Domů Blog Strana 1074

Evropský sbor solidarity: Komise vyhlašuje novou výzvu k předkládání návrhů projektů

22.8.2018

[quote]Evropská komise vyzvala 10. srpna zainteresované subjekty k předkládání návrhů projektů v rámci Evropského sboru solidarity. Z rozpočtu EU bylo na vybrané projekty, do kterých se mohou zapojit mladí lidé v Evropě i mimo ni, vyčleněno celkem 44 milionů eur.[/quote]

Jedná se o první sérii takových výzev, jež do konce roku 2020 umožní účast v Evropském sboru solidarity nejméně 100 000 mladých lidí.

Komisař pro rozpočet a lidské zdroje Günther H. Oettinger prohlásil:

„Vyhlášením této nové výzvy plníme svůj závazek vytvořit pro mladé lidi více příležitostí k zapojení do solidárních činností. Evropský sbor solidarity, financovaný z rozpočtu EU, představuje pro mladé lidi vhodný rámec, aby poznávali nové věci, vyměňovali si zkušenosti a vydávali svou energii na obecně prospěšné aktivity.“

Evropský komisař pro vzdělávání, kulturu, mládež a sport Tibor Navracsics doplnil: „Solidarita je jednou z klíčových hodnot Evropské unie. Mladí lidé v celé EU opakovaně prokázali svou odhodlanost pomáhat lidem v nouzi. Zavedením příslušného rámce a vyčleněním nezbytných finančních prostředků na období 2018–2020 jim chceme poskytnout více příležitostí k tomu, aby se v této oblasti angažovali. Budou mít také možnost vytvářet skupiny dobrovolníků a navrhovat vlastní solidární projekty.“

Komisařka pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pracovní mobilitu Marianne Thyssen dodala:

„Evropský sbor solidarity pomáhá mladým lidem v jejich profesním rozvoji a při začleňování na trhu práce. Solidaritě dává evropský rozměr, a představuje tak pro mladé lidi unikátní příležitost k získávání nových zkušeností a rozvíjení dovedností v oblasti mezilidských vztahů, z čehož mají prospěch nejen oni sami, ale i společnost jako celek.“

Jaké projekty jsou způsobilé?

Tato výzva zahrnuje oproti minulosti širší škálu projektů. Kromě dlouhodobé individuální dobrovolnické činnosti, stáží a pracovních míst v oblasti solidarity budou způsobilé následující projekty:

organizace budou moci nabízet týmům dobrovolníků krátkodobé projekty (trvající dva týdny až dva měsíce). Organizace budou muset nejdříve obdržet značku kvality, o kterou si mohou kdykoliv zažádat u národní agentury programu Erasmus+ nebo v určitých případech u Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast,
o financování se mohou ucházet nejen veřejné a soukromé subjekty usazené v členských státech EU, ale také mladí lidé registrovaní na portálu Evropského sboru solidaritybudou moci vytvořit skupinu alespoň pěti účastníků a zahájit a řídit svoje vlastní solidární činnosti,
některých dobrovolnických projektů Evropského sboru solidarity se mohou rovněž účastnit organizace ze zemí mimo EU, např. z Islandu, Lichtenštejnska, Norska, Turecka, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie či dalších partnerských zemí.

Další kroky

Projekty v rámci této výzvy k předkládání návrhů budou vybrány poté, co Evropský parlament a Rada v návaznosti na svou červnovou politickou dohodu návrh Komise formálně přijmou. Návrhy je možné předkládat do 16. října 2018. Výjimkou jsou projekty dobrovolnických týmů, u nichž je lhůta 18. února 2019.

Souvislosti

Podrobné podmínky dnešní výzvy k předkládání návrhů včetně priorit a pokynů ohledně žádostí pro jednotlivé projekty lze nalézt v příručce Evropského sboru solidarity.

Evropský sbor solidarity zahájil činnost v prosinci 2016. Od té doby se do něj zaregistrovalo 72 000 mladých lidí a přibližně 7 000 z nich se zapojilo do solidárních činností.

V květnu 2017 navrhla Komise vyčlenit na Evropský sbor solidarity a posílení jeho právní struktury více než 340 milionů eur, aby se do něj mohlo do konce roku 2020 zapojit 100 000 mladých lidí. V červnu 2018 dosáhly Evropský parlament a Rada k tomuto návrhu politické dohody. Nyní jej musí obě instituce formálně přijmout. Mezitím mohou být podniknuty přípravné kroky, jako je například dnešní vyhlášení výzvy k předkládání návrhů.

