Neděle, 1 února, 2026
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 346

Nové tramvaje pro Prahu odhaleny: v hlavním městě začnou za necelé dva roky jezdit první vozy Škoda ForCity Plus Praha 52T

Od
Karolína Vágnerová
-

Hlavní město České republiky se může těšit až na 200 moderních, 100% nízkopodlažních tramvají Škoda ForCity Plus Praha 52T. Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) podepsal s vítězem veřejné zakázky, se Škoda Group (konkrétně se společností Škoda Transportation), osmiletou smlouvu na nákup 40 tramvají a opci na dodávku dalších až 160 vozů. Celková hodnota zakázky je bezmála 16,602 miliardy korun a jedná se o jednu z největších investic do nových tramvají v novodobé historii DPP. Prvních 20 nových tramvají by mělo do Prahy dorazit v prosinci 2025, dalších 20 vozů o rok později, do konce prosince 2026.

 

Škoda ForCity Plus Praha 52T je jednosměrná, pětičlánková, 100% nízkopodlažní tramvaj bez jediného schodu v celém salonu pro cestující včetně prostoru nad podvozky, v moderním designu, jehož autorem je tým designerů ze Škoda Group pod vedením Tomáše Chludila. Je dlouhá 32 metrů, vybavena celovozovou klimatizací s ekologickým chladivem, antikolizním systémem, automatickým počítáním cestujících, úsporným LED osvětlením interiéru i exteriéru, 70 polstrovanými sedačkami, z nichž je 44 po směru a 26 proti směru jízdy. Ve srovnání s předchozími tramvajemi 15T se kapacita nových vozů zvýší o 33 cestujících, tedy o téměř 16 %. Cestující ocení nový informační systém šesti velkoplošných obrazovek na celou šíři uličky a intuitivnější ovládání tlačítek pro otevření dveří a signalizace k řidiči. To je krátký popis nové tramvaje, která poprvé vyjde do ulic Prahy v roce 2025.

Praha, zejména její historické centrum, je typická svými úzkými uličkami s ostrými oblouky, nechybí zde prudká stoupání, značné výškové rozdíly v tramvajové síti, ale ani dlouhé a relativně rovné tratě. Vývoj nové tramvaje pro Prahu probíhal s ohledem na všechny tyto skutečnosti a současně zohledňoval technické požadavky DPP vyplývající z dosavadních provozních zkušeností. Konstrukce nové tramvaje kombinuje vícečlánkové vozidlo se dvěma volně otočnými podvozky pod krajními články a se dvěma částečně otočnými podvozky pod vnitřními podvozkovými články. Toto spojení umožnilo vytvořit mnohem průchodnější, vzdušnější salon pro cestující s krátkými, širšími a prostornými klouby, prostý jakýchkoliv schodů či jiných bariér. Zároveň zajišťuje přizpůsobivost jakémukoliv profilu trati a slibuje plynulou, pohodlnou a tichou jízdu i snížení opotřebení kol a kolejí. Toto řešení bude mít dopad na vyšší životnost vozidel, předpokládá např. až o 50 % vyšší nájezd kol než u tramvají typu 15T, a v konečném důsledku nižší náklady na údržbu podvozků a jeho nejdražších komponent.

„Praha a DPP sice v uplynulých zhruba dvaceti letech nakoupily nové tramvaje typu 14T a 15T, ty nicméně sloužily k obnově vozového parku jako náhrada za neperspektivní vysokopodlažní tramvaje, ale nikoliv k navýšení disponibilního počtu vozidel. V době, kdy se v Praze nové tratě téměř nestavěly, to mohlo stačit. V Praze jsme ale nastartovali tramvajový boom. Stavíme nové tratě, loni jsme zprovoznili tři v celkové délce pět kilometrů a připravujeme další. Letos např. začneme stavět na Václavském náměstí. Jen nové tratě, které plánujeme postavit v období 2024–2027, budou potřebovat 45 nových tramvají. A budou to právě tyto 100% nízkopodlažní a tiché tramvaje s navýšeným počtem sedaček a antikolizním systémem,“ říká Zdeněk Hřib, 1. náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast dopravy a předseda dozorčí rady DPP.

„K této veřejné zakázce na nákup až 200 nových tramvají jsme stejně jako i jiných tendrů přistupovali s maximální péčí. Předcházely jí předběžné tržní konzultace a zvolená forma jednacího řízení s uveřejněním nám umožnila s uchazeči upřesňovat požadavky na nabízená vozidla a ověřovat si, že jsou schopni je v požadovaném termínu a podle požadované technické specifikace vyrobit. Vycházeli jsme v nich z našich dlouholetých zkušeností z provozu článkových tramvají 14T a 15T. Vítěze se nám podařilo vysoutěžit podle harmonogramu do jednoho roku od vyhlášení zakázky bez jakýchkoliv obstrukcí či odvolávání na ÚOHS. Smlouvu jsme s vítězem podepsali na konci roku 2023, pracovní týmy obou stran nyní pracují na dolaďování technických detailů pro výrobní dokumentaci. Pevně věřím, že podle harmonogramu bude pokračovat i výroba a dodávání nových vozidel. První cestující by se novou tramvají mohli svézt v rámci zkušebního provozu už v příštím roce. Prvních 20 vozidel bychom si měli převzít nejpozději 2. prosince 2025, druhou dvacítku pak do 31. prosince 2026. Opce nám umožňuje nakoupit dalších až 160 vozidel a postupně nahradit podstatnou část současných vysokopodlažních vozů, pokud se nám s HMP podaří zajistit financování nákupu. Pokud bychom smlouvu využili v plném rozsahu, dodání posledního vozu by připadalo na rok 2032,“ komentuje detaily veřejné zakázky a uzavřeného kontraktu Petr Witowski, předseda představenstva a generální ředitel DPP.

