Domů Blog Strana 726

Zkušební komisaři pro autoškoly vyhlásí stávkovou pohotovost

[quote]Zkušební komisaři pro autoškoly se chystají od pondělí vyhlásit zatím časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvodem je jejich nespokojenost s kroky ministerstva dopravy, které podle nich dlouhodobě ignoruje jejich požadavky. Komisaři chtějí především změny v procesu vzdělávání a státního dozoru. ČTK to řekl mluvčí Asociace zkušebních komisařů ČR Jan Bajgar. Ministerstvo výtky odmítlo s tím, že s komisaři pravidelně jedná a jejich zástupci byli zapojeni i do vytváření nové legislativy. V ČR působí několik stovek zkušebních komisařů.[/quote]

„Jednání, která byla vedena několik let, nepřinesla žádný vývoj v diskutovaných tématech. Pracovníci ministerstva dopravy evidentně nechtějí nebo neumějí přijmout odpovědnost za činnost, která jim nepochybně náleží. Takovou činností by měl být především státní dozor ve věcech zkušebních komisařů. Nelze však opomenout ani naše školení a metodické řízení činností,“ uvedla asociace.

Stát podle ní dlouhodobě porušuje i směrnice EU. Asociace proto žádá změny v procesu vzdělávání, které podle ní neodpovídá aktuálním trendům v Evropě. Současný systém komisaři označují za přežitý. Podle nich likviduje jejich obor a ohrožuje případný vstup nových komisařů.

Ministerstvo ale s kritikou nesouhlasí. „Není to pravda, pravidelně se s nimi scházíme a budeme scházet i nadále, jsou zapojeni v příslušných pracovních skupinách,“ řekl k výtkám asociace mluvčí ministerstva František Jemelka. Podle něj jsou zástupci komisařů členy například pracovní skupiny autoškolství. „Například u změny nové legislativy byli od samého počátku až po její schválení. Přímo se podíleli na tvorbě konkrétních ustanovení, které odsouhlasili. Následně zástupce MD seznámil členy Asociace zkušebních komisařů na videokonferenci a obdrželi metodiku,“ uvedl mluvčí. Zároveň se podle něj komisaři účastní i dalších jednání a ministerstvo je pravidelně kontroluje. Úřad přitom spolupracuje i s policií.

Úřady by se od brzy měly řídit nízkoemisními limity při zajišťování dopravy

[quote]Úřady by se od 2. srpna měly začít při zajišťování veřejné dopravy řídit pravidly, které jim ukládají zajistit alespoň část provozu nízkoemisními vozidly. Limity, které by byly jednotlivě určeny, by měly být součástí veřejných zakázek. Vyplývá to z materiálu ministerstva pro místní rozvoj (MMR), který projedná vláda. Ta chce zavést platnost pravidel zatím přechodně vlastním usnesením, zákon totiž zatím neprojednala Sněmovna a hrozí, že Česko nestihne splnit podmínky stanovené EU.[/quote]

Pravidla, které vycházejí z norem EU, počítají se stanovením minimálních podílů nízkoemisních vozidel a vozidel s nulovými emisemi při zadávání veřejných zakázek na zajištění veřejné dopravy. Limity by se měly týkat pouze nadlimitních veřejných zakázek.

Zavedení limitů je součástí navrhovaného zákona o podpoře nízkoemisních vozidel. Předloha je nyní v Poslanecké sněmovně, zatím však neprošla ani prvním čtením. Podle MMR je přitom 2. srpna nejzazží termín pro platnost pravidel, aby Česko mohlo splnit podíly stanovené EU.

Protože reálně hrozí, že sněmovna zákon nestihne projednat a schválit, vláda chce platnost pravidel zajistit alespoň vlastním usnesením. To by mělo platit přechodně do doby přijetí nového zákona.

