[quote]Rusko využívá civilních letů pro dopravu vojenského materiálu přes bulharský vzdušný prostor do Srbska. Obchází tím omezení, která země NATO uplatňují pro přelety cizích vojenských letadel. S odvoláním na informace bulharského ministerstva obrany o tom dnes informovala agentura BGNES. Srbsko je vojensky neutrální zemí, jeho armáda však s Moskvou navzdory obavám sousedních i západních států úzce spolupracuje.[/quote]

V rámci Evropské unie i NATO si každý členský stát, tedy i Bulharsko, o přeletech cizích vojenských letounů rozhoduje sám. Bulharské zákony umožňují povolit tři takovéto lety ročně, čehož Rusko v letech 2019 a 2020 využilo v celkem čtyřech případech a dopravilo jimi vojenské vybavení do Srbska.

Současně však našlo cestu, jak restrikce při zásobování Bělehradu zbraněmi obejít, uvedla agentura. Lety s vojenským materiálem deklaruje jako civilní a úspěšně pro ně dostává povolení. Sofia v roce 2019 schválila deset přeletů ruských civilních letadel s vojenským materiálem, loni pět a letos zatím dva.

Ministerstvo obrany dříve podle stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) uvedlo, že „neexistuje žádný mechanismus“, jak náklad na palubě přelétávajících letounů kontrolovat.

Sousední Rumunsko přelety ruských vojenských letadel do Srbska nepovoluje. V červenci 2019 se o novinové titulky postaral přelet ruského letadla ze Srbska přes Maďarsko, Slovensko a Polsko, když vyšlo najevo, že patrně převáželo vojenskou techniku. Úřady dotčených zemí jej povolily s argumentem, že let byl nahlášen jako civilní.

Bulharský vojenský expert a exministr obrany Todor Tagarev loni stanici RFE/RL řekl, že umožňování přeletů ruským vojenským letadlům dělá z Bulharska „slabý článek alianční obrany a bezpečnostního systému“. „Ačkoliv nejde o bezprostřední nebezpečí, je to na naší straně přinejlepším nedostatek strategického a dlouhodobého myšlení, když Rusku umožňujeme pěstovat vztahy se zeměmi prostřednictvím akcí, které vůči nám nejsou přátelské,“ dodal Tagarev.

Srbsko aspiruje na členství v EU, současně ale udržuje přátelské vztahy s Ruskem a Čínou, od které loni koupilo pokročilý systém protivzdušné obrany. V roce 2006 vyhlásilo Srbsko vojenskou neutralitu. Ve stejném roce vstoupilo do programu NATO Partnerství pro mír, o plné členství v alianci však neusiluje.

Bělehrad v posledních letech z Ruska obdržel stíhačky MiG-29, bitevní vrtulníky Mi-35, tanky T-72 a obrněné transportéry. Na společné manévry s názvem Slovanský štít vyslala Moskva do Srbska koncem roku 2019 baterii moderního systému protivzdušné obrany S-400 a raket země-vzduch Pancir-S, což mezi sousedními zeměmi vyvolalo obavy.

Zdroj :  ČTK

[quote]České aerolinie, které jsou od února v insolvenčním řízení, budou muset snížit počet zaměstnanců na zhruba 100. Propouštění se bude týkat neletového personálu. Serveru Seznam Zprávy to řekl spolumajitel skupiny Smartwings Jiří Šimáně. České aerolinie, které do skupiny patří, mají k dispozici už jen dvě letadla, z toho jedno vlastní. Šimáně věří, že firma přečká nejhorší období i díky penězům z plánovaného prodeje nadbytečných emisních povolenek.[/quote]

Městský soud v Praze v březnu vyhlásil úpadek ČSA. Návrh podal sám dopravce. Insolvenčním správcem jmenoval soud karvinskou společnost Inskol. O budoucnosti firmy by měla rozhodnout červnová schůzka věřitelů. Letecká společnost má dluhy kolem 1,8 miliardy korun.

