Czech Airlines Technics získala pět nových kontraktů s dopravci

12.6.2018

[quote]Letecké opravny Czech Airlines Technics (CSAT), dceřiná společnost Českého aeroholdingu, získaly pět nových zákazníků pro traťovou údržbu. Jedním z nich je i American Airlines. Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Finanční podmínky nových kotraktů firma neuvedla.[/quote]

Podle mluvčí firmy Kateřiny Pavlíkové nové kontrakty nevyžadují zvláštní opatření, protože investice do nové techniky a vybavení, případně nabírání nových leteckých mechaniků, zajišťuje společnost průběžně.

Portfolio zákazníků CSAT rozšířil také největší letecký dopravce na světe American Airlines. Aerolinky od 5. května provozují pravidelné lety na lice Praha – Filadelfie.

Další nové kontrakty CSAT podepsala s Cyprus Airways, Air Cairo nebo Go2Sky, které provozují své lety z Letiště Václava Havla Praha. Pracovníci CSAT mají také nově na starosti kontrolu letadel aerolinek Pobeda na lince do Moskvy z karlovarského letiště.

Každá aerolinka má podle smluv nastaven vlastní rozsah služeb i objem prací. Traťová údržba je navázána na provoz konkrétní linky, které aerolinka provozuje. Během ní se dělá celková kontrola letadel, doplňují provozní kapaliny a odstraňují drobné závady. Součástí kontroly je i celkové ověření další provozuschopnosti letadla.

Vedle nových zákazníků získala společnost i dvě nová osvědčení pro uvolňování letadel do provozu po provedené traťové údržbě. Nový certifikát obdržela například od egyptských úřadů pro letadla Egypt Air, kde bylo povolení zatím vždy jen jednorázové. Druhým je osvědčení pro mongolskou aerolinku Miat, pro kterou CSAT zajistí během léta nejvyšší stupeň traťové kontroly.

Czech Airlines Technics se zaměřují na opravy a údržbu letadel a letecké techniky. Vloni společnost provedla přes 100 zakázek těžké údržby. Vedle těchto služeb poskytují tuzemští technici rovněž takzvanou lehkou údržbu, která spočívá v kontrolách a drobných opravách letadel, které létají na linkách do Česka. Mezi nejvýznamnější zákazníky CSAT patří České aerolinie, Finnair, Transavia Airlines, Germania, Travel Service, KLM Royal Dutch Airlines a NEOS.

Zdroj: ČTK

Forbes Global 2000: Největší světové dopravní společnosti 2018

Michaela Drábková

11.6.2018

aeroplane-1807486_960_720 — Zdroj: Pixabay.com

[quote]Ve věku Amazonu a rostoucí globální ekonomiky má jen málo odvětví nadšených investorů než doprava. Lidé, výrobky a obaly stále ve světě rostou a využívají tak více dopravců, leteckých společností a železnic.[/quote]

Spojené státy nadále vedou cestu

Na vrcholu žebříčku jsou 3 americké firmy, Služba United Parcel Service UPS, FedEx FDX a Union Pacific UNP. Zatímco UPS zůstává vedoucím postavením v oboru prodeje, vzestupný FedEx a jeho zakladatel miliardářů Fred Smith vypadají, že budou brzy na špičce průmyslových řad kvůli rostoucímu zisku společnosti a tržní hodnotě. S výjimkou leteckých společností získala téměř každá americká dopravní společnost dostala do žebříčku ForbesGlobal 2000.

Přestože v USA rostou kuriéři a kamionáři, jsou to železnice, které zůstávají největšími a nejvýnosnějšími dopravními společnostmi. Kombinované, Union Pacific, CSX CSX a Norfolk SouthernNSC vytvořily zisk ve výši 43 miliard dolarů v roce 2017 a získala zisky ve výši 22 miliard dolarů, což je více než 50% marže. Nicméně, v důsledku silné konsolidace připomínající železniční průmysl v 90. letech a na počátku roku 2000, tyto společnosti poskytující osobní leteckou dopravu vykazují rostoucí ziskovost. Společně vydělali 13 miliard dolarů v roce 2017 z prodeje 160 miliard dolarů.

Mimo USA je to Japonsko, které ovládá dvanáct dopravních společností na Forbes Global 2000. Největší specialitou jsou v Japonsku železnice, zejména: East Japan Railway a Central Japan Railway. Ve vzduchu vládnou japonské letecké společnosti All Nippon Airways a Japan Airlines. Mezi další významné společnosti patří japonská železnice West Japan Nippon Yusen a Mitsui OSK.

