Technická porucha zpozdila letecké spoje v Evropě

5.4.2018

[quote]Výpadek systému plánování letů evropského řízení vzdušného provozu včera způsobil zpoždění velkého množství leteckých spojů na kontinentu. Podle odhadů se potíže mohly dotknout až poloviny všech letů, přesná čísla budou známa ve středu. Podle evropské organizace pro leteckou bezpečnost Eurocontrol byla příčina potíží v počítačích brzy zjištěna a systém byl postupně obnovován po zhruba pětihodinovém výpadku. Problém se podle mluvčího pražského letiště týkal i Prahy.[/quote]

Na včerejšek bylo naplánováno v evropském prostoru na 29.500 letů. Plány letů podané před 12:26 SELČ ale ze systému zmizely a aerolinky je musely nahlásit znovu. Po pětihodinovém výpadku Eurocontrol na twitteru oznámil, že od 17:20 SELČ byl přístupový systém obnoven v pomalém pohotovostním režimu a plně obnoven ve 20:00 SELČ. V systému, který pomáhá řídit leteckou dopravu porovnáváním poptávky a kapacity různých sektorů řízení letového provozu, tak vznikl dočasný přetlak vedoucí ke zpožďování. Ve večerních hodinách se vše postupně vracelo do normálního stavu.

Problém se dotkl i pražského letiště. Opožděno bylo několik příletů a odletů, přesný počet dotčených spojů bude podle informací Letiště Václava Havla znám až ve středu. Kolem 20:30 SELČ v důsledku výpadku systému Eurocontrol čekalo v Praze ještě šest spojů na odlet. „Jedná se například o linku do Londýna, Varšavy či Paříže. Doba zpoždění se v tuto chvíli pohybuje kolem 60 minut,“ oznámil ČTK mluvčí letiště Roman Pacvoň. Přestože byl provoz systému Eurocontrol plně obnoven, Pacvoň doporučil cestujícím, aby nadále sledovali aktuální informace o příletech a odletech na webu letiště.

Eurocontrol neupřesnil příčiny kolapsu systému, které jsou ale podle agentury AFP nevídané. Vyloučit se tak ani nedá případný hackerský útok.

Situaci v evropském leteckém provozu přitom již tak částečně zkomplikovala stávka zaměstnanců francouzské letecké společnosti Air France, jejíž odbavovací kapacity se snížily zhruba o čtvrtinu.

Zdroj: ČTK

Ceny půdy a nájemné zemědělské půdy. Ceny pozemků se v jednotlivých členských státech liší

Michaela Drábková

4.4.2018

sky-2595261_960_720 — Zdroj: Pixabay.com

[quote]Podle údajů Eurostatu z 21. března Nizozemsko zaznamenalo v průměru nejvyšší cenu jednoho hektaru orné půdy v EU v roce 2016 (63 000 EUR). Ve skutečnosti byla cena orné půdy v každém regionu Nizozemska nad průměrem EU. Nicméně mezi regiony, pro které jsou k dispozici údaje, byla nejvyšší cena orné půdy v regionu Ligurie v Itálii (průměrně 108 000 EUR na hektar). Orná půda byla nejlevnější v Rumunsku, hektar stál v roce 2016 v průměru 1958 EUR. Na regionální úrovni stál hektar orné půdy v oblasti Yugozapaden Bulharska (průměrně EUR 1 165).[/quote]

Úroveň cen půdy závisí na řadě národních (zákonů), regionálních podmínek, (klima, blízkost sítí) a lokalizovaných faktorech (kvalita půdy, svah, odvodnění apod.). pravidla zahraničního vlastnictví). Jako takový je zajímavé zaznamenat vývoj cen regionů v průběhu času. Z dostupných údajů byl růst v České republice (trojnásobný nárůst), Litvě, Estonsku, Lotyšsku a Maďarsku (dvojnásobný nárůst). Ceny v ostatních členských státech vzrostly, i když mnohem pomaleji. V téměř všech regionech byla koupě orné půdy dražší než nákup trvalých travních porostů (Voreio Aigaio). Stejně tak nákup nakupovatelných plodin byl dražší než nepořizovatelná orná půda (6 x dražší ve španělském Región de Murcia).

