Domů Blog Strana 1052

Vítěz mýtného v ČR CzechToll/SkyToll je ve finále tendru v SRN

Zdroj: Freeimages.com

[quote]Konsorcium CzechToll a SkyToll, které zvítězilo v tendru na mýtný systém v Česku, se účastní i výběru provozovatele systému mýta v sousedním Německu. Na tiskové konferenci to řekl investiční ředitel skupiny PPF, které CzechToll patří, Robert Ševela.[/quote]

V německém tendru je podle Ševely CzechToll se SkyTollem ve finále spolu s dalšími třemi firmami, mezi kterými je i Kapsch. Vítěz dvanáctiletého kontraktu s opcí by měl být znám letos v létě. Satelitní technologie v Německu zajišťuje výběr mýta na 50.000 kilometrech komunikací v ročním objemu zhruba 150 miliard Kč.

,,Toto dokládá, že zájem PPF v této oblasti je opravdu strategický a dlouhodobý a očekáváme rozvoj telekomunikační infrastruktury v této oblasti,“ uvedl Ševela.

PPF vlastní mimo jiné majoritu v největším tuzemském operátorovi O2 nebo majiteli telekomunikační infrastruktury CETIN.

V Česku konsorcium zvítězilo s nabídkou nákladů na vybudování a desetiletý provoz systému od roku 2020 ve výši 10,75 miliardy korun, což bylo o 2,7 miliardy méně než druhá nejvýhodnější nabídka stávajícího provozovatele mýtného systému Kapsch.

Přechod ze stávajícího systému výběru prostřednictvím mýtných bran na satelitní bude pro řidiče znamenat nutnost výměny palubních jednotek. Získají ale možnost využít více platebních metod nebo spravovat mýtné platby přes internet. Vozidla bude pro účely platby mýta systém sledovat prostřednictvím satelitní technologie GPS, případně Galileo, data budou v rámci systému přenášena prostřednictvím mobilní sítě. Stávající mýtné brány využije pro kontrolu vozidel.

Podle generálního ředitele SkyTollu Mateje Okáliho stát díky satelitnímu systému získá větší flexibilitu, pokud by chtěl systém v budoucnu dále rozšiřovat, více informací o dopravních tocích a další telematické služby.

CzechToll je v konsorciu strategickým partnerem. Mýtný systém v Česku bude provozovat a také financovat jeho výstavbu. SkyToll, který provozuje satelitní výběr mýta na Slovensku, bude v ČR garantem technického řešení a designu systému. Mýtné bude vybírat na dálniční síti a dalších 900 kilometrů silnic první třídy.

Uzavření smlouvy o vybudování a provozu mýtného systému očekává ministerstvo dopravy na podzim po vypořádání případných námitek ostatních uchazečů a podnětů, které zejména společnost Kapsch podala k ÚOHS. Podněty Kapsche byly podle Ševely účelově směřující k tomu, aby byl tendr zrušený a Kapsch mohl dál vybírat mýto ve stávajícím systému. Pokud by ke zrušení tendru došlo, bude se konsorcium bránit právní cestou.

Zdroj: ČTK

Dcera ředitele Korean Air se omluvila za exces na poradě

Zdroj: Freeimages.com

Nejmladší dcera ředitele Korean Air a zároveň viceprezidentka společnosti se veřejně omluvila za své „pošetilé chování“: na pracovní schůzce s reklamní agenturou jí jeden z manažerů nedokázal odpovědět, a tak 36letá Čo Hjon-min podle místních médií nejprve mrštila láhví vody na stěnu a pak další kolegovi do obličeje. Informovala o tom agentura Reuters.

Její sestra Čo Hjon-a, dědička společnosti, byla v roce 2015 odsouzena za porušení pravidel leteckého provozu, ztropila totiž na ranveji v New Yorku skandál kvůli špatně naservírovaným oříškům. Tehdejší viceprezidentka údajně na letušku křičela nadávky a fyzicky ji napadla. Poté nařídila, aby se letadlo vrátilo k letištní hale, kde přikázala vedoucímu palubní posádky opustit stroj. Kvůli incidentu byl přílet na soulské letiště opožděn o 11 minut. Čo Hjon-a strávila několik měsíců ve vězení, za své chování se omluvila a vzdala se svých funkcí.

Ohledně incidentu s láhví napsala její mladší sestra na facebooku, že její chování bylo nepřijatelné, a svůj čin označila za „pošetilý a bezohledný“.

Oba incidenty vyvolaly v Jižní Koreji značné pohoršení. Hospodářství země dominují mocné rodové průmyslové konglomeráty, takzvané čeboly, a nemálo Jihokorejců s nelibostí vidí, když špatné chování bohatých a mocných ujde trestu, napsala agentura Reuters.

Mluvčí aerolinek Korean Air uvedl, že viceprezidentka láhví mrštila na zem, a nikoli po hlavě kolegy.

Zdroj: ČTK

Nový úděl pro spotřebitele: Komise posiluje práva spotřebitelů v EU a jejich prosazování

Evropská komise navrhla 11. dubna novou dohodu pro spotřebitele, která zajistí, aby všichni evropští spotřebitelé plně využívali svých práv vyplývajících z právních předpisů Unie. Zatímco EU má již některé z nejsilnějších pravidel pro ochranu spotřebitelů ve světě, nedávné případy jako skandál Dieselgate ukázaly, že je obtížné je v praxi plně prosadit. Nová dohoda o spotřebitelích umožní oprávněným subjektům zahájit reprezentativní akce jménem spotřebitelů a zavést silnější sankční pravomoci pro spotřebitelské orgány členských států.  Také rozšíří ochranu spotřebitelů, když jsou online, a objasní, jak právní předpisy EU zakazují praktiky dvojí jakosti, které zavádějí zákazníky.

První místopředseda Komise Timmermans uvedl: „Dnešní nová dohoda se týká vytvoření spravedlivějšího jednotného trhu, který bude prospěšný pro spotřebitele a podniky. Zavádíme kolektivní odškodnění v Evropě, když skupiny spotřebitelů utrpěly škody, jak jsme viděli v nedávné minulosti. spotřebitelé nakupující online budou vědět, že když prodejci zaplatili, dostanou vybrané zboží. „Většina obchodníků, kteří hrají spravedlivě, uvidí zvednutou závoru, opatření přivítá. Hrstka obchodníků, kteří záměrně zneužívají důvěru evropských spotřebitelů, bude postižena přísnějšími pokutami.“ Věra Jourová, komisařka pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost pohlaví dodala: „V aglobalizovaném světě, kde velké společnosti mají obrovskou výhodu oproti jednotlivým spotřebitelům, musíme vyrovnat šance. Reprezentativní akce v evropském pojetí budou spravedlivější vůči spotřebitelům, nepřidělají příjmy pro advokátní kanceláře a se silnějšími sankcemi spojenými s ročním obratem společnosti spotřebitelské organizace nakonec dostanou zuby, aby se potrestali podvodníci, kterým se nevyplatí podvádět.

