Městským dopravním podnikům se nelíbí zveřejňování údajů o rizikovosti cestování v městské hromadné dopravě (MHD) v tabulce, kterou prezentoval tým Chytré karantény. Podle firem jsou informace nepodložené a poškozují jejich provoz, když navyšují už více než miliardové ztráty z krize. Dopravci proto žádají o upřesnění údajů, uvedli dnes v dopise, který adresovali úřadu vlády. Vyjádření týmu Chytré karantény ČTK zjišťuje.

Podle údajů Chytré karantény patří cestování městskou hromadnou dopravou k vysoce rizikovým. V tabulce se stupnicí rizika přenosu nákazy koronaviru s hodnocením od jedné (nejnižší riziko) do devíti (nejvyšší riziko) měla MHD stupeň osm. Podle chytré karantény je tabulka sestavená s tisíců dat projektu.

„Důrazně se ohrazujeme proti zveřejňování nepodložených informací ohledně rizikovosti cestování v městské hromadné dopravě v souvislosti s šířením nákazy covid-19. Nejen, že zveřejněná tabulka rizik přenosu není originální, ale není ani založena na reálných informacích,“ uvedlo v dopisu Sdružení dopravních podniků ČR. Jednání týmu chytré karantény tak podle dopravců vážně ohrožuje zájmy provozovatelů i objednatelů veřejné dopravy. Ztráty v tržbách dopravních podniků v souvislosti s koronavirovou krizí se dosud vyšplhaly na 1,1 miliardy korun a šíření podobných informací může podle společnosti tyto škody ještě navýšit.

Sdružení přitom odkazuje na studie z května a července, které zkoumaly stopy stovek skupin lidí s covidem-19 ve Francii, Rakousku a Japonsku. Studie údajně ukázaly, že s veřejnou dopravou je spojeno méně než jedno procento případů nákazy.

Tabulku riziky nákazy koronavirem při konkrétních činnostech zveřejnil tým Chytré karantény v pondělí na twitteru. K nejrizikovějším patří podle ní návštěva baru, jízda MHD nebo účast na velkých koncertech. Naopak nejmenší nebezpečí podle tabulky představuje sledování televize doma nebo venčení psa. Graf se ovšem následně stal předmětem kritiky. Ve výsledné podobě neměl vzniknout například i podle vládního zmocněnce pro výzkum ve zdravotnictví Romana Prymuly, podle kterého česká data neumožňují sestavit tabulku s takovou přesností, jaká se objevuje v tabulce.

Zdroj : ČTK

V globálním leteckém průmyslu během uplynulých šesti měsíců v důsledku koronavirové krize zaniklo více než 350.000 pracovních míst. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti Five Aero. Podle spoluzakladatele společnosti Rowlanda Haylera by se počet zrušených míst mohl vyšplhat až k půl milionu, napsala agentura Bloomberg.

Údaje se týkají zaměstnanců leteckých přepravců, letišť i výrobců letadel. Více než 80 procent z doposud ohlášeného počtu zrušených pracovních míst připadá na Evropu a Severní Ameriku, ačkoli v loňském roce se tyto dva regiony na celkové osobní letecké přepravě podílely necelou polovinou, ukázala studie. Přispěla k tomu zřejmě skutečnost, že v těchto oblastech působí největší výrobci letadel i řada jejich důležitých dodavatelů, upozorňuje Bloomberg.

Koronavirová krize vedla k drastickému omezení letecké dopravy a poklesu poptávky po letadlech. „Tato krize způsobila leteckému průmyslu obrovské dlouhodobé škody,“ uvedl Hayler. „Vzhledem k důležitosti tohoto odvětví při podpoře ostatních podnikatelských aktivit jsou tyto ztráty pracovních míst katastrofou také pro širší ekonomiku,“ dodal.