„Od dodání poslední tramvaje typu 15T uplyne za zhruba měsíc už pět let, ale splácíme je až do současnosti. Poslední splátkou ve výši zhruba 800 milionů korun teprve letos konečně finančně vypořádáme předchozí velkou zakázku na modernizaci vozového parku tramvají DPP. To nám otevírá prostor pro nákup nových vozů, a takto jsme to vždy plánovali,“ říká Jan Šurovský, člen představenstva a technický ředitel DPP – Povrch a doplňuje: „Novou tramvaj vnímám jako kombinaci špičkových technických řešení 21. století a současně osvědčených a technologických principů ověřených v běžném provozu v Praze. Proto očekávám její vysokou provozní spolehlivost a skutečně nízké náklady na údržbu“. 

Všechny vizualizace, video, tisková zpráva a prezentace jsou k dispozici na tomto odkaze: bit.ly/TRAMVAJEPRAHA

„Podařilo se nám vyvinout a připravit tramvaj, která nejen, že je technicky přizpůsobena náročnému provozu v pražských ulicích a zapadne do celkového vzhledu města, ale současně pozvedne celkový zážitek z cestování o úroveň výš. Největší výhodou z pohledu cestujících je zajisté pokračování v trendu stoprocentně nízkopodlažních vozidel, která budou plně klimatizovaná. Již před lety jsme do Prahy vyrobili 250 tramvají s bezbariérovým nástupem a věřím, že dalších 200 bude přijato cestujícími ještě lépe. Pro řadu cestujících se tak s novými tramvajemi výrazně ulehčí nástup i výstup. Zároveň se pro dopravce urychlí výměna cestujících a pohyb uvnitř vozu, ve srovnání s tramvajemi s vysokopodlažními částmi. A to jsou jen některé aspekty, se kterými jsme při návrhu pracovali. V řešení pojezdu jsme znovu po mnoha letech oživili osazení tramvaje elektromechanickou brzdou, která má nižší náklady na údržbu a je mnohem přívětivější k životnímu prostředí, než je tomu v případě hydraulických brzd. Nasazení elektromechanické brzdy nám umožnil náš výrazný technologický pokrok a vývoj v plynulosti řízení pohonů a především motorů. Umíme již nyní vyladit plynulost brzdění motory až do úplného zastavení vozidla, čímž překlenujeme původní nedostatek mechanické brzdy a zároveň dosahujeme na trhu významně nejlepších hodnot v rekuperaci energie, a tedy i nákladů na provoz. Ve Škodovce jsme z nové tramvaje pro Prahu nadšení a věříme, že překoná i veškerá očekávání cestujících. Dodávat tramvaje do Prahy, do jednoho z největších a zároveň nejnáročnějších tramvajových provozů na světě, je pro nás velmi prestižní, ale zároveň se jedná i o veliký závazek,“ uzavírá Tomáš Ignačák, místopředseda představenstva a prezident Regionů CZ&SK a Central East ve Škoda Group.

Antikolizní systém – prevence dopravních nehod

Vzhledem k rostoucím nárokům na bezpečnost bude každá nová tramvaj vybavena antikolizním systémem Škoda, který má za úkol snížit pravděpodobnost kolizí v provozu. K tomu využívá kombinaci zdvojené technologie LiDARu a HD-kamery a přesné lokalizace pomocí off-line nahraných HD map a odometrie. Tato sestava umožňuje systému vytvořit virtuální jízdní tunel, ve kterém tramvaj dovede detekovat překážky s přesností na 10 cm, poskytovat včasné varování, minimalizovat falešně pozitivní varování a včas aktivovat nouzovou brzdu. Antikolizní systém tak pomůže zabránit velkým nehodám a škodám na zdraví i vozidlech.

Technologie udržitelného brzdění

Tramvaj Škoda ForCity Plus 52T pro Prahu je vybavena elektromechanickým brzdovým systémem, který byl zvolen pro svou účinnost a udržitelnost. Elektromechanické brzdy nabízí jednoduchou obsluhu a údržbu, bezolejové hospodářství a nízké náklady na provoz. Fungovat bude pouze jako nouzová, zajišťovací a záskoková brzda. Přesnější a rychlejší reakci a lepší kontrolu plynulosti zpomalování zajistí elektrodynamická motorová brzda, která je součástí pohonu a motoru. Výhodou tohoto řešení je nižší hluk a maximální možná míra využití rekuperace až do zastavení. Energie získaná rekuperací se využije primárně pro obsluhu a provoz vozidla, případně se vrátí do sítě a bude ji moci využít jiné vozidlo. To přispívá k vyšší energetické účinnosti a snížení celkové spotřeby energie. Navíc se snižuje i opotřebení samotných brzd a infrastruktury tratí. V porovnání s hydraulickým brzdovým systémem navíc neobsahuje hydraulické kapaliny, díky čemuž je nejen šetrnější k životnímu prostředí, ale výrazně se zkracuje i doba potřebná pro údržbu a zpětné nasazení vozidla do provozu.