  1. Posílení práv spotřebitelů online

– větší transparentnost v on-line tržních místech, při nákupu z internetového trhu, spotřebitelé budou muset být jasně informováni o tom, zda nakupují výrobky nebo služby od obchodníka nebo od soukromé osoby, takže vědí, zda jsou spotřebitelé chráněni, pokud se něco pokazí.
– větší průhlednost výsledků vyhledávání na on-line platformách; při vyhledávání na internetu budou spotřebitelé jasně informováni o tom, že obchodník zaplatí výsledek vyhledávání. Navíc on-line tržiště budou muset informovat spotřebitele o hlavních parametrech určujících hodnocení výsledků.

Nová práva spotřebitelů na „bezplatné“ digitální služby

– Při placení za digitální službu mají spotřebitelé nárok na určitá informační práva a mají 14 dnů k zrušení smlouvy (právo na odstoupení od smlouvy). Nová dohoda pro spotřebitele nyní rozšíří toto právo na „bezplatné“ digitální služby, pro něž spotřebitelé poskytují své osobní údaje, ale neplatí s penězi. Obvykle by se to týkalo služeb úložiště cloud, sociálních médií nebo e-mailových účtů.

  1. Poskytovat spotřebitelům nástroje k vymáhání jejich práv a získání odškodnění
    – Reprezentativní akce, jakou je evropská cesta: v rámci nové dohody pro spotřebitele bude moci kvalifikovaný subjekt, například organizace spotřebitelů, hledat odškodnění, jako náhradu, nebo opravu jménem skupiny spotřebitelů, kteří byli poškozeni nezákonnou obchodní praxí. V některých členských státech je již možné, aby spotřebitelé zahájili kolektivní žaloby u soudů, avšak tato možnost bude nyní dostupná ve všech zemích EU.

Například v případě scénáře typu Dieselgate mohou oběti nekalých obchodních praktik, jako je klamavá reklama výrobců automobilů, která není v souladu s regulačním rámcem Unie pro schvalování typu vozidel nebo právní předpisy v oblasti životního prostředí, získat kolektivní nápravu prostřednictvím reprezentativní akce podle této směrnice. Takové kolektivní odškodnění nebylo dříve stanoveno v právních předpisech Unie. Tento model má silné záruky a výrazně se liší od třídy akcí v americkém stylu. Reprezentativní akce nebudou přístupné advokátním kancelářím, ale pouze subjektům, jako jsou neziskové organizace spotřebitelů a splňují přísná kritéria způsobilosti, která jsou sledována veřejným orgánem.

Tento nový systém zajistí, že evropští spotřebitelé mohou plně využívat svých práv a získat odškodnění, přičemž se vyhýbá riziku zneužívání nebo nesprávného soudního sporu.
– Lepší ochrana proti nekalým obchodním praktikám

– Nový obchod pro spotřebitele zajistí, že spotřebitelé ve všech členských státech budou mít právo požadovat individuální nápravu (např. finanční náhradu nebo ukončení smlouvy), pokud jsou postiženi nekalými obchodními praktikami, jako jsou agresivní nebo zavádějící marketing. Tato ochrana se v současné době značně liší v celé EU.

  1. Zavedení účinných sankcí za porušení spotřebitelského práva EU

Orgány spotřebitelů EU nejsou dobře vybaveny k tomu, aby sankcionovaly praktiky vytvářející „situace hromadného poškození“, které postihují velké množství spotřebitelů v celé EU. V současné době se míra sankcí značně liší v závislosti na členském státě a je často příliš nízká, aby skutečně měla odrazující účinek, zejména u společností působících přes hranice a ve velkém měřítku. Podle návrhu budou mít vnitrostátní orgány pro ochranu spotřebitelů pravomoc ukládat koordinovaně účinné, přiměřené a odrazující sankce. V případě rozsáhlých porušení předpisů, které se dotýkají spotřebitelů v několika členských státech EU, bude dostupná maximální výše pokuty ve výši 4 % ročního obratu obchodníka v každém členském státě. Členské státy mohou svobodně zavádět vyšší maximální pokuty.

  1. Řešení dvojí kvality spotřebních výrobků

V návaznosti na pokyny Komise ze září 2017 bude nová dohoda o spotřebitelích aktualizovat směrnici o nekalých obchodních praktikách tak, aby bylo jasně stanoveno, že vnitrostátní orgány mohou posuzovat a řešit zavádějící obchodní praktiky zahrnující uvádění výrobků na trh ve stejné míře v několika zemích EU, pokud se jejich složení nebo charakteristiky výrazně liší.

  1. Zlepšené podmínky pro podniky

Nová dohoda odstraní zbytečnou zátěž pro podniky, a to i zrušením povinností společností, pokud jde o právo spotřebitele na odstoupení od smlouvy. Spotřebitelé například již nebudou moci vrátit produkty, které již používali, místo toho, aby je jen vyzkoušeli a obchodníci už nebudou muset spotřebitele odškodnit, než skutečně obdrží vrácené zboží.

Nová pravidla také zavádějí větší flexibilitu ve způsobu, jakým mohou obchodníci komunikovat se spotřebiteli, což jim umožňuje používat také webové formuláře nebo rozhovory namísto e-mailu, pokud mohou mít spotřebitelé komunikaci s obchodníkem.

Komise návrh prodiskutuje s Radou a Evropským parlamentem

Souvislosti

Nový úděl- dohoda pro spotřebitele bude vycházet z toho, čeho již dosáhla Junckerova Komise ke zlepšení ochrany spotřebitele. V rámci strategie digitálního jednotného trhu Komise vydala řadu iniciativ, které přizpůsobují pravidla spotřebitelů online, například tím, že skončily poplatky za roaming nebo neoprávněné přetahování. Také modernizované nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele přijaté v roce 2017 zlepší prosazování veřejnosti a přeshraniční spolupráci orgánů spotřebitelů.

Z přezkumu evropských spotřebitelských pravidel a nedávného porušování těchto pravidel v loňském roce se však ukázalo, že stále existuje prostor pro zlepšení, které by lépe ochránilo spotřebitele.

Nová dohoda pro spotřebitele se skládá ze dvou návrhů směrnic:

– Návrh na změnu směrnice Rady o nepřiměřených podmínkách v spotřebitelských smlouvách, směrnice o ochraně spotřebitele při označování cen výrobků nabízených spotřebitelům, směrnice o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům a směrnice o právech spotřebitelů. Cílem tohoto návrhu je zajistit lepší prosazování právních předpisů a modernizovat pravidla EU na ochranu spotřebitelů, zejména s ohledem na digitální rozvoj;

– návrh na reprezentativní opatření na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů a zrušení směrnice o soudních sporech 2009/22 / ES. Cílem tohoto návrhu je zlepšit nástroje pro zastavení nezákonných postupů a usnadnit nápravu pro spotřebitele, kteří jsou obětí stejného porušování jejich práv, v situaci hromadného úpadku.