Ne všechny pozemky vlastní farmář pracující na pozemku. Mnozí zemědělci pronajmou svou půdu, pokud se jedná o krátkodobé obchodní rozhodnutí. Náklady na pronájem pozemků je dalším faktorem, který zemědělci absorbovali ve svém podnikání. (Orná nebo trvalá louka, mokřad) Mezi členskými státy a regiony v rámci členských států se také výrazně liší. Pronájem jednoho hektaru zemědělské půdy byl nejdražší v Nizozemsku, přičemž nejvyšší regionální průměr ve Flevolandu (NL) činil téměř dvojnásobek národního průměru (1 536 EUR za rok). Pronájmy zemědělské půdy byly levnější v Lotyšsku (46 EUR na hektar za rok), nejlevnější ale byly v Mellersta Norrland a Övre Norrland ve Švédsku (28 EUR na hektar za rok). Stejně jako u pozemků je pronájem trvalých luk levnější než pronájem orné půdy.

Souvislosti

Tato zpráva vyjadřuje veřejný zájem o nové soubory dat, protože Evropská komise potřebuje mít porovnatelné informace o jejích primárních zemědělských zdrojích..

Většina členských států poskytla všechny, nebo alespoň hlavni dostupné údaje na období 2011-2016, včetně případných regionálních údajů. Doprovodná vysoce kvalitní metadata pomáhají data členských států srovnávat. Tyto soubory metadat jsou také k dispozici s datovými soubory. Zlepšení datových souborů bude pokračovat, zejména s ohledem na doplnění stávajících mezer.

Metody a definice

Údaje jsou shromažďovány každoročně. Společná metodika pro ceny zemědělské půdy a nájemné v Evropské unii je základem srovnatelných statistik. Ceny zemědělské půdy vztaženy na jeden hektar volné zemědělské půdy během referenčního období (kalendářní rok). V závislosti na členském státě mohou být tyto ceny použity k nákupu nebo prodeji zemědělských produktů.

Ceny pronájmu zemědělské půdy se vztahují na cenu jednoho hektaru zemědělské půdy během referenčního období. Ceny za pronájem by měly být získány ze zemědělských podniků v zemi.

Ceny a nájemné vyjádřené v národní měně se pro porovnání mezi členskými státy převádějí podle kurzu.

Emisí skleníkových plynů v EU vloni poprvé za sedm let přibylo

Michaela Drábková

4.4.2018

[quote]Emise skleníkových plynů v Evropské unii se loni poprvé za sedm let zvýšily. Hlavním důvodem je růst průmyslové výroby. Vyplývá to ze zprávy Evropské komise, kterou interpretovali analytici pro agenturu Reuters.[/quote]

Emise společností spadajících pod systém obchodování s emisemi (ETS), mimo aerolinek, v loňském roce dosáhly 1,756 miliardy tun ekvivalentu oxidu uhličitého (CO2), což je o 0,3 procenta více než v předcházejícím roce. Emise energetického sektoru se sice snížily o jedno procento, emise průmyslových podniků však stouply o 1,8 procenta. Emise leteckého sektoru stouply o 13,3 procenta na 61,5 milionu tun ekvivalentu CO2. Sektor musí hlásit emise ze všech letů, které začínají nebo končí na území unie.

Systém ETS pokrývá asi 12.000 elektráren, továren a leteckých společností a reguluje přibližně 45 procent produkce skleníkových plynů v Evropské unii. ETS stanovuje limity celkového množství skleníkových plynů, které mohou být emitovány sektory v jeho působnosti, a zároveň umožňuje podnikům získat nebo zakoupit emisní povolenky, s nimiž lze podle potřeby obchodovat.

