Středa, 30 července, 2025
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 1035

Mapování zdrojů a úrovně znečištění ovzduší v Evropě

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: Pixabay.com

[quote]Evropská komise a Agentura pro životní prostředí Evropské unie představily nový index kvality ovzduší, který se shoduje s vydáním Atlasu kvality ovzduší, nástrojem vyvinutým Společným výzkumným střediskem Komise.[/quote]

Na fóru Čisté ovzduší, které se konalo v Paříži, uvedla Komise a agentura EU pro životní prostředí nový index kvality ovzduší, který umožňuje občanům sledovat kvalitu ovzduší v reálném čase. Komise rovněž zveřejnila Atlas kvality ovzduší, nástroj vyvinutý Společným výzkumným střediskem Komise, který mapuje počty jemných částic, jako jsou prach, kouř, saze, pyl a částice půdy, ve městech

Index kvality ovzduší a Atlas evropského ovzduší jsou dva nástroje, které pomohou připravit cestu pro cílená opatření ke zlepšení kvality ovzduší a zvyšování povědomí občanů o kvalitě ovzduší v Evropě. Každý rok předčasně zemře v EU více než 400 000 občanů v důsledku špatné kvality ovzduší, více než desetinásobek počtu úmrtí v důsledku dopravních nehod. Milióny dalších trpí dýchacími a kardiovaskulárními chorobami způsobenými znečištěním ovzduší.

Karmenu Vella, komisař pro životní prostředí, námořní záležitosti a rybolov uvedl:

,,Znečištění ovzduší je neviditelným vrahem, takže je zapotřebí index kvality ovzduší pro informování evropských občanů o stavu vzduchu, který dýchají v jejich vlastním okolí. Pracujeme s městy, regiony, zeměmi a průmyslem, aby se vypořádali s zdroji tohoto znečištění, což je koktejl pocházející z továren, domů a polí nejen z dopravy.“

Tibor Navracsics, komisař pro vzdělávání, kulturu, mládež a sport, odpovědný za Společné výzkumné středisko Komise, uvedl:

,,Abychom zabránili znečištění ovzduší, musíme nejprve pochopit, odkud pochází. Atlas kvality ovzduší produkovaný Společným výzkumným střediskem které by se zabývaly kvalitou ovzduší. Pomůže městům navrhnout plány kvality ovzduší, které se zaměří na své nejnepříznivější činnosti.“

Nový evropský index kvality ovzduší má uživatelsky příznivou interaktivní mapu, která ukazuje místní kvalitu ovzduší na základě pěti klíčových znečišťujících látek, které poškozují zdraví lidí a životní prostředí: částice (PM2,5 a PM10), přízemní ozon (O3 ), oxid dusičitý (NO2) a oxid siřičitý (SO2). Zobrazování údajů v reálném čase pro celou Evropu umožňuje nový Index občanům zjistit, jak čistý vzduch je, že dýchají. Uživatelé mohou zvětšit nebo vyhledávat libovolné město nebo region v Evropě, aby zkontrolovali místní kvalitu ovzduší.

Atlas kvality ovzduší poskytuje informace o geografických a odvětvových zdrojích znečištění ovzduší pro 150 největších měst v Evropě. Ukazuje, že emise znečišťujících látek v městech pocházejí převážně z různých činností člověka; a že doprava, zemědělství, průmysl a vytápění pro bydlení a zodpovědnost za největší část.

Souvislosti

Směrnice EU o jakosti ovzduší definuje a stanoví normy pro kvalitu ovzduší pro klíčové znečišťující látky, které musí splňovat všechny členské státy na jejich území. Členské státy pak rozhodnou o prostředcích k dosažení těchto norem, ale musí se ujistit, že doby, během kterých jsou překročeny, jsou co nejkratší. Směrnice rovněž stanovují společné metody a kritéria pro posuzování kvality ovzduší. Členské státy musí Evropské komisi a širokou veřejnost hlásit „aktuální“ měření kvality ovzduší, jakož i informace o svých plánech a programech s cílem splnit normy stanovené směrnicemi o kvalitě ovzduší.

Denní a roční průměrné limity pro tuhé částice jsou v mnoha městech a několika regionech v Evropě pravidelně překračovány. Index kvality ovzduší a Atlas kvality ovzduší pomohou občanům a tvůrcům politiky lépe porozumět úrovni kvality ovzduší v jejich vlastním prostředí.

Zatímco politika EU v oblasti kvality ovzduší přinesla významné snížení koncentrací škodlivých znečišťujících látek, jako jsou částice, oxid siřičitý (hlavní příčina kyselých dešťů), olovo, oxidy dusíku, oxid uhelnatý a benzen, přetrvávají velké problémy. Zejména jemné částice a ozon nadále představují významná zdravotní rizika a pravidelně překračují bezpečné limity pro zdraví. Kvalita ovzduší v EU standardy a cíle jsou porušovány v mnoha regionech a městech a veřejné zdraví trpí odpovídajícím způsobem s rostoucími náklady na zdravotní péči a hospodářství. Celkové externí náklady spojené se zdravím způsobené znečištěním ovzduší se odhadují na 330 až 940 miliard EUR ročně.

Další informace o evropském indexu kvality ovzduší Společného výzkumného centra Atlas pro kvalitu

European Air Quality Index European Air Quality Atlas Joint Research Centre

Výstavba 92 km dlouhé dálnice D8 trvala více než 32 let

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Když před 11 lety, 21. prosince 2006, otevřelo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) úsek dálnice D8 z Trmic na Ústecku na státní hranici s Německem, byl to významný krok, ale s trpkou příchutí. Dálnice sice navázala na německou dálniční síť a umožnila rychlé spojení z Ústí do Drážďan, spojení s Prahou však bylo stále v nedohlednu. Dokončení dálnice se motoristé dočkali až před rokem, kdy byl 17. prosince otevřen poslední dvanáctikilometrový úsek přes České středohoří. Stavba této pouhých 92 km dlouhé dálnice trvala státu více než 32 let.[/quote]

Chronologie výstavby dálnice D8:

Duben 1984 – Na Ústecku byla zahájena výstavba 92,2 km dlouhé dálnice D8.