ČSA byly od konce srpna pod ochranným moratoriem před věřiteli. Vypršelo v závěru února, aerolinky ještě předtím podaly k insolvenčnímu soudu návrh na svou reorganizaci. Jejím cílem je podle firmy záchrana společnosti.

Na začátku roku aerolinky vykazovaly 430 pracovních úvazků, což zahrnovalo i částečné úvazky nebo mateřské dovolené. „Ještě nějaké menší propouštění u neletového personálu bude muset být, abychom se dostali na nějakých 90 až 100 lidí,“ řekl webu Šimáně. Nyní je v ČSA podle něj aktivních „něco přes 100 lidí“.

Tereza Löffelmannová z odborů ČSA k tomu Deníku N řekla, že k propouštění dochází v malých číslech každý měsíc. Ve firmě zbývá minimální stav posádek tak, aby firma mohla provozovat dvě letadla. Před začátkem pandemie měla firma téměř 20 strojů. Löffelmannová rovněž uvedla, že přesná čísla propuštěných mohou být zkreslená. Firma totiž zaměstnancům nabízí, že mohou nastoupit na roční neplacené volno, čehož mnozí z nich využili.

Jedenasedmdesátiletý podnikatel také v rozhovoru pro Seznam Zprávy připustil, že měl chuť všeho nechat. Nicméně zůstává předsedou představenstva Smartwings a začíná věřit, že by mateřská společnost mohla krizi překonat. „My si myslíme, že při výrazném utlumení činnosti se můžeme, dejme tomu v příštím roce nebo možná do dvou let, dostat do situace, kdy i firmy, jako jsou ČSA, budou mít opět koho vozit,“ řekl Šimáně.

Pokračování Smartwings a konec ČSA v insolvenčním řízení Šimáně zdůvodnil odlišností obchodního modelu létání firem. „V průběhu roku s covidem se jasně ukázalo, že u Smartwings, kdy jde o létání do letních destinací v kombinaci s pravidelnými linkami a létáním přes zimu v Kanadě a dalších zemích, je ten model životaschopnější, než je u ČSA, kdy jde o létání „business-to-consumer“. Model ČSA je v současné době v nevýhodě, dramaticky totiž ubylo byznys klientely a také těch, kteří se z Evropy přesouvají na delší vzdálenosti,“ popsal Šimáně.

ČSA mají nyní dvě letadla, jedno ve vlastnictví, druhé v nájmu. Smartwings mají čtyři desítky letadel. ČSA má podle Šimáněho připravený návrh zásad reorganizačního plánu a všechno bude záležet na věřitelích. ČSA chtějí primárně udržet lety do Paříže, Amsterodamu, Moskvy, Kyjeva, Stockholmu a některých dalších destinací.

Peníze na provoz mají ČSA získat i prodejem nespotřebovaných emisních povolenek, což by podle webu mohlo vynést až 200 milionů korun. „Abyste mohl povolenky prodat, musíte uskutečnit minimální množství letů a vyprodukovat zákonem požadovaný objem CO2. Pokud ho nevyprodukujete, nemáte na povolenky nárok a musíte je ministerstvu životního prostředí vrátit,“ upozornil Šimáně.

Celkové závazky ČSA byly vyčísleny na 1,8 miliardy korun, z toho asi miliardu tvoří dluh vůči cestujícím za neprolétané letenky. „Ta částka bude řádově nižší. Jsou tam také třeba závazky vůči Korean Air či Lufthanse, se kterými jsme schopni jednat a domluvit se s nimi na nějakém vzájemně přijatelném řešení,“ řekl webu Šimáně.

