Neděle, 16 listopadu, 2025
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 1030

Kapacity nákladní železniční dopravy v Brně by se mohly zvýšit

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: Pixabay.com

[quote]Provozní kapacity pro nákladní dopravu by se mohly v dosavadních plánech na modernizaci brněnského železničního uzlu zvýšit. Vyplývá to z výsledku několikahodinového jednání zástupců ministerstva dopravy, Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) a sdružení železničních nákladních dopravců ČR Žesnad.cz. Nákladním dopravcům se nelíbily původní plány na jejich kapacity v souvislosti s plánovaným přesunem hlavního nádraží v Brně.[/quote]

Dosud má v brněnském železničním uzlu nákladní doprava zajištěn vlastní průjezd, který je oddělen od osobní dopravy. Jeho modernizace však podle výkonného ředitele Žesnad.cz Oldřicha Sládka s tímto oddělením nepočítá, čímž podle něj hrozí provozní kolize s osobní dopravou a nedostatkem míst na železnici pro nákladní dopravu.

Podle mluvčí SŽDC Kateřiny Šubové na jednání jednotlivé strany prezentovaly své návrhy řešení, které by měly minimalizovat riziko nedostatku míst pro nákladní dopravce. Definitivní řešení ale setkání nepřineslo. Jednotlivé návrhy nyní budou zpracovány SŽDC a jejich posouzení bude na Centrální komisi ministerstva dopravy.

O přestavbě železničního uzlu se v Brně hovoří desítky let. Město i kraj upřednostňují přesun Hlavního nádraží k řece, do míst dnešního Dolního nádraží. Druhou variantou je komplexní rekonstrukce současného hlavního nádraží pod Petrovem.

Zdroj: ČTK

ČSAD BUS Uherské Hradiště loni hospodařil se ziskem 151.000 Kč

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: Freeimages.com

[quote]Autobusový dopravce ČSAD BUS Uherské Hradiště, který mimo pravidelné autobusové dopravy v okrese zajišťuje i MHD v Uherském Hradišti, Starém Městě a Kunovicích, loni hospodařil se ziskem 151.000 Kč. Předloni vykázal zisk o 1,08 milionu korun vyšší. Výnosy společnosti meziročně vzrostly o 20,72 milionu na 196,73 milionu korun. Vyplývá to z výroční zprávy zveřejněné na webu dopravce.[/quote]

Na hospodářském výsledku se podle vedení společnosti negativně podepsala především rostoucí cena nafty, která byla loni průměrně o deset procent meziročně vyšší. Dopravce tak za ni meziročně zaplatil o více než tři miliony korun víc. Spotřeba nafty byla zejména v důsledku chladnější zimy vyšší než předloni. Pravidelná autobusová doprava se navíc potýkala s klesajícími tržbami z jízdného.

Dopravce loni obdržel dotaci na autobusovou dopravu 97,22 milionu korun, předloni to bylo 77,25 milionu Kč. Díky navýšení dotace od Zlínského kraje firma podapsala kolektivní smlouvu, která garantovala nárůst mzdy u řidičů o více než 25 procent. Průměrná mzda ve společnosti se i díky tomu zvýšila z předloňských 23.304 korun na 29.780 korun. Loni pro ČSAD BUS Uherské Hradiště pracovalo 175 lidí, o jednoho více než v předcházejícím roce.

Firma na konci loňského roku provozovala 123 autobusů, o dva více než předloni. Jejich průměrné stáří bylo 9,3 roku. Vzhledem ke stárnoucímu vozovému parku společnost loni pořídila osm nových autobusů Iveco Crossway.

Akciová společnost ČSAD BUS Uherské Hradiště vznikla v roce 2007 odštěpením od ČSAD Uherské Hradiště, jež se věnuje nákladní automobilové dopravě. Loni provozovala sedm linek MHD, 32 vnitrookresních linek, deset meziokresních linek, po jedné lince mezinárodní a dálkové a dvě linky zvláštní linkové dopravy. Majoritním vlastníkem dopravce je společnost UHATRANS z Uherského Hradiště.