6. listopadu 1990 – Otevřen první úsek – 4,2 km mezi Řehlovicemi a Trmicemi na Ústecku.

Říjen 1990 – Zahájení stavby D8 u Prahy.

23. července 1993 – Otevřen úsek od Prahy (Zdiby) do Úžic (9,6 km).

10. listopadu 1993 – Vláda přijala usnesení, podle něhož měla být dálnice hotova do roku 2002.

18. října 1996 – Otevřen úsek Úžice – Nová Ves dlouhý 8,9 km.

26. října 1998 – Otevřen 13,5 kilometru dlouhý úsek Doksany – Lovosice; zahrnuje i tehdy nejdelší dálniční most v ČR (1183 m).

22. května 2000 – Česká vláda schválila návrh smlouvy s Německem o propojení dálnice D8 a německé A17 mostem na hranici. Smlouvu vláda schválila již v roce 1997, německá strana si vyžádala její přepracování, aby byla v souladu s právem EU.

14. července 2000 – Ministerstvo životního prostředí vydalo výjimku ze zákona o ochraně přírody a krajiny pro průchod dálnice D8 v šestnáctikilometrovém úseku přes České středohoří.

12. září 2000 – Ministři dopravy ČR a Německa podepsali v Berlíně mezistátní dohodu o propojení dálnic D8 a A17.

18. června 2001 – Do provozu uveden úsek v délce 16,3 kilometru mezi Novou Vsí na Mělnicku a Doksany; vznikl úsek souvislé dálnice z Prahy do Lovosic o délce 48,3 kilometru.

2. listopadu 2004 – Po deseti letech od první studie trasy dálnice D8 přes Krušné hory začala výstavba tohoto technicky složitého úseku – přes 23 kilometrů z Trmic k hranici.

21. prosince 2006 – Otevřen 23,4 km dlouhý krušnohorský úsek D8, který má celkové převýšení 482 metrů a zahrnuje několik stavebně náročných mostů a tunelů – tunely Panenská (2160 m) a Libouchec (580 m), mosty v Trmicích (1085 m) a u Knínice (1071,5 m). Zároveň byl uveden do provozu úsek německé dálnice A17 od hranic do Drážďan a hraniční přechod Krásný Les – Breitenau.

6. listopadu 2007 – ŘSD zahájilo výstavbu posledního úseku mezi Lovosicemi a Řehlovicemi v délce 16,4 kilometru.

15. prosince 2010 – Otevřena nová křižovatka na D8 u Lovosic, která usnadnila průjezd městem.

15. září 2011 – Ministr dopravy Pavel Dobeš řekl, že D8 bude dostavěna do roku 2015.

23. prosince 2011 – Lovosický stavební úřad vydal povolení pro stavbu zbytku D8 přes České středohoří. Ekologové, kteří s rozhodnutím nesouhlasili, se odvolali ke krajskému úřadu.

6. dubna 2012 – Ministerstvo dopravy vydalo povolení nutné pro zprovoznění mostu nad obcí Vchynice na Litoměřicku. Úsek o délce 3,7 kilometru byl hotový už v prosinci 2011, kvůli rozporům ve stavební dokumentaci ho ale nebylo možné uvést do provozu.

20. dubna 2012 – Krajský úřad Ústeckého kraje oznámil, že zamítl odvolání ekologů proti povolení pro poslední úsek D8.

9. května 2012 – Byla zahájena dostavba D8. ŘSD předalo stavbu firmě Eurovia, která vede dodavatelské konsorcium.

24. července 2012 – Krajský soud v Ústí nad Labem zrušil rozhodnutí krajského úřadu, který odmítl odvolání ekologů. Povolení ztratilo platnost a stavba musela být zakonzervována. V srpnu krajský úřad znovu odmítl ekology a D8 se mohla stavět.

20. prosince 2012 – Ústecký krajský soud napodruhé posvětil stavební povolení na dokončení dálnice D8.

7. června 2013 – U Litochovic nad Labem se sesula půda. Masivní sesuv zasáhl rozestavěnou dálnici v asi 200 metrovém úseku. Na dálnici způsobil škodu 700 milionů korun a na souběžné železniční trati 300 milionů. Letos v červnu podaly státní organizace ŘSD a Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) kvůli sesuvu žalobu na majitele nedalekého lomu Dobkovičky, který je podle ministerstva dopravy hlavním viníkem sesuvu. Později ministr Dan Ťok řekl, že „příčinou sesuvu byly nadměrné srážky a činnost kamenolomu Dobkovičky s nedostatečným odvodněním srážek“.

7. dubna 2015 – Skončila první etapa sanace sesutého svahu. V polovině roku 2016 začaly odklízecí práce hlavní trasy dálnice. Na stavbě se v úsecích před a za sesuvem nadále pracovalo.

17. prosince 2016 – Motoristům se otevřel poslední dvanáctikilometrový úsek D8. Kvůli nestabilnímu podloží byl ale u Prackovické estakády provoz sveden do jednoho pruhu. ŘSD jej zpevňovalo piloty a vysokotlakou injektáží betonu.

20. září 2017 – Úsek dálnice u Prackovické estakády začal sloužit bez omezení. Práce na stabilizaci budou na jaře opět pokračovat.

