[quote]Řidiči mohou v některých případech získat od státu náhradu nákladů vynaložených na obhajobu v přestupkovém řízení, které neskončilo prokázáním viny. Ústavní soud (ÚS) včera vyhověl stížnosti muže obviněného z přestupku. Ostravský magistrát musel přestupkové řízení zastavit kvůli „flagrantním pochybením“ policie při dokumentaci nehody.[/quote]
Za dané situace lze podle ÚS pohlížet na zahájení řízení o přestupku jako na nezákonné rozhodnutí. „Za období od zahájení přestupkového řízení by tedy stěžovateli měla být přiznána náhrada škody v podobě náhrady nákladů obhajoby, které mu v příčinné souvislosti s vedením řízení o přestupku vznikly,“ stojí v nálezu, který ÚS zveřejnil na svém webu.
Nárok ale nevznikne automaticky ve všech případech. Soudy musí vždy zkoumat, zda lze zahájení řízení a následné kroky úřadu, které nevyústily v pravomocné rozhodnutí, považovat za nesprávný úřední postup či nezákonné rozhodnutí.
„Je vždy zapotřebí zkoumat jak daný postup příslušných orgánů veřejné moci v rámci konkrétního řízení, tak i účelnost a přiměřenost vynaložených nákladů,“ rozhodl ÚS.
Muž, jehož stížnost soud řešil, podle policie při couvání na parkovišti ohrozil jiné vozidlo. Ostravský magistrát zahájil přestupkové řízení, které přerušil kvůli vypracování znaleckého posudku. Znalec konstatoval, že z dokumentace pořízené policií nebylo možné přesně zjistit postavení aut a zodpovědět otázku, zda byla obě před střetem v pohybu. Úřad pak řízení zastavil.
Muž neúspěšně žádal od ministerstva dopravy náhradu podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci. Obrátil se ještě na Obvodní soud pro Prahu 1 kvůli nákladům právního zastoupení. Šlo o částku 4719 Kč.
Obvodní soud žalobu zamítl, což odůvodnil zejména tím, že v případě zastavení přestupkového řízení nelze automaticky dovozovat odpovědnost státu tak, jak tomu bývá v případě škody vzniklé zahájením trestního řízení, které neskončilo odsuzujícím rozsudkem. Podle ústavních soudců to ale v některých případech možné je.
„V projednávané věci bylo především rozhodující, že se nepotvrdilo původní podezření policejního orgánu, že stěžovatel spáchal přestupek, a že správní orgán byl povinen řízení o přestupku zastavit kvůli pochybením policejního orgánu při dokumentaci nehody,“ uvedla mluvčí ÚS Miroslava Sedláčková.
Zdroj : ČTK
