Úterý, 14 května, 2024
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 872

Stav Unie v roce 2017: Chytit vítr do plachet

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker přednesl ve středu 13. září před poslanci Evropského parlamentu ve Štrasburku přednesl projev o stavu Unie v roce 2017, v němž představil své priority pro nadcházející rok a vizi, jakým směrem by se Evropská unie mohla do roku 2025 ubírat a předložil plán na vybudování jednotnější, silnější a demokratičtější.[/quote]

Materiál je velmi obsažený. Zveřejňujeme výtah z celkové informace, který je totožný s projevem, který přednesl v v Evropském parlamentě a prakticky ke každému podnapisu je přiložen informační přehled. Bude později k dispozici v samostatné brožuře.

Předseda Juncker prohlásil:

„Evropa má znovu vítr v plachtách. Pokud však této situace nevyužijeme, nikam se nedostaneme. (…) Měli bychom nastínit směr do budoucna. Mark Twain napsal, že po letech budeme více pociťovat zklamání nad tím, co jsme neudělali, než nad tím, co jsme udělali. Teď je čas vybudovat jednotnější, silnější a demokratičtější Evropu pro rok 2025“.

Projev předsedy Junckera v Evropském parlamentu doprovázelo přijetí konkrétních iniciativ Evropské komise v oblastech obchodu, prověřování investic, kybernetické bezpečnosti, průmyslu, dat a demokracie, které přeměňují slova v skutky.

Podrobnější informace o některých z hlavních témat, která předseda Komise ve svém projevu zmínil, jsou obsaženy ve zveřejněných informačních přehledech.

Hlavní sdělení projevu o stavu Unie v roce 2017 Vítr v plachtách:

„Deset let po vypuknutí krize se evropské hospodářství konečně vzpamatovává. A díky tomu se vrací i důvěra. Představitelé 27 členských zemí, Parlament a Komise směřují vývoj Evropy zpět k Unii. Společně vracíme Unii její jednotu.“

Zachovat směr

„Když se díváme do budoucnosti, nemůžeme si dovolit nechat se svést z cesty. (…) Musíme dokončit, co jsme v Bratislavě začali.“

Obchod: „Partneři z celého světa čekají v řadě, aby s námi uzavřeli obchodní dohody. (…) V těchto dnech navrhujeme zahájit obchodní jednání s Austrálií a Novým Zélandem“.„Chtěl bych říci jednou pro vždy: nejsme naivními zastánci volného obchodu. Evropa musí vždy bránit své strategické zájmy. Proto dnes navrhujeme nový rámec EU pro prověřování investic.“

Průmysl: „Na historii našeho automobilového průmyslu jsem hrdý. Ale jsem šokován, když jsou spotřebitelé vědomě a úmyslně klamáni, a vyzývám automobilový průmysl, aby vyšel s pravdou ven a situaci napravil. Nová průmyslová strategie, kterou dnes předkládáme, pomůže našemu průmyslu zachovat si náskok nebo se dostat do čela, pokud jde o inovace, digitalizaci a dekarbonizaci.“

Boj proti změně klimatu: „S ohledem na propad ambicí ve Spojených státech to bude Evropa, kdo zajistí, abychom z naší planety učinili opět skvělé místo, neboť je společným dědictvím celého lidstva.“

Kybernetická bezpečnost: „Kybernetické útoky mohou být pro stabilitu demokracie a hospodářství nebezpečnější než děla a tanky. (…) Komise dnes navrhuje nové nástroje, včetně evropské agentury pro kybernetickou bezpečnost, aby nás pomohly chránit.“

Migrace: „Evropa je a musí zůstat světadílem solidarity, kde mohou nalézt útočiště ti, kdo prchají před pronásledováním.“ „Máme společné hranice, ale ochranu členských států, které jsou kvůli své zeměpisné poloze v první linii, nelze nechat na nich samotných. Společné hranice a společná ochrana musí jít ruku v ruce.“

„Nemůžu hovořit o migraci, aniž bych vyjádřil velké uznání Itálii za její neúnavnou a ušlechtilou práci. (…) Itálie totiž zachraňuje evropskou čest ve Středomoří.“

Evropský sbor solidarity: „Jsem velmi hrdý na mladé Evropany (…), kteří se zapojují do činností v rámci našeho nového Evropského sboru solidarity. Díky nim získává evropská solidarita reálný rozměr.“

Afrika: „Musíme rovněž projevit solidaritu s Afrikou. Afrika je vznešený a mladý kontinent, kolébka lidstva. Náš svěřenský fond EU-Afrika ve výši 2,7 miliardy EUR vytváří pracovní příležitosti na celém kontinentu.“

