Domů Blog Strana 342

Studentský veletrh konference Železnice Pardubice přilákal stovky studentů

Ve čtvrtek 11.4.2024 se ve spolupráci s Dopravní fakultou Jana Pernera v prostorách Univerzitní Auly uskutečnil 10. ročník odborného setkání Železnice Pardubice. 

Novinkou letošního jubilejního ročníku byl dopolední STUDENTSKÝ VELETRH pracovních příležitostí, který byl doprovázen přednáškami na téma osobního rozvoje. Vrcholem dopoledního programu bylo vystoupení technologického experta Petra Máry, který se zaměřil na téma AI – jak poslední vynález lidstva ovlivní železnici.

Více než šest stovek návštěvníků z řad studentů a nadšenců dopravy si mohlo prohlédnout venkovní a vnitřní ukázky pracovní techniky, virtuální realitu v přímém přenosu, prezentaci moderních IT technologií, 3D projektování, BIM, digitalizaci a využití AI ve stavebnictví, výukové a výzkumné technologie, simulátory výuky jízdy a řízení provozu, unikátní VRT mobil SŽ a také výstavní expozice partnerů.

Na stánku Dopravní fakulty Jana Pernera si mohli zájemci vyzkoušet počítačový simulátor rozjezdu lokomotivy za ztížených podmínek a také se dozvědět vše o nabízených studijních programech a studiu na naší fakultě. Ve venkovní expozici představila Katedra dopravního stavitelství diagnostické a měřící technologie používané na železničních tratích.

Odpolední odborný program byl věnován tématům jako je dlouhodobé a stabilní financování železnice, velké investiční akce na železnici ve východních Čechách a železniční technologie budoucnosti. Úvodního slova odborné části se ujal děkan naší fakulty Libor Švadlenka, který zmínil důležitost železnice v budoucím rozvoji dopravní infrastruktury. „Již samotný odkaz na jméno Jana Pernera v názvu naší fakulty jednoznačně dokládá  významnost železnice jako takové. Ta prochází v současné době významnou modernizací a technologických upgradem, pro což je třeba mladé odborně vzdělané absolventy, takové, které produkuje naše fakulta.“  Děkan Libor Švadlenka ve svém vystoupení dále prezentoval možnosti studia na Dopravní fakultě Jana Pernera a také výsledky vědeckovýzkumné a projektové činnosti s důrazem na oblast železniční dopravy. Zdůraznil však, že se na fakultě věnuje pozornost i ostatním druhům dopravy a vždy je společná snaha o maximální spolupráci s podniky z praxe, díky čemuž mají naši absolventi vynikající uplatnitelnost na trhu práce, a to přímo ve vystudovaném oboru

Zdroj: DFJP

PRVNÍ TCHAJWANSKÁ ZÁMOŘSKÁ ŠKOLICÍ ZÁKLADNA IC PRŮMYSLU BUDE NA ČVUT V PRAZE

Rektor ČVUT Vojtěch Petráček a generální ředitel TSRI Tuo-Hung Hou za tchajwanskou stranu dnes slavnostně v Betlémské kapli podepsali dva důležité dokumenty. Memorandum o spolupráci a zejména smlouvu o vzniku první zámořské pobočky tchajwanské základny pro školení mezinárodního personálu zabývajícího se vývojem čipů – IC.

Rektor ČVUT Vojtěch Petráček považuje Tchaj-wan za důležitého strategického partnera univerzitního výzkumu. Protějškem pro ČVUT bude institut Taiwan Semiconductor Research Institute – TSRI, jehož generální ředitel Tuo-Hung Hou byl členem již loňské delegace na ČVUT. Právě rektor a generální ředitel podepsali memorandum o spolupráci obou stran, které má prvotní platnost na pět let a specifikuje zájmy ČVUT a TSRI na výzkumu a vývoji polovodičů.

Tuo-Hung Hou připomněl, že Tchaj-wan zaujímá první místo na světě z hlediska výroby a testování polovodičů a druhé místo na světě v oblasti čipů a samozřejmě hodlá tuto unikátnost rozvíjet. „Mě a mé kolegy napříč fakultami těší, že budeme významnými partnery tohoto unikátního projektu,“ uvedl rektor ČVUT Petráček.

Druhým, již zcela konkrétním dokumentem, který dnes oba pánové podepsali, je již zmíněná smlouva o „kultivaci talentů v IC designu“. Ta mimo jiné předpokládá třeba i vzdělávání studentů ČVUT v tréninkovém výzkumném centru TSRI, jež by mělo vzniknout v prostorách ČVUT. Po pěti letech by takto proškolených studentů mělo být více než 500. ČVUT by také mělo zajistit spolupráci na výzkumu s dalšími vybranými evropskými univerzitami, přičemž výzkum a výuka by měly být plně hrazeny z tchajwanských prostředků. „Je to ojedinělá příležitost, kterou můžeme našim kolegům – studentům i výzkumníkům nabídnout, a pro mě je samozřejmě velkou ctí, že právě ČVUT v Praze se stane prvním zámořským partnerem TSRI,“ řekl po podpisu obou dokumentů rektor Vojtěch Petráček.

