Domů Blog Strana 720

Koronavirus i nedostatek čipů. Škoda Auto dodala loni meziročně o 126 600 méně vozů

Mladoboleslavská automobilka Škoda Auto dodala v loňském roce celosvětově 878 200 vozů. Meziročně jde o pokles o 126 600 aut. Důvodem poklesu je pandemie koronaviru i krize s nedostatkem čipů do palubní elektroniky. Škoda Auto o tom v úterý informovala v tiskové zprávě.

Automobilka očekává, že se situace v dodávkách polovodičů bude postupně uvolňovat ve druhém pololetí letošního roku. V předloňském roce firma dodala přes milion vozů. Bylo to o 19,1 procenta méně než v roce 2019, kdy dodala 1 242 800 vozidel. Důvodem poklesu byla taktéž pandemie koronaviru.

Na většině trhů zaznamenala firma pokles počtu dodaných vozů. Například v Číně dodala zákazníkům 71 200 vozů. Odpovídá to poklesu o 58,8 procenta. Naopak v Indii si společnost Škoda Auto po uvedení speciálně pro tento trh vyvinutého modelu Kushaq v roce 2021 výrazně polepšila. Zákazníkům tam dodala 22 800 aut, meziročně o 108,9 procenta více.

„Rok 2021 byl v historii společnosti Škoda Auto jedním z nejnáročnějších. Pandemie covid-19 spolu s nedostatkem polovodičů výrazně zbrzdily náš růst. Díky flexibilitě a nápaditosti zaměstnanců Škoda Auto, ale i úzké spolupráci s naším sociálním partnerem, Odbory KOVO a dodavateli jsme společnost navzdory všem obtížím provedli uplynulým rokem s dobrým výsledkem,“ řekl předseda představenstva Thomas Schäfer.

 

V západní Evropě dodala společnost v roce 2021 svým zákazníkům 409 000 vozů, což ve srovnání s předchozím rokem představuje pokles o 5,9 procenta. V Německu, na svém největším trhu, zaznamenala automobilka Škoda v uplynulém roce 136 800 dodávek zákazníkům, tedy o 15,4 procenta méně než v předchozím roce.

Ve střední Evropě dodala Škoda Auto loni 164 100 vozů, meziročně o 9,8 procenta méně. Na domácím českém trhu poklesly dodávky zákazníkům v období od ledna do prosince 2021 o čtyři procenta na 79 900 vozů.

Ve východní Evropě bez Ruska dodala automobilka zákazníkům 35 800 vozů, o 9,2 procenta méně v porovnání s rokem 2020. V Rusku představuje 90 400 dodaných vozů ve srovnání s předchozím rokem pokles o 4,4 procenta.

Škoda Auto provozuje tři výrobní závody v České republice. Během loňského roku musela několikrát výrazně omezit či zcela zastavit výrobu kvůli nedostatku čipů.

 

Zdroj : ŠKODA Auto

Pražské letiště loni odbavilo na 4,4 milionu cestujících, meziročně o pětinu víc

Pražské letiště Václava Havla vloni odbavilo téměř 4,4 milionu cestujících. Meziročně je to o téměř pětinu více, stále však hluboko pod úrovní před vypuknutím pandemie koronaviru, kdy v roce 2019 letiště odbavilo přes 17,8 milionu pasažérů. V loňském roce se z Prahy létalo do 138 destinací. V příštím roce letiště očekává růst cestování, návrat k předkrizovým číslům však předpokládá až v roce 2026.

Potvrdily se tak odhady letiště, které Pos oznámil novinářům v závěru loňského roku. Přibližně o polovinu nižší než v předkrizovém období byl podle předběžných odhadů Řízení letového provozu (ŘLP) i letový provoz nad Českem.

Meziročně na letišti loni stoupl i letový provoz, z Prahy podle Pose vzlétlo přes 61.000 letadel. Vloni se z Prahy létalo celkem do 138 destinací, což je asi o 30 méně než před pandemií. V současnosti má Praha přímé spojení do zhruba 85 míst, začátek roku však obecně podle šéfa letiště patří k nejslabším obdobím v roce.

V letošním roce letiště očekává další růst provozu, vedení letiště si stanovilo cíl odbavit kolem 8,6 milionu cestujících za celý rok. Obnoveny by měly být i některé linky, které zastavila pandemie. Například v květnu Pos očekává obnovení linky do USA. „Na dobré cestě je to spojení do Saúdské Arábie. A nadějné je spojení do Vietnamu,“ dodal šéf letiště.

