V podobné skupině jako výrobci pro vesmír jsou vývojáři špičkového software. „Přidaná hodnota a přidaná hodnota přepočtená na zaměstnance jsou pro nás dva nejdůležitější ukazatele,“ říká Jaroslav Řasa, ředitel a majitel společnosti ABRA Software. Jejich zvyšování vyžaduje neustálé inovace. Ať už jde o zlepšování pracovních postupů ve firmě, automatizaci lidské práce či využívání technologií jako jsou cloudy, které šetří čas pro vyladění softwarového prostředí. K tomu všemu je třeba přidat také nikdy nekončící práci na hlubokých inovacích produktů.

Finální výrobci inkasují více peněz

Je nejvyšší čas, aby podíl firem, které dokážou vytvářet vysokou přidanou hodnotou, výrazně rostl. Jen tak lze zajistit odolnost české ekonomiky před krizemi, jako je ta koronavirová, a její dlouhodobý udržitelný růst. „Říkejme tomu druhá ekonomická transformace. Vedle silné subdodavatelské nohy naší ekonomiky, potřebujeme více úspěšných firem, které vyrábějí konečný produkt. Díky tomu mají pevný vztah s konečným zákazníkem, který je ochoten platit za jejich produkty vyšší ceny,“ vysvětluje Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Nabízí se srovnání s Německem, kde je výrazně vyšší podíl finálních výrobců než v Česku. Tamní firmy dokážou ve všech odvětvích, až na výjimky, vytvořit z každého eura tržeb vyšší přidanou hodnotu než české podniky. Rozdíl oproti Česku se může vyšplhat až na 30 procentních bodů. Třeba ve výrobě počítačů v roce 2018 činila přidaná hodnota u českých firem v průměru 8 procent z tržeb, v Německu 38 procent.

Úspěšní finální a inovativní výrobci se nemusí rekrutovat jen z exotických odvětví, jako je vesmír. Řada firem s na první pohled běžnými výrobky už v této první lize hraje. Škoda Auto je výkladní skříň českého průmyslu. Z výrobce nemocničních postelí Linet se během třiceti let stala světová špička v oboru. Jihomoravská chemička Fosfa dokáže vytvořit přidanou hodnotu na pracovníka ve výši 2 milionů korun, což je dvojnásobek průměru českého zpracovatelského průmyslu a převyšuje i průměr tuzemského chemického průmyslu. Prostějovský výrobce železničních výhybek DT Výhybkárna a strojírna díky neustálým inovacím v ukazateli přidané hodnoty na pracovníka směle soupeří s podobnými firmami z Německa.

Všechny tyto firmy, které mají silný produkt a dokážou vytvářet vysokou přidanou hodnotu, si mohou dovolit vyplácet nadprůměrné mzdy. „Čím více jich bude, tím rychleji skoncujeme s pastí levné ekonomiky a levné práce,“ dodává Radek Špicar. Dlouhodobé požadavky Svazu průmyslu na zlepšování podnikatelského prostředí vychází právě z teze, že Česko potřebuje více inovativních a finálních výrobců.

Nová odvětví i lepší veřejná správa

Restart po koronavirové krizi by měl být impulsem i k druhé ekonomické transformaci. Krize už samovolně urychlila investice firem do technologií a inovací, které by jinak trvaly výrazně déle. „Musíme využít toho, že v Česku máme na vysoké úrovni nanomateriály či biomedicínský výzkum. Nikdy jsme neměli lepší příležitosti,“ myslí si Jaroslav Řasa z ABRA Software.

Přidat se musí také veřejný sektor, který je ve srovnání s ekonomicky úspěšnějšími zeměmi v Česku velmi neefektivní. „Pokud chceme být jako Německo, potřebujeme dohnat v kvalitě i tamní veřejnou správu. Musíme přidat v elektronizaci státní správy. Běžnou agendu ať dělají počítače a ve službách státu ať zůstanou jen dobře placení výkonní úředníci, kteří dělají specializovanou práci,“ vysvětluje Špicar.