Rozvinout plachty

Nyní nastal čas využít prvních závěrů z této diskuse [o budoucnosti Evropy]. Je čas přejít od myšlenek k činům. Od diskuse k rozhodnutí. Rád bych Vám dnes představil svou vizi: „můj vlastní „ scénář číslo šest“.“

„Pro mě je Evropa mnohem víc, než jen jednotný trh. Víc než peníze, víc než euro. Vždy šlo o hodnoty.“

Od východu na západ: „Evropa se rozkládá od Viga až po Varnu. Od Španělska až po Bulharsko. Od východu na západ: Evropa musí dýchat oběma plícemi. Jinak by našemu kontinentu mohl dojít dech.“

Vysílání pracovníků: „V Unii, kde jsou si všichni rovni, není možné, aby se na některé pracovníky pohlíželo jako na pracovníky druhé kategorie. Za stejnou práci na stejném místě by měl být stejný plat.“

Evropský orgán pro pracovní záležitosti: „Je absurdní, že máme pouze orgán pro bankovnictví, ale nikoli orgán pro pracovní záležitosti, který by zajišťoval spravedlnost na našem jednotném trhu. Tento úřad vytvoříme.“

Dvojí kvalita potravin: „V Unii, kde jsou si všichni občané rovni, není možné, aby někteří spotřebitelé byli považováni za spotřebitele druhé kategorie. Je pro mě nepřijatelné, aby se v některých částech Evropy spotřebitelům prodávaly potraviny nižší kvality než v jiných zemích (…) Slováci si nezasluhují rybí prsty s nižším obsahem rybího masa. Maďaři pokrmy s nižším obsahem masa. Češi čokoládu s nižším obsahem kakaa.“

Právní stát: „V Evropě právní stát nahradil právo silnější ho. (…) Právní stát je v Evropské unii povinný. Je to nezbytnost.“ „Rozhodnutí Soudního dvora musí respektovat všichni. Omezit tuto zásadu nebo omezit nezávislost vnitrostátních soudů znamená odepřít občanům jejích základní práva.“

Schengenský prostor: „Pokud chceme zesílit ochranu našich vnějších hranic, musíme Schengenský prostor okamžitě otevřít i pro Bulharsko a Rumunsko. Řádné členství v něm bychom měli povolit i Chorvatsku, jakmile splní všechna kritéria.“ „

Eurozóna: ,,Pokud chceme, aby euro náš kontinent sjednocovalo, nikoli rozdělovalo, mělo by být více než jen měnou vybrané skupiny zemí. Euro má být jednotnou měnou celé Evropské unie.“

Rozšíření: „Musíme udržovat věrohodnou perspektivu rozšíření vůči zemím západního Balkánu. (…) Je zřejmé, že během našeho funkčního období již k dalšímu rozšíření nedojde. (… ) Po něm však bude počet členů Evropské unie vyšší než 27.“

Turecko: „Turecko už nějaký čas kráčí zcela jiným směrem než do Evropské unie.“

,,Novináři patří do zpravodajských studií, nikoli do vězení. Patří tam, kde vládne svoboda projevu. Těm, kteří jsou v Turecku u moci, bych rád vzkázal: Propusťte naše novináře.“

Hlasování kvalifikovanou většinou v otázkách daní: „Jsem důrazně pro to, abychom o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob, spravedlivém zdanění digitálního průmyslu a o daních z finančních transakcí rozhodovali kvalifikovanou většinou.“

Evropský ministr hospodářství a financí: „Potřebujeme evropského ministra hospodářství a financí: ministra, který prosazuje a podporuje strukturální reformy v našich členských státech.“ „Nepotřebujeme paralelní struktury. (…) Parlamentem eurozóny je Evropský parlament.“

Boj proti terorismu: „Navrhuji vytvořit evropskou zpravodajskou jednotku, která zajistí automatické předávání informací o teroristech a zahraničních bojovnících mezi zpravodajskými službami a policií.“

Silnější pozice na mezinárodní scéně: „Chci, aby členské státy zvážily, o kterých otázkách zahraniční politiky by se mohlo rozhodovat namísto jednomyslně kvalifikovanou většinou. Smlouva to již umožňuje.“

Zlepšování právní úpravy: „Neměli bychom zasahovat do každodenního života evropských občanů. (…) Neměli bychom produkovat záplavu nových iniciativ nebo usilovat o stále větší pravomoci. V odůvodněných případech bychom měli pravomoci dát zpět členským státům.“