Zdroj: ČTK

Dálniční kupony v příštích letech kvůli velkým opravám nezdraží

Michaela Drábková

4.4.2018

[quote]Ministerstvo dopravy neuvažuje o tom, že by v nejbližších letech zdražilo dálniční známky pro osobní auta mimo jiné kvůli rozsáhlým opravám dálnic z nynějších 1500 korun ročně. Uvedli to zástupci úřadu na dotaz ČTK. V připravované novele zákona o pozemních komunikacích ale ministerstvo zvýšilo horní cenový limit na roční kupon na 2000 Kč.[/quote]

,,Horní limit 2000 Kč za roční kupon jsme navrhli navýšit s ohledem na možný vývoj cen v dalších letech, aby pak nebylo nutné měnit novelou zákon o pozemních komunikacích. Nejedná se tedy o zvýšení ročního poplatku ani ministerstvo dopravy o zdražování časového poplatku v současnosti neuvažuje,“ řekl ČTK Zdeněk Neusar z tiskového oddělení.

Ministerstvo uvažuje, že nejpozději od roku 2021 zavede místo nálepek na sklo elektronické viněty. Řidiči by tak k úhradě časového poplatku mohli nově využívat také internet a mobilní aplikace. Řidič také nebude muset s sebou mít potvrzení o úhradě časového poplatku. Elektronické kupony zabrání padělkům a automatizovaná kontrola pak zajistí, aby řidiči nejezdili po dálnicích bez úhrady.

,,Naším cílem je také snížit provozní náklady na výběr poplatků, které v současné době tvoří především tisk a distribuce dálničních kupónů. Úspory předpokládáme v řádu desítek miliónů korun, ale výslednou cenu ukáže až soutěž na dodavatele systému,“ dodal Neusar.

Novela počítá s tím, že by od placení dálničních známek byly zcela nebo částečně osvobozené vozy na ekologický pohon, tedy zejména elektromobily, hybridy nebo vozy na zemní plyn. Právě hybridy u některých značek tvoří velkou část prodejů. Například Toyota v česku prodává čtvrtinu aut na hybridní pohon, Lexus dokonce 90 procent.

Tržby z prodeje dálničních známek pro letošní rok do konce ledna vzrostly meziročně o pět procent na 2,32 miliardy korun. Z toho nejvíce, celkem 2,23 miliardy korun, stát inkasoval z prodeje ročních kuponů. Celkově se na poštách, čerpacích stanicích a dalších distribučních místech prodalo 1,486 milionu ročních kuponů.

Zdroj: ČTK

Technická škola v Č. Třebové chce vybudovat železniční simulátor

Michaela Drábková

4.4.2018

[quote]Vyšší odborná škola a střední škola technická v České Třebové plánuje vybudování železničního simulátoru, který by kromě výuky studentů mohli využívat také dopravci pro celoživotní vzdělávání a různé kurzy. Škola s nimi chce spolupracovat při výuce nových pracovníků, a to nejen v opravárenství, ale také v případě strojvedoucích. Připravuje také změnu oborové skladby školy od školního roku 2019/2020, uvedl v tiskové zprávě mluvčí hejtmanství Dominik Barták.[/quote]

,,Tento simulátor vzniká na bázi propojení elektromechanického zařízení s počítačem. Škola si pořídila software, který bude kompletně ovládán pomocí řídící desky lokomotivy řady 163,“ uvedl hejtman Martin Netolický.

Pardubický kraj jako zřizovatel školy také připravuje rekonstrukci několika učeben a vybudování školicího centra, chce také získat různé certifikáty.

České dráhy stejně jako další dopravci a zaměstnavatelé poptávají řadu profesí, se kterými by jim škola mohla částečně pomoci.

,,Jedná se především o soustružníky, zámečníky, elektrikáře, opraváře lokomotiv a kolejových vozidel, ale také strojvedoucí či kvalifikovaný vlakový personál,“ uvedl Netolický.

Již nyní ve škole je volitelný předmět železniční provoz. K novým oborům by mohl patřit například opravář kolejových vozidel. Maturitní obory by se také mohly profilovat tak, aby jejich absolventi získali vědomosti, které by mohli uplatnit u železničních dopravců.

