Domů Blog Strana 1041

Zaměstnancům dopravního podniku stoupnou letos i příští rok mzdy

Pražský dopravní podnik (DPP) letos zvýší zaměstnancům mzdy o 4,8 procenta a příští rok o 7,4 procenta. Vyplývá to ze znění dodatku ke kolektivní smlouvě mezi vedením DPP a odbory. Průměrná mzda v DPP je 36.433 korun, firma zaměstnává zhruba 11.000 lidí. Platy se mají navyšovat od 1. července. Smlouvu musí ještě schválit všech 23 odborových organizací, dvě z nich ji ale dosud nepodepsaly.

„Je to pro mě velkým zklamáním, že vzájemné dohodě bohužel brání dvě odborové organizace, u kterých je organizováno cca tři procenta zaměstnanců,“ uvedl personální ředitel DPP Jiří Špička. Smlouvu zatím nepodepsaly odborové svazy ZO OS DP Metro Praha o. z. strojvedoucí a OO ZDRAVÉ ODBORY.

Pokud zbylé dva odborové svazy smlouvu podepíšou, nejvíc přidáno by měli dostat řidiči, kterým se zvýší výkonnostní odměny měsíčně z deseti na 20 procent. Řidiči v DPP berou 37.719 korun. Podle generálního ředitele DPP Martina Gillara podnik reaguje na situaci na trhu práce a snaží se zvýšením platů mimo jiné zabránit případným odchodům řidičů. Gillar ČTK řekl, že peníze na zvýšení platů v letošním roce najde podnik v rámci úspor nákladů.

Kromě zvýšení mezd chce vedení DPP navýšit všem zaměstnancům také příplatky za délku dosažené odborné praxe v podniku.

Vedení DPP uzavřelo v minulosti s odbory dodatek kolektivní smlouvy, podle kterého se mělo řídit zvyšování mezd do roku 2020. Loni na podzim odboráři zažádali o znovuotevření smlouvy. Následně začala jednání.

Mzdové prostředky DPP se letos navýší o 90 milionů a v příštím roce o dalších 290 milionů. Firma ročně vydá na mzdové náklady sedm miliard.

DPP je největší městskou společností a jejím vlastníkem je hlavní město. Na chod podniku dává peníze Praha. V rozpočtu města byla pro letošní rok schválena takzvaná kompenzace pro podnik zhruba 13,7 miliardy korun.

Platy řidičům zvedají dopravní podniky v dalších městech ČR. Hradec Králové chce letos zvýšit výdělky zhruba o 3000 korun. Nyní je odměna přes 27.000 korun. Brněnský dopravní podnik nabízí zájemcům o práci řidiče náborový příspěvek 100.000 korun. Průměrný plat řidiče v Brně včetně příplatků a bonusů byl loni přes 30.500 korun. Českobudějovický dopravní podnik zvýšil od 1. ledna mzdy řidičům o deset procent, v některých případech až o 21,5 procenta. Jejich průměrná mzda tak dosáhla 28.500 Kč.

Průměrná mzda v Česku ve čtvrtém čtvrtletí loni meziročně vzrostla o osm procent na 31.646 korun.

Zdroj: ČTK

Digitální jednotný trh: vyjednavači EU dospěli k politické dohodě o aktualizaci

Evropský parlament a Rada dosáhly 6.5.včera v noci politické dohody o aktualizaci telekomunikačních pravidel EU. Nový evropský zákoník o elektronických komunikacích navrhovaný Komisí podpoří investice do velmi vysokokapacitních sítí v celé EU, a to i ve vzdálených a venkovských oblastech.

Andrus Ansip, místopředseda zodpovědný za digitální jednotný trh, uvedl: „Tato dohoda je nezbytná pro uspokojování rostoucích potřeb evropských uživatelů a zvyšování konkurenceschopnosti Evropy. Umístíme základy pro rozmístění 5G v celé Evropě.“ Komisařka pro digitální ekonomiku a společnost Mariya Gabriel uvedla: „Nové telekomunikační pravidla jsou základním stavebním kamenem evropské digitální budoucnosti. Po několika měsících náročných jednání jsme se dohodli na odvážných a vyvážených pravidlech umožňujících rychlejší přístup k rádiovému spektru, lepší služby a větší ochranu spotřebitelů, jakož i větší investice do velmi vysokorychlostních sítí. “

Sjednaná pravidla jsou zásadní pro dosažení cílů evropské konektivity a pro zajištění toho, aby všichni v EU měli co nejlepší připojení k internetu, aby se mohli plně podílet na digitálním hospodářství.
Nový kód elektronických komunikací:

❍ Zvýšit rozmístění sítí 5G zajištěním dostupnosti 5G rádiového spektra do konce roku 2020 v EU a poskytovat provozovatelům předvídatelnost po dobu nejméně 20 let z hlediska licencování spektra; a to i na základě lepší koordinace plánovaných přiřazení rádiového spektra.