Zdroj: ČTK

Stát chystá náhradní řešení pro mýto, problémem zůstává čas

Od
Michaela Drábková
-

Ministerstvo dopravy připravuje pro případ, že by neuspělo s připravovaným rozkladem proti rozhodnutí antimonopolního úřadu zrušit mýtný tendr, nová náhradní řešení pro mýtný systém. Ministerstvo tím chce předejít kolapsu systému po skončení současné smlouvy s firmou Kapsch. ČTK to dnes řekl mluvčí ministerstva Jakub Stadler. Připravované varianty ministerstvo nespecifikovalo.

V dubnu představil ministr dopravy v demisi Dan Ťok vládě rozbor tří náhradních řešení, zásadním problémem však byl dlouhý termín jejich přípravy. Ministerstvo se proto snaží najít jiná řešení, které by eliminovaly riziko výpadku výběru mýta. Stadler ale připomněl, že současný tendr trval dosud zhruba 18 měsíců a nový provozovatel potřebuje pro zavedení svého systému dalších alespoň 14 měsíců. Najít vhodné řešení, které by bylo možné implementovat během zhruba roku a půl, tak může být komplikované, dodal. Ministerstvo proto preferuje dokončení současného tendru a připravuje rozklad proti rozhodnutí Úřadu na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).

Další rozpracované varianty ministerstvo neupřesnilo. Ve hře tak může být i opětovné prodloužení současného kontraktu s firmou Kapsch. Ta provozuje mýto v Česku od roku 2007. Původně desetiletá smlouva byla před dvěma lety prodloužena do konce roku 2019.

Vzhledem ke krátkému času, který by v případě pravomocného rozhodnutí ÚOHS ministerstvu zbýval, je nereálné, že by stát trval na rozšiřování zpoplatněných úseků na silnicích 1. třídy. S rozšiřování nepočítaly ani již představená řešení. Vláda by tak nejspíš musela revokovat rozhodnutí předchozího kabinetu Bohuslava Sobotky o rozšíření zpoplatněných úseků.

Starší varianty z dubna počítají se spuštěním mýtného systému nejdříve v srpnu 2021, tedy více než půl roku po skončení současného kontraktu s Kapschem. Jedna z variant počítá s úlohou státu, jako provozovatele systému. Stát by vytvořil vlastní organizační složku nebo státní podnik, které by měly systém na starosti. Dalším řešením je nový tendr na mýtný systém. Technologicky neutrální zakázka by v mnohém vycházela ze současného tendru, ovšem upravovala by sporné části, které napadl ÚOHS. Třetí variantou je nový tendr na provozovatele současného systému. Mýto by tak nadále fungovalo prostřednictvím mikrovlnné technologie.

V tendru na provoz mýtného systému po roce 2019 zvítězilo konsorcium společností Czech Toll/Sky Toll. Ve středu tendr zrušil ÚOHS. Ten ministerstvu vyčetl zejména rozšíření zpoplatněných úseků, které je podle úřadu stanoveno neurčitě, a také způsob předávání zadání tendru jednotlivým uchazečům.

Zdroj: ČTK

Kinematovlak zlínského festivalu nabídne filmy po celé republice

Od
Michaela Drábková
-

Kinematovlak zlínského filmového festivalu pro děti a mládež zahájí příští týden pouť po republice. Dětské pohádky se budou v něm promítat od 14. května do 1. června ve 13 nádražních stanicích po České republice, řekla dnes ČTK mluvčí festivalu Kateřina Martykánová. Kino na kolejích je tradiční součástí doprovodného programu festivalu, letos bude putovat již 15. rokem.

Jeho první letošní projekce se uskuteční na zlínském nádraží v pondělí, o den později vlak vyjede do dalších měst. Trasa povede přes Hodonín, Břeclav, Znojmo, Svitavy, Náchod a Hradec Králové, poté vlak zamíří do Trutnova, Nymburku, Poděbrad, Turnova, Liberce a putování zakončí v Mladé Boleslavi.