Zdroj: ČTK

Pražská organizace Ropid letos utratí 2,9 milionů korun

Michaela Drábková

4.4.2018

bus-2531578_960_720 — Zdroj: Pixabay.com

[quote]Organizace Ropid, která plánuje pražskou MHD, letos utratí 2,867 milionu korun. Peníze půjdou na vývoj aplikace Pražské integrované dopravy (PID), obnovu výpočetní techniky nebo nákup služebního auta. Vyplývá to z materiálu, který dnes schválili pražští radní. Ropid je městskou organizací, která mimo jiné plánuje trasy linek PID nebo sestavuje jízdní řády.[/quote]

Nejvyšší částku, celkem 1,552 milionu korun by měl spolknout vývoj aplikace o veřejné dopravě.

,,Organizace ROPID dlouhodobě usiluje, aby v rámci celého systému PID existovala pouze jedna oficiální mobilní aplikace, která poskytne veškeré informace a služby pro cestujícího na jednom místě,“ píše se v dokumentu.

Součástí rozvoje je například koupě dopravním podnikem (DPP) vlastněné aplikace DPP INFO.

Na obnovu výpočetní techniky a nákup licencí programů vydá organizace 825.000 a dalších 130.000 půjde na pořízení klimatizace pro nově vzniklou serverovnu. Ropid chce rovněž koupit nové služební auto za 350.000 korun.

Ve fondu investic má Ropid podle dokumentu na letošní rok zhruba 4,8 milionu korun, z nichž je zhruba půl milionu korun přebytek z loňska. Předpokládaný zůstatek ve fondu investic je plánován k 31. prosinci 2018 na 1,971 milionu.

Ropid je městskou příspěvkovou organizací založenou v roce 1993. Praha jeho prostřednictvím financuje veřejnou dopravu. Ropid také vyřizuje smlouvy s jednotlivými dopravci a za úkol má také sestavovat jízdní řády, plánovat trasy jednotlivých linek i umisťování zastávek.

Zdroj: ČTK

WSJ: Rejdaři řeší ekologické dilema, náklady jdou do miliard

Michaela Drábková

4.4.2018

container-ship-2893480_960_720 — Zdroj: Pixabay.com

[quote]Nadcházející zpřísnění emisních pravidel staví majitele 60.000 nákladních lodí na světě před dilema za miliardy dolarů: začít nakupovat palivo s čistějším spalováním, nebo investovat do zařízení, které pročistí výfukový materiál předtím, než opustí loď. Není to snadná volba: Dodatečné vybavení jedné lodi výfukovým systémem zachycujícím síru nazývaným pračka, neboli skrubr, stojí až deset milionů dolarů (206,6 milionu Kč) a čistší paliva jsou o 55 procent dražší než ta stávající, píše zpravodajský server The Wall Street Journal.[/quote]

Zda má smysl instalovat tyto čističky a přijmout větší finanční zátěž předem, závisí na tom, zda tato zařízení bude splňovat přísnější ekologické limity, které v budoucnu nejspíš přijdou, a také na dostupnosti a cenách ekologického paliva. Oba faktory je obtížné zhodnotit.

,,Skrubry jsou nákladná záležitost, vybavení lodi přijde na pět až deset milionů dolarů a přínos pro životní prostředí stále není jasný,“ řekl Soren Toft, hlavní provozní ředitel dánské společnosti Maersk Line, která je největším světovým provozovatelem kontejnerové přepravy.

,,Je to jako postavit malou rafinérii na zhruba 60.000 plavidlech, a to není příliš rozumný způsob, jak věci řešit,“ dodal.

Nové limity emisí síry Mezinárodní námořní organizace (IMO) vstoupí v platnost v lednu 2020.

Na celkových emisích oxidu siřičitého vzniklých spalováním mazutu s 3,5procentním obsahem síry se lodě podle údajů IMO podílejí 13 procenty. To je více než 2000krát víc než povoluje norma automobilům na dálnicích v USA. Znečištění způsobené palivem s vysokým obsahem síry způsobuje respirační onemocnění a podle Světové zdravotnické organizace (WHO) může také zhoršit srdeční choroby.