❍ Ulehčit zavádění nových pevných sítí s velmi vysokou kapacitou tím, že pravidla pro spolufinancování budou více předvídatelná a podpoří sdílení rizika při zavádění velmi vysokokapacitních sítí; podporovat udržitelnou hospodářskou soutěž ve prospěch spotřebitelů s regulačním důrazem na skutečné překážky, jako jsou kabely, kabely a kabely uvnitř budov; a zvláštní regulační režim pro velkoobchodní operátory. Nové předpisy navíc zajistí užší spolupráci mezi Komisí a Úřadem evropských regulačních orgánů pro elektronické komunikace (BEREC) při dohledu nad opatřeními týkajícími se nových ustanovení o klíčovém přístupu spolufinancování a symetrické regulace.

❍ Přínos a ochrana spotřebitelů, bez ohledu na to, zda koncoví uživatelé komunikují prostřednictvím tradičních (volání, sms) nebo webových služeb (Skype, WhatsApp atd.) Tím, že zajistí, aby měli všichni občané přístup k cenově dostupným komunikačním službám, přístup k službám, jako je elektronická veřejná správa, online bankovnictví nebo videohovory; zajištění, že mezinárodní hovory v rámci EU nebudou stát více než 19 centů za minutu a současně zajistí, aby nová pravidla nenarušovala hospodářskou soutěž, inovace a investice; komunikaci pro koncové uživatele s postižením, podpora lepší transparentnosti sazeb a porovnání smluvních nabídek, zajištění lepší bezpečnosti proti hackerům, malware atd., lepší ochrana spotřebitelů předplatného balíčků služeb, usnadnění změny poskytovatele služeb a zachování stejného telefonní číslo včetně pravidel pro náhrady, jestliže proces selhává nebo trvá příliš dlouho, zvyšuje se ochrana ci v mimořádných situacích, včetně získávání přesnějšího umístění volajícího v nouzových situacích, rozšíření nouzové komunikace na textové zprávy a videohovory a vytvoření systému pro předávání varování veřejnosti na mobilních telefonech.

Souvislosti
V práci, doma nebo na cestách očekávají Evropané rychlé a spolehlivé připojení k internetu. Podpora investic do velmi vysokokapacitních sítí je stále důležitější pro vzdělávání, zdravotnictví, výrobu nebo dopravu. Aby Evropa čelila těmto výzvám a připravila digitální budoucnost Evropy, navrhla Komise v září 2016 vytvoření evropského kodexu o elektronických komunikacích a návrh nařízení o sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací. Kodex modernizuje současné právní předpisy EU v oblasti telekomunikací, které byly naposledy aktualizované v roce 2009, podnítit hospodářskou soutěž v zájmu investic a posílit vnitřní trh a práva spotřebitelů.
V březnu roku 2018 se Parlament a Rada dohodly na cestě vpřed pro řízení rádiového spektra, aby mohly zavést 5G v EU. Jakmile budou plně přijaty Evropským parlamentem a Radou, členské státy budou mít dva roky k provedení kodexu elektronických komunikací do vnitrostátního práva.

Sněmovna asi upraví návrh, který má pomoci lodníkům v Nizozemsku

Čeští lodníci pracující v Nizozemsku, kteří musí podle mezistátní smlouvy zdaňovat své příjmy v tuzemsku, by je od příštího roku mohli zdaňovat jako hrubou mzdu navýšenou o tamní pojistné, a nikoli o tuzemské pojistné odvedené zaměstnavatelem. Sněmovní rozpočtový výbor dnes takto doporučil upravit návrh poslance Jaroslava Foldyny, který navrhl, aby se příjmy zdaňovaly jen jako hrubá mzda, nikoli jako superhrubá mzda.

Výbor podpořil pozměňovací návrh, se kterým přišel poslanec ANO Stanislav Fridrich. Hrubá mzda by se tak pro účel stanovení základu daně z příjmů navyšovala asi o 18,5 procenta, zatímco superhrubá mzda, tedy hrubá mzda navýšená o odvody zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojistné, představuje navýšení o 34 procent.

Čeští lodníci pracující v Nizozemsku musejí v tuzemsku doplácet dlužné daně z příjmů několik let zpětně, což řadě z nich působí finanční potíže. Podle dohody s Nizozemskem musí odvádět daně v ČR. V minulosti ale odváděli daně v Nizozemsku a česká finanční správa je po nich nyní vymáhá. Situace už se několikrát řešila v rozpočtovém výboru i v minulém volebním období.

Vláda s Foldynovým návrhem vyslovila nesouhlas. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) ho již dříve označila za nesystémový, protože ruší superhrubou mzdu pro okrajovou část příjmů pocházejících ze zahraničí, ale všem ostatním zaměstnancům ji ponechává.

Současný daňový zákon stanoví, že u příjmů poplatníků ze zaměstnání v zahraničí jsou základem daně tyto příjmy, ale navýšené o částku odpovídající pojistnému na zdravotní a sociální pojištění placenému zaměstnavatelem. Od tohoto zákona pak můžou poplatníci v různé míře stanovené zákonem odečíst daň zaplacenou v zahraničí.