Pražský dopravní podnik bude využívat deset elektromobilů

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: Pixabay.com

[quote]Pražský dopravní podnik bude využívat elektromobily. Deset elektromobilů pronajatých na tři roky od společnosti ČEZ ESCO nahradí auta se spalovacími motory. Hlavním důvodem výběru elektromobilů je nulová produkce emisí, tedy snížení ekologické zátěže. ČTK o tom informoval dopravní podnik hlavního města (DPP). Jeho zaměstnanci budou vozidla využívat pro služební cesty po městě. V obměně dalších automobilů bude podnik pokračovat postupně.[/quote]

,,Dle našich strategických priorit máme zařazen rozvoj elektromobility i do vnitropodnikové dopravy, proto nyní v reálném provozu vyzkoušíme několik elektromobilů s tím, že plánujeme postupnou obměnu konvenčních referentských vozidel za elektromobily ve větším počtu,“ uvedl generální ředitel DPP Martin Gillar.

V první etapě si podnik vozy pronajme. Každý vůz může maximálně ujet 15.000 kilometrů. Elektromobily mají nižší náklady na provoz a není u nich nutné měnit motorový olej nebo vzduchové a palivové filtry.

Elektromobily se budou dobíjet v areálech dopravního podniku, kde jsou připravena místa k tomuto účelu. S vozy budou jezdit zaměstnanci ústřední budovy Sokolovská, ale také areálu Hostivař, Depa Kačerov a Vršovic.

Zdroj: ČTK

Řecko, Makedonie a Srbsko chtějí kanál Dunaj-Středozemní moře

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: Pixabay.com

[quote]Řecko, Makedonie a Srbsko chtějí postavit vodní kanál, který by spojil Dunaj se Středozemním mořem. Pokud se tento záměr uskuteční, vznikne nejdelší umělá vnitrozemská vodní cesta v Evropě. Informují o tom četná řecká média.[/quote]

Sdělovací prostředky se ve svých zprávách odvolávají na starostu severořecké Soluně Jannise Butarise. Ten na zasedání městské rady sdělil, že mu při předchozí návštěvě Skopje makedonský prezident Ďorge Ivanov ukázal video věnované tomuto projektu.

O výstavbě tohoto vodního díla podle agentury DPA hovořil již v únoru řecký premiér Alexis Tsipras. Přitom prohlásil, že by tento projekt „mohl změnit geografii Balkánu“.

DPA s odvoláním na řecké vládní zdroje napsala, že odhadované náklady tohoto gigantického projektu by dosáhly zhruba 17 miliard eur (kolem 436 miliard korun). Pokud se najdou investoři, stavba by mohla být hotová do šesti let. Zájem již údajně projevily čínské firmy.

Zamýšlená umělá vodní cesta by spojila Dunaj přes pravý přítok tohoto evropského veletoku srbskou řeku Velká Morava s řekou Vardar (řecky Axios), jež protéká Makedonií a Řeckem a západně od Soluně se vlévá do Egejského moře.

Zdroj: ČTK14

Silničáři žádají o EIA pro sedm kilometrů městského okruhu v Brně

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) připravilo dokumentaci pro posouzení vlivů na životní prostředí pro stavbu sedmikilometrového úseku brněnského velkého městského okruhu ve východní části města. Jde o úsek od severního portálu tunelu pod Vinohrady k dálnici D1. Předpokládá se, že by se mohlo začít stavět v roce 2025 a skončit v roce 2030, vyplývá z dokumentace na informačním portálu EIA.[/quote]

Po dostavbě by měla tato část okruhu významně odlehčit některým přetíženým silnicím, které fungují jako radiály z centra směrem na okraj města. Jde například o ulice Olomoucká, Zvonařka, Hněvkovského a Gajdošova.

Sedm kilometrů je rozděleno na tři úseky, přičemž nejjižnější část Bratislavská radiála zatím nemá oporu v územním plánu. Město se však snaží připravit jeho dílčí změnu.

Trasa začne portálem tunelu v Rokytově ulici, kde má skončit zhruba v roce 2023 estakáda přes železniční trať ze Židenic. Tunel vyústí u benzinky pod Malou Klajdovkou, kde bude první z mimoúrovňových křižovatek, jež napojí Líšeň a Vinohrady. Dále bude nová silnice pokračovat po Jedovnické ulici. Na jejím konci vznikne mimoúrovňová křižovatka, která napojí sídliště Juliánov. Dál silnice povede podél tramvajové tratě k Ostravské ulici, kde bude další mimoúrovňová křižovatka. Složitý terén a křížení se železnicí zde neumožní udělat všesměrnou křižovatku.

Silnice pak podejde stometrovým tunelem Olomouckou ulici a pokračovat bude k ulici Černovické, u níž vznikne další mimoúrovňová křižovatka. K ní bude prodloužená Průmyslová ulicie, která napojí průmyslovou zónu Černovická terasa.

U Faměrova náměstí se okruh odpojí od Černovické, kde začne Bratislavská radiála. Další křižovatka vznikne mezi Svitavou a přerovskou tratí, podél níž povede nová silnice napojující se na Hněvkovského. Po přemostění Svitavy vyústí Bratislavská radiála do dnešní křižovatky Hněvkovského a Kaštanové, na kterou bezprostředně navazuje křížení dálnic D1 a D2.

Projektanti se zatím nezabývali v některých úsecích výškovému řešení nové silnice vzhledem k tomu, že zatím není zřejmé, jak bude vypadat rekonstrukce brněnského železničního uzlu. Nespočívá totiž pouze v určení polohy nádraží, ale i navazujících tratí na území města. V minulosti se investor rozhodl tak, že se maximálně vyhne nedořešenému železničnímu uzlu. Vyplynulo z toho, že jižní část okruhu bude zatím tvořit dálnice D1 rozšířená o jeden pruh v každém směru. Stavba si také vyžádá přeložení tramvajových tratí do Líšně a na Stránskou skálu a pravděpodobně negativně ovlivní plánovanou stavbu obytných domů pod Malou Klajdovkou.

Aby lidé měli informace o stavbě velkého městského okruhu, vytvořilo ŘSD informační web. V dubnu má začít stavba okruhu v úseku Žabovřeská, pro úseky Tomkovo náměstí a Rokytova ŘSD zažádalo o posouzení vlivů na životní prostředí a město již zahájilo přípravné demoliční práce.