Součástí doprovodného sdělení je akční plán rozvíjení a posílení koordinovaných donucovacích činností mezi orgány a jejich mezinárodní spolupráce s úřady klíčových obchodních partnerů. Studie o průhlednosti v on-line platformách, která byla také dnes zveřejněna, podporuje návrhy New Deal na internetových tržních místech. Ukazuje, že větší průhlednost online pomáhá spotřebitelům přijímat rozhodnutí a zvyšuje jejich důvěru při nákupu online.

 

Řešení nekalých obchodních praktik v potravinovém řetězci

Dne 12. dubna vydala Komise svůj návrh postupu proti nekalým obchodním praktikám.

Nekalými obchodními praktikami se rozumí postupy mezi podnikatelskými subjekty, které se vymykají dobrým zvykům obchodního styku, jsou v rozporu se zásadami dobré víry a poctivého jednání a zpravidla bývají jednostranně uplatňovány jedním obchodním partnerem vůči druhému. Potravinový řetězec je z hlediska nekalých obchodních praktik mimořádně zranitelný, a to kvůli velkým rozdílům ve vyjednávací síle.

Evropská komise se nekalými obchodními­ praktikami v potravinovém řetězci zabývá již několik let. V letech 2009 a 2014 byla k tomuto tématu zveřejněna sdělení a v lednu 2016 Komise ve zvláštní zprávě konstatovala, že dochází k pozitivním změnám, jejichž cílem je tyto praktiky v dotčeném odvětví řešit. Opatření přijímaly členské státy a problému se začal věnovat i soukromý sektor v rámci dobrovolné Iniciativy dodavatelského řetězce. V té době se mělo za to, že unijní předpisy nejsou v této oblasti nutné, nicméně Komise i tak přislíbila, že před koncem svého mandátu jejich potřebnost ještě jednou posoudí ve světle pozdějšího vývoje.

V listopadu 2016 předložila pracovní skupina pro zemědělské trhy (nezávislá odborná skupina na vysoké úrovni zřízená Evropskou komisí) zprávu s názvem „ Zlepšování výsledků na trhu: posilování postavení zemědělců v dodavatelském řetězci“. Tato pracovní skupina kromě jiného doporučila, aby EU v případě zemědělských produktů nekalé obchodní praktiky regulovala.

Počátkem roku 2018 dokončila Komise bilancování dosavadního vývoje­, pokud jde o nekalé obchodní praktiky v členských státech a v rámci soukromého sektoru a shledala, že očekávání z roku 2016 nebyla naplněna, jelikož počáteční slibné změny ztratily na tempu­ a v potaz bylo vzato jen několik málo doporučení. V řadě členských států například stále nejsou zavedeny žádné systémy, které by nekalé obchodní praktiky řešily, nebo jsou takové systémy pouze omezené a klíčové zainteresované subjekty se nepřipojily k Iniciativě dodavatelského řetězce kvůli špatnému správnímu nastavení, jež brání­ účinnému vyšetřování případů a vymáhání práva.

Protože mezi jednotlivými subjekty v potravinovém řetězci často existují značné rozdíly co do vyjednávací síly, jež i nadále vedou k situacím, kdy je nejslabší článek, kterým bývají nejčastěji zemědělští producenti, stavěn do zranitelné pozice a ocitá se pod nepatřičným ekonomickým tlakem.

Celoevropská internetová veřejná konzultace provedená v druhé polovině roku 2017 rovněž potvrdila, že nekalé obchodní praktiky v potravinovém řetězci zůstávají problémem pro většinu zainteresovaných subjektů, ať už se jedná o obchodní organizace, nebo zemědělské či potravinářské odvětví. Také 96 % respondentů veřejné konzultace provedené v roce 2017 k modernizaci společné zemědělské politiky souhlasilo s tím, že zlepšení pozice zemědělců v hodnotovém řetězci, včetně řešení nekalých obchodních praktik, by mělo být cílem této unijní politiky. Nejnovější průzkum Eurobarometr zjišťující názory lidí napříč EU pak ukázal, že silnější postavení zemědělců v potravinovém řetězci podporuje i většina občanů.

Jelikož Junckerova Komise klade velký důraz na ochranu, rozhodla se vzhledem k této nerovnováze a neférovému jednání, které je možné napravit, jednat a vůbec poprvé předložila legislativní návrhy na regulaci nekalých praktik v potravinovém řetězci.

Legislativa členských států nebo kodexy chování uplatňované v soukromém sektoru pokrývají celou řadu obchodních praktik. Komise se rozhodla zaměřit na ty, jejichž nekalost byla obecně vnímána jako nejzjevnější, protože se dotýkají především nejslabších článků potravinového řetězce (zemědělců a malých a středních podniků). Panovala také obecná shoda, že tyto konkrétní nekalé obchodní praktiky narušují řádné a efektivní fungování potravinového řetězce.

 

Zmiňovaná názorová shoda vyplynula ze zjištění pracovní skupiny pro zemědělské trhy (odborné skupiny zřízené Komisí v roce 2016), ze zásad správné praxe přijatých v rámci Iniciativy dodavatelského řetězce a z odezvy, kterou Komise­ obdržela v reakci na četné konzultace zainteresovaných stran. Například ve veřejné konzultaci na téma nekalých obchodních praktik měli respondenti uvést, jaké postupy považují za nekalé a jaké postupy mají podle nich největší negativní dopad. Četné připomínky dostala Komise i ke svému počátečnímu posouzení dopadů. Komise rovněž oslovila s cílenými otázkami firmy, organizace spotřebitelů a vnitrostátní orgány, uspořádala k této problematice specializovaný seminář a na řadě schůzek problém projednávala se zainteresovanými stranami působícími v potravinovém řetězci, jakož i se skupinami zastupujícími občanskou společnost.

Na jaké produkty se návrh vztahuje

Vztahuje na zemědělské produkty a produkty z nich vyrobené. Produkty rybolovu jsou zahrnovány mezi zemědělské produkty. Výběr výrobků odpovídá tomu, kde k nekalým obchodním praktikám v potravinovém řetězci dochází.

Návrh se vztahuje na každého, kdo je do potravinového řetězce zapojen a kdo by se dopouštěl kterékoli z určených nekalých obchodních praktik. Může se jednat o maloobchodníky, zpracovatele potravin, velkoobchodníky, družstva, organizace producentů či producenty z řad jednotlivců.

Konkrétním cílem návrhu je posílit nejslabší články s malou vyjednávací silou, takže dodavatel musí být malým nebo středním podnikem podle definice stanovené na úrovni EU.

