Letecké společnosti Smartwings a ČSA ze skupiny Smartwings Group podaly dnes u Městského soudu v Praze návrh na vyhlášení mimořádného moratoria, tedy odložení splatnosti dluhů, kvůli koronaviru. Požádat o dočasný odklad jim nově umožnil zákon označovaný jako Lex covid ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru. Lety firmy neruší, uvedly v tiskové zprávě.

Vyhlášení mimořádného moratoria má poskytnout Smartwings i ČSA ochranu v době, kdy se příjmy obou firem dramaticky propadly. Společnosti zároveň podle sdělení získají čas pro navržení a vyjednání dlouhodobě udržitelného řešení, které bude výhodné pro věřitele, zaměstnance i cestující.

Lex Covid je účinný od konce dubna, mimo jiné znemožňuje do konce srpna podání insolvenčních návrhů. Kvůli ochraně před individuálním vymáhání dluhů formou exekuce pak zavádí mimořádné moratorium. Lze ho vyhlásit na dobu tří měsíců. Tuto dobu může insolvenční soud na návrh dlužníka poté prodloužit ještě o další tři. Návrh na mimořádné moratorium mohou firmy podat do 31. srpna. Návrh přitom není vázán na podání insolvenčního návrhu a zahájení insolvenčního řízení a nemusí s ním souhlasit nadpoloviční většina věřitelů.

Potřeba využití moratoria podle mluvčí Vladimíry Dufkové plyne výhradně z následků způsobených pandemií, která globálně vyvolala největší krizi v letectví. Obě společnosti byly před vypuknutím pandemie ziskové a očekává se, že se po jejím pominutí k ziskovosti opětovně vrátí. Smartwings loni vykázaly zisk před zdaněním 183 milionů korun. ČSA v roce 2019 hospodařily se ziskem před zdaněním 79,2 milionu korun.

„Na provozu společností Smartwings a ČSA se nic nemění. Obě společnosti zajišťují všechny plánované lety dle letových řádů a nadále obnovují další linky v závislosti na vývoji epidemiologické situace v jednotlivých zemích a cestovních omezeních. Smartwings Group, stejně jako ostatní letecké společnosti, provádí restrukturalizaci vedoucí k úsporám a mimořádné moratorium je jen vhodným dočasným opatřením, které dává Smartwings a ČSA potřebný čas k zajištění finanční stability společnosti ve spolupráci s financujícími bankami, pronajímateli letadel a dalšími věřiteli,“ uvedl předseda představenstva Smartwings Jiří Šimáně.

Podle ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy mimořádné moratorium neznamená, že podnik je pryč z „hrobníkovy lopaty“. „Je otázkou, zda má skupina Smartwings bez výrazné a na míru šité pomoci státu šanci se z koronavirové krize plně zotavit. Musí provádět další kroky potenciálně vedoucí k zotavení, jako je snižování nákladů, propouštění či restrukturalizační opatření,“ podotkl.

Skupina na konci června oznámila, že propustí až 600 zaměstnanců. Začala s tím v červenci a v několika vlnách tak chce činit do února 2021. Bude se to týkat pilotů, stewardů i provozních a administrativních pracovníků. V letecké skupiny pracovalo před propouštěním kolem 2500 lidí.

Smartwings Group kvůli vyhlášení výjimečného stavu vládou a zavedení mimořádných opatření v souvislosti se šířením koronaviru zaznamenala v porovnání s loňským rokem v dubnu až červnu propad letových výkonů o 95 procent, v červenci a srpnu o více než 80 procent.

Zatímco část leteckých společností cíleně zaměřenou pomoc od svých států obdržela, Smartwings a ČSA zatím ne. Chtějí využít program COVID Plus, který spustila Exportní garanční a pojišťovací společností (EGAP) po notifikaci Evropskou komisí až ve druhé polovině července.

„Proces žádosti o záruky za tento úvěr je složitá a časově náročná procedura vyžadující dohodu celé řady stran. Zejména z těchto důvodů skupina Smartwings Group využila mimořádného moratoria. Jednáme o všech dostupných možnostech financování, abychom zajistili provoz obou společností, a v průběhu celého procesu budeme úzce spolupracovat s našimi financujícími institucemi i dalšími zúčastněnými stranami. V této souvislosti jsme také nově angažovali mezinárodního poradce, společnost EY, která má rozsáhlé zkušenosti v oblasti restrukturalizací a zajišťování financování i potřebnou specializaci na letectví,“ dodal Šimáně.

Smartwings teď provozují z Prahy letecká spojení do 25 destinací, z Brna do devíti a z Ostravy do dvou. České aerolinie operují lety do 12 destinací a od září plánují obnovení linek do Barcelony, Madridu, Budapešti, Göteborgu, Bukurešti, Bruselu, Varšavy a Milána.

Zdroj : ČTK

Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) je přesvědčen, že vozy Škoda jsou nejlepším výrobkem koncernu Volkswagen. Premiér má ale pocit, že tento fakt někdy někomu vadí. Babiš se mimo jiné na toto téma chce bavit v pátek s novým předsedou představenstva automobilky Škoda Auto Thomasem Schäferem. Předseda vlády to dnes řekl v jihočeských Cetvinách novinářům.

„Všude po světě propaguji Škodu, ty vozy jsou skvělé. Vadí mi, že ne všude může být Škoda prodávána, protože v rámci koncernu (Volkswagen) je tam řekněme řízená nekonkurence,“ uvedl Babiš.