Provozní hospodaření letiště za rok 2021 by podle Pose mělo skončit v kladných číslech, k čemuž by měly pomoci i covidové programy státu. K celkovému kladnému hospodaření však letiště bude podle svého šéfa v následujících letech potřebovat navýšit počet odbavených cestujících alespoň na osm milionů ročně. Letiště v roce 2020 skončilo v provozní ztrátě 687 milionů korun

Pos vloni v čele Letiště Praha nahradil Václava Řehoře, kterému stát jakožto hlavní akcionář firmy neprodloužil smlouvu. Řehoř byl v čele letiště od roku 2014. Pos v minulosti už ruzyňské letiště vedl v letech 2011 až 2014. Nyní byl před nástupem do funkce jednatelem letiště v Karlových Varech.

 

Zdroj : ČTK

Splavnění Labe do Pardubic je stále ve hře

Zastavení prací na projektu kanálu Dunaj–Odra–Labe, které má vláda ve svém programovém prohlášení, nezpůsobí konec příprav splavnění Labe do Pardubic. ČTK to řekl mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.

Ředitelství vodních cest (ŘVC) se splavnění tohoto úseku snaží prosadit už mnoho let, vystupují však proti němu ekologické organizace. Nelíbí se jim, že by plavební kanál u Přelouče měl vést přes přírodně cenné Slavíkovy ostrovy. ŘVC proto připravuje jinou variantu trasy a čeká se na její posouzení.

„Zastavení splavnění Labe do Pardubic to neznamená. Způsob splavnění se bude teprve posuzovat, a to právě v souvislosti s dopady stavby na životní prostředí,“ uvedl na dotaz ČTK Jemelka.

Kvůli lodní přepravě do Pardubic by bylo nutné vybudovat plavební kanál, který obejde jez v Přelouči a takzvané labské hrčáky, úsek řeky na středním toku s bystřinným prouděním. Labe je zatím splavné jen do Chvaletic. Kromě toho by byla nutná modernizace plavebního stupně Srnojedy na Pardubicku a vybudování přístavu v Pardubicích. Podle dřívějších údajů by měla výstavba kanálu o délce téměř 3,2 kilometru stát více než tři miliardy korun.

Podle ekologické organizace Děti Země je prosazování kanálu více než 25 let ukázkou opakovaného porušování zákonů úřady, předkládání nepravdivých argumentů státním investorem a neúčelného utrácení veřejných peněz na neužitečnou stavbu, která je finančně neefektivní, dopravně zbytečná a ekologicky škodlivá. Smysluplnost a hospodárnost plavebního kanálu zpochybnil již v roce 2009 i Nejvyšší kontrolní úřad.

 

Zdroj : ČTK

Cestující v řadě měst si za MHD připlatí, jinde navýší kompenzace radnice

Lidé v řadě měst České republiky si v novém roce připlatí za cestování městskou hromadnou dopravou (MHD). Dopravní podniky v Českých Budějovicích, Opavě i dalších městech navýšily ceny jízdného kvůli rostoucím nákladům způsobených cenami energií či inflací a dál klesajícím tržbám způsobených pandemií koronaviru.

Některá další města pak zatím o změnách jízdného nerozhodla, případně radnice navýšily své kompenzace dopravcům. Vyplývá to z informací Sdružení dopravních podniků ČR pro ČTK. Podle sdružení jsou ztráty dopravců za dva roky od vypuknutí pandemie koronaviru v miliardách korun.

O úpravách cen rozhodují především objednatelé přepravy, tedy města nebo kraje. Jízdenky tak letos zdražily v Českých Budějovicích, Děčíně, Mariánských Lázních, Mostě a Litvínově, v Plzni a od března si pak cestující připlatí i v Opavě. Už loni na rostoucí náklady zareagovala zvýšením cen také Praha, Chomutov a Pardubice. V některých městech ještě o pokrytí zvýšených nákladů nerozhodli, o úpravách cen během letoška ovšem uvažují například v Ostravě.

V dalších městech zdražovat jízdné zatím nechtějí, náklady tak dopravní podniky musí pokrýt jinak. Například v Jihlavě nebo Liberci a Jablonci navýší radnice své kompenzace pro dopravce. V Brně pak sníží přepravní výkon asi o čtyři procenta. Řada měst měnila ceny jízdného už v předešlých letech – proto zatím nezdražují, o cenách však budou jednat zase v následujících měsících.

„Ztráty v roce 2020 i 2021 porovnáváme s posledním normálním rokem, tedy rokem 2019. Za třetí čtvrtletí roku 2021 jsme proti roku 2019 v tržbách za jízdné ve ztrátě asi 1,3 miliardy Kč, ubylo nám zhruba 26 procent cestujících,“ uvedl předseda sdružení Tomáš Pelikán.