Pokud existuje nějaký region na světě, kde jsou dopravní společnosti jednotně na vzestupu, je to Čína. Deset dopravních společností v nejlidnatější zemi světa pokročilo ve Forbes Global 2000. Letecké společnosti China Southern a China Eastern se umístily na nejvyšších místech. Přepravci COSCO a Sinotrans získali silnou pozici, stejně jako mezinárodní letiště v Šanghaji, které vzrostlo o 434 bodů na za zisky ve výši 590 milionů dolarů a tržní hodnotu 16 miliard dolarů.

Doprava se objevuje jako jeden z velkých cílů státních a soukromých kapitálových investorů, neboť usilují o zhodnocení rostoucího obchodu. V nadcházejících letech je pravděpodobné, že tito velcí investoři se budou zaměřovat na letiště, železnice, kontejnery, přístavní terminály a nákladní a logistické firmy, které usilují o trvalý návrat. A konsolidace bude pravděpodobně pokračovat. Italská společnost Atlantia je v obraze o nabídku převzetí ve výši 18 miliard dolarů pro španělskou společnost Abertis Infrastructure.

FORBES Global 2000 vydává každoroční pořadí největších a nejsilnějších veřejných společností na světě, založených na stejně vyvážených ukazatelích příjmů, zisku, aktiv a tržní hodnoty. Mezi 25 největších dopravních společností na světě patří devět leteckých společností ze šesti zemí, osm železnic z pěti zemí a tři parcelní giganti.

Rozpočet EU: Posílení spolupráce mezi daňovými a celními orgány v zájmu bezpečné a prosperující Unie

Michaela Drábková

11.6.2018

[quote]Komise navrhla pro příští dlouhodobý rozpočet EU na období 2021–b 2027 opatření, která zefektivní spolupráci daňových a celních orgánů členských států. Díky pokračujícímu financování programů v těchto oblastech bude Unie moci i nadále podnikům nabízet neomezený a snadný přístup na jednotný trh EU, což podpoří rozvoj obchodu, a chránit občany před dovozem nebezpečných výrobků do Unie přes vnější hranice. Dále bude moci zajistit, aby byly členské státy dostatečně vybaveny pro boj proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem.[/quote]

Komisař pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici k tomu řekl:

„Ochrana celního území Evropské unie a uplatňování společných pravidel EU týkajících se zdanění vyžadují úzkou spolupráci příslušných vnitrostátních orgánů. Právě to nám nové programy Clo a Fiscalis umožní. Přinášejí totiž skutečnou přidanou hodnotu na evropské úrovni a poskytují daňovým a celním orgánům členských států nebývalé výhody při minimálních nákladech.“

Komise navrhuje trvalý finanční závazek pro program Clo ve výši 950 milionů EUR a pro program Fiscalis ve výši 270 milionů EUR, což u prvního programu představuje pouhých 0,07 % příštího rozpočtu EU a u druhého pouhých 0,02 %.

Nový program Clo přispěje k vytvoření moderní celní unie, která bude klást do popředí zájmy podniků a občanů EU. K tomu je zapotřebí:

Zlepšovat výměnu informací a údajů mezi celními správami jednotlivých států, aby se dařilo ještě lépe odhalovat pohyb nebezpečného a padělaného zboží. V roce 2017 bylo na hranicích EU zajištěno 2,7 kusů střeliva a 188 000 kusů výbušnin.
Usnadňovat i nadále růst objemu obchodu. Celní orgány EU vyřídily v minulém roce na 331 milionů celních prohlášení.
Poskytovat podporu celním orgánům při ochraně finančních a ekonomických zájmů Unie a při řádném výběru cel, DPH při dovozu a spotřebních daní. Nový program zvýší schopnost celních správ vypořádat se s rostoucím objemem obchodu a měnícími se ekonomickými a pracovními modely, jako jsou elektronický obchod a blockchain, a zintenzivní spolupráci a odbornou přípravu ve všech odvětvích.
Vypracovat lepší strategie řízení rizik s cílem chránit finanční zájmy EU a umožnit Unii lépe reagovat na bezpečnostní hrozby a přeshraniční trestnou činnost.

Nový program Fiscalis bude podporovat spolupráci daňových správ jednotlivých členských států a více přispívat k boji proti daňovým podvodům, daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem. K tomu je zapotřebí:

Zavést dokonalejší a propojenější systémy IT, které by jinak musel každý členský stát vyvíjet samostatně. Zahrnuje to vývoj a údržbu interoperabilních a nákladově efektivních IT řešení na podporu daňových orgánů při provádění právních předpisů EU.