„Ustavím pracovní skupinu pro subsidiaritu a proporcionalitu, která počínaje od tohoto měsíce velmi kriticky přezkoumá všechny politické oblasti, aby bylo zajištěno, že budeme jednat pouze v případech, kdy EU přináší nějakou hodnotu navíc.“

Institucionální reforma: „Evropa by fungovala lépe, kdybychom sloučili funkci předsedy Evropské komise s rolí předsedy Evropské rady. (…) Evropa by byla srozumitelnější, pokud by loď řídil jeden kapitán. (…) Skutečnou povahu Evropské unie jakožto unie států a unie občanů by lépe odráželo, pokud bychom měli jen jednoho předsedu.“ „Pokud chcete posílit evropskou demokracii, nemůžete zvrátit demokratický pokrok, který přineslo vytvoření tzv. předních kandidátů – ‚Spitzenkandidaten‘.“

Plán na vybudování silnější, spravedlivější a jednotnější Evropy

„Naše budoucnost nemůže zůstat jen scénářem. (…) Musíme naši budoucí Unii začít připravovat už dnes.“

„Od 30. března 2019 budeme Unií 27 států. Na tuto chvíli bychom se měli dobře připravit, jak ve 27 členských státech, tak v orgánech EU.“

„Doufám, že 30. března 2019 bude pro Evropany dnem, kdy bude celá Unie ctít společné hodnoty. Kdy všechny členské státy budou plně respektovat principy právního státu. (…) Kdy základy hospodářské a měnové unie budou stát pevně, abychom mohli bránit svou jednotnou měnu, v časech dobrých i zlých, aniž bychom museli žádat o pomoc zvenčí. (…) Kdy v čele Komise i Evropské rady bude stát jeden předseda zvolený v celoevropských demokratických volbách.“

„Začali jsme s opravou střechy. Ale teď, když svítí slunce a dokud ještě svítí, musíme práci dokončit. (…) Odvažme tedy lana. Vyplujme z přístavu. A naberme do plachet příznivý vítr.“

Souvislosti

Každý rok v září přednáší předseda Evropské komise před Evropským parlamentem projev o stavu Unie, v němž bilancuje dosažené výsledky za předešlý rok a představuje priority na rok následující. Předseda Komise rovněž nastiňuje, jak bude Komise řešit nejnaléhavější výzvy, kterým Evropská unie čelí. Po projevu následuje rozprava v plénu. Tím se zahájí dialog s Evropským parlamentem a Radou, který vyústí ve vypracování pracovního programu Komise na další rok.

Kromě toho předseda Juncker a první místopředseda Timmermans dnes předsedovi Evropského parlamentu a předsednictví Rady zaslali prohlášení o záměru, v němž jsou podrobně popsána opatření v podobě právních předpisů a jiných iniciativ, která má Komise v úmyslu přijmout do konce příštího roku (2018). Tento postup je výslovně stanoven v Rámcové dohodě o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí z roku 2010.

 

Před 145 lety bylo uvedeno do provozu nádraží Praha-Vyšehrad

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Krásná secesní budova nádraží v pražské čtvrti Vyšehrad vyrostla v roce 1872, nádraží na takzvané Pražské spojovací dráze mezi hlavním a smíchovským nádražím bylo zprovozněno 15. září toho roku. V roce 1960 však přestalo sloužit dopravě a od té doby chátrá, byť bylo vyhlášeno národní kulturní památkou, stejně jako dřevěná čekárna. Ta byla v roce 2008 protizákonně zbourána a roku 2014 byla zrušena i výhybna a kolejiště připadlo do obvodu železniční stanice Praha-Smíchov.[/quote]

Nádraží, zbořená čekárna i strážní domek byly prohlášeny za památku v roce 2000. V té době se o koupi budovy zajímalo několik zájemců. V roce 2001 přišla firma Nádraží se zájmem o pronajmutí, přičemž tam chtěla zbudovat multikulturní centrum s knihkupectvím, kavárnami, galerií, barem či kinosálem.

To se ale nezdařilo a nápady na obnovení provozu nádraží zhatily nové předpisy zakazující zřízení stanice v oblouku, v mírné zatáčce. O budovu se roku 2007 zajímala také radnice Prahy 2, která opět nabídla projekt kulturního a společenského centra. Předpokládané náklady na opravu činily už tehdy kolem 100 milionů korun.

České dráhy však budovu s okolím nakonec prodaly za nejvyšší nabídnutou cenu (42,5 milionu korun) firmě TIP Estate, za níž stála Wall Street Commercial Bank z městečka Veneta v Oregonu. Firma v roce 2008 nelegálně vykácela okolní topoly, lípy a keře a následně zbourala hrázděnou čekárnu. Památkáři jí za to vyměřili pokutu 100 tisíc korun.