Reálný příslib vysokých tchajwanských investic do výzkumu ČVUT a oboustranné spolupráce, a to zejména v oblastech polovodičů a IC technologií, zazněl koncem loňského listopadu, kdy tchajwanská delegace v čele s Wu Tsung-Tsongem navštívila Rektorát ČVUT. A již dnes, v polovině dubna, se z příslibu stala realita. Ministr bez portfeje Wu Tsung-Tsong, který byl do roku 2022 tchajwanským ministrem pro vědu a technologie a nyní je ministrem Národní rady pro vědu a technologii, již oficiálně oznámil v Taipei City, že Tchaj-wan zřídí svou první zámořskou školicí, designovou a inovační základnu pro IC právě v Praze.

Zařízení bude plnit čtyři funkce: prohlubování zámořské spolupráce a výměny, jakož i pomoc v průmyslových aplikacích; rozšiřování personálních zdrojů a příležitostí pro tchajwanský průmysl designu čipů; urychlení výměn v mezinárodních start-upech prostřednictvím diverzifikace komunikačních kanálů; a pomoc podnikům při propojování s mezinárodními průmyslově-akademickými partnery a globálním trhem.

Díky vysokému potenciálu vzdělaných magisterských a doktorských výzkumných pracovníků Českého vysokého učení technického v Praze je podle ministrových slov česká metropole a ČVUT pro Tchaj-wan ideálním místem.

Projekt nejen otevře Tchaj-wanu více příležitostí pro mezinárodní rozvoj, ale také podpoří vzájemnou prosperitu a výhody mezi Tchaj-wanem a mezinárodním řetězcem polovodičového průmyslu a stane se hnací silou pro udržitelné inovace v globálním polovodičovém průmyslu.

Zdroj: ČVUT

Pohonné hmoty v ČR dál zdražují, benzin je nad 40 Kč/l

Paliva v Česku dál zdražují, cena benzinu stoupla nad 40 korun za litr. Ve středu stál litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 v průměru 40,12 koruny, před týdnem byl o 35 haléřů levnější. Nafta zdražila o sedm haléřů na průměrných 39,19 koruny za litr. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Benzin byl naposledy nad 40 korunami loni v říjnu, nafta je nejdražší od loňského listopadu. Zdražování, zejména u benzinu, bude podle analytiků zřejmě pokračovat i v příštím týdnu.

Zdražování pohonných hmot v posledních týdnech je podle analytiků důsledkem stoupajících cen ropy. „Ropa je pod nadvládou geopolitického napětí,“ poukázal analytik XTB Jiří Tyleček na další vyhrocení situace na Blízkém východě. Upozornil však na korekci cen ropy v posledním týdnu. „Trhy věří, že napětí na Blízkém a Středním východě nebude eskalovat. V případě černých scénářů vývoje však hrozí růst ceny ropy až o desítky procent. S mnohem větší pravděpodobností by však ceny ropy měly alespoň v blízké době zůstat na dvojciferné úrovni,“ předpokládá. Zdůraznil také pokračující negativní vliv oslabující české koruny.

Růst cen paliv bude zřejmě pokračovat i v následujících dnech. Podle Lajska se ceny nafty i benzinu mohou brzy dostat i výrazněji nad 40korunovou hranici. „Nehledě na to, zda Izrael podnikne odvetný útok, u nás ceny pohonných hmot v následujících dnech nejspíš dále porostou. Opět očekáváme vyšší nárůst cen u benzinu, v příštím týdnu by to mohlo být o nižší desítky haléřů. Průměrná cena nafty pak může narůst opět o deset až 20 haléřů,“ uvedl Lajsek. Podle Tylečka by mohla na ceny zapůsobit poslední korekce cen ropy. Zdražování nafty by se tak podle něj mohlo brzy zastavit. U benzinu pak předpokládá pokračování růstu cen, protože jeho cenu ovlivňují silnější sezonní faktory. „I zde by však měl být cenový nárůst nižší, než jsme byli svědky v posledních týdnech,“ dodal Tyleček.

Loni na konci roku pohonné hmoty zlevňovaly, zdražovat začaly na začátku letošního, do konce února jejich ceny v průměru vzrostly téměř o tři koruny. Během března pak stagnovaly či mírně klesaly, na jeho konci ale začaly opět stoupat. V porovnání se situací před rokem je benzin v současnosti dražší zhruba o 2,30 koruny a nafta asi o pět korun.