Dodal, že Škoda Auto je jedním z podniků, které vláda nejvýznamněji podpořila v programu antivirus, díky němuž mohou firmy čerpat peníze na sanování ztráty kvůli covidu-19. „Autoprůmysl je pro nás velice důležitý, představuje 11 procent HDP a 24 procent exportu. Doufejme, že Volkswagen nebude omezovat škodovku v nějakém vývoji,“ řekl premiér.

Škoda Auto loni dodala celosvětově 1,24 milionu aut. Provozuje tři výrobní závody v České republice, vyrábí v Číně, Rusku, na Slovensku a v Indii, většinou prostřednictvím koncernových partnerství, dále na Ukrajině a v Kazachstánu ve spolupráci s lokálními partnery. Je aktivní na více než 100 trzích. Zaměstnává téměř 39.000 lidí, z toho v ČR téměř 34.000.

Schäfer se stal předsedou představenstva společnosti Škoda Auto v pondělí 3. srpna, předtím působil jako generální ředitel jihoafrického zastoupení koncernu Volkswagen s působností i pro celý subsaharský africký region. Nahradil Bernharda Maiera, který z funkce odešel po necelých pěti letech.

Zdroj : ČTK

Vzhledem k pokročilé fázi přípravy vypíše Ředitelství silnic a dálnic do konce letošního roku výběrová řízení na minimálně 15 dálničních a silničních staveb s předpokládanou hodnotou 20,6 miliard Kč (bez DPH). Na dalších 14 staveb o celkovém objemu téměř 17 miliard Kč (bez DPH) již výběrová řízení probíhají, případně jsou stavby již připraveny k zahájení.

Zájezdovým dopravcům by mohl stát dát přímou peněžitou pomoc až v řádu stamilionů korun kvůli krizi způsobené koronavirem. Televizi Prima to řekl ministr dopravy a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Pomoc ale ještě musí projednat s ministerstvem financí. Až polovině tuzemských zájezdových dopravců hrozí kvůli omezení cestování v souvislosti s pandemií krach, řekl již dříve ČTK mluvčí sdružení Česmad Bohemia Martin Felix.

Dopravci by chtěli podobnou pomoc jako provozovatelé ubytovacích zařízení, kterým stát slíbil kompenzace za dobu, kdy museli mít kvůli opatřením proti koronaviru zavřeno. Havlíček s tím podle Primy souhlasí, a jednotliví dopravci by tak mohli dostat desetitisíce až statisíce korun. „Myslím, že v řádu stamilionů bych byl schopen dát dohromady. To samozřejmě musím ještě projednat s ministerstvem financí,“ řekl Primě ministr. „Osobně si myslím, že v průběhu druhé polovičky října, maximálně začátkem listopadu by mohli (dopravci) tyto zdroje vyzískat,“ doplnil.

V Česku krize zasáhla podle sdružení Česmad Bohemia kolem 2000 zájezdových dopravců provozujících dohromady asi 9000 autobusů. V současnosti mají autobusoví dopravci zhruba pětinu obvyklého počtu zakázek. „Když nejsou zakázky, nemůžou udržovat zaměstnance, ani s pomocí programu antivirus. Někteří využili odkladu splátek, ale odklad také netrvá věčně. Je to jen odsouvání problému,“ řekl mluvčí sdružení Felix.

Zdroj :  ČTK

Ministerstvo obrany může pokračovat v nákupu vrtulníků od firmy Bell z USA za 17 miliard korun, i když při vyřizování námitek k této zakázce chybovalo. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zohlednil při rozhodování bezpečnostní zájmy státu, informoval dnes v tiskové zprávě. Přesto zadavateli hrozí vzhledem k závažnosti jednání a hodnotě zakázky citelná pokuta, uvedl úřad. Rozhodnutí není pravomocné, může být proti němu podán rozklad.

Návrh na uložení zákazu plnění smlouvy podal italský výrobce vojenských vrtulníků Leonardo. Ministerstvo obrany námitky této společnosti obdrželo 20. listopadu loňského roku, následující den ale podepsalo smlouvu s firmou Bell, o námitkách firmy Leonardo rozhodlo až 5. prosince.

„Zákon v tomto případě předpokládá uložení zákazu plnění smlouvy, jestliže je podán příslušný návrh. V uvedeném případě však bylo zjištěno, že uložení zákazu plnění smlouvy by znamenalo ohrožení existence širšího obranného nebo bezpečnostního programu, který má zásadní význam z hlediska bezpečnostních zájmů státu,“ uvedl mluvčí úřadu Martin Švanda.

Ministerstvo obrany verdikt ÚOHS nekomentovalo s odkazem na to, že rozhodnutí zatím oficiální cestou neobdrželo. „Vyjádříme se, jakmile ho budeme mít k dispozici,“ sdělila ČTK Jana Zechmeisterová z tiskového oddělení ministerstva obrany.

Ministerstvo obrany se loni rozhodlo koupit 12 vojenských vrtulníků, které nahradí ve výzbroji české armády ruské bitevní vrtulníky Mi-24/35. Americká firma Bell českým vojákům dodá za 646 milionů dolarů, tedy 17,6 miliardy korun s DPH, osm víceúčelových vrtulníků UH-1Y Venom a čtyři bojové vrtulníky AH-1Z Viper.

Italská nabídka na stroje Agusta AW 139M byla levnější, ale měla podle ministerstva nedostatky. Stroje například nesplňovaly armádní požadavek na odzkoušení v operacích.

Italský výrobce podal loni v prosinci podnět k ÚOHS, aby zakázku ministerstva obrany prošetřil. Úřad však správní řízení zastavil, podnět byl totiž podán až po uzavření smlouvy. Poté Leonardo navrhl zákaz plnění smlouvy.

Zdroj : ČTK