Dne 11. června 2018 Komise předložila návrh týkající se Evropského sboru solidarity v období po roce 2020, který počítá s částkou 1,26 miliardy eur, jež umožní zapojit se do solidárních činností přibližně 350 000 mladých lidí.

AŽD Praha zmodernizuje za 892 mil. Kč polskou trať Poznaň-Wronki

Michaela Drábková

22.8.2018

[quote]Firma AŽD Praha zmodernizuje za 148,6 milionu zlotých (zhruba 892 milionů korun) zabezpečovací a sdělovací zařízení na železniční trati Poznaň – Wronki v Polsku. Tuzemská firma bude hlavním dodavatelem technologií. Vyplývá to z tiskové zprávy podniku.[/quote]

Pražský podnik dnes uzavřel smlouvu s polským správcem železnic PKP PLK. Práce by měly trvat do roku 2020. Podle generálního ředitele podniku Zdeňka Chrdleho je projekt pro podnik příležitostí ukázat se na polském trhu a tím posílit svou pozici při soutěžích o další zakázky, o které má firma v Polsku zájem. „V Polsku totiž nejsme známou společností, což chceme do budoucna změnit,“ dodal.

Modernizace zabezpečovacích zařízení se bude týkat šesti železničních stanic na 50 kilometrů dlouhém úseku. „Společnost AŽD Praha jako hlavní kontraktor projektu bude zajišťovat projektování, výrobu, dodávku, instalaci, zkušební testy a uvedení do provozu plně elektronického staničního zabezpečovacího zařízení ESA 44-PL a koordinovat veškeré další práce a dodávky od místních subdodavatelů,“ uvedl Chrdle.

AŽD Praha se v Polsku rovněž uchází o zakázku na modernizaci úseku Slonice – Štětín Dabie, která má v korunách více než miliardovou hodnotu. Česká firma v soutěži podala cenově nejvýhodnější nabídku, když za zakázku požaduje přes 202 milionů zlotých (zhruba 1,2 miliardy korun). Nyní podnik jedná s polským zadavatelem o administrativních otázkách potencionálního kontraktu.

AŽD Praha patří mezi největší firmy v oboru zabezpečovací techniky na českém trhu. Na konci září 2017 společnost vykázala zisk 391,2 milionu korun, což bylo meziročně zhruba o 251,8 milionu méně. V současnosti v ní pracuje přes 1600 zaměstnanců.

Společnost působí také na zahraničním trhu, kde má 11 dceřiných společností, z toho čtyři na Slovensku a po jedné v Bulharsku, Srbsku, Bělorusku, Chorvatsku, Bosně a Hercegovině, Turecku a Polsku.

Zdroj: ČTK

Opravy silnic ze státních peněz jsou dvakrát dražší

Michaela Drábková

22.8.2018

[quote]Opravy silnic druhých a třetích tříd ze státních peněz vyjdou až dvakrát dráž, než když je hradí ze svého kraje. Důvodem jsou přísnější podmínky pro poskytování dotací, které má Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI). Podle hejtmanky Karlovarského kraje Jany Mračkové Vildumetzové by tak bylo lepší, aby stát dal peníze přímo krajům do rozpočtu, řekla dnes novinářům.[/quote]

Při přípravě oprav, které jsou financované ze SFDI, je nutné zpracovat projektovou přípravu, důkladnou diagnostiku a splnit další podmínky.

,,My jsme si nechali zpracovat analýzu, která nám řekla, že pokud opravujeme silnice sami, tak nás metr čtverečný stojí asi 500 korun, zatímco když je opravujeme z peněz SFDI, tak nás to přijde na 1000 korun,“ uvedla Mračková Vildumetzová.

Chce proto jednat s ostatními hejtmany a ministrem dopravy o tom, aby peníze, které stát rozděluje obcím na opravy silnic nižších tříd, šly přímo do rozpočtů krajů. Odpadly by tak podle ní zbytečné náklady a ze stejných peněz by bylo možné opravit více silnic.

Stát letos krajům rozdělil na opravy silnic druhých a třetích tříd čtyři miliardy korun. Karlovarský kraj dostal 145 milionů korun. Jak podotkla hejtmanka, opravené silnice si zaslouží i obyvatelé menších obcí, kam hlavní silnice nevedou.

