Domů Blog Strana 870

Řecko dokončilo prodej železniční společnosti TRAINOSE

[quote]Řecko dokončilo prodej železniční společnosti TRAINOSE italské státní železnici Ferrovie dello Stato (FS), která za ní zaplatí 45 milionů eur (1,17 miliardy Kč). Prodej železnice je součástí privatizačního programu, který je jednou z klíčových podmínek záchranného programu země. Prodejem státních aktiv by Řecko mělo do roku 2018 získat šest miliard eur.[/quote]

,,Je to velmi významná investice a řekl bych také počátek celé řady důležitých investic Itálie do řecké ekonomiky,“ prohlásil předseda řecké vlády Alexis Tsipras.

Italská společnost uvedla, že je připravena v následujících letech vynaložit až půl miliardy eur na modernizaci železnic, zejména na nákup nových vlakových souprav.

Prodej zachránil řecké železnice před zavřením. Pokud by vláda firmu nezprivatizovala, musela by vrátit více než 700 milionů eur, které podnik získal v rámci státní pomoci, což by znamenalo uzavření firmy.

Nynější úspěšný prodej je součástí privatizačního procesu, k němuž zadlužené Řecko přistoupilo výměnou za mezinárodní finanční pomoc v rámci záchranného programu dohodnutého s věřiteli v létě 2015.

Zdroj: ČTK

ČSAD Hodonín klesl obrat, vrátila se však k ziskovému hospodaření

[quote]Dopravní společnosti ČSAD Hodonín loni klesl obrat na 1,44 miliardy korun, což je důsledkem prodeje divize logistiky. I díky tomu se však vrátila k ziskovému hospodaření, zisk činil 1,7 milionu korun. Největší problém firma vidí do budoucna v nedostatku řidičů kamionů a autobusů, kvůli čemuž dalším rokem snižovala počet kamionů, vyplývá z výroční zprávy ve Sbírce listin.[/quote]

,,Zatímco předloni se snížilo množství provozovaných kamionů o 17, loni to bylo o sedm. Mírně se naopak zvýšilo množství ujetých kilometrů na jeden kamion a podařilo se udržet cenu za kilometr za úrovni roku 2015,“ uvedl ve zprávě předseda představenstva František Luža.

Dalším problémem kamionové dopravy, se kterou se kamionoví dopravci musejí vyrovnat, jsou ochranářská opatření států západní Evropy, především Francie a Německa, a růst mezd řidičů. I přes problémy se podařilo plánovaný výsledek kamionové dopravy překročit dvojnásobně.

Rozvoj firmy může přinést úspěch ve výběrovém řízení na zajištění linkové dopravy na Znojemsku pro Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje. Dopravce uspěl ve všech čtyřech výběrových skupinách, do nichž se přihlásil. Kromě linek na Hodonínsku a MHD v Hodoníně bude provozovat i linky na Znojemsku. Naopak uvažuje o zrušení nerentabilní komerční linky z Veselí nad Moravou přes Hodonín do Prahy.

Další obchodní činností je provoz systému přepravy kusových zásilek TOPTRANS s provozovnami v Brně a Hodoníně. Denně zásilky rozváží 65 aut a díky přibývání zákazníků se zvýšily i tržby.

Největší část tržeb, zhruba 40 procent, plyne společnosti z provozování menší sítě čerpacích stanic. Věnuje se také servisu a opravárenství vozů a prodává auta značky KIA a Citroën.

Po prodeji logistické divize se počet zaměstnanců snížil na 482, z nichž dvě pětiny jsou řidiči. Průměrná mzda rostla o 1,3 procenta na 23.700 korun. Společnost je v rukou pěti fyzických osob, každý má pětinový podíl.

Zdroj: ČTK

Sobotní půlmaraton výrazně omezí dopravu v Ústí

[quote] Výrazná dopravní omezení čekají v sobotu Ústí nad Labem kvůli půlmaratonu. Část centra krajského města bude úplně uzavřená, v dalších ulicích platí zákazy zastavení, řekla ČTK mluvčí radnice Romana Macová. Závod si také vyžádá změny v městské hromadné dopravě. Půlmaratonu se může zúčastnit až 3700 běžců, doprovodný rodinný běh má kapacitu až 3000 lidí.[/quote]

I když závody začínají až odpoledne, dopravní omezení v centru města potrvá už od 06:00, a to až do 19:00, v okolních ulicích pak od 13:00. Ve vybraných lokalitách bude v té době zcela zastaven provoz, řidiči se tedy nedostanou do nich, ani ven.