„Do následující stanice odjíždí vlak vždy po ukončení poslední projekce. Dopolední 30minutové bloky začínají v 09:00 a jsou určeny pro školy a školky. Děti se mohou těšit na pásma složená ze známých pohádek. Odpoledne patří veřejnosti a program je složen z pohádek o delší stopáži. Pro všechny je vstup zdarma,“ řekla Martykánová.

Vedle kinosálu je součástí vlaku i herna a vagon se vzdělávacím programem o historii železnice a měst, kterými vlak projíždí.

Zlínský festival se letos koná 58. rokem, uskuteční se od 25. května do 2. června. Nabídne tři stovky filmů z 55 zemí. Letošním hlavním tématem je československý film pro děti a mládež u příležitosti 100 let české státnosti a 120 let československé kinematografie.

Zdroj: ČTK

Studie varuje před kolapsem metra při OH 2020 v Tokiu

Od
Michaela Drábková
-

Tokijské metro by mohlo během olympijských her v roce 2020 zkolabovat kvůli náporu sportovních fanoušků. Varuje před tím studie Azumy Tagučiho z jedné z tokijských univerzit. Prostřednictvím matematických modelů analyzovala pohyb fanoušků během hypotetického olympijského dne. Počítala s tím, že v době olympiády by mohlo k osmi milionům domácích cestujících přibýt 1,3 milionu pasažérů z řad fanoušků.

Nápor fanoušků logicky nejvíce dopadne na stanice v blízkosti olympijských sportovišť. Autor studie předpovídá, že na hlavních přestupních uzlech vzroste počet cestujících o deset až dvacet procent. Problém je, že i za běžného režimu je tokijské metro velmi vytížené a vlaky bývají nacpané. „Jakmile se objeví zácpa, tak se vytvoří dlouhé fronty, které pak zastaví celou síť,“ varoval Taguči.

Jedním z řešení by podle něj mohlo být nabádání místních obyvatel, aby zůstávali doma během olympijské špičky. Zaměstnanci by mohli pracovat z domova nebo si vzít dovolenou.

Autor studie také navrhuje, že by bylo možné uzavřít stanice nejbližší k olympijským stadionům a požádat návštěvníky olympijských soutěží, aby na ně dorazili pěšky. „Potřebujeme tuto mentalitu, že čekání a chůze jsou součástí potěšení ze sledování olympiády,“ poznamenal Taguči.

Olympijské hry v Tokiu se uskuteční od 24. července do 9. srpna 2020.

Zdroj: ČTK

Čím se inspirovat před Obalem roku?

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: syba.cz

Hodnocení certifikované národní soutěže Obal roku se blíží. Soutěžit se bude v řadě kategorií, důraz je kladen na inovační řešení, ať už se týkající technologie, materiálu či konstrukce obalu. Zvláště u spotřebitelských obalů hraje velkou roli design. A protože designových soutěží je po světě velké množství, podívejme se dnes za inspirací na GDUSA 2018 American Package Design Awards.

GDUSA American Package Design Awards je soutěž, která se zaměřuje na obalový design. Design obalu porota posuzuje komplexně, tedy jak ze stránky strukturálního, tak i grafického designu, včetně marketingových kritérií.

Ocenění pro Brandimage

V letošním ročníku získala hned několik ocenění společnost Brandimage, která se zabývá tvorbou a poradenstvím ohledně visual communication a brandu klienta. Tři ceny, které společnost získala jsou na produkty společnosti 7 Eleven, Inc., jenž patří především na americkém trhu k předním řetězcům v maloobchodním prodeji.

Design prodává příběh

Společnost má s podporou značek velké zkušenosti, tak i u nových redesignů vsadila na propojení nápadu a pěkného designu ve spojení se silným příběhem brandu. Výsledným designovým řešením je nový vzhled, který je neodolatelný pro děti všech věkových kategorií, ale zároveň vzbuzuje i nostalgické vzpomínky.

A pokud nestačí inspirace Brandimage obaly, všechny oceněné obaly na  GDUSA 2018 American Package Design Awards najdete zde.