Zdroj: ČTK

TransKazakhstan Translogistica 2018

Michaela Drábková

21.8.2018

Mezinárodní veletrh přepravy a logistiky se odehraje 18. září a skončí 20. září v Kazachstánu. Na veletrhu budou představeny výrobky a služby v kategoriích jako – navigační a monitorovací systémy, dopravní a skladové logistické systémy řízení a mnoho dalších.

Řecko po ukončení makroekonomického ozdravného programu začíná novou kapitolu

Michaela Drábková

21.8.2018

santorini-2693374_960_720 — Zdroj: Pixabay.com

[quote]Řecko úspěšně ukončilo tříletý makroekonomický ozdravný program v rámci Evropského mechanismu stability (ESM) a stvrdilo tak své místo uvnitř eurozóny i Evropské unie. Úspěšné dokončení programu je důkazem úsilí řeckého lidu, odhodlání této země k reformám a solidarity jejích evropských partnerů.[/quote]

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker prohlásil:

„Uzavření makroekonomického ozdravného programu představuje významný okamžik pro Řecko i pro Evropu. Evropští partneři prokázali svou solidaritu a řecký lid reagoval na všechny problémy s charakteristickou odvahou a odhodláním. Osobně jsem vždy prosazoval, aby Řecko zůstalo v srdci Evropy. Pro řecký lid, který nyní zahajuje novou kapitolu své dlouhé historie, budu vždy spojencem, partnerem a přítelem.“

Eurokomisař pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici řekl:

„Ukončení ekonomického ozdravného programu je dobrou zprávou jak pro Řecko, tak i pro eurozónu. Pro Řecko a jeho obyvatele značí začátek nové kapitoly po osmi obzvláště náročných letech. Z hlediska eurozóny představuje symbolickou čáru za existenciální krizí. Rozsáhlé reformy, které Řecko provedlo, položily základy pro udržitelné hospodářské oživení: to je třeba rozvíjet a udržovat, aby mohli Řekové užívat výsledků svého úsilí a obětí. Evropa bude při Řecku stát i nadále.“

V rámci makroekonomického ozdravného programu získalo Řecko půjčky v celkové výši 61,9 miliardy eur na základě provedení komplexního a bezprecedentního balíčku reforem. Tento ekonomický ozdravný program představoval koordinovaný přístup k řešení dlouhotrvajících a hluboce zakořeněných strukturálních problémů, které přispěly k tomu, že se země propadla do hospodářské krize.

Řecko přijalo opatření s cílem zajistit fiskální udržitelnost a dosáhlo toho, že se saldo veřejných financí z výrazného schodku dostalo v roce 2017 do přebytku, který by si země měla udržet. Účinky těchto reformních opatření a konsolidačního úsilí se budou časem kumulovat, takže budou mít příznivý dopad na fiskální udržitelnost ještě značnou dobu po uzavření programu. Finanční sektor se nyní nachází v mnohem lepší situaci, a to díky úspěšným rekapitalizacím, reformě správy a řízení bank a provádění strategie pro snižování objemu problémových úvěrů, v němž je nutno dále pokračovat.

Zlepšila se efektivnost a účinnost veřejné správy, mimo jiné prostřednictvím zavedení nových pravidel pro jmenování, hodnocení a mobilitu zaměstnanců ve veřejném sektoru, zřízení nezávislého úřadu pro veřejné příjmy a opatření pro větší efektivnost soudního systému. Byla také realizována významná strukturální opatření s cílem zlepšit podnikatelské prostředí a konkurenceschopnost země tak, aby Řecko začalo být atraktivním místem pro investice a aby již zavedené podniky mohly expandovat, inovovat a vytvářet pracovní místa. Další opatření měla za cíl ustavit udržitelný a univerzální důchodový systém a systém zdravotní péče a sociálních dávek, včetně zaručeného minimálního příjmu.

Uvedené zásadní reformy společně položily základy pro udržitelné hospodářské oživení a připravily základní podmínky nezbytné pro udržitelný růst, vytváření pracovních míst a zdravé veřejné finance v nadcházejících letech.