,,Zákaz parkování se vztahuje na celou trasu závodu,“ informuje radnice.

Půlmaraton spadající pod seriál RunCzech je v krajském městě koncipován jako jednokolový. Trasa vede přes čtvrti Svádov, Střekov, centrum a částečně Klíši. Závod výrazně zasáhne i MHD. Namísto trolejbusů budou podle dopravního podniku jezdit autobusy, část linek bude zkrácena, další pojedou po objízdných trasách.

,,Během dne budou cestujícím na vybraných zastávkách v centru města k dispozici zaměstnanci dopravního podniku. V provozu bude Zákaznické centrum i bezplatná infolinka,“ informuje na webu dopravní podnik.

Půlmaratonu se může zúčastnit až 3700 běžců. Předcházet mu bude rodinný běh až pro 3000 lidí. Pořadatelé chystají například novinky ve zdravotnické péči podél trati.

,,Po trati budou letos kroužit čtyři mobilní AED cyklohlídky vybavené automatickým externím defibrilátorem, čímž se připojí k profesionálním zdravotníkům. Na trati závodu rovněž nebude chybět 12 stanovišť se zdravotníky,“ řekl ČTK za pořadatele Tadeáš Mahel.

Součástí závodu bude také doprovodný program s koncerty. Půlmaraton se v krajském městě běží letos již posedmé.

Zdroj: ČTK

Niki Lauda nabízí za část aerolinek Air Berlin 100 milionů eur

[quote]Bývalý mistr světa závodů formule 1 Niki Lauda chce spolu s německými aerolinkami Condor nabídnout za část zkrachovalé letecké společnosti Air Berlin asi 100 milionů eur (2,6 miliardy Kč). Řekl to rakouské rozhlasové stanici ORF. Záležet bude podle něj na konkrétních podmínkách. Majitelem společnosti Condor je cestovní kancelář Thomas Cook.[/quote]

Součástí Air Berlin je i rakouská letecká společnost Niki, kterou Lauda založil. O převzetí insolventních německých aerolinek Air Berlin se zajímá také největší německý vlajkový letecký přepravce Lufthansa, považovaný za favorita soutěže, čínská společnost LinkGlobal Logistics, německý investor Hans Rudolf Wöhrl, podnikatel Alexander Skora nebo irská nízkonákladová letecká společnost Ryanair.

Zájemci o převzetí Air Berlin mohou nabídky podávat už jen do pátku 15. září. Lauda včera opět varoval před vlivem Lufthansy, která je vlastníkem rakouské letecké společnosti Austrian, poznamenala agentura APA.

Zdroj: ČTK

Stav Unie v roce 2017: Chytit vítr do plachet

[quote]Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker přednesl ve středu 13. září před poslanci Evropského parlamentu ve Štrasburku přednesl projev o stavu Unie v roce 2017, v němž představil své priority pro nadcházející rok a vizi, jakým směrem by se Evropská unie mohla do roku 2025 ubírat a předložil plán na vybudování jednotnější, silnější a demokratičtější.[/quote]

Materiál je velmi obsažený. Zveřejňujeme výtah z celkové informace, který je totožný s projevem, který přednesl v v Evropském parlamentě a prakticky ke každému podnapisu je přiložen informační přehled. Bude později k dispozici v samostatné brožuře.

Předseda Juncker prohlásil:

„Evropa má znovu vítr v plachtách. Pokud však této situace nevyužijeme, nikam se nedostaneme. (…) Měli bychom nastínit směr do budoucna. Mark Twain napsal, že po letech budeme více pociťovat zklamání nad tím, co jsme neudělali, než nad tím, co jsme udělali. Teď je čas vybudovat jednotnější, silnější a demokratičtější Evropu pro rok 2025“.

Projev předsedy Junckera v Evropském parlamentu doprovázelo přijetí konkrétních iniciativ Evropské komise v oblastech obchodu, prověřování investic, kybernetické bezpečnosti, průmyslu, dat a demokracie, které přeměňují slova v skutky.

Podrobnější informace o některých z hlavních témat, která předseda Komise ve svém projevu zmínil, jsou obsaženy ve zveřejněných informačních přehledech.