Předávat osvědčené postupy a poskytovat odbornou přípravu, která zvyšuje efektivitu. Zahrnuje to snahu o snížení zbytečné administrativní zátěže, kterou při přeshraničních transakcích podstupují občané i podniky (včetně malých a středních podniků), a zajistit vyškolení dalších daňových odborníků (od roku 2014 bylo vyškoleno 423 000 osob).
Zavést společná opatření v oblasti řízení rizik a auditů – od roku 2014 jich již mezi členskými státy proběhlo celkem 1
Podporovat konkurenceschopnost Unie, stimulovat inovace a usnadnit zavádění nových ekonomických modelů.

Další kroky

Je zapotřebí rychle dosáhnout dohody o celkovém dlouhodobém rozpočtu EU a jeho odvětvových návrzích, aby prostředky EU určené na probíhající programy, včetně těch na posílení celní unie a boj proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem, i nadále přinášely praktické výsledky.

Zpoždění podobné tomu, ke kterému došlo na začátku současného rozpočtového období 2014–2020, by znamenalo, že Unie přijde o příjmy do svého rozpočtu, které by přineslo efektivnější vybírání cel v EU, že by se snížila schopnost celních orgánů udržet bezpečnost našich hranic a občané by byli méně chráněni před nebezpečným a padělaným zbožím.

Pokud by byl příští dlouhodobý rozpočet schválen v roce 2019, byl by zajištěn hladký přechod mezi stávajícím (2014–2020) a novým dlouhodobým rozpočtem a zároveň předvídatelnost a kontinuita financování ku prospěchu všech.

Souvislosti

Evropský program Clo již posílil schopnost celních orgánů zachovat bezpečnost našich hranic a zároveň usnadnit obchod a chránit občany EU před nebezpečnými a padělanými výrobky. Rovněž se zefektivnilo vybírání cel v EU, jejichž podíl na celkovém rozpočtu Unie dosahoval v roce 2017 téměř 16 %. Celní unie EU oslaví v roce 201––8 padesát let své existence a dnešní návrh je příležitostí jak zajistit, aby se tato hlavní opora jednotného trhu EU neustále zdokonalovala.

Zároveň se jako nezbytný ukázal i evropský program Fiscalis, díky němuž mohou správci daně v celé EU více spolupracovat na optimalizaci výběru daní a v boji proti daňovým podvodům. Program Fiscalis byl navržen v roce 1993 zprvu jako program výměn a odborné přípravy pro daňové úředníky, avšak

v posledních 20 letech přinesl do daňové oblasti EU řadu změn. Nabízí flexibilní a jednoduché prostředí pro daňovou spolupráci, a to se značnou přidanou hodnotu EU a velkým dopadem, i když má poměrně omezený rozsah. Za jediný rok (2015) pomohl členským státům prostřednictvím společných kontrol vyměřit více než 590 milionů EUR na daních k případnému vymáhání. Dnešní návrh nového programu Fiscalis přichází v době, kdy je postoj veřejnosti vůči vyhýbání se daňovým povinnostem obzvláště negativní a kdy státy EU musí každý rok nahrazovat ztráty v hodnotě 50 miliard EUR způsobené podvody v oblasti daně z přidané hodnoty (DPH). Posílená struktura programu napomůže tyto otázky řešit.

Sklad Alibaba

Michaela Drábková

11.6.2018

Chytrá technologie BlindSpotz™

Michaela Drábková

11.6.2018

4-pack-2-1196034 — Zdroj: Freeimages.com

[quote]Princip inteligentních obalů a etiket, které dokáží monitorovat vlastnosti vnitřního prostředí v obalu a nějakým způsobem o nich informovat, nejsou na trhu novinkou, výrobců, které dokáží tyto produkty vyrábět na míru zákazníka, však ve světě zatím mnoho není. K novinkám tohoto sortimentu patří technologie BlindSpotz.[/quote]

Miliardy potravinových a farmaceutických produktů každoročně podléhá zkáze jen kvůli tomu, že u nich není dodržena teplota skladování. Řada z nich je negativně ovlivněna vyššími teplotami, řada z nich zvláště při přepravě a některých způsobů skladování naopak teplotami nižšími než jsou doporučené. Teploty nižší než 0 ° C mohou mít vliv na různé produkty jako ovoce, zeleninu, čerstvé ryby a maso, květiny, zemědělské produkty, inkoust, chemikálie, rozpouštědla, barvy, lékařské vzorky, vakcíny apod.

Tištěné indikátory varují před mrazem

Společnost Chromatic Technologies Inc. (CTI) vynalezla technologii BlindSpotz ™, která využívá indikátory varování před mrazem a může být vytištěna přímo na obalu. Pokud teplota obalu klesne na nebo pod 0 ° C, na vnější straně obalu se objeví barevný symbol, který rychle upozorní dodavatelský řetězec, že byl výrobek poškozen.

