[quote]Evropská unie by do července ráda vyřešila spor o státní podporu výrobců letadel Airbus a Boeing, který vede se Spojenými státy. Po dnešním jednání ministrů obchodu unijních zemí to řekl místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis. Zástupci vlád dali při prvním osobním jednání po mnoha měsících videokonferencí najevo, že chtějí co nejvíce urovnat obchodní vztahy s USA pošramocené čtyřmi lety vlády Donalda Trumpa.[/quote]

Ministři se dnes shodli na tom, že sto dní od nástupu jeho následovníka Joea Bidena se podařilo ujít několik kroků na cestě k urovnání sporů. Obě strany se například v březnu dohodly na čtyřměsíčním pozastavení cel uvalených kvůli zmíněné při o podporu výrobců letadel. Washington v roce 2019 jako odvetu za státní podporu pro Airbus uvalil cla na evropské zboží v hodnotě 7,5 miliardy dolarů (166 miliard Kč) ročně. EU pak loni kvůli subvencím pro Boeing zavedla cla na americké zboží v hodnotě čtyři miliardy dolarů (88,5 miliardy Kč) ročně.

S ministry se dnes na dálku spojila Bidenova obchodní zmocněnkyně Katherine Taiová, s níž Dombrovskis domlouval další postup v řešení problému již minulý týden. „Jednání postupují kupředu, takže bych považoval tento časový rámec za realistický,“ prohlásil po jednání místopředseda EK s odkazem na zamýšlené červencové vyřešení sporu. „Samozřejmě to od obou stran vyžaduje ještě hodně snahy,“ připustil ale.

Zároveň vyzval Washington, aby zrušil Trumpem zavedená cla na dovoz evropské oceli a hliníku, nejpozději do konce tohoto roku. V této sporné otázce zahájily obě strany jednání tento týden a chtěly by co nejdříve dospět ke kompromisu. Dohodly se, že budou více tlačit na země jako je zejména Čína, které nerespektují pravidla volného obchodu a zasycují trh velkým množstvím těchto kovů. EU jako gesto dobré vůle v rámci jednání odložila rozšíření cel na americké zboží, dosud zavedená cla na obou stranách však zůstávají v platnosti.

Zdroj : ČTK

[quote]Británie plánuje vrátit národní železniční síť zpět pod kontrolu státu. Vláda tak přehodnotí jeden z nejkontroverznějších bodů privatizace provedené konzervativními vládami v 80. a 90. letech minulého století, uvedla agentura AP.[/quote]

Podle dnes oznámeného plánu vláda vytvoří nový státní subjekt nazvaný Great British Railways (GBR), který bude vlastnit veškerou železniční infrastrukturu, stanovovat ceny jízdného, shromažďovat tržby z prodeje jízdenek a provozovat jednotné internetové stránky s prodejem jízdenek. Soukromé společnosti budou nadále provozovat vlaky na základě dohod se státem.

Vláda premiéra Borise Johnsona uvedla, že tento krok ukončí čtvrt století trvající rozdělení, které vytvořilo zmatek a nákladnou směsici soukromě provozovaných vlaků na základě koncesí. Systém byl vytvořen po privatizaci železnic v 90. letech minulého století za bývalého premiéra Johna Majora, který stejně jako Johnson vedl vládu Konzervativní strany. Privatizace železnice přišla po prodeji dalšího státního majetku, který začal za vlády Majorovy předchůdkyně, premiérky Margaret Thatcherové.

Vláda si i po privatizaci nechala ve vlastnictví infrastrukturu, jako železniční tratě a stanice. Železniční služby však provozují soukromé společnosti na základě řady regionálních koncesí. To v posledních letech vedlo k vysokým cenám, neefektivnosti a řadě nepříjemných událostí, kdy zavedení nových jízdních řádů způsobilo, že cestující někde uvízli a byli naštvaní kvůli nedostatku spojů. Pandemie nemoci covid-19 tento problém zhoršila, protože počet cestujících klesl. To také přimělo vládu, aby znovu přezkoumala tento model.