V první fázi pandemie dopravní podniky kryly ztráty z vlastních finančních rezerv, kromě toho pak musely většinou požádat o kompenzace město či kraj. Nejistou situaci loni ještě umocnil extrémní nárůst cen energií. Dopravci proto podle Pelikána měli možnost tři variant řešení, a to snížit přepravní výkon, zdražit jízdné nebo žádat vyšší kompenzaci od města.

„V každém městě je výsledek individuální. V některých městech rozhodli zástupci vedení měst, že v tomto roce zdraží jízdné. Tento krok bude do budoucna pravděpodobně nevyhnutelný ve všech městech,“ dodal Pelikán, který je zároveň ředitelem Dopravního podniku města Pardubic.

 

Zdroj : ČTK

Metroprojekt Praha koupil 70procentní podíl v projektantské firmě AGA – Letiště

Společnost Metroprojekt Praha koupila 70procentní podíl v podniku AGA – Letiště, který projektuje civilní a vojenské letecké stavby. Metroprojekt chce akvizicí posílit pozici v projektování letišť a heliportů a zároveň získat nové projekty vojenských letišť. Hodnotu transakce firmy nezveřejnily. Společnost AGA – Letiště bude na trhu dál fungovat pod svým názvem.

Společnost AGA – Letiště je podle Metroprojektu jedinou společností v Česku, která se věnuje projektování vojenských letišť jako celku. Zároveň má jako jedna z mála oprávnění k projektování instalací vojenských leteckých pozemních zařízení na vojenských letištích. V nedávné době se podílela například na modernizaci alianční infrastruktury 21. základny taktického letectva na letišti Čáslav nebo na úpravách letištních ploch a zařízení pro odbavování letadel na pražském Letišti Václava Havla. Má za sebou také přípravu projektů téměř všech heliportů pro leteckou záchranou službu v Česku nebo studii na modernizaci či novou výstavbu letišť v Rusku, Indonésii, na Slovensku a v Ázerbájdžánu. Kromě leteckých staveb se věnuje také přípravě dopravních či pozemních staveb.

„Ke koupi společnosti AGA – Letiště jsme se rozhodli především na základě naší minulé dlouhodobé spolupráce na projektech pro pražské letiště, díky které víme, že jde o kompetentní odborníky, kteří jsou špičkou ve svém oboru a jejichž podnikání je dlouhodobě životaschopné. Kromě rozvoje kapacit a know-how v oblasti projektování pro civilní letectví nám akvizice zprostředkovaně umožní také vstup do strategické oblasti projektování pro vojenské letectví, a to nejen v České republice,“ řekl k akvizici generální ředitel Metroprojektu Praha David Krása. Firma AGA – Letiště si pak od nového investora slibuje usnadnění účasti na zahraničních zakázkách s vyššími vstupními náklady. Firma podle svého šéfa Petra Čiviše zároveň bude moci využívat zkušenosti Metroprojektu.

Metroprojekt Praha je projektová a konzultační společnost, která patří do skupiny SUDOP. V minulosti se podílela například na návrzích a výstavbě páteřní sítě pražského metra a veřejné dopravy v Praze. Po roce 1990 rozšířila činnosti i na projektování všech dopravních staveb, zejména rekonstrukcí železnic, návrhy železničních a silničních tunelů a projektování obchodních center nebo rekonstrukcí historických budov. V současnosti stojí například za návrhem nového železničního spojení Praha – Letiště – Kladno. Podnik zaměstnává 203 lidí.

 