Důležitá je implementace i podpora systému

Společnosti Chromatic Technologies Inc. (CTI) uzavřela partnerství se společností American Thermal Instruments (ATI). Zatímco CTI se bude zabývat technickou podporou smart tisku, ATI bude řídit zákaznickou implementaci sledování logistických řetězců a dat podporujících tyto příležitosti, čímž, jak se předpokládá, dojde k účinné ochraně značky u potravinářských a farmaceutických produktů, ale i ke značným ekonomickým úsporám.

Evropská komise chce zvýšit podporu investic do infrastruktury

Michaela Drábková

11.6.2018

[quote]Evropská komise (EK) navrhuje v letech 2021 až 2027 vynaložit na podporu investic do infrastruktury 42,3 miliardy eur (více než bilion Kč). To představuje proti předchozímu sedmiletému rozpočtovému období nárůst skoro o polovinu.[/quote]

Na podporu infrastruktury v oblasti dopravy by podle dnešního návrhu komise mělo směřovat 30,6 miliardy eur. V oblasti energetiky by to mělo být 8,7 miliardy eur a v digitálním odvětví tři miliardy eur. Cílem komise je mimo jiné posílit příznivé ekologické dopady vynakládaných finančních prostředků.

,,Tento návrh vybuduje infrastrukturu, která je potřebná pro přechod na čistou energii a přispěje k realizaci našich ambiciózních cílů v oblasti klimatu a energetiky, jichž má být dosaženo do roku 2030. Nový program nám také pomůže dokončit strategické projekty, jako je synchronizace pobaltské a evropské elektrické sítě, které jsou nezbytné pro dosažení skutečné energetické unie,“ uvedl komisař pro opatření v oblasti klimatu a energetiku Miguel Arias Cañete.

Zdroj: ČTK

Český Aeroholding loni zvýšil hrubý provozní zisk na 4,9 mld Kč

Michaela Drábková

11.6.2018

[quote]Skupina Český Aeroholding (ČAH) zvýšila loni hrubý provozní zisk (EBITDA) meziročně o 14 procent na 4,9 miliardy korun. Pozitivně se na hospodaření skupiny projevily především vyšší výnosy z leteckého obchodu a z odbavení letadel, ale i z komerčních služeb jako je pronájem prostor či parkování. ČTK to sdělila firma v tiskové zprávě.[/quote]

Český Aeroholding je skupinou společností, které působí v letecké přepravě a souvisejících pozemních službách. Zveřejněné výsledky se týkají ČAH, Letiště Praha, Czech Airlines Technics a Czech Airlines Handling.

Meziroční nárůst EBITDA o 600 milionů korun je podle předsedy představenstva Českého Aeroholdingu Václava Řehoře převážně odrazem hospodaření klíčového aktiva skupiny, Letiště Praha, kterému rostl počet cestujících i s tím související tržby. „K meziročnímu nárůstu hrubého provozního zisku pomohlo i efektivní řízení provozních nákladů, díky kterému jsme mohli navýšit mzdy zaměstnancům a pokračovat v plánovaných opravách letištní infrastruktury,“ uvedl Řehoř.

Hrubý provozní hospodářský výsledek Letiště Praha se oproti loňskému roku zvýšil o 15 procent na 4,6 miliardy korun. K pozitivnímu výsledku výrazně přispěl zejména meziroční nárůst počtu odbavených cestujících o 18 procent, díky kterému vzrostly výnosy z leteckého obchodu o 15 procent. Stejnou měrou vzrostl také zisk z komerčních aktivit, k čemuž přispělo zejména otevření nové obchodní zóny v Terminálu 1. Letiště loni zvýšilo počet pasažérů o 18 procent na 15,4 milionu.

Provozní zisk z odbavování cestujících a letadel, které na pražském letišti poskytuje Czech Airlines Handling téměř polovině leteckých společností, vzrostl o osm milionů korun na 161 milionů korun. Vyšší byl především objem handlingových služeb či odmrazování letadel.

Jedinou společností, která proti roku 2016 zaznamenala pokles, byla Czech Airlines Technics (CSAT), které se v loňském roce snížil zisk EBITDA o dva miliony korun na 125 milionů korun. CSAT v loňském roce investovala do otevření nové linky těžké údržby, což znamenalo nákup vybavení a úpravu stání, ale i nábor a zaškolení mechaniků pro tuto linku. Další významnou investicí byla také výstavba nových prostor pro traťovou údržbu, nákup náhradních podvozkových sad a také certifikace společnosti a výcvik pracovníků.