Vozidlo představuje spojení osvědčených komponentů, které Škodovka čerpala ze svých úspěšných projektů. Podvozkové rámy jsou převzaty z tramvají ForCity Smart pro Ostravu, Plzeň a Brno, výkonný trakční motor zase z projektu ForCity Plus pro Frankfurt, Chotěbuz a Branibor. Co se týče hrubé stavby vozidla, inspirací byla pětičlánková tramvaj ForCity Plus pro Bratislavu, kde se podařilo zvýšit počet najetých kilometrů pro novou sadu kol.

Na výrobě vozidla se bude formou subdodávek podílet i řada českých firem. Jednou z nich je například společnost DAKO-CZ, která bude vyrábí elektromechanickou brzdu.

Technické parametry tramvaje Škoda ForCity Plus Praha 52T:

  • Délka vozidla přes nárazníky: 31,99 m
  • Šířka vozidla: 2,5 m
  • Celková kapacita vozidla: 243 při 5 os./m2
  • Počet míst k stání: 173
  • Počet míst k sezení: celkem 70, z toho 44 po směru = 62 % (Standardy kvality PID požadují min. 60 %) a 26 proti směru = 38 %
  • Nízkopodlažní část: 100 % (všechna sedadla přístupná bez podest a schodů)
  • Celkový počet podvozků: 4 trakční (2 volně otočné a 2 částečně otočné)
  • Brzda: elektromechanická
  • Průměr nových kol: 640 mm
  • Výška nástupu: 350 mm
  • Dveře: 5 dvoukřídlých každé o šířce 1 300 mm
  • Dveře řidiče: vnější mechanické, vnitřní posuvné
  • Životní cyklus vozidla: 30 let
  • Konstrukční rychlost: 80 km/h
  • Hmotnost prázdného vozidla: 48 t

Zdroj: DPP

Alza měla v roce 2022 zisk 654 milionů Kč, o rok dřív to bylo 2,5 miliardy korun

Od
Karolína Vágnerová
-

Největší český internetový obchod Alza v roce 2022 vykázal čistý zisk 654 milionů korun. Byl to výrazný pokles proti roku 2021, kdy zisk společnosti činil rekordních 2,5 miliardy korun. Čistý obrat se meziročně snížil ze 45,9 miliardy na 42,3 miliardy Kč. Vyplývá to z výroční zprávy zveřejněné ve Sbírce listin, na kterou upozornil server Seznam Zprávy. Výsledek Alzy předloni ovlivnila hlavně vysoká inflace, ale také válka na Ukrajině.

„Již v prvních měsících roku 2022 bylo zřejmé, že rekordní obrat minulých let je historií a společnost musí okamžitě reagovat na změny, které rok 2022 přinesl,“ uvedl ve výroční zprávě předseda představenstva Aleš Zavoral. Firma se podle něj proto začala soustředit na snižování nákladů. Spustila několik nových služeb, ale pozastavila také například nábor nových zaměstnanců.

Alza mimo jiné rozšiřovala síť takzvaných AlzaBoxů, na konci roku 2022 jich bylo v Česku více než 1300. „Více než 40 procent objednávek zamířilo přímo do nich,“ podotkl Zavoral. Upozornil na to, že AlzaBoxy jsou otevřená platforma a doručují do nich i Česká pošta, DPD, Zásilkovna nebo We|Do.

„Vliv bezprecedentní inflace, se kterou se zákazníci museli potýkat, Alza omezila snížením cen v celkové hodnotě více než jedna miliarda korun, což se pak projevilo v nižší ziskovosti společnosti,“ uvedl Zavoral. Hranici jedné miliardy korun v tržbách překročilo 14 segmentů zboží. Byla to mimo jiné elektronika, hračky, sport, konzole a hry, ale také služby.

Alza vznikla v roce 1994. V současné době ji vlastní skupina investorů, kteří ji ovládají přes holdingovou společnost L.S. Investments Limited.

Zdroj: ČTK

Na Vysočině zahájí Správa železnic velké stavby na trati na Brno a v Jihlavě

Od
Karolína Vágnerová
-

Na Vysočině začne letos Správa železnic rekonstruovat dva úseky trati z Havlíčkova Brodu na Brno. Chystá se zahájit modernizaci stanice Jihlava – město, která se stane součástí nového centrálního dopravního terminálu krajského města. Výběrové řízení na zhotovitele této stavby by mělo být vypsané v únoru, uvedla na dotaz ČTK mluvčí státní organizace Nela Eberl Friebová. Opravy památkově chráněné výpravní budovy ve Světlé nad Sázavou na Havlíčkobrodsku skončí na jaře.

Ve Světlé nad Sázavou stavbaři dělají závěrečné práce. „Aktuálně se dokončuje výmalba jednotlivých místností, dochází k instalaci obložení, pokládá se střešní krytina,“ uvedla mluvčí. Opravy za 48 milionů korun podle dřívějších údajů správy začaly na podzim 2022.