Novým šéfem pražského letiště by se měl opět stát Jiří Pos

[quote]Novým předsedou představenstva Letiště Praha by se měl opět stát Jiří Pos, který letiště vedl v letech 2011 až 2014. Jako nástupce Václava Řehoře, kterému ve funkci skončila smlouva, ho v tendru vybrala komise ministerstva financí. Úřad o tom dnes informoval ČTK. Výběr komise bude ještě schvalovat výbor pro personální nominace při úřadu vlády. Devětapadesátiletý Pos je v současnosti jednatelem Letiště Karlovy Vary.[/quote]

Ministerstvo financí, které zastupuje ve vztahu k letišti akcionáře, tedy stát, vyhlásilo výběrové řízení na nového šéfa letiště na začátku června. Rozhodlo tak poté, co neprodloužilo mandát dosavadnímu šéfovi letiště Václavu Řehořovi. Ten byl v čele letiště od roku 2014, kdy nastoupil právě po Posovi. Řehoř v březnu žádal ministerstvo o prodloužení smlouvy, ovšem neúspěšně. Ministerstvo k tomu tehdy uvedlo, že v souvislosti s dynamickým vývojem v letecké dopravě a novými výzvami považuje za vhodné vyhlásit výběrové řízení.

Pos by členem vedení Letiště Praha od roku 2006, o pět let později se pak stal jeho předsedou. V čele letiště byl do roku 2014, kdy odešel do představenstva Českého aeroholdingu, tehdy mateřské společnosti letiště.

Komise v tendru vybrala ze šesti finálních uchazečů, Pos byl podle ní nejvhodnějším kandidátem. Komise podle ministerstva zájemce hodnotila vedle zákonných podmínek také podle informací které uchazeči o sobě uvedli při pohovorech, dále hodnotila způsobilost k výkonu funkce a prezentaci strategické koncepce.

„Po vyhodnocení všech těchto kritérií vyhodnotila komise jako nejvhodnějšího uchazeče Jiřího Pose, který je dlouholetým vrcholovým manažerem s příslušným odborným vzděláním a celoživotními profesními zkušenostmi v oblasti letectví,“ uvedlo ministerstvo financí.

Letiště Václava Havla Praha je největším tuzemským letištěm. V roce 2019 před covidovou krizí odbavilo rekordních 17,8 milionu cestujících. Po vypuknutí pandemie ovšem letiště prudce zasáhla letecká krize, loni tak provoz klesl meziročně o 79 procent pasažérů. Celkem jich letiště v roce 2020 odbavilo 3,66 milionu, což je nejméně za posledních 25 let. Provozní ztráta podle dřívějších údajů letiště činila asi 100 milionů korun měsíčně. Letiště zároveň kvůli krizi a oslabení provozu propustilo během roku zhruba 600 zaměstnanců. Před krizí mělo asi 2900 pracovníků. V současnosti provoz na letišti postupně roste, stále je však hluboko pod normálem.

Skupinu Letiště Praha tvoří vedle samotného letiště dceřiné firmy Czech Airlines Handling a Czech Airlines Technics.

ČR má přes 700 stanic pro elektromobily, do roku 2030 chce stát desítky tisíc

[quote]Do roku 2030 by na českých silnicích mělo podle Národního plánu čisté mobility jezdit až půl milionu elektromobilů, pro které by mělo fungovat 19.000 až 35.000 dobíjecích stanic na elektřinu. Ministerstvo dopravy má pro podporu infrastruktury připraveno desítky miliard korun. ČTK to řekl mluvčí ministerstva František Jemelka. V současnosti je v zemi přes 700 dobíjecích stojanů, v rámci EU Česko zaostává.[/quote]

Evropská komise v úterý v rámci přelomového klimatického balíčku navrhla, aby nové vozy od roku 2035 nemohly produkovat žádné emise oxidu uhličitého. Unijní exekutiva také chce výrazně podpořit prodej elektromobilů, pro něž by měly členské země budovat podstatně více dobíjecích stanic. Plán musí schválit členské státy a Evropský parlament.

Tomu se bude muset přizpůsobit i stát, v současné době totiž patří v počtu dobíjecích stanic v rámci EU k nejhorším. Podle údajů Evropské asociace výrobců automobilů tvoří tuzemský počet dobíjecích míst pouze 0,4 procenta z jejich celkového počtu v EU.

Stát se na rozvoj tuzemské elektromobility zaměřil v Národním plánu čisté mobility. V ní počítá v příštích deseti letech s vybudováním až desítek tisíc dobíjecích stojanů. „Na podporu rozvoje této infrastruktury máme připraveny desítky miliard korun,“ uvedl Jemelka.

Využívat k tomu bude i peníze z evropských fondů. V této souvislosti už nyní ministerstvo připravuje dotační výzvy na podporu stavby běžných dobíjecích stanic, která by měla být vyhlášena na začátku příštího roku. Další dotační programy stát chystá pro výstavbu rychlodobíjecích a ultrarychlých dobíjecích stanic. Celkem by na to měl resort do roku 2027 využít kolem šesti miliard korun.