Zdroj : ČTK

SŽ loni zrenovovala 73 nádražních budov, letos chystá další desítky staveb

Správa železnic (SŽ) loni zrenovovala 73 nádražních budov. Práce, které zahrnovaly například nové odbavovací prostory, bezbariérové přístupy či nové technické zázemí nádraží, stály přes dvě miliardy korun. Informovala o tom SŽ. Letos organizace plánuje opravy dalších desítek nádražních staveb.
Většinu staveb správa dokončila loni. Konkrétně jde o nádražní budovy v Milevsku, Havířově, Hanušovicích, Protivíně, Strakonicích, Pačejově, Žihli, Sušici, Kolinci, Nýrsku, Blovicích, Horažďovicích, Hrušovanech nad Jevišovkou-Šanově, Dětřichově nad Bystřicí, Lounech, Křižanově, Třebíči, Skleném nad Oslavou, Kadani, Mnichově Hradišti, Ivanovicích na Hané, Ostrově nad Ohří, Kunčicích pod Ondřejníkem, Holicích, Šumperku, Kroměříži, Praze-Zahradním městě, Lhotce nad Bečvou, Litvínově, Krnově-Cvilíně nebo Skrochovicích.
Před dokončením by měly být také renovace několik památkově chráněných nádražních budov. „V únoru dokončíme pokládku ručně vyráběné podlahy v objektu královéhradeckého nádraží, stavební práce spějí do finiše i v případě rekonstrukce nádražní budovy v Berouně, hotovo chceme mít o letních prázdninách,“ popsal generální ředitel SŽ Jiří Svoboda.
Letos pokračují i další rekonstrukce. Do konce roku by měla být zrenovována odjezdová hala v Českých Budějovicích, práce budou pokračovat také v památkově chráněných budovách v Plzni a v Pardubicích. Stavbaři budou dále pokračovat i v renovaci interiérů Fantovy budovy na hlavním nádraží v Praze.
Správa se dále letos chystá zahájit rekonstrukci historické výpravní budovy ve stanici Teplice v Čechách. V první etapě se stavbaři zaměří na opravu fasády a prvního nástupiště. Nového zázemí se cestující dočkají v Praze-Radotíně, kde letos začne výstavba nové jednopodlažní budovy. Ve Vsetíně nahradí současnou nádražní budovu nový odbavovací terminál pro vlakovou a autobusovou dopravu, zároveň se na nádraží přestaví kolejiště. Nová odbavovací hala vzniká i v Praze-Vysočanech, kde jde o součást modernizace celé stanice a přilehlého úseku do Mstětic.
Ke stavbě má správa připraveny také nádražní budovy ve Střelicích, Novém Městě pod Smrkem, Adamově, Tlumačově, Kdyni, Kostelci u Jihlavy, Rybništi, Hostinném, Blatně u Jesenice, Čejeticích nebo Podivíně. Další práce se chystají také v Bohumíně, Tachově, Opavě-západ, Prachaticích, Velimi, Veselí nad Lužnicí, Nové Pace, Velvarech, Libině, Studénce, Balkově Lhotě nebo Třinci.
Zdroj : ČTK

Gmund Hanfpapier a cena za udržitelnost

Výrobce papíru Gmund získal na konci roku 2021 ocenění v podobě německé ceny za udržitelnost (Der Deutsche Nachhaltigkeitspreis). Toto ocenění společnost obdržela díky svému novému typu průmyslového papíru, který je vyráběn na bázi konopného vlákna. Papír je vhodný i pro obalové aplikace.  

Gmund získal ocenění za průmyslovou výrobu konopného papíru (Gmund Hanfpapier), který jako materiál nabízí hned několik ekologických výhod: konopná vlákna jsou odolná, lze je často sklízet, při pěstování nevyžadují žádné škodlivé pesticidy a papír nemá problém ani s recyklací. V neposlední řadě je zde i benefit v podobě obalových aplikací.

Obalové nápady ve spojení s myšlenkou udržitelnosti

Německá nadace Sustainability Award Foundation ve spolupráci s REWE Group udělila zvláštní cenu za inovativní a udržitelné obalové nápady již potřetí. Kromě uvedeného výrobce papíru tuto cenu obdrželi i některé společenské osobnosti, které se významně angažují v problematice udržitelnosti, včetně jejího masového propagování.

Německá cena za udržitelnost

Cena patří mezi současné prestižní národní ocenění, je udělována za vynikající výsledky v oblasti udržitelnosti v podnikání, obcích a výzkumu. Patří k největším svého druhu v Evropě. Soutěže se zúčastnilo přes 1000 přihlášených a 2000 hostů.

 

Zdroj : SYBA

Boeing dodal za loňský rok 340 letadel, výrazně zaostal za Airbusem

Americká společnost Boeing loni dodala 340 letadel, což je téměř dvojnásobek oproti roku 2020. I tak ale v tomto ohledu výrazně zaostala za evropským Airbusem, který loni dodal 611 strojů. Airbus si drží prvenství už třetí rok za sebou, napsala agentura AP. Dodávky jsou pro výrobce letadel důležitým zdrojem hotovosti, protože letecké společnosti obvykle platí velkou část kupní ceny při převzetí stroje.

Boeing nyní rovněž uvedl, že loni objednávky vyskočily na nejvyšší úroveň od roku 2018, po němž propad prodejů způsobilo odstavení z provozu nejprodávanějšího modelu 737 Max a pandemie covidu-19. Čistý počet objednávek, tedy po odečtení těch zrušených, za loňský rok činí 479 strojů. Airbus jich za stejné období v pondělí vykázal 507.