Zdroj: Syba.cz

2018: přechod od logistiky s nulovými emisemi k nulovému vlivu

Od
Michaela Drábková
-

Doposud městská logistika hrála velmi omezenou úlohu při zlepšování kvality ovzduší ve městech. Zaměření se na čistá vozidla má pozitivní vliv na kvalitu ovzduší. Ale neměli bychom mluvit o ekonomicky zdravých, životně důležitých a zdravých městských centrech a sousedstvích při vytváření politik městské nákladní dopravy? Dnes by měla být ústředním tématem logistika města s „nulovým dopadem“.

Kvalita ovzduší ve městech není dobrá. Vzduch ve městech obsahuje mnoho různých látek, a to jak částic, tak plynů. Částice uvolňované při spalování v dieselových motorech ohrožují naše zdraví. Proto tahle oblast musí nutně podléhat evropským normám.

Amsterdamské ulice kašle
Koncentrace částic a oxidu dusičitého pravidelně překračují normy. Přátelé Země označili ulice v Amsterdamu „kašlavým koridorem“. Situace v Rotterdamu a v mnoha dalších evropských městech, jako je Paříž a Londýn, je stejně tak špatná. A dokonce i tam, kde jsou splněny evropské normy, vzduch se nedá označit za zdravý. Přátelé i nepřátelé se na tomhle shodnou.

Úloha městské logistiky při zlepšování kvality ovzduší
V amsterdamské metropolitní oblasti 35% emisí oxidu dusičitého a 10% částic pochází z silniční dopravy. Přeprava zboží je zodpovědná za 20 až 25% tohoto čísla. Je možné říci, že městská logistika již významně přispěla k čistějšímu ovzduší ve městech. Těžší vozy Euro 5 a Euro 6, které stále mohou vjet do nízkoemisních zón měst, jsou relativně čisté. Nyní jsou to zmrazovací a chladící kamiony, které vyžadují pozornost.

Vzhledem k jejich 80% podílu na logistice města je nejvyšší čas, aby dodávky byly ekologické. Vytváření přísnějších oblastí s nízkými emisemi by jistě urychlilo proces výroby téměř milionu dodávkových vozů a vznik čistějšího Holandska. Několik nizozemských měst dokonce plánuje městskou logistiku s nulovými emisemi v roce 2025. Dopravní průmysl ji vlastně všehovšudy podporuje.

Za 5 let se kvalita ovzduší již nemusí týkat městské logistiky! Neměli bychom pak zapomenout na trvalou mantru kvality ovzduší v souvislosti s městskou logistikou? Jaké byly prostředky a cíle všech těchto opatření pro městskou logistiku? Nemělo by to být skutečně otázkou zajištění ekonomicky zdravých, životně důležitých a zdravých městských center a čtvrtí? Není zrychlení změny klimatu mnohem naléhavější?

CO2 a šum
Pozornost věnovaná městské logistice v nadcházejících letech se musí zaměřit na další aspekty městské logistiky s „nulovými emisemi“: CO2. Dokonce i jen jedna třetina současných emisí CO2 v dopravě dle Pařížských cílů v oblasti klimatu, konkrétně v městské logistice, je stále neuspokojivá a máme ještě co dělat.

Chytřeji a méně: nulový dopad
Koneckonců, městská logistika je o mnohem víc než čisté, nulové emise dopravy. Důraz by měl být kladen na inteligentní, ale především i na řidší dopravu: menší – a flexibilnější – využití veřejných prostor pro nakládku a vykládku, větší bezpečnost provozu, menší vozidla, lepší dopravní tok, méně hluku, privilegií jako odměna za účinnou městskou logistiku, inteligentní poskytování (nových) obytných oblastí.

Nastal čas nejen pro městskou logistiku „nulových emisí“, ale pro městskou logistiku s „nulovým dopadem“.

Eliška Hasanová

Dálnice D1 se opravuje už pět let, termín dokončení se odkládá

Od
Michaela Drábková
-

Výběr informací o modernizaci dálnice D1, která začala před pěti lety, 9. května 2013:

– Dálnice D1 je ve svém úseku mezi Prahou a Brnem nejstarší a nejvytíženější dálnicí v České republice, její podstatná část byla v té době již zhruba deset let za svojí životností. Současné opravy se týkají přibližně 160 kilometrů dlouhého úseku mezi Mirošovicemi u Prahy (21. km) a Kývalkou u Brna (182. km). Nejvytíženější část dálnice, tedy z Prahy až k Mirošovicím, byla modernizována a rozšířena na šest pruhů v letech 1996 až 1999, D1 u Brna by měla být rozšířena v dalších letech.

