Evropská komise uvedla 23.5.“Doporučení 2018“pro jednotlivé země EU (CSR), v nichž stanoví pokyny pro hospodářskou politiku pro členské státy v následujících 12 až 18 měsících.
Evropské hospodářství roste v desetiletí nejrychlejším tempem, s rekordním zaměstnáním, oživením investic a zlepšením veřejných financí. Podle prognózy Komise z jara 2008 se růst v příštích dvou letech mírně zpomalí, ale zůstane silný. Současné příznivé podmínky by měly být využity k tomu, aby se evropské ekonomiky a společnosti staly silnějšími a odolnějšími. Navrhovaná doporučení pro jednotlivé země vycházejí z pokroku dosaženého v posledních letech a mají za cíl využít pozitivní hospodářský výhled, který má vést členské státy k přijetí dalších opatření.

Valdis Dombrovskis, místopředseda pro euro a sociální dialog, který je také pověřen finanční stabilitou, finančními službami a Unií kapitálových trhů, uvedl: „Evropa zažívá nejsilnější růst za deset let a tento rok bude i nadále pokračovat. Objevují se nová rizika, jako volatilita světových finančních trhů a obchodní protekcionismus. Měli bychom využít stávající příznivé časy k posílení odolnosti našich ekonomik, což by znamenalo vybudovat fiskální rezervy, které by v příštím útlumu poskytly zemím větší manévrovací prostor. Také to znamená strukturální reformy na podporu produktivity, investic, inovací a inkluzivního růstu. “

Marianne Thyssen, komisařka pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a mobilitu práce, uvedla: „Letošní doporučení se více než kdy jindy soustředí na oblast zaměstnanosti, vzdělávání a sociální otázky, což ukazuje odhodlání Komise zaměřit se na provádění evropského pilíře Sociálních práv ve všech členských státech a zlepšit pracovní a životní podmínky pro všechny evropské občany. “

Pierre Moscovici, komisař pro hospodářské a finanční věci, daňové a celní orgány, řekl: „Dnes se přiblížíme krok k tomu, abychom za sebou zanechali dědictví krize, protože Francie po devíti letech opouští postup při nadměrném schodku. Při vytváření jednotné měny budou mít všechny země eurozóny v roce 2018 pod 3 % HDP. Trvalo několik let odpovědné fiskální politiky, která přivedla země EU do tohoto bodu, a musíme zajistit, aby odpovědnost zůstala i v budoucnu. Proto se budeme snažit aby Maďarsko a Rumunsko přijala patření k následné nápravě významných odchylek od svých fiskálních cílů. Převence je lepší než léčba v čase, kdy je ekonomika silná. “

Doporučení pro jednotlivé země v roce 2018

Doporučení se zaměřují na posílení základů udržitelného a inkluzivního růstu v dlouhodobém horizontu. Vycházejí z komplexní analýzy provedené Komisí v nejnovějších zprávách o jednotlivých zemích, které zdůraznily starší problémy v některých členských státech vyplývající z finanční krize a výzvy do budoucna. Zlepšení hospodářského kontextu umožňuje soustředit se na obnovený soubor priorit a toto okno příležitostí by mělo být využito k tomu, co je nezbytné v domácím kontextu, s ohledem na úzkou vzájemnou závislost ekonomik EU, zejména zemí eurozóny.

Komise zejména vyzývá členské státy, aby uskutečnily strukturální reformy, které zlepšují podnikatelské prostředí a podmínky pro investice, především prostřednictvím reforem na trhu výrobků a služeb, podporují inovace, zlepšují přístup malých a středních podniků k finančním prostředkům a bojují proti korupci.

Členské státy by měly také posílit hospodářskou odolnost v kontextu dlouhodobých výzev, jako jsou demografické trendy, migrace a změna klimatu. Pouze odolné ekonomiky mohou zajistit dlouhodobou ekonomickou konvergenci a snižování rozdílů.

V letošním roce doporučení věnuje zvláštní pozornost sociálním výzvám, která se řídí evropským pilířem sociálních práv, který byl vyhlášen v listopadu roku 2017. Zvláštní pozornost je věnována zajištění zajištění odpovídajících dovedností, účinnosti a přiměřenosti sítí sociální bezpečnosti a zlepšení sociálního dialogu.