Koronavirová krize těžce zasáhla rovněž letecké společnosti Smartwings a ČSA ze skupiny Smartwings Group. Ty minulý týden podaly u Městského soudu v Praze návrh na vyhlášení mimořádného moratoria, tedy odložení splatnosti dluhů. Požádat o dočasný odklad jim nově umožnil zákon označovaný jako Lex covid ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru.

Zdroj : ČTK

Správa železnic rozhodne na přelomu září a října o trase tunelu mezi Dejvicemi a Veleslavínem, kterým budou vlaky jezdit na Letiště Václava Havla v Ruzyni a dál do Kladna. Na twitteru to dnes uvedl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda. Expertní tým z bochumské univerzity podle něj vyhodnotil jako nejvýhodnější takzvanou jižní variantu vedoucí přes Střešovice.

„Světová kapacita v oboru tunelů Markus Thewes představil výsledky posouzení variant tunelu mezi Dejvicemi a Veleslavínem. Jeho expertní tým vyhodnotil jako nejvýhodnější jižní trasu následovanou variantou střed,“ napsal Svoboda.

Odborníci z univerzity v Bochumi preferují jižní trasu, která pod povrchem kopíruje Střešovickou ulici až k Ústřední vojenské nemocnici, odkud se odklání směrem k Veleslavínu. Mezi možnými trasami vlakového spojení na letiště je podle německých expertů nejhorší možností vést trať hloubeným mělkým tunelem v trase stávající železniční trati, napsala Mladá fronta Dnes. Takové řešení by obyvatele z okolí obtěžovalo hlukem a vibracemi. Tato tzv. severní tunelová varianta začínající pod ulicí Pod Hradbami obsahuje rovněž dlouhý úsek stavěný formou hloubeného tunelu a i její následující úsek vede mělce pod rezidenční zástavbou.

Kromě jižní varianty němečtí experti nevyloučili ani středovou variantu, ale ta v části území prochází nestabilním podložím, a byla by tak náročnější a rizikovější než varianta jih. Správa železnic bude podle deníku nyní volit už jen mezi jižní a středovou variantou vedení tunelu.

Původní projekt trati nepočítal se zahloubením na území Prahy 6, místní radnice to však dlouhodobě požadovala. První varianta trasy tunelu ale narazila na to, že se nacházela pod Fyzikálním ústavem Akademie věd, podle kterého by projíždějící vlaky mohly rušit přesná měření prováděná v budově ústavu. Kvůli komplikacím s vedením trati se proto Správa železnic obrátila na zahraniční odborníky, aby nestranně posoudili, kudy bude nejvhodnější vlaky směrovat.

Podle stávajícího projektu SŽDC má část trasy od Veleslavína přes Střešovice do Dejvic vést dvěma jednokolejnými tunely. V Dejvicích vznikne nová podpovrchová zastávka. Zbytek pražské části koridoru přes Stromovku na Výstaviště bude veden po povrchu.

O modernizaci trati do Kladna a vybudování železničního spojení na letiště v Ruzyni se mluví už od 90. let minulého století. Nové spojení má být elektrizované, vedené po dvou kolejích a mělo by umožnit provoz vlaků jedoucích na letiště i do Kladna v desetiminutových intervalech. Stavět by se podle SŽDC mohlo začít v roce 2024. Podle náměstka ředitele Správy železnic Mojmíra Nejezchleba vyjde plánované spojení na 40 miliard a dá se předpokládat, že dokončeno bude nejdříve v roce 2029, napsala Mladá fronta Dnes.

Zdroj : ČTK

Policisté v Česku při bezpečnostní akci od čtvrtka do neděle zjistili 4676 dopravních přestupků, třetina z nich byla překročení povolené rychlosti. Při akci naplánované záměrně na konec letních prázdnin, kdy obvykle houstne silniční provoz, kontrolou prošlo víc než 28.000 aut. Na webu to dnes oznámila mluvčí policejního prezidia Hana Rubášová.