Mezi letošní nejdůležitější investice na Vysočině bude podle Friebové patřit modernizace trati z Havlíčkova Brodu na Brno, a to mezi Přibyslaví a Pohledem na Havlíčkobrodsku a Vlkovem u Tišnova a Křižanovem na Žďársku. „O rozsahu výluk prozatím ještě rozhodnuto finálně není,“ uvedla.

Loni v prosinci Správa železnic informovala o výběru dodavatele na rekonstrukci 11 kilometrů dráhy a stanic mezi Vlkovem a Křižanovem, což bude stát 3,19 miliardy korun. Stavební práce by tam měly být nejintenzivnější od jara do podzimu. U úseku z Přibyslavi do Pohledu teď správa vyhodnocuje zakázku na stavební práce, doplnila mluvčí.

Přestavba městského nádraží v Jihlavě by měla začít ve druhé polovině letoška. „V únoru bychom rádi vypsali tendr na zhotovitele stavby a v srpnu zahájili práce na první etapě,“ uvedla Friebová. Akce s předpokládanými celkovými náklady okolo 1,3 miliardy korun by pak mohla být dokončená v říjnu 2026. Dodala, že Správa železnic u tohoto projektu na vytvoření centrálního dopravního terminálu úzce spolupracuje s městem, které bude upravovat plochu před vlakovým nádražím.

Pokračují přípravy na stavbu vysokorychlostní tratě (VRT) přes Vysočinu. Mluvčí uvedla, že s představením vítěze architektonické soutěže na podobu přestupního terminálu v Jihlavě – Pávově počítá Správa železnic v první polovině letoška.

Vysokorychlostní trať mezi Prahou a Brnem by měla být uvedená do provozu kolem roku 2034. Na nové železnici budou kromě nejrychlejších expresů s rychlostí 320 kilometrů v hodině jezdit také další vlaky, které obslouží menší města po trase. Umožní to propojení vysokorychlostní a současné železnice.

Zdroj: ČTK

ČR byla loni čtvrtým největším vývozcem elektřiny v EU, podíl exportu ale klesá

Od
Karolína Vágnerová
-

Česká republika zůstala i v loňském roce vývozcem elektřiny do zahraničí, podíl exportu se však snižuje. Celkem v roce 2023 exportovala devět terawatthodin (TWh) elektřiny, což je meziročně o pět TWh méně. I přesto bylo Česko loni čtvrtým největším exportérem elektřiny v EU. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti EGÚ Brno, kterou poskytla ČTK. Podíl exportu bude podle analýzy kvůli útlumu uhlí dál klesat, za několik let se tak ČR může stát dovozcem.

Největším vývozcem v EU byla loni Francie, naopak Německo se po více než 20 letech stalo dovozcem elektřiny, uvedla EGÚ Brno. Důvodem poklesu exportu elektřiny z Česka byla podle analýzy především nižší výroba elektřiny z uhelných a plynových elektráren, která se vlivem poklesu ceny méně vyplácela.

„Největším vývozcem v EU byla Francie se 49 TWh, kde na výrobě elektřiny mají zásadní podíl jaderné elektrárny. V některých zemích je právě výroba z jádra společně s vhodnými podmínkami pro využívání vodní energie zásadním předpokladem pro vývoz elektřiny. Platí to například pro Švédsko, které v roce 2023 vyvezlo 29 TWh,“ uvedl řídící konzultant EGÚ Brno Petr Čambala. Třetím největším exportérem bylo Španělsko se 14 TWh, odkud většina elektřiny směřovala do Portugalska.

Poprvé od roku 2007 se do pozice vývozce elektřiny vrátilo Slovensko. V roce 2023 vyvezlo 3,5 TWh, což souvisí především se zprovozněním třetího bloku jaderné elektrárny v Mochovcích. Naopak Německo se po více než 20 letech stalo importérem elektřiny, když dovezlo devět TWh. Podle analýzy šlo o důsledek uzavření jaderných elektráren a nižší dodávky elektřiny z uhelných elektráren. Ještě v roce 2018 přitom Německo vyvezlo do okolních zemí téměř 50 TWh a předloni pak 28 TWh.

Dlouhodobě je dovozcem také Rakousko, kde se však loni díky vyšší výrobě z vodních elektráren a nižší spotřebě snížil export z deseti TWh na přibližně dvě TWh. Deficitní loni bylo také Polsko (dovezlo čtyři TWh) a Maďarsko, které dlouhodobě dováží přibližně čtvrtinu své roční spotřeby. „U žádné z těchto zemí přitom ve střednědobém horizontu neočekáváme výraznější změny a dovozní charakter bilance bude s velkou pravděpodobností přetrvávat,“ podotkl řídící konzultant EGÚ Brno Matěj Hrubý.

Největším dovozcem elektřiny v EU byla s importovanými 50 TWh elektřiny Itálie. Mezi další významné importér v EU patřilo Maďarsko (11 TWh) a Portugalsko (deset TWh). Výrazně deficitní v roce 2023 byla také Británie, u níž dovoz elektřiny dosáhl 27 TWh.