Zdroj: ČTK

AsstrA. Je na čase, abyste nás poznali lépe

Přijměte naše pozvání a poznejte nás lépe. Otevíráme naše dveře, abychom Vám ukázali, jak řídíme naše logistické úkoly v rámci vysněného týmu logistického a dopravního holdingu AsstrA-Associated Traffic AG. Pozvali jsme team filmařů do naší zbrusu nové kanceláře ve Varšavě a ani před kamerami a světly jsme my, na nezvyklou pozornost nenavyklí přepravci, nepřestali pracovat pro naše zákazníky. A tady je výsledek. Úžasné zachycený příběh mezinárodní skupiny profesionálů zapálených do přepravního businessu, pro kterou nic není nemožné a dokazuje, že tvrdá práce, loajálnost a zkušenost jsou tím hlavním klíčem k prosperitě.

Sledujte AsstrA-Associated Traffic AG, podívejte se na naše video a sdílejte, pokud se Vám líbí. Vyjádřete své dojmy do komentů pod příspěvkem a NEZAPOMEŇTE – na konci června 3 z našich fanoušku vyhrají speciální cenu, kterou věnuje naše společnost: sadu několika vychytávek, které Vám usnadní a zpříjemní čas, který trávíte v práci.

7. ročník Tommaso Padoa-Schioppa: Z přednášky předsedy Jean-Clauda Junckera na bruselském ekonomickém fóru: „Ochrana, prosperita, pokrok: silnější euro pro silnější Evropu“

Zdroj: Pixabay.com

Dámy a pánové, vážení přátelé, je opravdovou ctí být vyzván k letošní přednášce na Tommaso Padoa-Schioppa. Věděl jsem o Tommasovi ještě předtím, než jsem se s ním setkal v pozdních osmdesátých letech. Četl jsem jeho projevy a studoval jeho dokumenty o evropském hospodářství, které pocházely z doby, kdy byl generálním ředitelem Komise. Tommaso nebyl nikdy předsedou Komise. Abych dokončil to, co říkal, pokud jde o Komisi, musím citovat Jacques Delorse, který řekl: „předseda Komise nemá vůbec žádné spojence“. To bylo pravdivé během jeho času; platí to dnes.
Jsem velmi rád, že Marco Buti oceňuje dlouhou tradici italských politiků v Komisi při sledování Tommasových kroků!

Tato tradice ukazuje, že italské místo je srdcem Evropy a eura. A odráží to, jak moc tato země učinila za účelem vybudování sjednocené Evropy. Itálie včera jako dnes si zaslouží respekt a důvěru.

To také shrnuje můj vztah s Tommasem – někým, s kterým jsem byl hrdý, že zavolám přítele. Poznal jsem ho dobře, když byl zpravodajem výboru Delorse v pozdních osmdesátých letech a poté strávil bezpočet hodin s ním den a noc kolem stolů Euroskupiny a ECOFINu.

Jeho evropské srdce, duše a přesvědčení ho vedly k tomu, že věnoval svou kariéru a vlastně svůj život naší Unii a naší jednotné měně. Jeho dědictví žije.

Pro něj, stejně jako pro mě, je ekonomika vždy o lidech a hodnotách, spíše než dnes o statistikách a procentech. A pro něj bylo euro nejsilnějším symbolem toho, o čem je Evropa. Jak řekl v roce 1999: „Naše nová měna spojuje nejen ekonomiky, ale také lidi Evropy, což představuje hlubokou změnu lidských dějin.“

Téměř dvě desetiletí jsou tato slova stejně pravdivá jako kdykoli předtím. A když se podíváme do budoucnosti, nesmíme nikdy ztratit z dohledu, co má Hospodářská a měnová unie dělat: nabídnout Evropanům ochranu, prosperitu a pokrok. Minulý pátek jsme upozornili na 20 let Evropské centrální banky. A 1. ledna příštího roku oslavíme 20 let naší jednotné měny. V té době prošla dlouhou cestou a je to opravdový evropský úspěch. Dnes v Evropě pracuje 340 milionů Evropanů denně v 19 členských státech. A eurozóna bude brzy představovat 85 % celkového hrubého domácího produktu celé Evropské unie.

Na celém světě je nyní euro druhou nejpoužívanější rezervní měnou, přičemž 60 zemí nyní svým způsobem spojuje své měny s eurem. Nikdy bychom neměli podceňovat, jak daleko se euro dostalo. Ale ani neměli podceňovat existenční krizi, kterou jsme prožili. Globální finanční a hospodářská krize, která začala ve Spojených státech v letech 2007 a 2008, nás zasáhla.
Jedná se o nejhorší hospodářskou a sociální krizi v Evropě od druhé světové války. A zanechala hluboké jizvy na naší politické, hospodářské a sociální struktuře, kterou se stále snažíme vypořádat.

Proto jsem při vstupu do úřadu řekl, že nemůžeme stránku jednoduše otočit, jako by se nic nestalo. Nemohli jsme se vrátit k podnikání jako obvykle. Potřebovali jsme se naučit naše lekce a provést změnu. Potřebovali jsme pro Evropu jakýsi nový start. Právě proto jsme udělali návrat pracovních míst a růst naší prioritou číslo jedna. Spustili jsme Investiční plán pro Evropu – v minulosti byl nazván plánem Juncker, když nebylo jisté, že by to byl úspěch. Ti, kteří si mysleli, že by to byl úplná neúspěch, chtěli předem identifikovat osobu, která by za tento neúspěch byla zodpovědná. Nyní funguje a stal se evropským fondem pro strategické investice, ale je to úplně stejné.

