Alkohol je lidmi považován za tvůrce dobré nálady číslo jedna, při všech příležitostech je nabízen a společné pití je ve společenském životě tolerováno. Na silnici je ovšem s legrací konec. Zde je opilý řidič nebezpečím pro sebe i pro své okolí. Alkohol a řízení k sobě prostě nepatří. Stejně tak je tomu i s dalšími drogami, které jsou oblíbené v řadě případů mezi mladými lidmi.
V České republice je nejvyšší spotřeba piva na jednoho obyvatele, vysoká je i spotřeba dalších alkoholických nápojů. Alkohol však zpomaluje procesy v mozku, činí člověka méně pozorným, ale současně dává falešný pocit důvěry. Čím více pijete, tím více je váš mozek zasažen. Významně se zvyšuje vaše šance havarovat a následky bývají většinou smrtelné.
Alkohol ovlivňuje schopnost mozku kontrolovat a koordinovat pohyby těla. To pak reaguje na neočekávané situace mnohem pomaleji a mění tak normální situace na silnici, které jsou pod kontrolou, na situace skrytě nebezpečné. Ovlivňuje i schopnost posoudit rychlost a vzdálenost ve vztahu k nehodě. Pod vlivem alkoholu si řidič myslí, že je lepším řidičem, než ve skutečnosti. Přirozené zábrany se s přibývajícím vlivem alkoholu ztrácejí.
Alkohol na lidskou psychiku působí ve dvou rozdílných fázích. Lidé, jejichž koncentrace alkoholu v krvi je pod 0,55 ‰ se mohou cítit lépe, psychicky lehčeji, uvolněněji a své okolí mohou vnímat velmi pozitivně. Přestože se člověk s uvedenou koncentrací alkoholu v krvi může cítit výrazně lépe než ve zcela střízlivém stavu, usednout za volant rozhodně nesmí. Pozitivní a zlehčené vnímání je způsobeno utlumením, narušením vnímání reality a zkreslením aktuální situace. V silničním provozu tento stav způsobí, že i jen lehce podnapilý člověk vznikající rizikové situace sice vnímá, ale neuvědomuje si možná rizika a snadno je podhodnotí. Podhodnocení rizika pak znamená pozdější reakci a delší brzdnou dráhu.
Překročení této koncentrace může ovšem nastat velmi rychle, pokud se v pití nekontrolujeme. Velmi důležitým aspektem, který je potřeba mít na paměti je, že hladina alkoholu v krvi stoupá ještě po určitou dobu od dopití poslední sklenice. Po překročení koncentrace 0,55 ‰ alkoholu v krvi začíná převažovat negativní efekt jeho účinku na lidský organismus – člověk se stává apatickým, snadno upadá do depresí a je celkově v útlumu.
Alkohol za volantem zvyšuje nejenom agresivitu za volantem a přeceňování řidičských schopností, ale má i výrazný vliv na periferní vidění řidiče.Zvýšená míra alkoholu v krvi řidiče způsobuje tzv. „tunelové vidění“. To znamená, že zorné pole řidiče se při zvyšující se hladině alkoholu v krvi snižuje a řidič je schopný čím dál tím méně vnímat celý prostor před sebou. Jestliže střízlivý řidič je schopen vnímat celý prostor, řidič s 0,8 promile v krvi již necelé tři čtvrtiny prostoru a řidič s 1,8 promile v krvi již necelou třetinu. Je potřeba si uvědomit, že i když opilý řidič pojede pomalu, jeho zorné pole je snížené, a to je zdrojem potenciálních konfliktů i závažných dopravních nehod.
Podle poznatků Světové zdravotnické organizace (WHO) je riziko, že mladý řidič ve věku do 25 let zaviní dopravní nehodu pod vlivem alkoholu minimálně 3 x vyšší než, že zaviní dopravní nehodu pod vlivem alkoholu jako řidič ve věku nad 25 let. Riziko zavinění smrtelné dopravní nehody jako mladý řidič ve věku do 20 let pod vlivem alkoholu je minimálně 5 x vyšší než zavinění dopravní nehody pod vlivem alkoholu jako řidič ve věku nad 30 let. Mladý řidič (řidič ve věku do 25 let) s 0,3 promile alkoholu v krvi vezoucí dva spolucestující je 34 x více vystaven riziku být účastníkem dopravní nehody než řidič ve věku 30 let a výše s 0,00 promile alkoholu v krvi vezoucí 1 spolucestujícího. Ve věkové skupině 20 – 24 let je četnost úmrtí v důsledku dopravních nehod dvanáctinásobná oproti úmrtí v důsledku konzumace nelegálních drog.