Jako úspěšné hodnotí vedení společnosti i letošní první čtvrtletí. ČAH narostly výnosy z leteckého obchodu o sedm procent. V rámci neleteckých výnosů se do aktuálních výsledků pozitivně projevil růst výnosů z pronájmu či letištních salónků, který se zvýšil o 15 procent.

,,Na druhé straně se nám zvyšují mzdové náklady a pokračujeme s investicemi do bezpečnosti, moderních technologií a zvyšování kapacity stávajících terminálů. To vše se promítne do celoročního výsledku,“ uvedl Řehoř.

Český Aeroholding prochází v letošním roce transformací. Vláda v květnu rozhodla o jeho fúzi s dceřinou společností Letiště Praha, která se stane nástupnickou firmou a ČAH po sloučení jako samostatný podnik zanikne. Ke sloučení došlo zpětně k 1. lednu 2018. Letiště bude jako nástupnická společnost zapsána v obchodním rejstříku od srpna.

Zdroj: ČTK

Czech Raildays 2018

Michaela Drábková

10.6.2018

[quote]Již 18. ročník mezinárodního veletrhu, který je zaměřen na železniční technologie, výrobků a služeb bude probíhat 19. června a potrvá až do 21. června 2018 v areálu nákladového nádraží v Ostravě.[/quote]

V rámci rozpočtu podporuje Komise výzkum a inovace i jednotný trh a jeho ochranu

Michaela Drábková

8.6.2018

Evropská komise uvedla 7.6., že v rámci rozpočtu EU navrhla dosud nejambicióznější výzkumný a inovační program

Pro příští dlouhodobý rozpočet EU na období 2021–2027 navrhuje Komise 100 miliard eur na výzkum a inovace. Nový program Horizont Evropa naváže na úspěchy předchozího programu pro výzkum a inovace (Horizont 2020) a udrží EU na špičce globálního výzkumu a inovací. Horizont Evropa je dosud nejambicióznějším výzkumným a inovačním programem.

Jyrki Katainen, místopředseda Komise odpovědný za pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost, uvedl: „Investovat do výzkumu a inovací znamená investovat do budoucnosti Evropy. Finanční prostředky Evropské unie umožnily týmům z mnoha zemí a vědeckých disciplín spolupracovat a činit objevy, o kterých se nám ani nezdálo, čímž se Evropa stala v celosvětovém měřítku špičkou ve výzkumu a inovacích. Program Horizont Evropa má na tento úspěch navázat a nadále zlepšovat život občanů i celé společnosti.“ Komisař pro výzkum, vědu a inovace Carlos Moedas dodal: „Program Horizont 2020 je jedním z největších úspěchů Evropy, ale nový program Horizont Evropa míří ještě výše. Abychom posílili celosvětové vedoucí postavení EU v oblasti vědy, chceme v rámci tohoto programu navýšit financování Evropské rady pro výzkum a stanovením nových ambiciózních cílů pro unijní výzkum opětovně zapojit občany. V zájmu modernizace financování průlomových inovací v Evropě také navrhujeme vytvoření nové Evropské rady pro inovace.

Program Horizont Evropa bude prostřednictvím Evropské rady pro výzkum a stipendií a výměnných pobytů v rámci programu Marie Skłodowska-Curie nadále motorem vědecké excelence a zavede tyto nové hlavní prvky:

Evropská rada pro inovace napomůže EU stát se průkopníkem v oblasti inovací vytvářejících tržní příležitosti. Návrh Komise vytvoří jednotné kontaktní místo, které umožní přenést nejslibnější průlomové technologie s velkým potenciálem z laboratoří k uplatnění na trhu a které rovněž napomůže nejinovativnějším začínajícím podnikům a společnostem rozšiřovat jejich nápady. Nová Evropská rada pro inovace pomůže určit a financovat rychle se rozvíjející a vysoce rizikové inovace, které mají velký potenciál vytvářet nové tržní příležitosti. Inovátorům poskytne přímou podporu prostřednictvím dvou hlavních nástrojů financování, přičemž jeden nástroj bude určen pro rané fáze a druhý pro vývoj a uvádění na trh. Rada doplní činnost Evropského inovačního a technologického
Nové celounijní výzkumné a inovační cíle zaměřené na společenské výzvy a konkurenceschopnost průmyslu. V rámci Horizontu Evropa stanoví Komise nové cíle s vysokou mírou ambicí a významnou evropskou přidanou hodnotou, které napomohou řešit otázky týkající se našeho každodenního života. Bude se jednat například o boj proti rakovině, čistou dopravu nebo oceány bez plastů. Na vytváření těchto cílů se budou podílet občané, zúčastněné subjekty, Evropský parlament a členské státy.
Maximalizace inovačního potenciálu napříč EU. Bude zdvojnásobena podpora členským státům EU, které ve snaze co nejlépe využít svůj výzkumný a inovační potenciál zaostávají. Nové synergie se strukturálními fondy a Fondem soudržnosti kromě toho usnadní koordinaci a kombinování finančních prostředků a napomohou regionům zapojit se do inovací.
Větší otevřenost. Způsobem práce Horizontu Evropa se stane zásada „otevřené vědy“, což si vyžádá otevřený přístup k publikacím a údajům. To napomůže výsledkům vytvořeným za pomoci financování z EU proniknout na trh a zvýší jejich inovační potenciál.

