Chytrá technologie BlindSpotz™
[quote]Princip inteligentních obalů a etiket, které dokáží monitorovat vlastnosti vnitřního prostředí v obalu a nějakým způsobem o nich informovat, nejsou na trhu novinkou, výrobců, které dokáží tyto produkty vyrábět na míru zákazníka, však ve světě zatím mnoho není. K novinkám tohoto sortimentu patří technologie BlindSpotz.[/quote]
Miliardy potravinových a farmaceutických produktů každoročně podléhá zkáze jen kvůli tomu, že u nich není dodržena teplota skladování. Řada z nich je negativně ovlivněna vyššími teplotami, řada z nich zvláště při přepravě a některých způsobů skladování naopak teplotami nižšími než jsou doporučené. Teploty nižší než 0 ° C mohou mít vliv na různé produkty jako ovoce, zeleninu, čerstvé ryby a maso, květiny, zemědělské produkty, inkoust, chemikálie, rozpouštědla, barvy, lékařské vzorky, vakcíny apod.
Tištěné indikátory varují před mrazem
Společnost Chromatic Technologies Inc. (CTI) vynalezla technologii BlindSpotz ™, která využívá indikátory varování před mrazem a může být vytištěna přímo na obalu. Pokud teplota obalu klesne na nebo pod 0 ° C, na vnější straně obalu se objeví barevný symbol, který rychle upozorní dodavatelský řetězec, že byl výrobek poškozen.
Důležitá je implementace i podpora systému
Společnosti Chromatic Technologies Inc. (CTI) uzavřela partnerství se společností American Thermal Instruments (ATI). Zatímco CTI se bude zabývat technickou podporou smart tisku, ATI bude řídit zákaznickou implementaci sledování logistických řetězců a dat podporujících tyto příležitosti, čímž, jak se předpokládá, dojde k účinné ochraně značky u potravinářských a farmaceutických produktů, ale i ke značným ekonomickým úsporám.
Evropská komise chce zvýšit podporu investic do infrastruktury
[quote]Evropská komise (EK) navrhuje v letech 2021 až 2027 vynaložit na podporu investic do infrastruktury 42,3 miliardy eur (více než bilion Kč). To představuje proti předchozímu sedmiletému rozpočtovému období nárůst skoro o polovinu.[/quote]
Na podporu infrastruktury v oblasti dopravy by podle dnešního návrhu komise mělo směřovat 30,6 miliardy eur. V oblasti energetiky by to mělo být 8,7 miliardy eur a v digitálním odvětví tři miliardy eur. Cílem komise je mimo jiné posílit příznivé ekologické dopady vynakládaných finančních prostředků.
,,Tento návrh vybuduje infrastrukturu, která je potřebná pro přechod na čistou energii a přispěje k realizaci našich ambiciózních cílů v oblasti klimatu a energetiky, jichž má být dosaženo do roku 2030. Nový program nám také pomůže dokončit strategické projekty, jako je synchronizace pobaltské a evropské elektrické sítě, které jsou nezbytné pro dosažení skutečné energetické unie,“ uvedl komisař pro opatření v oblasti klimatu a energetiku Miguel Arias Cañete.
Zdroj: ČTK
Český Aeroholding loni zvýšil hrubý provozní zisk na 4,9 mld Kč
[quote]Skupina Český Aeroholding (ČAH) zvýšila loni hrubý provozní zisk (EBITDA) meziročně o 14 procent na 4,9 miliardy korun. Pozitivně se na hospodaření skupiny projevily především vyšší výnosy z leteckého obchodu a z odbavení letadel, ale i z komerčních služeb jako je pronájem prostor či parkování. ČTK to sdělila firma v tiskové zprávě.[/quote]
Český Aeroholding je skupinou společností, které působí v letecké přepravě a souvisejících pozemních službách. Zveřejněné výsledky se týkají ČAH, Letiště Praha, Czech Airlines Technics a Czech Airlines Handling.
Meziroční nárůst EBITDA o 600 milionů korun je podle předsedy představenstva Českého Aeroholdingu Václava Řehoře převážně odrazem hospodaření klíčového aktiva skupiny, Letiště Praha, kterému rostl počet cestujících i s tím související tržby. „K meziročnímu nárůstu hrubého provozního zisku pomohlo i efektivní řízení provozních nákladů, díky kterému jsme mohli navýšit mzdy zaměstnancům a pokračovat v plánovaných opravách letištní infrastruktury,“ uvedl Řehoř.