Zemím se také doporučuje provést reformy, které připraví své budoucí pracovní síly, včetně budoucích forem práce a zvyšování digitalizace; snížení nerovností v příjmech; a vytvářet pracovní příležitosti zejména pro mladé lidi.

Pokrok v provádění doporučení

Od začátku evropského semestru v roce 2011 členské státy buď plně prováděly, nebo učinily určitý nebo podstatný pokrok ve více než dvou třetinách doporučení pro jednotlivé země. Nejvíce pokročily v oblasti finančních služeb, což odráží prioritu danou stabilizací finančního sektoru v reakci na hospodářskou a finanční krizi. Dosáhla se rovněž vysoká míra plnění reforem na podporu vytváření pracovních míst na základě trvalých smluv a řešení segmentace trhu práce. Naproti tomu doporučení v oblasti zdravotní péče a dlouhodobé péče a rozšíření daňového základu ještě nebyly ve stejném rozsahu řešeny. Je také zapotřebí většího úsilí o zlepšení inkluzivity a kvality vzdělávání.

V rámci mandátu této komise se evropský semestr stává více zjednodušený a inkluzívní, avšak výsledky členských států při provádění doporučení stále nedosahují očekávání. V zájmu další podpory členských států při provádění dohodnutých reforem navrhuje Komise posílený soubor rozpočtových nástrojů.

Makroekonomická nerovnováha je nadále korigována

Korekce makroekonomických nerovnováh pokračuje, ale některé zdroje nerovnováhy zůstávají neadresné a vznikla nová rizika. Zatímco deficity běžného účtu byly v několika zemích korigovány, přetrvávající přebytky v ostatních členských státech zůstávají v podstatě nezměněny. Deleverování probíhá nerovnoměrně, přičemž úroveň soukromého, veřejného a zahraničního dluhu zůstává v některých členských státech nadále vysoká. Udržet dluh na pevném klesající cestě má zásadní význam pro snížení zranitelností v těchto zemích. V rostoucím počtu členských států vyžadují úzké sledování problémy související se silným růstem cen domů.

V březnu 2018 dospěla Komise k závěru, že osm členských států zaznamenalo nerovnováhu (Bulharsko, Francie, Německo, Irsko, Španělsko, Nizozemsko, Portugalsko a Švédsko) a tři země zažily nadměrné nerovnováhy (Chorvatsko, Itálie a Kypr). Stejně jako v předchozích letech bude pro všechny tyto členské státy probíhat zvláštní kontroly. To umožní Komisi, aby pozorně sledovala politická opatření v souvislosti s procesem makroekonomické nerovnováhy, přičemž hloubka tohoto monitorovacího procesu odráží rozsah problémů a závažnost nerovnováhy.

Začátek formuláře

Přezkum flexibility podle stávajících pravidel Paktu o stabilitě a růstu
V roce 2015 vydala Komise pokyny ohledně nejlepšího využití flexibility podle stávajících pravidel Paktu o stabilitě a růstu. Na základě těchto pokynů schválila Rada ECOFIN v roce 2016 dohodnutou pozici o pružnosti. To vyžadovalo, aby Komise do konce června 2018 přezkoumala uplatňování tzv. „Doložky o strukturální reformě“ a „investiční doložky“.
Z přezkumu vyplývá, že hlavní cíle pokynů Komise a obecně dohodnutého stanoviska k flexibilitě byly do značné míry splněny. Zkušenost ukazuje, že praxe této flexibility umožnila nastolit správnou rovnováhu mezi zajištěním obezřetné fiskální politiky a stabilizací ekonomika. Celková úroveň schodku v eurozóně se v letošním roce sníží na 0,7 % HDP, což je pokles z maxima 6,3% HDP v roce 2009. Očekává se, že poměr dluhu k HDP klesne z 94,2 % v roce 2014 na 86,5% v roce 2018.

V budoucnu tento přístup vybídne členské státy, aby v příznivých časech zvýšily své fiskální úsilí, aby se hospodářství EU staly odolnějšími. S ekonomickou expanzí v Evropě v pátém roce je nastal čas na vybudování fiskálních rezerv.