Nový limit na obsah síry v palivu bude 0,5 procenta a podle představitelů sektoru tato změna přijde odvětví na zhruba 40 miliard dolarů. Vyšší náklady na pohonné hmoty se pak přenesou na spotřebitele ve formě vyšších přepravních sazeb.

Rafinérie uvádějí, že mají dostatek čistších palivových směsí, aby pokryly poptávku, mnozí rejdaři se ale rozhodli nečekat. Dodavatelé praček čistících plyny očekávají do roku 2026 zakázky v hodnotě šest až 18 miliard dolarů. Přitom loni činily necelých 300 milionů a v roce 2016 byly na pár milionech. Lví podíl získají velké firmy jako finská Wartsila, švédská Alfa Laval Co. a norská Yara Marine Technologies.

Podle studie IMO bude po roce 2020 vybaveno touto „pračkou“ asi 6,7 procenta komerčních plavidel, což je kolem 4000 lodí. Představitelé loděnic v Číně a Jižní Koreji, kde se nyní staví nebo upravuje podle nových norem na 1500 lodí všech typů, uvedli, že asi čtvrtina z nich je vybavena skrubrem. Dalších 65 procent je vyrobeno pro používání čistších palivových směsí a zbytek pro jiné varianty včetně zkapalněného zemního plynu.

Skrubr připomíná malou rafinérii. Zplodiny z motoru procházejí jednotkou, kde se mísí s vodou. Ta rozpouští oxidy síry předtím, než upravené výpary odcházejí lodním komínem. V závislosti na tom kterém systému se použitá voda pak uvolní do moře, nebo se vyčistí a použije znovu.

Skrubery jsou pro firmy obrovskou finanční zátěží. Světová jednička ve sféře výletních plaveb, Carnival Corp. se sídlem v Miami, investovala už 400 milionů dolarů do jejich instalace v 82 lodích ze své flotily o 102 plavidlech. Švédská společnost Stena Line, jeden z největších evropských poskytovatelů trajektových služeb, která provozuje lodě v oblasti kontroly emisí síry (SECA), už v roce 2014 oznámila, že kvůli skrubrům musela propustit kolem 30 procent zaměstnanců.

Výrobci „praček“ argumentují tím, že jakkoli jsou prvotní náklady vysoké, jejich zařízení podstatně snižuje provozní náklady. Podle viceprezidenta společnosti Alfa Laval Petera Leiflanda, obří ropný tanker, takzvaný VLCC, ročně vydá za palivo s nízkým obsahem síry devět milionů dolarů, ale se skrubrem za 3,7 milionu by za pohonné hmoty platil jen sedm milionů plus roční servis poplatek 75.000 dolarů.

,,Návratnost je asi dva roky, což není dlouho vzhledem k tomu, že pračka lodi vydrží napořád,“ řekl Leifland.

Životnost VLCC činí v průměru 20 let.

Podle čínských a jihokorejských loděnic, kde se vyrábí většina VLCC, z padesáti těchto plavidel objednaných v loňském roce bude 35 vybaveno skrubry.

Maersk Line uvedla, že sice zůstává vůči „pračkám“ otevřená, avšak přednost dává používání čistějšího paliva. Předpokládá totiž, že se zvyšováním produkce rafinérií bude jeho cena klesat. Pro některá plavidla ze své flotily 770 lodí ale možná skrubr zvolí.

Zdroj: ČTK

ČD plánují miliardový tendr na koupi až 60 elektrických vlaků

Michaela Drábková

4.4.2018

[quote] České dráhy by mohly koupit až 60 elektrických jednopodlažních vlaků pro regionální dopravu. Původně počítaly se sedmi. Navýšení počtu schválil řídicí výbor ČD. Výběrové řízení na uzavření rámcové smlouvy chtějí ČD vypsat ještě letos. ČTK to po jednání řekl mluvčí Radek Joklík. Pokud by dráhy koupily maximální počet, tedy 60 vlaků každý pro 240 cestujících, celková výše zakázky by činila zhruba deset miliard korun.[/quote]

Dopravce navýšil počet podle Joklíka v souvislosti s upřesněním potřeb krajů v rámci obnovy železničních kolejových elektrických vozidel v regionální dopravě.