„Mezi nejčastější prohřešky patřilo to, že řidiči nedodržovali stanovené rychlostní limity, jak v obci, tak mimo obec,“ uvedla mluvčí. Překročení povolené rychlosti policisté zaznamenali u 1574 řidičů, 497 jich nemělo zapnuté bezpečnostní pásy a 453 nemělo v pořádku technický stav vozidla. Alkohol a jiné návykové látky kontroly zjistily u víc než 150 řidičů. „V průběhu opatření bylo vypátráno také několik hledaných a pohřešovaných osob,“ doplnila Rubášová.

Policie akci zaměřenou na bezpečnost v dopravě, do které se zapojilo téměř 2800 příslušníků, ohlásila předem. Soustředit se plánovala také na telefonování za jízdy, způsob jízdy řidičů, používání dětských autosedaček a kontrolu dokladů. Zejména v místech dopravních omezení na dálnicích policisté využívali také dohled ze vzduchu.

V menším rozsahu se policejní akce zaměřená na dodržování povolené rychlosti uskutečnila v pátek 14. srpna. Při kontrole 5300 aut na 900 místech tehdy policisté zjistili 2281 dopravních přestupků. Rychlostní limity překročilo 1740 řidičů, tedy zhruba třetina kontrolovaných. V několika případech policisté zjistili, že lidé za jízdy nemají zapnutý bezpečnostní pás, technický stav aut nevyhovuje požadavkům nebo že vozidla nemají dálniční známku.

Zdroj : ČTK

Správa železnic a německá DB Netz AG vypisují tendr na zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí k nové trati z Prahy do Drážďan. ČTK o tom dnes informovala Správa železnic (SŽ). Rychlodráha z Prahy do Drážďan včetně odbočné větve do Mostu by mohla být podle studie proveditelnosti dokončena v roce 2035.

Rychlostní trať má umožnit jízdu vlaků rychlostí až 350 kilometrů za hodinu. Jízdní doba z Prahy do Ústí nad Labem by se měla zkrátit zhruba o polovinu na 30 minut. Cesta do Drážďan by měla trvat hodinu.

Ze studie proveditelnosti vyplývá, že výstavba české části vyjde na 198 miliard korun. V Německu se počítá s investicemi kolem 32 miliard korun. Scénář ministerstva dopravy a Správy železnic počítá s dokončením všech čtyř etap stavby do roku 2040.

Předmětem nynější zakázky je zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí pro Krušnohorský tunel. „Zpracování dokumentace v procesu předprojektové přípravy se předpokládá v letech 2020 až 2024,“ uvedla mluvčí SŽ Nela Friebová.

Možní dodavatelé se na začátku letošního roku seznámili se způsobem zadávání veřejných zakázek podle německého práva. „Účast více než 70 potenciálních dodavatelů z různých zemí Evropy potvrdila, že příprava tohoto projektu je záležitostí celoevropského významu,“ uvedla Friebová.

Nové železniční spojení Drážďany – Praha podle Správy železnic zvýší nabídku regionální osobní železniční dopravy díky výrazně kratším jízdním dobám, přesune část nákladní dopravy ze silnice na železnici a napojí Českou republiku na západoevropskou síť vysokorychlostních tratí.

Rychlovlak povede ze stanice Praha Vysočany do Lovosic, kde se trať spojí s nynějším koridorem, který vede podél Labe do Ústí a dále Děčína a Drážďan. V Lovosicích vysokorychlostní dráha překoná řeku a povede do Litoměřic a dále tunelem po pravém břehu do Ústí, kde znovu překlene Labe. Nové centrální nádraží v krajském městě bude poblíž současného západního nádraží. Za městem pak vlaky zajedou do tunelu pod Krušnými horami a vyústí už v Německu.

Některé obce na Litoměřiku vyjádřily s plánovou tratí nesouhlas. Způsobila by podle nich necitlivý zásah do krajiny a nárůst hluku.

Zdroj : ČTK