Zdroj: ČTK

Lufthansa kvůli EK ruší plán na převzetí Niki od Air Berlin

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Německá letecká společnost Lufthansa zrušila plánované převzetí rakouských aerolinek Niki, které patří insolventní německé letecké společnosti Air Berlin. Reaguje tak na negativní postoj Evropské komise (EK) vůči dohodě kvůli obavám z omezení konkurence. Lufthansa uvedla, že má stále v plánu převzít od Air Berlin divizi LG Walter a komisi předloží upravený návrh.[/quote]

Plánované převzetí divizí Niki a LG Walter od Air Berlin vyvolalo obavy mezi konkurenty Lufthansy, že bude mít firma v Německu příliš dominantní postavení, uvedla agentura Reuters.

Konkurzní správce Air Berlin vede jednání s dalšími stranami, které již dříve vyjádřily zájem o Niki. Jsou mezi nimi IAG, což je mateřská firma British Airways, a také aerolinky Condor, které patří cestovní kanceláři Thomas Cook. Konkurzní správce ale zatím nedostal přiměřenou nabídku a pokud nebude dohoda rychle schválena, bude muset Niki následovat mateřskou firmu a vyhlásit platební neschopnost.

Podobně mluvčí německé vlády Steffen Seibert agentuře DPA řekl, že Niki zřejmě nyní skončí v insolvenčním řízení a bude muset ukončit lety.

Lufthansa letos v říjnu podepsala dohodu o koupi velké části insolventních aerolinek Air Berlin za zhruba 210 milionů eur (5,4 miliardy Kč). Dohoda zahrnovala rakouské aerolinky Niki, regionální leteckou společnost LG Walter a 20 letadel. Air Berlin odhaduje, že jen za LG Walter by mohla dostat 18 milionů eur.

Německá vláda očekávala, že příjem z prodeje divize použije na splacení překlenovacího úvěru, který poskytla Air Berlin po vyhlášení platební neschopnosti, aby mohly aerolinky dále létat.

Nízkonákladovou rakouskou leteckou společnost Niki založil v roce 2003 bývalý závodník formule 1 Niki Lauda. Aerolinky Air Berlin koupily 24 procent akcií Niki v roce 2004, v roce 2010 svůj podíl zvýšily na 49,9 procenta. Niki provozuje především dovolenkové lety do destinací jako jsou Kanárské ostrovy, severní Afrika a Turecko.

Zdroj: ČTK

V Olomouckém kraji bude možné platit jízdenku v autobusech kartou

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: Freeimages.com

[quote]Koupit si jízdenku pomocí platební karty budou moci od 1. ledna lidé v autobusech Integrovaného dopravního systému Olomouckého kraje (IDSOK), jejichž provoz budou zajišťovat dopravci vzešlí z výběrových řízení. V nových autobusech bílé barvy přibudou informační LCD panely a jízdu zpříjemní klimatizace, řekl ČTK ředitel IDSOK Jaroslav Tomík.[/quote]

Platební karty bude možné od Nového roku podle Tomíka využívat ve všech autobusech IDSOK a také ve vozidlech MHD. Karty poslouží nejen k nákupu jednorázového dokladu, ale také jako nosič časového kuponu pro cestující, kteří si kupují týdenní či měsíční jízdné.

,,Jízdenku prozatím nebude možné hradit bezkontaktně v městské hromadné dopravě v Olomouci, nicméně doklady IDSOK v nich platit budou, a to včetně časových kuponů na bankovních kartách. Do konce prvního pololetí příštího roku by mělo jít bezkontaktně platit i v olomoucké MHD,“ uvedl marketingový specialista IDSOK Richard Janků.

Novinky v autobusové dopravě podle Tomíka začnou platit od ledna a dotknou se i příměstských linek a dalších autobusových spojů, jejichž provoz má krajská organizace IDSOK na starosti. Dopravu budou v jednotlivých regionech zajišťovat zvlášť vybrané firmy.

,,Jde o dopravce, kteří už mají se stejnými službami zkušenosti. Při výběru byl kladen důraz hlavně na kvalitu. Například průměrné stáří autobusů bude pouze pět let,“ řekl Tomík.

Změny v organizaci hromadné dopravy podle Tomíka přinesou také finanční úspory. Například provoz MHD v Šumperku, který stál původně 7,7 milionu korun, bude od příštího roku o milion korun levnější.

Olomouckému kraji se podle hejtmana Ladislava Oklešťka zatím jako jedinému v Česku podařilo zajistit provozování autobusové dopravy na deset let dopředu, jak mu to ukládá národní i evropská legislativa. Autobusy příští rok v Olomouckém kraji najezdí 23,5 milionu kilometrů, což bude o milion kilometrů více než dosud.

Zdroj: ČTK

DSZO nakoupila další čtyři nízkopodlažní autobusy s klimatizací

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: Freeimages.com

[quote]Dopravní společnost Zlín – Otrokovice (DSZO) nakoupila čtyři nové nízkopodlažní autobusy. Vozy jsou vybaveny klimatizací a čalouněnými sedačkami. Za autobusy společnost zaplatila přes 25 milionů korun, na linkách městské hromadné dopravy nahradí zastaralé vozy. ČTK to řekl mluvčí DSZO Vojtěch Cekota.[/quote]

Autobusy společnost pořídila na základě veřejné zakázky. Tři z nich jsou dlouhé 12 metrů a disponují 24 místy k sezení. Čtvrtý, kloubový vůz, měří 18 metrů a cestujícím nabídne 35 míst k sezení. Ve všech případech jde o vozidla značky Iveco Urbanway. Maximální rychlost nových autobusů je pro městský provoz omezena na 65 kilometrů v hodině.

,,Vozy dostaly přidělena evidenční čísla 682, 683, 684 a 829,“ uvedl Cekota.