Firma později přislíbila – již jako resktrukturalizovaná společnost RailCity Vyšehrad – další studii na využití rozpadající se památky. Čas ale běží a stav unikátní památky je stále neutěšenější.

Zdroj: ČTK

Na mýtném se v srpnu vybralo meziročně o šest procent více

Od
Michaela Drábková
-

[quote] V srpnu se na mýtném od kamionů a autobusů vybralo 867 milionů korun, což je meziročně o šest procent více. Vyplývá to ze statistik výběrčího mýta, společnosti Kapsch. V letošním roce se tak nepotvrzuje obecná zkušenost s prázdninovými poklesy výběru. I v červenci se totiž podařilo meziročně zvýšit výběr o šest procent. Společnost proto očekává, že se letos podaří poprvé za celý rok překonat desetimiliardovou hranici, výnosy podle ní dosáhnou 10,3 miliardy korun.[/quote]

Za deset let a osm měsíců získal stát z mýtného 84,3 miliardy korun, náklady na provoz systému v současnosti dosahují úrovně 15 procent vůči výnosům. Největší část peněz, 91,22 procenta, stát vybere od kamionů s hmotností nad 12 tun, na lehká nákladní vozidla zbývá 7,43 procenta a autobusy zaplatily 1,35 procenta vybraného mýta.

Polovina poplatků přitom připadá na vozidla v nejekologičtější kategorii, takzvané emisní třídě Euro 6, která platí nejnižší mýtné tarify. Třiatřicetiprocentní podíl drží vozy kategorie Euro 5.

Prostřednictvím mikrovlnných mýtných bran se mýtné v Česku vybírá od roku 2007 na více než 1400 kilometrech dálnic a vybraných částech silnic první třídy. Náklady na provoz systému dosáhly zhruba 15 procent z celkové vybrané částky.

Od roku 2019 ministerstvo dopravy počítá s rozšířením zpoplatnění sítě silnic první třídy o 900 kilometrů z nynějších zhruba 230 kilometrů. Zároveň se má systému ujmout nový správce vzešlý z výběrového řízení, do kterého se přihlásili čtyři uchazeči. Správcem tuzemského mýta tak může být jeho dosavadní provozovatel Kapsch nebo slovenský výběrčí SkyToll, maďarský National Toll Payment Services či německá firma T- Systems.

Měsíční výběry mýta:

Výběr v Kč Meziroční změna v procentech
leden 786,916.553 8,14
únor 799,126.951 0,10
březen 935,005.124 11,45
duben 804,380.021 -6,43
květen 921,972.329 6,56
červen 914,858.201 3,91
červenec 808,391.412 6,03
srpen 867,397.921 5,98
Celkem 6838,048.512 4,38

Zdroj: MYTO CZ

České dráhy nemusí platit milionovou pokutu za pronájem lokomotiv

Od
Michaela Drábková
-

[quote]České dráhy nemusí platit milionovou pokutu za pronájem lokomotiv Taurus od rakouských drah. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který ji firmě vyměřil, neuspěl s kasační stížností u Nejvyššího správního soudu, zjistila ČTK z webu soudu. Už předtím sankci zrušil Krajský soud v Brně, který loni rozhodl, že České dráhy zákon neporušily a pouze plnily závazky vyplývající z dohody o mezinárodní přeshraniční dopravě.[/quote]

Soudy odmítly argument antimonopolního úřadu, který tvrdil, že se dráhy dopustily správního deliktu tím, že si nepronajaly lokomotivy v žádném z druhů zadávacího řízení. Mluvčí ÚOHS Martin Švanda ČTK řekl, že úřad bude respektovat rozsudky správních soudů.

Dráhy se v případu bránily tím, že jde o standardní spolupráci s národním dopravcem sousedního státu a takzvanou vyrovnávku výkonů, která je běžná při spolupráci i s dalšími okolními státy. Krajský soud v Brně už loni konstatoval, že není možné považovat za pronájem lokomotiv ani stav, kdy se část smlouvy plní finančně.

,,Dráhy neučinily nic víc, než co by přesahovalo závazek České republiky v mezinárodní dopravě,“ řekl loni soudce Krajského soudu David Raus.

Antimonopolní úřad nyní musí přepracovat druhostupňové rozhodnutí v souladu s právním názorem rozsudku. České dráhy vedly s antimonopolním úřadem ještě totožný souběžný spor, v němž dostaly pokutu 1,2 milionu korun za smlouvy uzavřené v letech 2009 až 2012. V tomto případě už ÚOHS pokutu zrušil.