„Pokud bychom v regionu střední Evropy z politických důvodů odstavili uhelné elektrárny, bude i při ambiciózním rozvoji obnovitelné energetiky kolem roku 2030 nutné najít nový zdroj pro přibližně 250 TWh spotřeby, a to i v případě, že budeme očekávat pouze nepatrný celkový nárůst spotřeby o deset procent. Vyšší politický tlak na náhradu uhlí by tedy především v zimě vedl k výraznému navyšování ceny elektřiny,“ dodal ředitel strategie EGÚ Brno Michal Macenauer.

Výroba elektřiny v České republice loni podle EGÚ Brno klesla meziročně o deset procent, celkově tuzemské elektrárny vyrobily 72 TWh elektřiny. Je to nejnižší výroba od roku 2002. Důvodem je hlavně nižší ekonomická aktivita v průmyslu. Roční čistá spotřeba elektřiny ČR se už 17 let pohybuje okolo 60 TWh.

Zdroj: ČTK

Udržitelná lepidla UPM Raflatac certifikována PTS

Od
Karolína Vágnerová
-

Jak oznámila koncem roku samotná společnost, dvě lepidla UPM Raflatac pro kancelářské, logistické a kartonové obalové papírové etikety byla nově v roce 2023 certifikována jako plně recyklovatelná. Certifikace byla provedena institutem aplikovaného výzkumu a služeb v oblasti papírových a lepenkových obalů, Papiertechnische Stiftung (PTS)

 

Obě lepidla jsou nyní nově součástí standardní řady ofsetových a digitálních papírových etiket UPM Raflatac a poskytují zákazníkům další benefit. Tím, že je recyklace obou řešení ověřena, mohou uživatelé využívat etikety s lepidly jako recyklačně kompatibilní produkty, bez nutnosti jakýchkoli změn a případně naplňovat své závazky v oblasti udržitelnosti.

Plná recyklační kompatabilita etikety i lepidla

Pro hodnocení recyklovatelnosti testovala společnost PTS dva typy papírových etiket UPM Raflatac obsahující uvedená lepidla. Etikety byly testovány jako součást obalového materiálu v hmotnostním podílu 10 % z celkové hmotnosti řešení.  Provedení bylo dle metodiky PTS-RH 021:2012 Kategorie II pro hodnocení recyklovatelnosti papírových a lepenkových obalů. Vzhledem k získaným výsledkům, které zahrnovaly i možnosti další výtěžnosti vláken, adhezivní charakteristiky archu a množství optických nečistot obě lepidla UPM Raflatac mohou být aplikovaná na papírové etikety, jako kompatibilní řešení s plně recyklovatelným substrátem.

Zdroj: SYBA

GasNet otevřel LNG plničku v Hradci Králové

Od
Karolína Vágnerová
-
Český lídr v LNG pro nákladní silniční dopravu, skupina GasNet, zprovoznila svou šestou plnicí stanici. Plnička se nachází v Hradci Králové ve východních Čechách a obsluhuje plynové kamiony jedoucí po dálnici D11, hlavním tahu z Čech do západního Polska. Stejně jako na ostatních stanicích GasNetu budou moct řidiči i tady tankovat obnovitelné bioLNG, jehož prodej zahájila v listopadu loňského roku skupina GasNet jako první v České republice.

Stanici v Hradci Králové postavili plynaři jako klasickou kamennou pumpu, která dovoluje čerpat zkapalněný plyn všem dnes provozovaným typům LNG vozů, ať už jde o tahače nebo autobusy. Dopravci najdou stanici na exitu 90 dálnice D11 – konkrétně na Vlčkovické ulici v blízkosti Obchodního centra Kukleny (vedle Volvo Truck Centra).

Společnost GasNet buduje svou infrastrukturní síť LNG plnicích stanic v tranzitně důležitých směrech. Tankovat LNG je kromě Hradce Králové (D11) možné ještě v Jažlovicích u Říčan (D1), v Klecanech u Prahy (D8), Mladé Boleslavi (D10) v Nýřanech (D5) a Kaplici (budoucí D3).

Výdejní stojan je samoobslužný. Stanice má otevřeno non-stop. Výkon stanice dovoluje natankovat až šest tahačů za hodinu. Samotné tankování je pak velmi jednoduché. Hlavní důraz se klade na bezpečnost provozu, takže nezbytnou součástí při tankování jsou ochranný štít a rukavice. Řidiči, kteří ještě nemají zkušenost s tankováním LNG, můžou využít školení od technických specialistů GasNetu.

V celé síti plnicích stanic GasNetu je možné platit také bankovními platebními kartami nebo tankovacími a palivovými kartami Eurowag a DKV, které dobře znají i provozovatelé dieselových nákladních vozů.

LNG a bioLNG: rychlé řešení pro ekologickou dopravu

Zkapalněný zemní plyn je jediné aktuálně dostupné palivo, které dokáže okamžitě snížit emisní stopu nákladní silniční dopravy.

„LNG motor vypouští oproti naftovému motoru o 70 % méně oxidů dusíku. Vypuštěné množství CO2 je pak nižší o 20 %. Navíc při spalování LNG se neuvolňují pevné částice, čímž se významně zlepšuje kvalita ovzduší v nejbližším okolí. Nemluvě o tom, že LNG motor je ve srovnání s dieselem o 9 dB tišší,“ vysvětluje Filip Dostál, vedoucí Business Developmentu v GasNetu.