,,Cílem zakázky je uzavřít rámcovou smlouvu a samotnou výrobu zahájit až poté, co České dráhy uzavřou smlouvy na zajištění dopravní obslužnosti s konkrétními kraji, kde budou tato vozidla nasazena,“ řekl ČTK. Díky včasné soutěži výrobce ušetří čas a bude moci zákazníkům nabídnout vozidla dříve, dodal.

Dráhy v současnosti využívají pro regionální dopravu více než 80 elektrických dvoupodlažních jednotek CityElefant, které nahradily zastaralé Pantografy. Vedle toho nedávno koupily od ostravské Škody Vagonky 14 jednopodlažních elektrických vlaků InterPanter pro meziregionální a dálkovou rychlíkovou dopravu.

České dráhy vypravují denně v průměru 7016 vlaků, které za rok ujedou více než 120 milionů kilometrů, denně to je kolem 340.000 km. Provozují přibližně 4300 vozidel.

České dráhy loni přepravily 174,7 milionu cestujících, což je meziroční přírůstek o 3,2 milionu. Lidé tradičně využívali hlavně příměstské a vnitrostátní dálkové vlaky.

Zdroj: ČTK

Zdanění digitálního odvětví – Komise navrhla nová opatření, která by měla zajistit spravedlivé zdanění společností v EU

Michaela Drábková

3.4.2018

OLYMPUS DIGITAL CAMERA — Zdroj: Freeimages.com

[quote]Evropská komise navrhla 21. března nová pravidla, která by měla zajistit, že aktivity evropských podniků v digitálním odvětví budou daněny spravedlivým způsobem, který zároveň přispěje k hospodářskému růstu. Tato opatření by upevnila vedoucí světové postavení Evropské unie v navrhování daňových předpisů určených pro moderní ekonomiku a digitální věk.[/quote]

Současný rozmach digitálních podniků, jako jsou společnosti provozující sociální média, platformy pro spolupráci a poskytovatelé obsahu on-line, z velké části přispěl k hospodářskému růstu EU. Stávající daňová pravidla však nebyla navržena tak, aby zohledňovala společnosti, jejichž činnost má globální dosah a virtuální podobu, tedy mají-li zanedbatelné či prakticky žádné tradiční fyzické zastoupení například ve formě kamenných obchodů. Změna je skutečně dramatická – devět z 20 největších společností na světě měřeno podle tržní kapitalizace působí v digitálním prostředí – před deseti lety to byla z 20 jediná. Důležité je, abychom tento trend co nejlépe využili a současně zajistili, aby digitální společnosti odváděly spravedlivou část zisku na daních. Pokud se nám to nepodaří, existuje reálné riziko pro veřejné příjmy členských států, protože u digitálních společností se v EU v současné době uplatňuje průměrná efektivní daňová sazba, která je oproti podnikům z tradiční ekonomiky poloviční.

Návrhy přicházejí v době, kdy členské státy hledají stálá a trvalá řešení, jež by zajistila spravedlivý podíl daňových příjmů z on-line aktivit, jak k tomu naléhavě vyzvali vedoucí představitelé zemí EU v říjnu loňského roku. Zisky z lukrativní výdělečné činnosti, jako je např. prodej dat a obsahu vytvořených uživateli, nejsou v současných daňových pravidlech podchyceny. Členské státy se nyní snaží najít rychlá, jednostranná řešení zdanění digitálních aktivit, což vede k právním komplikacím a daňové nejistotě mezi podniky. Jedině koordinovaný přístup může zajistit, že digitální ekonomika bude zdaněna spravedlivým a udržitelným způsobem, který zároveň podpoří hospodářský růst.