Zájem o elektromobily postupně stoupá už nyní. Na konci loňského roku bylo v Česku registrováno 7109 elektromobilů a kolem 3000 plug-in hybridů. Počet bateriových elektrických vozidel se vloni téměř zdvojnásobil. Elektromobily se na celkových prodejích nových aut podílely z 2,58 procenta. Zájem pokračuje i letos, motoristé nakoupili v prvních šesti měsících roku kolem 3500 elektromobilů. I tak je ovšem tuzemský zájem ve srovnání s řadou evropských zemí poměrně nízký. Například Norsko se loni stalo první zemí světa, kde se prodalo více elektromobilů než aut na benzinový, naftový či hybridní pohon. Téměř 77.000 prodaných elektrovozů tam tvořilo 54,3 procenta z celkových prodejů.

Plzeňský kraj se chce dostat do plánu vysokorychlostních železnic na Západ

[quote]Plzeňský kraj usiluje o to, aby se dostal do státního plánu staveb vysokorychlostních železnic (VRT), konkrétně z Prahy přes Plzeň na Norimberk a Mnichov. Uvedl to plzeňský primátor Martin Baxa (ODS) na tiskové konferenci předsedů koalice Spolu Petra Fialy (ODS), Mariana Jurečky (KDU-ČSL) a Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) k dopravě v Plzeňském kraji. Poslanci, kraj a města chtějí začít hned jednat s dotčenými státními orgány, aby byla Plzeň zařazena do systému VRT.[/quote]

Správa železnic (SŽ) nedávno ČTK potvrdila, že na trati Praha – Beroun – Plzeň – Domažlice – státní hranice se o plnohodnotné vysokorychlostní trati neuvažuje. SŽ tam připravuje soubor staveb, jejichž cílem je zdvojkolejnění v převážné délce, elektrifikace a zvýšení rychlosti až na 200 km/h, řekla v polovině května mluvčí SŽ Radka Pistoriusová.

„Je to samozřejmě věc dlouhodobá, vize na desetiletí, nicméně teď se rodí ty klíčové plány a my se velice intenzivně snažíme o to, abychom se v těch plánech ocitli,“ uvedl Baxa. Podle něj to nebude úplně jednoduché, ale z pohledu ekonomického toku mezi ČR, Bavorskem a celým Německem je to pro Českou republiku velmi důležité. „Pokud by byla Plzeň obejita, stane se městem druhé kategorie, kam žádný významný investor s vysokou přidanou hodnotou nepřijde,“ řekl. Spojení VRT Plzně s Prahou a západní Evropou považuje za atraktivní hlavně pro mladou generaci.

„Iniciovali jsme jednání se Správou železnic s tím, že jsou tam v zásadě dva problémy,“ uvedl náměstek primátora Michal Vozobule (TOP 09). Jedním je trať Plzeň – Domažlice – Mnichov, kde stát začíná pracovat na jejím zdvojkolejnění a poměrně daleko už je projekt Plzeň – Stod. „Ale zatím nemáme úplně ideální odezvu na druhé straně (v Německu), což bude úkol pro kolegy na celostátní úrovni, protože 14 dní před sněmovními volbami jsou volby do Spolkového sněmu, a tak bude určitě důležité jednat se spolkovou vládou, aby přehodnotila své předchozí projekty ve vazbě na ČR,“ řekl.

Bavorsko podle Vozobuleho usiluje o dvojkolejnou elektrifikovanou železnici z Mnichova k hranici ČR a zároveň chce jednat o VRT z Plzně do Prahy, ale německá spolková vláda to zatím v žádném plánu nemá. „Pokud by to ČR iniciovala, tak to může mít pozitivní vliv na to, že spolková vláda tyto tratě do plánu budoucích investic zařadí. Zatím je tam pouze elektrifikace do Mnichova, ale vysokorychlostní trať zmizela,“ uvedl.