Náklady

Ve většině členských států jsou už struktury pro sledování­ nekalých obchodních praktik a pro prosazování souvisejících právních předpisů zavedeny, a dodatečné náklady by tak v těchto případech měly být marginální. Kde takové struktury neexistují, mohly by prosazování legislativy zajišťovat stávající instituce, například úřady pro ochranu hospodářské soutěže nebo agentury pro ochranu spotřebitele, čímž by se náklady značně snížily. V členských státech, které pro regulaci nekalých obchodních praktik na základě vlastního práva nedávno zavedly nové struktury, se navíc ukazuje, že je to možné i za poměrně malých finančních výdajů.

Vzhledem k tomu, že většina členských států již nekalé obchodní praktiky určitým způsobem reguluje, lze očekávat, že firmy jsou dobře připravené, a že náklady jim tudíž vzniknou jen v omezené míře. V každém případě jakékoli dodatečné náklady budou pravděpodobně více než vykompenzovány pozitivy, která by navržené opatření mělo přinést v tom smyslu, že bude bránit obzvláště­ škodlivým nekalým obchodním praktikám.

Nedodržování předpisů bude spojeno s postihy. Celounijní systém pro řešení problematiky nekalých obchodních praktik se vytváří kromě jiného hlavně proto, aby byla doplněna iniciativa soukromého sektoru (tzv. Iniciativa dodavatelského řetězce) o určitou právně vymahatelnou minimální úroveň ochrany ve všech členských státech. Navrhovaná směrnice proto vyžaduje, aby členské státy pověřily některý veřejný orgán prosazováním zákazu v ní uvedených praktik. Pověřený orgán musí být schopen vést vyšetřování­ (na základě žádosti i z vlastního podnětu), ukládat pokuty a zveřejňovat svá rozhodnutí.

Dopad u zemědělců, zpracovatelů a maloobchodníků

Zákaz nekalých obchodních praktik, jež byly z hlediska zemědělců a malých a středně velkých dodavatelů v potravinářském průmyslu označeny za nejškodlivější, zvýší důvěru v rámci dodavatelského řetězce a vyrovná relativní nedostatek vyjednávací síly, který mají tyto menší subjekty oproti větším kupcům své produkce. Zemědělci a zpracovatelé by tak měli získat větší jistotu (odpadnou jim například starosti s hledáním nových kupců kvůli rušení objednávek na poslední chvíli) a nebudou muset v takové míře řídit rizika, nad kterými mají jen malou či vůbec žádnou kontrolu.

Není důvod, proč by tato unijní legislativa měla vést k růstu cen pro spotřebitele. V rámci veřejné konzultace­, kterou Komise uspořádala, nebyla předložena žádná fakta, z nichž by vyplývalo, že nekalé obchodní praktiky, na které návrh cílí, snižují spotřebitelské ceny nebo že by v důsledku jejich zákazu zboží podražovalo. Organizace spotřebitelů naopak regulaci těchto praktik většinou podporují, protože v dlouhodobějším horizontu mají na spotřebitele negativní dopad. Navržená legislativa také počítá s tím, že Komise po třech letech vypracuje zprávu o uplatňování předpisů i o případném dopadu na ceny.

Navrhovaná směrnice doplňuje – avšak nenahrazuje – dobrovolný kodex chování, který je uplatňován v rámci Iniciativy dodavatelského řetězce a který vznikl díky fóru na vysoké úrovni zřízenému Komisí v roce 2010 za účelem prozkoumání problémů napříč potravinovým řetězcem. Rozhodnutí navrhnout společnou minimální úroveň ochrany v EU umožňuje členským státům, které už nekalé obchodní praktiky řeší přísnějšími normami, tyto normy dále uplatňovat.

Dnešní návrh ve formě směrnice doplňuje regulaci na úrovni členských států. Členské státy mohou jít v regulování dále, a mnohé už ambicióznější předpisy dokonce mají. Opatření na úrovni Unie zavádí pro hospodářské subjekty v potravinovém řetězci základní úroveň ochrany v celé EU, a to prostřednictvím minimální harmonizace­ předpisů, společných pravidel pro jejich prosazování a koordinace snah o jejich prosazování.

Předpisy budou platit i pro neunijní dodavatele, aby byl systém spravedlivý a předešlo se nechtěným rušivým účinkům. Pokud by například byli před nekalými obchodními praktikami chráněni jen dodavatelé v EU, a dodavatelé ze třetích zemí nikoli, kupující by mohli být motivováni k nákupům od dodavatelů ze třetích zemí (kde by mohli nekalé obchodní praktiky uplatňovat i nadále).

Cenová transparentnost

Řešení problematiky tržní transparentnosti bude příštím krokem. Komise se bude touto záležitostí dále zabývat a první výsledky její práce lze očekávat v druhé polovině roku 2018. Tématu se zároveň věnuje i fórum na vysoké úrovni pro lepší fungování potravinového řetězce. Tuto práci je třeba chápat jako nástavbu na transparentností opatření, která již Komise přijala a z kterých lze zmínit například střediska pro sledování trhu zřízená a fungující pod vedením Generálního ředitelství pro zemědělství.

Severně od Dánska byl objeven vrak unikátní nacistické ponorky

Zdroj: Pixabay.com

U severního pobřeží Dánska byl nalezen vrak unikátní německé ponorky U-3523, kterou dva dny před koncem druhé světové války potopilo britské letectvo. Informovala o tom dnes dánská média.

„Byla to nejmodernější ponorka, kterou Němci za války vyrobili. Zcela moderní plavidlo, které předběhlo svou dobu,“ řekl ředitel Jutského muzea námořních válek dánské tiskové agentuře Ritzau.

Zmíněnou diesel-elektrickou ponorku typu XXI potopilo britské vojenské letectvo 6. května 1945 v úžině Skagerrak, která spojuje Baltské a Severní moře. Během druhé světové války měli Němci v aktivní službě jen dvě lodě tohoto typu, ta druhá je v současné době v severomořském přístavu Bremerhaven a funguje jako muzeum.

Na palubě ponorky zahynulo 58 členů posádky. Zda byl v plavidle ještě někdo další, se neví. Podle expertů je ovšem pravděpodobné, že v době, kdy se blížila kapitulace Německa, se ponorkou snažil uprchnout některý z vysoce postavených nacistických představitelů.

Po válce kolovalo mnoho zvěstí o tom, že nacističtí vůdci prchali z Německa s použitím ponorek, včetně ponorky U-3523, a vezli s sebou také nacistické zlato. Ponorky typu XXI byly prvními skutečnými ponorkami, protože jim konstrukce dovolovala trávit dlouhou dobu hluboko pod hladinou. Plavidlo U-3523 mělo přitom takový dosah, že by dokázalo na jeden zátah doplout do Jižní Ameriky. Zda byla právě Jižní Amerika cílem poslední cesty ponorky, ale není jasné, uvedlo jutské muzeum.

Vědci neplánují nově nalezenou ponorku, která spočívá v hloubce 123 metrů, vyzdvihnout nad hladinu, i přes kolující zvěsti, že by na její palubě mohly být cennosti. Poloha vraku je podle muzea velmi neobvyklá; plavidlo je totiž přídí zaraženo do mořského dna a záď ční 20 metrů do výšky.

