Domů Blog Strana 660

Digitální projekt Pohled z vlaku přilákal miliony fanoušků, dokonce i ze světa

České dráhy obdržely Ocenění za Nejsledovanější digitální projekt v dopravě v roce 2021. Rekordních 30 milionů zhlédnutí a více než 100 tisíc odběratelů dokázal zaujmout obsah online platformy Pohled z vlaku, kterou pro České dráhy vyvinula a provozuje agentura Dialog Media. Rekordních výsledků nejen v českém, ale i evropském kontextu se podařilo dosáhnout bez jediné koruny vložené do propagace.

Platforma Pohled z vlaku nabízí katalog videí zajímavých železničních tratí v České republice, zaznamenaných z několika kamer umístěných na soupravách Českých drah. Souběžně se sledováním záznamu trati vidí návštěvník portálu Pohled z vlaku v reálném čase zastávky, návěsti a zajímavosti na každé zdokumentované trati. Kromě toho poskytuje platforma další řadu informací, jako je komentář strojvedoucího nebo tipy na zajímavé výlety.

Programový a obsahový tým Dialog Media vytvořil vlastní online platformu Pohled z vlaku v roce 2015 na zakázku pro České dráhy. Do současnosti bylo v rámci projektu Pohled z vlaku natočeno 147 videí, jejichž sledovanost překročila 30 milionů zhlédnutí. Novinky portálu pravidelně odebírá 101 tisíc lidí. V oblasti železnice jde o dlouhodobě divácky nejsledovanější digitální projekt v dopravě nejen v České republice, ale i v zahraničí, kde se zařadil do celosvětové nejužší špičky. V minulosti se v online prostředí objevily různé variace na toto téma, ale žádný z těchto projektů nedosáhl takové úrovně sledovanosti jako portál Pohled z vlaku.

„Velmi nás těší dosavadní přízeň diváků a pracujeme na tom, aby navzdory pandemii vznikal zajímavý obsah pro diváky a fanoušky železnice. Při příležitosti překonání milníku 30 milionů zhlédnutí jsme se rozhodli jako poděkování za dosavadní spolupráci a důvěru předat Českým drahám ocenění za nejsledovanější digitální projekt v dopravě,“ uvedl Pavel Mojžíš, výkonný ředitel Dialog Media.

Ocenění převzal náměstek generálního ředitele ČD pro obchod Jiří Ješeta. „Modernizace osobní železniční dopravy je naší prioritou a zahrnuje i její prezentaci v populárních elektronických kanálech, které sleduje stále významnější cílová skupina. Dnes převzaté ocenění je pro nás potvrzením, že kvalitně připravený a moderně odprezentovaný obsah o železnici dokáže vyvolat velmi kladný ohlas veřejnosti i bez nutnosti nákladů na kampaňovou propagaci,“ uvedl při předání ocenění Jiří Ješeta.

Zadavatel České dráhy rovněž ocenil zpětnou vazbu, kterou dostává díky projektu Pohled z vlaku od veřejnosti. „Českým drahám se díky projektu Pohled z vlaku daří přirozeně zapojit veřejnost do tvorby firemního obsahu. Naše oddělení reaguje na četné komentáře, dotazy nebo návrhy na tratě, které by dle diváků měly být do projektu zařazeny,“ řekl vedoucí oddělení tištěných a internetových periodik ČD Václav Rubeš.

Ačkoli v počátcích projektu tvořili jádro komunity zaměstnanci a fanoušci železnice, nynější ukazatele sledovanosti a počtu odběratelů potvrzují, že si platformu oblíbila širší veřejnost. „Značka Českých drah se díky projektu Pohled z vlaku přirozeně dostává do obecného povědomí. Máme reálné zkušenosti, že portál Pohled z vlaku přispívá k zatraktivnění železniční profese v očích potenciálních uchazečů o zaměstnání,“ dodal Václav Rubeš.

 

Zdroj : ČD

Ceny ojetých aut v Česku loni vzrostly o 14 procent

Ceny ojetých aut inzerovaných na českém trhu loni vzrostly o 14,4 procenta na střední hodnotu 159.999 korun. Vyplývá to z analýzy skupiny Aures Holdings, která provozuje autobazary AAA Auto a Mototechna. Důvodem zdražování je úbytek ojetých aut v autobazarech i inzerci. V Maďarsku byl nárůst o 17 procent, v Polsku ceny vzrostly o devět procent a na Slovensku stagnovaly, dodala firma.

