Od neděle je možné na železnici téměř ve všech spojích různých dopravců jezdit na jedinou jízdenku. Jednotné státní jízdné OneTicket bude platit ve všech vlacích s výjimkou komerčních spojů typických například pro trať Praha-Ostrava. Komerční linky by se do systému měly přidat v příštím roce. Oznámilo to dnes ministerstvo dopravy. Dopravci budou vedle jednotné jízdenky i nadále nabízet vlastní jízdné. To bude zřejmě levnější, nebude však platit u konkurence.

„Největší výhodou OneTicket je její využití napříč dopravci. Je to pohodlný způsob cestování. Pořídíte si jednu jízdenku na celou cestu a nemusíte se vůbec zabývat tím, kdo který spoj provozuje,“ řekl ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO).

Jednotná jízdenka bude platit na všech tratích, které si u dopravců objednává stát nebo kraje. Do systému se tak zapojí 13 dopravců, kteří budou jednotnou jízdenku ve svých vlacích uznávat.

Výjimkou zatím zůstanou komerční spoje, které dopravci provozují na vlastní riziko. Typickým příkladem takových linek jsou spoje mezi Prahou a Ostravou. Cendis, který má systém na starosti, v této souvislosti upozornil, že e-shop a mobilní aplikace k jednotné jízdence proto budou nabízet pouze spoje, kde jízdné bude platit. Při prodeji na pokladnách nebo ve vlacích pak budou na platnost jízdenek mimo komerční spoje upozorňovat dopravci. Komerční linky by se do systému měly přidat v průběhu příštího roku.

Cestující budou moci využívat jízdenky jednorázové, zpáteční, traťové pro pravidelné dojíždění do práce či síťovou pro neomezené cestování po Česku. Systém bude nabízet také věrnostní slevu 25 procent. Vedle toho bude nabízet například i asistenci zdravotně indisponovaným. Podle Havlíčka bude pokračovat v příštím roce zavádění dalších funkcionalit.

Připravenost na spuštění systému jednotné jízdenky deklarovali i dopravci. Podle nich systém umožní pohodlnější cestování na železnici a zároveň přispěje k posílení turismu na kolejích.

Dosud jednotná jízdenka fungovala ve zkušebním provozu na dvou tratích, konkrétně mezi Plzní a Mostem a Českou Lípou a Rumburkem. V první fázi stát nasadí jednotný tarif pro cestování na železnici, později by se měl rozšířit i například na spoje integrovaných dopravních systémů, tedy včetně autobusů.

Zdroj : ČTK

Tři čtvrtiny dobíjecích stanic v Evropě jsou pouze ve čtyřech státech Unie – Nizozemsku, Německu, Francii a Velké Británii. Tyto státy přitom pokrývají jen asi čtvrtinu území osmadvacítky. Vyplývá to z interaktivní mapy Evropské asociace výrobců automobilů (ACEA). Nabíječky v ČR tvoří jen 0,4 % z jejich celkového počtu v EU a Česko je tak na konci evropského žebříčku spolu se Slovenskem, Maďarskem a Polskem. Vyššímu budování infrastruktury nepřispívá nízký zájem českých firem o elektromobily, podle průzkumu Arval Mobility Observatory je v Česku využívají firmy zhruba čtyřikrát méně, než je průměr zemí EU.

Budování dobíjecích stanic v Česku ovlivňuje nízký zájem firem o elektromobily

Hustota nabíječek v Česku je podle odborníků významně ovlivněna zájmem firem o vozidla na elektrický pohon. Nové registrace vozidel totiž v tuzemsku tvoří převážně vozy ve firemních flotilách. „Vzhledem k tomu, že v současnosti tvoří téměř tři čtvrtiny registrací nových vozidel firemní flotily, ovlivňují počty elektromobilů ve fleetech významně budování dobíjecí infrastruktury v Česku. Bateriové elektromobily tvoří v autoparcích tuzemských firem jen 4 %, oproti cca 16% v ostatních zemích EU. Dosavadní nízká poptávka není motivací věnovat větší zdroje do budování rozsáhlé sítě infrastruktury pro dobíjení. Popularita elektromobilů však i v Česku zvolna stoupá a rozšiřující se počet modelů nám do budoucna umožní každoročně jejich počet ve flotile zdvojnásobit,“ vysvětluje Tomáš Kadeřábek, konzultant společnosti Arval, která poskytuje operativní leasing.