České dráhy v letech 2009 až 2012 uzavíraly každoročně se společností Österreichische Bundesbahnen smlouvy na pronájem lokomotiv Taurus. Jako jediné mohou vozit osobní soupravy Railjet na mezinárodních spojích mezi Prahou, Vídní a Štýrským Hradcem. První v Česku vyjela v roce 2014. V předchozích letech vozily rakouské lokomotivy standardní soupravy vlaků EuroCity mezi Českem a Rakouskem.

Také za railjety měly původně podle antimonopolního úřadu České dráhy platit pokutu. Úřad firmě vyměřil rekordní sankci za zakázky 25 milionů korun, řízení ale po letech zastavil.

Zdroj: ČTK

Silničáři u dálnic napočítali 1142 nelegálních billboardů

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Silničáři dosud u dálnic napočítali 1142 nelegálně umístěných billboardů. Toto číslo ale představuje jen reklamní poutače u tzv. dálnic první třídy. Dálnice, které dříve byly označeny jako rychlostní silnice, ještě sečteny nebyly. Počet poutačů tak poroste. ČTK to řekl mluvčí Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Jan Rýdl. Silničáři již ministerstvu odeslali první balík s podklady k výzvám k odstranění.[/quote]

Prvních 30 podkladů odeslalo ŘSD v úterý na ministerstvo dopravy. To nyní musí vyzvat provozovatele billboardů k jejich odstranění, uvedl Rýdl. Nejvíce poutačů napočítali silničáři na dálnici D1, celkem 478. Dalších 151 poutačů pak silničáři napočítali na dálnici D5. Více než 100 jich pak bylo na dálnicích D2, D8 a D11.

Vytvoření evidence poutačů je prvním krokem k jejich zbourání. Úřady je na své náklady zlikvidují a peníze budou vymáhat po majitelích billboardů, případně po majitelích pozemků, na nichž stály. Odstranění billboardů z ochranného pásma dálnic a silnic první třídy vyžaduje novela zákona o pozemních komunikacích z roku 2012, která majitelům reklamních ploch nařizuje z bezpečnostních důvodů jejich odstranění, pokud jsou blíž než 250 metrů od dálnic a 50 metrů od silnic první třídy. Podle novely zákona mělo k 1. září od silnic v Česku zmizet na 3000 z celkem 25.000 poutačů.

Někteří provozovatelé poutače začali odstraňovat, jiní jen reklamní sdělení nahradili státní vlajkou. Tvrdí, že tím změnili charakter ploch, které již nadále nejsou reklamním zařízením tak, jak je definuje zákon.

Zatímco na dálnicích má povinnost odstraňovat nepovolené poutače ŘSD, na silnicích první třídy jde o věc krajů a jejich organizací. Nařízení o odstranění billboardů, motivované zvýšením bezpečnosti silničního provozu, se netýká zastavěných území, kde je zároveň nejvíc reklamních ploch.

Reklamní zařízení podle zákona o pozemních komunikacích může zobrazovat nejen klasickou reklamu, tedy sdělení s cílem dosažení zisku, ale může šířit i nekomerční informace, třeba kulturní, politické nebo vzdělávací.

Zdroj: ČTK

Ťok: Zprovoznění D8 bez omezení nic nebrání, otevře se 20. září

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Nejnovější část dálnice D8 se řidičům otevře bez omezení 20. září. Práce na stabilizaci ale budou pokračovat, na jaře silničáři zpevní základy takzvané prackovické estakády. ČTK to řekl ministr dopravy Dan Ťok. Celá dálnice D8 je v provozu od konce loňského roku, uvedený úsek na Litoměřicku ale mohou řidiči zatím projíždět pouze v jednom jízdním pásu.[/quote]

,,Rada geotechnického monitoringu včera potvrdila, že je Prackovická estakáda na D8 bezpečná pro provoz ve všech čtyřech pruzích a můžeme za týden odstranit veškerá omezení. Na 20. září je dlouhodobě plánované testování v tunelech a cvičení integrovaného záchranného systému, kdy budeme muset tento úsek dálnice na půl dne uzavřít, a následně nejpozději v 17 hodin chceme pustit provoz v plném profilu,“ uvedl Ťok.

Omezení provozu souviselo s nestabilitou podloží v okolí. Ředitelství silnic a dálnic v uplynulých měsících nestabilní okolí zpevňovalo piloty a vysokotlakou injektáží betonu. Další injektáže silničáři plánují i na jaře, kvůli stavebním pracím se bude střídavě uzavírat vždy jeden ze dvou mostů.