Zdroj :  ČTK

[quote]Skupina České dráhy loni hospodařila se ztrátou 4,1 miliardy korun. Vliv na to měla především koronavirová krize. V předchozích pěti letech dráhy hospodařily se ziskem, v roce 2019 činil 1,3 miliardy korun. Největší propad tržeb loni zasáhl osobní dopravu, kde počet cestujících klesl o třetinu na téměř 118 milionů. Ve ztrátě však skončila i nákladní přeprava a další dceřiné firmy ve skupině. Oznámily to dnes České dráhy.[/quote]

Největší problém měly dráhy loni v osobní dopravě, například na jaře jezdila vlaky dopravce jen desetina obvyklého počtu cestujících a hluboko pod normálem byla i další části roku. „My jsme nicméně celou dobu pro občany zajišťovali základní dopravní obslužnost a náklady s tím spojené nebyly plně kryty tržbami. To je hlavní důvod, proč osobní doprava skončila ve ztrátě téměř čtyři miliardy korun,“ uvedl šéf Českých drah Ivan Bednárik.

Ztrátová byla loni i nákladní doprava, kterou ve skupině zajišťuje ČD Cargo. Ta loni zaznamenala ztrátu 248 milionů korun, v předchozích letech se přitom podnik zásadní měrou podílel na zisku celé skupiny. Největší propad byl v přepravách pevných paliv, metalurgie, opačný vývoj naopak měly zakázky na přepravu dřeva a papírenských výrobků, ve stavebninách a v přepravě potravin a zemědělských produktů. „Navzdory pandemii jsme zároveň pokračovali v úspěšné expanzi na zahraničních trzích, kde se nám dařilo zejména v Rakousku a Německu. Díky tomu a vlivem úsporných opatření jsme výpadek příjmů z části sanovali,“ řekl šéf ČD Cargo Tomáš Tóth.

Ve ztrátě skončily i další dceřiné firmy Českých drah, například ČD Travel nebo Dopravní vzdělávací institut.

Koronavirová krize bude mít vliv na hospodaření podniku i letos, poptávku cestujících stále výrazně omezuje pandemie. Dráhy už v minulých měsících uváděly, že se ztráty snaží alespoň částečně snižovat omezováním nákladů, vedle toho využívají například také vládní podpůrné programy Antivirus. Skupina zároveň pokračuje v úsporných opatřeních a změnách i letos. Nedávno si firma otevřela sedmileté rámcové úvěry za až 8,5 miliardy korun. Čerpat je bude v případě potřeby, přičemž využít je může pro jakýkoliv účel, prioritně je však chce využít pro nákup nových vlaků. Podnik chtěl dojednáním úvěrů posílit svou současnou likviditu. Společnost také plánuje od skupiny PPF odkup skoro třetinového podílu telekomunikační firmy ČD Telematika, v níž dopravce nyní drží přes 70 procent.

Skupinu Českých drah tvoří osobní dopravce a nákladní ČD Cargo. Do skupiny patří i Výzkumný ústav železniční, poskytovatel datových služeb ČD Telematika nebo poskytovatel ICT služeb ČD Informační systémy. Skupina zaměstnává kolem 23.500 lidí.

Zdroj :  ČTK

[quote]Evropský parlament schválil vznik Kosmického programu EU a nové agentury EU pro kosmický program (EUSPA), která bude sídlit v Praze. Cílem Kosmického programu EU, o rozpočtu 14,8 mld. EUR, bude zejména výstavba a provoz družicových systémů, jejichž data a služby budou dostupná pro běžné uživatele v celé řadě odvětví, v soukromém i státním sektoru, ve vědě i pro čistě osobní využití.[/quote]

„Schválení nařízení ke Kosmickému programu EU je významným milníkem pro v Praze sídlící agenturu GSA, která transformací do již zmiňované EUSPA výrazně rozšiřuje spoji působnost a posiluje své kompetence. Nad rámec družicové navigace se bude věnovat i pozorování Země, družicové telekomunikaci, podpoře inovací i kosmické bezpečnosti,“ říká ministr doprav Karel Havlíček.