Pokyny a rozhodnutí v rámci Paktu o stabilitě a růstu

Na základě posouzení programů stability a konvergenčních programů z roku 2018 doporučení pro jednotlivé země poskytují členským státům pokyny pro fiskální politiku v roce 2019. Komise rovněž přijala řadu kroků v rámci Paktu o stabilitě a růstu.
Komise doporučuje uzavření postupu při nadměrném schodku pro Francii. To by ponechalo pouze jeden členský stát (Španělsko) v nápravné složce paktu, a to z 24 zemí v roce 2011.

Komise rovněž přijala zprávy pro Belgii a Itálii podle čl. 126 odst. 3 SFEU, v nichž přezkoumává jejich dodržování kritéria dluhu Smlouvy. Pokud jde o Itálii, analýza naznačuje, že kritérium dluhu by mělo být považováno za splněné, zejména proto, že se Itálie shodla s preventivní částí Paktu v roce 2017. Pokud jde o Belgii, protože neexistují dostatečně spolehlivé důkazy k závěru že Belgie nesplnila požadavky na preventivní opatření, zpráva nemohla zcela vyvodit závěr, zda je nebo není splněno kritérium dluhu. Komise bude příští rok přehodnotit dodržování Paktu o stabilitě a růstu ze strany obou zemí na základě údajů ex post pro rok 2018, které budou oznámeny na jaře roku 2019.

Komise Maďarsku a Rumunsku adresovala varování o existenci významné odchylky od postupu přizpůsobení střednědobému rozpočtovému cíli v roce 2017. Komise navrhuje, aby Rada přijala doporučení, aby Maďarsko přijalo vhodná opatření v roce 2018 s cílem korigovat tuto významnou odchylku. Pro Rumunsko, které již podléhá postupu významné odchylky, Komise doporučuje, aby Rada vydala rozhodnutí o neúčinných opatřeních a doporučení přijmout opatření v letech 2018 a 2019 k nápravě významné odchylky.
Komise také dnes zveřejňuje své stanovisko k aktualizovanému návrhu rozpočtového plánu pro Španělsko, které předložilo v říjnu minulého roku, a to na základě scénáře „žádné změny politiky“. Komise se domnívá, že aktualizovaný návrh rozpočtu je v zásadě v souladu s požadavky Paktu o stabilitě a růstu, jelikož prognóza Komise z jara roku 2018 předpokládá, že celkový schodek Španělska bude v roce 2018 nižší než referenční hodnota 3% HDP podle Smlouvy. Ve stanovisku se uvádí, že v tomto roce se předpokládá, že ani celkový cíl schodku, ani fiskální úsilí požadované v oznámení Rady z roku 2016 nebudou splněny.
Souvislosti
Doporučení pro jednotlivé země členským státům jsou každoročně upravena tak, aby odrážela dosažený pokrok a měnící se prostředí. Jejich obsah odpovídá širším prioritám uvedeným ve zprávě o stavu Unie prezidenta a ročním průzkumu růstu. U členských států eurozóny odrážejí také doporučení pro hospodářskou politiku eurozóny. Analýza a poradenství v rámci evropského semestru jsou v souladu s dlouhodobější vizí strategie Evropa 2020.

V březnu 2018 Komise předložila svou podrobnou analýzu hospodářské a sociální situace každého členského státu ve formě zprávy o zemi jako součást zimního balíčku pro evropský semestr 2018. Komise zahájila intenzivní dialog s členskými státy jak na politické a technické úrovně, aby se ve zprávách vytvořilo společné chápání zjištění.
V dubnu členské státy předložily své národní programy reforem a aktualizovaly své fiskální strategie ve formě programů stability (pro členské státy eurozóny) nebo konvergenčních programů (pro členské státy mimo eurozónu).

Dnešní doporučení vycházejí z dialogů s členskými státy, programů předložených minulý měsíc, údajů Eurostatu a nedávno zveřejněné prognózy Komise z jara 2018.
Komise také dnes zveřejnila Konvergenční zprávu z roku 2018, která hodnotí pokrok členských států při vstupu do eurozóny a zahrnuje sedm zemí mimo eurozónu, které jsou právně odhodlány přijmout euro: Bulharsko, Česká republika, Chorvatsko, Maďarsko, Polsko , Rumunsku a Švédsku.