Hrubý provozní hospodářský výsledek Letiště Praha se oproti loňskému roku zvýšil o 15 procent na 4,6 miliardy korun. K pozitivnímu výsledku výrazně přispěl zejména meziroční nárůst počtu odbavených cestujících o 18 procent, díky kterému vzrostly výnosy z leteckého obchodu o 15 procent. Stejnou měrou vzrostl také zisk z komerčních aktivit, k čemuž přispělo zejména otevření nové obchodní zóny v Terminálu 1. Letiště loni zvýšilo počet pasažérů o 18 procent na 15,4 milionu.
Provozní zisk z odbavování cestujících a letadel, které na pražském letišti poskytuje Czech Airlines Handling téměř polovině leteckých společností, vzrostl o osm milionů korun na 161 milionů korun. Vyšší byl především objem handlingových služeb či odmrazování letadel.
Jedinou společností, která proti roku 2016 zaznamenala pokles, byla Czech Airlines Technics (CSAT), které se v loňském roce snížil zisk EBITDA o dva miliony korun na 125 milionů korun. CSAT v loňském roce investovala do otevření nové linky těžké údržby, což znamenalo nákup vybavení a úpravu stání, ale i nábor a zaškolení mechaniků pro tuto linku. Další významnou investicí byla také výstavba nových prostor pro traťovou údržbu, nákup náhradních podvozkových sad a také certifikace společnosti a výcvik pracovníků.
Jako úspěšné hodnotí vedení společnosti i letošní první čtvrtletí. ČAH narostly výnosy z leteckého obchodu o sedm procent. V rámci neleteckých výnosů se do aktuálních výsledků pozitivně projevil růst výnosů z pronájmu či letištních salónků, který se zvýšil o 15 procent.
,,Na druhé straně se nám zvyšují mzdové náklady a pokračujeme s investicemi do bezpečnosti, moderních technologií a zvyšování kapacity stávajících terminálů. To vše se promítne do celoročního výsledku,“ uvedl Řehoř.
Český Aeroholding prochází v letošním roce transformací. Vláda v květnu rozhodla o jeho fúzi s dceřinou společností Letiště Praha, která se stane nástupnickou firmou a ČAH po sloučení jako samostatný podnik zanikne. Ke sloučení došlo zpětně k 1. lednu 2018. Letiště bude jako nástupnická společnost zapsána v obchodním rejstříku od srpna.
Zdroj: ČTK
Czech Raildays 2018
[quote]Již 18. ročník mezinárodního veletrhu, který je zaměřen na železniční technologie, výrobků a služeb bude probíhat 19. června a potrvá až do 21. června 2018 v areálu nákladového nádraží v Ostravě.[/quote]
V rámci rozpočtu podporuje Komise výzkum a inovace i jednotný trh a jeho ochranu
Evropská komise uvedla 7.6., že v rámci rozpočtu EU navrhla dosud nejambicióznější výzkumný a inovační program
Pro příští dlouhodobý rozpočet EU na období 2021–2027 navrhuje Komise 100 miliard eur na výzkum a inovace. Nový program Horizont Evropa naváže na úspěchy předchozího programu pro výzkum a inovace (Horizont 2020) a udrží EU na špičce globálního výzkumu a inovací. Horizont Evropa je dosud nejambicióznějším výzkumným a inovačním programem.
Jyrki Katainen, místopředseda Komise odpovědný za pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost, uvedl: „Investovat do výzkumu a inovací znamená investovat do budoucnosti Evropy. Finanční prostředky Evropské unie umožnily týmům z mnoha zemí a vědeckých disciplín spolupracovat a činit objevy, o kterých se nám ani nezdálo, čímž se Evropa stala v celosvětovém měřítku špičkou ve výzkumu a inovacích. Program Horizont Evropa má na tento úspěch navázat a nadále zlepšovat život občanů i celé společnosti.“ Komisař pro výzkum, vědu a inovace Carlos Moedas dodal: „Program Horizont 2020 je jedním z největších úspěchů Evropy, ale nový program Horizont Evropa míří ještě výše. Abychom posílili celosvětové vedoucí postavení EU v oblasti vědy, chceme v rámci tohoto programu navýšit financování Evropské rady pro výzkum a stanovením nových ambiciózních cílů pro unijní výzkum opětovně zapojit občany. V zájmu modernizace financování průlomových inovací v Evropě také navrhujeme vytvoření nové Evropské rady pro inovace.