Jen jedna ze sedmi nabíječek v EU umožňuje rychlé dobíjení

Podle ACEA umožňuje rychlé dobíjení jen každá sedmá nabíjecí stanice v EU. Celkově je to 28 586 stanic. Drtivá většina, 171 239 umožňuje jen standardní rychlost nabíjení do 22 kW. Mnoho dobíječek, které jsou do statistiky zahrnuty, jsou jen běžné elektrické zásuvky s nízkou kapacitou, například v autoservisech. Zpráva ACEA  také ukázala, že dobíjecí stanice jsou v EU nerovnoměrně rozloženy. Přes padesát tisíc, tj. čtvrtina z celkového počtu, je jen v Nizozemsku. V Česku je to 808 dobíjecích míst. „Počet dobíjecích stanic odpovídá mimo jiné zájmu firem o využívání bateriových elektromobilů ve flotilách. Nizozemsko je jejich počtu ve fleetech na špičce Evropy, má je 31 % firem, což je oproti Česku skoro osmkrát více,“ konstatuje Tomáš Kadeřábek ze společnosti Arval.

Prodeje elektromobilů rostou v EU dvakrát rychleji než nové nabíječky

Podle zprávy ACEA se počet elektromobilů prodaných v EU za poslední tři roky zvýšil o 110 %, počet nabíjecích stanic ale vzrostl pouze o necelé tři pětiny na celkových 200 tisíc. Podle asociace to může do budoucna představovat riziko zpomalení prodejů elektroaut, protože řidiči nebudou mít při svých cestách dostatek nabíjecích bodů či budou příliš dlouho čekat na rychlonabíječky, které dovedou konkurovat tankování paliva u běžných spalovacích motorů. Potvrzuje to také Tomáš Kadeřábek: „Aby byly elektromobily do budoucna konkurenceschopné, musí se do posílení dobíjecí infrastruktury zapojit nejen státy, ale také soukromé firmy, například leasingové společnosti. Ty by měly společně s novými vozidly poskytovat firmám i jednotlivcům kompletní servis, včetně dodávky takzvaných wallboxů pro dobíjení doma i v práci, aby vozidla byla připravena kdykoli k provozu,“ uzavírá.

Zdroj : Arval

Německo se kvůli pandemii nemoci covid-19 rozhodlo vzdát klasických adventních trhů, které každoročně lákají návštěvníky také z České republiky. Náhradou se objevily samostatné stánky se svařeným vínem nebo takzvané drive-in vánoční trhy, které si lidé toužící po sváteční atmosféře mohou prohlédnout z auta. Jeden takový trh se dnes otevírá v porýnském Kalkaru. Vystoupit z vozu se zde sice kvůli karanténním podmínkám nesmí, přesto pořadatelé doufají, že ho do konce roku navštíví až 10.000 lidí.

Kalkarský park trh označuje jako Zimní říši divů, která je uzpůsobena na prohlídku z auta. „Zvláštní situace často přináší neobvyklé nápady,“ uvádí pořadatelé. V areálu parku vytyčili trasu dlouhou 2,5 kilometru, na které na návštěvníky čeká 300 vánočních stromků, umělý sníh a také Mikuláš, který dětem zamává. Připraveny jsou i velké jesličky s Josefem, Marií a Ježíškem. Vstupné činí 12,5 eura (330 korun) na jedno osobní auto.

Jedním z lákadel klasických adventních trhů jsou stánky s občerstvením. Taková možnost nechybí ani v Kalkaru, potraviny se ale uvnitř areálu prodávají výhradně s sebou, a to po objednání předem přes internet. Předání je z hygienických důvodů bezkontaktní, zaměstnanci parku objednávky zákazníkům pověsí na zpětná zrcátka. Další stánky s občerstvením, které dělí velké rozestupy, stojí na parkovišti na konci prohlídkové trasy. Zde si mohou lidé svařené víno, horkou čokoládu a také párky či guláš z okénka auta koupit bez předchozího objednání. Zřízena zde byla také zvláštní odstavná plocha, kde si lidé jídlo mohou v autě v klidu sníst, pokud ho nechtějí vézt domů. Konzumace mimo vůz je nicméně zakázána.

Kalkarský trh, který bude otevřen do konce roku každý týden od středy do neděle s výjimkou Štědrého dne, není v Německu svého druhu jediný. V Bochumi v Porúří se jeden takový otevřel před týdnem v sobotu. Akce se nekoná denně, ale jen ve vybrané dny. Další termín je stanoven na 17. prosince, ale lístky jsou již nyní prakticky vyprodané. Vstupné, jehož součástí je i balíček občerstvení a litr svařeného vína v lahvi na pozdější ohřátí, stojí 55 euro (1450 korun).