Loni ve čtyřech zemích V4 ubylo 80.600 aut, za poslední dva roky to ale proti předkoronavirovému roku 2019 bylo o 550.000 ojetých vozů méně. V inzerci bylo o sedm procent méně octavií a o pět procent méně fabií. Naopak o polovinu vzrostl počet nabízených vozů Škoda Karoq a o třetinu množství kodiaqů.

„Posledním ´normálním´ rokem byl rok 2019, kdy ještě nikdo netušil, že nás čeká celosvětová koronavirová pandemie. Cenový medián ojetých aut byl v té době na českém trhu na úrovni 133 000 korun. Dnes se pohybuje o 20 procent výš. Mezi lety 2019 a 2020 nebyl cenový skok tak markantní zejména proto, že nikdo nevěděl, co nás čeká. Loňský rok se pak zákazníci pustili do nákupů, které v roce 2020 s tehdy neznámou nemocí za zády odkládali,“ uvedl provozní ředitel AAA Auto Petr Vaněček.

Loni se automobilky potýkaly s problémy v dodávkách některých dílů, tlakem na čistou mobilitu a energetickou krizí. Kvůli nedostatkům čipů nebyly schopné dokončit desítky tisíc aut a dodací lhůty se prodloužily na více než rok. To začalo výrazně zvyšovat poptávku po vozech z druhé ruky, a s tím i jejich ceny.

Pandemie zamíchala nejen cenami, ale i pohony, které zákazníci při pořízení novějšího vozu preferují. Oproti roku 2020 ubylo v inzerci vozů na CNG o více než pětinu a LPG o sedm procent. Naopak se v nabídkách častěji objevují hybridy a elektromobily, jejichž počet vzrostl o 46 procent.

Největší růst cen ojetin začal podle Ondřeje Žilky z prodejce skladových vozů Autonaklik od července, kdy se nedostatek vozů začal projevovat i u ojetých vozů. „Například nejprodávanější model mezi ojetinami Škoda Octavia se ještě v lednu 2021 prodával průměrně za 270.000 Kč a v červenci ještě jen o 15.000 korun dráž. Na začátku letošního ledna však vystoupila průměrná cena ojeté Octavie již na 336.000 Kč,“ řekl dnes Žilka ČTK.

Podle průzkumu společnosti Cofidis si zhruba 80 procent Čechů pořizuje svůj vůz jako ojetý. Více než polovina lidí s ním pak plánuje jezdit více než deset let let, naopak do pěti let plánuje jeho výměnu jen 15 procent lidí. K častější změně by přiměla 40 procent vlastníků nižší cena.

Dovoz ojetých osobních vozů loni stoupl o 23 procent na 185.663 aut, nejvíce od roku 2008. Jejich průměrné stáří bylo 10,4 roku, což je o 0,3 roku méně než předloni. Podíl vozidel starších deseti let byl téměř 51 procent, uvedl již dříve Svaz dovozců automobilů.

Prodej nových osobních aut v minulém roce vzrostl meziročně o 1,9 procenta na 206.876 vozů.

 

Zdroj : ČTK

Stanovisko SDP ČR k chystanému nařízení vlády o pracovní karanténě

Představitelé dopravních podniků vnímají pozitivně informace, že budou řidiči MHD zařazeni do krizové infrastruktury státu. Tím budou mít dopravní podniky v rukou nouzový nástroj
v podobě tzv. pracovní karantény. Ta by měla za určitých podmínek umožnit nastoupit na směnu i takového zaměstnance, kterému vyšel pozitivní antigenní test, ale nepociťuje příznaky onemocnění covid-19, a to až do doby výsledku PCR testu.

„Pracovní karanténu ale vnímáme jako nástroj, který bychom využili pouze v situaci nejvyšší nouze a v takových vozech, které umožňují stoprocentní oddělení řidiče od cestujících.
V běžném provozu si ale neumíme představit, jak by potenciálně nakažení řidiči pracovali. Ve většině provozů není technicky možné oddělit pozitivní řidiče od těch negativních ať už v zázemí vozoven nebo na konečných, o střídání řidičů na trase nemluvě,“
říká předseda Sdružení dopravních podniků ČR Tomáš Pelikán.

Dopravní podniky mají připravené krizové scénáře, kdy jsou schopni poslat do provozu
i zaměstnance, kteří normálně vykonávají jinou práci, ať už jde o dělníky, techniky či kancelářské profese, ale zároveň mají oprávnění na řízení některého z vozů MHD. V záloze mají připravené i brigádníky.

