Česká republika a Hamburk v září absolvují další kolo jednání o možné výměně českých labských přístavních území v severoněmeckém městě, za která by ČR ráda získala přístav dostupný pro námořní lodě. Mluvčí hamburského úřadu pro hospodářství, který má v Hamburku na starosti i přístavní otázky, uvedla, že město je připraveno Česku náhradní nájemní prostory v přístavu poskytnout.

Česko má v Hamburku tři přístavní území: Sálský a Vltavský přístav, které k sobě přiléhají a které byly do roku 2028 propůjčeny Československu k užívání na základě versailleské smlouvy, a samostatný Peutský přístav, který v roce 1929 Československo koupilo. Nevýhodou všech tří území je, že jsou přístupná jen pro říční lodě, proto chce Česko propůjčené přístavy vyměnit za přístav v námořní části.

„Vedou se jednání o území Kuhwerderského přístavu,“ řekl Bukovský. Toto přístavní území, které je od současných českých přístavů vzdáleno několik kilometrů směrem k moři, nabídl Hamburk. Bukovský uvedl, že v září, kdy se uskuteční další kolo jednání pracovní skupiny, se zcela jistě zatím všechny otázky výměny vyřešit nepodaří. „Takže další jednání rozhodně budou následovat. Je to otázka delšího procesu dojednat všechny podmínky,“ uvedl.

Snaha přístavní území v Hamburku vyměnit je dlouhodobá. Susanne Meineckeová z hamburského úřadu pro hospodářství na dotaz ČTK uvedla, že rozhovory se obnovily v červnu ustavením pracovní skupiny. „Nabídka Svobodného a hanzovního města Hamburk poskytnout České republice po roce 2028 adekvátní náhradní nájemní území zůstává nezměněna,“ řekla Meineckeová.

To, že se v minulých letech výměna, o které se hovoří dlouhodobě, nedohodla, je podle Bukovského způsobeno tím, že Česko sice zájem mělo, ale ne vždy dávalo této otázce potřebnou prioritu. „Nyní se navíc ukázalo, že to území by mohlo mít význam i v nadcházejícím čase po změně logistických poměrů v Evropě, kdy právě ty východní směry ukázaly naši zranitelnost,“ řekl Bukovský. „Ale i potřeba napojení na námořní přístavy se ukázala ještě významnější než v minulosti,“ dodal.

Německá vláda do jednání nezasahuje. „Je to záležitostí České republiky a zemské vlády Hamburku,“ vysvětlilo německé ministerstvo dopravy. Zároveň poznamenalo, že jeho role v jednáních je pouze informativní.

Zdroj : ČTK

Z ukrajinských černomořských přístavů postupně vypluly další čtyři lodě, které vezou téměř 170.000 tun obilí a dalších zemědělských výrobků. Na twitteru o tom informoval ministr dopravy Oleksandr Kubrakov. Děje se tak na základě dohody o odblokování ukrajinských přístavů, kterou v červenci uzavřela Ukrajina, Rusko, Turecko a OSN.

Na cestu přes Černé moře vypluly nákladní lodě Mustafa Necati, Star Helena, Glory a Riva Wind, uvedl Kubrakov.

V sobotu poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu, která začala 24. února, do ukrajinských vod vplula loď plující pod cizí vlajkou. Kubrakov na facebooku napsal, že Ukrajinci dělají vše pro to, aby mohli přijímat a odbavovat více lodí. Plánují, že do dvou týdnů by mohli za den odbavit tři až pět plavidel.

OSN a Turecko pomohly vyjednat dohodu v situaci, kdy kvůli zastavení vývozu ukrajinské zemědělské produkce v důsledku ruské agrese hrozí v části afrických, asijských a blízkovýchodních zemí hladomor. Před začátkem války Ukrajina i Rusko patřily k předním dodavatelům obilí a dalších potravin na světový trh.

Na dopravu černomořským koridorem dohlíží společné koordinační centrum (JCC) v Istanbulu, kde pracují lidé z Ruska, Ukrajiny, Turecka a zástupci OSN. Kontrolují, zda lodě nepřevážejí zbraně. JCC v sobotu večer informovalo, že povolilo cestu pětici lodí: čtyřem plavidlům z Čornomorsku a Oděsy a jednomu směřujícímu na Ukrajinu.

Loď Glory podle tureckého ministerstva obrany veze 66.000 tun kukuřice a pluje do Istanbulu, Riva Wind se 44.000 tunami kukuřice míří do tureckého přístavu Iskenderun, Star Helena veze 45.000 tun potravin do Číny a Mustafa Necati převáží do Itálie 6000 tun slunečnicového oleje.

Do dneška vypluly z Ukrajiny celkem čtyři lodě naložené obilím, první z nich byla Razoni mířící do Libanonu. Nicméně ukrajinská ambasáda v této zemi a libanonská správa úřadů dnes podle agentury Reuters uvedly, že Razoni nabrala velké zpoždění a dnes do libanonského přístavu nedorazí. Zástupci velvyslanectví neupřesnili, proč má plavidlo zpoždění, ani kdy k břehům Libanonu dorazí.

Podle internetové stránky MarineTraffic.com, která monitoruje pohyb lodí, byla Razoni dnes odpoledne u pobřeží Turecka. Razoni veze náklad 26.527 tun kukuřice a v pondělí vyplula z největšího ukrajinského přístavu Oděsa.

Obnovení provozu v ukrajinských přístavech dnes přivítal papež František, podle kterého by průlom při vyjednání dohody mohl posloužit jako modelový příklad pro mírová vyjednávání, uvedla agentura Reuters.

„Tento krok ukázal, že je možné vést dialog a dosáhnout konkrétních výsledků, které pomohou všem,“ řekl papež. „Je to znamením naděje a já si ze srdce přeji, aby se následováním tohoto příkladu podařilo ukončit boje a dosáhnout spravedlivého a trvalého míru,“ uvedla hlava katolické církve.

Papež po ukončení blokády na vývoz obilí z Ukrajiny volal už v červnu. Tehdy řekl, že potraviny nelze využívat jako nástroje války.

Zdroj : ČTK