Zdroj: ČTK

Syřan se pět týdnů nemůže dostat z tranzitu letiště v Malajsii

Jeden syrský občan tráví už pět týdnů v tranzitní zóně letiště v malajsijské metropoli Kuala Lumpuru, zčásti kvůli válce v Sýrii. Informoval o tom dnes zpravodajský server BBC. Do Malajsie byl deportován v roce 2016 ze Spojených arabských emirátů (SAE), kde mu po propuknutí války v Sýrii propadlo pracovní vízum. Do Malajsie ho nepustí a pokusy dostat se do Ekvádoru nebo Kambože byly marné.

„Zoufale potřebuji pomoc. Přežívání na letišti už nezvládám, ta nejistota mě dovádí k šílenství,“ říká Syřan Hasan Kuntar. Tvrdí, že se po celou dobu nemohl osprchovat, došlo mu čisté oblečení a ztratil pojem o čase. Stravu mu poskytují zaměstnanci letiště, spí na zemi za improvizovanou zástěnou.

„Do SAE jsem odletěl hledat práci, ale kvůli válce (v Sýrii) jsem tam přišel jak o místo, tak o pracovní povolení,“ uvedl Kuntar. Z emirátů byl loni deportován do Malajsie, protože „ta je jednou z mála zemí světa, jež dává Syřanům jako já po příjezdu víza“, vysvětlil.

Kuntar získal tříměsíční turistické vízum a rozhodl se odletět do Ekvádoru. Aerolinky Turkish Airlines jej ovšem nepustily na palubu. Navíc překročil délku pobytu vymezeného vízem a skončil na seznamu nežádoucích osob.

Posléze se pokusil dostat do Kambodže, ale ani tam mu nepovolili vstoupit do země a zabavili mu pas. Muž se tak 7. března ocitl zpět v Kuala Lumpuru a od té doby zůstává na místním letišti.

Do Sýrie se vrátit nemůže – původně z ní odešel v roce 2006, aby se vyhnul vojenské službě. Od té doby je tam na něj vystaven zatykač. Účastnit se syrského konfliktu odmítá.

Zdroj: ČTK

Řidiči hybridních aut v Praze zaparkují v zónách za 100 Kč

Majitelé hybridních aut budou moci v Praze parkovat v placených zónách za 100 korun. Důvodem je snaha města zlepšit kvalitu ovzduší. Auta budou muset splnit tři podmínky včetně maximálního stáří vozu. Vyplývá to z materiálu, který příští týden projednají pražští radní. Kdy začne zvýhodněné parkovné platit, není v dokumentu uvedeno. V zónách mohou lidé parkovat za stokorunu s elektromobily. Roční poplatek pro rezidenty za automobil se spalovacím motorem je 1200 korun ročně.

„Znečištění připadající na vrub automobilové dopravy se stále nedaří upokojivým způsobem snižovat. Jedním z možných řešení je vyšší podíl automobilů využívajících ekologické druhy pohonu. V dnešní době se jedná primárně o automobily, které ke svému pohonu využívají elektrickou energii,“ píše se v materiálu.

Majitelé hybridních automobilů na úřadě zaregistrují svůj vůz a zaplatí stokorunový poplatek. Následně mohou v místě svého trvalého bydliště parkovat kdekoliv v zónách placeného stání.

Hybridní vozy ale budou muset ale splnit tři podmínky. Musí být možné přepnout je na čistě elektrický pohon, výkon spalovacího motoru nebude vyšší než 135 kW a vozidlo nesmí být starší deseti let od data první registrace. Splnění podmínek bude muset majitel auta na radnici doložit.

Zóny se v moderní podobě poprvé objevily v roce 1996 v části Prahy 1, kde se snaha o regulaci dopravy objevila již v roce 1982. Následně byly rozšířeny na celou Prahu 1, 2, 3 a 7 a části Prahy 16. Samy parkovací zóny provozují radnice 13, 16 a 22. Od předloňska fungují na Praze 5, 6 a 8 a od 1. července letošního roku by se měly rozšířit na Prahu 4.

Zdroj: ČTK

Albánští opoziční poslanci v parlamentu házeli vejce na premiéra

Zdroj: Pixabay.com

Albánští opoziční poslanci ve čtvrtek v parlamentu zaútočili na premiéra Ediho Ramu vajíčky a někteří i moukou. Podle médií tak při vzrušené debatě dali najevo nevoli nad zatčením dvou desítek lidí kvůli protestům proti zavedení mýtného na dálnicích.

Zadržení před dvěma týdny projevili svůj nesouhlas se zavedením poplatků za jízdu po dálnicích podpálením nových mýtnic u města Kukës na severovýchodě země. Opozice těmto provinilcům, kteří byli kvůli tomuto jednání zadrženi, projevuje sympatie a žádá jejich propuštění.

Stoupenci opozice minulý týden ve čtvrtek na podporu zatčených na dvě hodiny zablokovali některé významné dálniční uzly. Způsobili tím v zemi nemalé dopravní problémy.

Systém dálnic je v Albánii v porovnání s ostatními evropskými zeměmi zatím málo rozvinutý. Podle dostupných informací je jich v současné době v provozu pouhých 181 kilometrů.

Demokratická strana, která je hlavní albánskou opoziční silou, před týdnem také zahájila bojkotem parlamentu kampaň „občanské neposlušnosti“. Kromě nesouhlasu s dálničními poplatky Ramovu socialistickou vládu kritizuje především za zvyšování daní a trvající chudobu v zemi. Albánce vyzvala, aby zvýšené daně neplatili.

Zdroj: ČTK

Macron slibuje dokončit reformu drah, uklidňoval stávkující

Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes prohlásil, že v reformě drah hodlá „jít až do konce“, nehledě na stávku železničářů, kteří se obávají o dosavadní finanční výhody i o jistotu zaměstnání. Macron ujistil, že odpor veřejnosti ho nezastaví v krocích, které mají změnit Francii. Stávka železničářů pokračuje od dnešního večera.

„Nic nedělat by bylo politickým pokrytectvím,“ řekl Macron televizi TF1 a připomněl, že otevření železnic konkurenci byl požadavek Evropské unie. Reformu pokládá za nezbytnou. „Žádám od každého, aby vynaložil trochu úsilí na vybudování železnice zítřka,“ vyzval šéf státu a dodal, že uživatelé drah již přispěli tím, že platili zvýšené ceny.

Současně prezident ujistil, že dráhy SNCF zůstanou státním podnikem se státním kapitálem. „Bude to v zákoně: 100 procent státního kapitálu,“ zdůraznil.

Macron se podle listu Le Monde snažil uklidnit železničáře, kteří jsou podle něj dezinformováni nepravdivými zprávami. Kvůli tomu by se však jimi nemělo pohrdat, ani stavět proti sobě cestující a železničáře. Připomněl, že i jeho dědeček býval železničářem.