Přibližně stejný počet starších autobusů firma vyřadí z provozu. Půjde o starší vozidla, která mají najeto kolem 700.000 kilometrů. Čtyři moderní autobusy ve stejné sestavě jako nyní koupila společnost už v říjnu. Letos tedy vozový park omladilo osm nových autobusů.

DSZO vznikla v roce 1995, provozuje MHD ve zlínské aglomeraci. Město Zlín v ní spolu se Želechovicemi nad Dřevnicí, které byly dříve jeho součástí, vlastní 87procentní podíl (obci z něj patří necelá 2,5 procenta), zbylých 13 procent připadá na Otrokovice. Vozidla dopravního podniku najela loni zhruba 4,9 milionu kilometrů. DSZO ke konci loňského roku provozovala 94 vozidel MHD, 37 autobusů a 57 trolejbusů. Společnost za rok 2016 vykázala zisk 5,5 milionu korun.

Zdroj: ČTK

4 sdělení z 11.12.: Unie kapitálových trhů, obraná politika EU, uhelné regiony a migrace

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: Pixabay.com

Unie kapitálových trhů: Komise oznamuje nové daňové směrnice pro přeshraniční investory

Komise předložila nové pokyny pro srážkové daně, které členským státům pomohou snížit náklady a zjednodušit postupy pro přeshraniční investory v EU. Nový kodex chování nabízí řešení pro investory, kteří v důsledku toho, že jsou uplatněny srážkové daně, nakonec platili dvakrát daně z příjmu z přeshraničních investic.

Srážková daň je daň placená u zdroje v zemi, kde jsou příjmy z investic, jako dividendy, úroky a licenční poplatky. Tyto dávky poskytují členským státům možnost zajistit, aby se daně uplatňovaly přiměřeně na přeshraniční transakce vzhledem k tomu, že je příjem často znovu zdaněn v členském státě, kde má investor bydliště.

Výsledek: investoři mají právo požadovat vrácení daně z důvodu dvojího zdanění. Postupy jsou v současné době obtížné, drahé a časově náročné. Doporučení, které vypracovali experti členských států jako součást akčního plnu unie kapitálových trhů a kteří jsou součástí kapitálových trhů EU, by měla zlepšit systém pro investory i státy. Zejména kodex chování má zmenšit výzvy, jimž čelí menší investoři při podnikání přes hranice. Výsledkem by měly být rychlé, zjednodušené a normalizované postupy vracení srážkové daně, tam kde to přichází v úvahu.

V souvislosti s uvedením etického kodexu Valdis Dombrovskis, místopředseda odpovědný za finanční stabilitu, finanční služby a Unii kapitálových trhů uvedl

,,Je to další důležitý krok, stavební blok na cestě směřující k vytvoření skutečného jednotného trhu kapitálu. Dnešní kodex chování by měl pomáhat investorům vyhýbat se dlouhým zpožděním a vysokým nákladům při vymáhání vrácení daní. Teď už budeme úzce spolupracovat s členskými státy, aby kodex chování dosáhl hmatatelných výsledků.“

Pierre Moscovici, komisař pro hospodářské a finanční věci, daně a cla dodal:

,,I když je velmi důležitým nástrojem ochrany veřejných financí, srážková daň může vést k nepřiměřenému zatížení jednotlivců a společností hledáním daňových úlev. Mám naději, že dnešní Kodex chování pomůže zemím EU dosahovat jemnou rovnováhu mezi zajištěním konsistentního výběru daně z příjmů a nabídkou jistoty podnikání, jehož roční náklady na dodržování předpisů se odhadují na 8,4 miliardy EUR. „

Kodex chování je pro členské státy dobrovolný. Poskytuje jako obrazovka snímek problémů, kterým čelí přeshraniční investoři a vysvětluje místo. Kodex popisuje pro členské státy řadu možných praktických způsobů cest řadu praktických způsobů pro členské státy, jak řešit klíčové problémy jako:

  • opatření na pomoc malým investorům, pro něž jsou pravidla pro určení překrývajícího se zdanění příliš složitá.
  • Vytvoření uživatelsky přátelských formulářů k snadnému určení daňových přeplatků.
  • Spolehlivý a efektivní časový rámec pro daňové orgány, odvodit přeplatky. Samozřejmě se předpokládá jedno místo kontaktu s daňovou administrativou členského státu.

Souvislosti

Jak je stanoveno v akčním plánu Unie kapitálových trhů, Evropská komise povzbuzuje členské státy, aby přijaly systémy úlevy postupů od zdroje srážkové daně. Dnešní kodex je inspirován osvědčenými postupy při srážkových daních, kterou Komise a skupina odborníků pro volný pohyb kapitálu identifikují.

Srážková daň odkazuje na zdroj, který se platí dříve, než platí daň příjemce příjmu. Nicméně, zvláštní dohody o daních uzavřené mezi členskými státy často poskytují daňové úlevy s cílem podnítit investice.  mezi členskými státy. Pokud v důsledku toho došlo k přeplatku daní, je v současné době proces refundace příliš složitý. Z toho plyne odhad nákladů ve výši 8,4 mld.€.

Začátek formuláře

Obranná unie

Evropská komise vítá plány předložené dnes 25 členskými státy EU pracovat společně na první skupině 17 projektů obranné spolupráce v rámci Stálé strukturované spolupráce (Permanent Structured Cooperation P-ESCO).