„Pokud by opravdu nastala situace, že budeme mít denně stovky tisíc nakažených lidí, pravděpodobně se sníží i poptávka po přepravě, takže jako logičtější scénář se nám jeví omezení provozu, než že bychom připustili kontakt pozitivně testovaného řidiče s cestujícími. Dopravní podniky po celou dobu pandemie dbají na zvýšenou očistu a dezinfekci ve vozidle, proto i v budoucnu budeme dělat maximum možného, abychom naše cestující nevystavili riziku nakažení nemocí covid-19,“ zdůraznil Tomáš Pelikán.

 

Zdroj : SPD ČR

Koronavirus i nedostatek čipů. Škoda Auto dodala loni meziročně o 126 600 méně vozů

Mladoboleslavská automobilka Škoda Auto dodala v loňském roce celosvětově 878 200 vozů. Meziročně jde o pokles o 126 600 aut. Důvodem poklesu je pandemie koronaviru i krize s nedostatkem čipů do palubní elektroniky. Škoda Auto o tom v úterý informovala v tiskové zprávě.

Automobilka očekává, že se situace v dodávkách polovodičů bude postupně uvolňovat ve druhém pololetí letošního roku. V předloňském roce firma dodala přes milion vozů. Bylo to o 19,1 procenta méně než v roce 2019, kdy dodala 1 242 800 vozidel. Důvodem poklesu byla taktéž pandemie koronaviru.

Na většině trhů zaznamenala firma pokles počtu dodaných vozů. Například v Číně dodala zákazníkům 71 200 vozů. Odpovídá to poklesu o 58,8 procenta. Naopak v Indii si společnost Škoda Auto po uvedení speciálně pro tento trh vyvinutého modelu Kushaq v roce 2021 výrazně polepšila. Zákazníkům tam dodala 22 800 aut, meziročně o 108,9 procenta více.

„Rok 2021 byl v historii společnosti Škoda Auto jedním z nejnáročnějších. Pandemie covid-19 spolu s nedostatkem polovodičů výrazně zbrzdily náš růst. Díky flexibilitě a nápaditosti zaměstnanců Škoda Auto, ale i úzké spolupráci s naším sociálním partnerem, Odbory KOVO a dodavateli jsme společnost navzdory všem obtížím provedli uplynulým rokem s dobrým výsledkem,“ řekl předseda představenstva Thomas Schäfer.

 

V západní Evropě dodala společnost v roce 2021 svým zákazníkům 409 000 vozů, což ve srovnání s předchozím rokem představuje pokles o 5,9 procenta. V Německu, na svém největším trhu, zaznamenala automobilka Škoda v uplynulém roce 136 800 dodávek zákazníkům, tedy o 15,4 procenta méně než v předchozím roce.

Ve střední Evropě dodala Škoda Auto loni 164 100 vozů, meziročně o 9,8 procenta méně. Na domácím českém trhu poklesly dodávky zákazníkům v období od ledna do prosince 2021 o čtyři procenta na 79 900 vozů.

Ve východní Evropě bez Ruska dodala automobilka zákazníkům 35 800 vozů, o 9,2 procenta méně v porovnání s rokem 2020. V Rusku představuje 90 400 dodaných vozů ve srovnání s předchozím rokem pokles o 4,4 procenta.

Škoda Auto provozuje tři výrobní závody v České republice. Během loňského roku musela několikrát výrazně omezit či zcela zastavit výrobu kvůli nedostatku čipů.

 

Zdroj : ŠKODA Auto

Pražské letiště loni odbavilo na 4,4 milionu cestujících, meziročně o pětinu víc

Pražské letiště Václava Havla vloni odbavilo téměř 4,4 milionu cestujících. Meziročně je to o téměř pětinu více, stále však hluboko pod úrovní před vypuknutím pandemie koronaviru, kdy v roce 2019 letiště odbavilo přes 17,8 milionu pasažérů. V loňském roce se z Prahy létalo do 138 destinací. V příštím roce letiště očekává růst cestování, návrat k předkrizovým číslům však předpokládá až v roce 2026.

Potvrdily se tak odhady letiště, které Pos oznámil novinářům v závěru loňského roku. Přibližně o polovinu nižší než v předkrizovém období byl podle předběžných odhadů Řízení letového provozu (ŘLP) i letový provoz nad Českem.

Meziročně na letišti loni stoupl i letový provoz, z Prahy podle Pose vzlétlo přes 61.000 letadel. Vloni se z Prahy létalo celkem do 138 destinací, což je asi o 30 méně než před pandemií. V současnosti má Praha přímé spojení do zhruba 85 míst, začátek roku však obecně podle šéfa letiště patří k nejslabším obdobím v roce.