Nejlevnější paliva natankují řidiči v Královéhradeckém kraji, kde je litr benzinu v průměru za 39,62 koruny. Naftu tam prodávají průměrně za 38,75 koruny. Naopak nejdražší paliva nabízejí pumpy v Praze, kde litr benzinu stojí průměrně 41,05 koruny. Naftu v Praze řidiči tankují za 40,19 koruny za litr.

Průměrné ceny pohonných hmot v ČR k 17. dubnu 2024 (v Kč/l):

Kraj Natural 95 Nafta
ČR 40,12 39,19
Praha 41,05 40,19
Středočeský 40,35 39,48
Jihočeský 39,84 38,79
Plzeňský 40,25 39,36
Karlovarský 40,06 38,84
Ústecký 39,69 38,77
Liberecký 39,91 39,10
Královéhradecký 39,62 38,75
Pardubický 39,93 38,97
Vysočina 40,42 39,53
Jihomoravský 40,33 39,41
Olomoucký 40,32 39,46
Zlínský 39,99 38,93
Moravskoslezský 39,93 39,14

Zdroj: ČTK

Slovensko dá z evropských fondů 350 milionů eur na podporu veřejné dopravy

Slovensko dá z evropských fondů 350 milionů eur (8,8 miliardy korun) na podporu veřejné dopravy, o peníze se budou moci ucházet samospráva i dopravci. Novinářům to řekli ministr dopravy Jozef Ráž a ministr investic Richard Raši. V minulosti zakázky v podobných projektech získali také čeští výrobci vozidel pro veřejnou hromadnou dopravu.

Z programu lze financovat například nákup tramvají, trolejbusů, autobusů na alternativní pohon a také budování přestupních terminálů či modernizaci dep. Peníze jsou určené pro všechny kraje s výjimkou Bratislavského, kde je nejvyšší životní úroveň v celé zemi.

O peníze se mohou ucházet města či kraje a také dopravci, kteří zajišťují přepravu lidí v rámci závazku veřejné služby. Projekty zájemců vyhodnotí týmy expertů.

„Cílem této výzvy je zatraktivnit veřejnou dopravu a dostat lidi z individuální dopravy,“ řekl Ráž. Dodal, že by uvítal, pokud by uspěly projekty na železnici.

Podle Rašiho pro Bratislavský kraj bude vyhlášen samostatný program pro rozvoj veřejné dopravy.

Dopravní podniky na Slovensku už v minulosti využily peníze z evropských fondů například na modernizaci vozového parku. Zakázky na dodávku autobusů, tramvají či trolejbusů získali také čeští výrobci těchto vozidel.

Zdroj: ČTK

DPP hledá výrobce automatických vlaků a dopravního systému pro linky C a D pražského metra, vypisuje na ně veřejnou zakázku

Pro budovanou linku D a automatizaci stávající linky C Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) plánuje nakoupit nový dopravní systém, který bude schopen plně automatizovaného provozu metra v nejvyšším stupni automatizace GoA4, tj. bez provozního personálu na palubě vlaku. Jeho součástí by mělo být 69 plně automatických vlakových souprav, zabezpečovací zařízení využívající technologii CBTC, bezpečnostní stěny na nástupištích stanic, nový vlakový dispečink pro obě linky, odpovídající modernizace depa Kačerov a vybavení depa Písnice. Kromě toho je součástí veřejné zakázky zajištění údržby nových vlaků po dobu 35 let, nástupištních stěn a dopravního systému po dobu 25 let. Na komplexní dodávku dopravního systému tzv. na klíč DPP dnes vypisuje veřejnou zakázku formou soutěžního dialogu. Její předpokládaná hodnota je 85,98 miliard korun bez DPH. DPP předpokládá vysoutěžení dodavatele a uzavření smlouvy s ním v říjnu 2025.

Přesný počet vlaků, které DPP bude potřebovat a nakonec nakoupí, vyplyne ze soutěžního dialogu, během kterého uchazeči budou mít za úkol spočítat simulaci provozu na lince C při špičkovém intervalu minimálně 90 sekund a současně zohlednit nároky na servis a zálohu. Obdobně budou počty vlaků ověřeny i pro budoucí linku D. Tender na nákup dopravního systému pro linky C a D pražského metra bude mít tři fáze: kvalifikační, fázi soutěžního dialogu a nabídkovou. V první, kvalifikační fázi mohou uchazeči podat žádost o účast v zadávacím řízení. Uchazeči, kteří podle zákona o zadávání veřejných zakázek splní základní a profesní způsobilost, jakož i ekonomickou a technickou kvalifikaci, DPP vyzve k účasti ve druhé fázi, tj. v soutěžním dialogu. Jeho cílem je seznámit účastníky tendru se zamýšleným řešením požadavků DPP a následně upřesnit technické, finanční a smluvní podmínky předmětu veřejné zakázky. Výsledkem fáze soutěžního dialogu bude zadávací dokumentace včetně kritérií hodnocení a závazného vzoru smlouvy, na jejichž základě budou uchazeči vyzváni k podání nabídek.