Předseda Juncker poznamenal:

„V červnu jsem řekl, že je na čase probudit „spící krasavici“ („Sleeping Beauty) z Lisabonské smlouvy o trvalou strukturovanou spolupráci. O šest měsíců později se to děje. Vítám kroky, které dnes přijaly členské státy k položení základů Evropské obranné unie. Evropa nemůže a a neměla by zadávat naši bezpečnost a obranu. Evropský obranný fond, který Evropský Komise navrhla, doplní toto úsilí a pokládá ho za další podnět k spolupráci v obraně-včetně potenciálního financování některých z dnes prezentovaných projektů.“

Trvalá strukturovaná spolupráce (PESCO) je nástrojem ze smlouvy o EU umožňujícím podporovat státy sledující větší spolupráci v oblasti obrany a bezpečnosti. Dne 13. listopadu 23 členských států (Rakousko, Belgie, Bulharsko, Česká republika, Chorvatsko, Kypr, Estonsko, Finsko, Francie, Německo, Řecko, Maďarsko, Itálie, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Nizozemsko, Polsko, Rumunsko, Slovinsko, Slovensko, Španělsko a Švédsko) učinily první krok k trvalé strukturované spolupráci notifikací PESCO, kterou převzala Federica Mogherini. Od té doby se také připojily Irsko a Portugalsko, čímž se zvýšil celkový počet na 25. Tyto členské státy dnes podepsaly prohlášení, které oznamuje první přípravu společných projektů v oblastech zahrnujících zřízení zdravotnického velitelství EU, námořní dohled a sledování, podvodní drony a kybernetickou obranu.

Zatímco co PESCO je čistě mezivládní opatření, Evropský obranný fond navržený Evropskou komisí v červnu, aby se vytvořily pobídky pro členské státy k získání obranných prostředků a technologií prostřednictvím spolufinancování z rozpočtu EU a praktickou podporou ze strany Komise. To by mohlo zahrnovat některé z projektů předložených dnes členskými státy v rámci PESCO. Fond navíc plně financuje granty na spolupráci na výzkumných projektech, přičemž se očekává, že první dohody ke grantům budou podepsány do konce roku 2017. Očekává se, že členské státy dosáhnou dohodu k evropském fondu obrany na zasedání Rady 13.12.

Souvislosti

Předseda Juncker volal po silnější Evropě, když v dubnu 2014 uvedl:

,,Domnívám se, že musíme brát vážněji ustanovení existující Smlouvy, která umožní těm evropským zemím, které to budou chtít progresivně postoupit v společné evropské obraně. Vím, že to není pro všechny. Ale ty země, které by chtěly jít touto cestou by měly být podporovány. Spojení obranných schopností v Evropě dává perfektní ekonomický smysl „

Stejná ambice byla uvedena v tříbodovém plánu zahraniční politiky Komise, který byl v politických pokynech-politické smlouvě Junckerovy komise s Evropským parlamentem a Evropskou radou.

Trvalá strukturovaná spolupráce (PESCO) je rámec a proces prohloubení obranné spolupráce, založený na Smlouvě mezi těmi členskými státy, které jsou schopny a ochotny tak učinit. To umožní členským státům společně rozvíjet schopnosti, investovat do sdílených projektů a zlepšovat provozní připravenost a příspěvek svých ozbrojených sil. Rada by měla přijmout formální rozhodnutí o založení společenství PESCO již v roce 2018.

Evropský obranný fond, který uvedl předseda Juncker v září 2016 a zahájil v červnu 2017, dále podpoří projekty spolupráce v oblasti obranného výzkumu, prototypového vývoje a připojí se k získání schopností. Jako součást Evropského obranného fondu předložila Komise legislativní návrh na vyhrazený program obrany a průmyslového rozvoje. Pro program budou způsobilé pouze projekty spolupráce a část z celkového rozpočtu bude vyčleněna na projekty zahrnující přeshraniční účast malých a středních podniků.

Fond se snaží zajistit co největší podporu pilíře PESCO. V praxi Fond umožní vyšší míry spolufinancování projektů v oblasti obranných schopností v rámci účasti států v rámci strukturované spolupráce. Účast v této struktuře však nebude nezbytnápro získání podpory v rámci programu. Vychází se z bílé knihy Komise o budoucnosti Evropy.

Veřejná debata o EU27 by se mohla do roku 2025 rozvinout v oblasti obrany jak bylo uvedeno v projevu na konference obrany a bezpečnosti v Praze a ve zprávě o stavu Unie dne 13. září 2017 , předseda  Juncker navrhuje vytvoření plnohodnotné Evropské obranné unie do roku 2025.

Žádný region nebude ponechán pozadu po zahájení koalice pro přechod uhelných regionů

Závazek EU k přechodu na čistou energii je nezvratný a neobchodovatelný. Při přesunu na udržitelnější budoucnost odklonem od fosilních paliv by neměly zůstat pozadu žádné regiony, jejichž ekonomika bude poháněná fosilními palivy.

Nová platforma, která byla dnes zahájena, pomůže při vytváření projektů a dlouhodobých strategií
s cílem zahájit přechodný proces a reagovat na životní prostředí a sociální problémy. Bude sdružovat účastníky EU, národní, regionální a místní subjekty zabývající se sociálními výzvami pomohli rozvíjet partnerství a učit se ze vzájemných zkušeností.

Aktivity platformy se zaměří na uhelné regiony s cílem rozšířit činnost na regiony náročné na uhlík v budoucnu. Je navržena tak, aby podpořila přechod na čistou energii s větším zaměřením  na sociální spravedlnost, strukturální transformace, nové dovednosti a financování reálné ekonomiky.

Iniciativu uhelných regionů v přechodu zahájí Maroš Šefčovič, místopředseda Evropské komise odpovědný za energetickou unii, komisař   Miguel Arias Cañete, odpovědný za opatření v oblasti klimatu a energetiku, Corina Creţu, komisařka pro regionální politiku a zástupci evropských regionů, různých zainteresovaných stran a vedoucích představitelů podniků.

Zahájení platformy se koná v předvečer summitu „Jedna planeta“, který svolal francouzský prezident Emmanuel Macron k druhému výročí Pařížské dohody o klimatu. Na summitu Komise znovu potvrdí svůj závazek k budoucí klimatické politice a ukáže, že EU vede v boji proti změnám klimatu. Nová platforma je jednou z klíčových doprovodných akcí jako část balíčku „Čistá energie pro všechny“, zahájena v listopadu roku 2016.