V letošním roce letiště očekává další růst provozu, vedení letiště si stanovilo cíl odbavit kolem 8,6 milionu cestujících za celý rok. Obnoveny by měly být i některé linky, které zastavila pandemie. Například v květnu Pos očekává obnovení linky do USA. „Na dobré cestě je to spojení do Saúdské Arábie. A nadějné je spojení do Vietnamu,“ dodal šéf letiště.

Provozní hospodaření letiště za rok 2021 by podle Pose mělo skončit v kladných číslech, k čemuž by měly pomoci i covidové programy státu. K celkovému kladnému hospodaření však letiště bude podle svého šéfa v následujících letech potřebovat navýšit počet odbavených cestujících alespoň na osm milionů ročně. Letiště v roce 2020 skončilo v provozní ztrátě 687 milionů korun

Pos vloni v čele Letiště Praha nahradil Václava Řehoře, kterému stát jakožto hlavní akcionář firmy neprodloužil smlouvu. Řehoř byl v čele letiště od roku 2014. Pos v minulosti už ruzyňské letiště vedl v letech 2011 až 2014. Nyní byl před nástupem do funkce jednatelem letiště v Karlových Varech.

 

Zdroj : ČTK

Splavnění Labe do Pardubic je stále ve hře

Zastavení prací na projektu kanálu Dunaj–Odra–Labe, které má vláda ve svém programovém prohlášení, nezpůsobí konec příprav splavnění Labe do Pardubic. ČTK to řekl mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.

Ředitelství vodních cest (ŘVC) se splavnění tohoto úseku snaží prosadit už mnoho let, vystupují však proti němu ekologické organizace. Nelíbí se jim, že by plavební kanál u Přelouče měl vést přes přírodně cenné Slavíkovy ostrovy. ŘVC proto připravuje jinou variantu trasy a čeká se na její posouzení.

„Zastavení splavnění Labe do Pardubic to neznamená. Způsob splavnění se bude teprve posuzovat, a to právě v souvislosti s dopady stavby na životní prostředí,“ uvedl na dotaz ČTK Jemelka.

Kvůli lodní přepravě do Pardubic by bylo nutné vybudovat plavební kanál, který obejde jez v Přelouči a takzvané labské hrčáky, úsek řeky na středním toku s bystřinným prouděním. Labe je zatím splavné jen do Chvaletic. Kromě toho by byla nutná modernizace plavebního stupně Srnojedy na Pardubicku a vybudování přístavu v Pardubicích. Podle dřívějších údajů by měla výstavba kanálu o délce téměř 3,2 kilometru stát více než tři miliardy korun.

Podle ekologické organizace Děti Země je prosazování kanálu více než 25 let ukázkou opakovaného porušování zákonů úřady, předkládání nepravdivých argumentů státním investorem a neúčelného utrácení veřejných peněz na neužitečnou stavbu, která je finančně neefektivní, dopravně zbytečná a ekologicky škodlivá. Smysluplnost a hospodárnost plavebního kanálu zpochybnil již v roce 2009 i Nejvyšší kontrolní úřad.

 

Zdroj : ČTK

Cestující v řadě měst si za MHD připlatí, jinde navýší kompenzace radnice

Lidé v řadě měst České republiky si v novém roce připlatí za cestování městskou hromadnou dopravou (MHD). Dopravní podniky v Českých Budějovicích, Opavě i dalších městech navýšily ceny jízdného kvůli rostoucím nákladům způsobených cenami energií či inflací a dál klesajícím tržbám způsobených pandemií koronaviru.

Některá další města pak zatím o změnách jízdného nerozhodla, případně radnice navýšily své kompenzace dopravcům. Vyplývá to z informací Sdružení dopravních podniků ČR pro ČTK. Podle sdružení jsou ztráty dopravců za dva roky od vypuknutí pandemie koronaviru v miliardách korun.

O úpravách cen rozhodují především objednatelé přepravy, tedy města nebo kraje. Jízdenky tak letos zdražily v Českých Budějovicích, Děčíně, Mariánských Lázních, Mostě a Litvínově, v Plzni a od března si pak cestující připlatí i v Opavě. Už loni na rostoucí náklady zareagovala zvýšením cen také Praha, Chomutov a Pardubice. V některých městech ještě o pokrytí zvýšených nákladů nerozhodli, o úpravách cen během letoška ovšem uvažují například v Ostravě.