Další údaj za rok 2021 ve výši 535 objednávek Boeing vykázal po zahrnutí 56 strojů, jejichž dodání dříve považoval za nepravděpodobné, ale nyní je vnímá s větší jistotou. Mluvčí společnosti však uvedl, že některé z těchto objednávek byly zadány v dřívějších letech.

Boeing minulý týden získal velkou zakázku od společnosti Allegiant Air, která má v současné době flotilu výhradně Airbusů. Minulý měsíc to byl Airbus, kdo útočil na zákazníky Boeingu, když získal závazky na nové objednávky od Air France-KLM a australské společnosti Qantas.

Výsledky hospodaření za minulý rok má Boeing zveřejnit 26. ledna. Ani Boeing, ani Airbus neposkytly žádné informace o tom, jak současné objednávky a dodávky ovlivní jejich hospodářské výsledky.

 

Zdroj : ČTK

Škoda Auto dodala v roce 2021 zákazníkům na celém světě 878 200 vozů

Společnost Škoda Auto dodala v roce 2021 zákazníkům na celém světě navzdory pandemii koronaviru a nedostatku polovodičů celkem 878 200 vozů. S téměř 45 000 dodanými vozy vstoupil úspěšně na trh plně elektrický model Enyaq iV.

Díky novému modelu KUSHAQ rostla Škoda Auto výrazně také v Indii. Automobilka očekává, že se situace v dodávkách polovodičů bude postupně uvolňovat v druhém pololetí letošního roku. Očekávané pozitivní impulzy by české automobilce měly přinést i modelové novinky, především Enyaq Coupé iV nebo modernizovaná verze modelu Karoq.

Thomas Schäfer, předseda představenstva společnosti Škoda Auto, uvedl: „Rok 2021 byl v historii společnosti Škoda Auto jedním z nejnáročnějších. Pandemie Covid-19 spolu s nedostatkem polovodičů výrazně zbrzdily náš růst. Díky flexibilitě a nápaditosti zaměstnanců Škoda Auto, ale i úzké spolupráci s naším sociálním partnerem, Odbory KOVO, a dodavateli jsme společnost navzdory všem obtížím provedli uplynulým rokem s dobrým výsledkem. Očekáváme, že se situace v dodávkách polovodičů bude v průběhu druhého pololetí letošního roku postupně zlepšovat. Do budoucna hledím s optimismem: připravujeme celou řadu produktových novinek, jako například model Enyaq Coupé iV. I nadále se přitom těšíme vysoké poptávce ze strany zákazníků a máme špičkově motivovaný tým. Se strategií Next Level – Škoda Strategy 2030 je automobilka navíc dlouhodobě dobře připravena na to, aby z procesu transformace vyšla posílena.“

 

Zdroj : ŠKODA Auto

Česká pošta loni zvýšila přepravu balíků na rekordních 56 milionů

Česká pošta loni přepravila rekordních 56 milionů balíků, což je o čtyři miliony více než v předchozím roce. V roce 2019 před koronavirovou pandemií to bylo přes 41 milionů balíkových zásilek. ČTK to řekl mluvčí pošty Matyáš Vitík.

„Počty přepravovaných balíků se v roce 2021 dostaly na svá maxima. Meziroční nárůst byl loni nižší. To bylo způsobeno zejména otevřenými kamennými obchody, do kterých se část lidí, kteří v roce 2020 mohli nakupovat nejen vánoční dárky, ale i zboží běžné potřeby pouze na e-shopech, vrátila,“ podotkl mluvčí.

Balíkový trh je, na rozdíl od listovních zásilek, podle mluvčího rostoucí. Letos Česká pošta očekává přiblížení k hranici 60 milionů přepravených balíků.

Loni v předvánoční špičce měla pošta v některých dnech v přepravní síti až 750.000 balíků, což bylo o 150 až 200 procent více proti zbytku roku. Zároveň to ale bylo o půl milionu zásilek méně proti předloňskému maximu. Podobný vývoj loni zaznamenali i soukromí přepravci.

Pošta loni v souvislosti s nárůstem počtu balíků rozšířila počet specializovaných výdejen Balíkovna na dvojnásobných zhruba 5000 míst. Ty zahrnují specializované přepážky na poštách, výdejny u partnerů i samoobslužné výdejní boxy.

Česká pošta je státní podnik. Provozuje 3200 poboček a zaměstnává okolo 27.000 lidí.

 

Zdroj : ČP

Logistický kalendář