Komise již podporuje přechod v regionech s intenzivním využitím uhlí a uhlíku politikou soudržnosti. Tato politika v rámci EU pomáhá regionům dosáhnout hospodářské transformace tím, že bude pokračovat jejich „inteligentní specializace“, tzn. orientace oblastí na konkurenceschopnost s cílem přijmout inovaci a dekarbonizaci. Prostřednictvím politiky soudržnosti má EU přímý kontakt s místními regionálními partnery a může poskytnout podporu strukturálním změnám.

Souběžně Komise pracuje s malým počtem regionů členských států na plánování a zrychlení procesu ekonomické diverzifikace a přechodu prostřednictvím technické pomoci, výměny informací a „na míru přizpůsobeného dvoustranného dialogu s příslušnými fondy, programy a finančními nástroji EU. Na základě žádostí těchto členských států byly zřízeny ve druhé polovině roku 2017 pilotní týmy pro Řecko Slovensko, Polsko a, aby pomohly regionům Trenčín, Slezsko a Západní Makedonie na základě jejich specifických potřeb. Protože práce těchto týmů pokročila, jejich zkušenosti budou sdíleny s platformou pro regiony v přechodu s uhlím.

Souvislosti

V 41 regionech 12 členských států, kde se těží uhlí, je těžbou přímo zaměstnáno cca 185 000 lidí. Během posledních několika desetiletí se však výroba a spotřeba uhlí proti roku 2007 v EU neustále snižuje. Pokračuje plánované uzavírání uhelných dolů a pokles objednávek a očekává se další klesající trend. S ohledem na to má pomoci platforma pro koaliční regiony v procesu přechodu členským státům  a regionům při řešení problému udržení růstu a zaměstnanosti v těchto zemích a komunitách. Umožní dialog mezi zúčastněnými stranami o politických rámcích a financování a pokryje takovéto strukturální přeměny, včetně ekonomické diverzifikace a rekvalifikace, technologie obnovitelné energie, ekologické inovace a pokročilé technologie v oblasti uhlí. Tento balíček čisté energie pro všechny Evropany není jen o klimatických změnách, ale také o přispívání k zaměstnanosti a růstu stimulováním nových pracovních míst v odvětví energetiky a investic do moderních technologií. Mezi roky 2008 a 2014 se počet pracovních míst v obnovitelných zdrojích energetické technologie zvýšil o 70 % a dnes je zhruba 2 miliony čistých pracovních míst v odvětví energetiky v celé EU, zejména v odvětvích obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti. Existuje potenciál vytvořit dalších 900 000 pracovních míst do roku 2030 za předpokladu, že budou veřejné i soukromé sektory k tomu mobilizovány. Až 400 000 dalších místních pracovních míst by mohlo pocházet z oblasti energetické účinnosti.

700 milionů EUR na podporu uprchlíků v Turecku prostřednictvím vlajkové lodi humanitární
programy

Komise oznámila 11. prosince, že prostřednictvím nástroje EU pro uprchlíky v Turecku převedla 700 mil. EUR na speciální debetní kartu.650 milionů EUR půjde do sítě nouzového sociálního zabezpečení (ESSN), které provádí World Food Program. Dalších 50 milionů EUR podpoří projekt podmíněného převodu peněz za vzdělávání (CCTE), který provádí UNICEF.

„EU je inovátor v humanitární pomoci a financování programů, které přinášejí skutečné výsledky více než milionu lidí. Financování ve výši 1 miliardy EUR představuje nouzovou sociální bezpečnost, Net zlepšuje život a pomáhá uprchlíkům v Turecku. Je doplněn o program, který povzbuzuje děti chodit do škole tím, že jim poskytne další peníze na stejnou kartu. Dovolte mi pochválit velkorysost tureckého lidu, který hostí tolik uprchlíků, řekl   komisař pro humanitární pomoc a krizové řízení Christos Stylianides.

Program ESSN pracuje tím, že poskytuje měsíčně transfery peněz nejzranitelnějším uprchlíkům prostřednictvím systému speciální debetní kartu, která jim umožní zakoupit základní věci. Podporuje více než 1,1 milionu utečenců a bude pokračovat až do ledna 2019 s tímto dodatečným financováním dnešního ESSN 1 miliardou EUR.

Projekt CCTE, který byl oznámen počátkem tohoto roku,podporuje rodiny utečenců, které zapsaly své děti do školy a zajistily pravidelnou docházku. Program, zajišťovaný UNICEF, pomáhá pokrýt náklady na vzdělávání a podporu rodinám. Projekt dosáhl rodiny s více než 167 000 dětmi a má za cíl pomoci v průběhu prvního roku 250 000 uprchlíků. Oba programy jsou realizovány v partnerství s tureckým Červeným půlměsícem a tureckými orgány.

Souvislosti

Turecko hostí nejvíce utečenců na světě, 3,4 miliony lidí. EU prokazuje solidaritu a podporu uprchlíkům a hostitelským komunitám v Turecku tím, že poskytne 3 miliardy EUR 2016-2017 prostřednictvím nástroje pro uprchlíky v Turecku.

Z prostředků fondu je vyčleněno 1,378 miliardy EUR na humanitární projekty. Během let 2016 a 2017,
EU financovala s partnery OSN a nevládními organizacemi 45 projektů. Spolu se svými partnery a tureckými úřady financovala EU nejnaléhavější potřeby, jako zdraví a vzdělávání. Financování EU napomohlo
uprchlíkům uspokojovat jejich každodenní potřeby a zajišťovat, aby měli přístup k ochranným službám, zejména pro programy ESSN a CCTE spolu se svým partnerstvím s WFP a UNICEF, EU úzce spolupracuje s Úřadem pro řízení katastrof a mimořádných událostí (AFAD), Ministerstvo vnitra Generálním ředitelstvím pro migraci a Generálním ředitelství pro civilní ochranu registraci a státní příslušnost, ministerstvem pro rodinu a sociální politiku a ministerstvem národního vzdělávání.