V rámci pravidel Paktu o stabilitě a růstu jsme využili nezbytnou flexibilitu.
Podporovali jsme mladé lidi, aby se dostali do práce prostřednictvím nástroje, který je znám jako záruka mládeže.

Posílili jsme náš jednotný trh ve všech jeho podobách – a budete diskutovat o významu digitální ekonomiky po celý den. Digitální jednotný trh ve skutečnosti přináší přidanou hodnotu 415 miliard EUR ročně, takže není menší dimenzí toho, co je třeba udělat v nadcházejících letech.
A my jsme se postavili za spravedlivý a volný obchod po celém světě, což je zdroj pracovních míst.

Spolu s těžkými rozhodnutími přijatými členskými státy a rozhodným krokem Evropské centrální banky to pomohlo změnit. Hospodářský růst v eurozóně dosáhl v roce 2017 desetiletého maxima, který za poslední dva roky překonal Spojené státy a Japonsko. Téměř 13 milionů pracovních míst bylo vytvořeno v Evropské unii od vrcholu krize v roce 2013. Téměř 8 milionů nových pracovních míst bylo v eurozóně. Netvrdím, že Komise vytvořila 8 milionů pracovních míst, ale pokud bychom ztratili 8 milionů pracovních míst, jsem si jistý, že by Komise byla odpovědná …

Výsledkem je, že zaměstnanost je nyní rekordně vysoká, přičemž 237 milionů lidí pracuje v naší Unii. Nezaměstnanost je od roku 2008 nejnižší. A existuje mnoho dalších povzbudivých náznaků zlepšení.

Investice se konečně opět zvedly. S plánem EFSI očekáváme, že již vynaložíme investice ve výši více než 287 miliard EUR, vytvoříme 300 000 pracovních míst a podpoříme přibližně 635 000 malých podniků. Do roku 2020 se očekává, že plán pomůže zvýšit HDP o 0,7 % a vytvoří 700 000 pracovních míst.
A budeme vycházet z tohoto úspěšného příběhu využívání omezených veřejných zdrojů na mobilizaci ještě více soukromých investic do našeho příštího víceletého rozpočtového období.

Dalším významným zlepšením je, že veřejné finance jsou v mnohem zdravějším státě. Veřejný schodek v eurozóně klesl z více než 6 % v roce 2009 na 0,20 % v roce 2018. Vím, že většinou v severní části Evropské unie někteří říkají, že jsme nedodržovali Pakt o stabilitě a růstu. Ale výsledek je tady. Při respektování Paktu o stabilitě a růstu jsme jej z ekonomického hlediska přečetli, dokázali jsme snížit schodek veřejných financí na 0,7 % v roce 2018. Naše úroveň dluhů i nadále klesá. Poměr státního dluhu k hrubému domácímu produktu se v letošním roce v eurozóně sníží na 86,5 % z 94,2 % v roce 2014.

Ale víme, že všechna tato zlepšení nejsou dost. Máme před sebou výzvy a vidím zejména dvě hlavní.
První je zajistit, aby naše zotavení bylo prospěšné pro každého. To znamená, že se musíme zabývat příčinami společenského zoufalství, které se během posledního desetiletí zhoršily. Někteří říkají, že je to záležitost pouze pro národní vlády nebo pro sociální partnery. Říkám, že je to záležitost pro všechny v Evropě. Z tohoto důvodu jsme dali přednost posílení evropského sociálního rozměru stejně jako jeho hospodářského rozměru. Myslím, že Tommaso souhlasí. Vím, že souhlasí. Stejně jako on, věřím v sociální tržní ekonomiku. Věřím v to, co ekonomika může udělat pro lidi, spíše než v tom, co mohou lidé udělat pro ekonomiku. Proto jsem obzvláště hrdý na to, že všichni vůdci a instituce v Göteborgu v listopadu minulého roku jednomyslně vyhlásili Evropský pilíř sociálních práv. Tento sociální pilíř není jen báseň nebo deklarace; je nyní klíčovou součástí způsobu sledování našeho hospodářského pokroku. V tomto duchu jsme se zaměřili na sociální priority v našich ročních doporučeních členským státům v rámci evropského semestru

Dohoda o vysílaných pracovnících z   minulého týdne právně zajistí, že stejná mzda za stejnou práci na stejném místě se stává realitou pro všechny. V nadcházejících měsících očekávám další pokrok v našich návrzích o spravedlivých a transparentních pracovních podmínkách a rovnováze mezi pracovním a soukromým životem, jakož i na našem návrhu nového Evropského úřadu práce, který zlepší informace o právech a povinnostech přes hranice.

Vím, že v Evropě existují lidé, kterým se tento nápad nelíbí. Máme orgán pro bankovnictví, proč bychom neměli mít úřad práce? Tyto věci jdou dohromady. Podobně pracujeme na tom, abychom nejprve učinili sociální spravedlivost, pokud jde o náš jednotný trh. Naše společnosti a pracovníci jsou závislí na rovných podmínkách. Proto jsme použili nástroje, které máme k dispozici, abychom zajistili, že velké společnosti zaplatí svůj spravedlivý podíl na dani, kde jsou dosaženy zisky. A náš návrh týkající se daně z příjmů právnických osob zajistí rovnoprávné podmínky pro všechny podniky a pomůže vládám v boji proti agresivnímu daňovému plánování.