Skupina GasNet navíc jako první v Česku prodává na všech svých stanicích i obnovitelný zkapalněný biometan (bioLNG). Hradec Králové není výjimkou.

BioLNG má emisní stopu oproti dieselu v průměru nižší dokonce o 95 %. Logistické firmy proto vidí v nákupu LNG tahačů i příležitost, jak svým zákazníkům nabízet udržitelnou, „zelenou“ službu, a tím i plnit jejich závazky v oblasti ESG a udržitelnosti.

„Poptávka po zelené a udržitelné dopravě roste. BioLNG je momentálně jediným dostupným palivem, které dokáže na tento zájem efektivně odpovědět. Není to přitom jen věcí logistických společností, ale hlavně těch, kteří si u nich přepravu svého zboží objednávají. Právě oni mají s ohledem na své ESG strategie a cíle odpovědného podnikání zájem snižovat emisní stopu nejen u své výroby, ale samozřejmě i v distribuci svých výrobků. Vedle environmentálního dopadu má Česká republika zároveň šanci vybudovat dodavatelský řetězec českého biometanu do českého kamionu, a posílit tím i energetickou soběstačnost české ekonomiky,“ vysvětluje Thomas Merker, finanční ředitel skupiny GasNet.

Zkapalněný biometan (bioLNG) se vyrábí ze zbytků potravin, zemědělského odpadu nebo dokonce z kalu odpadní vody. Zkapalněný biometan je možné získat prakticky z jakéhokoliv biologicky rozložitelného odpadu.

Odpověď na emisní povolenky

Česká republika se prostřednictvím evropské směrnice o obnovitelných zdrojích energie zavázala k naplňování klimatických cílů EU. Cílem je snížit emise skleníkových plynů v dopravě o 14,5 % nebo dosáhnout podílu obnovitelných zdrojů energie ve výši 29 % do roku 2030. Zatím se to Česku i dalším zemím příliš nedaří. Evropa proto dál rozšiřuje počet odvětví zatížených emisními povolenkami.

Od roku 2027 se budou nově týkat i silniční dopravy. Nákupy povolenek promítnou do svých konečných cen prodejci paliv. V praxi tak bude rozšíření znamenat, že si dopravci připlatí za každý litr fosilního paliva, zejména nafty. Řešením je právě větší využití zkapalněného zemního plynu.

„Dopravci a jejich sdružení by se měli aktivně zajímat o implementaci environmentálních závazků a emisních povolenek v dopravě a konkrétní kroky státní správy, včetně možností zajištění dotací a úlev spojených s dostupnými alternativními palivy. Zátěž emisních povolenek bude v případě zkapalněného zemního plynu nižší než u naftových motorů. LNG tak přinese dopravním a logistickým společnostem z dlouhodobého hlediska i finanční výhody. Ještě výraznější úsporu potom nabízí zkapalněný biometan bioLNG,“ říká Filip Dostál z GasNetu.

U emisních povolenek se počítá se startovací cenou 45 eur za tunu CO2. Při této ceně vychází navýšení nákladů u naftového motoru zhruba na 1,10 Kč za kilometr. U bioLNG je to pouze 0,30 Kč za kilometr, částka se navíc může ještě snižovat.

Již nyní se s náklady na emise dopravci setkávají při tankování paliva v Německu. Spolková republika implementovala nástroj emisních povolenek v dopravě už v roce 2021. Jejich hodnota se každoročně zvyšuje a její aktuální hodnota činí právě 45 eur za tunu CO2.

Na jaře letošního roku dojde i ke zvýšení sazeb mýtných poplatků o novou složku navázanou na emise. Náklady na mýto u naftových tahačů vzrostou podle aktuálního návrhu až o 15 %. Například Německo přistoupilo k úpravě mýtných poplatků v prosinci 2023 a náklady na mýto u naftových tahačů vzrostly o 84 %.

Zdroj: Reliant

Piloti aerolinek Brussels Airlines zahájili stávku, odletí jen asi třetina spojů

Od
Karolína Vágnerová
-

Piloti letecké společnosti Brussels Airlines včera ráno zahájili stávku. Protest má však zřejmě o něco menší účast, než se předpokládalo, a společnost počítá s tím, že se jí podaří vypravit zhruba třetinu spojů, píše agentura Belga. Podle předchozího odhadu se aerolinky domnívaly, že budou muset zrušit až 80 procent dnešních spojů. Ranní let z Prahy do Bruselu se uskutečnil, uvádějí stránky ruzyňského letiště.

Čtyřiadvacetihodinovou stávku odbory pilotů vyhlásily v pátek. Nelíbí se jim, že společnost nechce valorizovat podle inflace některé benefity, které piloti dostávají. Podle odborů se tak sníží kupní síla zaměstnanců.

Vedení Brussels Airlines tvrdí, že kvůli stávce změnila své plány velká část ze 14.000 cestujících, kteří měli využít spoje tohoto dopravce. Buď si zvolili jiný termín letu, nebo si vybrali spoje obsluhované jinými společnostmi ze skupiny Lufthansa, do které Brussels Airlines spadá. „U našich přepážek na letišti (v Bruselu) téměř nikdo není,“ uvedl mluvčí společnosti Nico Cardone.