VRT mezi Prahou a Plzní je podle náměstka v národní politice regionálního rozvoje. „Ale i to Správa železnic a ministerstvo dopravy úplně vynechalo,“ řekl. Podle něj Plzeňskému kraji pomůže plánovaný tunel z Prahy do Berouna, před Plzní už je ejpovický tunel a mezi nimi vznikne moderní konvenční trať, která sníží dobu jízdy rychlíkem z Prahy do Plzně na 45 minut, tedy zhruba na polovinu proti současnému stavu. „Možná budeme říkat, že je to dostatečné, ale určitě bychom byli radši, kdyby ta vysokorychlostní trať, minimálně v úseku Praha – Plzeň, byla. Ale ta návaznost na Západ je úplně klíčová. To bude jeden z úkolů – jednat po volbách i se spolkovou vládou, aby zkvalitnění trati do Mnichova zařadila do plánu,“ uvedl. Podle Vozobuleho je absurdní budovat napojení VRT na Polsko a na sever (východ Německa) s tím, že plán se západním směrem nepočítá.

Podle Fialy nemůže být ČR bez kvalitní dopravní sítě a propojení evropských měst úspěšná a nemůže se rozvíjet ekonomika, vzdělání, výzkum a další oblasti, které jsou silně závislé na mobilitě lidí.

Index paliva 2021: kdo natankuje nejvíc z průměrné mzdy?

[quote]Analytický tým Picodi.com se zaměřil na změny cen paliva v první polovině 2021 ve srovnání s minulým rokem a spočítal, kolik litrů benzínu si koupíme za jednu výplatu.[/quote]

Zvýšení cen na čerpacích stanicích

Ve srovnání s první polovinou roku 2020 můžeme nyní sledovat postupné oživování ekonomiky a zdražování pohonných hmot. Největší cenové výkyvy v Evropě byly zaznamenány v Maďarsku (+20,2%), Turecku (+19,4%) a Lucembursku (+16,9%).

Ceny paliva v Česku stouply o 5% (35. místo), což je vzhledem k zdražování benzínu v jiných zemích, poměrně málo, zejména v porovnání se zeměmi na západě (např Německo +10,6%) nebo severu (Švédsko +10%, Dánsko +9,7%).

Opačný trend byl zaznamenán pouze na Maltě a v Albánii, kde ceny pohonných hmot od minulého roku mírně klesly.

Index paliva 2021

Nejlevnější benzín v Evropě mají v Rusku, kde zaplatíte 54 centů za litr. Naopak nejvyšší ceny benzínu jsou v Nizozemsku (1,72 €). Průměrná cena pohonných hmot v první polovině 2021 byla u nás 30,5 Kč (1,19 €). Česká republika se tímto zařadila na 15. místo ve skupině 42 států.

A kolik litrů benzínu si koupíme z letošní průměrné mzdy? Dole najdeme seznam jednotlivých států Evropy a údaje ohledně měsíčních mezd.

(pro zobrazení průměrné mzdy v dalších 41 zemích, klikněte prosím na šipku)

 

Vítězem se stalo už potřetí Švýcarsko s počtem 3582 litrů. Na dalších příčkách skončily Lucembursko (2955 l) a Dánsko (2328 l).

Podle nejnovějších údajů ČSÚ průměrná hruhá mzda v prvním čtvrtletí 2021 vzrostla na 35 285 Kč. A to znamená, že průměrný Čech si může koupit ze své výplaty 931 litrů benzínu (20. místo). Kupní síla obyvatel ČR činila loni 881 litrů paliva.

Ve srovnání s jinými zeměmi si v Česku koupíme více litrů paliva než loni, pokles zaznamenáváme např v sousedním Polsku, na Slovensku, ale také např ve Švýcarsku. Hůř než Česko si vedla např Litva (811 litrů – 24. místo), Maďarsko (672 litrů – 28. místo), Itálie (858 litrů – 23. místo). Lépe jsou na tom obyvatelé Velké Británie (1512 litrů a 15. místo) Švédska (1771 litrů – 9. místo) nebo Německa (1786 litrů a 8. místo).

Ve spodních příčkách tabulky se nachází Albánie, Moldavsko a Ukrajina, kde za průměrný plat koupíme 289, 358 a 389 litrů benzínu v daném pořadí.

Světoví lídři

(pro zobrazení informací, najeďte kurzorem na stát)

V rámci 104 zkoumaných států nejlevnější benzín jsme zaznamenali v Alžírsku (0,29 €/litr), a nejdražší v Hongkongu (2,03 €/litr).