Druhou výzvou, kterou vidím před námi, je potřeba dokončit svou hospodářskou a měnovou unii. A nevidím lepší čas to udělat. abych to udělal. Tommaso sám neměl iluze o tom, jak těžké je pokročit, když řekl v roce 2004: „Cesta směrem k jednotné měně vypadá jako řetězová reakce, ve které každý krok vyřešil již existující rozpor a vytvořil nový.“ Věřím, že je teď čas překonat naše protiklady.
Budoucnost Evropské unie je budoucností eura a budoucnost eura je budoucností Evropské unie jako celku.
Dobrou zprávou je, že víme, jak je třeba udělat.

Zpráva pěti předsedů v roce 2015 a reflexní dokument o budoucnosti hospodářské a měnové unie v roce 2017 představují cestu vpřed. Ačkoli to není často připuštěno, hodně už bylo provedeno, včetně této Komise. Řízení v eurozóně bylo posíleno prostřednictvím většího zaměření v rámci evropského semestru, s každoročními důležitými diskusemi o specifických prioritách eurozóny.
Slabé stránky bankovního sektoru, které byly během krize vystaveny, se nyní řeší pomalu, ale jistě. Naše banky jsou silnější a podíl nesplácených úvěrů se od roku 2014 snížil o třetinu.
A také bych rád přivítal nedávnou dohodu mezi ministry financí před dvěma týdny o dalších opatřeních na snížení rizik v bankovním sektoru, což je další důležitý krok k dokončení bankovní unie. Je třeba udělat více, včetně společného systému pojištění vkladů. Toto nebude přes noc zavedeno; musí být splněny předběžné podmínky. Hospodářská a měnová unie však nebude dokončena bez tohoto významného nástroje.

Děláme také pokrok v rámci Unie kapitálových trhů, abychom zajistili, že naše podniky získávají snadnější a levnější přístup k financování, stejně jako sníží rizika ve finančním systému.
A jsem také hrdý na to, že jsme se postavili k Řecku, který nyní znovu roste a překonává své fiskální cíle. Stále máme práci, ale věřím, že úspěšné ukončení řeckého programu je v dosahu. To by bylo pozoruhodným úspěchem a svědectvím o úsilí řeckého lidu.

Celkově mohu říci, že architektura EMU je mnohem silnější než kdy předtím.
Je to důležitá zpráva, kterou mohu sdělit, ale mohu také říci bez rozporu -, že práce není úplná. Nemůžeme být spokojeni s tím, co je ještě třeba udělat. V prosinci loňského roku předložila Komise cestovní mapu a řadu návrhů na dokončení práce. Minulý týden jsme předložili dva další návrhy na využití evropského rozpočtu s cílem posílit odolnost našich ekonomik: Program podpory reforem – 25 miliard EUR a Evropská investiční stabilizační funkce – 30 miliard EUR. Tyto dva nástroje mohou být vyvinuty v průběhu času.

Tyto návrhy jsou součástí soudržného balíčku pro budoucnost rozpočtu EU: jde ruku v ruce se všemi našimi dalšími nástroji pro zvýšení zaměstnanosti, růstu, investic a konvergence v celé Evropě.
Jedná se o evropské strukturální a investiční fondy; budoucí takzvaný Fond InvestEU, který uspěje v našem investičním plánu; budoucí nástroj pro propojení Evropy nebo budoucí program výzkumu, jen abychom jmenovali několik příkladů.

Jsou však také součástí širší agendy, aby se naše jednotná měna stala ochranou a sjednocující silou že je to koncipováno. Dokončení hospodářské a měnové unie je důležitější než kdy jindy. Nedávný vývoj je připomínkou toho, že je třeba pokročit nyní. Chtěl bych, abychom konečně dokončili, jak jsem říkal, Bankovní unii a evropský mechanismus stability by měl hrát roli společného zátarasu, jak bylo v zásadě již v roce 2013 dohodnuto.

Rád bych, aby eurozóna využívala silnou rozpočtovou linii v rámci budoucího evropského rozpočtu, jak jej navrhujeme, na podporu jejich reforem a prospěch ze silné evropské solidarity.
Chtěl bych, aby se země, které nejsou členy eurozóny, kteří se chtějí připojit k jednotné měně, mohli dobře připravovat a podporovat.

Chtěl bych, aby rozhodnutí o naší budoucnosti byla přijímána kolektivně, inkluzivním a transparentním způsobem, se silnou parlamentní kontrolou na všech úrovních.