„Všichni železničáři, kteří jsou dnes zaměstnáni, zůstanou ve stejném postavení, na to je smlouva,“ ujistil prezident a dodal, že novinky se budou týkat nově přijímaných pracovníků. „Nemějte zbytečné obavy,“ dodal s tím, že „SNCF zůstanou státní, železničáři zůstanou železničáři“.

„Dobrou odpovědí není zastavit reformu, ale udělat ji společně,“ apeloval na odboráře.

Stávka železničářů už státní dráhy SNCF stála více než 100 milionů eur (přes 2,5 miliardy Kč), alespoň podle vyjádření šéfa drah Guillaumea Pepyho po zahájení přerušované stávky, která má – s několikadenními přestávkami – pokračovat do konce června. Podle Pepyho stojí stávka podnik zhruba 20 milionů eur denně, což odpovídá dvěma nově pořízeným motorovým železničním vozům.

Doprava ale po vypuknutí stávky zcela paralyzována nebyla; jezdil každý pátý rychlovlak TGV, každá třetí regionální souprava a každý šestý vlak Intercity. V pařížské aglomeraci jezdila jen třetina příměstských vlaků, a tak se silniční zácpy protáhly z 280 kilometrů během normálního provozu na 375 kilometrů. Největší disciplínu ve stávce udržují strojvůdci, kteří tvoří tři čtvrtiny všech stávkujících a kteří mají kvůli reformě i nejvíce tratit.

Stávka pokračuje od dnešního do sobotního večera. Doprava má být podle listu Le Figaro ale méně zasažena než v předchozích dnech, tedy v pátek má vyjet každý třetí rychlovlak TGV (směrem na východ každý druhý a na západ k Atlantiku jen každý čtvrtý). Stávkovat má 38 procent personálu nezbytného k provozu vlaků, zatímco 3. dubna to byla skoro polovina. Ovšem Brest, Nice a Toulon zůstanou bez vlakového spojení.

Stávka podle Pepyho působí škody především v nákladní dopravě, kde SNCF přichází o lukrativní zakázky. Přeprava zboží se tak vrací na silnice a je prý otázkou, kolik se po stávkách železnici vrátí zákazníků.

Francouzská vláda chce skoncovat se speciálním statusem zaměstnanců SNCF, kteří dostávají štědré benefity a v některých případech mohou odcházet do důchodu už ve věku 52 let. Dráhy jsou hluboce zadlužené a vyžadují pravidelné státní subvence.

Vláda usiluje o snížení nákladů státu i v několika dalších odvětvích. Proti zhoršování životní úrovně se bouří důchodci, pracovníci zajišťující svoz komunálního odpadu, sociální služby, či personál nemocnic a také učitelé a studenti.

Zdroj: ČTK

Policisté mohou natočit telefonujícího řidiče kilometr od sebe

Telefonování za jízdy nebo nepoužívání bezpečnostního pásu si dokážou policisté od letošního roku natočit na video i na vzdálenost jednoho kilometru. Speciální dalekohled se záznamovým zařízením má každý útvar dopravní policie v republice, jen v Libereckém kraji je takových přístrojů šest. Novinářům to dnes řekl vrchní komisař odboru dopravní policie v Libereckém kraji Jan Frieser.

Podle něj motoristé nejsou schopni policisty se speciálním zařízením zaregistrovat, pokud je kilometr před nimi. „Obvykle řidiči koukají na vzdálenost několika set metrů před sebe, pokud jsou to dobří řidiči a nekoukají přímo před vozidlo,“ uvedl policista.

Dalekohled přibližuje 30 až 60 krát. Policista si jen nastaví vhodnou vzdálenost a přístroj zaostří. „Dokážeme s velkou jistotou dokumentovat některé přestupky. Například nepoužití bezpečnostního pásu nebo držení hovorového a záznamového zařízení, což obvykle bývá telefonování za jízdy nebo psaní sms,“ řekl Frieser.

Dalekohled je ale podle něj využitelný i pro zjištění dalších dopravních přestupků, například předjíždění na plné čáře, nezastavení na stopce či jízdě na červenou přes železniční přejezd. Přístroj umí pořizovat fotografie, vhodnější jsou ale podle policisty videa. Jako důkaz pro případné správní řízení jsou totiž průkaznější, pokud řidič s přestupkem nesouhlasí.

Zdroj: ČTK

Statistika bezpečnosti silničního provozu 2017

Evropské silnice zůstávají nejbezpečnějšími na světě: v roce 2017 v EU bylo 49 úmrtí na silnicích na milion obyvatel, zatímco celosvětově bylo 174 úmrtí na milion obyvatel. Podle údajů Světové zdravotnické organizace [1] každoročně zemře kolem 1,3 milionu lidí na světových silnicích, z nichž 25300 v minulém roce ztratilo své životy v EU.

Díky rozhodujícím činnostem na místní, národní a evropské úrovni dosáhla EU v posledních desetiletích impozantního pokroku. Míra pokroku se však v poslední době zpomalila. Po dvou letech stagnace (v letech 2014 a 2015) byl počet smrtelných silnic v roce 2016 snížen o 2 % a v roce 2017 o dalších 2 %.

Zatímco v posledních dvou letech vzniká určitý optimismus, bude pro EU velice náročné dosáhnout ambiciózního cíle snížit počet úmrtí na silnicích v letech 2010 až 2020 o polovinu [2]. Proto musí všichni aktéři vynaložit další úsilí na zlepšení bezpečnosti silničního provozu.

Na každou osobu zabitou při dopravních nehodách připadá pět dalších s vážnými zraněními a následky, které mění život. Vážná zranění jsou pro společnost kvůli dlouhodobé rehabilitaci a potřebám zdravotní péče často nákladnější. Komise odhaduje, že na evropských silnicích je každoročně vážně zraněno 135 000 osob [3] Většina z nich jsou zranitelní účastníci silničního provozu, tj. chodci, cyklisté a řidiči motorových dvoukolových vozidel. Jejich poměr je ještě vyšší v městech.
Jako celkový trend se výkonnostní propast mezi členskými státy EU každoročně snižuje. Po výrazném rozporu v záznamech o bezpečnosti silničního provozu členských států v sedmdesátých a devadesátých letech začala v roce 2000 jasná konvergence. V loňském roce pouze dva členské státy EU zaznamenaly úmrtnost vyšší než 80 úmrtí na milion obyvatel, zatímco v roce 2010 jich bylo sedm. V roce 2017 měla většina členských států úmrtnost na silnici pod 60 úmrtí na milion obyvatel a osm z nich se dostalo pod 40 úmrtí na milion obyvatel.