Hlavní sdělení projevu o stavu Unie v roce 2017 Vítr v plachtách:

„Deset let po vypuknutí krize se evropské hospodářství konečně vzpamatovává. A díky tomu se vrací i důvěra. Představitelé 27 členských zemí, Parlament a Komise směřují vývoj Evropy zpět k Unii. Společně vracíme Unii její jednotu.“

Zachovat směr

„Když se díváme do budoucnosti, nemůžeme si dovolit nechat se svést z cesty. (…) Musíme dokončit, co jsme v Bratislavě začali.“

Obchod: „Partneři z celého světa čekají v řadě, aby s námi uzavřeli obchodní dohody. (…) V těchto dnech navrhujeme zahájit obchodní jednání s Austrálií a Novým Zélandem“.„Chtěl bych říci jednou pro vždy: nejsme naivními zastánci volného obchodu. Evropa musí vždy bránit své strategické zájmy. Proto dnes navrhujeme nový rámec EU pro prověřování investic.“

Průmysl: „Na historii našeho automobilového průmyslu jsem hrdý. Ale jsem šokován, když jsou spotřebitelé vědomě a úmyslně klamáni, a vyzývám automobilový průmysl, aby vyšel s pravdou ven a situaci napravil. Nová průmyslová strategie, kterou dnes předkládáme, pomůže našemu průmyslu zachovat si náskok nebo se dostat do čela, pokud jde o inovace, digitalizaci a dekarbonizaci.“

Boj proti změně klimatu: „S ohledem na propad ambicí ve Spojených státech to bude Evropa, kdo zajistí, abychom z naší planety učinili opět skvělé místo, neboť je společným dědictvím celého lidstva.“

Kybernetická bezpečnost: „Kybernetické útoky mohou být pro stabilitu demokracie a hospodářství nebezpečnější než děla a tanky. (…) Komise dnes navrhuje nové nástroje, včetně evropské agentury pro kybernetickou bezpečnost, aby nás pomohly chránit.“

Migrace: „Evropa je a musí zůstat světadílem solidarity, kde mohou nalézt útočiště ti, kdo prchají před pronásledováním.“ „Máme společné hranice, ale ochranu členských států, které jsou kvůli své zeměpisné poloze v první linii, nelze nechat na nich samotných. Společné hranice a společná ochrana musí jít ruku v ruce.“

„Nemůžu hovořit o migraci, aniž bych vyjádřil velké uznání Itálii za její neúnavnou a ušlechtilou práci. (…) Itálie totiž zachraňuje evropskou čest ve Středomoří.“

Evropský sbor solidarity: „Jsem velmi hrdý na mladé Evropany (…), kteří se zapojují do činností v rámci našeho nového Evropského sboru solidarity. Díky nim získává evropská solidarita reálný rozměr.“

Afrika: „Musíme rovněž projevit solidaritu s Afrikou. Afrika je vznešený a mladý kontinent, kolébka lidstva. Náš svěřenský fond EU-Afrika ve výši 2,7 miliardy EUR vytváří pracovní příležitosti na celém kontinentu.“

Rozvinout plachty

Nyní nastal čas využít prvních závěrů z této diskuse [o budoucnosti Evropy]. Je čas přejít od myšlenek k činům. Od diskuse k rozhodnutí. Rád bych Vám dnes představil svou vizi: „můj vlastní „ scénář číslo šest“.“

„Pro mě je Evropa mnohem víc, než jen jednotný trh. Víc než peníze, víc než euro. Vždy šlo o hodnoty.“

Od východu na západ: Evropa se rozkládá od Viga až po Varnu. Od Španělska až po Bulharsko. Od východu na západ: Evropa musí dýchat oběma plícemi. Jinak by našemu kontinentu mohl dojít dech.“

Vysílání pracovníků„V Unii, kde jsou si všichni rovni, není možné, aby se na některé pracovníky pohlíželo jako na pracovníky druhé kategorie. Za stejnou práci na stejném místě by měl být stejný plat.“

Evropský orgán pro pracovní záležitosti: „Je absurdní, že máme pouze orgán pro bankovnictví, ale nikoli orgán pro pracovní záležitosti, který by zajišťoval spravedlnost na našem jednotném trhu. Tento úřad vytvoříme.