Ze zlepšování hospodářských ukazatelů je zřejmé, že ačkoli není vše hotovo, provedené kroky již nyní přinášejí viditelné výsledky v podobě normalizace veřejných financí, poklesu nezaměstnanosti a opětovného hospodářského růstu. Hospodářský růst zrychlil z –5,5 % v roce 2010 na 1,4 % v roce 2017 a v letech 2018 a 2019 by se měl pohybovat kolem 2 %. Fiskální saldo se zlepšilo ze značného schodku ve výši 15,1 % HDP v roce 2009 na přebytek ve výši 0,8 % v roce 2017 (což odpovídá primárnímu přebytku 4,2 % v rámci programu). Přestože míra nezaměstnanosti zůstává i nadále nepřijatelně vysoká, podle údajů zveřejněných řeckým statistickým úřadem klesla nezaměstnanost v květnu 2018 na 19,5 % a poprvé od září 2011 spadla pod hranici 20 %.

Ukončení programu znamená pro Řecko konec jedné kapitoly a začátek další. Bude třeba se nadále soustředit na dořešení sociálních a ekonomických důsledků, které jsou dědictvím krizových let. Řecké orgány proto budou muset dále stát za reformami a zajišťovat jejich trvalou realizaci podle závazků, které přijaly na zasedání Euroskupiny dne 22. června 2018. Tato skutečnost má zásadní význam pro upevnění důvěry trhů a posílení hospodářské obnovy Řecka, zejména v období bezprostředně po ukončení programu.

Řecko bude plně začleněno do evropského semestru pro koordinaci hospodářských a sociálních politik, což napomůže tomu, aby země a její obyvatelé mohli v plné míře využít výsledků úsilí, jež v uplynulých letech vynaložili. V období po skončení programu se také bude sledovat dokončení, realizace a další provádění reforem dohodnutých v rámci programu, a to prostřednictvím rámce posíleného dohledu. Útvar Komise na podporu strukturální reformy bude řeckým orgánům na jejich žádost nadále pomáhat při navrhování a provádění prorůstových reforem.

Souvislosti

Řecko využívalo finanční pomoc poskytovanou jeho evropskými partnery od roku 2010. Dne 8. července 2015 požádaly řecké orgány o nový makroekonomický ozdravný program v rámci Evropského mechanismu stability (ESM). Evropská komise podepsala 20. srpna 2015 jménem ESM memorandum o porozumění pro tříletý ekonomický ozdravný program. Dne 23. června 2018 Euroskupina potvrdila, že všechna opatření v rámci čtvrtého a konečného přezkumu makroekonomického ozdravného programu, která bylo třeba předem učinit, byla dokončena. Euroskupina se rovněž dohodla na důkladném souboru dluhových opatření, která vedle již zavedených krátkodobých opatření zajistí udržitelnost řeckého dluhu v dlouhodobějším horizontu. Dne 6. srpna 2018 ESM schválil vyplacení poslední části finanční pomoci ve výši 15 miliard eur.

Od roku 2010 byly Řecku poskytnuty půjčky v celkové výši 288,7 miliardy eur. Tuto částku tvoří 256,6 miliardy eur od evropských partnerů Řecka a 32,1 miliardy eur od Mezinárodního měnového fondu (MMF).

Souběžně s makroekonomickým ozdravným programem zahájila Komise v červenci 2015 plán s názvem „Nový start pro zaměstnanost a růst v Řecku“, který měl zemi usnadnit maximální využití finančních prostředků EU s cílem stabilizovat hospodářskou situaci a podpořit zaměstnanost, hospodářský růst a investice. Vzhledem k mimořádným opatřením, která byla podle tohoto plánu přijata, dnes Řecko patří k největším příjemcům finančních prostředků EU. V období 2014–2020 již Řecko obdrželo téměř 16 miliard eur z velkého množství unijních fondů. To odpovídá více než 9 % ročního hrubého domácího produktu země za rok 2017.

Řecko je v poměru k HDP také největším příjemcem Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) v rámci Junckerova plánu. EFSI by nyní měl v Řecku podnítit investice přesahující 10 miliard eur a podpořit více než 20 000 malých a středních podniků.