           V roce 2017 měly nejlepší výsledky v oblasti bezpečnosti silničního provozu Švédsko (25) a Spojené království (27), následované Nizozemskem (31), Dánskem (32), Irskem (33) a Estonskem (36). Členské státy s nejvyšší mírou úmrtnosti byly Rumunsko (98) a Bulharsko (96). Zatímco průměrné snížení počtu úmrtí na silnicích v Evropě v letech 2016 až 2017 bylo pouze 2 %, některé země dosáhly mnohem většího pokroku, jako e Estonsko -32 % a Slovinsko -20% . V letech 2010-2017 zaznamenalo Řecko největší pokles počtu úmrtí na silnicích (-41%), následovalo Estonsko (-39%), Lotyšsko (-38%) a Litva (-36%). Během stejného období činil průměr EU -20 %.

 

V roce 2017 zranitelní účastníci silničního provozu představovali téměř polovinu obětí silničního provozu. 21 % lidí zabitých na silnicích byli chodci, 25 % připadlo na dvojkolová vozidla (14 % motocyklistů, 8 % cyklistů a 3 % jezdců mopedů). Úhyny pěších a cyklistů se snížily pomaleji než ostatní úmrtí (o 15 % a 2 % od roku 2010 do roku 2016 ve srovnání s celkovým poklesem úmrtnosti o 20%).

Více než 3 000 mladých lidí zemře každoročně při silničních nehodách v EU. Téměř 14 % osob usmrcených na silnicích EU je ve věku od 18 do 24 let, zatímco spadá do této věkové skupiny pouze 8 % populace. Mladí lidé se mnohem pravděpodobněji stanou obětí dopravních nehod než jakákoli jiná věková skupina. Vzhledem k demografickým změnám v evropských společnostech vzrostl v posledních letech i podíl starších osob z (22 % v roce 2010 na 27 % v roce 2017).

Členské státy EU jsou stále hlavními činiteli ve zlepšování bezpečnosti silničního provozu, neboť největší část politik bezpečnosti silničního provozu spadá pod zásadu subsidiarity (např. stanovení maximální povolené rychlosti). Proto se členské státy vyzývají, aby zintenzivnily akce, zejména se zaměřením na prosazování dopravních pravidel, jakož i vzdělávání a zvyšování povědomí. Komise podporuje členské státy v těchto snahách:

– spojením tvůrců politik, odborníků, nevládních organizací a průmyslu na několika fórech, jako je skupina na vysoké úrovni pro bezpečnost silničního provozu, odborné výbory, semináře a evropské události v oblasti bezpečnosti silničního provozu.

– Prostřednictvím Evropské charty bezpečnosti silničního provozu, rozsáhlé platformy, kterou spravuje Komise, dnes s více než 3500 členy. Charta mobilizuje veřejné a soukromé subjekty i občanskou společnost ve všech 28 zemích EU pro dobrovolné závazky týkající se akcí v oblasti bezpečnosti silničního provozu.

– Evropský den bez smrti, který byl organizován společně s Evropskou dopravní policejní sítí během Evropského týdne mobility, je celoevropská kampaň k zvyšování povědomí o rizicích bezpečnosti silničního provozu.

– Prostřednictvím studií a projektů spolufinancovaných EU. Výzkumný projekt SafetyCube, financovaný z programu H2020, vyvinul nový informační zdroj založený na webu pro tvůrce politik v oblasti bezpečnosti silničního provozu a zúčastněné strany.

Další kroky na úrovni EU

Valletská deklarace o bezpečnosti silničního provozu schválená na ministerské konferenci v březnu 2017 a přijatá jako závěry Rady označuje dalekosáhlé závazky členských států, zejména v případě vážných zranění s novým cílem snížení o 50 % mezi roky 2020 a 2030. S podporou tohoto silného politického signálu Komise nyní pracuje na ambiciózním novém politickém poli pro bezpečnost silničního provozu na období let 2020-2030. Cílem je lépe reagovat na nové výzvy tím, že se zaměří na užší spolupráci všech aktérů v oblasti bezpečnosti silničního provozu, lepší monitorování a cílené financování. Tento nový politický rámec bude doprovázen řadou konkrétních opatření přispívajících k bezpečnějším silnicím a se silnou přidanou hodnotou EU. Uvažované akce zahrnují:
– bezpečnost vozidel: zohlednit nejnovější technologický vývoj, jako jsou asistenční systémy řidiče, aby se zabránilo nehodám a chránili chodce a cyklisty.

– Řízení bezpečnosti infrastruktury: zvýšení transparentnosti postupů a usilování o dosažení rovných úrovní bezpečnosti infrastruktury.

– Spolupráce, propojená a autonomní mobilita: zaručující bezpečný přechod k těmto technologiím, které nabízejí potenciál při snižování chyb řidiče (odpovědných za přibližně 90 % nehod), ale také vytvářejí nové výzvy, jako je bezpečná interakce s ostatními účastníky silničního provozu.
Komise plánuje tyto iniciativy předložit na jaře roku 2018.

Informace o konkrétních zemích
Rakousko: Rakouská výkonnost v oblasti bezpečnosti silnic se od začátku desetiletí zlepšila více než je průměr EU a v roce 2017 se snížila na 47 úmrtí na milion obyvatel.
Belgie: Počet úmrtí na silnicích na milion obyvatel v Belgii je dnes mírně nad průměrem EU, ale od roku 2016 do roku 2017 se zlepšil o 3%.
Bulharsko: Počet smrtelných silničních nehod na milion obyvatel v Bulharsku (96) je druhý nejvyšší v EU, ve srovnání s předchozím rokem o 4%.
Chorvatsko: Po dobrém pokroku při snižování počtu úmrtí na silnicích z roku 2010 (-22%) se počet úmrtí na silnicích v Chorvatsku zvýšil v roce 2017 o 8% (80 na milion obyvatel).
Kypr: Jeho dopravní bezpečnostní skóre se zhoršilo od roku 2016 do roku 2017 (62 úmrtí na milion obyvatel v roce 2017 ve srovnání s 54 v roce 2016). Vzhledem k malé velikosti země se však údaje od roku do roku mění.
Česká republika: Počet úmrtí na silnicích na milion obyvatel je nad průměrem EU, ale od minulého roku se snížil z 58 na 54.
Dánsko: Dánsko zlepšilo dále své vynikající výsledky v oblasti bezpečnosti silničního provozu a v roce 2017 dosáhlo 32 úmrtí na milion obyvatel, což je značně pod průměrem EU.

Finsko: Výsledky finské bezpečnosti silničního provozu jsou lepší než průměr EU. Míra úmrtnosti se snížila z 47 na milion obyvatel v roce 2016 na 39 v roce 2017. Vzhledem k tomu, že Finsko je poměrně řídce osídlená země, čísla se rok od roku mění.

Francie: Ve Francii je počet osob, kteří zemřeli při silničních nehodách (na milion obyvatel), mírně nad průměrem EU, přičemž v roce 2017 bylo 53 úmrtí na milion obyvatel.