A chtěl bych, aby eurozóna mluvila pevněji a jedním hlasem na světové scéně. To je o to důležitější, když se domníváte, že během několika desetiletí žádná evropská země nebude mít nárok na G7 na základě své ekonomické velikosti. Diskuse o všech našich návrzích pokračují. Myslím, že víme a rozumíme tomu, co je v sázce. To, co nyní potřebujeme, je politická vůle.
Zastavím se u toho, protože víme, že Evropskou hospodářskou a měnovou unii nedokončíme v časovém rámci tohoto projevu, a to zejména proto, že máte mnoho posluchačů, kteří mají poslouchat, včetně mé kamarádky Kristaliny Georgiy, se kterou jsem potěšen do Bruselu se vrátit.
Během dne budete diskutovat o budoucnosti naší ekonomiky v měnícím se světě kolem nás.
Když to děláte, můj vzkaz pro vás je, že nikdy nesmíme ztratit zřetel, co stojí Hospodářská a měnová unie, a jak musí nadále nabízet ochranu, prosperitu a pokrok všem Evropanům. To byl duch a hnací síla Tommaso.

Rád bych skončil malou anekdotou o Tommasovi. Jako mladý muž Tommaso položil otázku svým učitelům. Zeptali se ho, zda chce chápat svět nebo zda chce změnit svět. Tommaso odpověděl, že by chtěl udělat obojí. A proto si vybral ekonomiku. A tak bychom měli všichni vidět ekonomiku: jako způsob, jak porozumět Evropě a vytvořit ji ještě lepší jednotu. Tak bychom měli i nadále dodržovat Tommasovo dědictví.

Vláda chce novou koncepci letecké záchranné služby

Vláda chce vypracovat novou koncepci letecké zdravotnické záchranné služby. Projekt by měl počítat i s tím, že by se letečtí záchranáři vrátili z Bechyně na letiště do Plané u Českých Budějovic. O novém konceptu dnes řekl zástupcům Jihočeského kraje premiér v demisi Andrej Babiš při návštěvě vlády v regionu. Leteckou záchrannou službu pro jižní Čechy provozuje armáda. Vojenské vrtulníky jsou však příliš těžké na to, aby mohly přistávat na moderní základně v Plané u Českých Budějovic, proto využívají zázemí v Bechyni na Táborsku.

„Nám ale nikdo neřekl, že zde je úplně nový hangár. Dostali jsme pouze informaci, že sem vojenský vrtulník nemůže,“ řekl Babiš dnes, když si prohlížel heliport v Plané. Základnu s přistávací plochou nechal Jihočeský kraj vybudovat v roce 2015 za 60 milionů korun. O dva roky později však provoz letecké záchranné služby v Plané musel zrušit, protože ji začala provozovat armáda se svými vrtulníky. Ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch potvrdil, že jeho resort zpracovává novou koncepci pro leteckou záchrannou službu. „Jsou dvě cesty. Buď to bude provozovat stát, ale obrana, doprava ani vnitro to nechtějí, nebo bude muset být soutěž pro soukromé provozovatele,“ řekl dnes Vojtěch.

Návrat do Plané u Českých Budějovic by přivítali i jihočeští záchranáři. „Proto se snažíme tento hangár udržet stále v chodu. Pořád zde máme provoz, slouží tu pozemní základna záchranné služby a máme zde zázemí pro řešení mimořádných událostí. Ale je to ideální zázemí hlavně pro provozování letecké záchranky,“ uvedl ředitel jihočeské záchranné služby Marek Slabý.

Zdroj: ČTK

Senzor od Rohde & Schwarz zrychlí kontrolu pásů v letadlech

Zdroj: Freeimages.com

Vimperská firma Rohde & Schwarz (R&S) vyrobila senzor pro takzvané chytré bezpečnostní pásy v letadlech. Měl by zrychlit kontroly před vzletem a přistáním a upozornit na porušení bezpečnostních pravidel. Senzor v přezce pásu informuje palubní posádku o připoutaných a nepřipoutaných cestujících. Firma ho již dodala klientovi, řekla dne ČTK mluvčí společnosti Lucie Laštíková. O kterého zákazníka jde, neuvedla.

Senzor je možné využít i v dálkových autobusech. Díky elektronice v přezce dostane palubní posádka informace, zda jsou zapnuté, či rozepnuté bezpečnostní pásy na sedadlech. „Vyráběl se tady prototyp se speciální sponou a senzorem,“ řekla Laštíková. Novinka má zrychlit letecký provoz, letušky uvidí na tabletu, který pasažér je připoután a který není.

„Jedná se o posun v bezpečnosti letecké dopravy. Palubní personál je rychle a přesně informován o stavu bezpečnostních pásů v letadle. Díky komunikaci senzorů se sítí přijímačů a naší aplikací pro chytrá zařízení mohou letušky bez zdlouhavého procházení letadlem zkontrolovat pasažéry přímo na obrazovce tabletu,“ řekl vedoucí realizačního týmu firmy R&S Miroslav Stružinský, který se na vývoji prototypu podílel.

Vimperský závod Rohde & Schwarz vyrábí komunikační, měřicí a testovací zařízení. V minulém hospodářském roce (červenec 2016 až červen 2017) měla firma tržby 1,19 miliardy Kč, meziročně o 46 procent vyšší, zisk před zdaněním stoupl o 58 procent na 165,7 milionu korun. V končícím hospodářském roce chtěla firma investovat 59 milionů. Vimperský závod má přes 700 zaměstnanců, výrobní plocha zabírá 40.500 metrů čtverečních.