Dvojí kvalita potravin: „V Unii, kde jsou si všichni občané rovni, není možné, aby někteří spotřebitelé byli považováni za spotřebitele druhé kategorie. Je pro mě nepřijatelné, aby se v některých částech Evropy spotřebitelům prodávaly potraviny nižší kvality než v jiných zemích (…) Slováci si nezasluhují rybí prsty s nižším obsahem rybího masa. Maďaři pokrmy s nižším obsahem masa. Češi čokoládu s nižším obsahem kakaa.“

Právní stát: „V Evropě právní stát nahradil právo silnější ho. (…) Právní stát je v Evropské unii povinný. Je to nezbytnost.“ „Rozhodnutí Soudního dvora musí respektovat všichni. Omezit tuto zásadu nebo omezit nezávislost vnitrostátních soudů znamená odepřít občanům jejích základní práva.“

Schengenský prostor: „Pokud chceme zesílit ochranu našich vnějších hranic, musíme Schengenský prostor okamžitě otevřít i pro Bulharsko a Rumunsko. Řádné členství v něm bychom měli povolit i Chorvatsku, jakmile splní všechna kritéria.“ „

Eurozóna: ,,Pokud chceme, aby euro náš kontinent sjednocovalo, nikoli rozdělovalo, mělo by být více než jen měnou vybrané skupiny zemí. Euro má být jednotnou měnou celé Evropské unie.“

Rozšíření: „Musíme udržovat věrohodnou perspektivu rozšíření vůči zemím západního Balkánu. (…) Je zřejmé, že během našeho funkčního období již k dalšímu rozšíření nedojde. (… ) Po něm však bude počet členů Evropské unie vyšší než 27.“

Turecko: „Turecko už nějaký čas kráčí zcela jiným směrem než do Evropské unie.“

,,Novináři patří do zpravodajských studií, nikoli do vězení. Patří tam, kde vládne svoboda projevu. Těm, kteří jsou v Turecku u moci, bych rád vzkázal: Propusťte naše novináře.“

Hlasování kvalifikovanou většinou v otázkách daní: „Jsem důrazně pro to, abychom o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob, spravedlivém zdanění digitálního průmyslu a o daních z finančních transakcí rozhodovali kvalifikovanou většinou.“

Evropský ministr hospodářství a financí: „Potřebujeme evropského ministra hospodářství a financí: ministra, který prosazuje a podporuje strukturální reformy v našich členských státech.“ „Nepotřebujeme paralelní struktury. (…) Parlamentem eurozóny je Evropský parlament.“

Boj proti terorismu: „Navrhuji vytvořit evropskou zpravodajskou jednotku, která zajistí automatické předávání informací o teroristech a zahraničních bojovnících mezi zpravodajskými službami a policií.“

Silnější pozice na mezinárodní scéně: „Chci, aby členské státy zvážily, o kterých otázkách zahraniční politiky by se mohlo rozhodovat namísto jednomyslně kvalifikovanou většinou. Smlouva to již umožňuje.“

Zlepšování právní úpravy: „Neměli bychom zasahovat do každodenního života evropských občanů. (…) Neměli bychom produkovat záplavu nových iniciativ nebo usilovat o stále větší pravomoci. V odůvodněných případech bychom měli pravomoci dát zpět členským státům.“

„Ustavím pracovní skupinu pro subsidiaritu a proporcionalitu, která počínaje od tohoto měsíce velmi kriticky přezkoumá všechny politické oblasti, aby bylo zajištěno, že budeme jednat pouze v případech, kdy EU přináší nějakou hodnotu navíc.“

Institucionální reforma: „Evropa by fungovala lépe, kdybychom sloučili funkci předsedy Evropské komise s rolí předsedy Evropské rady. (…) Evropa by byla srozumitelnější, pokud by loď řídil jeden kapitán. (…) Skutečnou povahu Evropské unie jakožto unie států a unie občanů by lépe odráželo, pokud bychom měli jen jednoho předsedu.“ „Pokud chcete posílit evropskou demokracii, nemůžete zvrátit demokratický pokrok, který přineslo vytvoření tzv. předních kandidátů – ‚Spitzenkandidaten‘.“

Plán na vybudování silnější, spravedlivější a jednotnější Evropy

„Naše budoucnost nemůže zůstat jen scénářem. (…) Musíme naši budoucí Unii začít připravovat už dnes.“

„Od 30. března 2019 budeme Unií 27 států. Na tuto chvíli bychom se měli dobře připravit, jak ve 27 členských státech, tak v orgánech EU.“