„Po schválení Radou i Zastupitelstvem hl. m. Prahy se dostáváme k vyhlášení soutěžního dialogu, což je další krok k plně autonomnímu pražskému metru. Linky C a D tak budou mít již za pár let plně automatizovaný provoz bez strojvedoucích. Díky tomu budeme moci snížit na minimum intervaly na lince D a zvýšit kapacitu nejvytíženější linky metra C až o 20 %. Stručně řečeno: ve špičce lidem pojede metro častěji. S automatizací se ovšem pojí také celková modernizace vozového parku i zázemí metra. Je tedy zásadní včas zahájit soutěž na dodávku 69 nových plně automatických vlaků, bezpečnostních stěn na nástupištích, dopravního systému včetně vybavení depa a dispečinku a také zajištění údržby na 35 let. Spojením projektů nákupu dopravního systému pro linku D a automatizace linky C navíc získáme nejen výhodnější ceny, ale také snížíme servisní náklady a provozní výdaje. Protože se chceme vyhnout jakýmkoliv pochybnostem o výběrovém řízení, nechali jsme ho předem posoudit od Transparency International,“ říká Zdeněk Hřib, 1. náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast dopravy a předseda dozorčí rady DPP.

„Nákup nového dopravního systému a plně automatických vlaků pro linky C a D pražského metra je jednou z největších veřejných zakázek v historii DPP. Její výsledky určí, jak bude vypadat a fungovat pražské metro v následujících desetiletích. Chceme, aby bylo plně automatické, odpovídalo nejmodernějším standardům a ve špičce dokázalo jezdit v intervalu 90 sekund nebo kratším. Mělo by být maximálně spolehlivé a bezpečné, provozně nenáročné, nákladově úsporné a v neposlední řadě pohodlné. Tendru předcházelo několik kol předběžných tržních konzultací, ze kterých vyplynulo, že ekonomicky i provozně nejvýhodnějším způsobem nákupu je forma komplexní dodávky celého dopravního systému na klíč, jak se to běžně děje i v jiných metropolích. Vyplynula z nich také forma tendru – soutěžní dialog, který je sice časově náročný, ale umožňuje s uchazeči upřesnit řadu technický detailů a minimalizovat tak riziko podání návrhu k ÚOHS po jeho skončení. Chtěli bychom, aby se do něj přihlásili všichni velcí světoví výrobci, minimálně ti, kteří se účastnili
i předběžných tržních konzultací,“
 říká Petr Witowski, předseda představenstva a generální ředitel DPP a dodává: „Abychom zajistili maximální integritu tohoto tendru se zákonnými podmínkami, zejména v oblasti předcházení korupčních rizik a dodržení transparentnosti nastavení zadávacích podmínek, nechali jsme je posoudit Transparency Interational. Pevně věřím, že tato zkušenost povede k dlouhodobé spolupráci DPP s Transparency International u vybraných zadávacích řízení.“ 

Vlaky pro linku C, zajištění smíšeného provozu, modernizace dispečinku a depa Kačerov

Nové plně automatické soupravy pro obě trasy musí být shodné a umožňovat vzájemné nahrazování při provozu. DPP požaduje, aby dodavatel zajistil veškerá povolení u příslušných úřadů, která jsou nutná pro zavedení nových vlaků a plně automatizovaného provozu metra v Praze.

DPP předpokládá průběžnou dodávku 53 vlakových souprav pro trasu C dle harmonogramu její postupné automatizace. Při instalaci jakékoliv části dopravního systému na trase C nesmí dojít k úplnému zastavení provozu metra, kromě standardních nočních výluk. Případná další nezbytná omezení provozu lze realizovat formou předem domluvených, časově omezených krátkodobých výluk. „Naší prioritou je, aby veškeré instalační práce probíhaly tak, aby byl v maximální možné míře zachován běžný provoz na trase C. Současně musí být zachován plynulý přechod ze stávajícího systému ve stupni automatizace GoA2 na nový GoA4. To znamená, že během této doby musí být zajištěn smíšený provoz stávajících vlaků M1, které nejsou vybaveny technologií CBTC a nových plně automatických souprav,“ dodává Marek Kopřiva, člen představenstva a technický ředitel DPP – Metro.