Další drive-in vánoční trh uspořádal Patrick Schmidt v bavorském Landshutu. „Princip je podobný jako u velkých řetězců s rychlým občerstvením, lidé přijedou autem, dostanou lístek s nabídkou, projedou si trasu se stánky,“ říká Schmidt. Věří, že i tato náhrada mu pomůže složitou dobu překonat. „Nehledě na to, že díky trhu nyní nemusíme na kurzarbeit, je to také zábava,“ uvádí. Kurzarbeit je režim ochrany pracovních míst, kdy zaměstnancům s nuceně zkrácenou pracovní dobou přispívá na mzdy stát. Schmidt původně trhy pořádal od čtvrtka do pátku, kvůli velkému zájmu ale přidal ještě středu.

Přestože byla německá města kvůli pandemii donucena trhy odřeknout, vánoční výzdoba v nich nechybí. Dostupné jsou často také stánky se svařeným vínem či s jídlem, které je vydáváno s sebou. Například v Essenu je takových míst zhruba dvacet. V Essenu navíc vznikl digitální adventní trh, kde lidé najdou seznam prodejců, od kterých si mohou zboží objednat přes internet. V Berlíně je zase možné koupit si svařené víno přímo před Braniborskou bránou u celoročních kiosků s občerstvením.

Prodej svařeného vína se ale řadě politiků a také odborníků nelíbí, protože se u nich hromadí lidé ve frontách, kde se jen málo dbá na odstup či roušky. Sociálnědemokratický poslanec Karl Lauterbach prodeje svařeného vína a lahvového piva u stánků označil za katastrofální, jako odstrašující případ zmínil Kolín nad Rýnem. Na twitteru proto následně přivítal rozhodnutí tohoto porýnského města o zákazu prodeje vybraného alkoholu na veřejnosti po 16:00. Omezení se zde vztahuje pouze na horké alkoholické nápoje, jako jsou punč, svařené víno či svařené pivo, naopak lahvové pivo je tak nadále dostupné.

Zdroj : ČTK

Hnutí Duha napadlo vedení trasy dálnice D3 v části Třebonín – Kaplice nádraží. Může to zpomalit stavbu úseku dlouhého 8,5 kilometru, který chtělo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) začít stavět příští rok na jaře a na kterou má od listopadu stavební povolení z ministerstva dopravy. Na twitteru o tom dnes informoval generální ředitel ŘSD Radek Mátl. Mluvčí Hnutí Duha Aleš Miklík ČTK řekl, že dálnice by měla vést tunelem, protože by to bylo ekologicky nejlepší.

Mátl uvedl, že Hnutí Duha napadlo vedení trasy dálnice, chce, aby vedla tunelem. ŘSD teď vybírá zhotovitele stavby. „Rozklad (podaný Hnutím Duha) může oddálit termín zahájení stavby,“ uvedl Mátl. Odhadované náklady na stavbu jsou 2,4 miliardy korun bez DPH. Firmy, které chtějí zakázku získat, mohou podávat nabídky do letošního prosince.

Hnutí Duha vychází z odborného názoru, podle nějž je úsek z Českých Budějovic k hranicím s Rakouskem ekologicky nejcitlivější, a dává tak největší smysl vést D3 tunelem. „Jde o to, že nebyla vypořádána naše připomínka vést tento úsek v tunelové variantě. Před vydáním rozhodnutí nebyli účastníci řízení seznámeni s obsahem spisu, tím byl porušený správní řád. Připomínkovali jsme i řízení EIA, náš postoj je konzistentní,“ řekl Miklík.

ŘSD má na úsek stavební povolení a jakmile vybere firmu, je připraveno okamžitě začít stavět. ČTK to dnes řekl mluvčí ŘSD Jan Rýdl. Jak dlouho se může kvůli rozkladu Hnutí Duha stavba zdržet, nechtěl uvést. „Chápeme to jako snahu blokovat stavbu. Mimo jiné má stavba územní rozhodnutí, souhlas všech, kudy a jak má vést. Má všechna platná stanoviska, jak se má postavit a provozovat, aniž by ničila životní prostředí,“ řekl Rýdl.

Začít stavět chtělo ŘSD v březnu či dubnu příštího roku. Stavbu plánuje na tři roky. Zahrne deset mostů a jednu mimoúrovňovou křižovatku.

V jižních Čechách staví ŘSD od jara 2019 obchvat Českých Budějovic. Bude mít dvě části: úsek Hodějovice – Třebonín dlouhý 12,5 kilometru, kde jsou náklady sedm miliard korun, a 7,2 kilometru dlouhý úsek Úsilné – Staré Hodějovice za 5,28 miliardy.

V provozu je teď 70 kilometrů dálnice D3, která má spojit Prahu s Českými Budějovicemi a rakouskými hranicemi. Měřit by měla 170 kilometrů. Celá D3 z Prahy k hranicím by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) měla být hotová do roku 2028.

Zdroj : ČTK