Dálnice D8 z Prahy na Ústí nad Labem a dále k hranicím s Německem se dlouhodobě potýká s problémy se stabilitou podloží. Obecně známý je sesuv svahu na rozestavěnou dálnici u obce Dobkovičky v roce 2013. Nejnovější problémy se stabilitou podloží se objevily při stavbě estakády u obce Prackovice nad Labem zhruba kilometr severovýchodně od Dobkoviček, kde se odehrál první sesuv.

Na problémy se stabilitou okolních svahů ještě před zahájením stavebních prací upozorňovali ekologičtí aktivisté. Podle ministerstva dopravy bude tato dálnice nadále pečlivě sledována, nic ale nebrání tomu, aby sloužila motoristům.

Zdroj: ČTK

Dopravní fakulta v Pardubicích připravuje obory leteckých profesí

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Dopravní fakulta Jana Pernera Univerzity Pardubice připravuje akreditaci bakalářských oborů letecké dopravy. Chce je otevřít v akademickém roce 2020/2021. Na škole budou studovat budoucí dopravní piloti, letoví dispečeři i letečtí technici.[/quote]

,,Do letošního roku jsme se věnovali pouze pozemním druhům dopravy, zejména silniční a železniční, letecká doprava tu byla okrajově. Od ledna jsme přijali odborníky na letectví a nové obory s námi budují,“ řekl proděkan pro rozvoj Radovan Soušek.

O studium leteckých profesí je velký zájem, v České republice je však nabízí pouze ČVUT v Praze. Poptávku po studiu zdaleka nenaplňuje, navíc část kapacity přijímaných studentů tamní dopravní fakulta letos vyčlenila pro čínské zájemce. Čína před časem uvolnila letecký trh, očekává se proto jeho velká expanze.

,,V těchto oborech je nulová nezaměstnanost, pilotů i techniků je obrovský nedostatek. Absolventi získávají určitou prestiž a díky sjednocenému trhu mají uplatnění v jakékoliv letecké společnosti v Evropě i ve státech, které akcentují normy Evropské unie,“ uvedl vedoucí oddělení letecké dopravy Vladimír Němec.

Pardubická fakulta již získala osvědčení od Evropské agentury pro bezpečnost civilního letectví k přípravě akreditací profesí pro letectví. Ještě před dokončením akreditačního procesu Národního akreditačního úřadu nabídne studentům volitelné předměty týkající se letecké dopravy v rámci současných oborů.

Zároveň již může školit zájemce o profesní zkoušky, na jejichž základě pak získají profesní licenci. Teoretickou průpravu zajišťuje škola, praktický výcvik poskytují průmysloví partneři. Fakulta také spolupracuje s výrobci letadel, které praktický výcvik provádějí.

Teoretické vzdělání budou mít studenti zdarma. Praktickou výuku si musí uhradit. Například pilotní průkaz na dopravní letadlo stojí kolem 800.000 korun.

,,Bankovní sektor se naučil dávat studentům půjčky, proplácí faktury od průmyslového partnera. Splatnost posouvá o tři roky po dokončení studia. V Praze mělo kolem 80 procent studentů financování zabezpečeno od rodičů,“ uvedl Němec.

Zdroj: ČTK

ČD modernizují vagony na trati z Č. Budějovic do Prahy

Od
Michaela Drábková
-

[quote]České dráhy (ČD) představily pět modernizovaných vozů ze soupravy, jež včera prvně vyjela z Českých Budějovic do Prahy. Vagony na lince R17 mají zčásti předělaný interiér. Jde o investici za 15 milionů Kč. Národní dopravce promění během tří měsíců přes 70 vozů.[/quote]

Zmizely kritizované koženkové sedačky.

,,Ty klasické, červené. Přečalounily se, aby byl jednotný design potahů, a není to koženka, ale mikroplyš, který je i v jiných vlacích,“ řekla mluvčí ČD Radka Pistoriusová.

Ve druhé třídě mají modrou barvu, v první červenou. Jde o vozy staré přes 30 let, které vyrobila vagonka ve východoněmeckém Budyšíně.

Okna mají nová těsnění, přibyla výstražná oranžová světla, jež se rozsvítí, když jsou dveře do vagonu špatně zavřené, upravené jsou záchody. Renovované vagony budou na této lince jezdit zhruba dva roky.

,,Než pořídíme další moderní vozy,“ řekl člen představenstva ČD Michal Štěpán.

Do revitalizace a zlepšení vagonů dají letos České dráhy 905 milionů korun.

,,Zahrnuje to třeba modernizaci interiéru pendolina,“ podotkla Pistoriusová.