Předmětem veřejné zakázky a úkolem vítězného dodavatele bude také vybudovat nový dispečink pro trasu C v budově Centrálního dispečinku DPP v ulici Na Bojišti a záložní dispečink v depu Kačerov. Úkolem vítěze bude také modernizace depa Kačerov včetně zkušební trati, aby umožňovalo automatický provoz i v jeho areálu. Pro trasu D dodavatel vybuduje nový dispečink v budově sdílené se Správou železnic, která vznikne u budoucí stanice Nádraží Krč v rámci výstavby metra D od stanice Olbrachtova po Nové Dvory. Kromě toho dodavatel navrhne úpravy dalších částí stávajícího dopravního systému (např. kamerový systém, systém hlásek a rozhlasů) tak, aby byla zajištěna kompatibilita a komunikace s novým zabezpečovacím a řídícím systémem, který bude založený na nejmodernější technologii CBTC (Communications-Based Train Control). Pro realizaci staveb dodavatel připraví projektovou dokumentaci, úpravy zrealizuje a uvede je do řádného provozu. V neposlední řadě zajistí zaškolení a instruktáž vybraných pracovníků DPP.

Vlaky pro linku D, dodávky a montáž dopravního systému po etapách

Pro budovanou linku D plánuje DPP postupně nakoupit 16 vlakových souprav. V první etapě pro úsek Pankrác D – Nové Dvory DPP uvažuje o deseti vlacích, obdobně i montáži dopravního systému pro pět stanic najednou. Zbylé stanice a vlaky vítěz dodá na základě výzvy DPP. Úkolem dodavatele bude montáž veškerých technologií dopravního systému na trase D, vybavení depa Písnice včetně zkušební trati a příslušných technologií umožňujících automatický provoz i v jeho areálu. Vítěz tendru také vybaví technologiemi hlavní dispečink DPP pro trasu D čítající deset stanic.

Základní technické požadavky DPP na nové vlakové soupravy

Nové plně automatické vlaky musí splňovat všechny technické normy, předpisy a vyhlášky platné v ČR, jakož i vnitřní předpisy DPP, Zákon o drahách a navazující legislativu. Vlakové soupravy budou složeny z pěti vozů, které budou navzájem průchozí. Každý vůz soupravy bude mít na každé straně čtyři předsuvné dveře pro odbavení cestujících. Dveře musí být umístěny tak, aby byl na trase C umožněn smíšený provoz se stávajícími vlaky typu M1. Všechny vozy vlakové soupravy budou trakční, přičemž všechny nápravy každého vozu budou opatřeny elektrickým pohonem.

Vlaky musí být kompatibilní s ostatními trasami metra. DPP u nich požaduje on-line sledování stavu vozidel (diagnostika, kilometrický proběh apod.), dále bezbariérový vstup do každých dveří, průhledné čelo do tunelu s možností nouzového řízení vozu, rekuperaci brzdné energie do stejnosměrné napájecí sítě a bezpečnostní kamerový systém pro sledování situace v jednotlivých vozech vlaku. Samozřejmostí je možnost nouzové komunikace s cestujícími, nouzové otevírání dveří, čidla pro detekci kolize s překážkou na trati a vykolejení, a v neposlední řadě možnost nouzového či manuálního řízení vlaku v případě výpadku automatického provozu.

DPP požaduje trakční napájecí systém 750V pomocí třetí kolejnice (tzv. spodní odběr). Další technické parametry:

  • Standardní rozchod: 1435 mm
  • Délka nástupiště: 100 m
  • Výška nástupní hrany nástupiště: 1100 mm
  • Podélný sklon trati: do ± 40 ‰.
  • Sklon trati ve stanicích: maximálně ±3 ‰ bez proti-sklonů.
  • Minimální poloměr směrového oblouku 300 m (užitý minimální poloměr 350 m), v depu 70 m, spojovací koleje do depa 150 m
  • Maximální provozní rychlost 80 km/h

Základní technické požadavky DPP na nástupištní stěny

Bezpečnostní nástupištní stěny musí uzavírat celou délku nástupiště včetně vstupu do tunelu. Nástupištní dveře musí navazovat na umístění dveří vlakových souprav a budou se otevírat synchronizovaně s dveřmi vlaku. Budou instalovány vně provozního průjezdného průřezu metra. Musí být odolné vůči běžným vnějším a provozním vlivům (vibrace, vzduchové vlny při průjezdu soupravou apod.). Musí být v souladu s požární bezpečností, nesmí se v případě požáru stát překážkou v únikové cestě. Jednou z dalších podmínek je možnost jejich otevření ručně ze strany od vlaku, a to v případě nouze, nehody či havárie. DPP požaduje, aby nástupištní dveře byly vybaveny displeji, které budou poskytovat užitečné informace pro cestující, jako je např. odpočítávaní času do příjezdu další soupravy, směr nebo příjezd dalšího vlaku. DPP předpokládá výšku nástupištních stěn 1,5 – 1,7 metru na trase C a 2,3 metru na trase D. Stěny nesmí vzduchotechnicky uzavírat tunel metra.