V rámci první fáze několikaletého plánu bude příští měsíc zavedeno flexibilní předplatné, které má zohlednit zvýšení práce z domova. To se pro mnoho dojíždějících stalo v době koronavirových omezení běžné, napsala agentura Reuters.

Zdroj : ČTK

[quote]Muzeum průmyslových železnic ze Zbýšova na Brněnsku v sobotu obnovilo provoz a už týden sbírá peníze na nové depo v koncové stanici Zbýšov – Důl Jindřich pro uskladnění cenných exponátů. Rozpočet stavby je 575.000 korun, spolek chce ve veřejné sbírce na internetu získat 280.000, zatím vybral zhruba pětinu. Pro dárce je připraveno několik odměn. Nejoblíbenější je celodenní rodinná vstupenka s jízdenkami, pro štědřejší dárce se vypraví zvláštní vlak s parní nebo motorovou lokomotivou. ČTK to řekl místopředseda spolku Filip Kaněk.[/quote]

„S postupujícím časem se stále sbírka úzkokolejných mašinek a vagónků rozrůstá a prostory přestávají stačit. Momentálně sbírka obsahuje 37 motorových lokomotiv z let 1939 – 1995, čtyři parní lokomotivy z let 1913 – 1951, čtyři elektrické lokomotivy z let 1908-1966 a přes 130 kusů různých vagónů od malých nákladních až po velké osobní vozy. A právě pro tuto rozrůstající se sbírku potřebujeme postavit novou halu, aby nemusely letité exponáty chátrat pod širým nebem na pospas větru a dešti. V loňském roce se nám podařilo vyhotovit projekt na stavební povolení a následně získat všechna potřebná razítka a stavební povolení,“ uvedl Kaněk.

Projekt Vozovna, jak se oficiální budoucí hala nazývá, je rozdělený do tří etap. První obnáší vybudování základové desky, položení příjezdového kolejiště a uložení vnitřních kolejí. Tato část vyjde na 220.000 korun, které spolek má. Druhá etapa zahrnuje stavbu ocelové konstrukce haly, která vyjde na necelých 300.000 korun, a právě tyto peníze spolku chybí. Třetí etapa obsahuje především dokončovací práce.

V sobotu muzeum zahájilo sezonu. Podle Kaňka byl v následujících dnech příspěvek na stavbu značný. „Jsem opatrný optimista, sbírka potrvá do začátku července, snad peníze vybereme. Zájem o projížďky historickými vlaky je, museli jsme teď kvůli opatřením i některé zájemce o parní vlak odmítat. Další jízdy máme 19. června, tak uvidíme,“ dodal Kaněk.

Spolek založili v roce 1991 tři nadšenci. Prvním místem působnosti muzea byla zahrada jednoho ze zakládajících členů v Brně, kde vznikla předváděcí trať o vzdálenosti kolejnic 600 milimetrů v délce zhruba 200 metrů, po které jezdily první tři úzkokolejné renovované historické lokomotivy. Tato trať však záhy přestala stačit rozšiřující se sbírce vozidel, rozrůstající se členské základně a zájmu veřejnosti. Muzeum se muselo přestěhovat do většího, a tak do roku 2005 sídlilo v bývalém šamotovém závodu v Mladějově na Moravě. Od té doby spolek působí v areálu bývalého dolu ve Zbýšově.

Zdroj : ČTK

[quote]Žluté eléctricos, neboli tramvaje, jsou jedním ze symbolů portugalského hlavního město. Představují také dopravní prostředek typický pro začátek 20. století, který nabývá na významu v rámci snahy Evropské unie posílit elektrickou mobilitu a tím dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality, píše server Politico. To také znamená, že v dopravě musí emise klesnout o zhruba 90 procent.[/quote]

Mnoho členských zemích EU včetně Portugalska označilo snížení emisí v hromadné dopravě za hlavní prioritu svých plánů obnovy, které musí v těchto dnech zaslat ke schválení Evropské komisi.