„Doufám, že 30. března 2019 bude pro Evropany dnem, kdy bude celá Unie ctít společné hodnoty. Kdy všechny členské státy budou plně respektovat principy právního státu. (…) Kdy základy hospodářské a měnové unie budou stát pevně, abychom mohli bránit svou jednotnou měnu, v časech dobrých i zlých, aniž bychom museli žádat o pomoc zvenčí. (…) Kdy v čele Komise i Evropské rady bude stát jeden předseda zvolený v celoevropských demokratických volbách.“

„Začali jsme s opravou střechy. Ale teď, když svítí slunce a dokud ještě svítí, musíme práci dokončit. (…) Odvažme tedy lana. Vyplujme z přístavu. A naberme do plachet příznivý vítr.“

Souvislosti

Každý rok v září přednáší předseda Evropské komise před Evropským parlamentem projev o stavu Unie, v němž bilancuje dosažené výsledky za předešlý rok a představuje priority na rok následující. Předseda Komise rovněž nastiňuje, jak bude Komise řešit nejnaléhavější výzvy, kterým Evropská unie čelí. Po projevu následuje rozprava v plénu. Tím se zahájí dialog s Evropským parlamentem a Radou, který vyústí ve vypracování pracovního programu Komise na další rok.

Kromě toho předseda Juncker a první místopředseda Timmermans dnes předsedovi Evropského parlamentu a předsednictví Rady zaslali prohlášení o záměru, v němž jsou podrobně popsána opatření v podobě právních předpisů a jiných iniciativ, která má Komise v úmyslu přijmout do konce příštího roku (2018). Tento postup je výslovně stanoven v Rámcové dohodě o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí z roku 2010.

 

Před 145 lety bylo uvedeno do provozu nádraží Praha-Vyšehrad

[quote]Krásná secesní budova nádraží v pražské čtvrti Vyšehrad vyrostla v roce 1872, nádraží na takzvané Pražské spojovací dráze mezi hlavním a smíchovským nádražím bylo zprovozněno 15. září toho roku. V roce 1960 však přestalo sloužit dopravě a od té doby chátrá, byť bylo vyhlášeno národní kulturní památkou, stejně jako dřevěná čekárna. Ta byla v roce 2008 protizákonně zbourána a roku 2014 byla zrušena i výhybna a kolejiště připadlo do obvodu železniční stanice Praha-Smíchov.[/quote]

Nádraží, zbořená čekárna i strážní domek byly prohlášeny za památku v roce 2000. V té době se o koupi budovy zajímalo několik zájemců. V roce 2001 přišla firma Nádraží se zájmem o pronajmutí, přičemž tam chtěla zbudovat multikulturní centrum s knihkupectvím, kavárnami, galerií, barem či kinosálem.

To se ale nezdařilo a nápady na obnovení provozu nádraží zhatily nové předpisy zakazující zřízení stanice v oblouku, v mírné zatáčce. O budovu se roku 2007 zajímala také radnice Prahy 2, která opět nabídla projekt kulturního a společenského centra. Předpokládané náklady na opravu činily už tehdy kolem 100 milionů korun.

České dráhy však budovu s okolím nakonec prodaly za nejvyšší nabídnutou cenu (42,5 milionu korun) firmě TIP Estate, za níž stála Wall Street Commercial Bank z městečka Veneta v Oregonu. Firma v roce 2008 nelegálně vykácela okolní topoly, lípy a keře a následně zbourala hrázděnou čekárnu. Památkáři jí za to vyměřili pokutu 100 tisíc korun.

Firma později přislíbila – již jako resktrukturalizovaná společnost RailCity Vyšehrad – další studii na využití rozpadající se památky. Čas ale běží a stav unikátní památky je stále neutěšenější.

Zdroj: ČTK

Na mýtném se v srpnu vybralo meziročně o šest procent více

[quote] V srpnu se na mýtném od kamionů a autobusů vybralo 867 milionů korun, což je meziročně o šest procent více. Vyplývá to ze statistik výběrčího mýta, společnosti Kapsch. V letošním roce se tak nepotvrzuje obecná zkušenost s prázdninovými poklesy výběru. I v červenci se totiž podařilo meziročně zvýšit výběr o šest procent. Společnost proto očekává, že se letos podaří poprvé za celý rok překonat desetimiliardovou hranici, výnosy podle ní dosáhnou 10,3 miliardy korun.[/quote]

Za deset let a osm měsíců získal stát z mýtného 84,3 miliardy korun, náklady na provoz systému v současnosti dosahují úrovně 15 procent vůči výnosům. Největší část peněz, 91,22 procenta, stát vybere od kamionů s hmotností nad 12 tun, na lehká nákladní vozidla zbývá 7,43 procenta a autobusy zaplatily 1,35 procenta vybraného mýta.