Zajištění údržby po celou dobu životního cyklu

„Součástí našich požadavků na dodávku celého balíku plně automatického dopravního systému metra pro pražskou MHD je také zajištění údržby všech nových vlaků včetně mobilní části vlakového zabezpečovacího zařízení formou Full Service po celou dobu jejich základního životního cyklu, tj. 35 let. Kromě toho také údržbu nástupištních stěn a stacionární části zabezpečovacího zařízení po celou dobu jejich základního životního cyklu, což je v tomto případě 25 let. Odhadujeme, že z celkové hodnoty zakázky bude údržba těchto třech systémů činit zhruba dvě třetiny. Pokud vše půjde podle předpokládaného harmonogramu, do konce letošních letních prázdnin bychom měli mít dokončenou kvalifikační fázi tendru a na podzim začneme s fází soutěžního dialogu, který poběží zhruba do příštího léta. Vítěze tendru bychom měli znát v říjnu 2025,“ uzavírá Petr Witowski.

Zdroj: DPP

Výroba aut v prvním čtvrtletí stoupl o 11,5 pct na rekordních 394.443 vozů

Výroba osobních aut v Česku v prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o 11,5 procenta na 394.443 vozů. Je to dosud nejvyšší produkční výsledek prvního kvartálu. Výroba elektrických vozidel klesla o třetinu na 27.024 aut a jejich podíl na tuzemské produkci automobilů meziročně klesl z 11,7 procenta na 6,8 procenta. Oznámilo to Sdružení automobilového průmyslu (AutoSAP).

„Dobrou zprávou je pak růst napříč všemi sledovanými kategoriemi motorových vozidel. Přesto, a právě proto, musíme dnes pracovat na tom, abychom globálně konkurenceschopné podmínky výroby v ČR, respektive EU, udrželi i nadále, například pokud jde o aktuální negativní výhled na růst cen energií,“ uvedl prezident sdružení Martin Jahn.

Největší domácí automobilka Škoda Auto vyrobila za první tři měsíce ve svých tuzemských závodech 243.322 osobních aut, což je nárůst o pět procent. Škoda vyrobila 12.691 bateriových vozů, tedy 5,2 procenta z celkové produkce značky.

V nošovickému závodu Hyundai produkce klesla o 1,2 procenta na 87.200 vozidel. Z celkového počtu mělo 9072 aut čistě elektrický a 5258 plug-in hybridní pohon. Elektrické vozy tak představovaly 16,4 procenta celkové produkce. V kolínské Toyotě v prvním čtvrtletí zaznamenali nárůst produkce o 89 procent na 63.921 vozů. Téměř polovinu z nich pak tvořila vozidla hybridního modelu Yaris HV.

Výroba autobusů v prvním čtvrtletí stoupla o 6,7 procenta na 1175 vozidel. Ve vysokomýtském Iveco CR bylo vyrobeno 1068 autobusů, což je nárůst o 4,2 procenta. SOR Libchavy vyrobil 97 autobusů.

Společnost Tatra Trucks, která je jediným výrobcem nákladních vozidel v ČR, vyrobila v prvním čtvrtletí 405 vozidel, tedy o 44 aut více než ve stejném období loni. Segment přípojných vozidel zaznamenal meziroční pokles o sedm procent na 4272 přívěsů a návěsů všech velikostí.

Týnecká Jawa dodala na trh 241 motocyklů, což představuje nárůst o 58 strojů, tedy téměř o třetinu.

Zdroj: ČTK

Veletrh Djazagro zlákal i ACMA

22. – 25. dubna 2024 se koná v africkém Alžíru veletrh Djazagro, jehož podstatnou část tvoří i zaměření na potraviny a spotřební zboží. Veletrh oslovuje stále i více zahraničních společností. Je to především díky potravinářskému sektoru, který vykazuje v severoafrickém regionu velký dynamický růst. Na veletrhu nebude chybět ani společnost ACMA (Coesia Group).

 

Potravinářský sektor v severoafrickém regionu se nyní zdá být dynamičtější než kdy jindy a vyžaduje specifická řešení pro balení různých produktů. Potravinářský sektor s výnosy více než 268 miliard USD, predikuje během příštích čtyř let kombinované tempo růstu 9,5 %.

 

Zaměřeno na plnění jedlých olejů

Severní Afrika je domovem mnoha společností působících v průmyslu „jedlých“ tekutin, jako jsou např. oleje na smažení. Právě pro toto odvětví ACMA vyvinula flexibilní řešení LRF-OI, které umožňuje plnění lahví nebo dóz různých typů a velikostí i s různými typy uzávěrů.  Technologie umožňuje rychlou přestavbu díky beznástrojovému plug and play přístupu. LRF-OI je vybaven systémem plnění čisté hmotnosti. Inspekce systému kontroluje každou jednotlivou láhev, což je záruka téměř absolutní přesnosti. Kromě toho stroje ACMA fungují podle smart konceptu plnění, který minimalizuje množství produktu v nádrži prostřednictvím patentovaného řídicího systému, Virtual Level System (VLS). Díky neustálému měření charakteristik, jako je viskozita a teplota se optimalizuje rychlost dávkování produktu, při současném snížení odpadu.