Kombinace digitalizace s cirkulární ekonomikou

Michaela Drábková

21.8.2018

Zdroj: Pixabay.com

[quote]UPM Raflatac patří na poli materiálů a etiket k významným inovátorům. Nová smart etiketa slouží ke sběru dat u odpadů a tím významně může přispět k celkové optimalizaci recyklace. Nové smart etikety jsou primárně určeny k umístění na stěny obalů či kontejnerů, odkud mohou přenášet potřebné informace do systému.[/quote]

UPM Raflatac v novém řešení kombinuje digitalizaci s cirkulární ekonomikou procesu. Přidáním řešení RafMore smart label k procesu recyklace RafCycle®, UPM Raflatac dokáže optimalizovat proces sběru odpadů od svých zákazníků.

Řešení RafMore smart label bylo testováno u několika zákazníků společnosti RafCycle v Dánsku a ve Švédsku. Dříve byl proces sběru odpadu prováděn ručně, což vyžadovalo spoustu komunikace mezi UPM Raflatac a zákazníky. Spojením dvou inovativních řešení vytvořila společnost UPM Raflatac recyklaci „chytřejší“ než kdy předtím.

Cirkulární ekonomika při recyklaci odpadu

RafCycle je nákladově efektivní řešení pro recyklaci odpadů. V rámci farmaceutického průmyslu byla první společností, která využila program RafCycle a vstoupila do cirkulárního ekonomického řešení, Xellia Pharmaceuticals. Systém společnost využívá především u skleněného odpadu. UPM Raflatac má v současné době více než 100 zákazníků RafCycle v celosvětovém měřítku.

RafMore dokáže informovat o změnách

RafMore je mnohem víc než etiketa – je to zcela nové inovační řešení, které umožňuje klientům přeměnit výrobky na inteligentní obaly, které významně mohou přispívat k procesu vysledovatelnosti produktu. UPM Raflatac plánuje využívat RafMore v jiných zemích.

Smart etiketa má potenciál využitelnosti i ve výrobě či přímo u spotřebitele, který si jejím naskenováním do chytrého telefonu s příslušnou aplikací, může verifikovat originalitu produktu.

Zdroj: Syba

Přeprava linkovými autobusy klesá, lidé přesedají do aut i vlaků

Michaela Drábková

21.8.2018

[quote]Cestujících v linkové autobusové dopravě v Česku dlouhodobě ubývá. Loni využilo autobusy 298 milionů lidí, což je nejméně za posledních 15 let. Vyplývá to ze statistik ministerstva dopravy, které má ČTK k dispozici. Cestující stále častěji přesedají do aut a vlaků.[/quote]

Úbytek počtu cestujících v pravidelné autobusové dopravě pokračuje i letos, v prvním čtvrtletí v ní cestovalo 75,9 milionu lidí, meziročně o 3,5 milionu méně.

Podle generálního tajemníka Česmad Bohemia Vojtěcha Hromíře je důvodů tohoto trendu celá řada. Jako jeden z hlavních zmínil zlepšující se ekonomickou situaci obyvatelstva, kdy si lidé mnohem více než v minulosti mohou dovolit cestovat vlastním autem.

Hromíř ČTK sdělil, že část cestujících odvedla také železniční konkurence, která zvyšuje provoz díky zlepšené nabídce na příměstských i dálkových linkách. Vedle cenové války na linkách mezi Prahou a Ostravou hraje podle Hromíře důležitou roli také rekonstrukce D1 a s ní spojené uzavírky, kvůli kterým cestující raději využívají vlaky. Na dráze díky tomu loni meziročně přibyly čtyři miliony cestujících. Celkem loni cestovalo na železnici 183,1 milionu lidí.

Prezident Svazu dopravy Jaroslav Hanák k těmto faktorům přidal snižující se objednávky autobusových linek ze strany krajů. Regionální samosprávy se podle něj snaží na dopravě šetřit, což vede k omezování spojů.

Každoroční pokles autobusové přepravy nemá podle Hromíře na linkové dopravce zatím výraznější dopady, protože většina z nich prokazuje svou případnou ztrátu krajům, které si linky objednaly. Kraje tyto ztráty následně dorovnávají.

,,Někteří ovšem mají smlouvu s krajem postavenou na vlastním podnikatelském riziku a obsazenosti spojů a tam už to určitý problém je,“ uvedl.

Žádný obecný plán na zastavení poklesu autobusové přepravy však zatím není. Hlavní zodpovědnost za stabilizaci autobusové dopravy by podle dopravců měli nést organizátoři dopravy a přizpůsobit ji hlavním skupinám cestujícím. V této souvislosti dopravci zmínili i plánování autobusů s vlaky, které by podle nich měly na sebe navazovat a ne si přímo konkurovat, jak se to nyní na některých trasách děje. Hromíř navíc upozornil na vyšší dotace na železnici, které jsou podle něj na kilometr až šestkrát vyšší.