České dráhy, které denně vypraví 7000 spojů, předělávají vagony v depech kolejových vozidel v Plzni a Praze. Práce zahrnují i seřízení oken a dveří, opravu toalet, čištění interiérů a revizi centrálního zavírání nástupních dveří. Staré vagony se podle mluvčí takto modernizují posledních sedm let.

,,Někdy se předělají úplně, tohle je částečná úprava, aby to bylo pro cestující alespoň trochu lepší,“ řekla Pistoriusová.

Modernizaci ocenila i hejtmanka Středočeského kraje Jaroslava Pokorná Jermanová. Chce, aby vlaky jezdilo ještě víc lidí, zejména těch, kteří dojíždějí do Prahy auty.

,,Společně se vznikem P+R parkovišť, kde teď kraj prověřil 107 lokalit, je toto jedna z možností, jak řidiče k přesednutí do vlaku motivovat,“ řekla hejtmanka Jermanová. 

Letos dá Středočeský kraj na železniční dopravu 1,6 miliardy korun.

Rychlíky linky R 17 jezdí z pražského nádraží v Holešovicích a pokračují přes hlavní nádraží do Benešova, Olbramovic, Tábora, Plané nad Lužnicí, Veselí nad Lužnicí a Českých Budějovic. Do krajského města směřují od loňska také Jižní expresy, ty již mají moderní vozy. Kromě toho spojují hlavní město s jižními Čechami i rychlíky linky R26, kdy motorové soupravy jezdí do Českých Budějovic přes Beroun, Zdice, Příbram, Písek a Protivín.

Zdroj: ČTK

Logistika jako konkurenční výhoda

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Logistika není jen o skladování a přepravě, je to umění řešit co nejefektivněji dodavatelský řetězec i optimální distribuci zboží k zákazníkům za předpokladu bezprostředního toku dat a informací. Nedílnou součástí je v moderní logistice i schopnost dosahovat dlouhodobé strategie a současně plnit urgentní cíle.[/quote]

Každé průmyslové odvětví má svá specifika a logistika musí přesně odpovídat konkrétním požadavkům na balení, tranzitní čas, druh přepravy, teplotu, pohyb informací apod. Dobrá logistická firma analyzuje a navrhuje optimální řešení pro daný obor, zboží, lokalitu a termín, přičemž nezapomíná na otázky společenské odpovědnosti a jde ve shodě s požadavky v oblasti životního prostředí.

„Trendem je zeštíhlení materiálových toků a efektivní alokace zdrojů. My však jako stěžejní procesy vnímáme procesy. Správně nastavené a optimální logistické procesy totiž nejen uspoří náklady, ale přinášejí podnikům i dobré jméno a konkurenční výhody – díky včasnému dodání zásilek, otevřené a férové komunikaci, rychlému sdílení informací a kvalitnímu servisu,“ říká Alexandros Koranis, ředitel GTL, spol. s r. o.

 

Logistická firma by neměla být jen dodavatelem, ale více partnerem, který pomáhá firmě dosahovat lepšího konkurenčního postavení spolehlivými, včasnými a přesnými dodávkami materiálu, výrobků, zboží či náhradních dílů. A sama musí sledovat logistické trendy, které v současnosti spatřujeme v oblasti skladových systémů, nových IT řešení pro sklady a distribuční centra. Někdy je výhodné spolupracovat s firmou, která působí globálně, jindy je ve specifických teritoriích lepší využít specialistu, který má lokální znalosti a zaměstnance s odpovídajícími zkušenostmi.

„V naší firmě jdeme cestou lokální specializace. Nejsme tedy globálním hráčem, ale zaměřujeme se na skladovou logistiku a silniční přepravu kusových i kamionových zásilek mezi Českou republikou a nejvýznamnějšími zeměmi Balkánského poloostrova, kde se snažíme být pro zákazníky jistotou a partnerem,“doplňuje David Meduna, manažer kvality GTL.

GTL nabízí přepravy ekonomickou formou sběrné služby a se znalostmi balkánských jazyků a mentality. Zaměřuje se na Turecko, Řecko, Rumunsko, Bulharsko, Makedonii, Moldávii a Srbsko. Dalšími službami GTL je skladování a cross-docking vč. služeb s přidanou hodnotou – kompletování, ochranné balení, přebalení, kontrola kvality a etiketování – sklad v Říčanech u Prahy nedaleko D1.

Zdroj: GTL, spol. s.r.o.