Vimperský podnik je součástí koncernu Rohde & Schwarz, který sídlí v Mnichově. Na trhu působí ve více než stovce zemí 80 let a zaměstnává přes 10.000 lidí. Exportuje 80 procent produkce, nejvíc do Číny a USA. Vimperská výroba byla pro R&S prvním závodem mimo Německo, vznikl na místě pobočky Tesly Hloubětín v roce 2001, jejíž areál firma koupila. S Teslou začala R&S spolupracovat již po listopadu 1989.

Zdroj: ČTK

Nový HP PageWide pro potisk vlnité lepenky

Zdroj: syba.cz

Společnost HP uvedla na trh dva nové šestibarevné tiskové stroje. Ink jetová technologie je určena díky svému formátu, produkčním a konstrukčním vlastnostem především pro výrobce obalů z vlnitých lepenek, kteří ocení u stroje jak vysokou kvalitu, tak i výkon. Potištěné vzorky HP před několika dny presentovalo poprvé na veletrhu FESPA.

Oba šestibarevné inkjetové stroje (HP PageWide T1190 a T1170) se svou produktivitou a kvalitou řadí k světově nejvýkonnějším digitálním tiskárnám pro packaging.

Nová vlajková loď se představuje

Nová vlajková loď v sektoru packaging PageWide T1190 nabízí dokonce i mnohem vyšší výkon (o 67%) než má současný PageWide T1100S, který je na trhu velmi úspěšný. Všemi šesti barvami dokáže potiskovat rychlostí až 305m/min. Stroj je vhodný na pre print potisk, tedy na tisk, který je následně kašírován na vlnité lepenky a lze jím dosáhnout naprosto excelentní kvality. Díky šesti barvám (CMYKOV) dochází k rozšíření možností barevného gamutu, což ocení designéři při vytváření grafiky pro podporu brandu.

Digitál s ofsetovou kvalitou ve velkém formátu

Stroje pracují s tiskovou šířkou 2,8m a jsou tedy velmi vhodnou alternativou pro výrobce obalů z vlnité lepenky, kteří vedle přímého flexotisku, chtějí nabízet ofsetovou kvalitu na digitální technologii, se všemi výhodami, které digitální tisk přináší. Oba nové digitální stroje jsou vhodné na potisk natíraných i nenatíraných papírů od 80 g / m2 do 350 g / m2. Stroje nabízejí nejenom vysokou kvalitu, ale i personalizaci a pružnou reakci při vyřizování menších objemů zakázek.

Zdroj: syba.cz

Evropský družicový systém Galileo se zapojí do záchranné sítě

Mezinárodní družicový systém Cospas-Sarsat, který slouží k pátrání po lidech v případě nouze, zachrání denně v průměru šest lidí. Dokáže lokalizovat nouzové signály z letadel a lodí. Postupně se rozšiřuje i na satelity obíhající Zemi ve střední výšce, mezi něž patří také evropský systém Galileo. Do roku 2020 by mělo být toto propojení se satelity ve střední výšce plně funkční, uvedli dnes při setkání v Praze zástupci Cospas-Sarsat a evropské agentury GSA, pod niž spadá Galileo.

„V období od září 1982 do prosince 2016 systém Cospas-Sarsat poskytl pomoc při záchraně nejméně 43.807 lidí v rámci 12.664 SAR operací. Každý den se s pomocí systému Cospas-Sarsat podaří průměrně zachránit šest lidských životů,“ uvedli zástupci GSA v tiskové zprávě. Systém fungoval dosud především díky součinnosti se satelity na nízké oběžné dráze a geostacionárními satelity. Postupně se bude čím dál více opírat o umělé družice, které Zemi obíhají ve střední výšce a mezi něž patří evropský systém Galileo, americký GPS, ruský Glonass a v budoucnu také čínský BeiDou.

Zapojení satelitů do záchranného programu na střední oběžné dráze se plánuje od roku 2004, v roce 2016 byla dokončena první fáze tohoto kroku. Plně funkční má být do roku 2020. V Praze dnes zástupci GSA a Cospas-Sarsat řešili poslední technické detaily. Podle GSA je výběr pražského sídla agentury pro toto setkání důkazem, že Galileo je pro projekt zásadní. „Je to dobrá reklama pro české firmy a české specialisty, kteří jsou schopni pracovat na high-level technologiích,“ řekl Ctirad Pacák z oddělení námořní plavby na ministerstvu dopravy.

Od přechodu k družicím se střední výškou oběhu si odborníci slibují rychlejší předávání signálu a také lepší pokrytí. V roce 2020 by se záchranným systémem mělo spolupracovat 72 družic. Jak ČTK řekl Pacák, původně byl záchranný systém vytvořen jako námořní. „Ve vzdálených oblastech byly lodě dříve odkázány pouze na radiovou komunikaci. Pokud se jim v nouzi nepodařilo vyslat signál o své poloze, bylo velmi těžké určit, kam by se měla vyslat pomoc. Tyto technologie přinesly nesmírný pokrok pro bezpečnost námořní plavby, a zejména pro pomoc v případě nouze,“ uvedl. Systém slouží také letadlům a například i při neštěstích v horách.