Nová generace evropských partnerství a širší spolupráce s ostatními programy EU. Horizont Evropa zefektivní počet partnerství, která EU společně programuje nebo spolufinancuje s partnery z průmyslu, občanské společnosti a finančních nadací, aby zvýšil jejich efektivnost a dopad při dosahování politických priorit EU. Horizont Evropa podpoří účinné a operační propojení s dalšími budoucími programy EU, jako je politika soudržnosti, Evropský obranný fond, program Digitální Evropa a Nástroj pro propojení Evropy, jakož i s mezinárodním projektem energie jaderné syntézy ITER.

Vědecké poradenství, technickou podporu a specializovaný výzkum bude i nadále poskytovat Společné výzkumné středisko, které je útvarem Komise pro sdílení vědeckých poznatků.

Navrhovaný rozpočet ve výši 100 miliard eur na období 2021–2027 zahrnuje 97,6 miliardy eur pro program Horizont Evropa (z čehož 3,5 miliardy eur bude přiděleno v rámci fondu InvestEU) a 2,4 miliardy eur pro program Euratomu pro výzkum a odbornou přípravu. Program Euratomu, který financuje výzkum a odbornou přípravu v oblasti jaderné bezpečnosti, zabezpečení a radiační ochrany, se více zaměří na využití v oblastech mimo energetiku, jako je zdravotní péče a lékařské vybavení, a v rámci akcí „Marie Skłodowska-Curie“ rovněž podpoří mobilitu jaderných výzkumných pracovníků.

Další kroky

Je zapotřebí rychle dosáhnout dohody o celkovém dlouhodobém rozpočtu EU a jeho odvětvových návrzích, aby prostředky EU začaly co nejdříve přinášet reálné výsledky. Zpoždění by nutilo nejschopnější lidi v Evropě hledat příležitosti jinde. To by znamenalo ztrátu tisíců pracovních míst v oblasti výzkumu a poškodilo konkurenceschopnost Evropy. V procesu od základního výzkumu po inovace vytvářející tržní příležitosti by došlo ke zpomalení zásadního pokroku např. v oblasti zdravotní péče, opatření v oblasti klimatu, ekologické dopravy a udržitelného zemědělství a byly by zpožděny výsledky v oblasti léčby rakoviny, emisí skleníkových plynů, inteligentních automobilů a zdravé stravy.

Dohoda o příštím dlouhodobém rozpočtu v roce 2019 by znamenala hladký přechod od stávajícího dlouhodobého rozpočtu (2014–2020) k rozpočtu novému a zajistila by předvídatelnost a kontinuálnost financování ve prospěch všech.

Souvislosti

Návrh programu Horizont Evropa navazuje na úspěchy stávajícího programu Horizont 2020. Průběžné hodnocení programu Horizont 2020 ukázalo, že program je na dobré cestě, pokud jde o vytváření pracovních míst a růstu, řešení našich největších společenských výzev a zlepšování života lidí. To znamená, že program má jasnou evropskou přidanou hodnotu a ve srovnání s podporou na vnitrostátní nebo regionální úrovni vytváří prokazatelné výhody. Do května 2018 program podpořil více než 18 000 projektů, na které se vynaložilo více než 31 miliard eur.

Dnešní návrh rovněž vychází z příspěvku Komise k setkání vedoucích představitelů EU dne 16. května v Sofii nazvaného „ Obnovená evropská agenda pro výzkum a inovace – příležitost Evropy utvářet svoji budoucnost“, který zdůraznil nezbytné kroky k zajištění globální konkurenceschopnosti Evropy.

Inovace byly v posledních desetiletích motorem přibližně dvou třetin hospodářského růstu Evropy. Program Horizont Evropa by měl vytvářet více nových znalostí a technologií, podporovat vědeckou excelenci a měl by mít pozitivní vliv na růst, obchod a investice a výrazný společenský a environmentální dopad. Každé euro investované v rámci tohoto programu může za období 25 let potenciálně dosáhnout návratnosti až 11 eur HDP. Očekává se, že v „investiční fázi“ (2021– 2027) unijní investice do výzkumu a inovací dle odhadů přímo vytvoří až 100 000 pracovních míst v oblasti výzkumných a inovačních činností.