Doposud samostatné družicové programy pro navigaci, Galileo a EGNOS, a pro pozorování Země, Copernicus, se tak stávají součástí nového velkého programu, v rámci kterého se zavádí i nová telekomunikační komponenta GOVSATCOM a systémy pro sledování blízkého okolí Země, včetně sledování kosmické tříště a provozu na oběžných drahách. Program bude také podporovat podnikání a inovace, zapojení malých a středních podniků do výstavby kosmické infrastruktury a celou řadu aktivit zaměřených na rozvoj a zavádění služeb dle požadavků uživatelů.

„Družicové systémy přinášejí velké příležitosti při jejich výstavbě i při zpracování dat do služeb. Program je tak velkou příležitostí pro české firmy, inovátory i vědecká pracoviště. Družicová navigace a pozorování Země se využívá v celé řadě oborů, jako je doprava, logistika, zemědělství, řízení nakládání s přírodními zdroji, sledování životního prostředí, smart cities a v mnohých dalších. Na družicových službách budou z velké části také záviset autonomní systémy. Význam družicových systémů a jejich ochrany proto rychle roste, což je i důvodem pro vznik programu, rozvoj jeho infrastruktury a služeb,“ říká vedoucí oddělní kosmických technologií a aplikací na Ministerstvu dopravy Ondřej Šváb.

Kosmický program EU také znamená novou úroveň kosmické spolupráce v Evropě. Vedením programu je pověřena Evropská komise, která bude kromě EUSPA úzce spolupracovat i s Evropskou kosmickou agenturou (ESA), jejíchž programů se ČR také účastní. ESA bude mít na starosti výstavbu družicových systémů a přípravu nových technologií.

„Z Prahy se pak budou řídit aktivity související nejen s provozem kosmických systémů, ale také rozvojem trhu a bezpečnostní akreditací celého programu. I proto se zde budou setkávat kosmičtí odborníci, podnikatelé a vědci z celé Evropy. Česká republika tak má unikátní možnost se více profilovat v progresivním rozvoji nových technologií a aplikací s vysokou přidanou hodnotou a nadále tak rozvíjet schopnosti a kapacity získané z účasti v programech ESA. Vzhledem ke svému rozšiřování bude EUSPA otevírat řadu nových pracovních pozic, což je příležitost i pro české odborníky,“ říká ředitel Odboru ITS, kosmických aktivit a VaV Václav Kobera.

O razantní posílení GSA usilovalo Ministerstvo dopravy, které bylo z pozice resortu odpovědného za většinu kosmických aktivit ČR architektem a odpovědným resortem českého vyjednávání, ve spolupráci se Stálým zastoupením v Bruselu, Úřadem vlády a vládním zmocněncem pro spolupráci s GSA téměř 8 let. Zásadní roli hrála také úzká spolupráce s Evropským parlamentem, zejména europoslancem Tošenovským a jeho týmem. Klíčem k úspěchu bylo, že státní správa dokázala navenek vystupovat jako jeden celek.

Oficiální spuštění Kosmického programu je plánováno na 22. června 2021 a proběhne v Bruselu, po dojednání klíčové Rámcové dohody o finančním partnerství mezi Evropskou komisí, EUSPA a ESA.

Zdroj : MD

[quote]České dráhy se chystají ovládnout celý podíl v telekomunikační firmě ČD-Telematika, v níž nyní vlastní přes 70 procent. Představenstvo společnosti schválilo odkup zbylého podílu ve firmě od investiční skupiny PPF. Akvizici nyní bude schvalovat dozorčí rada a řídící výbor podniku. ČTK to řekla mluvčí Českých drah Vanda Rajnochová. Cena bude kolem 850 milionů korun, což je podle serveru čtyřikrát více než v minulosti.[/quote]

„Po důkladné rozpravě a přezkoumání nezávislých znaleckých posudků schválilo Představenstvo společnosti ČD, a.s., na včerejším zasedání záměr ovládnutí 100 procent společnosti ČD – Telematika. Materiál bude projednán také dozorčí radou a řídícím výborem,“ řekla ČTK Rajnochová. Další informace, včetně případné ceny, podnik zatím sdělovat nebude.