– Dálnice bude míst i po modernizaci dva pruhy v každém směru, rozšíří se však z 26,5 metru na 28 metrů. Na obou stranách přibude 75 centimetrů, což by mělo umožnit provoz dvěma pruhy v každém směru i při uzavírce jednoho pásu. Opravy měly původně skončit v roce 2018, později se kvůli potížím se stavbou i získáváním povolení termín posunul na rok 2020. Letos v březnu ale ministr dopravy Dan Ťok řekl, že se práce protáhnou až do roku 2021. I o tomto termínu ale část odborníků pochybuje.

– První rok se začalo s opravami čtyř z 21 úseků, na které je rekonstrukce rozdělená. Mezi Šternovem a Psáři (zprovozněn v říjnu 2014), Loktem a Hořicemi (zprovozněn v listopadu 2014), Lhotkou a Velkou Bíteší (zprovozněn v září 2015) a Větrným Jeníkovem a Jihlavou (zprovozněn v září 2015). Další dva úseky byly dokončené na podzim 2016 (Hvězdonice-Ostředek a Ostrovačice-Kývalka), loni se pak podařilo dokončit tři úseky (Psáře-Soutice, Měřín-Velké Meziříčí a Velká Bíteš-Devět křížů). Celkem je tak hotových přibližně 63 kilometrů.

– Letos na jaře se staví na dalších pěti úsecích, které dohromady měří přes 39 kilometrů, nejdelší je ten mezi Humpolcem a Větrným Jeníkovem, který má 13,9 kilometru. Práce na D1 od počátku probíhají za pouze částečné uzavírky, provoz je veden v jednom jízdním pásu a druhý se opravuje. Podle Ťoka chce ministerstvo letos stavět také na dalších třech úsecích dlouhých 33,6 kilometru, zahájení staveb ale brzdí nesouhlas organizace Děti Země, která napadla rozkladem stavební povolení.

– Zbývající tři úseky měří 26,1 kilometrů a podle Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) by na ně mohli stavbaři nastoupit v příštím roce. Posledním, jedenadvacátým úsekem, je most Šmejkalka blízko Mirošovic, vybudovaný v letech 1939 až 1950 který je jediným ze tří velkých mostů z tohoto období, který byl nakonec využit pro současnou dálnici D1. Ten má být opravován jako poslední a hotový bude nejspíše až v roce 2022.

– Modernizace D1 zahrnuje opravu konstrukce vozovky, úpravu odbočovacích a připojovacích pruhů a přejezdů středního dělicího pásu, rozšíření mostů a nadjezdů. Z nich mnohé byly nebo budou strženy a místo nich vzniknou nové, bourání si vyžádalo několik úplných uzavírek dálnice, a to v noci o víkendu. Opravována je také kanalizace, dálnice dostává nová svodidla, moderní systém tísňového volání a nové kabely ve středním dělicím pásu, přibývají také protihlukové stěny.

– Celkové náklady na rekonstrukci 160 kilometrů dálnice se zatím jen odhadují, v roce 2012 například ŘSD uvedlo, že modernizace jednoho kilometru vychází na 150 milionů korun (celkem tedy 24 miliard korun) s tím, že skutečné ceny by měly být nižší. Pří zahájení stavby se hovořilo o 22 miliardách, během soutěží na jednotlivé úseky se ale podařilo dosáhnout nižších cen. Podle letošního vyjádření šéfa Ředitelství silnic a dálnic Jana Kroupy by celkové náklady na obnovení této tepny mezi Prahou a Brnem mohly vyjít na 19 miliard korun.

