[quote]Kampaň Do práce na kole, v níž každý rok v květnu soutěží týmy v počtu najetých kilometrů na cestě do práce a zpátky, se letos uskuteční v tradičním termínu. Kvůli opatřením souvisejícím s šířením koronaviru ale pozmění pravidla. Pořadatelé o tom informovali v tiskové zprávě.[/quote]

„V současné situaci jsme připravili změny pravidel, která budou vstřícná i k těm, kdo budou ještě v průběhu května v nějakém odlišném režimu – home office, ošetřování dětí nebo omezené dojíždění do práce,“ uvedla koordinátorka brněnské kampaně Hana Rárová.

Pořadatelé tak sníží požadovaný limit 1,5 kilometru pro jednu cestu, umožní zapisovat i zdravotní procházky do parku nebo do přírody či cesty na nákup. Zájemci o účast navíc teď zaplatí nižší startovné.

„Víme, že spousta lidí nyní má zájem se zúčastnit, ale váhá s platbou až do chvíle, kdy budou jasnější opatření vlády a situace obecně. Chceme vyjít těmto lidem vstříc, a proto zlevňujeme startovné ve druhé vlně až do poloviny dubna z původně avizovaných 360 na 290 korun,“ dodala Rárová.

V Brně se kampaně loni účastnilo 3350 lidí ze 400 firem. Po zahájení letošních registrací na začátku března se za dva týdny přihlásila polovina všech loňských firem a téměř 1000 účastníků. Pořadatelé doufají, že úprava podmínek k účasti přesvědčí i další.

V Brně výzvu koordinuje Nadace Partnerství s podporou Magistrátu města Brna a firmy Thermofisher Scientific. Na celostátní úrovni kampaň organizuje spolek AutoMat.

Zdroj : ČTK

[quote]Kvůli zastavení letecké dopravy v důsledku pandemie koronaviru bude počasí méně předvídatelné a pozorování klimatu méně přesné. Pro meteorologické modely chybějí data, která za normálních okolností obstarávají senzory na letadlech. S odvoláním na Světovou meteorologickou organizaci (WMO) o tom dnes informovala agentura DPA.[/quote]

„Pokud budeme dostávat ještě méně dat z letadel o počasí, a to po delší dobu, spolehlivost předpovědí počasí se zřejmě sníží,“ uvedl dnes v Ženevě vedoucí odborného týmu WMO Lars Peter Riishojgaard. Obtížnější bude předvídat také blížící se nepřízeň počasí, což představuje riziko pro země, které potřebují čas na to, aby se na živelní pohromy včas připravily.

Meteorologické modely potřebují co největší množství dat, aby byly schopné dělat předpovědi. Senzory na dopravních letounech dávají údaje například o teplotě, rychlosti či směru větru, vlhkosti vzduchu nebo turbulencích. Jelikož se letecká doprava v důsledku restrikcí uvalených ve snaze zabránit šíření nákazy koronavirem v podstatě zastavila, chybějí tak data. WMO zaznamenala v Evropě dramatický pokles počtu odeslaných dat – ze 700.000 na několik tisíc denně.

Spolkový meteorologický úřad (BMK) ve Švýcarsku proto například v obci Payerne vypouští čtyři namísto dvou obvyklých meteorologických balónů. Jinak se podle něj data sesbíraná letadly nahradit nedají.

Ve vyspělých zemích dodávají meteorologické satelity a pozemní stanice data nadále bez přerušení. Pokud by ale krize kolem koronaviru pokračovala a jejich obsluha by nemohla dále pracovat, existuje nebezpečí, že meteostanice by musely být vyřazeny z provozu.

V rozvojových zemích se dosud mnoho měření provádí ručně a podle WMO počet takto odebraných dat v posledních týdnech značně poklesl.

Modely pro předpovědi počasí a klimatu čerpají podle údajů WMO za normálních okolností data ze 70 satelitů a 10.000 pozemních meteostanic. Doplňuje je 1000 stanic na letadlech, 7000 na lodích, přes 1000 na bójích, dále stovky pozemních meteoradarů a kolem 3000 speciálně vybavených komerčních letadel.

Zdroj : ČTK

[quote]Šíření koronaviru a s ním spojená vládní opatření dostala tuzemskou dopravu do situace, jakou v novodobé historii nepamatuje. Stovky spojů byly kvůli nízkému zájmu zrušeny, snižuje se automobilový provoz a kamionoví dopravci mají potíže kvůli výraznému úbytku zakázek. Řada dopravních firem tak počítá se stamilionovými škodami, některé zřejmě zbankrotují. Uvedli to analytici na dotaz ČTK. Situace se podle nich bude po krizi v některých odvětvích zlepšovat jen pozvolna a budou nutné i zásahy státu.[/quote]

Každým dnem se zhoršuje situace téměř všech dopravních firem. Prudký pokles zakázek zaznamenali nákladní dopravci. Restriktivní opatření v ekonomice totiž výrazně snižují produkci, čímž se oslabuje i přeprava. „Mnohé společnosti se dostávají do kritické situace a některé pravděpodobně zbankrotují,“ řekl k tomu ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Více se naopak prosazují místní rozvážkové služby díky růstu prodejů přes internet. Podle analytika Natlandu Petra Bartoně tento trend bude pokračovat i po krizi. Spotřebitelé si totiž více osvojí nákupy on-line a rozvážkové firmy navíc budou při současném navyšování kapacit efektivnější.

Prudké oslabení zájmu zaznamenali i všichni osobní dopravci, například České dráhy evidují v mnoha spojích pouze desetinu běžného počtu cestujících. Velké množství dálkových i regionálních linek proto bylo zrušeno. Dopravci počítají s tím, že krize jim způsobí až stamilionové škody, někteří proto žádají o pomoc stát.

Podle Bartoně se v budoucnu vláda nejspíš vrátí k přímým dotacím do dopravy. V posledních letech je přitom nahrazovala nepřímou podporou, například slevami pro cestující. To však stačit nebude. „V budoucnu se totiž míra dopravy přinejlepším vrátí pouze do původních kolejí, a tak by dotace skrze odvozené pasažéry nepokryly ztrátu způsobenou vládní karanténou,“ podotkl Bartoň. Podle něj krize ovlivní dálkovou dopravu i do budoucna, firmy si totiž více osvojí místo osobního jednání spojení přes komunikační technologie.

Klesá i provoz na silnicích, ve druhé polovině března téměř na polovinu. Velká část řidičů totiž zůstává doma. To však má i pozitivní důsledky. Téměř o půlku se snížil i počet dopravních nehod.

Doprava klesá i přes citelné zlevnění benzinu, řidiči totiž méně tankují a klesá i prodej doplňkového sortimentu. „Pokud současný stav bude trvat delší dobu, nelze vyloučit krach značného množství benzinek,“ dodal Kovanda.

Téměř úplně se pak zastavila mezinárodní doprava. Vláda zakázala cesty do zahraničí a příjezdy cizinců. To se projevilo hlavně v letecké dopravě. Dopravci Smartwings a ČSA zastavili linky z a do ČR, provoz na pražském letišti se pak omezil na zlomek původního počtu letů. Ostatní letiště jsou z mezinárodního provozu odstavena úplně. Letecké firmy tak budou po krizi řešit obří výpadky příjmů.

Zdroj : ČTK