V dalších městech zdražovat jízdné zatím nechtějí, náklady tak dopravní podniky musí pokrýt jinak. Například v Jihlavě nebo Liberci a Jablonci navýší radnice své kompenzace pro dopravce. V Brně pak sníží přepravní výkon asi o čtyři procenta. Řada měst měnila ceny jízdného už v předešlých letech – proto zatím nezdražují, o cenách však budou jednat zase v následujících měsících.

„Ztráty v roce 2020 i 2021 porovnáváme s posledním normálním rokem, tedy rokem 2019. Za třetí čtvrtletí roku 2021 jsme proti roku 2019 v tržbách za jízdné ve ztrátě asi 1,3 miliardy Kč, ubylo nám zhruba 26 procent cestujících,“ uvedl předseda sdružení Tomáš Pelikán.

V první fázi pandemie dopravní podniky kryly ztráty z vlastních finančních rezerv, kromě toho pak musely většinou požádat o kompenzace město či kraj. Nejistou situaci loni ještě umocnil extrémní nárůst cen energií. Dopravci proto podle Pelikána měli možnost tři variant řešení, a to snížit přepravní výkon, zdražit jízdné nebo žádat vyšší kompenzaci od města.

„V každém městě je výsledek individuální. V některých městech rozhodli zástupci vedení měst, že v tomto roce zdraží jízdné. Tento krok bude do budoucna pravděpodobně nevyhnutelný ve všech městech,“ dodal Pelikán, který je zároveň ředitelem Dopravního podniku města Pardubic.

 

Zdroj : ČTK

Metroprojekt Praha koupil 70procentní podíl v projektantské firmě AGA – Letiště

Společnost Metroprojekt Praha koupila 70procentní podíl v podniku AGA – Letiště, který projektuje civilní a vojenské letecké stavby. Metroprojekt chce akvizicí posílit pozici v projektování letišť a heliportů a zároveň získat nové projekty vojenských letišť. Hodnotu transakce firmy nezveřejnily. Společnost AGA – Letiště bude na trhu dál fungovat pod svým názvem.

Společnost AGA – Letiště je podle Metroprojektu jedinou společností v Česku, která se věnuje projektování vojenských letišť jako celku. Zároveň má jako jedna z mála oprávnění k projektování instalací vojenských leteckých pozemních zařízení na vojenských letištích. V nedávné době se podílela například na modernizaci alianční infrastruktury 21. základny taktického letectva na letišti Čáslav nebo na úpravách letištních ploch a zařízení pro odbavování letadel na pražském Letišti Václava Havla. Má za sebou také přípravu projektů téměř všech heliportů pro leteckou záchranou službu v Česku nebo studii na modernizaci či novou výstavbu letišť v Rusku, Indonésii, na Slovensku a v Ázerbájdžánu. Kromě leteckých staveb se věnuje také přípravě dopravních či pozemních staveb.

„Ke koupi společnosti AGA – Letiště jsme se rozhodli především na základě naší minulé dlouhodobé spolupráce na projektech pro pražské letiště, díky které víme, že jde o kompetentní odborníky, kteří jsou špičkou ve svém oboru a jejichž podnikání je dlouhodobě životaschopné. Kromě rozvoje kapacit a know-how v oblasti projektování pro civilní letectví nám akvizice zprostředkovaně umožní také vstup do strategické oblasti projektování pro vojenské letectví, a to nejen v České republice,“ řekl k akvizici generální ředitel Metroprojektu Praha David Krása. Firma AGA – Letiště si pak od nového investora slibuje usnadnění účasti na zahraničních zakázkách s vyššími vstupními náklady. Firma podle svého šéfa Petra Čiviše zároveň bude moci využívat zkušenosti Metroprojektu.

Metroprojekt Praha je projektová a konzultační společnost, která patří do skupiny SUDOP. V minulosti se podílela například na návrzích a výstavbě páteřní sítě pražského metra a veřejné dopravy v Praze. Po roce 1990 rozšířila činnosti i na projektování všech dopravních staveb, zejména rekonstrukcí železnic, návrhy železničních a silničních tunelů a projektování obchodních center nebo rekonstrukcí historických budov. V současnosti stojí například za návrhem nového železničního spojení Praha – Letiště – Kladno. Podnik zaměstnává 203 lidí.

