vlaky, tramvaje nebo trolejbusy, přepraví v ČR kolem 70 procent cestujících. Celkem je v Česku přes 3200 kilometrů elektrizovaných železničních tratí. V městské dopravě pak elektřinu kromě pražského metra využívají tramvajové a trolejbusové provozy.
„Ekologicky šetrná doprava s vozidly na elektřinu si zaslouží svou podporu, a právě osvobození od poplatků je jednou z možností, jak ji zajistit. Budoucnost dopravy je mimo jiné právě v elektřině a ve využití dalších šetrných zdrojů energie. Čím dříve pomůžeme, tím lépe,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
Zdroj :ČTK
Nejvyšší správní soud (NSS) potvrdil rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), kterým antimonopolní úřad v roce 2019 zakázal Dopravní společnosti Ústeckého kraje (DSÚK) nákup 90 autobusů o délce 10,5 metru na základě rámcové smlouvy. Tento zákaz v roce 2020 zrušil svým rozsudkem Krajský soud v Brně, ÚOHS proti němu podal kasační stížnost k NSS, který jí nyní vyhověl. Rozhodnutí je dostupné na úřední desce soudu. Ředitel DSÚK Milan Šlejtr zatím nechtěl rozhodnutí NSS komentovat.
Antimonopolní úřad posuzoval dvě rámcové smlouvy ve dvou řízeních. Kromě té na autobusy v délce 10,5 metru také na autobusy v délce 12 metrů. V obou případech se smlouvami zabýval na návrh výrobce autobusů SOR. DSÚK uzavřela smlouvy se společnostmi Scania a Zliner v jednacím řízení bez uveřejnění. Současné rozhodnutí NSS se týká prvního případu.
ÚOHS rozhodl, že jednací řízení bez uveřejnění může být při zadávání veřejné zakázky použito, pokud v předchozím otevřeném řízení nedostane zadavatel žádné nabídky nebo podstatně nezmění zadávací podmínky.
DSÚK sice dříve tendr na dodávku autobusů vyhlásila, SOR však tendr u antimonopolního úřadu napadl s tím, že v něm jsou nezákonně nastavené zadávací podmínky. Konkrétně šlo o stanovení minimální délky autobusu, minimální šířky dveří, minimálního objemu palivových nádrží a minimální kapacity akumulátorových baterií. Kraj poté soutěž zrušil a obrátil se přímo na Zliner a Scanii.
Podle rozhodnutí úřadu si DSÚK nedostatek nabídek v původním tendru způsobila špatně nastavenými podmínkami sama a nesplnila tak zákonné podmínky pro jednací řízení bez uveřejnění. Podaný rozklad tehdejší předseda ÚOHS Petr Rafaj zamítl a DSÚK se bránila podáním správní žaloby u Krajského soudu v Brně.
Ten jeho argumenty vyslyšel a rozhodnutí ÚOHS zrušil. ÚOHS se pak bránil podáním kasační stížnosti k NSS, který jeho argumenty nyní vyslyšel a rozsudek Krajského soudu v Brně zrušil. Soud nyní musí záležitost posoudit znovu a zohlednit při tom právní názor NSS.
„K tomu se vám teď vyjádřit nemohu, protože budeme čekat na kroky, které budou dál. Pochopili jsme z toho, že důkazní břemeno je na zadavateli, aby prokázal svoje tvrzení, které předkládal krajskému soudu,“ řekl dnes ČTK ředitel DSÚK Milan Šlejtr.
ÚOHS za uzavření dvou smluv na autobusy uložil v květnu 2020 DSÚK pokutu 18 milionů korun, ta ale není pravomocná. Řízení je pozastaveno až do skončení soudního projednávání rozhodnutí o zákazu plnění obou smluv.