Pokles by podle dopravců mohly zastavit také 75procentní slevy na jízdném pro děti, studenty a seniory od 1. září.

,,Mohly by celkově posílit využívání veřejné dopravy a odvrátit některé cestující od individuálního motorismu,“ dodal Hromíř.

Oproti předchozím rokům naopak roste nepravidelná autobusová přeprava. Loni cestovalo charterovými linkami přes 31 milionů lidí, meziročně o 2,5 milionu více. Podle Hromíře je i tento trend důkazem zlepšující se ekonomické situace obyvatel.

Zdroj: ČTK

Kapsch kvůli mýtu podal trestní oznámení na člena komise ÚOHS

Michaela Drábková

21.8.2018

[quote]Společnost Kapsch podala trestní oznámení na advokáta Jana Hrazdiru, který je členem rozkladové komise Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) k mýtnému tendru. Společnost o tom informovala ČTK. Podle firmy mohl Hrazdira zneužít svou pravomoc a ovlivnit tak výsledek celého řízení ve prospěch ministerstva dopravy, Hrazdira výtky Kapsche odmítl a označil je za nesmysl. Antimonopolní úřad se k případu nevyjádřil.[/quote]

Současný provozovatel mýta Kapsch neuspěl v tendru na mýtný systém po roce 2019, v němž zvítězilo konsorcium CzechToll/SkyToll. Tendr nepravomocně zrušil ÚOHS, ministerstvo proti tomu podalo rozklad.

O jmenování Jana Hrazdiry do rozkladové komise informovaly v minulosti Hospodářské noviny. Podle nich byl advokát nominován i díky povolení předsedy ÚOHS Petra Rafaje ministerstvem dopravy, které je přitom jedním z účastníků řízení.

Podle trestního oznámení Kapsche nebyl Hrazdira nezávislým členem komise, ale naopak aktivně hájil ministerstvo dopravy. Hrazdíra údajně ministerstvo o průběhu jednání přímo informoval. Tím podle firmy mohl zásadně narušit jednání komise a ovlivnit její rozhodnutí. Podle Kapsche se tak mohl dopustit trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby.

Hrazdira označil trestní oznámení Kapsche a jeho důvody za nesmysl.

,,O celé věci jsem s nikým ze strany ministerstva nebo státu nemluvil, ani bych podobné zadání nepřijal,“ řekl ČTK. O řízení mluvil pouze s předsedou úřadu Rafajem, dodal. Antimonopolní úřad se k trestnímu oznámení nebude nijak vyjadřovat, uvedl mluvčí ÚOHS Martin Švanda.

Kapsch nyní požaduje, aby státní zastupitelství prověřilo celý průběh řízení o rozkladu.

,,Považujeme to za nepřípustné zasahování státu do průběhu státní zakázky,“ řekl mluvčí Kapsche David Šimoník.

Ministerstvo dopravy s rozhodnutím nesouhlasilo a podalo proti němu rozklad. ÚOHS při svém rozhodnutí o zrušení mýtného tendru vytkl ministerstvu dopravy způsob, jakým předávalo jednotlivým uchazečům zadání soutěže a potřebnou dokumentaci. Podle úřadu není zřejmé, zda všichni zájemci dostali stejné informace. Dalším důvodem pro zrušení bylo rozšíření mýta o zhruba 900 kilometrů, které bylo podle ÚOHS stanoveno netransparentně.

Zdroj: ČTK

České dráhy vypsaly soutěž na dodávku až 90 expresních vagónů

Michaela Drábková

21.8.2018

railway-rails-2738508_960_720 — Zdroj: Pixabay.com

[quote]České dráhy vypsaly soutěž na dodávku až 90 expresních vagónů. Předpokládanou cenu neuvedly, nové vozy chce dopravce odebírat podle aktuálních potřeb a objemu přepravy. České dráhy o tom informovaly v tiskové zprávě.[/quote]

Nové vagóny by měly nahradit staré rychlíkové vozy lidově přezdívané koženky, kterých má dopravce stále ještě desítky. Podle podniku by nové vozy měly ve standardní výbavě mít klimatizaci, internetové připojení a elektrické zásuvky.