Z hlediska kupní síly průměrného platu se Země Perského zálivu dlouhodobě nacházejí na prvních místech světového žebříčku:

  1. Katar – 6532 litrů;
  2. Saudská Arábie – 5170 litrů;
  3. Kuvajt – 5158 litrů.

Američané si mohou z výplaty koupit 4723 litrů paliva, v Austrálii je to 4128 litrů, v Kanadě 2616 litrů a v Číně 955 litrů.

Na posledním místě v seznamu se nachází Kuba. V této zemi si člověk z průměrné mzdy koupí pouze 26 litrů benzínu (o 2 litry méně než před rokem). O něco výše se umístil Tádžikistán (188 litrů) a Zambie (214 litrů).

Za pozornost stojí také Venezuela. Tato země, která se potýká s nestabilní ekonomickou situací, si nadále udržuje limity na nákup paliva, zavedené v loňském roce. Každý občan si může koupit 120 litrů měsíčně za cenu kolem 0,0015 euro/litr. Pokud překročí limit, cena stoupne na 0,42 euro/litr. Podle našich výpočtů průměrný plat v této jihoamerické zemi stačí na 230 litrů paliva (120 l dotovaných a 110 l za plnou cenu), což je v porovnání s rokem 2020 nárůst o 82 l.

Metodické pokyny

Index paliva to je každoroční porovnání paliva se zaměřením na poměr ceny k platu, připravované společností Picodi již od od 2019 roku.

V tomto výzkumu byla použitá průměrná mzda podle posledních dostupných údajů, zveřejněných na webových stránkách vlády, příslušných orgánů nebo ministerstev. Tam, kde nejsou dostupné oficiální informace ohledně průměrných mezd, využili jsme statistiky z portálu Numbeo.

Průměrné ceny benzínu za první pololetí 2021 ve 104 zemích světa pocházejí z webové stránky globalpetrolprices.com a také z jiných lokálních zdrojů. Pro získání počtu litrů paliva jsme vypočítali, kolik se natankuje za průměrnou mzdu. Při převodu měn byly použity průměrné směnné kurzy za posledních 90 dní podle údajů Google Finance.

Zdroj : Picodi.com

Svazy: Důsledky nových energeticko-klimatických předpisů budou pro ČR značné

[quote]Důsledky nových energeticko-klimatických předpisů, které navrhuje EU, budou pro tuzemské hospodářství a firmy značné. Shodli se na tom zástupci oborových asociací a svazů, které oslovila ČTK. Prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý uvedl, že česká vláda by měla analyzovat, jaký dopad budou mít unijní návrhy na fungování české ekonomiky. Odpovědnost za výsledek podle něj bude nést i Česká republika, která bude EU předsedat od půlky příštího roku, tedy v době, kdy mohou vyjednávání nad řadou nejkontroverznějších otázek vrcholit.[/quote]

„Nestačí jen říct, že navýšíme ambice, ale současně je třeba zajistit financování a zachování konkurenceschopnosti evropských i českých podniků,“ řekl Dlouhý.

Evropská komise mimo jiné navrhla rozšíření systému emisních povolenek – nově by se jejich prostřednictvím platilo i za znečišťování z nákladní lodní dopravy v EU a zahrnoval by i zhruba polovinu lodní přepravy mezi unií a ostatními částmi světa. V rámci paralelního systému by se mělo nově obchodovat s emisními povolenkami pro silniční dopravu a vytápění budov.

Rozšíření prodeje emisních povolenek i v rámci silniční dopravy nejspíš skokově navýší náklady tuzemských dopravců. Ty podle generálního tajemníka sdružení Česmad Bohemia Vojtěcha Hromíře zaplatí hlavně spotřebitelé. „Ti si připlatí za cenu zboží. Aby nárůst cen nebyl skokový, je třeba, aby všechna opatření počítala s přechodným obdobím. Příkladem budiž využívání těžkých nákladních vozidel s pohony na LNG. Tato technologie existuje a stát už investoval i stovky milionů do plynových čerpacích stanic. V budoucnu pak počítáme s nástupem vodíku, možná elektřiny,“ uvedl.

Návrh EK podle dopravců nedostatečně zohledňuje přechodné období pro zavedení nových technologií. „Většina opatření je primárně zaměřena na podporu elektrifikace a používání vodíku, ale tyto technologie nejsou v krátkodobém horizontu připravené pro běžné použití v komerční silniční dopravě,“ uvedlo sdružení. Dopravci naopak uvítali stanovení závazných cílů pro členské státy na zavedení síťové infrastruktury pro čerpání alternativních paliv s ohledem na specifické potřeby komerční silniční dopravy a těžkých nákladních vozidel.