Program Cospas-Sarsat je mezinárodní, neziskové, humanitární sdružení 44 států a agentur. Pokrývá povrch celé planety. Detekce, lokalizace a přenos tísňových signálů je bezplatná. Cospas-Sarsat vznikl v roce 1979, založily ho Kanada, Francie, USA a tehdejší Sovětský svaz.

Zdroj: ČTK

Evropská komise reaguje na omezení USA týkající se oceli a hliníku, které mají vliv na EU 31.5.

USA oznámily, že počínaje 1. červnem 2018 budou uvalena dodatečná cla na dovoz oceli a hliníku z EU o 25 % a 10 %. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker řekl: „Toto rozhodnutí mě znepokojuje. EU je přesvědčena, že tyto jednostranné americké tarify jsou neoprávněné a jsou v rozporu s pravidly Světové obchodní organizace, to je čistý a jednoduchý protekcionismus. Neustále jsme spolupracovali se Spojenými státy na všech možných úrovních, abychom společně řešili problém nadměrné kapacity v odvětví ocelářství.

Nadměrná kapacita zůstává jádrem problému a EU není zdrojem, ale naopak je stejně poškozena. Proto jsme odhodláni společně s našimi partnery pracovat na strukturálních řešeních. Rovněž jsme důsledně naznačili naši otevřenost diskutovat o způsobech, jak zlepšit bilaterální obchodní vztahy s USA, ale jasně jsme uvedli, že EU nebude vyjednávat pod hrozbou. Zaměřením na ty, kteří nejsou zodpovědní za nadměrné kapacity, kryjí USA ruce těch, kteří jsou za tento problém zodpovědní. USA nám nyní nedávají jinou možnost, než pokračovat v řešení sporů WTO a ukládat dodatečná cla na množství dovozů z USA. Budeme hájit zájmy Unie v plném souladu s mezinárodním obchodním právem. “

Komisařka pro obchod Cecilia Malmström uvedla: „Dnes je špatný den pro světový obchod. Udělali jsme všechno, abychom tento výsledek vyloučili.“ Během posledních několika měsíců jsem při četných příležitostech mluvila s tajemníkem pro obchod Spojených států. a USA, aby se zapojily do pozitivní transatlantické obchodní agendy, a aby byla EU plně, trvale a bezpodmínečně vyňata z těchto sazeb, a i to, co vedoucí představitelé EU požadovali. obchodních omezení jako pákového efektu pro získání koncesí ze strany EU. To není způsob, jakým podnikáme, a rozhodně ne mezi dlouhodobými partnery, kamarády a spojenci. „Zatímco máme jasno, odpověď EU bude přiměřená a v souladu s pravidly WTO. Nyní začneme případ řešení sporů ve WTO, protože tato opatření v USA jednoznačně odporují dohodnutým mezinárodním pravidlům. Budeme rovněž ukládat vyrovnávací opatření a přijmeme veškerá nezbytná opatření k ochraně EU trhu od odklonu obchodu způsobeného těmito omezeními USA

Souvislosti

Opatření USA ovlivňují vývozy EU v hodnotě 6,4 miliardy EUR v roce 2017. I když se snažíme předejít dnešní situaci, EU se připravuje v posledních měsících a nyní je připravena reagovat na obchodní omezení USA v oblasti oceli a hliníku rychle, přiměřeně a plně kompatibilně s WTO.
Evropská unie zahájí v rámci WTO dne 1. června soudní řízení proti USA. To bylo rozhodnuto kolegiem komisařů dne 29. května a členské státy byly konzultovány ve stejný den. Opatření Spojených států jsou primárně určena k ochraně domácího průmyslu USA před konkurencí v oblasti dovozu, která je zcela v rozporu s pravidly WTO. Vedle řešení sporů WTO, které zahajujeme proti americkým opatřením, jsme také koordinovali činnost v této oblasti s dalšími zasaženými partnery.

Pokud jde o opatření v oblasti amerických sazeb, EU využije v rámci pravidel Světové obchodní organizace možnost vyvážit situaci tím, že se zaměří na seznam amerických výrobků s dalšími celními povinnostmi. Úroveň tarifů, která bude použita, bude odrážet škody způsobené novými obchodními omezeními USA pro produkty EU. Seznam amerických produktů je připraven: byl konzultován s evropskými zainteresovanými stranami a podporován členskými státy. EU oznámila potenciální vyváženost do WTO dne 18. května a v souladu s pravidly Organizace by je mohla zahájit o 30 dnů později. Komise nyní ve spolupráci s členskými státy přijme formální rozhodnutí pokračovat v rebalancování.
Komise je odhodlána chránit trhy EU z oceli a hliníku před škodami způsobenými dodatečnými dovozy, které by mohly přicházet do EU v důsledku uzavření amerického trhu. Šetření směřující k případnému uložení ochranných opatření na ocel bylo zahájeno dne 26. března. Komise má devět měsíců, aby rozhodla, zda budou nezbytná ochranná opatření. Toto rozhodnutí by mohlo být přijato mnohem dříve v průběhu řízení, pokud šetření potvrdí nutnost rychlého jednání. Komise rovněž zavedla systém dohledu pro dovoz hliníku, který bude připraven v případě, že bude v tomto odvětví vyžadováno opatření.

 

 

Logistický kalendář