Stát během září vyplatí železničním nákladním dopravcům 220 milionů korun jako kompenzaci plateb za obnovitelné zdroje energie z minulého roku. Dotace by podle ministerstva dopravy měly přispět k většímu zapojení železniční dopravy do přepravy zboží.  Na kompenzace by mělo navázat trvalé osvobození vlakových dopravců jezdících na elektrickou trakci za obnovitelné zdroje elektřiny, musí to však schválit Evropská komise.

Klíčovým cílem kompenzačního programu s názvem Rocet je podle ministerstva snaha o zvýšení konkurenceschopnosti nákladní železniční dopravy. Ta má reprezentovat ekologickou formu přepravy zboží. Stát proto dopravcům dotacemi vykompenzuje jejich poplatky za obnovitelnou energii, které dopravci zaplatili v rámci částky za odebranou elektrickou energii v loňském roce.

Do budoucna by pak všichni železniční dopravci, kteří využívají elektrickou trakci, měli být osvobozeni od poplatků za obnovitelné zdroje elektřiny trvale. Týkat by se to mělo vedle železnice také provozovatelů lanovek, metra, tramvají či trolejbusů. Opatření je však podmíněno souhlasným stanoviskem Evropské komise. MInistr dopravy Martin Kupka (ODS) v této souvislosti nedávno uvedl, že Česko se bude snažit o uznání opatření v co nejrychlejším čase.

Zdroj : ČTK

Ústecký podnikatel Martin Hausenblas představil krajským zastupitelům alternativní variantu trasy vysokorychlostní trati mezi Prahou a Drážďany přes Ústecký kraj. Samospráva posuzuje zatím tři varianty rychlodráhy, které předložila Správa železnic (SŽ). Železničáři chtějí zanesení nových tras do území kvůli tomu, že dosud platný koridor nepočítá s přímým napojením Ústí nad Labem na rychlodráhu, která má zkrátit jízdu z Prahy do Ústí o polovinu na 30 minut.

Ve výstavbě tratě se Hausenblas angažuje delší dobu. „Jako náměstek Ústí nad Labem zodpovědný za dopravu jsem měl přístup k informacím o dráze a viděl jsem tři kolizní místa. Ekonomické benefity jsou jasné, ta rychlodráha nám obrovsky pomůže, teď je nutné hledat nejšetrnější řešení,“ řekl ČTK.

První problémové místo je podle něj na Litoměřicku, někteří starostové obcí a měst s navrženými variantami nesouhlasí, obávají se dopadu na životní prostředí. Ve studii, kterou zaplatil a předložil dnes ústecký podnikatel, vede rychlodráha k Bohušovicím nad Ohří, kde překoná nejkratší možnou variantou Labe a vstoupí do skály. Na dráhu se zároveň připojí Litoměřice a spojení bude i do Úštěka a České Lípy.

V Ústí nad Labem Správa železnic navrhuje vést rychlodráhu v estakádě ve druhém patře ze čtvrti Střekov. „Tato varianta znamená velké bourání na Střekově a stavbu nádraží v centru, která potrvá deset let. Ve druhém patře budou jezdit nákladní vlaky, což představuje hluk. Navíc nelze napojit na rychlodráhu trať z Děčína, takže by kilometr od sebe stála dvě nádraží, mezi kterými by pendlovali lidé, což je podle mě nepřijatelné,“ uvedl Hausenblas. Ten navrhuje vést trať po levém břehu pod zemí. Do tunelu by zároveň ústily vlaky z Děčína. „Zklidnilo by se celé labské údolí, boural by se jediný barák, který je v majetku železnic,“ řekl Hausenblas. Třetím místem, které je nutné vyřešit, je podle něj okolí Chlumce nedaleko Ústí, jenž leží u plánovaného pětadvacetikilometrového tunelu přes Krušné hory.

Správa železnic požádala na základě výsledku studie proveditelnosti o změnu zásad územního rozvoje. Návrh Hausenblase dnes vyslechl ředitel odboru přípravy vysokorychlostních tratí Martin Švehlík. „Samozřejmě vnímáme, že vznikla alternativní trasa, která se snaží najít reakce na problémy v území, které se za dobu projednání variant našly, což je cesta za nás přínosná,“ řekl ČTK. Podle něj teď bude chtít SŽ získat návrh Hausenblase a okomentovat ho. „Správa železnic nebude nijak blokovat snahu kraje, pokud se kraj usnese na tom, že tato varianta je přínosná pro toto území,“ dodal.

Se stavbou rychlodráhy chtějí železničáři začít v roce 2027. Veřejně by se trať mohla projednávat v polovině ledna, kdy bude mít kraj výsledky posouzení tří variant SŽ.

Plánovaná rychlostní trať má umožnit jízdu vlaků rychlostí až 350 kilometrů za hodinu. Náklady na stavbu na českém území se odhadují na 150 miliard korun.

Zdroj : ČTK