Nové ekologické nařízení

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: Pixabay.com

[quote]Komise vítá skutečnost, že Rada potvrzuje souhlas spolutvůrců právních předpisů o nových pravidlech ekologické produkce a očekává konečné kroky vedoucí k přijetí nového nařízení. Jakmile budou tato pravidla přijata, vstoupí v platnost dne 1. ledna 2021. To poskytne dostatek času výrobcům, provozovatelům a obchodním partnerům, aby se přizpůsobili novému rámci.[/quote]

Mnoho současných pravidel je starších 20 let a je třeba je aktualizovat tak, aby odrážely významné změny, ke kterým došlo v organismu EU v posledních dvou desetiletích. Ekologické zemědělství již není nynější částí zemědělsko-potravinářského sektoru EU, jak tomu bylo při vypracování současných pravidel. Ve skutečnosti je nyní jedním z nejdynamičtějších odvětví zemědělství EU, přičemž množství půdy využívané pro ekologické zemědělství roste zhruba na 400 000 hektarů ročně. Ekologický trh v EU činí zhruba 27 miliard eur, asi o 125% více než před deseti lety. Soubor stávajících pravidel a odchylek neposkytuje dostatečně jistotu a bezpečnost tomuto velmi důležitému odvětví evropského zemědělství a zjednodušený a harmonizovaný přístup nového nařízení by měl vést k jeho rychlejšímu růstu.

Bude zajištěna spravedlnost pro ekologické zemědělce v EU a logo EU pro ekologické zemědělství nabídne spotřebitelům stejné záruky kvality v celé Evropě. Vzhledem k prémiové ceně, kterou většina spotřebitelů platí za biopotraviny, je tato záruka kvality nesmírně důležitá.

Hlavním zlepšením je zavedení jednoho souboru celoevropských pravidel, které by pokrývaly celé odvětví ekologické výroby v EU. Stará pravidla umožňovala systém výjimek à la carte, někdy i na úrovni jediného producenta. Nová pravidla berou na vědomí potřebu pružnosti, že tyto odchylky byly v minulosti upraveny – budou i nadále povoleny řádně odůvodněné výjimky, jako je například dočasná náhrada ekologické složky neekologickou v případech omezených zásob, ale budou nyní časově omezeny, pravidelně vyhodnocovány a v případě potřeby uplatňovány na všechny výrobce a zajistí spravedlivé zacházení pro všechny. Stejná pravidla platí pro všechny ekologické producenty a produkty.

Tento jediný soubor pravidel se bude vztahovat i na zemědělce ze zemí mimo EU, kteří své ekologické produkty vyvážejí na trh EU. Nahradí dnešní 60 a více různých standardů, které jsou považovány za rovnocenné, které se vztahují na dovážené organické potraviny. V současné době se nacházíme v situaci, kdy se mohou výrobci v tuzemsku uplatňovat odlišné normy, pokud v EU neexistuje žádná rovnocenná dohoda, protože certifikační orgány stanovily své vlastní normy. Soulad s jednotnými pravidly EU nahradí zásadu rovnocennosti. Přináší důležité zlepšení ve vztahu k obchodu, přičemž hlavní je skutečnost, že mezi hospodářskými subjekty z EU i ze zemí mimo EU budou nyní existovat rovné podmínky.

Rozsah pravidel byl rozšířen tak, aby zahrnoval řadu nových produktů, jako je sůl, korok a éterické oleje. V budoucnu bude také možné přidávat nové produkty, které reagují na vývoj odvětví a na požadavky spotřebitelů, což poskytne výrobcům dodatečné příležitosti.
Nové nařízení přináší zemědělcům zjednodušení. Například drobní zemědělci si nyní budou moci zvolit skupinovou certifikaci, která sníží jejich náklady na certifikaci a usnadní jim vstup do organické schémy.

Nové příležitosti budou také vytvořeny otevřením nového trhu s ekologickými semeny a jiným rostlinným reprodukčním materiálem s vysokou úrovní genetické biologické rozmanitosti. Tím se zlepší biologická rozmanitost, udržitelnost plodin a podpoří inovace. Odolnost vůči škůdcům a nemocem se zlepší a zaměří se na lepší přizpůsobení místním podmínkám.

Budou tato nová pravidla znamenat více kontrol a více byrokracie pro ekologické producenty a certifikační orgány?
Naopak. Nová pravidla vytvářejí rovnováhu mezi potřebou provést kontroly, aby byla zajištěna důvěra spotřebitelů v odvětví a zatížením, které toto přináší zemědělcům a příslušným orgánů. Kontroly se provádějí na úrovni členských států a jsou neohlášené a zajišťují jejich účinnost. Standardním postupem je provádět roční kontroly, ale nová pravidla uznávají, že pro zavedené ekologické producenty nemusí být nutně vždy nutné. Pro výrobce, kteří mají čisté výsledky po třech letech po sobě jdoucích ročních kontrol, by se vnitrostátní orgány mohly rozhodnout, že je budou kontrolovat pouze jednou za dva roky. Tím se sníží byrokratická zátěž jak pro zemědělce, tak pro státní správy.

Jsou pesticidy povoleny v ekologických potravinách?

Ekologické předpisy jsou velmi jasné: certifikovaní producenti nemohou v žádném případě používat na svých plodinách žádné nepovolené látky, jako jsou pesticidy. To se vždy stalo a nemění se s novými pravidly.
Stanovená nová pravidla představují preventivní opatření, která musí podnikatelé přijmout, aby snížili riziko náhodné „kontaminace“ pesticidy používanými v konvenčních plodinách pěstovaných vedle ekologických.

1...1 0341 0351 036...1 097Strana 1 035 z 1 097

Logistický kalendář

© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253