Rozpočet EU: nový program pro jednotný trh, jenž má posilovat postavení Evropanů a chránit je

V příštím dlouhodobém rozpočtu EU na období 2021–2027 Komise navrhuje nový specifický program ve výši 4 miliard eur, který má posílit postavení spotřebitelů, chránit je a umožnit mnoha evropským malým a středním podnikům, aby plně využívaly dobře fungujícího jednotného trhu. Nový program posílí správu vnitřního trhu EU. Podpoří konkurenceschopnost podniků, zejména v těch malých a středních, bude prosazovat zdraví lidí, zvířat a rostlin, jakož i dobré životní podmínky zvířat a stanoví rámec pro financování evropských statistik.

Elżbieta Bieńkowska, komisařka pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky, Věra Jourová Věra Jourová, komisařka pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost žen a mužů a Vytenis Andriukaitis, komisař pro zdraví a bezpečnost potravin.

Oblasti, které nový program pro jednotný trh podpoří, jsou:

ochrana a posílení postavení spotřebitelů: nový program zaručí vymáhání práv spotřebitelů, zajistí vysokou úroveň jejich ochrany a bezpečnosti výrobků a spotřebitelům bude pomáhat v případě problémů, například při nakupování na internetu. Rovněž usnadní přístup spotřebitelů k mechanismům nápravy, jak je navrženo v nové politice pro spotřebitele.
konkurenceschopnost podniků, a to zejména malých a středních: v návaznosti na úspěch stávajícího Programu pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME) navrhuje Komise posílit podporu pro malé podniky, aby mohly růst a expandovat i za
vysoká úroveň zdraví lidí, zvířat a rostlin: na integrovaném evropském jednotném trhu budou mít občané EU i nadále přístup k bezpečným a vysoce kvalitním potravinám. V rámci nového programu budou finanční prostředky použity na podporu bezpečné produkce potravin, na prevenci a eradikaci nákaz zvířat a škůdců rostlin, jakož i na zlepšení životních podmínek zvířat v

Financování bude rovněž prosazovat přístup na trh pro producenty potravin z EU, přispívat

k vývozu do třetích zemí a významně podporovat zemědělsko-potravinářské odvětví jakožto hlavní odvětví ekonomiky EU.

účinné prosazování a prvotřídní standardy: program posílí spolupráci mezi členskými státy a Komisí s cílem zajistit, aby byla pravidla EU řádně prováděna a vymáhána. Program bude také podporovat evropské normalizační organizace při vyvíjení aktuálních standardů, které obstojí v budoucnosti.
spravedlivá hospodářská soutěž v digitálním věku: program Komisi pomůže dále vylepšovat její nástroje informačních technologií a odborné znalosti, které používá k účinnému vymáhání pravidel hospodářské soutěže v digitální ekonomice. Umožní jí reagovat na vývoj na trhu, např. pokud jde o využívání dat velkého objemu a algoritmů. Kromě toho program pomůže posílit spolupráci mezi Komisí a orgány členských států a
vysoce kvalitní evropské statistiky: program bude poskytovat finanční prostředky národním statistickým úřadům pro tvorbu a šíření evropských statistik, které jsou nezbytné pro rozhodování ve všech politických

Další kroky

Dohoda o celkovém dlouhodobém rozpočtu EU a jeho odvětvových návrzích je zásadní pro to, aby fondy EU začaly přinášet výsledky co nejdříve. Podobná zpoždění, jako byla ta, k nimž došlo na začátku současného rozpočtového období 2014–2020, by snížila finanční pomoc a technickou podporu poskytovanou malým a středním podnikům, snížila by účinnost opatření, jejichž cílem je zaručit bezpečnost potravin nebo výrobků, a narušila by rozvoj nových standardů.

Pokud by byl příští dlouhodobý rozpočet schválen v roce 2019, zajistil by hladký přechod mezi stávajícím (2014–2020) a novým dlouhodobým rozpočtem a zároveň předvídatelnost a kontinuitu činností ku prospěchu všech.

Souvislosti

Komise navrhuje na program pro jednotný trh rozpočet ve výši 4 miliard eur. K plnění cílů tohoto programu navíc významně přispěje částka ve výši 2 miliard eur přidělená v rámci fondu InvestEU, a to zejména prostřednictvím specializovaného nástroje pro malé a střední podniky.

