[quote]Česká republika se díky firmě ATC Space bude podílet na výrobě nosné rakety ARIANE 6. Výrobce dílů pro kosmický průmysl dnes otevřel v Klatovech novou halu za 19 milionů eur (asi 485 milionů Kč), v níž najde práci až 60 lidí. Bude se tu vyrábět 20 až 30 let podle toho, jak by měl kosmický program a vývoj této rakety pokračovat, řekl novinářům při otevření ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO). Jím řízený resort podporuje tyto aktivity a před několika týdny vláda schválila kosmický program do roku 2025.[/quote]

„Zahájili jsme výrobu jednotlivých kusů, které dodáváme pro první start, který by měl být na konci roku 2020,“ uvedl Pavel Dobeš, jednatel ATC Space. Jde o dceřinou firmu německé Aerotech Peissenberg, výrobce leteckých motorů a plynových turbín, která patří do MT Aerospace v Augsburgu a je součástí skupiny OHB. V Klatovech se budou vyrábět a montovat pomocné motory, tedy urychlovací stupeň, který pomáhá vynést raketu na orbit. Sestavy z Klatov měří až dva metry, nosná raketa 80 metrů.

„Pro začátek máme 25 zaměstnanců, pro finální produkci o třech směnách to bude na konci příštího roku 55 až 60 zaměstnanců ,“ řekl Dobeš. Firma vyrábí podle dodaných výkresů, ale speciální roboty a stroje, nejmodernější v Evropě, musí naprogramovat na konkrétní výrobu.

„Je to nejsofistikovanější výroba v naší průmyslové zóně,“ řekl starosta Klatov Rudolf Salvetr (ODS). Podle něj se už v sousedních starších prostorách sesterské firmy Aerotech podíleli místní na výrobě dílů do nosné rakety ARIANE 5. Podle Dobeše je šance, že by v Klatovech vzniklo vývojové centrum. „Kromě výroby kusů pro raketové nosiče chceme řešit i systémový inženýring,“ uvedl. Mělo by se tam přesouvat technologické know-how, firma má ještě tři hektary pro rozvoj.

„ČR je velmi úspěšná v kosmických technologiích, ale také v aplikacích,“ uvedl ředitel odboru kosmických aktivit ministerstva dopravy Václav Kobera. Přes 40 firem v ČR se podle něj podílí na těchto aktivitách, které mají velký dopad na každodenní život – například telekomunikační, navigační a pozorovací družice.

„Před 11 lety se Česká republika stala součástí Evropské kosmické agentury ESA,“ uvedl Kremlík. Díky ní se rozvíjí průmysl i inovační aktivity a jsme tak rychleji u technologií, které mění svět. Příští rok dává ČR do EAS 1,5 miliardy Kč a peníze se nám vracejí v podobě zakázek do průmyslu a dostávají republiku do mezinárodní spolupráce. Podle státní tajemnice pro EU Mileny Hrdinkové pracuje ročně agentura zhruba s pěti miliardami eur, o něž se soutěží.

ESA dala na novou továrnu 15 milionů eur, zbytek mateřská firma. „Po dobu, kdy budou vyráběné díly ARIANE 6, bude budova v majetku agentury,“ uvedl Dobeš. Doufá, že se klatovská firma účastní dalších programů ESA. V sousedním závodě Aerotech, kde se montují části motorů letadel, se od roku 2014 vyráběly komponenty ARIANE 5. Po rozhodnutí vlády a ministerstva dopravy z roku 2016 o připojení do programu ARIANE 6 získala ATC Space smlouvu na vývoj a výrobu urychlovacích motorů.

[quote]V letošním roce by mělo v Česku u dálnic vzniknout 207 nových parkovacích míst pro kamiony. V dalších dvou letech by pak mělo přibýt dalších 300 míst. Dnes o tom informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). I přes stavbu nových míst je pro kamiony u hlavních tahů nedostatek parkovacích ploch, podle dopravců jich schází až 2000. Nyní je v Česku vyhrazeno pro kamiony zhruba 4500 míst.[/quote]

Nejvíce nových parkovacích ploch letos vzniklo na dálnici D1 na odpočívadle Střechov, a to 42. Dalších 40 míst silničáři vybudovali na odpočívadle Kurovice na dálnici D55, 37 nových ploch v Siřejovicích na D8 a osm míst v Humpolci na D1.

Další parkovací plochy by měly přibýt v prosinci na novém úseku D1 mezi Přerovem a Lipníkem nad Bečvou, jehož součástí je i odpočívadlo Osek. Bude zde dalších 80 parkovacích stání, uvedl generální ředitel ŘSD Radek Mátl.

V budování nových ploch u dálnic by měl stát pokračovat i v dalších letech, v příštích dvou by jich mělo vzniknout 300. Další stovky pak silničáři plánují na nově stavěných úsecích, například na dálnici D3 (odpočívadlo Suchdol), na D4 (odpočívadlo Krsice) nebo na D35 (odpočívadlo Hrušová a Bukovina).

I přesto je parkovacích stání pro kamiony v Česku málo, schází, zejména na hlavních dálničních tazích a v příhraničí. Silničáři proto plánují pro rychlejší výstavbu nových parkovacích ploch v budoucnu využít i soukromý sektor, a to například formou výstavby truckparků.