Nová pravidla zabezpečení dodávek plynu v Evropě

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Komise vítá výraznou podporu Evropského parlamentu 12. září návrhu nového nařízení k bezpečnosti regulace dodávek plynu. Je zaměřena k zabráně potenciální krize dodávek a nadto uplatňuje poprvé princip solidarity.  [/quote]

Nová pravidla budou klást solidaritu poprvé na první místo, pokud jde o řešení důsledků přerušení dodávky plynu. Zajišťují regionálně koordinovaný a společný přístup k bezpečnosti dodávek mezi členskými státy EU. To staví EU do lepší pozice při prevenci a při řízení výpadků plynu, kdyby k němu v krizi došlo. Bude platit zásada solidarity. Členské státy pomohou svým sousedům v případě vážné krize, takže evropské domácnosti nevychladnou.

Zajištění dodávek energie evropským spotřebitelům je jedním ze základních kamenů energetické unie, která je klíčovou prioritou Junckerovy komise.
Místopředseda Evropské komise pro energetickou unii Maroš Ševčovič přivítal proběhlé hlasování Evropského parlamentu zejména proto, že „energetická bezpečnost je jedním z klíčových prvků Energetické unie. V této souvislosti je solidarita, užší regionální spoluprací a průhlednost smluv na dodávky plynu jádrem nové strategie. Zajistili jsme slib daný našim občanům, že se nepotřebují pro budoucno obávat, že budou bez topení, zatím co průmyslu bude zajištěn.

Komisař pro klimatické změny a energetiku Miguel Arias Cañete zdůraznil:

„Hlasování Evropského parlamentu posiluje energetickou bezpečnost v Evropě a zvyšuje solidaritu a spolupráci mezi členskými státy. S novými pravidly jsme lépe schopni předcházet případným plynovým krizím a řešit je. Tím se staneme efektivnější, zajistíme dodávky energie a snížíme náklady pro spotřebitele.“

Hlavní zlepšení

– Zavedení zásady solidarity: v případě vážné plynové krize pomohou sousední členské státy zajistit dodávky plynu domácnostem a základním sociálním službám.

– Užší regionální spolupráce: regionální skupiny usnadňují společné posouzení společných rizik bezpečnosti dodávek a rozvoj a dohodu o společných preventivních a nouzových opatřeních.

– Větší transparentnost: společnosti zabývající se zemním plynem budou muset oznámit dlouhodobé smlouvy, které jsou relevantní pro zabezpečení dodávek (28% roční spotřeby plynu v členském státě¨).

Další kroky

Po schválení ze strany spoluzákonodárců, Evropského parlamentu a Rady ministrů EU bude revidované nařízení o bezpečnosti dodávky plynu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupí v platnost 20 dní po zveřejnění.

Souvislosti

Po plynových krizích v letech 2006 a 2009 EU posílila svou bezpečnost dodávek zemního plynu zejména přijetím prvního nařízení o bezpečnosti dodávek plynu v roce 2010. Toto nařízení z roku 2010 již požadovalo, aby členské státy připravily a sdílely plány s vnitrostátními opatřeními pro krizové situace prevence a zmírňování, povinnost společností zajistit dodávky plynu chráněným zákazníkům i v případě přerušení dodávky a předpokládalo instalace úprav pro obousměrné dodávky (reverzní toky).
Evropská strategie energetické bezpečnosti a zátěžové testy odolnosti evropského plynárenského systému ukázaly, že mnohé země EU jsou stále zranitelné v případě  přerušení dodávek. Navíc geopolitický kontext a důvěra EU pokud jde o dovoz plynu zdůraznily, že zajištění dodávek plynu zůstává prioritou. Komise proto dospěla k závěru, že je lepší koordinace mezi členskými státy nejlepším způsobem, jak vyřešit zbývající nedostatky stávajících právních předpisů. Nové nařízení představuje ústřední část balíčku udržitelné energetické bezpečnosti, předloženého Komisí v únoru 2016 (viz IP/16/2094). Spolu s nedávno přijatým revidovaným právním předpisem o mezivládních dohodách (viz IP/16/4311) tento balíček hraje významnou roli při zvyšování transparentnosti na trhu s plynem a při posilování odolnosti EU vůči přerušením dodávky plynu.

Plyn pokrývá přibližně čtvrtinu poptávky po energii v EU. Zdá se, že současná roční poptávka po plynu ve výši přibližně 400 miliard kubických metrů bude v následujících letech relativně stabilní.

Přibližně 65 % plynu EU je dovezeno – jeho hlavními dodavateli jsou Rusko, Norsko a Alžírsko.

More information Security of gas supplies Energy Union

IP/17/3203

Press contacts:

Anna-Kaisa ITKONEN (+32 2 29 56186)

Nicole BOCKSTALLER (+32 2 295 25 89)

General public inquiries: Europe Direct by phone 00 800 67 89 10 11 or by email
1...871872873...891Strana 872 z 891

Logistický kalendář

© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253