EK dále počítá s vytvořením fondu, který by lidem pomohl kompenzovat očekávané zdražení tepla a pohonných hmot, putovala by do něj čtvrtina příjmů z emisních povolenek z dopravy a vytápění. Komise také navrhla, aby od roku 2035 nové vozy nemohly produkovat žádné emise oxidu uhličitého, což má podpořit prodej elektromobilů. Navrhla i zavedení takzvané uhlíkového cla, které by měly platit podniky vyvážející do EU neekologicky vyráběné průmyslové produkty. „Mechanismus uhlíkového cla nebude podle pravidel Světové obchodní organizace (WTO) slučitelný s bezplatným přidělováním emisních povolenek, což bude pro mnoho podniků, nejen v ČR, obrovský problém,“ uvedl Dlouhý.

Ředitel sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohuslav Čížek ČTK řekl, že pro stanovení konkrétních dopadů bude třeba prostudovat detaily návrhů a zvážit je v souvislostech jednotlivých oblastí, opatření a regulací. „Obecně jsme přesvědčeni, že opatření k plnění evropského cíle snížení emisí o 55 procent a dalších navazujících cílů nesmí poškodit či zhoršit konkurenceschopnost evropského a českého průmyslu. To bude jeden z klíčových aspektů při našem hodnocení,“ dodal.

Petr Holub z poradenské společnosti Budovy21 uvedl, že návrhy EK mohou přinést kvalitnější budovy. „V rozsáhlých změnách směrnice však zbývá dojednat spoustu detailů. Ty rozhodnou o tom, zda se podaří bohulibý záměr převést do praxe a tedy zda tyto návrhy budou pozitivně přijaty veřejností,“ doplnil. Svaz moderní energetiky označil za klíčová opatření, která podpoří rozvoj obnovitelných zdrojů. Svaz vyzdvihl zejména zvýšení cíle pro obnovitelné zdroje energie na 40 procent do roku 2030, který nahrazuje dosavadní závazek 32 procent. „Česko jde proti evropskému trendu, který členské státy vyzývá, aby neztrácely čas. Fakt, že u nás stagnuje podíl zelené energie, do budoucna ohrožuje zejména spotřebitele energie prodlužováním závislosti na spalování uhlí, které se s rostoucí cenou za emisní povolenky stává stále více nekonkurenceschopné,“ uvedl programový ředitel svazu Martin Sedlák.

Ekologové vidí návrhy EK jako velkou příležitost, kritizují ale ústupky

[quote]Jako posun směrem k dekarbonizaci Evropy a velkou příležitost pro snížení emisí skleníkových plynů vidí klimatické návrhy Evropské komise ekologové. Balíček, představený dnes odpoledne, však podle nich obsahuje také ústupky fosilnímu průmyslu – například v podobě pomalého zavádění některých opatření. Zástupci Klimatické koalice, sdružující ekologické organizace, to uvedli v tiskové zprávě. Návrhy mají nasměrovat země Evropské unie k splnění přísnějších emisních limitů k roku 2030. Balík obsahuje 13 aktualizovaných nebo zcela nových směrnic a nařízení.[/quote]

Evropská komise dnes například navrhla rozšíření systému emisních povolenek – nově by se jejich prostřednictvím platilo i za znečišťování z nákladní lodní dopravy v EU a zahrnoval by i zhruba polovinu lodní přepravy mezi unií a ostatními částmi světa. V rámci paralelního systému by se mělo nově obchodovat s emisními povolenkami pro silniční dopravu a vytápění budov. EK počítá i s vytvořením fondu, který by lidem pomohl kompenzovat očekávané zdražení tepla a pohonných hmot, putovala by do něj čtvrtina příjmů z emisních povolenek z dopravy a vytápění. Komise také navrhla, aby od roku 2035 nové vozy nemohly produkovat žádné emise oxidu uhličitého, což má podpořit prodej elektromobilů. Navrhla i zavedení takzvané uhlíkového cla, které by měly platit podniky vyvážející do EU neekologicky vyráběné průmyslové produkty.