– O potřebě modernizovat, případně rozšířit D1 mezi Prahou a Brnem se přitom hovořilo dlouho předtím, než před pěti lety opravdu začala rekonstrukce. Definitivně o rozsáhlé modernizaci D1 rozhodlo ministerstvo dopravy v červnu 2011 poté, co praskla jedna z betonových desek a vytvořil se deseticentimetrový schod. Rozhodnutí o opravách D1 padlo i přes to, že řada odborníků doporučovala nejprve postavit alternativní spojení přes od dálnice D11 u Pardubic směrem na Olomouc, tedy D35.

Zdroj: ČTK

Testování emisí automobile. Souhrnná zpráva Komise ze 4. května

Od
Michaela Drábková
-

Emise znečišťujících látek v ovzduší jsou příčinou 400 000 předčasných úmrtí v EU ročně, závažných respiračních onemocnění a významných nákladů na zdravotní péči. Městská doprava je jedním ze způsobů nadměrného znečištění ovzduší v mnoha městských oblastech. Proto v posledních desetiletích úsilí Komise EU o postupné snižování emisí znečišťujících látek silničních  vozidel. Maximální limity emisí oxidů dusíku (NOx) u vznětových osobních automobilů poklesly z 500 mg / km v roce 2000 na 80 mg / km v roce 2014. A způsob, jakým se provádějí testy emisí, je stále výkonnější.

Až do září 2017 se k měření emisí znečišťujících ovzduší během procesu schvalování typu použil pouze laboratorní test, než mohl být vůz uveden na trh. Avšak emise znečišťujících látek naměřených na silnici podstatně překročily emise měřené v laboratorním zkušebním cyklu. Komise proto provedla dvě zásadní změny, aby posílila režim testování emisí a obnovila důvěru spotřebitelů: zlepšení laboratorních testů a zavedení testování v reálné situaci v provozu. Zlepšení emisních zkoušek je pouze částí širší práce Komise na vytvoření čistého, udržitelného a konkurenceschopného automobilového odvětví, jak je stanoveno ve sdělení Komise „Evropa v pohybu“. Iniciativy Komise zahrnují normy kvality ovzduší a emisí CO2, revizi rámce schválení typu nebo podporu pro alternativní paliva a výrobu baterií.

Již dříve, než došlo k provalení emisních skandálů, Komise navrhla měřit emise v reálných jízdních podmínkách. Tento zkušební postup dále zpřísňuje pravidla, protože kontroluje emise NOx a ultra-jemné částice (PN částice) z vozidel na silnici a výrazně snižuje rozdíly mezi emisemi měřenými v reálném provozu a emisemi naměřenými v laboratoři. Postup laboratorního testu doplňuje postup reálných jízdních emisí (RDE).

V postupu RDE jsou emise znečišťujících látek měřeny přenosnými systémy měření emisí (PEMS), které jsou připojeny k vozidlu při jízdě v reálných podmínkách na silnici. To znamená, že auto je poháněno venku a na skutečné cestě podle náhodných změn parametrů, jako je zrychlení, zpomalení, teplota okolí a užitečné zatížení.

RDE byla vyvinuta ve čtyřech samostatných regulačních aktech:

– Norma č. 1 RDE: Prvním krokem bylo definování skutečného zkušebního postupu. To bylo pozitivně schváleno členskými státy v Technickém výboru pro motorová vozidla (TCMV) v květnu 2015 a vstoupilo v platnost v roce 2016. V počáteční fázi, která začala počátkem roku 2016, bylo testování RDE prováděno pouze pro účely sledování bez dopadu na skutečné schválení typu, které bylo dodáno na základě laboratorních měření.

– Norma č. 2 RDE: Druhý krok stanovil, že zavedení testů RDE má skutečný dopad na schválení typu vydaná vnitrostátními orgány. Dne 28. října 2015 se členské státy v Technickém výboru motorových vozidel (TCMV), dohodly, že měření emisí NOx u nových modelů automobilů bude povinné od září 2017 a pro všechna nová vozidla od září 2019.