Ke spravedlivějšímu zdanění digitálních aktivit v EU by měly posloužit dva legislativní návrhy, které Komise předložila:

První z nich se zaměřuje na reformu pravidel zdanění příjmu právnických osob tak, aby byly zisky registrovány a zdaňovány všude tam, kde podniky vykazují interakci s uživateli, která je významného rozsahu a odehrává se prostřednictvím digitálních kanálů. To Komise považuje za nejlepší dlouhodobé řešení.
Druhýnávrhreagujenavoláníněkolikačlenskýchstátůpoprozatímnídani,ježbysevztahovala na hlavní digitální aktivity, které v současné době zdanění v EU zcelaunikají.

Balíčkem návrhů Evropská unie zavádí v otázce digitálního daňového systému ucelený postup, který podpoří jednotný digitální trh a který se promítne do mezinárodních diskusí při hledání řešení na celosvětové úrovni.

Místopředseda pro euro a sociální dialog Valdis Dombrovskisk tématu uvedl:

„Digitalizace přináší nesčetné výhody a příležitosti, ale zároveň vyžaduje přizpůsobení tradičních pravidel a systémů. Dali bychom přednost pravidlům dohodnutým na celosvětové úrovni, včetně OECD. To, jak ohromné zisky v současné době zůstávají nezdaněné, je však nepřijatelné. Naléhavě potřebujeme přizpůsobit naše daňové předpisy realitě 21. století. Musíme proto zavést nové, komplexní a do budoucna udržitelné opatření.“

Evropský komisař pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla Pierre Moscovicidodal:

„Digitální ekonomika představuje pro Evropu velkou příležitost. Zároveň je Evropa pro digitální podniky významným zdrojem příjmů. Tato oboustranně výhodná situace však vyvolává řadu právních a fiskálních problémů. Naše zastaralá pravidla z dob před zavedením internetu neumožňují členským státům zdaňovat ty digitální společnosti působící v Evropě, které zde mají zanedbatelné či prakticky žádné tradiční fyzické zastoupení ve formě kamenných ochodů. Základ daně se tak oslabuje, což pro členské státy představuje stále se zvětšující černou díru, ve které mizí veřejné příjmy. Z tohoto důvodujsme předložili návrhy obsahující novou, celkovou právní úpravu i ustanovení o prozatímní dani z digitálních aktivit.“

Návrh č. 1: Společná reforma evropských pravidel uplatňovaných při zdanění příjmu právnických osob z digitálních aktivit

Tento návrh by měl členským státům umožnit zdaňovat zisky vytvořené na jejich území, i když společnost není v tomto státě fyzicky přítomná. Nová pravidla by měla zajistit, aby on-line podniky přispívaly do veřejných financí stejnou měrou jako tradiční kamenné obchody a off-line společnosti.

U digitální platformy se bude mít za to, že je přítomna v digitální podobě a tudíž zdanitelná nebo že má stálou virtuální provozovnu v členském státě, pokud splňuje alespoň jedno z následujících kritérií:

Její roční příjmy v členském státě přesahují 7 milionůeur.
Má v členském státě za daňové období více než 100 000uživatelů.
Zadaňovéobdobíuzavřelasuživatelizřadpodnikůvícenež3000obchodníchsmluvna poskytování digitálníchslužeb.

Nová pravidla rovněž změní způsob jakým budou zisky rozděleny mezi jednotlivé členské státy. Systém bude lépe odrážet okolnosti toho, jak podniky hodnotu on-line vytvářejí – například vzávislosti na tom, kde se uživatel v době využívání služeb nachází.

Nový systém tak zajistí skutečnou vazbu mezi místem, kde digitální zisk vzniká, a místem, kde je zdaněn. Opatření by mohlo být nakonec zahrnuto do působnosti společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob (CommonConsolidatedCorporate Tax Base). Tuto iniciativu Komise již navrhla. Jejím cílem je změnit způsob alokace zisků velkých nadnárodních skupin, aby lépe odrážel to, kde je hodnota vytvářena.

Návrh č. 2: Prozatímní daň z některých příjmů z digitálních aktivit

Zavedení prozatímní daně zajistí, že aktivity, které nejsou v současné době řádně zdaněné, mohou členské státy začít okamžitě využívat jako zdroj příjmů. Pomohlo by také vyvarovat se směsici jednostranných opatření ke zdanění digitálních aktivit ze strany některých členských států, která by mohla poškodit jednotný trh EU.

