[quote]Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) zahájilo výběrové řízení na zhotovitele stavby silničního obchvatu Nové Paky na Jičínsku. Předpokládaná hodnota zakázky je 1,6 miliardy korun bez DPH, uvedl  na twitteru generální ředitel ŘSD Radek Mátl. Stavba obchvatu o délce 8,5 kilometru má pravomocné stavební povolení a jeho výstavba by mohla začít v posledním čtvrtletí letošního roku.[/quote]

Zástupci královéhradecké pobočky ŘSD letos v dubnu ČTK řekli, že v září by mohl začít archeologický průzkum. Samotná výstavba obchvatu by měla trvat tři roky.

Ve směru od Jičína obchvat začne před Kumburským Újezdem a povede mezi Novou Pakou a novopackými částmi Heřmanice a Štikov. Zpět na silnici I/16 se napojí ve Vidochově. Zhruba v polovině trasy obchvatu stavbaři vybudují nad údolím 423 metrů dlouhou estakádu, půjde o největší mostní objekt obchvatu. Součástí obchvatu bude i 22 protihlukových stěn o délce 4,18 kilometru.

Obchvat z devítitisícové Nové Paky svede dopravu ze silnice I/16, která je mimo jiné důležitou trasou ve směru z Prahy do Krkonoš.

Příprava stavby obchvatu Nové Paky začala před více než 30 lety. V posledních letech ji protahovalo majetkové vypořádání nemovitostí pro stavbu. Upravovala se také projektová dokumentace.

Zdroj : ČTK

[quote]Běloruské úřady přinutily letadlo společnosti Ryanair na trase z Atén do Vilniusu přistát v Minsku, aby mohly zatknout novináře a kritika běloruské vlády Ramana Prataseviče. Evropská unie vyzvala Bělorusko, aby všechny cestující na palubě letadla nechalo pokračovat v cestě. K propuštění běloruského aktivisty vyzval český ministr zahraničí Jakub Kulhánek či prezident Litvy, kam letoun směřoval.[/quote]

Tisková služba úřadu běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka uvedla, že důvodem k odklonu letadla bylo podezření, že je na palubě bomba. Běloruská armáda poslala svou stíhačku, aby letadlo zadržela.

Společnost Ryanair uvedla, že byla běloruským řízením letového provozu informována o potenciální hrozbě na palubě jednoho ze svých letadel a byl jí nařízen odklon letounu do Minsku. Na palubě ale nic neobvyklého nalezeno nebylo. Pratasevič byl zadržen, ostatní pasažéři prošli bezpečnostní kontrolou a bylo jim dovoleno pokračovat do koncové destinace.

Raman Pratasevič figuruje v Bělorusku od loňska na seznamu lidí „zapojených do teroristických aktivit“. Aktivista je spoluzakladatelem informačního kanálu Nexta na sociální síti Telegram, který byl jedním z hlavních zdrojů zpráv o protirežimních protestech, jež v Bělorusku vypukly po loňských srpnových prezidentských volbách.

„Obáváme se, že běloruský režim zneužil zákon o mezinárodní letecké dopravě k pronásledování svých oponentů. Vyzýváme k vyšetření případu a okamžitému propuštění Ramana Prataseviče a všech cestujících letu společnosti Ryanair do Vilniusu,“ uvedl na twitteru český ministr zahraničí Jakub Kulhánek.

„Všem pasažérům musí být dovoleno pokračovat neprodleně v cestě do Vilniusu a musí jim být zajištěna bezpečnost,“ napsala ve svém tweetu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Jakékoli porušení pravidel mezinárodní letecké dopravy musí mít následky,“ dodala.

Polský premiér Mateusz Morawiecki čin Běloruska označil za „státní terorismus“ a vyzval EU, aby projednala sankce vůči Minsku. „Nepřijatelnou“ běloruskou akci odsoudila Paříž a Berlín požádal Bělorusko o okamžité vysvětlení.

„Vyzývám spojence z NATO a EU, aby okamžitě reagovali na hrozbu, které běloruský režim vystavil mezinárodní civilní leteckou dopravu. Mezinárodní společenství musí podniknout okamžité kroky, aby se toto neopakovalo,“ uvedl litevský prezident Gitanas Nauséda.

Podle jeho poradkyně Asty Skaisgirytéové bylo na palubě letadla v době incidentu asi 170 lidí z 12 zemí, včetně 94 Litevců. Zprávy o výskytu výbušnin v letounu odkloněném z Vilniusu do Minsku byly podle ní falešné. Běloruská rozvědka věděla, kdo se na palubě letadla nachází, a akci pravděpodobně předem naplánovala, uvedla dále Skaisgirytéová.

Opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská, která žije v exilu v Litvě, potvrdila jméno zadrženého s tím, že mu v Bělorusku hrozí „trest smrti“. „Raman Pratasevič je běloruský novinář, fotograf, blogger a aktivista, Pracoval jako fotograf pro velká běloruská média, byl zapojen do žurnalistického programu Václava Havla,“ napsala Cichanouská. Vyzvala také k uvalení sankcí na Bělorusko, které by mohly zahrnovat i vyřazení země z Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO).

Bělorusko zažilo bezprecedentní masové protesty proti režimu po prezidentských volbách z loňského srpna, jejichž vítězem úřady opět vyhlásily dlouholetou hlavu státu Lukašenka. Lidé vyšli do ulic protestovat proti zfalšování voleb, ale pořádkové síly demonstrace nakonec potlačily, desítky tisíc lidí zadržely a opoziční vůdce uvěznily či přiměly k emigraci.

V sobotu opozice informovala o úmrtí svého člena ve věznici. Byl odsouzen za účast na protestech k pětiletému vězení a příčinou jeho smrti byl podle úřadů infarkt.

Zdroj : ČTK

[quote]Možný postih hrozí strojvedoucímu japonského rychlostního vlaku, který si musel za jízdy odskočit na toaletu – a řízení soupravy jedoucí rychlostí 150 kilometrů v hodině svěřil nezkušenému průvodčímu. Informoval o tom zpravodajský server BBC News.[/quote]

Vlak Hikari 633 vezl 160 cestujících, když na 36letého strojvedoucího přišly střevní potíže a musel se naléhavě uchýlit na toaletu. Proto do své kabiny zavolal průvodčího, který neměl oprávnění řídit vlak, a nechal ho samotného několik minut. Incident jízdu vlaku nijak nenarušil, ale železniční společnost ho nahlásila úřadům a omluvila se za něj.

Pravidla železniční společnosti nařizují, že pokud se strojvedoucí necítí dobře, musí kontaktovat řídící středisko dopravy. Zároveň má povoleno předat řízení průvodčímu, ale jen v případě, že ten má licenci strojvedoucího. Oběma mužům nyní hrozí disciplinární řízení.

Na japonských železnicích proslulých svou výkonností platí přísná bezpečnostní pravidla a nehody jsou vzácné. Poslední velké železniční neštěstí se stalo v roce 2005, kdy v západojaponském městě Amagasaki vykolejil vlak. Zahynulo 107 lidí.

Zdroj : ČTK

[quote]Evropská unie by do července ráda vyřešila spor o státní podporu výrobců letadel Airbus a Boeing, který vede se Spojenými státy. Po dnešním jednání ministrů obchodu unijních zemí to řekl místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis. Zástupci vlád dali při prvním osobním jednání po mnoha měsících videokonferencí najevo, že chtějí co nejvíce urovnat obchodní vztahy s USA pošramocené čtyřmi lety vlády Donalda Trumpa.[/quote]

Ministři se dnes shodli na tom, že sto dní od nástupu jeho následovníka Joea Bidena se podařilo ujít několik kroků na cestě k urovnání sporů. Obě strany se například v březnu dohodly na čtyřměsíčním pozastavení cel uvalených kvůli zmíněné při o podporu výrobců letadel. Washington v roce 2019 jako odvetu za státní podporu pro Airbus uvalil cla na evropské zboží v hodnotě 7,5 miliardy dolarů (166 miliard Kč) ročně. EU pak loni kvůli subvencím pro Boeing zavedla cla na americké zboží v hodnotě čtyři miliardy dolarů (88,5 miliardy Kč) ročně.

S ministry se dnes na dálku spojila Bidenova obchodní zmocněnkyně Katherine Taiová, s níž Dombrovskis domlouval další postup v řešení problému již minulý týden. „Jednání postupují kupředu, takže bych považoval tento časový rámec za realistický,“ prohlásil po jednání místopředseda EK s odkazem na zamýšlené červencové vyřešení sporu. „Samozřejmě to od obou stran vyžaduje ještě hodně snahy,“ připustil ale.

Zároveň vyzval Washington, aby zrušil Trumpem zavedená cla na dovoz evropské oceli a hliníku, nejpozději do konce tohoto roku. V této sporné otázce zahájily obě strany jednání tento týden a chtěly by co nejdříve dospět ke kompromisu. Dohodly se, že budou více tlačit na země jako je zejména Čína, které nerespektují pravidla volného obchodu a zasycují trh velkým množstvím těchto kovů. EU jako gesto dobré vůle v rámci jednání odložila rozšíření cel na americké zboží, dosud zavedená cla na obou stranách však zůstávají v platnosti.