Stát může firmám v postupu do vyšší ligy pomoci. Má pro příští roky k dispozici jedinečný evropský balík 172 miliard korun z Národního plánu obnovy a další stovky miliard korun z evropských fondů. „Většinu peněz z Národního plánu obnovy ale vláda hodlá utratit za své projekty. To je špatně. My chápeme národní plán jako nástroj, který má posunout českou ekonomiku a české firmy vpřed, zvýšit jejich konkurenceschopnost, odolnost a potenciál k dalšímu růstu. Stejný pohled má také Evropská komise. Ministerstvo průmyslu a obchodu ho bohužel chápe jinak,“ uvádí Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Z Národního plánu obnovy by měly jít podle Svazu průmyslu peníze na podporu výzkumu, vývoje a inovací. Podpořit by měl účinné programy zvyšování kvalifikace, které usnadní přechod pracovníků na jinou práci s pokračujícím rozvojem Průmyslu 4.0. Peníze by měly urychlit rozvoj čisté mobility, oběhového hospodářství či zelenou transformaci průmyslu. Výrazně více prostředků by měly firmy získat i na svou digitální transformaci.

Digitalizace zvyšuje výkon

Digitální technologie jsou jedním z klíčových prvků druhé ekonomické transformace. „Využíváme je málo. Česká ekonomika je schopná zaměstnat takřka každého. Ale to také znamená, že nemůže všechny skvěle platit. Proto roboty a digitální technologie musí nahradit lidi u rutinní nebo namáhavé činnosti. Těmto pracovníkům pak musíme pomoci s dalším vzděláváním, aby mohli získat lepší práci,“ říká Radek Špicar.

Ve srovnání s Německem se na vytvoření jednoho eura přidané hodnoty v českém zpracovatelském průmyslu podílí zhruba dvakrát více pracovníků. U některých odvětví, jako je výroba kovů či počítačů, je přidaná hodnota na pracovníka v Německu třikrát vyšší než v Česku.

Roboty, automaty či umělá inteligence dokážou tyto nůžky částečně uzavírat. Loňská studie institutu CERGE-EI pro Svaz průmyslu ukázala, že firmy, které investují do těchto technologií, dosahují o 142 korun vyšší přidané hodnoty na hodinu práce než srovnatelné firmy, které tyto investice nedělají. To za rok představuje skok o čtvrt milionu korun na pracovníka, což odpovídá čtvrtině průměrné přidané hodnoty na pracovníka českého zpracovatelského průmyslu.

„Digitalizované firmy jsou úspěšnější a díky vyšší přidané hodnotě vyplácejí vyšší mzdy. A to v průměru o dva až tři tisíce korun na pracovníka ve srovnání s podniky, které do digitálních technologií neinvestují,” připomíná Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu.

Digitalizace je ale jen jedním z prostředků, jak se vymanit z modelu levné ekonomiky. Bez podnikatelské odvahy hledat a vyvíjet nové výrobky a vyrazit s nimi do světa se Česko k německým mzdám bude propracovávat jen pomalu. Příkladů, jak to udělat je už naštěstí v tuzemsku dost.

Jak podle Svazu průmyslu podpořit druhou ekonomickou transformaci

Vybrané recepty, jak zrychlit v příštích letech posun ekonomiky k vyšší přidané hodnotě:

• Urychlit digitální transformaci
  Podpořit digitální transformaci společnosti s důrazem na funkční eGovernment a na přívětivost veřejné správy vůči firmám a občanům. Podporovat firmy při zavádění průlomových technologií (např. umělá inteligence, cloud computing).
• Zvýšit vzdělanost mladých i dospělých
  U dospělých zavést ucelený systém celoživotního učení (upskilling a reskilling) kvůli očekávaným změnám na trhu práce v souvislosti s dopady koronavirové krize a nástupem Průmyslu 4.0.
• Povzbudit výzkum, vývoj, inovace
  Podporovat spolupráci výzkumné a podnikatelské sféry. Zabezpečit dostatečné prostředky a nástroje na podporu aplikovaného výzkumu, které budou přehledné a jednoduché pro inovativní firmy včetně start-upů.
• Zatraktivnit investiční prostředí
  Zlepšit investiční prostředí od kvalifikované pracovní síly přes zvýšení stability, právní jistoty po klientský přístup státu. Podpořit investice do perspektivních odvětví jako řešení dopadů klimatických změn, oběhového hospodářství, autonomního řízení či rozvoje alternativních pohonů.
• Zpřístupnit trh práce pro zahraniční experty
  Zvýšit atraktivitu ČR pro vysoce kvalifikované pracovníky a experty. Zároveň zajistit rekvalifikace prováděné přímo ve firmách se zapojením a podporou státu.

Zdroj: Svaz průmyslu a dopravy ČR