Jízda pod vlivem drog se ve statistikách Policie ČR stále objevuje relativně málo. Bohužel, stále rostoucí obliba nelegálních drog mezi určitou skupinou mládeže vede k předpokladu, že statistika nehodovosti pokrývá pouze vršek ledovce. S cílem boje proti drogám za volantem je Policie ČR vybavována detekčními přístroji, které jsou schopny orientačně zjistit přítomnost drogy u řidiče.
Pokud uvidíte řidiče, jehož jízda vykazuje níže uvedené znaky, zvyšte svou pozornost. Pokud řidič zastaví, pokuste se zjistit, co se skutečně děje. Nemusí se vždy jednat o řidiče opilého, ale i nemocného (např. náhlá srdeční slabost apod.), který potřebuje vaši pomoc.V každém případě by se takový člověk neměl aktivně účastnit silničního provozu. Rozumné je tak zavolat policii.
Rizikové chování s přímou souvislostí na alkohol nebo náhlou změnu zdravotního stavu se vyznačuje těmito znaky:
- kličkování po silnici,
- jízda se staženým bočním okénkem v chladném počasí,
- nebezpečné míjení ostatních účastníků a překážek v provozu (malý odstup),
- jízda po střední dělicí čáře,
- jízda nepřirozeně velkými oblouky v zatáčkách,
- nepřirozeně pomalá jízda v daném úseku,
- nedodržování bezpečné vzdálenosti od vpředu jedoucího vozidla,
- jízda bez rozsvícených hlavních světel, zapomínání dávání znamení o změně směru jízdy.
Mnozí se mylně domnívají, pokud neusednou za volant rovnou po požití alkoholu, že stačí několik hodin spánku k tomu, aby se veškerý alkohol z těla odstranil. Bohužel neexistuje žádný skutečně ověřený recept na to, jak zvýšenou hranici alkoholu v krvi snížit.
Alkohol se po požití nápoje, který jej obsahuje, postupně dostává z trávicího systému do krve. Protože není v organismu ve větším množství běžně přítomen a lze jej tak pokládat za cizorodou látku – drogu –, snaží se jí tělo odbourat. Záleží na mnoha faktorech, které ovlivňují rychlost, s jakou se alkohol z těla vyloučí. Vyloučení části alkoholu probíhá prostřednictvím dechu, potu a moči. Zbytek je zpracován v trávicím systému. Mezi hlavní faktory, které mají na mechanismus odbourávání alkoholu z těla vliv, patří výška, hmotnost a pohlaví, stejně jako např. rychlost s jakou alkohol přijímáme.Za hodinu se tělo může zbavit zhruba 0,1 promile. Není přitom důležité, zda člověk spí nebo sportuje. Ani černá káva nebo tučná jídla zde nemají potřebný účinek. A nějaká zázračná pilulka proti opilosti neexistuje.
Dalším nebezpečím, které mnoho řidičů často podceňuje, je záludný zbytkový alkohol a následná „kocovina“ s celkovým útlumem. Výsledky výzkumů jasně ukázaly, že již hodnota kolem 0,2 promile v krvi způsobuje prokazatelné zhoršení schopnosti řídit. Vzrůstá tendence riskovat, nepřiměřeně se zvyšuje sebedůvěra, zhoršuje se schopnost rozeznat pohybující se světla a také se špatně odhadují vzdálenosti.