Program Horizont Evropa bude prostřednictvím Evropské rady pro výzkum a stipendií a výměnných pobytů v rámci programu Marie Skłodowska-Curie nadále motorem vědecké excelence a zavede tyto nové hlavní prvky:
- Evropská rada pro inovace napomůže EU stát se průkopníkem v oblasti inovací vytvářejících tržní příležitosti. Návrh Komise vytvoří jednotné kontaktní místo, které umožní přenést nejslibnější průlomové technologie s velkým potenciálem z laboratoří k uplatnění na trhu a které rovněž napomůže nejinovativnějším začínajícím podnikům a společnostem rozšiřovat jejich nápady. Nová Evropská rada pro inovace pomůže určit a financovat rychle se rozvíjející a vysoce rizikové inovace, které mají velký potenciál vytvářet nové tržní příležitosti. Inovátorům poskytne přímou podporu prostřednictvím dvou hlavních nástrojů financování, přičemž jeden nástroj bude určen pro rané fáze a druhý pro vývoj a uvádění na trh. Rada doplní činnost Evropského inovačního a technologického
- Nové celounijní výzkumné a inovační cíle zaměřené na společenské výzvy a konkurenceschopnost průmyslu. V rámci Horizontu Evropa stanoví Komise nové cíle s vysokou mírou ambicí a významnou evropskou přidanou hodnotou, které napomohou řešit otázky týkající se našeho každodenního života. Bude se jednat například o boj proti rakovině, čistou dopravu nebo oceány bez plastů. Na vytváření těchto cílů se budou podílet občané, zúčastněné subjekty, Evropský parlament a členské státy.
- Maximalizace inovačního potenciálu napříč EU. Bude zdvojnásobena podpora členským státům EU, které ve snaze co nejlépe využít svůj výzkumný a inovační potenciál zaostávají. Nové synergie se strukturálními fondy a Fondem soudržnosti kromě toho usnadní koordinaci a kombinování finančních prostředků a napomohou regionům zapojit se do inovací.
- Větší otevřenost. Způsobem práce Horizontu Evropa se stane zásada „otevřené vědy“, což si vyžádá otevřený přístup k publikacím a údajům. To napomůže výsledkům vytvořeným za pomoci financování z EU proniknout na trh a zvýší jejich inovační potenciál.
Nová generace evropských partnerství a širší spolupráce s ostatními programy EU. Horizont Evropa zefektivní počet partnerství, která EU společně programuje nebo spolufinancuje s partnery z průmyslu, občanské společnosti a finančních nadací, aby zvýšil jejich efektivnost a dopad při dosahování politických priorit EU. Horizont Evropa podpoří účinné a operační propojení s dalšími budoucími programy EU, jako je politika soudržnosti, Evropský obranný fond, program Digitální Evropa a Nástroj pro propojení Evropy, jakož i s mezinárodním projektem energie jaderné syntézy ITER.
Vědecké poradenství, technickou podporu a specializovaný výzkum bude i nadále poskytovat Společné výzkumné středisko, které je útvarem Komise pro sdílení vědeckých poznatků.
Navrhovaný rozpočet ve výši 100 miliard eur na období 2021–2027 zahrnuje 97,6 miliardy eur pro program Horizont Evropa (z čehož 3,5 miliardy eur bude přiděleno v rámci fondu InvestEU) a 2,4 miliardy eur pro program Euratomu pro výzkum a odbornou přípravu. Program Euratomu, který financuje výzkum a odbornou přípravu v oblasti jaderné bezpečnosti, zabezpečení a radiační ochrany, se více zaměří na využití v oblastech mimo energetiku, jako je zdravotní péče a lékařské vybavení, a v rámci akcí „Marie Skłodowska-Curie“ rovněž podpoří mobilitu jaderných výzkumných pracovníků.