Řidiči kamionů parkovací místa potřebují zejména při využívání povinných přestávek. Vedle toho stát zvažuje také rozšíření víkendového zákazu jízdy.

[quote]Evropský výrobce letecké techniky Airbus dostal od indické nízkonákladové letecké společnosti IndiGo objednávku na 300 letadel řady A320neo. To představuje jednu z největších zakázek v historii podniku, oznámil dnes Airbus. Hodnotu zakázky ale firma nezveřejnila. Podle katalogových cen by měla činit nejméně 33 miliard dolarů (760 miliard Kč), při takto objemných zakázkách ale výrobci zpravidla poskytují výraznou slevu.[/quote]

Zakázka zahrnuje letadla A320neo, A321neo a A321XLR. Všechny tyto modely spadají pod řadu A320neo. Aerolinky IndiGo si novými letadly chtějí upevnit pozici největší letecké společnosti v Indii podle podílu na trhu, uvedla agentura Reuters.

Letecká společnost IndiGo je součástí skupiny InterGlobe Aviation. Před několika dny oznámila svou největší čtvrtletní ztrátu způsobenou problémem s motory dříve koupených letadel A320neo. Aerolinky IndiGo patřily mezi první, které si na začátku roku 2011 tato letadla koupily právě s novými motory.

Nová zakázka je vítězstvím pro Airbus v boji o nové objednávky s americkým Boeingem. Ten v současné době usiluje o to, aby mohla jeho letadla 737 MAX znovu do vzduchu. Kvůli potížím se softwarem jsou od jara po celém světě odstavena z provozu. Společnost IAG, která je vlastníkem aerolinek British Airways, se rozhodla opustit Airbus jako dodavatele letadel na středně dlouhé vzdálenosti. IAG v červnu předběžně souhlasila, že si objedná 200 letadel MAX.

Airbus před dvěma lety obdržel rekordní objednávku od americké investiční firmy Indigo Partners na 430 letadel, ta jsou však určena celkem pro čtyři letecké společnosti. Objednávka od IndiGo by tak podle Reuters mohla být největší objednávkou Airbusu od jedné letecké společnosti. V roce 1997 sice americké U.S. Airways objednaly včetně opce až 400 letadel Airbus A320, mnoho těchto letadel ale nakonec nebylo dodáno, upozorňuje Reuters.

Aerolinky IndiGo rychle expandovaly a ovládají téměř polovinu indického trhu, mimo jiné i díky bankrotu konkurenta Jet Airways. Jejich nejbližším konkurentem je společnosti SpiceJet, která používá stroje Boeing.

[quote]Polská vláda chce v budoucnu postavit asi 90kilometrový kanál, který by v oblasti Slezka propojil řeky Odru a Vislu. Upozornil na to server SeznamZprávy s odvoláním na polský list Rzeczpospolita. Tento plán podle polského deníku souvisí s projektem koridoru Dunaja-Odra-Labe, který dlouhodobě prosazuje český prezident Miloš Zeman.[/quote]

Vláda ve Varšavě si od kanálu mezi Vislou a Odrou slibuje lepší využití vnitrozemské vodní dopravy, která je v současnosti využívaná v zanedbatelné míře. Představoval by další možnost spojení mezi průmyslovým Slezskem a přístavy ve Štětíně a ve městě Svinoústí (Świnoujsćie). Podle polských úřadů mají během příštího roku vzniknout podklady pro stavbu Slezského kanálu: jde například o studii dopadu projektu na životní prostředí, předběžnou technickou koncepci a odhad nákladů. Podle listu Rzeczpospolita může tato dopravní cesta stát téměř 11 miliard zlotých (65,8 miliardy korun).

Při společném zasedání polské a české vlády koncem srpna ve Varšavě polský ministr pro záležitosti moře a vnitrozemské lodní dopravy s českým šéfem resortu dopravy podepsali prohlášení o spolupráci o rozvoji říčních cest. Praha a Varšava spolu chtějí lépe koordinovat projekty rozvoje tohoto druhu dopravy.

Možnost stavby Slezského kanálu v Polsku vzbuzuje i řadu kontroverzí, protože by kvůli ní musely být změněny stávající územní plány nebo není jasné, jaký by měla dopad na hornické projekty.

V Česku kritici případného vybudování kanálu Dunaj-Odra-Labe tvrdí, že se nevyplatí a poukazují na jeho negativní vlivy na krajinu a vodní režim v zemi. Koridor by také podle nich zničil zbytky relativně přirozených ekosystémů střední Evropy. Naopak podle jeho zastánců by přinesl nové ekonomické možnosti, pomohl skomírající lodní dopravě v Česku a umožnil lepší hospodaření s vodou.

Polsko začátkem tohoto měsíce podepsalo s příslušnými firmami smlouvu o výstavbě kanálu přes Viselskou kosu, která odděluje Viselskou zátoku od zbytku Gdaňského zálivu. Koridor v délce okolo jednoho kilometru a hloubce pěti metrů má být hotový v roce 2022. Polským lodím má zajistit bezproblémový přístup z Viselské zátoky do Baltského moře, nyní musejí proplouvat úžinou kontrolovanou Ruskem.