V tabulce jsou orientační výpočty u mužů pro jejich tělesnou hmotnost 75 kg, u žen pak pro 60 kg. Lidé s větší hmotností zpracovávají alkohol rychleji, lidé s nižší hmotností pomaleji. Při výpočtu není brán v úvahu resorpční deficit, který kolísá podle toho, jaká byla požita potrava. Děti a mládež, lidé s určitými nemocemi a léčení určitými léky mohou odbourávat alkohol mnohem pomaleji, nežli uvádějí jakékoliv tabulky.
| Množství piva |
Doba, za kterou vymizí alkohol z krve |
| u muže s hmotností 75 kg |
u ženy s hmotností 60 kg |
| 0,5 litru „dvanáctky“ nebo 1 litr 8° piva |
2 h 03 min |
3 h 01 min |
| 0,5 litru „desítky“ |
1 h 43 min |
2 h 32 min |
| 1 litr „dvanáctky“ |
4 h 07 min |
6 h 02 min |
| 1,5 litru „dvanáctky“ |
6 h 10 min |
9 h 04 min |
| 2 litry „dvanáctky“ |
8 h 13 min |
12 h 05 min |
| 2,5 litru „dvanáctky“ |
10 h 16 min |
15 h 06 min |
| 3 litry „dvanáctky“ |
12 h 18 min |
18 h 07 min |
| 3,5 litru „dvanáctky“ |
14 h 22 min |
21 h 08 min |
| 4 litry „dvanáctky“ |
16 h 26 min |
|
| 4,5 litru „dvanáctky“ |
18 h 29 min |
|
| 5 litrů „dvanáctky“ |
20 h 32 min |
|
Obsah alkoholu v jednotlivých alkoholických nápojích:
| půl litru 10°piva |
15,4g 100% alkoholu |
| 0,2 l vína |
15,8 – 25,2g 100% alkoholu |
| 0,05 l (půl deci) destilátu |
15,8g 100% alkoholu |
Dá se tedy říci, že půl litru piva, 2 dcl vína a půl dcl destilátu obsahují přibližně stejné množství alkoholu.
| Promile |
Pocity |
Chování |
| 0,4 ‰ |
určitý pocit uvolnění |
vyšší riziko úrazů |
| 0,6 ‰ |
změny nálady (např. zhoršený úsudek, veselost) |
ovlivněna schopnost rozhodování |
| 0,8 ‰ |
pocity tepla, euforie |
určitá ztráta zábran, zhoršené sebeovládání, horší postřeh, podstatně vyšší riziko úrazů při řízení |
| 1,2 ‰ |
vzrušení, emoční |
povídavost, možnost projevů nekontrolovatelného impulsivního jednání |
| 1,5 ‰ |
zmatenost, přihlouplost |
setřelá řeč, možnost bezvědomí, agrese |
| 2,0 ‰ |
výrazná opilost |
obtížná řeč, dvojité vidění, poruchy paměti |
| 3,0 ‰ |
|
možnost bezvědomí |
| 4.0 ‰ a více |
|
bezvědomí, možnost smrtelné otravy |
Pokud si nejste jisti, zda již můžete usednout za volant, pořiďte si detekční trubičky, nebo digitální alkohol-tester. Cena těchto pomůcek je dnes již velmi příznivá. Ve srovnání s lidským životem je pak naprosto bezvýznamná. Pokud se i jen občas napijete, investujte do své budoucnosti.
Po „středním zatížení alkoholem“ trvá podle odborníků zhruba 2-3 dny, nežli se tělo zotaví. To je déle, nežli doba, za kterou vymizí alkohol z krve. Souvislost mezi požitím alkoholu a dopravní nehodou nelze v tomto případě prokázat. Jenže těžší úraz při dopravní nehodě je daleko nepříjemnější, nežli pokuta. Zkušební jízdy a pokusy na trenažérech v období kocoviny jasně prokázaly zhoršenou schopnost řídit.
Větší dávky alkoholu tlumí vylučování hormonu ADH. To vede k větším ztrátám tekutin a minerálních látek z těla.
Alkohol narušuje hospodaření s cukry v játrech a krvi. Požití většího množství alkoholu spolu s kratším hladověním může vést k poklesu hladiny krevního cukru a dokonce i ke stavům bezvědomí.
Únava a nevyspání po nějaké oslavě samy o sobě zhoršují schopnost řídit. K tomu ještě přistupuje zátěž, kterou pro mozek, játra a další orgány představuje alkohol.
Předchozí požití alkoholu může také zhoršit řadu nemocí, které snižují schopnost řídit motorové vozidlo.
Zdroj : BESIP