Polovina poplatků přitom připadá na vozidla v nejekologičtější kategorii, takzvané emisní třídě Euro 6, která platí nejnižší mýtné tarify. Třiatřicetiprocentní podíl drží vozy kategorie Euro 5.

Prostřednictvím mikrovlnných mýtných bran se mýtné v Česku vybírá od roku 2007 na více než 1400 kilometrech dálnic a vybraných částech silnic první třídy. Náklady na provoz systému dosáhly zhruba 15 procent z celkové vybrané částky.

Od roku 2019 ministerstvo dopravy počítá s rozšířením zpoplatnění sítě silnic první třídy o 900 kilometrů z nynějších zhruba 230 kilometrů. Zároveň se má systému ujmout nový správce vzešlý z výběrového řízení, do kterého se přihlásili čtyři uchazeči. Správcem tuzemského mýta tak může být jeho dosavadní provozovatel Kapsch nebo slovenský výběrčí SkyToll, maďarský National Toll Payment Services či německá firma T- Systems.

Měsíční výběry mýta:

Výběr v Kč Meziroční změna v procentech
leden 786,916.553 8,14
únor 799,126.951 0,10
březen 935,005.124 11,45
duben 804,380.021 -6,43
květen 921,972.329 6,56
červen 914,858.201 3,91
červenec 808,391.412 6,03
srpen 867,397.921 5,98
Celkem 6838,048.512 4,38

Zdroj: MYTO CZ

České dráhy nemusí platit milionovou pokutu za pronájem lokomotiv

[quote]České dráhy nemusí platit milionovou pokutu za pronájem lokomotiv Taurus od rakouských drah. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který ji firmě vyměřil, neuspěl s kasační stížností u Nejvyššího správního soudu, zjistila ČTK z webu soudu. Už předtím sankci zrušil Krajský soud v Brně, který loni rozhodl, že České dráhy zákon neporušily a pouze plnily závazky vyplývající z dohody o mezinárodní přeshraniční dopravě.[/quote]

Soudy odmítly argument antimonopolního úřadu, který tvrdil, že se dráhy dopustily správního deliktu tím, že si nepronajaly lokomotivy v žádném z druhů zadávacího řízení. Mluvčí ÚOHS Martin Švanda ČTK řekl, že úřad bude respektovat rozsudky správních soudů.

Dráhy se v případu bránily tím, že jde o standardní spolupráci s národním dopravcem sousedního státu a takzvanou vyrovnávku výkonů, která je běžná při spolupráci i s dalšími okolními státy. Krajský soud v Brně už loni konstatoval, že není možné považovat za pronájem lokomotiv ani stav, kdy se část smlouvy plní finančně.

,,Dráhy neučinily nic víc, než co by přesahovalo závazek České republiky v mezinárodní dopravě,“ řekl loni soudce Krajského soudu David Raus.

Antimonopolní úřad nyní musí přepracovat druhostupňové rozhodnutí v souladu s právním názorem rozsudku. České dráhy vedly s antimonopolním úřadem ještě totožný souběžný spor, v němž dostaly pokutu 1,2 milionu korun za smlouvy uzavřené v letech 2009 až 2012. V tomto případě už ÚOHS pokutu zrušil.

České dráhy v letech 2009 až 2012 uzavíraly každoročně se společností Österreichische Bundesbahnen smlouvy na pronájem lokomotiv Taurus. Jako jediné mohou vozit osobní soupravy Railjet na mezinárodních spojích mezi Prahou, Vídní a Štýrským Hradcem. První v Česku vyjela v roce 2014. V předchozích letech vozily rakouské lokomotivy standardní soupravy vlaků EuroCity mezi Českem a Rakouskem.

Také za railjety měly původně podle antimonopolního úřadu České dráhy platit pokutu. Úřad firmě vyměřil rekordní sankci za zakázky 25 milionů korun, řízení ale po letech zastavil.