Let do Bruselu z Prahy odletěl dnes ráno podle plánu, ukazují stránky ruzyňského letiště. Další spoj byl naplánovaný na dnešní odpoledne.

Zdroj: ČTK

DPP letos doplatí poslední splátku za nákup tramvají Škoda 15T ForCity

Od
Karolína Vágnerová
-

Pražský dopravní podnik (DPP) letos doplatí poslední splátku za nákup tramvají Škoda 15T ForCity. Dodavateli, firmě Škoda Transportation vyplatí 800 milionů korun. Novinářům to sdělil technický ředitel DPP Jan Šurovský. První tramvaj 15T s cestujícími vyjela na trať v Praze v říjnu 2010. Celkem podnik za 250 kusů zaplatí zhruba 19 miliard korun. Dopravní podnik je největší městská firma a provozuje MHD. Nyní se chystá nakoupit 40 nových tramvají za 3,32 miliardy korun.

„Od dodání poslední tramvaje typu 15T uplyne za zhruba měsíc už pět let, ale splácíme je až do současnosti. Poslední splátkou ve výši zhruba 800 milionů korun teprve letos konečně finančně vypořádáme předchozí velkou zakázku na modernizaci vozového parku tramvají DPP. To nám otevírá prostor pro nákup nových vozů, a takto jsme to vždy plánovali,“ uvedl Šurovský.

Tramvaj 15T ForCity měří přes 31 metrů a nabízí 61 míst k sezení a firma ji vyvíjela v letech 2005 až 2008. První vůz s cestujícími vyjel na trať v Praze v říjnu 2010, ale původně měla lidi vozit už v létě 2009. Kvůli závadám, například problémům s pantografy, se ale prodloužil její zkušební provoz.

Dopravní podnik loni uzavřel se Škodou Transportation rámcovou smlouvu až na 200 tramvají za asi 16,6 miliardy. Z tohoto množství se podnik zavázal odebrat čtyřicítku tramvají Škoda ForCity Plus 52T, přičemž první vůz s cestujícími vyjede poprvé v roce 2025. Tramvaj bude pětičlánková a měřit na délku 31,99 metru a na šířku 2,5 metru. Kapacita bude 243 cestujících, z toho bude 173 míst k stání. Oproti nejmodernějším pražským tramvajím jde o navýšení počtu míst až o 16 procent. Konstrukční rychlost je plánována na 80 kilometrů v hodině. Hmotnost vozu bude 48 tun.

Zdroj: ČTK

Od
Karolína Vágnerová
-

V Německu včera večer skončila stávka strojvedoucích společnosti Deutsche Bahn (DB), kteří se snaží vymoci vyšší mzdy a lepší pracovní podmínky. Šéf odborů GDL Claus Weselsky už pohrozil dalším zastavením práce, pokud dráhy neučiní vstřícnou nabídku. Stávka, kterou v úterý večer zahájili strojvedoucí nákladních vlaků, ke kterým se v noci na středu přidali jejich kolegové z osobní dopravy, ochromila provoz nejenom na německé železnici, ale také některé spoje s Českem.

„Ta třídenní stávka byla bezohlednost především vůči našim cestujícím,“ řekla dnes odpoledne novinářům mluvčí drah Anja Brökerová. „Stávku považujeme za zbytečnou a jsme toho názoru, že pokračovat lze jen u jednacího stolu. Jsme připraveni diskutovat,“ dodala.

Weselsky mezitím prohlásil, že chce nyní poskytnout drahám trochu času, aby mohly předložit novou nabídku k dohodě. „Pokud se nic nestane, tak je další stávka nevyhnutelná,“ řekl.

Stávka, která byla od listopadu třetí, v osobní dopravě skončila v 18:00 po 64 hodinách, nákladní vlaky stály 72 hodin. Dráhy uvedly, že se jim i přes protest podařilo vypravit pětinu dálkových vlaků oproti běžnému provozu. V regionální dopravě to bylo podobné. Protest zastavil dopravu také na městské železnici S-Bahn.

„DB se nyní připravují na to, aby od sobotního rána zahájily provoz v osobní dopravě podle běžného řádu,“ řekla Brökerová. Poznamenala, že i po dnešním skončení protestu musejí cestují po zbytek dne počítat se zpožděním a výlukami, protože vlaky nadále jezdí podle nouzového řádu.

Některé spoje ale nevyjedou ani v sobotu. Příkladem je ranní spoj v 07:16 z Berlína, který vyjede z Drážďan. Prvním přímým vlakem EuroCity z německé do české metropole tak bude spoj v 09:16, u kterého DB očekávají velké vytížení.

Kvůli protestu nevyjely ani regionální vlaky mezi Chebem a městem Martktredwitz v Bavorsku. Problémy měly i některé expresy mezi Prahou a Mnichovem, které za předešlých dvou stávek omezeny nebyly. Společnost Die Länderbahn, která tuto linku provozuje pod značkou alex, nebyla ve středu na bavorském území schopna zajistit provoz.