Německo: Německo dosahuje lepšího průměru pokud jde o bezpečnost silničního provozu, než je průměr EU. V roce 2016 zaznamenalo malý pokles z 39 úmrtí na milion obyvatel v roce 2016 na 38.
Řecko: Řecko dosáhlo impozantních zlepšení v oblasti bezpečnosti silničního provozu od roku 2010 (- 41%). Počet úmrtí na silnicích v Řecku je ale stále výrazně vyšší než průměr EU: 69 na milion obyvatel v roce 2017.

Maďarsko: Účinnost bezpečnosti silničního provozu v Maďarsku je pod průměrem EU. V roce 2017 zemřelo na maďarských silnicích 64 osob na milion obyvatel, ve srovnání s průměrem EU 49.
Irsko: Irská výkonnost v oblasti bezpečnosti silničního provozu je lepší než průměr EU a dále se zlepšila od roku 2016 do roku 2017 (-15%) a dosáhla 33 úmrtí na milion obyvatel.
Itálie: Prozatímní údaje ukazují na mírné zhoršení svého skóre bezpečnosti silničního provozu v roce 2017 dosahujícího 56 úmrtí na milion obyvatel ve srovnání s 54 v roce 2016.

Lotyšsko: V roce 2017 se Lotyšsku podařilo snížit počet smrtelných úrazů na svých silnicích na 70 na milion obyvatel (průměr EU: 49), s výrazným snížením o 38 % oproti roku 2010. Jeho výkonnost v oblasti bezpečnosti silničního provozu je však stále třeba zlepšit směrem k průměru EU (49).
Litva: Výkonnost v oblasti bezpečnosti silnic v Litvě se v roce 2017 mírně zhoršila ve srovnání s předchozím rokem. Počet úmrtí na silnicích na milion obyvatel (67) je stále značně nad průměrem EU (49).
Lucembursko: Počet úmrtí na cestách na milion obyvatel v Lucembursku se v porovnání s předchozím rokem zlepšil o 13 % na 47 na milion obyvatel v roce 2017. Vzhledem k malému rozměru země mají čísla tendenci kolísat od roku k roku.

Malta: V roce 2017 Malta zaznamenala 43 úmrtí na silnici na milion obyvatel, což je pod průměrem EU. Vzhledem k malému počtu obyvatel má tento údaj tendenci kolísat od roku k roku.
Polsko: Polsko zaznamenalo neustálý pokrok, ale stále hlásí vyšší počet úmrtí na silnicích než je průměr EU (75 na milion obyvatel ve srovnání s průměrem EU 49).

Portugalsko: Portugalsko dosáhlo od roku 2010 výrazného snížení počtu úmrtí na silnicích na milion obyvatel, avšak míra úmrtí se v letech 2016 až 2017 zvýšila o 14% na 62 úmrtí na milion obyvatel.
Rumunsko: Výkonnost silniční bezpečnosti v Rumunsku se mezi roky 2016 a 2017 nezlepšila. Celková míra snížení 19 % od roku 2010 se však velmi blížila průměru EU (20%).

Slovensko: Slovensko zlepšilo svou výkonnost v oblasti bezpečnosti silnic od roku 2010
2017 zaznamenal 12% nárůst počtu úmrtí na silnicích a dosáhl 57 úmrtí na milion obyvatel.
Slovinsko: Slovinsko nedávno dosáhlo dobrého pokroku ve své výkonnosti v oblasti bezpečnosti silničního provozu, přičemž se nyní pohybuje velmi blízko průměru EU s 50 úmrtími na milion obyvatel. Vzhledem k malému rozměru země mají čísla tendenci rok od roku kolísat.

Španělsko: Španělsko se dobře drží v oblasti bezpečnosti silničního provozu, udrželo si svou pozici mezi dobrými s loňským počtem 40 úmrtí na milion obyvatel.
Švédsko: Švédsko bylo nejlepším výkonem v oblasti bezpečnosti silničního provozu v roce 2017 s 25 úmrtími na milion obyvatel. Přestože patří mezi nejvýkonnější již několik let, podařilo se dále snížit počet úmrtí v letech 2016 až 2017.
Nizozemsko: Během posledních let si Nizozemsko udrželo velmi dobré výsledky v oblasti bezpečnosti silničního provozu s 31 úmrtími na milion obyvatel, což je značně pod průměrem EU 49.
Spojené království: Spojené království pokračovalo v užívání vynikajících záznamů o bezpečnosti silničního provozu s 27 úmrtnostmi na milion obyvatel v roce 2017 a 5% snížení oproti předchozímu roku.

Spojené království: Spojené království pokračovalo v užívání vynikajících záznamů o bezpečnosti silničního provozu s 27 úmrtnostmi na milion obyvatel v roce 2017 a 5% snížení oproti předchozímu roku.

Výhled do budoucna

V návaznosti na ministerskou deklaraci o bezpečnosti silničního provozu z března 2017 Komise

v současné době připravuje nový rámec bezpečnosti silničního provozu na období 2020–2030, a to spolu s řadou konkrétních opatření, která by měla bezpečnost na silnicích zvýšit. Tato opatření budou pravděpodobně zahrnovat revizi evropských předpisů týkajících se bezpečnosti vozidel a řízení bezpečnosti infrastruktury a také iniciativu pro bezpečný přechod na spolupracující, propojenou a autonomní mobilitu.

Komise by měla zmíněná opatření předložit na jaře letošního roku.

Příloha

Počet úmrtí v důsledku dopravní nehody na milion obyvatel Předběžné statistiky jednotlivých států za rok 2017 [2]

2010                2016                2017                2016–2017     2010–2017

 

elgie 77 56 55 -3 % -26 %
Bulharsko 105 99 96 -4 % -12 %
Česká republika 77 58 54 -6 % -28 %
Dánsko 46 37 32 -13 % -28 %
Německo 45 39 38 -1 % -13 %
Estonsko 59 54 36 -32 % -39 %
Irsko 47 39 33 -15 % -25 %
Řecko 112 76 69 -10 % -41 %
Španělsko 53 39 40 2 % -25 %
Francie 64 54 53 -1 % -13 %
Chorvatsko 99 73 80 8 % -22 %
Itálie 70 54 56 3 % -18 %
Kypr 73 54 62 15 % -12 %
Lotyšsko 103 80 70 -14 % -38 %
Litva 95 66 67 0 % -36 %
Lucembursko 64 56 47 -13 % -25 %
Maďarsko 74 62 64 3 % -16 %
Malta 31 51 43 -17 % 46 %
Nizozemsko 32 31 31 0 % -1 %
Rakousko 66 50 47 -5 % -25 %
Polsko 102 80 75 -6 % -28 %
Portugalsko 80 54 62 14 % -31 %
Rumunsko 117 97 98 1 % -19 %
Slovinsko 67 63 50 -20 % -25 %
Slovensko 65 51 57 12 % -13 %
Finsko 51 47 39 -18 % -22 %
Švédsko 28 27 25 -6 % -5 %
Spojené království 30 28 27 -5 % -7 %
EU 63 50 49 -2 % -20 %

Logistický kalendář