Další kroky
Je zapotřebí rychle dosáhnout dohody o celkovém dlouhodobém rozpočtu EU a jeho odvětvových návrzích, aby prostředky EU začaly co nejdříve přinášet reálné výsledky. Zpoždění by nutilo nejschopnější lidi v Evropě hledat příležitosti jinde. To by znamenalo ztrátu tisíců pracovních míst v oblasti výzkumu a poškodilo konkurenceschopnost Evropy. V procesu od základního výzkumu po inovace vytvářející tržní příležitosti by došlo ke zpomalení zásadního pokroku např. v oblasti zdravotní péče, opatření v oblasti klimatu, ekologické dopravy a udržitelného zemědělství a byly by zpožděny výsledky v oblasti léčby rakoviny, emisí skleníkových plynů, inteligentních automobilů a zdravé stravy.
Dohoda o příštím dlouhodobém rozpočtu v roce 2019 by znamenala hladký přechod od stávajícího dlouhodobého rozpočtu (2014–2020) k rozpočtu novému a zajistila by předvídatelnost a kontinuálnost financování ve prospěch všech.
Souvislosti
Návrh programu Horizont Evropa navazuje na úspěchy stávajícího programu Horizont 2020. Průběžné hodnocení programu Horizont 2020 ukázalo, že program je na dobré cestě, pokud jde o vytváření pracovních míst a růstu, řešení našich největších společenských výzev a zlepšování života lidí. To znamená, že program má jasnou evropskou přidanou hodnotu a ve srovnání s podporou na vnitrostátní nebo regionální úrovni vytváří prokazatelné výhody. Do května 2018 program podpořil více než 18 000 projektů, na které se vynaložilo více než 31 miliard eur.
Dnešní návrh rovněž vychází z příspěvku Komise k setkání vedoucích představitelů EU dne 16. května v Sofii nazvaného „ Obnovená evropská agenda pro výzkum a inovace – příležitost Evropy utvářet svoji budoucnost“, který zdůraznil nezbytné kroky k zajištění globální konkurenceschopnosti Evropy.
Inovace byly v posledních desetiletích motorem přibližně dvou třetin hospodářského růstu Evropy. Program Horizont Evropa by měl vytvářet více nových znalostí a technologií, podporovat vědeckou excelenci a měl by mít pozitivní vliv na růst, obchod a investice a výrazný společenský a environmentální dopad. Každé euro investované v rámci tohoto programu může za období 25 let potenciálně dosáhnout návratnosti až 11 eur HDP. Očekává se, že v „investiční fázi“ (2021– 2027) unijní investice do výzkumu a inovací dle odhadů přímo vytvoří až 100 000 pracovních míst v oblasti výzkumných a inovačních činností.
Rozpočet EU: nový program pro jednotný trh, jenž má posilovat postavení Evropanů a chránit je
V příštím dlouhodobém rozpočtu EU na období 2021–2027 Komise navrhuje nový specifický program ve výši 4 miliard eur, který má posílit postavení spotřebitelů, chránit je a umožnit mnoha evropským malým a středním podnikům, aby plně využívaly dobře fungujícího jednotného trhu. Nový program posílí správu vnitřního trhu EU. Podpoří konkurenceschopnost podniků, zejména v těch malých a středních, bude prosazovat zdraví lidí, zvířat a rostlin, jakož i dobré životní podmínky zvířat a stanoví rámec pro financování evropských statistik.
Elżbieta Bieńkowska, komisařka pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky, Věra Jourová Věra Jourová, komisařka pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost žen a mužů a Vytenis Andriukaitis, komisař pro zdraví a bezpečnost potravin.
Oblasti, které nový program pro jednotný trh podpoří, jsou:
- ochrana a posílení postavení spotřebitelů: nový program zaručí vymáhání práv spotřebitelů, zajistí vysokou úroveň jejich ochrany a bezpečnosti výrobků a spotřebitelům bude pomáhat v případě problémů, například při nakupování na internetu. Rovněž usnadní přístup spotřebitelů k mechanismům nápravy, jak je navrženo v nové politice pro spotřebitele.
- konkurenceschopnost podniků, a to zejména malých a středních: v návaznosti na úspěch stávajícího Programu pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME) navrhuje Komise posílit podporu pro malé podniky, aby mohly růst a expandovat i za
- vysoká úroveň zdraví lidí, zvířat a rostlin: na integrovaném evropském jednotném trhu budou mít občané EU i nadále přístup k bezpečným a vysoce kvalitním potravinám. V rámci nového programu budou finanční prostředky použity na podporu bezpečné produkce potravin, na prevenci a eradikaci nákaz zvířat a škůdců rostlin, jakož i na zlepšení životních podmínek zvířat v
Financování bude rovněž prosazovat přístup na trh pro producenty potravin z EU, přispívat
k vývozu do třetích zemí a významně podporovat zemědělsko-potravinářské odvětví jakožto hlavní odvětví ekonomiky EU.