Zdroj: ČTK

Silničáři u dálnic napočítali 1142 nelegálních billboardů

[quote]Silničáři dosud u dálnic napočítali 1142 nelegálně umístěných billboardů. Toto číslo ale představuje jen reklamní poutače u tzv. dálnic první třídy. Dálnice, které dříve byly označeny jako rychlostní silnice, ještě sečteny nebyly. Počet poutačů tak poroste. ČTK to řekl mluvčí Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Jan Rýdl. Silničáři již ministerstvu odeslali první balík s podklady k výzvám k odstranění.[/quote]

Prvních 30 podkladů odeslalo ŘSD v úterý na ministerstvo dopravy. To nyní musí vyzvat provozovatele billboardů k jejich odstranění, uvedl Rýdl. Nejvíce poutačů napočítali silničáři na dálnici D1, celkem 478. Dalších 151 poutačů pak silničáři napočítali na dálnici D5. Více než 100 jich pak bylo na dálnicích D2, D8 a D11.

Vytvoření evidence poutačů je prvním krokem k jejich zbourání. Úřady je na své náklady zlikvidují a peníze budou vymáhat po majitelích billboardů, případně po majitelích pozemků, na nichž stály. Odstranění billboardů z ochranného pásma dálnic a silnic první třídy vyžaduje novela zákona o pozemních komunikacích z roku 2012, která majitelům reklamních ploch nařizuje z bezpečnostních důvodů jejich odstranění, pokud jsou blíž než 250 metrů od dálnic a 50 metrů od silnic první třídy. Podle novely zákona mělo k 1. září od silnic v Česku zmizet na 3000 z celkem 25.000 poutačů.

Někteří provozovatelé poutače začali odstraňovat, jiní jen reklamní sdělení nahradili státní vlajkou. Tvrdí, že tím změnili charakter ploch, které již nadále nejsou reklamním zařízením tak, jak je definuje zákon.

Zatímco na dálnicích má povinnost odstraňovat nepovolené poutače ŘSD, na silnicích první třídy jde o věc krajů a jejich organizací. Nařízení o odstranění billboardů, motivované zvýšením bezpečnosti silničního provozu, se netýká zastavěných území, kde je zároveň nejvíc reklamních ploch.

Reklamní zařízení podle zákona o pozemních komunikacích může zobrazovat nejen klasickou reklamu, tedy sdělení s cílem dosažení zisku, ale může šířit i nekomerční informace, třeba kulturní, politické nebo vzdělávací.

Zdroj: ČTK

Ťok: Zprovoznění D8 bez omezení nic nebrání, otevře se 20. září

[quote]Nejnovější část dálnice D8 se řidičům otevře bez omezení 20. září. Práce na stabilizaci ale budou pokračovat, na jaře silničáři zpevní základy takzvané prackovické estakády. ČTK to řekl ministr dopravy Dan Ťok. Celá dálnice D8 je v provozu od konce loňského roku, uvedený úsek na Litoměřicku ale mohou řidiči zatím projíždět pouze v jednom jízdním pásu.[/quote]

,,Rada geotechnického monitoringu včera potvrdila, že je Prackovická estakáda na D8 bezpečná pro provoz ve všech čtyřech pruzích a můžeme za týden odstranit veškerá omezení. Na 20. září je dlouhodobě plánované testování v tunelech a cvičení integrovaného záchranného systému, kdy budeme muset tento úsek dálnice na půl dne uzavřít, a následně nejpozději v 17 hodin chceme pustit provoz v plném profilu,“ uvedl Ťok.

Omezení provozu souviselo s nestabilitou podloží v okolí. Ředitelství silnic a dálnic v uplynulých měsících nestabilní okolí zpevňovalo piloty a vysokotlakou injektáží betonu. Další injektáže silničáři plánují i na jaře, kvůli stavebním pracím se bude střídavě uzavírat vždy jeden ze dvou mostů.

Dálnice D8 z Prahy na Ústí nad Labem a dále k hranicím s Německem se dlouhodobě potýká s problémy se stabilitou podloží. Obecně známý je sesuv svahu na rozestavěnou dálnici u obce Dobkovičky v roce 2013. Nejnovější problémy se stabilitou podloží se objevily při stavbě estakády u obce Prackovice nad Labem zhruba kilometr severovýchodně od Dobkoviček, kde se odehrál první sesuv.

Na problémy se stabilitou okolních svahů ještě před zahájením stavebních prací upozorňovali ekologičtí aktivisté. Podle ministerstva dopravy bude tato dálnice nadále pečlivě sledována, nic ale nebrání tomu, aby sloužila motoristům.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář