RegioJet získal od Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) vlastněné státem záruku za úvěry ve výši 375 milionů korun. Peníze chce dopravce využít pro další růst a inovace. Záruka na úvěrové financování až do výše 80 procent je důležitou podporou dalšího rozvoje, uvedl dnes v tiskové zprávě mluvčí společnosti Aleš Ondrůj.

Dopravce se chce expanzí vypořádat s negativními dopady koronavirové pandemie. „Růst plánujeme jak z hlediska rozšiřování provozu, tak například v oblasti investic do vozového parku, inovací a větší míry digitalizace provozu a služeb. Poskytnutá záruka ukazuje na důvěru, které se RegioJet a jeho rozvojové plány těší na finančním trhu,“ uvedl Ondrůj.

Poskytnutá záruka od EGAP neznamená přímou finanční pomoc, ale garanční podporu umožňující jednodušší a rychlejší přístup k úvěrovému financování. „Možnost snazšího získání úvěru využijeme především pro další rozvoj. RegioJet například aktuálně zakoupil dalších 11 vozů pro své dálkové vlaky, které hodlá využít jak pro stávající, tak i nové spoje, které plánuje otevřít například do Polska a na Ukrajinu. Také se připravujeme na co nejrychlejší obnovení plného provozu po odeznění stávající vlny pandemie. V prodeji již jsou jízdenky na Vánoce a nový jízdní řád, který vstupuje v platnost od 13. prosince,“ dodal Ondrůj.

RegioJet uzavřel dva úvěry u České spořitelny. Menší je na 120 milionů korun se zárukou na tři roky, větší na 255 milionů korun se zárukou na pět let.

„Pojišťovna EGAP k dnešnímu dni podepsala záruky Covid Plus se dvěma dopravci v součtu za 589 milionů korun. Celkově dosud schválila garance za úvěry v hodnotě 12,3 miliardy korun,“ dodal mluvčí pojišťovny Jan Černý.

Zdroj : ČTK

Objem zboží přepravovaného po moři v letošním roce kvůli koronavirové krizi klesne o 4,1 procenta. Zaznamená tak první pokles od roku 2009. Předpověděla to dnes Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD). Globální námořní obchod, který narušila pandemie způsobená šířením nového koronaviru, by se ale měl v příštím roce zotavit.

Pandemie a opatření k jejímu potlačení přepravu zboží výrazně omezila. Zpráva upozorňuje, že nové vlny pandemie, které dál narušují dodavatelské řetězce a ekonomiky, mohou způsobit ještě hlubší pokles.

Na příští rok už ale zpráva počítá s růstem objemu přepravy o 4,8 procenta. Odhad nicméně vychází z toho, že se zotaví i globální ekonomický růst.

UNCTAD ve zprávě také upozorňuje, že je potřeba, aby se odvětví námořní dopravy připravilo na změny. Očekává zrychlení regionalizace obchodu a přehodnocení zavedených modelů. Důležitější se mají stát investice do skladovacích prostor, aby byly zajištěny dostatečné zásoby.

Růst objemu přepravy nákladů už loni výrazně zpomalil, činil pouze 0,5 procenta. Loni se podle údajů UNCTAD po moři přepravilo asi 11 miliard tun zboží. K loňskému slabému růstu přispělo několik faktorů, například obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou, nejistota kolem brexitu, obchodní spor mezi Japonskem a Koreou a obecný přesun k ochranářství.

Zdroj : ČTK

Odstranění informačních a směrových tabulí z pražských silnic ohrozí inteligentní naváděcí systém v hlavním městě. Kromě toho přinese nárůst černé reklamy, tvrdí společnost Směrové tabule.cz, která část těchto zařízení v metropoli provozuje. Reaguje tak na záměr magistrátu odstranit až 1800 reklamních, informačních a směrových cedulí navádějících ke komerčním provozovnám. Důvodem města je snaha o snížení tzv. vizuálního smogu. Podle magistrátu jde o vizuálně nevhodné komerční reklamy a orientační systém ohrožen není.

Z mostů a silnic by měly zmizet informační a směrové tabule, které zobrazují loga firem, směrovku a vzdálenost do jejich provozovny. Podle vedení hlavního města se tyto tabule podílejí na zahlcení prostoru a tvorbě vizuálního smogu. Navíc v některých případech zasahují do chodníků.

Podle Jana Eisenreicha ze společnosti Směrové tabule.cz jsou nosiče součástí naváděcího systému v Praze, kterým se řídí běžní Pražané i podnikatelé. Upozornil, že jejich umístění i obsah jsou regulovány podmínkami hlavního města. Podle Eisenreicha navíc cedule často nahrazují elektronické navigace, které mohou při hledání konkrétních vjezdů do provozoven selhávat.