- účinné prosazování a prvotřídní standardy: program posílí spolupráci mezi členskými státy a Komisí s cílem zajistit, aby byla pravidla EU řádně prováděna a vymáhána. Program bude také podporovat evropské normalizační organizace při vyvíjení aktuálních standardů, které obstojí v budoucnosti.
- spravedlivá hospodářská soutěž v digitálním věku: program Komisi pomůže dále vylepšovat její nástroje informačních technologií a odborné znalosti, které používá k účinnému vymáhání pravidel hospodářské soutěže v digitální ekonomice. Umožní jí reagovat na vývoj na trhu, např. pokud jde o využívání dat velkého objemu a algoritmů. Kromě toho program pomůže posílit spolupráci mezi Komisí a orgány členských států a
- vysoce kvalitní evropské statistiky: program bude poskytovat finanční prostředky národním statistickým úřadům pro tvorbu a šíření evropských statistik, které jsou nezbytné pro rozhodování ve všech politických
Další kroky
Dohoda o celkovém dlouhodobém rozpočtu EU a jeho odvětvových návrzích je zásadní pro to, aby fondy EU začaly přinášet výsledky co nejdříve. Podobná zpoždění, jako byla ta, k nimž došlo na začátku současného rozpočtového období 2014–2020, by snížila finanční pomoc a technickou podporu poskytovanou malým a středním podnikům, snížila by účinnost opatření, jejichž cílem je zaručit bezpečnost potravin nebo výrobků, a narušila by rozvoj nových standardů.
Pokud by byl příští dlouhodobý rozpočet schválen v roce 2019, zajistil by hladký přechod mezi stávajícím (2014–2020) a novým dlouhodobým rozpočtem a zároveň předvídatelnost a kontinuitu činností ku prospěchu všech.
Souvislosti
Komise navrhuje na program pro jednotný trh rozpočet ve výši 4 miliard eur. K plnění cílů tohoto programu navíc významně přispěje částka ve výši 2 miliard eur přidělená v rámci fondu InvestEU, a to zejména prostřednictvím specializovaného nástroje pro malé a střední podniky.
Jednotný trh Evropanům umožňuje svobodně cestovat, studovat, pracovat, žít a třeba se také zamilovávat bez ohledu na hranice svého státu. Mohou vše nakupovat, kdekoli chtějí, a mohou se těšit z většího výběru a nižších cen. Velké i malé evropské podniky mohou rozšiřovat svou zákaznickou základnu a snáze si v celé EU vyměňovat výrobky a služby. Jednoduše řečeno, jednotný trh je nejlepší devizou Evropy pro vytváření růstu a zvyšování konkurenceschopnosti evropských podniků na globalizovaných trzích.
Nový program pro jednotný trh navazuje na představu Komise o příštím dlouhodobém rozpočtu předloženém dne 2. května 2018. Je to moderní, jednoduchý a flexibilní program, který sdružuje širokou škálu činností, jež byly v minulosti financovány odděleně, do jednoho soudržného programu. Sníží se tak překrývání a zlepší se spolupráce. A konec konců se zajistí také kontinuita účinného fungování jednotného trhu v praxi a současně i optimální využívání finančních prostředků v zájmu občanů EU.
Pražská paroplavební pokřtila novou loď a zpola opravila parník
Pražská paroplavební společnost (PPS) dnes pokřtila novou luxusní motorovou loď Grand Bohemia. Zároveň představila parník Vyšehrad, který letos slaví 80. let od uvedení do provozu a má za sebou první fázi celkové renovace. Nová loď Grand Bohemia byla vyrobena v Německu a má kapacitu 550 míst. Společnost s ní bude provozovat pravidelné okružní plavby a také ji bude pronajímat pro soukromé akce.
Stavba lodi Grand Bohemia podle mluvčího PPS Dušana Sahuly zabrala rok a půl, projekt se nicméně začal připravovat mnohem dříve. „Od idey, že se loď postaví do dnešního dne to trvalo pět let,“ uvedl.