Norma č.3 RDE: Jako třetí krok členské státy v TCMV přijaly dne 20. prosince 2016 návrh Komise prodloužit zkoušení RDE tak, aby pokryl množství emisí částic (PN) pro všechny nové typy vozidel do září 2017 a pro všechna nová vozidla do září 2018. Tyto velmi malé částice vznikají v dieselových automobilech a benzinových vozidlech s technologií přímého vstřikování. Podle RDE Act 3 Komise také vyladila zkušební metody, aby zohlednila, že krátké městské výjezdy začínající studeným motorem vytvářejí většinu znečištění měst. K pokrytí širšího rozsahu podmínek bude nyní také zahrnuto spuštění horkého motoru. Kromě toho tento zákon rovněž stanoví, že skutečný emisní výkon automobilu by měl výrobce jasně uvést v osvědčení shody každého vozidla, tj. že je transparentní a je k dispozici všem občanům a veřejným organum.

Norma č.4 RDE: Dne 3. května 2018 se členské státy v TCMV dohodly na návrhu Komise jít ještě o krok dál a posílit právní předpisy RDE ještě více. Čtvrté nařízení RDE zajišťuje transparentní a nezávislou kontrolu emisí vozidel během jejich životnosti. Orgány pro schvalování typu budou muset každoročně kontrolovat emise vozidel, které jsou již v oběhu (zkoušky „shodnosti v provozu“). Orgány pro schvalování typu, nezávislé strany a Komise budou moci provádět úředně uznávané zkoušky prostřednictvím akreditovaných laboratoří a technických služeb. S přihlédnutím k nejnovějším zlepšením měřicí techniky zavádí 4. norma první snížení faktoru shody, které zajišťuje technické a statistické odchylky v měření RDE, od 1,50 do 1,43. Komise bude i nadále přezkoumávat faktor shody s cílem přiblížit se k 1 co nejdříve a nejpozději do roku 2023. Příští snížení je naplánováno na 2019. A konečně norma obsahuje nový unikátní, transparentní, přímočarou a jednoduchou metodiku pro hodnocení skutečných emisí z jízdy a pro zajištění toho, aby byla vozidla v průběhu těchto zkoušek řádně vedena. Po tříměsíčním kontrolním období v Evropském parlamentu a v Radě přijme Komise návrh, který bude platit od 1. ledna 2019.

Komise také zavedla nový, realističtější laboratorní testovací postup, světový harmonizovaný zkušební postup pro lehká vozidla (WLTP) pro měření emisí CO2 a spotřeby paliva z automobilů a dodávkových vozidel. WLTP je globálně harmonizovaný zkušební postup vyvinutý v rámci Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (UNECE) za podpory Evropské komise. Nový test WLTP byl přijat Komisí dne 1. června 2017 a stal se povinným pro všechny nové modely automobilů od září 2017 a pro všechna nová vozidla od září 2018.

WLTP nahrazuje nový evropský pohonný cyklus (NEDC), který již nepřiměřeně neodráží dnešní jízdní podmínky nebo technologie vozidel. WLTP vykazuje spotřebu paliva a hodnoty emisí CO2, které jsou reprezentativnější v podmínkách reálného světa ve prospěch spotřebitelů a regulátorů jak na úrovni EU, tak na úrovni jednotlivých států. Je to silnější podnět pro zavedení palivově úsporných a nízkouhlíkových technologií.

Členské státy hlasovaly 3. května v TCMV o druhé verzi WLTP, která zlepšuje laboratorní test s cílem poskytnout reprezentativnější emise CO2 a spotřebu paliva. Návrh Komise zpřísňuje tolerance zkoušek a zavádí nový postup pro emise výparů přizpůsobený WLTP. Návrh rovněž zavádí od roku 2021 povinnost všech nových automobilů a dodávkových vozidel mít na palubě vozidla standardizované a přístupné monitorování spotřeby paliva a energie. Spotřeba paliva se přímo týká emisí CO2. Nový „palubní přístroj pro monitorování spotřeby paliva“ umožňuje poprvé porovnat laboratorní výsledky pro emise CO2 s průměrnou reálnou jízdní situací. To také poskytne spotřebitelům cenné informace. Po tříměsíčním kontrolním období v Evropském parlamentu a v Radě přijme Komise návrh, který bude platit od 1. ledna 2019.

