Státní podnik Řízení letového provozu (ŘLP) převezme řízení Letiště České Budějovice. Bylo v ČR poslední, které podnik neřídil. Lidé by tak mohli již v roce 2024 létat z jihočeského letiště na dovolenou. Stát chce do tří až čtyř let zavést systém vzdálené věže, což znamená, že z jednoho letiště by řídil provoz více regionálních letišť. Řídit by je mohl z ostravského letiště, náklady odhaduje na 50 milionů Kč. Systém vzdálené věže chce stát nabídnout i Slovensku. Novinářům to dnes řekli zástupci ŘLP, vlády a Jihočeského kraje.

„Jihočeské letiště se stane letištěm, které bude řízené podnikem Řízení letového provozu. Bylo jediné regionální v České republice, které takto řízené nebylo. Tohle je zlomová věc, která nám umožňuje, že ke konci příštího roku už by tady mohla přistávat mezinárodní letadla za každého počasí. A už třeba v roce 2024 by odsud mohli odlétat Jihočeši na dovolenou,“ řekl ČTK jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS).

ŘLP převezme řízení jihočeského letiště naplno do tří let. Kraji, jedinému akcionáři letiště, tak zároveň klesnou náklady. Kraj dává letišti ročně provozní dotaci kolem 80 milionů korun. Podle Kuby by se o to měl stát do budoucna s krajem podělit.

Kuba řekl, že z letiště by mohlo v roce 2024 létat sedm až osm letadel denně. Již dříve oslovila kraj společnost Accolade. Firma chce provozovat letiště a má také zájem o pozemky. Kuba dává přednost tomu, aby zastupitelé pronajali pozemky s právem stavby na 50 let. Využít lze desítky tisíc metrů čtverečních.

Stát chce změnit systém, jak bude ŘLP provozovat regionální letiště. „Počítáme s využitím moderního systému vzdálené věže, kdy z letiště u Ostravy by bylo možné řídit přibližovací a letové služby. Umožní to zajistit i z hlediska finančních pravidel spravedlivý způsob,“ řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Investiční náklady na vznik věže odhadl generální ředitel ŘLP Jan Klas na 40 až 50 milionů korun. „Systém je třeba na letišti v Lipsku. Je to technologie, která umožňuje kombinaci zařízení, které simuluje vizuální kontrolu, s dalšími technickými a radarovými systémy tak, že může službu poskytovat ze vzdáleného bodu,“ uvedl Klas. Podle Kupky by nové řízení letového provozu v Česku stálo ročně 200 milionů Kč ročně, přičemž třetinu by hradil stát, třetinu kraje a třetinu ŘLP.

Letiště v Plané zaznamenalo loni 7281 pohybů, vzletů a přistání. Meziročně to bylo o 4046 méně, rok 2020 byl v počtu pohybů za dobu provozu dosud rekordní. Loni skončilo se ztrátou téměř tři miliony korun. Chod letiště ovlivnila covidová pandemie. Vyplývá to z výroční zprávy. Od poloviny roku 2020 mohou z letiště létat letadla do rozpětí křídel do 36 metrů.

Bývalé vojenské letiště zabírá 320 hektarů, stojí tam asi 150 budov. Nemovitosti vlastní Jihočeský kraj. Kraj a město investovaly do areálu téměř dvě miliardy Kč. V roce 2020 koupil kraj od města České Budějovice jeho padesátiprocentní akciový podíl za 6,5 milionu Kč, stal se tak jediným akcionářem. V ČR je pět veřejných mezinárodních letišť s pravidelným provozem – v Praze, Brně, Ostravě, Pardubicích a Karlových Varech.

Zdroj : ČTK

Sedmnáctiletý Belgičan britského původu Mack Rutherford se stal nejmladším člověkem, který sám obletěl svět v malém letadle. Dnes přistál v Bulharsku, kde jeho cesta před pěti měsíci začala. Informovala o tom agentura AP.

Rutherford přistál na letištní ploše západně od bulharského hlavního města Sofie, čímž splnil úkol a získal dva Guinnessovy rekordy. Kromě toho, že je nejmladším člověkem, který sám obletěl svět, je také nejmladším člověkem, který obletěl zeměkouli v malém letadle.

Držitelkou předchozího rekordu za let v malém letadle byla jeho sestra Zara, která svou cestu dokončila v lednu ve svých 19 letech. Věkový rekord převzal Rutherford od Brita Travise Ludlowa, kterému bylo při loňské cestě kolem světa 18 let.

Rutherfordův let kolem světa začal 23. března a vedl přes 52 zemí na pěti kontinentech. Aby splnil podmínku pro zápis do Guinnessovy knihy rekordů, musel dvakrát překročit rovník. Startoval v Bulharsku, protože jeho sponzor má sídlo v Sofii.

Rutherford se narodil do letecké rodiny a pilotní průkaz získal v roce 2020, ve věku 15 let byl tehdy nejmladším pilotem na světě.

Stejně jako jeho sestra i Rutherford let absolvoval v letounu Shark, který s cestovní rychlostí až 300 kilometrů v hodině patří k nejrychlejším ultralehkým letadlům na světě. Obvykle dvoumístné letadlo bylo pro jeho dlouhé putování upraveno a druhé sedadlo bylo nahrazeno přídavnou palivovou nádrží.

Cesta měla původně trvat do tří měsíců, ale kvůli několika nečekaným překážkám na cestě, včetně monzunových dešťů, písečných bouří a extrémního horka, se protáhla. Většina zpoždění šla ale na vrub čekání na povolení a další dokumentaci potřebnou pro pokračování v letu, nebo nutnosti změnit plánovanou trasu v případě negativního stanoviska úřadů.

Let vedl přes Afriku a oblast Perského zálivu do Indie, Číny, Jižní Koreje a Japonska. Přeletěl také severní Tichý oceán a po deseti hodinách nepřetržitého letu přistál na sopečném ostrově poblíž Beringova průlivu, odkud zamířil na Aljašku a po západním pobřeží Spojených států do Mexika. Pak opět zamířil na sever a podél východního pobřeží USA a Kanady se přes Atlantický oceán dostal zpět do Evropy.

Na bulharském letišti dnes Rutherforda vítal dav lidí, včetně tří členů jeho rodiny. Otec Sam Rutherford řekl, že je nesmírně šťastný a hrdý na úspěchy svých dětí. Novinářům sdělil, že taková událost je povzbuzením zejména pro děti, aby šly za svými sny, ale i pro rodiče, aby je v jejich snažení podporovali.

Sestra Zara Rutherfordová uvedla, že se svým mladším bratrem po celou dobu v úzkém kontaktu. „Když letěl, neustále jsem se s ním snažila být ve styku a pomáhat mu. Naši rodiče mu každý den volali a já jsem se k těmto hovorům připojovala. Dávala jsem mu rady ohledně trasy a letu, abych mu byla užitečná,“ dodala.

Zdroj : ČTK