Další kroky

Komise vyzývá Radu, aby přijala doporučení pro jednotlivé země a členské státy je plně a včas realizovaly. Očekává se, že ministři EU budou diskutovat o konkrétních doporučeních pro jednotlivé země předtím, než hlavy států a předsedové vlád EU schválí. Je proto na členských státech, aby uplatňovaly doporučení a řešily je prostřednictvím svých vnitrostátních hospodářských a rozpočtových politik v letech 2018-2019.

Komise zveřejňuje zprávu o konvergenci na rok 2018; hodnocení pokroku členských států v na cestě k přijetí eura

Zpráva nevyšla v češtině. Namísto vlastního překladu ji přejímáme ve slovenštině

Správa zahŕňa sedem členských štátov mimo eurozóny, ktoré sa právne zaviazali prijať euro: Bulharsko, Česká republika, Chorvátsko, Maďarsko, Poľsko, Rumunsko a Švédsko. V správe sa konštatuje, že uvedené členské štáty vo všeobecnosti vykazujú značnú nominálnu konvergenciu, ale žiadny z nich v súčasnosti nespĺňa všetky formálne podmienky pristúpenia k eurozóne. Dva členské štáty, Bulharsko a Chorvátsko, spĺňajú všetky kritériá konvergencie s výnimkou kritéria výmenného kurzu, pretože nie sú členmi mechanizmu výmenných kurzov (ERM II).

Valdis Dombrovskis, podpredseda Komisie pre euro a sociálny dialóg, zodpovedný aj za finančnú stabilitu, finančné služby a úniu kapitálových trhov, v tejto súvislosti povedal: „Euro vzniklo ako jednotná mena pre celú EÚ. Pristúpenie k eurozóne je preto otvorené pre všetky krajiny EÚ, ktoré sa o to usilujú. Je pravda, že cesta do eurozóny sa môže javiť ako dlhá a niekedy aj zložitá. Komisia je ochotná spolupracovať s tými členskými štátmi, ktoré sú odhodlané pripraviť sa na úspešné členstvo v eurozóne, a to posilňovaním svojich hospodárskych a finančných systémov. Z našej správy o konvergencii napríklad vyplýva, že Bulharsko už spĺňa nominálne maastrichtské kritériá týkajúce sa cenovej stability, stavu verejných financií a konvergencie dlhodobých úrokových sadzieb. Oceňujeme súčasnú prácu bulharských orgánov orientovanú na zapojenie do mechanizmu výmenných kurzov (ERM II) s cieľom splniť aj kritéria stability výmenných kurzov.

Pierre Moscovici, komisár pre hospodárske a finančné záležitosti, dane a clá, v tejto súvislosti povedal: „Dnešná správa poskytuje prehľad o pokroku, ktorý sa dosiahol v rámci kritérií konvergencie. Ide o akúsi prijímaciu skúšku na pristúpenie k eurozóne. Ani jeden zo siedmich v súčasnosti posudzovaných členských štátov nespĺňa všetky právne podmienky na členstvo v eurozóne. Jedným z kľúčových poznatkov za uplynulé dve desaťročia je zároveň skutočnosť, že na to, aby krajiny v eurozóne prosperovali, je reálna hospodárska konvergencia rovnako dôležitá ako nominálna konvergencia. Preto je dôležité, aby krajiny, ktoré chcú pristúpiť k eurozóne, tvrdo pracovali na posilnení produktivity, zvýšení investícií, zlepšení situácie v oblasti zamestnanosti a boji proti nerovnostiam. Komisia je pripravená pomôcť, a to aj prostredníctvom nového rozpočtového nástroja, ktorý budeme prezentovať budúci týždeň.“

Pristúpenie do eurozóny je otvorený postup založený na pravidlách. Správa je založená na kritériách konvergencie, niekedy označovaných aj ako „maastrichtské kritériá“, ktoré sú uvedené v článku 140 ods. 1 Zmluvy o fungovaní Európskej únie (ZFEÚ). Kritériá konvergencie zahŕňajú cenovú stabilitu, zdravé verejné financie, stabilitu výmenného kurzu a konvergenciu dlhodobých úrokových sadzieb. V správe sa posudzuje aj zlučiteľnosť vnútroštátnych právnych predpisov s predpismi hospodárskej a menovej únie. V správe sa dospelo k záveru, že:

• Všetky dotknuté členské štáty spĺňajú kritérium týkajúce sa verejných financií.
• Bulharsko, Česká republika, Chorvátsko, Maďarsko a Švédsko spĺňajú kritérium dlhodobých úrokových sadzieb.
• Bulharsko, Chorvátsko, Poľsko a Švédsko spĺňajú kritérium cenovej stability.
• Žiadny z uvedených členských štátov nespĺňa kritérium výmenného kurzu, pretože žiadny z nich nie je členom mechanizmu výmenných kurzov (ERM II): pred pristúpením k eurozóne sa požaduje účasť v mechanizme minimálne počas dvoch rokov bez výrazného napätia.

Okrem posúdenia uvedených formálnych podmienok pristúpenia k eurozóne sa v správe konštatuje, že právne predpisy v žiadnom z uvedených členských štátov s výnimkou Chorvátska nie sú plne zlučiteľné s predpismi hospodárskej a menovej únie.

Komisia skúmala aj iné faktory uvedené v zmluve, ktoré by sa mali zohľadniť pri posudzovaní udržateľnosti konvergencie, a zistila, že členské štáty mimo eurozóny sú vo všeobecnosti hospodársky a finančne dobre integrované v EÚ. Niektoré z nich však stále vykazujú makroekonomickú zraniteľnosť a/alebo čelia problémom súvisiacim s ich podnikateľským prostredím a inštitucionálnym rámcom, ktoré môžu predstavovať riziká, pokiaľ ide o udržateľnosť procesu konvergencie.

Dosiahnutie konvergencie a vytvorenie pevných hospodárskych štruktúr má zásadný význam pre prosperitu EÚ ako celku a pre hladké fungovanie eurozóny. Komisia je odhodlaná podporovať členské štáty, ktoré nie sú členmi eurozóny, v príprave na pristúpenie k eurozóne. Služba na podporu štrukturálnych reforiem (SRSS) pomáha pri navrhovaní a vykonávaní konkrétnych reforiem a pri posilňovaní celkových kapacít v oblasti reformy. Ako súčasť svojich návrhov na prehĺbenie hospodárskej a menovej únie v Európe Komisia navrhla vytvoriť osobitný mechanizmus v rámci existujúceho programu na podporu štrukturálnych reforiem (SRSP) s cieľom poskytovať technickú podporu na požiadanie členských štátov, ktoré sa pripravujú na pristúpenie k eurozóne. V návrhu viacročného finančného rámca (VFR) na obdobie po roku 2020 Komisia oznámila zámer navrhnúť špecializovaný nástroj konvergencie určený členským štátom mimo eurozóny, ktoré chcú pristúpiť k eurozóne. Tento nástroj konvergencie bude dobrovoľný a bude ponúkať technickú aj finančnú podporu.

Podľa nového prieskumu Eurobarometra, ktorý bol uverejnený dnes, sa podpora na pristúpenie k eurozóne v členských štátoch mimo eurozóny, na ktoré sa vzťahuje správa o konvergencii, zvýšila oproti minulému roku o 4 percentuálne body, t. j. na 51 %. Vyplýva to z prieskumu Eurobarometra uverejneného v decembri 2017, podľa ktorého podpora eura medzi občanmi v eurozóne dosiahla najvyššiu úroveň od roku 2004.

Súvislosti

Správa o konvergencii predstavuje základ pre rozhodnutie Rady EÚ o tom, či členský štát spĺňa podmienky pristúpenia k eurozóne.

Správa Európskej Komisie o konvergencii sa uverejňuje súbežne so správou Európskej centrálnej banky (ECB) o konvergencii.

Správy o konvergencii sa vydávajú každé dva roky alebo ak členský štát predloží osobitnú žiadosť na posúdenie jeho pripravenosti na pristúpenie k eurozóne, ako tomu bolo v prípade Lotyšska v roku 2013.

Povinnosť pristúpiť k eurozóne majú všetky členské štáty s výnimkou Spojeného kráľovstva a Dánska. Na Spojené kráľovstvo a Dánsko sa preto táto správa nevzťahuje.