„Tato loď je s délkou 73 metrů nejdelší lodí, kterou naše loděnice kdy postavila,“ uvedl Mario Bolle z německé loděnice Schiffswerft Bolle, která plavidlo postavila. Největší výzvou podle něj bylo zakrytí zadní části lodi, u kterého pro lepší komfort cestujících a klimatizaci zvolili skleněnou konstrukci o váze dvanácti tun. Běžně přitom používají polykarbonát, který by vážil pouze půl tuny. Kvůli tomu musela loděnice vyvinout nový systém, který loď vyvažuje.
„Loď překročila státní hranici 1. května tohoto roku, tedy v den, kdy Vyšehrad slavil osmdesáté narozeniny,“ uvedl předseda představenstva PPS Jan Hamza. Hezky to podle něj přibližuje spojení tradičního a moderního, typické pro celou společnost. Parník Vyšehrad dnes PPS představila po první fázi rekonstrukce, která bude pokračovat i v příštím roce.
„V první etapě byly odstraněny necitlivé nástavby, které na parníku vznikly v šedesátých až osmdesátých letech,“ řekl ČTK mluvčí společnosti Sahula. Dodal, že nyní zadní polovina parníku přesně kopíruje původní podobu z roku 1938, a to včetně použitých materiálů. V příštím roce chce PPS zrekonstruovat i přední část.
Parník Vyšehrad je nejstarším a největším parníkem na Vltavě. Pokřtěn byl 1. května 1938 pod jménem Antonín Švehla podle prvorepublikového několikanásobného ministerského předsedy. Poté loď vystřídala názvy Karlstein, po válce T. G. Masaryk a od roku 1952 Děvín. V 60. a 80. letech byl parník modernizován, poslední rekonstrukcí pak prošel na přelomu let 2006 a 2007.
Loď je dlouhá 62 metrů a široká 10,5 metru. Pohání ji původní parní stroj, již se ovšem netopí uhlím, ale lehkým topným olejem. Původně se na parník vešlo 885 cestujících, nyní 400, z toho je 199 krytých míst k sezení.
Vyšehrad je jedním ze dvou posledních historických kolesových parníků, které provozuje Pražská paroplavební společnost. Druhým je parník Vltava, který prošel celkovou rekonstrukcí už před několika lety. Obě lodi byly na vodu poprvé spuštěny před více než 80 lety, cestující nyní vozí na trasách od Slapské přehrady po Mělník. V roce 2013 je ministerstvo kultury prohlásilo kulturní památkou.
Pražskou paroplavební společnost založil v roce 1865 pozdější primátor František Dittrich a je tak jednou z nejstarších stále fungujících firem v ČR. Provozuje pravidelné linky do zoologické zahrady v Troji, ke Slapské přehradě a do Mělníka a pořádá okružní jízdy centrem hlavního města.
Zdroj: ČTK
Zaměstnancům dopravního podniku stoupnou letos i příští rok mzdy
Pražský dopravní podnik (DPP) letos zvýší zaměstnancům mzdy o 4,8 procenta a příští rok o 7,4 procenta. Vyplývá to ze znění dodatku ke kolektivní smlouvě mezi vedením DPP a odbory. Průměrná mzda v DPP je 36.433 korun, firma zaměstnává zhruba 11.000 lidí. Platy se mají navyšovat od 1. července. Smlouvu musí ještě schválit všech 23 odborových organizací, dvě z nich ji ale dosud nepodepsaly.
„Je to pro mě velkým zklamáním, že vzájemné dohodě bohužel brání dvě odborové organizace, u kterých je organizováno cca tři procenta zaměstnanců,“ uvedl personální ředitel DPP Jiří Špička. Smlouvu zatím nepodepsaly odborové svazy ZO OS DP Metro Praha o. z. strojvedoucí a OO ZDRAVÉ ODBORY.
Pokud zbylé dva odborové svazy smlouvu podepíšou, nejvíc přidáno by měli dostat řidiči, kterým se zvýší výkonnostní odměny měsíčně z deseti na 20 procent. Řidiči v DPP berou 37.719 korun. Podle generálního ředitele DPP Martina Gillara podnik reaguje na situaci na trhu práce a snaží se zvýšením platů mimo jiné zabránit případným odchodům řidičů. Gillar ČTK řekl, že peníze na zvýšení platů v letošním roce najde podnik v rámci úspor nákladů.