 

Zdroj : ČTK

SŽ loni zrenovovala 73 nádražních budov, letos chystá další desítky staveb

Správa železnic (SŽ) loni zrenovovala 73 nádražních budov. Práce, které zahrnovaly například nové odbavovací prostory, bezbariérové přístupy či nové technické zázemí nádraží, stály přes dvě miliardy korun. Informovala o tom SŽ. Letos organizace plánuje opravy dalších desítek nádražních staveb.
Většinu staveb správa dokončila loni. Konkrétně jde o nádražní budovy v Milevsku, Havířově, Hanušovicích, Protivíně, Strakonicích, Pačejově, Žihli, Sušici, Kolinci, Nýrsku, Blovicích, Horažďovicích, Hrušovanech nad Jevišovkou-Šanově, Dětřichově nad Bystřicí, Lounech, Křižanově, Třebíči, Skleném nad Oslavou, Kadani, Mnichově Hradišti, Ivanovicích na Hané, Ostrově nad Ohří, Kunčicích pod Ondřejníkem, Holicích, Šumperku, Kroměříži, Praze-Zahradním městě, Lhotce nad Bečvou, Litvínově, Krnově-Cvilíně nebo Skrochovicích.
Před dokončením by měly být také renovace několik památkově chráněných nádražních budov. „V únoru dokončíme pokládku ručně vyráběné podlahy v objektu královéhradeckého nádraží, stavební práce spějí do finiše i v případě rekonstrukce nádražní budovy v Berouně, hotovo chceme mít o letních prázdninách,“ popsal generální ředitel SŽ Jiří Svoboda.
Letos pokračují i další rekonstrukce. Do konce roku by měla být zrenovována odjezdová hala v Českých Budějovicích, práce budou pokračovat také v památkově chráněných budovách v Plzni a v Pardubicích. Stavbaři budou dále pokračovat i v renovaci interiérů Fantovy budovy na hlavním nádraží v Praze.
Správa se dále letos chystá zahájit rekonstrukci historické výpravní budovy ve stanici Teplice v Čechách. V první etapě se stavbaři zaměří na opravu fasády a prvního nástupiště. Nového zázemí se cestující dočkají v Praze-Radotíně, kde letos začne výstavba nové jednopodlažní budovy. Ve Vsetíně nahradí současnou nádražní budovu nový odbavovací terminál pro vlakovou a autobusovou dopravu, zároveň se na nádraží přestaví kolejiště. Nová odbavovací hala vzniká i v Praze-Vysočanech, kde jde o součást modernizace celé stanice a přilehlého úseku do Mstětic.
Ke stavbě má správa připraveny také nádražní budovy ve Střelicích, Novém Městě pod Smrkem, Adamově, Tlumačově, Kdyni, Kostelci u Jihlavy, Rybništi, Hostinném, Blatně u Jesenice, Čejeticích nebo Podivíně. Další práce se chystají také v Bohumíně, Tachově, Opavě-západ, Prachaticích, Velimi, Veselí nad Lužnicí, Nové Pace, Velvarech, Libině, Studénce, Balkově Lhotě nebo Třinci.
Zdroj : ČTK

Gmund Hanfpapier a cena za udržitelnost

Výrobce papíru Gmund získal na konci roku 2021 ocenění v podobě německé ceny za udržitelnost (Der Deutsche Nachhaltigkeitspreis). Toto ocenění společnost obdržela díky svému novému typu průmyslového papíru, který je vyráběn na bázi konopného vlákna. Papír je vhodný i pro obalové aplikace.  

Gmund získal ocenění za průmyslovou výrobu konopného papíru (Gmund Hanfpapier), který jako materiál nabízí hned několik ekologických výhod: konopná vlákna jsou odolná, lze je často sklízet, při pěstování nevyžadují žádné škodlivé pesticidy a papír nemá problém ani s recyklací. V neposlední řadě je zde i benefit v podobě obalových aplikací.

Obalové nápady ve spojení s myšlenkou udržitelnosti

Německá nadace Sustainability Award Foundation ve spolupráci s REWE Group udělila zvláštní cenu za inovativní a udržitelné obalové nápady již potřetí. Kromě uvedeného výrobce papíru tuto cenu obdrželi i některé společenské osobnosti, které se významně angažují v problematice udržitelnosti, včetně jejího masového propagování.

Německá cena za udržitelnost

Cena patří mezi současné prestižní národní ocenění, je udělována za vynikající výsledky v oblasti udržitelnosti v podnikání, obcích a výzkumu. Patří k největším svého druhu v Evropě. Soutěže se zúčastnilo přes 1000 přihlášených a 2000 hostů.

 

Zdroj : SYBA

Logistický kalendář