Server Seznam Zprávy dnes uvedl, že odkup bude stát 850 milionů korun. Podle serveru dostaly dráhy před zhruba sedmi lety nabídku na odkud stejného podílu za přibližně 198 milionů korun. Tehdy však dráhy akvizici nakonec odmítly.

Přes 29 procent v ČD-Telematika nyní vlastní skupina PPF, která je v roce 2018 odkoupila od skupiny Unicapital olomouckého miliardáře Pavla Hubáčka.

ČD-Telematika nabízí ICT služby státním i soukromým organizacím, zejména internetové, datové a telekomunikační služby. Firma působí také v dopravě, kde spolupracuje s Českými drahami na vybavení vlaků bezpečnostními technologiemi. Firma zaměstnává přes 500 lidí, předloni zaznamenala zisk před zdaněním téměř 213 milionů korun.

České dráhy odkup plánují i přes současné ztráty z dopravy. Kvůli koronavirové krizi loni jen na tržbách tratily více než čtyři miliardy korun.

Zdroj : ČTK

Odborníci z Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně na nádraží v Králově Poli testovali senzory, které mohou zabránit železničním haváriím nebo včas upozornit na opotřebovanost trati i vlakových souprav. Chytrá technologie umístěná na kolejnici zachytí jakékoliv vibrace a vzruchy, díky elektronice a připojení k internetu odešle signál a umělá inteligence vyhodnotí potenciální riziko. Novinářům to dnes řekl Zdeněk Hadaš z ústavu mechaniky těles, mechatroniky a biomechaniky.

Technologie je již funkční a má za sebou sérii prvních testů, teď ji budou odborníci dále vylepšovat. „Vyzkoušeli jsme, že senzor zachytí jakýkoliv vzruch, třeba jen poklepání na kolejnici kamenem. Pokud například na kolej spadne sesuv půdy či kamení, bude zemětřesení, praskne kolej nebo na ni najede auto, umělá inteligence to vyhodnotí a varuje,“ sdělil Hadaš.

Na výzkumu spolupracuje fakulta s tuzemskými a tchajwanskými partnery, kteří po nedávné železniční tragédii, kdy vlak narazil do nákladního vozidla, kladou důraz na co nejrychlejší nasazení senzorů do testovacího provozu. Univerzita má ve spolupráci s firmami ALIS Tech a Drážní revize na starost vývoj senzoru a posílání signálů, tchajwanská strana řeší jejich zpracování metodami umělé inteligence.

Výzkumníci chytrou technologii původně zamýšleli jako doplněk prediktivní údržby, tedy aby zjistili změny v kolejišti dříve, než bude viditelné nějaké poškození. „Tchaj-wan má ale i další potřeby. Je to velmi hornatý ostrov, který je seizmicky aktivní, často tam dochází k zemětřesením či sesuvům půdy. Proto je pro ně zajímavé využít takovéto chytré měřící body pro včasné varování, například v kombinaci s kamerovými systémy,“ popsal Hadaš.

Dosah senzoru je 20 až 25 metrů na každou stranu. Jeden snímací bod vyjde zhruba na 10.000 korun. Podle Hadaše je vhodné senzory umístit na kritická místa jako před vjezd do tunelu nebo výhybky. V testovacím režimu by už nyní mohly snímat dění na tchajwanským železnicích, zatím ale plány hatí koronavirová pandemie. Výzkumníci proto připravují další dlouhodobé testy v Česku, a to na soukromých tratích dvou velkých průmyslových podniků. Dále plánují vývoj vlastních komponent, protože zatím kupují komerčně dostupné kompozity.

Zdroj : ČTK