Stávkou se odbory GDL snaží vymoci lepší platové a pracovní podmínky, zejména zkrácení týdenní pracovní doby ve směnném provozu z 38 na 35 hodin. Šéf GDL Weselsky pohrozil, že pokud dráhy neučiní zajímavou nabídku, bude následovat další stávka. Už v prosinci odboráři odhlasovali, že mohou přistoupit k časově neomezenému protestu.

Dnes v poledne, tedy o šest hodin dříve proti původnímu plánu, ukončili stávku strojvedoucí ve společnosti Transdev, která provozuje mimo jiné regionální dráhy na severozápadě a východě Německa. Odbory to zdůvodnily tím, že dopravce na rozdíl od DB podal novou nabídku k jednání. GDL jako vzorové příklady uvádějí dopravce Go-Ahead a Netinera. Obě firmy totiž souhlasily s postupným zkrácením pracovní doby na 35 hodin týdně do ledna 2028 a s vyplacením protiinflační prémie 3000 eur (73.500 Kč).

Zdroj: ČTK

V ČR loni vznikly stovky nových dobíjecích stanic, jejich provoz násobně vzrostl

Od
Karolína Vágnerová
-

V České republice loni vznikly stovky nových dobíjecích stanic pro elektromobily. Spolu s tím o desítky procent vzrostl počet dobíjení i spotřeba energie. Vyplývá to z informací velkých provozovatelů dobíjecích stanic pro ČTK. Ke konci loňského roku bylo v Česku podle statistik úřadů přes 2400 dobíjecích stanic. Jejich počet by měl postupně stoupat i letos, trendem jsou hlavně ultrarychlé dobíjecí stojany.

Častější využívání dobíjecích stanic postupuje společně se stoupajícím zájmem o elektrická auta. Elektrických osobních aut bylo v Česku ke konci loňského roku evidováno kolem 22.000, celkem jich v registru aut přibylo 6640. Kromě toho po tuzemských silnicích jezdí desetitisíce hybridních aut, které kombinují elektrický pohon s klasickým spalovacím motorem. Na to reagují i největší tuzemští provozovatelé dobíjecích stanic pro elektromobily, kterými jsou zejména velké energetické firmy.

Polostátní společnost ČEZ loni zprovoznila 144 nových dobíjecích stanic pro elektroauta, celkem tak má ve své síti 660 stojanů. Řidiči si od nich loni v bateriích svých vozidel odvezli při více než 281.000 dobíjeních téměř 5,5 gigawatthodiny energie, což je o čtvrtinu více než v roce 2022 a pětoapůlnásobek než před pěti lety. Roste i množství průměrného dobití, které vzrostlo z 16,6 kWh na 20 kWh. Nejvytíženější stanice byly v Praze, Středočeském kraji a u hlavních dálničních tahů na D1, D5, D10 a D11.

ČEZ loni zintenzivnil instalace zejména ultrarychlých a rychlých stanic. „Letos očekáváme zrychlení růstu odebrané energie o víc než 30 procent, zejména díky očekávanému zrychlení růstu počtu elektromobilů na českých silnicích. Hlavním cílem je urychlení výstavby ultrarychlých stojanů, kterých zprovozníme více než 80,“ řekl místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani.

Ještě vyšší počet stanic loni zprovoznila Pražská energetika, jejich celkový počet ve své síti navýšila o 169 na celkem 660 s více než tisícovkou dobíjecích bodů. Spotřeba energie na nich vzrostla meziročně o 69 procent na 5,23 GWh.

„V rámci naší veřejné dobíjecí sítě chceme pokračovat ve výstavbě v nových lokalitách, ale i posilovaní těch stávajících. Zároveň se ve větší míře chceme orientovat i na budování neveřejné dobíjecí infrastruktury, ať už u rodinných domů, v bytových domech nebo ve firmách, které ve větší míře začínají přecházet od spalovacích vozů k bateriovým,“ nastínil plány pro letošní rok mluvčí Karel Hanzelka.

Výrazně rušněji bylo loni i na dobíjecích stanicích společnosti E.ON. Ta loni navýšila počet veřejných dobíjecích bodů meziročně o 43 procent na 520 bodů na zhruba 265 stojanech. Řidiči na nich odebrali téměř dvě GWh elektřiny, meziročně o 65 procent více. Nejvíce energie odebrali na stanicích s ultrarychlými dobíječkami v Rozvadově, ve Vystrkově a v Lovosicích.

„I v tomto roce pak máme v plánu dál rozšiřovat a modernizovat naši dobíjecí síť a zařazovat do ní především stanice s vyššími výkony, které jsou aktuálně trendem,“ uvedl jednatel společnosti E.ON Drive Infrastructure Martin Klíma. Na jaře by měly začít stavební práce na stanicích o výkonech 300 kW například v Hradci Králové, Českých Budějovicích, Ústí nad Labem, Brně, Praze, Olomouci. Další místa budou podle E.ON následovat v průběhu roku.

Rozsah dobíjecí infrastruktury v Česku tvoří i přes poslední nárůst jen nízké procento celkového podílu v EU. V unii co do počtu dobíjecích stanic vévodí Německo a Nizozemsko. Vzhledem ke stále nízkému množství registrovaných elektromobilů je ovšem podle odborníků tuzemská síť pro dobíjení zatím dostačující.

Zdroj: ČTK

1...345346347...1 180Strana 346 z 1 180

Logistický kalendář

© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253