Kromě zvýšení mezd chce vedení DPP navýšit všem zaměstnancům také příplatky za délku dosažené odborné praxe v podniku.
Vedení DPP uzavřelo v minulosti s odbory dodatek kolektivní smlouvy, podle kterého se mělo řídit zvyšování mezd do roku 2020. Loni na podzim odboráři zažádali o znovuotevření smlouvy. Následně začala jednání.
Mzdové prostředky DPP se letos navýší o 90 milionů a v příštím roce o dalších 290 milionů. Firma ročně vydá na mzdové náklady sedm miliard.
DPP je největší městskou společností a jejím vlastníkem je hlavní město. Na chod podniku dává peníze Praha. V rozpočtu města byla pro letošní rok schválena takzvaná kompenzace pro podnik zhruba 13,7 miliardy korun.
Platy řidičům zvedají dopravní podniky v dalších městech ČR. Hradec Králové chce letos zvýšit výdělky zhruba o 3000 korun. Nyní je odměna přes 27.000 korun. Brněnský dopravní podnik nabízí zájemcům o práci řidiče náborový příspěvek 100.000 korun. Průměrný plat řidiče v Brně včetně příplatků a bonusů byl loni přes 30.500 korun. Českobudějovický dopravní podnik zvýšil od 1. ledna mzdy řidičům o deset procent, v některých případech až o 21,5 procenta. Jejich průměrná mzda tak dosáhla 28.500 Kč.
Průměrná mzda v Česku ve čtvrtém čtvrtletí loni meziročně vzrostla o osm procent na 31.646 korun.
Zdroj: ČTK
Digitální jednotný trh: vyjednavači EU dospěli k politické dohodě o aktualizaci
Evropský parlament a Rada dosáhly 6.5.včera v noci politické dohody o aktualizaci telekomunikačních pravidel EU. Nový evropský zákoník o elektronických komunikacích navrhovaný Komisí podpoří investice do velmi vysokokapacitních sítí v celé EU, a to i ve vzdálených a venkovských oblastech.
Andrus Ansip, místopředseda zodpovědný za digitální jednotný trh, uvedl: „Tato dohoda je nezbytná pro uspokojování rostoucích potřeb evropských uživatelů a zvyšování konkurenceschopnosti Evropy. Umístíme základy pro rozmístění 5G v celé Evropě.“ Komisařka pro digitální ekonomiku a společnost Mariya Gabriel uvedla: „Nové telekomunikační pravidla jsou základním stavebním kamenem evropské digitální budoucnosti. Po několika měsících náročných jednání jsme se dohodli na odvážných a vyvážených pravidlech umožňujících rychlejší přístup k rádiovému spektru, lepší služby a větší ochranu spotřebitelů, jakož i větší investice do velmi vysokorychlostních sítí. “
Sjednaná pravidla jsou zásadní pro dosažení cílů evropské konektivity a pro zajištění toho, aby všichni v EU měli co nejlepší připojení k internetu, aby se mohli plně podílet na digitálním hospodářství.
Nový kód elektronických komunikací:
❍ Zvýšit rozmístění sítí 5G zajištěním dostupnosti 5G rádiového spektra do konce roku 2020 v EU a poskytovat provozovatelům předvídatelnost po dobu nejméně 20 let z hlediska licencování spektra; a to i na základě lepší koordinace plánovaných přiřazení rádiového spektra.
❍ Ulehčit zavádění nových pevných sítí s velmi vysokou kapacitou tím, že pravidla pro spolufinancování budou více předvídatelná a podpoří sdílení rizika při zavádění velmi vysokokapacitních sítí; podporovat udržitelnou hospodářskou soutěž ve prospěch spotřebitelů s regulačním důrazem na skutečné překážky, jako jsou kabely, kabely a kabely uvnitř budov; a zvláštní regulační režim pro velkoobchodní operátory. Nové předpisy navíc zajistí užší spolupráci mezi Komisí a Úřadem evropských regulačních orgánů pro elektronické komunikace (BEREC) při dohledu nad opatřeními týkajícími se nových ustanovení o klíčovém přístupu spolufinancování a symetrické regulace.