„Posilujeme tramvajový systém, který byl vytvořen přes 150 lety a jež má nyní přidanou hodnotu spočívající v tom, že pro naše město představuje dopravní prostředek s nulovými emisemi,“ uvedl místostarosta Lisabonu Miguel Gaspar. Mnoho evropských měst postavilo v první polovině minulého století rozsáhlé tramvajové tratě. Na západě byly ale mnohé z nich později zrušeny ve prospěch automobilové přepravy. „Lisabon se ale k tomuto trendu nepřidal kvůli charakteru svého území. Byly tu snahy nahradit tramvaje autobusy, ale ty se nehodily pro cesty po kopcovitém městě a v jeho úzkých ulicích,“ dodal Gaspar.

Lisabon převzal správu tramvají od vlády v roce 2017 a od té doby pracuje na obnově celé sítě. Nedávno lisabonský starosta Fernando Medina oznámil, že město pořídí 15 nových souprav za 43 milionů eur.

Podobné nadšení z tramvají panuje napříč Evropou a mnoho měst obnovuje provoz či staví nové tratě. Podobně jako Lisabon přistoupil také Berlín k obnově tramvajových linek. V části města, které bylo pod sovětskou kontrolou vozy stále jezdí na předválečných kolejích, zatímco v bývalém Západním Berlíně roste tlak na obnovení tratí zrušených v letech 1954 až 1967 vedením radnice, která byla nakloněna automobilové dopravě.

Politička strany Zelených, která na berlínské radnici zodpovídá za dopravu, Regine Güntherová nazývá záměr protáhnout tramvajové tratě z bývalého východní Berlína do západních čtvrtí Kreuzberg a Neukölln „bezprecedentní tramvajovou ofenzívou“, která podpoří čistou městskou dopravu. Tramvajové spoje tvoří podstatnou část městských investic do hromadné dopravy v hodnotě 28 miliard eur. Město plánuje postavit v příštích 15 letech 70 kilometrů nových tratí.

Podle Güntherové jsou tramvaje dobrý řešením pro zaplnění mezer v síti hromadné dopravy, protože stojí méně než metro. „Význam tramvají v městské dopravě v Berlíně poroste,“ uvedla.

Berlín je dobrým příkladem osudu tramvají v Evropě. Zatímco ve městech v bývalém sovětském bloku byla ponechána rozsáhlá tramvajová síť a v tomto ohledu stačí pomyslet na Budapešť, Prahu či Varšavu, v kapitalistické části Evropy byly někdy i celé sítě zrušeny ve prospěch více místa na silnici pro auta.

Jestliže tramvajové tratě jsou statkem, kterého mohou města využít, historický charakter této infrastruktury je někdy překážkou jejího dalšího rozvoje. Místostarosta Lisabonu Gaspar uznává, že největší výzvou při obnově starých tratí a budování nových je zajištění dostatečného počtu vozů, jež jsou schopné jezdit na specifických tratích v Lisabonu. „Máme 62 tramvají, ale protože se jedná o historické vozy, tak mohou fungovat, aniž by musely splňovat některé moderní standardy,“ uvedl. „Pokud chceme rozšířit tratě, tak budeme potřebovat i více nových vozů, jež budou muset splňovat moderní evropské standardy,“ dodal. Ty si však Lisabon kvůli zvláštním parametrům svých tratí musí nechat vyrobit doslova na míru.

Podobné důvody vedly tento měsíc Berlín k vyřazení posledních tramvají Tatra vyrobených v Československu. Nahradily je nízkopodlažní moderní vozy, do kterých je snazší nástup.

Města se snaží snížit emise nejen modernizací tramvajových linek, ale také používáním elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů.V Lisabonu bude až pětinu spotřeby elektřiny hromadné dopravy pokrývat solární elektrárna s výkonem dvou megawattů. Město také počítá s nasazením autobusů na elektrický či vodíkový pohon. „Chceme, aby hromadná dopravy byla zelenější a aby se snížil o 54 procent počet lidí, kteří dojíždí do Lisabonu autem,“ uvedl Gaspar. Podle něj by EU měla více podporovat města tím, že zpřístupní více fondů městům a oblastem kolem nich. „Pokud chce Brusel dosáhnout cílů svého zeleného plánu, tak musí podat ruku městům,“ dodal.

Zdroj : ČTK