Zrušení těchto nosičů může podle něj vést i k nárůstu nelegální reklamy. „Zadavatelé budou hledat cesty, jak do svých provozoven navádět na vlastní pěst,“ dodal.

Hlavní město však od záměru neustoupí. „Nejedná se o žádné turistické ukazatele, které by posloužily orientaci, ale jde pouze o vizuálně nevhodné komerční reklamy. Turistický orientační sytém rozhodně ohrožen není,“ řekl dnes ČTK mluvčí magistrátu Vít Hofman. Podle magistrátu navíc kromě vizuálního smogu tato zařízení rozptylovala řidiče, v některých místech překážela chodcům a komplikovala údržbu a úklid.

O vypovězení smluv s provozovateli zařízení rozhodli pražští radní letos v lednu. Dosud zmizela z cest zhruba polovina nosičů umístěných na přibližně 300 sloupech.

Odstraňování naváděcích tabulí se týkalo tří firem. Vedle společnosti Směrové tabule.cz jde o firmy Bulldog reklama a AMMA, jejíž právním nástupcem je společnost Czech Outdoor. Ředitel firmy Bulldog reklama Jan Králík v lednu ČTK řekl, že se tabule na vizuálním smogu podílejí jen velmi málo a jde především o funkční sdělení.

Zdroj : ČTK

Oprava dálnice D1 skončí v říjnu příštího roku. Přes nadcházející zimu budou řidiči opět jezdit bez omezení, práce se přeruší, začnou opět na jaře. Poslední letošní úsek by měl být hotový na začátku prosince, řekli dnes novinářům ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO) a generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl. Modernizace D1 začala v roce 2013.

V současnosti se podle Mátla pracuje ještě na čtyřech úsecích, na většině by měly práce skončit v listopadu. Výjimkou je úsek modernizace číslo 11 mezi 81. a 90. kilometrem u Humpolce. Kvůli problematickému mostu tam skončí práce do 6. prosince. „Před zimou by veškeré práce měly být dokončeny, nehrozí tedy řidičům v průběhu zimy jakékoliv dopravní omezení, pouze místy bude lokálně omezena rychlost,“ řekl Mátl.

V únoru 2021 se začne dálnice opravovat na dalších místech, během jara budou přibývat další úseky, celkem budou stavbaři dlouhodobě opravovat čtyři úseky, pátý bude zavřený jen krátce kvůli výměně středových svodidel.

„Rok 2020 byl nesmírně náročným, řekl bych až kritickým. Covidu navzdory jsme uhráli všechno to, co jsme potřebovali v roce 2020 zvládnout,“ řekl Havlíček. Stavbaři podle něj nemají zpoždění.

Situaci podle ministra pomohl i fakt, že kvůli koronaviru je oproti normálu snížený provoz. Oproti původním plánům se podle ministra podařilo proinvestovat o 40 miliard korun víc, místo původních 83 miliard se letos do oprav vloží 120 až 124 miliard korun. „I díky tomu jsme mohli na příští rok udělat rekordní rozpočet 128 miliard,“ řekl ministr. Stát byl během pandemie podle Havlíčka shovívavější vůči dodržování termínů, firmy ale bylo potřeba motivovat finančně, za práci se tak zaplatilo víc.

„Harmonogram, jak jsme ho nastavili, pokračuje. Ke zpožděním prakticky nedošlo,“ řekl Mátl. Plánované opravy v příštím roce může podle něj ohrozit pouze případné zhoršování epidemické situace, stavařsky prý firmy nemá co překvapit.

V roce 2022 má začít oprava mostu Šmejkalka, která opět omezí provoz na dálnici. Podle Mátla ale půjde již jen o malé dopravní omezení v délce zhruba 800 metrů. V letošním roce byla podle Havlíčka kvůli pracím omezena téměř polovina dálnice mezi Prahou a Brnem.

Dálnice D1 jako spojnice Prahy, Brna a Ostravy je nejvytíženější komunikací na celé dálniční síti. U Prahy po ní projede podle údajů ŘSD za 24 hodin téměř 100.000 vozidel, u Brna 70.000 vozidel a na Vysočině kolem 35.000 vozidel.

Zdroj : ČTK

Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) dnes obvinili kvůli ovlivnění zakázky na auditora mýtného systému jednoho člověka z podplacení. Podle kriminalistů nabídl úplatek 1,5 milionu korun, sdělil na webu policie mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej. V případě odsouzení za tento trestný čin hrozí až šestiletý trest. O obdržení nabídky úplatku 1,5 milionu korun u zakázky na auditora mýta hovořil krátce po svém lednovém odvolání bývalý ministr dopravy Vladimír Kremlík.