„Na první pohled celý balíček legislativních návrhů vypadá ambiciózně, například zcela nový je návrh na zdanění leteckého benzinu, návrh na uhlíkové clo na dovoz či postupný konec fosilních paliv v dopravě. Bohužel, některé návrhy představují ústupek fosilnímu průmyslu v podobě pomalého zavádění či různých výjimek,“ uvedl Jiří Jeřábek z Greenpeace. „Zdanění leteckého paliva bude plně implementováno až v roce 2033 a transformaci automobilového sektoru bychom si dokázali představit rychleji, než navrhla Evropská komise. A pomocí jiných opatření, protože navržené rozšíření systému emisního obchodování na dopravu může znamenat neúměrné finanční zatížení pro spotřebitele a s nejistým ekologickým dopadem,“ napsal později ČTK Jeřábek. Zásadní podle něj bude, v jaké konečné podobě legislativu schválí zástupci členských států a Evropský parlament.

„Nové návrhy Evropské komise jsou hlavně velkou příležitostí pro snížení našich rekordních emisí skleníkových plynů a vyčištění našeho ovzduší, které je vlivem zastaralého vytápění, uhelné energetiky a dopravy druhé nejhorší v EU,“ řekl k balíku Jiří Koželouh, expert na energetiku Hnutí Duha. „Je to zároveň příležitost pro český průmysl, který bude energetiku i dopravu modernizovat. Ale je nutné všechna opatření uchopit sociálně citlivě a transformaci nastavit spravedlivě,“ zdůraznil ekolog. Upozornil na to, že zejména rodinám s nižšími příjmy musí být dostupné dotace na zateplování, nové kotle či fotovoltaické panely i pomoc s jejich vyřízením, aby nebyly závislé na fosilních palivech.

Jako výrazný posun směrem k dekarbonizaci Evropy označila návrhy zástupkyně Klimatické koalice Jitka Martínková. Lituje však toho, že jejich předmětem není cíl snížení emisí EU do roku 2030 o 65 procent oproti roku 1990. „Ten by reálněji odpovídal závazkům učiněným v rámci Pařížské dohody. Míč teď bude na straně Evropského parlamentu a jednotlivých členských států,“ uvedla Martínková. Současný klimatický cíl, z roku 2020, je snížit do konce dekády celkové množství emisí skleníkových plynů v EU alespoň o 55 procent oproti roku 1990. Podle Kateřiny Davidové z Centra pro dopravu a energetiku je pak pro Česko balíček „obrovskou příležitostí“ k modernizaci ekonomiky.

EK chce výrazně rozšířit prodej emisních povolenek, chystá kompenzační fond

[quote]Evropská unie ve snaze splnit přísnější cíle na ochranu klimatu chystá rozšíření systému emisních povolenek. Evropská komise (EK) dnes navrhla, aby se jejich prostřednictvím nově platilo i za znečišťování ovzduší ze silniční či lodní dopravy a vytápění budov. Průmyslové podniky by zároveň měly přijít o bezplatné povolenky. V rámci dosud nejzásadnějšího souboru klimaticky šetrných opatření komise počítá i s vytvořením fondu, který by měl lidem pomoci kompenzovat očekávané zdražení tepla či pohonných hmot.[/quote]

Unijní exekutiva plánuje také zavést takzvané uhlíkové clo, které by měly platit podniky vyvážející do EU neekologicky vyráběné průmyslové produkty. Pokud všechny změny schválí členské státy a Evropský parlament, začne většina z nich platit od roku 2026. O rok později by měly o bezplatné povolenky přijít letecké společnosti, které chce komise rovněž motivovat k používání ekologičtějších paliv.

Povolenkový systém, v němž si znečišťovatelé kupují možnost vypouštět do vzduchu emise, dosud zahrnoval pouze elektrárny, velké průmyslové podniky a komerční leteckou dopravu. Komise ale chce, aby na cestě k dosažení nových klimatických závazků místo dosavadních 40 procent emisí pokryl více než polovinu. Nově se proto současný systém rozšíří na veškerou nákladní lodní dopravu v rámci EU, zahrnovat bude i zhruba polovinu lodní přepravy mezi unií a ostatními částmi světa.

V rámci odděleného nového systému se bude nově obchodovat s emisními povolenkami pro silniční dopravu a vytápění budov. Náklady budou hradit výrobci paliv či dodavatelé tepla do budov, což patrně povede ke zvýšení cen pro zákazníky.