Jednotný trh Evropanům umožňuje svobodně cestovat, studovat, pracovat, žít a třeba se také zamilovávat bez ohledu na hranice svého státu. Mohou vše nakupovat, kdekoli chtějí, a mohou se těšit z většího výběru a nižších cen. Velké i malé evropské podniky mohou rozšiřovat svou zákaznickou základnu a snáze si v celé EU vyměňovat výrobky a služby. Jednoduše řečeno, jednotný trh je nejlepší devizou Evropy pro vytváření růstu a zvyšování konkurenceschopnosti evropských podniků na globalizovaných trzích.

Nový program pro jednotný trh navazuje na představu Komise o příštím dlouhodobém rozpočtu předloženém dne 2. května 2018. Je to moderní, jednoduchý a flexibilní program, který sdružuje širokou škálu činností, jež byly v minulosti financovány odděleně, do jednoho soudržného programu. Sníží se tak překrývání a zlepší se spolupráce. A konec konců se zajistí také kontinuita účinného fungování jednotného trhu v praxi a současně i optimální využívání finančních prostředků v zájmu občanů EU.

Pražská paroplavební pokřtila novou loď a zpola opravila parník

Michaela Drábková

8.6.2018

Pražská paroplavební společnost (PPS) dnes pokřtila novou luxusní motorovou loď Grand Bohemia. Zároveň představila parník Vyšehrad, který letos slaví 80. let od uvedení do provozu a má za sebou první fázi celkové renovace. Nová loď Grand Bohemia byla vyrobena v Německu a má kapacitu 550 míst. Společnost s ní bude provozovat pravidelné okružní plavby a také ji bude pronajímat pro soukromé akce.

Stavba lodi Grand Bohemia podle mluvčího PPS Dušana Sahuly zabrala rok a půl, projekt se nicméně začal připravovat mnohem dříve. „Od idey, že se loď postaví do dnešního dne to trvalo pět let,“ uvedl.

„Tato loď je s délkou 73 metrů nejdelší lodí, kterou naše loděnice kdy postavila,“ uvedl Mario Bolle z německé loděnice Schiffswerft Bolle, která plavidlo postavila. Největší výzvou podle něj bylo zakrytí zadní části lodi, u kterého pro lepší komfort cestujících a klimatizaci zvolili skleněnou konstrukci o váze dvanácti tun. Běžně přitom používají polykarbonát, který by vážil pouze půl tuny. Kvůli tomu musela loděnice vyvinout nový systém, který loď vyvažuje.

„Loď překročila státní hranici 1. května tohoto roku, tedy v den, kdy Vyšehrad slavil osmdesáté narozeniny,“ uvedl předseda představenstva PPS Jan Hamza. Hezky to podle něj přibližuje spojení tradičního a moderního, typické pro celou společnost. Parník Vyšehrad dnes PPS představila po první fázi rekonstrukce, která bude pokračovat i v příštím roce.

„V první etapě byly odstraněny necitlivé nástavby, které na parníku vznikly v šedesátých až osmdesátých letech,“ řekl ČTK mluvčí společnosti Sahula. Dodal, že nyní zadní polovina parníku přesně kopíruje původní podobu z roku 1938, a to včetně použitých materiálů. V příštím roce chce PPS zrekonstruovat i přední část.

Parník Vyšehrad je nejstarším a největším parníkem na Vltavě. Pokřtěn byl 1. května 1938 pod jménem Antonín Švehla podle prvorepublikového několikanásobného ministerského předsedy. Poté loď vystřídala názvy Karlstein, po válce T. G. Masaryk a od roku 1952 Děvín. V 60. a 80. letech byl parník modernizován, poslední rekonstrukcí pak prošel na přelomu let 2006 a 2007.

Loď je dlouhá 62 metrů a široká 10,5 metru. Pohání ji původní parní stroj, již se ovšem netopí uhlím, ale lehkým topným olejem. Původně se na parník vešlo 885 cestujících, nyní 400, z toho je 199 krytých míst k sezení.

Vyšehrad je jedním ze dvou posledních historických kolesových parníků, které provozuje Pražská paroplavební společnost. Druhým je parník Vltava, který prošel celkovou rekonstrukcí už před několika lety. Obě lodi byly na vodu poprvé spuštěny před více než 80 lety, cestující nyní vozí na trasách od Slapské přehrady po Mělník. V roce 2013 je ministerstvo kultury prohlásilo kulturní památkou.

Pražskou paroplavební společnost založil v roce 1865 pozdější primátor František Dittrich a je tak jednou z nejstarších stále fungujících firem v ČR. Provozuje pravidelné linky do zoologické zahrady v Troji, ke Slapské přehradě a do Mělníka a pořádá okružní jízdy centrem hlavního města.

Zdroj: ČTK