Zdroj : ČTK

[quote]Británie plánuje vrátit národní železniční síť zpět pod kontrolu státu. Vláda tak přehodnotí jeden z nejkontroverznějších bodů privatizace provedené konzervativními vládami v 80. a 90. letech minulého století, uvedla agentura AP.[/quote]

Podle dnes oznámeného plánu vláda vytvoří nový státní subjekt nazvaný Great British Railways (GBR), který bude vlastnit veškerou železniční infrastrukturu, stanovovat ceny jízdného, shromažďovat tržby z prodeje jízdenek a provozovat jednotné internetové stránky s prodejem jízdenek. Soukromé společnosti budou nadále provozovat vlaky na základě dohod se státem.

Vláda premiéra Borise Johnsona uvedla, že tento krok ukončí čtvrt století trvající rozdělení, které vytvořilo zmatek a nákladnou směsici soukromě provozovaných vlaků na základě koncesí. Systém byl vytvořen po privatizaci železnic v 90. letech minulého století za bývalého premiéra Johna Majora, který stejně jako Johnson vedl vládu Konzervativní strany. Privatizace železnice přišla po prodeji dalšího státního majetku, který začal za vlády Majorovy předchůdkyně, premiérky Margaret Thatcherové.

Vláda si i po privatizaci nechala ve vlastnictví infrastrukturu, jako železniční tratě a stanice. Železniční služby však provozují soukromé společnosti na základě řady regionálních koncesí. To v posledních letech vedlo k vysokým cenám, neefektivnosti a řadě nepříjemných událostí, kdy zavedení nových jízdních řádů způsobilo, že cestující někde uvízli a byli naštvaní kvůli nedostatku spojů. Pandemie nemoci covid-19 tento problém zhoršila, protože počet cestujících klesl. To také přimělo vládu, aby znovu přezkoumala tento model.

V rámci první fáze několikaletého plánu bude příští měsíc zavedeno flexibilní předplatné, které má zohlednit zvýšení práce z domova. To se pro mnoho dojíždějících stalo v době koronavirových omezení běžné, napsala agentura Reuters.

Zdroj : ČTK

[quote]Muzeum průmyslových železnic ze Zbýšova na Brněnsku v sobotu obnovilo provoz a už týden sbírá peníze na nové depo v koncové stanici Zbýšov – Důl Jindřich pro uskladnění cenných exponátů. Rozpočet stavby je 575.000 korun, spolek chce ve veřejné sbírce na internetu získat 280.000, zatím vybral zhruba pětinu. Pro dárce je připraveno několik odměn. Nejoblíbenější je celodenní rodinná vstupenka s jízdenkami, pro štědřejší dárce se vypraví zvláštní vlak s parní nebo motorovou lokomotivou. ČTK to řekl místopředseda spolku Filip Kaněk.[/quote]

„S postupujícím časem se stále sbírka úzkokolejných mašinek a vagónků rozrůstá a prostory přestávají stačit. Momentálně sbírka obsahuje 37 motorových lokomotiv z let 1939 – 1995, čtyři parní lokomotivy z let 1913 – 1951, čtyři elektrické lokomotivy z let 1908-1966 a přes 130 kusů různých vagónů od malých nákladních až po velké osobní vozy. A právě pro tuto rozrůstající se sbírku potřebujeme postavit novou halu, aby nemusely letité exponáty chátrat pod širým nebem na pospas větru a dešti. V loňském roce se nám podařilo vyhotovit projekt na stavební povolení a následně získat všechna potřebná razítka a stavební povolení,“ uvedl Kaněk.

Projekt Vozovna, jak se oficiální budoucí hala nazývá, je rozdělený do tří etap. První obnáší vybudování základové desky, položení příjezdového kolejiště a uložení vnitřních kolejí. Tato část vyjde na 220.000 korun, které spolek má. Druhá etapa zahrnuje stavbu ocelové konstrukce haly, která vyjde na necelých 300.000 korun, a právě tyto peníze spolku chybí. Třetí etapa obsahuje především dokončovací práce.

V sobotu muzeum zahájilo sezonu. Podle Kaňka byl v následujících dnech příspěvek na stavbu značný. „Jsem opatrný optimista, sbírka potrvá do začátku července, snad peníze vybereme. Zájem o projížďky historickými vlaky je, museli jsme teď kvůli opatřením i některé zájemce o parní vlak odmítat. Další jízdy máme 19. června, tak uvidíme,“ dodal Kaněk.

Spolek založili v roce 1991 tři nadšenci. Prvním místem působnosti muzea byla zahrada jednoho ze zakládajících členů v Brně, kde vznikla předváděcí trať o vzdálenosti kolejnic 600 milimetrů v délce zhruba 200 metrů, po které jezdily první tři úzkokolejné renovované historické lokomotivy. Tato trať však záhy přestala stačit rozšiřující se sbírce vozidel, rozrůstající se členské základně a zájmu veřejnosti. Muzeum se muselo přestěhovat do většího, a tak do roku 2005 sídlilo v bývalém šamotovém závodu v Mladějově na Moravě. Od té doby spolek působí v areálu bývalého dolu ve Zbýšově.

Zdroj : ČTK