Poptávané vozy jsou určeny pro vnitrostátní a mezistátní vlaky s rychlostí do 200 km/h. Dodávány budou v různých provedeních, půjde například vozy 1. a 2. třídy, bistrovozy, vozy pro handicapované a další typy. Z vagónů bude podnik moci sestavit až desetivozové soupravy.

Dráhy investovaly do svého vozového parku již v průběhu tohoto roku.Na konci června uzavřely s konsorciem Siemens-Škoda kontrakt na výrobu 50 osobních vlaků na lince Praha – Brno – Bratislava – Budapešť za tři miliardy korun, s rakouským dopravcem ÖBB se dohodly také na odkoupení 41 starších vozů za 355 milionů korun. Na zajištění regionální dopravy chtějí dráhy pořídit pomocí soutěže 120 nových vlaků, předpokládaná hodnota dodávky by se mohla pohybovat kolem 14,8 miliardy korun.

Zdroj: ČTK

Trendy dodavatelských řetězců, které je třeba sledovat v roce 2018

Michaela Drábková

20.8.2018

OLYMPUS DIGITAL CAMERA — Zdroj: Freeimages.com

[quote]Existuje několik klíčových trendů dodavatelského řetězce, které by bylo dobré sledovat v roce 2018.[/quote]

Maloobchodní dodavatelské řetězce prochází masivní transformací. Tradiční prodejci cihel a malty se snaží využít svých obchodů, aby se lépe vyrovnali konkurenci. Hlavním důvodem, proč maloobchodníci investují do nákladných omnichannelových iniciativ, je zvýšení prodeje, zvýšení podílu na trhu a zlepšení loajality zákazníků. Zatímco většina maloobchodníků má potíže s porozuměním, co jejich ziskovost obnáší. Například v posledním průzkumu většina maloobchodníků uvádí, že nemohou ani měřit finanční dopad výnosu .

Řízení nerentabilního prodeje nemá smysl. Nakonec maloobchodníci potřebují pochopit své skutečné náklady a rozpětí založené na průtokové cestě všesměrového kanálu. Dále, pokud firmy mohou měřit svou ziskovost, tak jaké jsou nejlepší postupy, které oddělují více ziskové maloobchodníky od méně ziskových? Řešení určitě existují v této oblasti. Mezitím musí B2B společnosti také zlepšit své multikanálové schopnosti.

Pracovníci v oblasti logistiky – nedostatek práce a automatizace

Průmysl pokračuje v projednávání o nedostatku řidičů. Základní ekonomika nám říká, že pokud zvýšíte mzdy, získáte do průmyslu nové řidiče. Není překvapením, že dopravci zůstávají zdráhaví vůči této taktice. Dále probíhá diskuse o tom, zda by autonomní vozidla mohla být řešením tohoto nedostatku. Nebudou; alespoň ne brzy. Technologické výzvy při získávání plně autonomního vozu jsou skličující. Dopravci tedy musí podniknout agresivní akce, aby přilákali nové řidiče do průmyslu a udrželi si ty stávající.

Poskytovatelé logistických služeb aktivně zkoumají využívání autonomních mobilních robotů, aby vyrovnali nedostatek pracovních sil. A tak se v příštích několika letech očekávají vzrůstající tržby v tomto trhu.

Tarify a globální sítě dodavatelského řetězce

Přechod k zavedení sazeb a přinesení větší produkce zpátky do Ameriky byl mnohem pomalejší, než se po volbě Donalda Trumpa očekávalo. Pokud se objeví významné nové tarify, síť dodavatelských řetězců se výrazně změní. Ale politika v USA zůstává bouřlivá. Pokud Trumpova vláda neuloží tento rok nové tarify, tak americkou sněmovnu reprezentantů můžou ještě v roce 2018 převzít demokraté. Takže to zůstává důležitým trendem pro sledování, ale je stále velmi obtížné předvídat, zda se budou zvyšovat sazby.

Růst digitálních technologií bude pokračovat

Rozvíjející se technologie, jako je blokáda, 3D tisk, autonomní mobilní roboty, IoT, strojní učení a související technologie i nadále získávají ohromné množství publicity. Tyto technologie jsou soustředěny jako „digitální“ technologie, i když logika tohoto seskupení je nejasná. Ale tyto technologie se nacházejí ve velmi odlišných bodech křivky splatnosti dodavatelského řetězce .