❍ Přínos a ochrana spotřebitelů, bez ohledu na to, zda koncoví uživatelé komunikují prostřednictvím tradičních (volání, sms) nebo webových služeb (Skype, WhatsApp atd.) Tím, že zajistí, aby měli všichni občané přístup k cenově dostupným komunikačním službám, přístup k službám, jako je elektronická veřejná správa, online bankovnictví nebo videohovory; zajištění, že mezinárodní hovory v rámci EU nebudou stát více než 19 centů za minutu a současně zajistí, aby nová pravidla nenarušovala hospodářskou soutěž, inovace a investice; komunikaci pro koncové uživatele s postižením, podpora lepší transparentnosti sazeb a porovnání smluvních nabídek, zajištění lepší bezpečnosti proti hackerům, malware atd., lepší ochrana spotřebitelů předplatného balíčků služeb, usnadnění změny poskytovatele služeb a zachování stejného telefonní číslo včetně pravidel pro náhrady, jestliže proces selhává nebo trvá příliš dlouho, zvyšuje se ochrana ci v mimořádných situacích, včetně získávání přesnějšího umístění volajícího v nouzových situacích, rozšíření nouzové komunikace na textové zprávy a videohovory a vytvoření systému pro předávání varování veřejnosti na mobilních telefonech.
Souvislosti
V práci, doma nebo na cestách očekávají Evropané rychlé a spolehlivé připojení k internetu. Podpora investic do velmi vysokokapacitních sítí je stále důležitější pro vzdělávání, zdravotnictví, výrobu nebo dopravu. Aby Evropa čelila těmto výzvám a připravila digitální budoucnost Evropy, navrhla Komise v září 2016 vytvoření evropského kodexu o elektronických komunikacích a návrh nařízení o sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací. Kodex modernizuje současné právní předpisy EU v oblasti telekomunikací, které byly naposledy aktualizované v roce 2009, podnítit hospodářskou soutěž v zájmu investic a posílit vnitřní trh a práva spotřebitelů.
V březnu roku 2018 se Parlament a Rada dohodly na cestě vpřed pro řízení rádiového spektra, aby mohly zavést 5G v EU. Jakmile budou plně přijaty Evropským parlamentem a Radou, členské státy budou mít dva roky k provedení kodexu elektronických komunikací do vnitrostátního práva.
Sněmovna asi upraví návrh, který má pomoci lodníkům v Nizozemsku
Čeští lodníci pracující v Nizozemsku, kteří musí podle mezistátní smlouvy zdaňovat své příjmy v tuzemsku, by je od příštího roku mohli zdaňovat jako hrubou mzdu navýšenou o tamní pojistné, a nikoli o tuzemské pojistné odvedené zaměstnavatelem. Sněmovní rozpočtový výbor dnes takto doporučil upravit návrh poslance Jaroslava Foldyny, který navrhl, aby se příjmy zdaňovaly jen jako hrubá mzda, nikoli jako superhrubá mzda.
Výbor podpořil pozměňovací návrh, se kterým přišel poslanec ANO Stanislav Fridrich. Hrubá mzda by se tak pro účel stanovení základu daně z příjmů navyšovala asi o 18,5 procenta, zatímco superhrubá mzda, tedy hrubá mzda navýšená o odvody zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojistné, představuje navýšení o 34 procent.
Čeští lodníci pracující v Nizozemsku musejí v tuzemsku doplácet dlužné daně z příjmů několik let zpětně, což řadě z nich působí finanční potíže. Podle dohody s Nizozemskem musí odvádět daně v ČR. V minulosti ale odváděli daně v Nizozemsku a česká finanční správa je po nich nyní vymáhá. Situace už se několikrát řešila v rozpočtovém výboru i v minulém volebním období.
Vláda s Foldynovým návrhem vyslovila nesouhlas. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) ho již dříve označila za nesystémový, protože ruší superhrubou mzdu pro okrajovou část příjmů pocházejících ze zahraničí, ale všem ostatním zaměstnancům ji ponechává.
Současný daňový zákon stanoví, že u příjmů poplatníků ze zaměstnání v zahraničí jsou základem daně tyto příjmy, ale navýšené o částku odpovídající pojistnému na zdravotní a sociální pojištění placenému zaměstnavatelem. Od tohoto zákona pak můžou poplatníci v různé míře stanovené zákonem odečíst daň zaplacenou v zahraničí.
Zdroj: ČTK