„Trestní stíhání je vedeno na svobodě. Dozor v této věci vykonává Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1,“ uvedl mluvčí.

Výběr auditora mýta provázela řada problémů. Zakázka stála mimo jiné v pozadí kauzy bývalého ministra dopravy Kremlíka. V únoru po svém odvolání z funkce uvedl, že ještě před loňskými Vánocemi dostal nabídku úplatku 1,5 milionu korun od právníka Martina Janouška, jehož advokátní kancelář zastupuje například společnost CGI. Ta původně zakázku na kontrolu mýta získala. Janoušek uplácení popřel a ohlásil, že podá trestní oznámení pro křivé obvinění. Kremlík tehdy podotkl, že v době, kdy byl ještě ve funkci, se kvůli případu obrátil na Bezpečnostní informační službu (BIS).

Problematický byl i průběh veřejné soutěže, v níž ministerstvo dopravy supervizora nového mýta vybírala. V té zvítězila společnost CGI, která byla kontrolorem mýta i v předchozích letech. Uspěla s nabídkou 210 milionů korun za deset let. Tendr však napadla u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) firma Kapsch, která se rovněž ucházela o pozici auditora systému. V létě 2019 soutěž nejprve zrušil antimonopolní úřad, jeho tehdejší předseda Petr Rafaj však nakonec námitky Kapsche zamítl. I přesto se CGI nakonec supervizorem nestala. Ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO) v únoru krátce po svém nástupu do funkce zakázku zrušil a kontrolu mýta nakonec svěřil státnímu podniku Cendis. Odůvodnil to ušetřením desítek milionů korun. Svěření pozice auditora Cendisu připravoval i Kremlík, mělo však jít původně pouze o záložní variantu pro případ zrušení soutěže.

Nezávislý auditor vykonává expertní kontrolu dat o provozu vozidel v mýtném systému. Podle výsledků měření pak následně stanovuje účinnost mýta, v němž se vybere zhruba miliarda korun měsíčně.

Zdroj : ČTK

Výběr mýta v říjnu opět překonal rekord. Dopravci během uplynulého měsíce zaplatili 1,11 miliardy korun, což je meziročně o 10,7 procenta více. Zároveň je to nejvíce za kalendářní měsíc od spuštění mýtného sytému v Česku v roce 2006. Na stoupajících platbách za mýto se projevuje zatím nepřerušené fungování velkých podniků, zejména automobilek. ČTK to sdělil správce mýtného systému, společnost CzechToll. K růstu přispělo především letošní rozšíření mýta o 900 kilometrů a letní ekonomické oživení v zemi.

Výběry z října tak překonaly měsíc starý rekord ze září, kdy stát na mýtném vybral 1,04 miliardy korun. Podzimní měsíce patří tradičně k nejsilnějším.

„V posledním říjnovém týdnu je patrné mírné zpomalení růstu výběru mýtného. Dopady nových omezení v boji proti koronaviru na intenzitu dopravy jsou však podstatně menší než v jarních měsících. Jako klíčové se v oblasti tuzemské logistiky jeví zachování provozu velkých automobilek a na ně navázaných dodavatelských řetězců,“ uvedl provozní ředitel CzechTollu Petr Chvátal.

Výběr mýta meziročně roste pravidelně od června. V dubnu a květnu naopak kvůli covidové krizi a vládním opatřením výběry klesaly, tehdy se totiž projevilo zastavení provozu tuzemských automobilek a dalších velkých průmyslových firem.

Do systému nového satelitního mýta bylo registrováno ke konci října téměř 530.000 vozidel. 155.000 z toho z Česka. Dopravci si k těmto registrovaným vozidlům vyzvedli takřka 460.000 palubních jednotek.

Od ledna letošního roku funguje na 2409 kilometrech silnic a dálnic satelitní mýtný systém. Technologie nahradila předchozí mikrovlnný systém, který provozovala společnost Kapsch. Podle původních předpokladů státu se letošní roční výnosy měly po rozšíření navýšit o 1,5 miliardy korun na přibližně 12,5 miliardy korun. To ale vzhledem ke koronavirové krizi nyní neplatí.

Zdroj : ČTK

Nejbezpečnější silnice mezi krajskými městy měla v prvním pololetí letošního roku Ostrava. Vyplývá to z žebříčku Indexu bezpečnosti zpracovaného Generali Českou pojišťovnou, která o tom informovala ČTK. Pojišťovna monitoruje 13 krajských a 59 okresních měst od roku 2004. Na základě údajů z policejních statistik o počtech nehod s vážným či smrtelným zraněním sestavuje jejich žebříček bezpečnosti.