Na rozdíl od společné evropské reformy příslušných daňových pravidel by se tato nepřímá daň vztahovala na příjmy z některých digitálních aktivit, které se současnému daňovému rámci úplně vymykají. Tento systém, jenž obsahuje vnitřní mechanismy ke snížení rizika dvojího zdanění, se použije pouze jako přechodné opatření do té doby, než bude zavedena komplexní reforma.

Daň se uplatní na příjmy z aktivit, kdy významnou roli při vytváření hodnot hrají uživatelé a které lze v rámci stávajících daňových pravidel jen obtížně podchytit. Jedná se o příjmy:

z prodeje reklamního prostoru nainternetu
zdigitálníchzprostředkovatelskýchaktivit,kteréuživatelůmumožňujíkomunikovatsjinýmiuživateli a které mezi nimi mohou usnadnit prodej zboží aslužeb
z prodeje dat získaných z informací oduživatelů

Příjmy z daní by vybíraly ty členské státy, kde se uživatelé nacházejí, a týkaly by se pouze společností scelkovýmminimálnímročnímcelosvětovýmpříjmemvevýši750milionůeurapříjmyvEUvevýši50 milionů eur. Tím se zajistí, aby menší začínající a rychle se rozvíjející podniky nebyly tímto opatřením nijak zatíženy. Pokud bude sazba daně 3 %, činily by odhadované příjmy pro členské státy ročně 5 miliardeur.

Další kroky

Legislativní návrhy budou předloženy Radě k přijetí a Evropskému parlamentu ke konzultaci. Evropská unie bude i nadále aktivně přispívat do celosvětové diskuse o zdanění digitálního odvětví ve skupině G20 a OECD a prosazovat ambiciózní řešení na mezinárodní úrovni.

FlixBus a Leo Express budou prodávat společné jízdenky

Michaela Drábková

3.4.2018

flixbus-2461656_960_720 — Zdroj: Pixabay.com

[quote]Evropský autobusový dopravce FlixBus a český dopravce Leo Express spustí společný prodej jízdenek, které budou platné ve spojích obou dopravců. Jízdenky se prozatím budou v systému prodávat pro jarní jízdní řády, tedy zhruba do konce května. O dalším prodloužení spolupráce budou firmy jednat. ČTK to dnes sdělila mluvčí FlixBusu Martina Čmielová. Nově tak cestující budou moci kombinovat všechna vnitrostátní vlaková i autobusová spojení obou dopravců.[/quote]

,,Díky široké nabídce FlixBusu budeme moci nabídnout našim zákazníkům žádaná vnitrostátní spojení mezi Prahou a krajskými městy Brnem, Plzní, Libercem, Českými Budějovicemi a Karlovými Vary, která v naší nabídce dosud chyběla,“ řekl ředitel Leo Expressu pro ČR a SR Jakub Svoboda.

Do sítě Leo Express tak přibude 490 nových spojů týdně. Zákazníci FlixBusu zase získají přístup například k přímému železničnímu spojení mezi Prahou a Ostravou.

Společný prodej jízdenek navázal na spolupráci obou společností. V minulých letech navazovaly mezinárodní linky FlixBusu na vlakové spoje Leo Expressu a obě firmy spolupracovaly i při prodeji jízdenek na tyto spoje. Dalším společným projektem je model Locomore, kdy v srpnu loňského roku obě firmy otevřely železniční spojení mezi Berlínem a Stuttgartem.

FlixBus byl založen v Německu a soustředí se na vnitrostátní i mezinárodní autobusovou dopravu. První linky v ČR spustil v roce 2015. Nyní působí ve 27 evropských zemích a evropská síť FlixBusu zahrnuje přibližně 250.000 denních spojů do 1400 destinací.

Český soukromý dopravce Leo Express zahájil svůj provoz v roce 2012 na lince Praha-Ostrava. V současnosti provozuje síť vlakových i autobusových spojení v sedmi zemích střední a východní Evropy.

Zdroj: ČTK