Zdroj: SYBA

PRAKAB uvedl do provozu jednu z největšíchfotovoltaických elektráren v Praze

PRAKAB PRAŽSKÁ KABELOVNA oznámila zahájení provozu vlastní fotovoltaické elektrárny. Mohutná konstrukce stojí přímo na střeše její nové haly PRARENA 1 a s výkonem 1 MW se řadí k největším fotovoltaickým elektrárnám v Praze. Propojení kabelové výroby a fotovoltaiky bylo logickým krokem, protože i v tomto segmentu nacházejí produkty firmy uplatnění.

„K fotovoltaickým elektrárnám dodáváme kabely, proto máme k této technologii velmi blízký vztah. Pokud naše vlastní produkty nacházejí uplatnění v tomto segmentu, tak bychom i my sami měli být příkladem jeho rozvoje. Naše rozhodnutí investovat do fotovoltaického projektu bylo usnadněno i tím, že výstavba nové haly již zahrnovala plány pro fotovoltaické systémy. To znamená, že střecha haly byla dostatečně pevná pro solární panely a elektrické vedení bylo předem modifikováno tak, aby bylo kompatibilní s fotovoltaickou instalací,“ vysvětluje Tomáš Zieschang, jednatel společnosti.

Nová fotovoltaická elektrárna je zapojena do systému On-grid, což znamená, že nevyužívá žádné úložiště energie. Je přímo napojena na distribuční síť PRE. Spotřebovává téměř veškerý vyrobený výkon této elektrárny, takže skladování energie není nutné. V místě, kde je továrna připojená k veřejné elektrické síti PRE, je připojena i elektrárna, přičemž veškerá energie, která odteče do elektrické sítě, je zpětně ze sítě odebrána zadarmo. Elektrárna má plochu přibližně 17,5 tisíce metrů čtverečních a její výkon činí 1 MW. Jedná se o moderní elektrárnu, která byla vyrobená v Malajsii, ale stojí za ní americký produkt.

Solární panely na střeše jsou instalovány na hliníkovo-plastových konstrukcích, které připomínají stavebnici LEGO. Tyto konstrukce nesou betonové dlaždice, na kterých jsou panely umístěny do tvaru stříšek. Panely jsou průhledné a mají na sobě speciální vrstvu, která umožňuje samočištění, když fouká vítr nebo prší. Jedná se v podstatě o bezúdržbový systém. Projekt samozřejmě splňuje všechny bezpečnostní předpisy včetně požárních a jeho hlavním benefitem je úspora energie a její výroba bezemisní cestou.

„Jako výrobce kabelů jsme plně závislí na elektrické energii a naše výrobní procesy jsou zcela elektrické. Nemáme žádné plynové pece nebo kotle, v našem provozu využíváme výhradně elektrickou energii. Proto má pro nás smysl využít každou kilowatthodinu elektřiny, kterou naše elektrárna produkuje, a okamžitě ji využít v našem výrobním procesu. Do budoucna plánujeme rozšířit naše fotovoltaické kapacity o další elektrárny umístěné na starších budovách. Jedná se o stavby z období osmdesátých a devadesátých let, a proto musíme pečlivě zohlednit jejich statickou stabilitu. Instalace solárních elektráren na těchto starších objektech může být technicky náročnější, ale jsme připraveni tuto výzvu přijmout a najít řešení. Tímto krokem bychom mohli získat další až 2 MW výkonu, což je kapacita, kterou věříme, že dokážeme v našem provozu úspěšně využít,“ dodává Tomáš Zieschang, jednatel společnosti.

Zdroj: ČTK

 

Žďár n. S. bude mít od května sdílená kola, město za ně letos zaplatí milion Kč

Ve Žďáru nad Sázavou bude od května zavedený systém sdílených jízdních kol. Na třech desítkách stanovišť bude rozmístěno 50 klasických bicyklů a deset elektrokol. Zdarma bude 30 minut jízdy denně. Město letos za tuto novou službu zaplatí milion korun. Když o ni bude zájem, bude pokračovat v dalších letech, řekl dnes novinářům starosta Martin Mrkos (STAN, za Žďár-živé město). Uvedl, že cílem je podporovat nemotorovou dopravu.

Na Vysočině fungují od roku 2022 sdílená kola v krajské Jihlavě, o rok později je zavedla Třebíč. Ve dvacetitisícovém Žďáru nad Sázavou budou moci lidé využívat sdílená kola pro cesty po městě od 2. května.