„Musíme skoncovat s fosilními palivy, ale zároveň musíme pomoci těm, kteří pocítí nejtvrdší dopady,“ prohlásil dnes místopředseda EK pro klimatickou politiku Frans Timmermans.

Čtvrtina příjmů z emisních povolenek z dopravy a vytápění proto poputuje do nového sociálně klimatického fondu, který bude sloužit mimo jiné k podpoře domácností, pro něž bude očekávané zvýšení cen neúnosné. V letech 2025 až 2032 by měl podle komise členským zemím přinést přes 70 miliard eur (více než 1,8 bilionu Kč). Podle Timmermanse by měly sloužit například k podpoře ekologického vytápění či k nákupu šetrných automobilů, ale rovněž k investicím do energetické účinnosti budov.

Vedle nově zařazených odvětví dopadnou změny i na podniky, které jsou už součástí systému, ale dostávají od svých zemí povolenky bezplatně. Komise chce, aby státy omezily tyto výhody pro energetické či průmyslové firmy, těšit se z nich přestanou také aerolinky. Ty navíc stejně jako provozovatelé lodí budou podle návrhu povinně používat určitý podíl ekologicky šetrnějších paliv.

Evropské průmyslové podniky či letecké společnosti vidí očekávané zvýšení nákladů nelibě. Částečně pomoci by průmyslové výrobě v EU mohl naproti tomu chystaný poplatek za produkty dovážené ze zemí, v nichž výrobci nemusejí dodržovat přísné ekologické standardy. Clo v zatím nespecifikované výši by měly hradit firmy dovážející do EU například ocel, hliník, cement, hnojiva či elektřinu.

„Při plném dodržení našich závazků ke Světové obchodní organizaci (WTO) tím zajistíme, že naše klimatické cíle nebudou narušovat zahraniční firmy, které se řídí volnějšími ekologickými požadavky,“ připomněl eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni, že poplatek bude respektovat mezinárodní celní pravidla.

 

 

GEFCO digitálně transformuje dodavatelský řetězec s pomocí řešení od společnosti Blue Yonder

[quote]Globální integrovaný logistický expert zavádí systémy TMS a WMS od společnosti Blue Yonder pro lepší podporu zákazníků a růst firmy. Společnost GEFCO, světový lídr v oblasti multimodálních řešení dodavatelských řetězců a přední evropský poskytovatel logistiky pro automobilový průmysl, zavádí cloudový systém řízení dopravy (TMS) a systém řízení skladu (WMS) společnosti Blue Yonder s cílem vnést revoluční změnu do služeb zákazníkům a urychlit růst firmy. GEFCO tímto nahradí své starší lokální systémy řešením dodavatelského řetězce formou softwaru, čímž bude schopno svým zákazníkům poskytnout ještě větší flexibilitu.[/quote]

 

„Pro naši digitální transformaci jsme potřebovali řešení pro řízení přepravy a správu skladů, která by nám mohla pomoci uspokojit potřeby našich zákazníků a pomoci jim čelit složitým globálním logistickým výzvám. Díky řešení od firmy Blue Yonder budeme moci nejen poskytovat stávajícím zákazníkům služby při řešení těchto problémů, ale také urychlíme růst vlastního podnikání, dosáhneme diverzifikace nabídky a pronikneme na nové trhy,“ řekla Sophie Baudoux, Executive Vice President of Information Systems společnosti GEFCO.

 

Zavedením systémů Blue Yonder TMS a WMS založených na platformě Microsoft Azure bude společnost GEFCO moci rychle a efektivně spravovat komplexní firemní procesy od modelování přes plánování až po realizaci, a transformovat tak své přepravní operace. Systém TMS zajistí společnosti GEFCO přehled příchozích a odchozích přepravních operací společně s nástroji pro spolupráci s dodavateli a přepravci. Se systémem WMS zvýší společnost GEFCO vlastní flexibilitu a odezvu v reálném čase, získá časově přesný, plnohodnotný výkon a bude moci řídit komplexní skladové operace.

 

„Věříme, že s pomocí systémů TMS a WMS může společnost GEFCO efektivně rozvíjet svůj byznys a připravit se na budoucnost. S hrdostí vítáme společnost GEFCO, světového lídra ve své branži, do našeho stále se rozvíjejícího seznamu globálních zákazníků v oboru 3PL/4PL,“ řekl Johan Reventberg, EMEA president ve společnosti Blue Yonder.

 

Zdroj : Gefco

Logistický kalendář