Nové emisní testy zajistí spolehlivější výsledky a pomohou obnovit důvěru ve výkonnost nových automobilů. Zkoušky představují jeden z několika důležitých kroků v práci Komise pro čistý, udržitelný a konkurenceschopný automobilový průmysl. Patří sem úplná revize systému schválení typu, přísné normy kvality ovzduší, které musí členské státy dodržovat, a řadu opatření na podporu nízkouhlíkové mobility (tj. Nové normy pro emise CO2 pro automobily a dodávky, akční plán pro alternativní palivovou infrastrukturu, vývoj úplného hodnotového řetězce výroby baterií).
Podle stávajících předpisů EU stanoví právní rámec, ale vnitrostátní orgány jsou plně odpovědné za kontrolu shody vozidla. Od 1. září 2020 bude zaveden nový rámec „schválení typu“ pro EU. Výrazně zvýší úroveň kvality a nezávislost schválení typu a zkoušení vozidel, zvýší kontrolu vozidel, která jsou již na trhu EU, a posílí celkový systém s evropským dohledem.

Komise zahájila řízení o porušení proti osmi členským státům za porušení právních předpisů EU o schválení typu v prosinci 2016 a v květnu roku 2017 a nadále sleduje, zda je právo EU v oblasti řádně prosazováno. Vyzvala členské státy, aby přijaly všechna nezbytná opatření, aby zajistily, že vozidla, která nejsou v souladu s předpisy, budou pevně stanovena nebo stažena z provozu. K tomu Komise sbírá údaje členských států o pokroku v stahování nevyhovujících vozidel a zveřejnila různé míry zpětného odběru. Komise podpořila práci členských států s pokyny a společnou metodikou testování poruchových zařízení s cílem zajistit soudržnost výsledků vnitrostátních vyšetřování. Komise zajistí dodržování pravidel hospodářské soutěže a navrhla novou dohodu pro spotřebitele.

 

Francouzský ministr financí varuje před možným zánikem Air France

Od
Michaela Drábková
-

Francouzský ministr financí Bruno Le Maire varoval před možným zánikem letecké společnosti Air France v případě, že firma nepodnikne potřebné kroky k zajištění své konkurenceschopnosti. Air France se nyní potýká se stávkami zaměstnanců, kteří požadují zvýšení mezd, píše server BBC.

Francouzská vláda sice vlastní více než 14procentní podíl v mateřské společnosti Air France-KLM, podle ministra však tuto ztrátovou firmu nehodlá zachraňovat.

Francouzsko-nizozemská společnost Air France-KLM v pátek oznámila, že její ztráta v prvním čtvrtletí vzrostla na 118 milionů eur (tři miliardy Kč) z 33 milionů eur před rokem. Varovala rovněž, že stávky v divizi Air France budou mít negativní dopad na její celoroční výsledky.

Zaměstnanci Air France v pátek ve vnitropodnikovém referendu překvapivě odmítli nabízenou dohodu o zvýšení platů. Návrh vedení podniku počítal se sedmiprocentním nárůstem během čtyř let, zatímco zaměstnanci požadují okamžité zvýšení platů o 5,1 procenta. Šéf Air France-KLM Jean-Marc Janaillac v reakci na odmítnutí návrhu oznámil svou rezignaci.

Le Maire označil požadavky zaměstnanců za přehnané a vyzval k obnovení jednaní s vedením podniku. „Ti, kteří si myslí, že ať se stane cokoli, stát přijde Air France zachránit a vyřešit její ztráty, jsou na omylu,“ uvedl ministr v nedělním rozhovoru s televizí BFM.

Společnost od února čelila 13 stávkovým dnům, které ji podle odhadů stály zhruba 300 milionů eur. Zaměstnanci hodlají stávkovat i dnes, firma nicméně předpokládá, že bude navzdory protestu schopna uskutečnit zhruba 85 procent letů, napsala agentura Reuters.

Zdroj: ČTK

1...1 0291 0301 031...1 146Strana 1 030 z 1 146

Logistický kalendář

© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253