„Uživatelé budou mít denně 30 minut jízdy zdarma. Pravděpodobně se to rozdělí na dvakrát 15 minut, aby to bylo uživatelsky přívětivější,“ řekl starosta. Uvedl, že v menším městě jako je Žďár nad Sázavou bude lidem čtvrthodina často stačit k přejezdu z jednoho místa na druhé. Stanoviště s koly budou i v okrajových částech, jejich přesné umístění bude radnice ještě ladit na základě analýzy pohybu obyvatel a hustoty osídlení.

O zakázku stáli dva uchazeči, vyhrála společnost Rekola, uvedl starosta. Město letos za sdílená kola zaplatí 1,069 milionu korun. V soutěži se cena snížila, původně radnice předpokládala náklady okolo 1,5 milionu. Kola budou tento rok k dispozici do poloviny prosince.

Žďárská radnice chce vytvořit takové podmínky pro jízdu na kole, aby se její podíl na dopravě ve městě do roku 2030 zvýšil z nynějších čtyř na 15 procent. Splnit tento cíl mají pomoci kromě sdílených kol nové úseky cyklostezek a zařazení většího počtu chodníků mezi sdílené stezky, na které mohou vedle chodců i cyklisté. Cyklostezka už prochází městem podél řeky Sázavy, další úseky se připravují. Letos podle starosty vznikne stezka v Neumannově ulici.

Zdroj: ČTK

Dopravu v Plzni omezí v létě hlavně opravy tramvajových tratí a povrchů silnic

Opravy tramvajové trati ve Zbrojnické ulici a povrchů vozovek v Plaské, Lidické a Klatovské ulici omezí na konci jara a v létě dopravu v Plzni. Pokračovat budou opravy trati v Koterovské a Červenohrádecké ulici. Koncem roku začne přestavba kruhového objezdu na kraji města u Makra směrem na dálnici D5 a Domažlice, řekl novinářům náměstek primátora Aleš Tolar (STAN).

„Z hlediska dopravních opatření je nejdůležitější koordinace oprav obou tramvajových tratí Koterovská a Zbrojnická, protože to bude mít výrazný vliv na městskou hromadnou dopravu, zejména linky 1 a 2 pojedou úplně jinak. Na individuální dopravu to bude mít zásadní vliv v centru a dále na Slovanech, které už jsou teď značně poznamenané rekonstrukcí tratě na Koterovské,“ řekl ČTK koordinátor staveb ve městě Václav Lacyk.

Pětiměsíční rekonstrukce tramvajové trati na jižní části náměstí Republiky a ve Zbrojnické ulici potrvá od 21. května do 1. listopadu. Uzavřená bude Zbrojnická ulice. Od ulice Bedřicha Smetany do Františkánské stavbaři vymění 200 metrů kolejí. „Od Františkánské do Šafaříkových sadů se kromě kolejí vymění všechny sítě, nové budou chodníky a celá komunikace,“ řekl Tolar.

Tramvaj číslo 2 bude jezdit od radnice Slovany přes Světovar, náměstí Milady Horákové, dále po trase linky číslo 1 až do provizorní zastávky v Solní ulici, kde bude přestup na linku číslo 4, která zůstane beze změn. Nově bude zavedena linka 1/2 ze Skvrňan do Bolevce. Stavba přijde na 78 milionů korun. „Jde o poslední ze čtyř oprav tratí v centru Plzně,“ řekl dopravní inženýr města Ondřej Vohradský.

Od června do září vymění Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) povrchy vozovky od křižovatky Karlovarská-Lidická po vlakovou zastávku Bolevec. Oprava se dotkne jízdních pruhů v obou směrech a rozloží se do dvou let. „Letos se do konce srpna opraví pruh z centra na Třemošnou, příští rok směr opačný,“ řekl ředitel plzeňské oblasti ŘSD Miroslav Blabol. Podle něj bude náročnější druhá etapa ve směru od Třemošné do centra, kde se kompletně vymění vrstvy vozovky ve všech křižovatkách. Naplánovaná je na duben až srpen 2025.

ŘSD bude letos od 4. července do konce srpna opravovat povrch Klatovské třídy od sadů Pětatřicátníků do Sukovy ulice, jen v tomto směru. Každá etapa bude za úplné uzavírky aktuálně opravované části Klatovské. Vjezd bude povolen veřejné dopravě a zásobování. „Objízdná trasa povede přes Domažlickou ulici, okružní křižovatku u Makra, přes Folmavskou a Sukovu ulici,“ řekl Blabol. Podle Tolara vymění město ve stejném termínu semafory na Belánce, tedy na křižovatce ulic Klatovská a U Trati.

Práce město koordinuje s ŘSD a krajskou správou a údržbou silnic, aby měly co nejnižší dopad na dopravu, dodal Tolar.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář