Domů Blog Strana 1045

České dráhy posílí o prodlouženém víkendu vlaky o 4500 míst

[quote]České dráhy posílí o nadcházejícím prodlouženém víkendu vlaky o 4500 míst. Mimořádné posilové vozy budou do provozu nasazovány od středy 15. listopadu do pondělí 20. listopadu. Nejvíce posilových vozů bude ve vlacích z Prahy na Moravu a z Prahy do Plzně a do Českých Budějovic. V tiskové zprávě o tom informoval dopravce.[/quote]

Na trasy z Prahy do Ostravy, nebo Brna a zpět bude podle drah nasazeno 40 posilových vozů, po 20 vozech celkem bude na linkách do Plzně a Českých Budějovic. Posíleny budou i rychlíkové spoje mezi Brnem a Bohumínem. Další vozidla bude dopravce udržovat v záloze pro možnost operativního nasazení v situacích, kdy kapacita vlaků nebude stačit.

,,Při posilování spojů dopředu se bude dopravce u vlaků zařazených v rezervačním systému ČD řídit především množstvím rezervací v jednotlivých spojích, proto všem doporučujeme včasnou rezervaci místa, a to alespoň dva, nejpozději však jeden den dopředu,“ uvedly ČD.

České dráhy vlaky posilují pravidelně před svátky nebo kvůli významným sportovním a kulturním událostem. Kromě Velikonoc a Vánoc posilují například na Dušičky, mimořádné spoje vypravují rovněž kvůli účastníkům Pochodu Praha – Prčice. Nejvytíženějším obdobím z hlediska cestování je doba vánočních svátků.

Zdroj: ČTK

Logistics ride 19.4.2018 – 20.4.2018

Zdroj: Logistics Ride

Žádná nudná konference. Žádné zbytečné promo-materiály. Žádná omáčka kolem. Prostě logistická jízda od začátku do konce, taková je Logistics ride. Případové studie, projekty z praxe, rady a tipy od profesionálních logistiků. Navíc doplněná vydaným networkingem a umocněna jednou velkou živou logistickou afterparty. Tohle je akce logistiků pro logistiky. Tohle je totiž Logistics Ride 2018!

19. – 20. 04. 2018 | OSTRAVA | DOLNÍ OBLAST VÍTKOVICE

Evropská komise podniká další kroky proti falešným zprávám: Zřizuje expertní skupinu a spouští veřejnou konzultaci

Komise zahájila 13. listopadu veřejnou konzultaci týkající se problematiky falešných zpráv (tzv. fake news) a šíření dezinformací na internetu. Vytváří také expertní skupinu na vysoké úrovni, v níž budou zastoupeny akademická obec, online platformy, zpravodajská média a organizace občanské společnosti.
Na základě práce expertní skupiny a výsledků veřejné konzultace bude vypracována strategie EU proti šíření falešných zpráv, která bude představena příští rok na jaře.

„Svoboda přijímat a rozšiřovat informace, stejně tak jako pluralita sdělovacích prostředků jsou zakotveny v Listině základních práv EU,“ uvedl první místopředseda Komise Frans Timmermans.

„Žijeme v době, kdy jsme doslova zaplaveni informacemi, a to pravdivými i klamavými. Proto musíme dát občanům k dispozici nástroje, aby dokázali rozpoznat falešné zprávy a nakládat s informacemi, které získávají, a aby se celkově zvýšila důvěra na internetu.“

Místopředseda Komise pro jednotný digitální trh Andrus Ansip dodal: „Musíme nalézt rovnováhu mezi svobodou projevu, pluralitou sdělovacích prostředků a právem občanů na přístup k různorodým a spolehlivým informacím. Do řešení této problematiky by se měly zapojit všechny zainteresované subjekty, mimo jiné online platformy a zpravodajská média.“

„V první řadě chci bránit právo občanů na kvalitní informace. Toto právo je základem naší demokracie,“ prohlásila komisařka pro digitální ekonomiku a společnost Marija Gabrielová.

„Přeji si vést na téma falešných zpráv otevřenou a všestrannou diskusi, abychom se s tímto složitým fenoménem dokázali vypořádat.“

Veřejná konzultace poběží až do února 2018
K problematice se mohou v rámci veřejné konzultace organizované Komisí vyjádřit občané, sociální média, zpravodajské organizace (provozovatelé rozhlasového a televizního vysílání, tištěná média, tiskové agentury, internetová média a subjekty ověřující faktickou správnost údajů), výzkumní pracovníci i veřejnoprávní orgány, a to do poloviny února příštího roku. Cílem je zjistit, jaká opatření by se podle respondentů mohla na úrovni EU přijmout, aby občané dokázali snadno rozpoznat spolehlivé a ověřené informace a uměli se lépe vypořádat s nástrahami digitální éry.

Dotazník konzultace se zaměřuje na tři hlavní oblasti:
1. rozsah problému, tj. jak falešné zprávy vnímají občané a jednotlivé zainteresované subjekty, jaké mají povědomí o šíření dezinformací na internetu a jak důvěřují jednotlivým médiím,
2. zhodnocení kroků, které již platformy, zpravodajská média a organizace občanské společnosti proti šíření falešných zpráv na internetu podnikly, a dále názory na úlohu a odpovědnost jednotlivých zainteresovaných subjektů,
3. možná budoucí opatření, aby měli občané lepší přístup ke spolehlivým a ověřeným informacím a zabránilo se šíření dezinformací na internetu.
Předmětem této konzultace jsou pouze takové falešné zprávy a dezinformace šířené po internetu, jejichž obsah není sám o sobě protiprávní, a nevztahují se na něj tudíž stávající legislativní či samoregulační opatření na úrovni EU nebo jednotlivých členských států.

Hledají se členové expertní skupiny
Evropská komise vyzývá odborníky, kteří mají o účast ve skupině na vysoké úrovni pro potírání falešných zpráv zájem, aby se jí přihlásili. Skupina bude Komisi poskytovat poradenství, aby bylo možné lépe určit rozsah tohoto jevu a jeho mezinárodní rozměr, vymezit úlohu a odpovědnost všech zainteresovaných subjektů, vyhodnotit jednotlivá stanoviska a vypracovat doporučení. Komise usiluje o vyvážený výběr odborníků, a proto by ve skupině mělo z každé související odborné oblasti být pokud možno několik zástupců, ať už z akademické sféry nebo z občanské společnosti.
Přihlášky je možné podávat do poloviny prosince. Příslušná výzva s podrobným popisem kritérií je k dispozici zde. Skupina by měla zahájit činnost v lednu 2018 a bude pracovat po dobu několika měsíců.

Souvislosti
Online platformy a další internetové služby nabízejí nové způsoby komunikace a výměny a získávání informací. Šíření záměrně klamavých zpráv ovšem ovlivňuje to, jak lidé vnímají skutečnost, a ve stále větší míře tak ohrožuje fungování naší demokracie.
Ve dnech 17. a 18. listopadu 2016 pořádala Komise druhé výroční kolokvium o základních právech, a to na téma „Pluralita médií a demokracie“. Z průzkumu Eurobarometr zveřejněného 17. listopadu 2016 vyplynulo, že Evropané mají o nezávislost médií obavy a že se média netěší velké důvěře.
V pověřovacím dopise dal předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker komisařce pro digitální ekonomiku a společnost Marije Gabrielové za úkol, aby se zabývala problémy, které pro naši demokracii online platformy představují, pokud jde o šíření falešných informací. Zároveň má zahájit diskusi o tom, co by bylo možné v zájmu ochrany občanů podniknout na úrovni EU.
V červnu 2017 Evropský parlament přijal usnesení, v němž Komisi vyzývá, aby provedla důkladnou analýzu současné situace a právního rámce z hlediska falešných zpráv a aby ověřila, jak by bylo možné šíření nepravdivého obsahu omezit legislativně. Komise potvrdila, že toto téma vnímá jako prioritu
a iniciativu proti šíření falešných zpráv na internetu zahrnula do svého pracovního programu na rok 2018.

Další informace
Veřejná konzultace Výzva k podávání přihlášek: expertní skupina na vysoké úrovni
Online streaming mnohostranné konference: 13. listopadu a 14. listopadu Projev komisařky Gabrielové na mnohostranné konferenci Projev místopředsedy Andruse Ansipa v Evropském parlamentu, 5. dubna 2017

PŘÍLOHA

Vypracování strategie EU proti šíření falešných zpráv na internetu
Hlavní iniciativy Komise a související akce:
březen 2015: Na základě mandátu Evropské rady byla v Evropské službě pro vnější činnost vytvořena
pracovní skupina pro strategickou komunikaci East Strat Com. Jejím úkolem je soustavně rozpoznávat a analyzovat probíhající ruské dezinformační kampaně a informovat o nich.
-květen 2016: Zveřejněno sdělení o online platformách, které apeluje na firmy, aby z vlastní iniciativy více bojovaly proti praktikám typu falešných nebo klamavých online recenzí.
-13. listopadu 2017: Spuštění veřejné konzultace na téma falešných zpráv. Práci zahajuje příslušná
skupina na vysoké úrovni. V Bruselu se koná mnohostranná akce spojená s průběžným dialogem
s členskými státy.
– leden 2018: První zasedání skupiny na vysoké úrovni pro potírání falešných zpráv,
– březen 2018: Výsledky veřejné konzultace a průzkumu Eurobarometru,
– duben 2018: Zpráva skupiny na vysoké úrovni
– jaro 2018: Sdělení na téma falešných zpráv a šíření dezinformací na internetu
Do diskuse se zapojí i zastoupení Komise v jednotlivých členských státech EU a delegace ve třetích zemích. Jejich úkolem bude shromáždit informace o pravidlech a iniciativách proti šíření falešných zpráv v příslušných zemích.

Náborový dokument pro účast ve skupině na vysoké úrovni
Komise zřizuje skupinu na vysoké úrovni (HLG), která má poradit v oblasti politických iniciativ s cílem čelit falešným zprávám a šíření dezinformací na internetu. Fenomén falešných zpráv je dnes více než všudypřítomný a působivý, a to kvůli snadnosti, s jakou mohou být zprávy vysílány a sdíleny všemi na sociálních médiích, rychlostí, s jakou se tyto zprávy mohou šířit, a globálním dosahem, který mohou bez obtíží dosáhnout.
Boj proti falešným novinkám vyžaduje komplexní přístup, který řeší problematiku žurnalistických tváří v aktuální oblasti zpravodajských médií, jakož i roli a odpovědnost uživatelů sociálních médií při šíření dezinformací na internetu. Rovněž vyžaduje vyvažování základních principů, jako je svoboda projevu, pluralita médií a právo občanů na rozmanité a spolehlivé informace.
V zájmu řešení tohoto problému Komise vyzývá k podávání žádostí s cílem vybrat členy skupiny odborníků na vysoké úrovni (HLG), aby poradily ohledně politických iniciativ zaměřených na potírání šíření informací o dezinformacích šířených online.
Úkolem HLG je poradit Komisi ve všech otázkách, které vznikají v souvislosti s falešnými informacemi šířícími se v tradičních a sociálních médiích a jak se vyrovnat se svými sociálními a politickými důsledky. Konkrétně bude HLG:
1. důkladně analyzovat současnou situaci a právní rámec, jakož i možné politické a sociální rizika spojená s šířením online dezinformací;
2. má vymezit rozsah problému a předložit legislativní nebo nelegislativní opatření k omezení šíření falešného obsahu; v této souvislosti je třeba rozlišovat mezi nepravdivými informacemi o nezákonném obsahu podle právních předpisů EU nebo vnitrostátních právních předpisů, např. podněcování k nenávisti, násilí nebo terorismu, chování atd. a nepravdivé informace, které nespadají do působnosti takových zákonů, a proto nejsou nezákonné;
3. definovat roli a odpovědnost všech příslušných zainteresovaných stran s ohledem na fungování sociálních sítí a jiných on-line platforem a zranitelnosti odborných zpravodajských médií;
4. zhodnotit efektivitu dobrovolných opatření, která dosud zavedla online platforma a zpravodajská média, aby se vypořádala s falešnými zprávami;
5. posoudit možná zlepšení stávajících dobrovolných opatření,
6. Vytyčit směr rozvoje kvalitní žurnalistiky (datová žurnalistika, investigativní žurnalistika atd.) A zlepšování mediální gramotnosti jako doplňkových opatření na podporu důvěry v média a vědomí uživatelů;
7. Stanovit hlavní zásady možné samoregulace založené na sdílených osvědčených postupech a koordinaci příslušných politik a činností na úrovni EU a na úrovni jednotlivých států.
Skupina na vysoké úrovni má v lednu 2018 uspořádat své neformální setkání.
Podrobné informace o výběrových řízeních a výběrových řízeních jsou k dispozici ve výzvě k podávání žádostí (prohlášení o ochraně osobních údajů). Rané podepsané žádosti musí být zaslány nejpozději do 11. prosince 2017.

Na Slovensko dorazil první nákladní vlak z Číny

[quote]Bratislava 13. listopadu (zpravodaj ČTK) – Slovensko v příštím roce očekává 500 nákladních vlaků se zbožím z Číny, které bude směřovat dále k evropským zákazníkům. Informovalo o tom dnes slovenské ministerstvo dopravy po příjezdu prvního čínského vlaku s kontejnery do Bratislavy.[/quote]

„To, že zboží bude po cestě napříč Asií projíždět i přes území našeho malého Slovenska, aby se dostalo dále do Evropy, je obrovským úspěchem a vynikající obchodní příležitostí. Přepravní kapacity Slovenska dnes nejsou ani zdaleka naplno využité,“ řekl slovenský ministr dopravy Arpád Érsek.

Jízda zmiňované soupravy po téměř 11.000 kilometrů dlouhé trase z čínského Ta-lienu přes Rusko a Ukrajinu až na Slovensko trvala 17 dnů. Zboží z vlaku bude pokračovat ze Slovenska po železnici nebo kamiony k zákazníkům do celé Evropy. Před příjezdem do Bratislavy byla nevyhnutelná překládka kontejnerů na soupravu s evropským rozchodem kolejí, a to v terminálu kombinované dopravy u slovensko-ukrajinských hranic.

Od příštího roku budou nákladní vlaky z Číny jezdit do terminálu v Bratislavě jednou za týden, v druhé polovině roku 2018 to bude dvakrát do týdne. Slovenská železniční síť je součástí sedmi hlavních evropských železničních koridorů.

„Už dávno nemluvíme jen o samotné přepravě, ale o takzvaných ekonomických koridorech, v jejichž rámci můžeme v nejbližších letech očekávat významné pohyby v oblasti investic. Projekt hedvábné stezky pokládám za jeden z nejdůležitějších pilířů dalšího rozvoje národního hospodářství Slovenska,“ uvedla zmocněnkyně slovenské vlády pro iniciativu novodobé hedvábné stezky (One Belt, One Road) Dana Meagerová.

Podle slovenského ministerstva dopravy plánuje Čína v roce 2020 vypravit 5000 zmiňovaných nákladních vlaků, z toho 2000 by mohlo projíždět Slovenskem.

Zdroj: ČTK

DPP chce zavést možnost platit pokuty za jízdu na černo on-line

[quote]Pražský dopravní podnik (DPP) chce zavést možnost platit pokuty za jízdu načerno on-line. Služba by mohla začít fungovat začátkem příštího roku. Podnik chce rovněž rozšířit počet přístrojů na koupi jízdenek ve vozech MHD pomocí karty. V rozhovoru s ČTK to dnes řekl generální ředitel DPP Martin Gillar. Podnik má dosud pouze internetovou stránku na kontrolu pokut www.overpokutudpp.cz. Revizoři letos uložili pokuty 213.000 cestujícím bez dokladu a na pokutách DPP inkasoval 65 milionů korun.[/quote]

„Zatím si mohou cestující pouze překontrolovat pokutu, kterou dostali. K tomu bychom chtěli doprogramovat, že ji bude možné zaplatit elektronicky,“ řekl Gillar.

Dosud se musí cestující vydat buď do sídla DPP v ulici Na Bojišti, nebo zaplatit pokutu bankovním převodem. Nový systém by měl vytvořit podnik vlastními silami. Podle Gillara by mohl začít fungovat v prvních měsících příštího roku.

DPP chce také rozšířit možnost platby za jednotlivé jízdenky přímo ve voze. Chystá proto zakázku, ve které by hledal dodavatele zařízení. Podle Gillara by šlo o rámcovou smlouvu, podnik by tak strojky odebíral podle aktuální potřeby. Výši rámcové smlouvy Gillar neuvedl. Strojky, které dnes fungují v tramvajích 18 či 22, by se měly rozšířit na další takzvané páteřní linky, mezi kterými jsou například linky 9 nebo 17.

Přirážka za jízdu na černo je 1500 korun. Pokud ji cestující zaplatí na místě nebo do 15 dnů v pokladně v ulici Na Bojišti, snižuje se na 800 korun. Pokud si cestující zapomene legitimaci s časovým kuponem doma, zaplatí padesátikorunu. Praha nedávno spustila kampaň, v které černým pasažérům odpustí polovinu pokuty, pokud si následně koupí roční kupon za 3650 korun.

V roce 2015 revizoři chytili asi 294.000 černých pasažérů a loni 300.000. Na nezaplaceném jízdném podnik ročně tratí asi 350 milionů korun. V současnosti běží kampaň, zaměřená na boj s černými pasažéry.

Zdroj: ČTK

Na Islandu se otevřel nejdelší tunel, postavil ho Metrostav

Zdroj: freeimages.com

[quote]Na východě Islandu o víkendu slavnostně otevřeli téměř osm kilometrů dlouhý tunel, který prorazila česká stavební společnost Metrostav. Informoval o tom dnes server E15.cz, podle kterého jde o nejdelší stavbu svého druhu na ostrově. Místním obyvatelům tunel usnadní cestování především v zimních měsících.[/quote]

Tunel Nordfjardargöng měří 7,9 kilometru a spojuje města Neskaupstadur a Eskifjördur v nejvýchodnější části Islandu. Díky tunelu se řidiči budou moci vyhnout silnici vedoucí průsmykem Oddsskard s jednostopým tunelem Oddsskardsgöng, informoval islandský web icelandreview.com.

Podle serveru E15.cz se celková cena zakázky blížila 7,5 miliardy islandských korun (1,5 miliardy Kč). Zhruba 65 procent této částky získal Metrostav, zbytek dostala místní firma Sudurverk, která se na zakázce podílela. Podle islandské veřejnoprávní stanice Ríkisútvarpid se ale celkové náklady na výstavbu tunelu s přilehlou infrastrukturou vyšplhaly až na 14,3 miliardy islandských korun (tři miliardy Kč).

Sobotního slavnostního otevření se zúčastnil kromě islandského ministra dopravy Jóna Gunnarssona také český velvyslanec v Norsku a na Islandu Jaroslav Knot a zástupce firmy Metrostav.

Práce na tunelu začaly v roce 2013; slavnostní odstřel se tehdy uskutečnil 14. listopadu. Během výstavby ale došlo z finančních důvodů ke zdržení, což vyvolalo protesty místních obyvatel. Stavba se slavnostně otevřela téměř přesně po čtyřech letech od jejího zahájení.

Metrostav při stavbě tunelu využil novou razicí metodu původem z Rakouska. Tunel se razil ze dvou stran, celkově se vytěžilo 460.000 metrů kubických horniny. Na stavbě pracovali výhradně Češi a Slováci, informoval server E15.cz.

Obyvatelé východního Islandu se podle serveru icelandreview.com nemohli otevření tunelu dočkat. Dosavadní spojení mezi východoislandskými městy Neskaupstadur a Eskifjördur bylo totiž především v zimě značně komplikované: silnice bývala kvůli počasí často uzavřená.

„Všichni na to velmi dlouho čekali. Je to průlom,“ řekla islandskému webu jedna z místních obyvatelek Kristín Hávardardóttirová. „Jedním z důvodů, proč si lidé tento tunel přáli, je nemocnice v Neskaupstaduru. Slyšela jsem o případech, kdy musel záchranář před sanitkou odklízet sníh ze silnice. Cesta, která mohla trvat i sedm, osm hodin, by nyní neměla zabrat více než hodinu,“ dodala Islanďanka při otevření tunelu.

Metrostav má s ražbou tunelů na Islandu zkušenosti. Před několika lety zde firma dokončila dva jiné silniční tunely o celkové délce téměř 11 kilometrů. Letos v dubnu společnost oznámila, že dostala další zakázku v celkové hodnotě 1,3 miliardy českých korun na stavbu tunelu v severozápadní části ostrova.

Zdroj: ŠTK

Brexit a vojenská mobilita

Zdroj: Pixabay.com

[quote]Z projevu Michela Barniera po 6. kole jednání o článku 50 se Spojeným královstvím 10.11.[/quote]

Děkuji za vaši pozornost, kterou věnujete tomuto jednání. Nečekejte od nás dnes, právě jsme nečekali my, oznámení nebo důležitá rozhodnutí. Diskuse v těchto posledních dnech jsou v okamžiku, kdy jsme mezi dvěma Evropskými radami, v okamžiku prohloubení, objasnění, technických prací.
Jsme v této chvíli, včetně mne ve stavu mysli dobrovolníka. Najít v této době dohodu o řádném odvolání členství Spojeného království, jak rozhodla Evropská unie je naše absolutní priorita pro mne, celou moji skupinu, pokud jde o zasedání Evropské rady ve dnech 14. a 15. prosince.

Nečekejte od nás dnes rozhodnutí a pokyny Evropské rady, ta zejména v minulém měsíci, a usnesení Evropského parlamentu mě v této práci každodenně vedou. Když si přečtete tato usnesení a závěry, znovu zjistíte, že pouze dostatečný pokrok, tedy upřímný a skutečný pokrok ve třech klíčových tématech těchto jednání umožní, aby začala druhá fáze našich jednání. Tato tři témata jsou, opakuji znovu, neoddělitelná.

V tomto výjimečném a mimořádně složitém vyjednávání bychom chtěli zopakovat, že nepožadujeme koncese po Spojeném království, ale že nejsme připraveni dělat ústupky. Pracujeme na faktech, na právních základech, na vzájemných a přesných závazcích. A musíme a chceme obnovit bezpečnost, včetně právní bezpečnosti, kde Brexit vytváří nejistotu a mnoho obav.

V právech občanů dosahujeme určitého pokroku, i když potřebujeme dále pracovat na řadě bodů.
Spojené království chce zavést administrativní postupy, pomocí nichž mohou občané EU získat „urovnaný status“. EU potřebuje ujištění o tom, jak by tento systém fungoval: měl by být jednoduchý a s nízkými náklady. Potřebovali jsme také jistotu, jak se mohou lidé, když budou odmítnuti, účinně odvolat.
Spojené království nyní poskytlo užitečná vysvětlení, která jsou dobrým základem pro další práci.
Měli jsme také povzbuzující diskuse o přímém účinku dohody o odstoupení od smlouvy. To je klíčový bod pro zaručení práv občanů.

 Ale stále existuje řada bodů, které potřebují více práce: o sloučení rodiny; o právo vyvážit dávky sociálního zabezpečení; o úloze Evropského soudního dvora při zajišťování jednotného uplatňování judikatury ve Spojeném království a v EU.

Tyto tři otázky jsou, jak zdůraznil Evropský parlament, pro lidi důležité. Budeme pokračovat v našem dialogu o Irsku a Severním Irsku. Musíme zajistit společné čtení, stejné čtení o podmínkách, důsledcích a uplatnění v Brexitu dohody z Velkého pátku a o společné turistické oblasti. To by nás mělo vést k určení technických a regulačních řešení nezbytných pro zabránění tvrdé hranici při zachování integrity jednotného trhu. Jak jsme řekli s Davidem Tuskem minule, jedinečná situace na ostrově Irsko vyžaduje specifická řešení.  

Finanční zprostředkovatel, který pracuje v oblasti péče o děti, přezkoumává své závazky v souvislosti s diskusí předsedkyně vlády ve Florencii.

Je tu jedna podmínka: opakuji, je nezbytné, aby bylo dosaženo dostatečného pokroku v prosinci. Pokud jde o tuto otázku, opakuji, že pouze v případě jakéhokoli odloučení je účtování vyúčtováno. Spojené království se rozhodlo opustit Unii před více než 500 dny. A skutečně opustí Únii 29. března 2019 o půlnoci bruselského času.

A abychom dosáhli společného cíle, kterým je uspořádání tohoto řádného odchodu dohodou, budeme pracovat co nejintenzivněji v příštích několika týdnech před příštím zasedáním Evropské rady.

Evropská unie pokročila v úsilí o zlepšení vojenské mobility

Jako část tlaku na lepší ochranu občanů a zlepšení bezpečnostního prostředí Evropská komise a vysoká představitelka navrhuje řadu opatření na zlepšení vojenské mobility v rámci Evropské unie.
Ve společném sdělení z 10. listopadu jsou popsány překážky, bránící pohybu vojenského vybavení a personálu v celé EU s cílem usnadnit a urychlit jejich mobilitu. Tímto způsobem Evropská komise a vysoká představitelka navrhují řadu akcí v rámci závazku využít všechny nástroje, které mají k dispozici všem stranám všemi nástroji závazek, mají k dispozici, k budování Unie, která chrání.

 „Evropští občané chápou, že jen společně, jako Unie, můžeme řešit výzvu naší doby na obranu Evropské unie. Spolupráce v rámci Evropské unie a s našimi partnery se stává nutností. Stále je rostoucí poptávka po našich členských státech koordinovat a spolupracovat na obraně. Takže i když se snažíme efektivněji chránit naši obranu, rozhodli jsme se dále posilovat vojenskou mobilitu mezi Spojenými státy a NATO,“ uvedla vysoká představitelka/místopředsedkyně Federica Mogheriniová po přijetí sdělení.

Ve společném sdělení vydaném 10.11. jsou popsány překážky bránící pohybu vojenského vybavení a personálu v celé EU s cílem usnadnit a urychlit jejich mobilitu. Tímto způsobem Evropská komise a vysoká představitelka poskytují všem stranám, které mají k dispozici, budování Unie, která chrání.

Komisařka pro dopravu Violeta Bulc podotkla:

„Evropská unie má moderní dopravní síť, sloužící potřebám Evropanů. Tyto potřeby jsou ale také branné potřeby. Rychlému pohybu vojenského personálu a zařízení překážejí fyzické, právní a regulační překážky. To vede k neefektivnostem ve veřejných výdajích, odkladech, prodlevách, narušení, a především velké zranitelnosti. Je nejvyšší čas maximalizovat civilní a vojenské synergie prostřednictvím naší dopravní sítě efektivním a udržitelným způsobem”.

S ohledem na specifické postavení armádních sil a vybavení je vojenská mobilita právně vázána řadou národních rozhodnutí a pravidel EU, ale je tu stále prostor pro lepší koordinaci a vice harmonizovaný přístup, který by maximalizovat přidanou hodnotu pro EU a stavěl na civilně-vojenských synergiích.

Společným sdělením Evropská komise a vysoká představitelka stanoví, jak chtějí pracovat k usnadnění a pomoci urychlit vojenskou mobilitu, řídit dopravní cesty, které vedou silové a bezpečnostní síly a bezpečnostní prostředky a zásahy ze sdružených sborů spolupůsobení ze strany bezpečnostních orgánů. Každá akce bude koordinována mezi EU a členskými státy, ale také s dalšími příslušnými zúčastněnými stranami, zejména s NATO.

Klíčovými opatřeními pro posílení vojenské mobility v rámci EU jsou:

– rozvíjet společné chápání potřeb a požadavků členských států

– vyvinout společné chápání infrastruktury, která má být použita, a jejího dopadu na
infrastrukturní standardy,

– řešit příslušné regulační a procesní otázky (cla, nebezpečné zboží, jiné právní překážky, vnitrostátní postupy).

Pokud jde o infrastruktury, společné sdělení navrhuje vybudovat stávající transevropskou dopravní síť (TEN-T). Stanovila řadu bodů, na kterých lze předpokládat synergie. Databáze politik TEN-T  a úvahy o využívání nástroje pro propojení Evropy-nástroj financování provádění TEN-T – v oblasti obrany.

Příští kroky

Do března 2018 vysoká představitelka a Komise navrhnou akční plán vojenské mobility pro schválení členskými státy. Tento dokument bude přeložen do angličtiny Evropskou obrannou agenturou. Plán navrhne doporučené akce, autory jejich uplatnění a ambiciózní čas vypořádat se s nalezenými překážkami vojenské mobility na evropském území, postavený na výsledcích práce pracovní skupin ad hoc Evropské obranné agentury k vojenské mobilitě, vytvořené nedávno k poskytnutí expertních vstupů.

Souvislosti

Od konce studené války se pohyby vojsk v Evropě, například při velkých cvičeních staly mnohem méně časté. V dnešním bezpečnostním prostředí však evropské obranné síly závisí na schopnosti rychle se pohybovat jak v kontextu EU, tak v rámci NATO.

Několik iniciativ již pomáhá zlepšit vojenskou mobilitu v EU: dopravní infrastruktura je dobrým příkladem stávajících příležitostí ke zvýšení soudržnosti a synergií mezi obrannými otázkami a stávajícími politikami Unie. Členské státy dále rozvíjejí řadu projektů v rámci Evropské obranné agentury (např. Projekt multimodálního dopravního centra

Společná komunikace ke zlepšení vojenské mobility je v souladu s Globální strategií pro zahraniční a bezpečnostní politiku jakož i zásady, na kterých se postaví „“obranný balíček”, navržený loni.

Podzimní hospodářská prognóza 2017: růst pokračuje, politický kontext se mění

Zdroj: Pixabay.com

[quote] Podle zprávy Komise z 9.listopadu je hospodářství eurozóny letos na dobré cestě dosáhnout nejrychlejšího tempa růstu za poslední desetiletí: růst reálného HDP se odhaduje na 2,2 %. To je podstatně více, než se předpokládalo na jaře (1,7 %). Také hospodářství EU jako celku v letošním roce zřejmě překoná očekávání a vzroste o celých 2,3 % (na jaře se odhadovalo 1,9 %).[/quote]

Podle zveřejněné podzimní prognózy Evropská komise očekává, že růst v eurozóně i v EU bude pokračovat a dosáhne v roce 2018 2,1 % a v roce 2019 pak 1,9 % (jarní prognóza uváděla pro rok 2018 v eurozóně 1,8 % a v EU 1,9 %­).

Místopředseda Komise pro euro a sociální dialog Valdis Dombrovskis, který je rovněž odpovědný za finanční stabilitu, finanční služby a unii kapitálových trhů, k tomu řekl:

„Ekonomika EU celkově funguje dobře. Hospodářský růst a tvorba pracovních míst jsou solidní, investice se zotavují a schodek veřejných financí i veřejný dluh se postupně snižují. Objevují se také známky obnovení konvergence v oblasti reálných příjmů. Mezi členskými státy však existují značné rozdíly a v některých z nich jsou stále ještě značné volné kapacity na trhu práce. Naše politiky se musí i nadále důsledně zaměřovat na zajištění udržitelného a inkluzivního růstu. To znamená makroekonomickou politiku zaměřenou na stabilitu a reformy na podporu produktivity a schopnosti přizpůsobit se změnám. Je též třeba zajistit, aby se přínosy růstu projevovaly v celé naší společnosti.“

Komisař pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici dodal:

„Po pěti letech mírného oživení nyní růst v Evropě nabral na tempu. Situace se zlepšila v řadě oblastí: vzniká více pracovních míst, zvyšují se investice a posilují veřejné finance. Stále však přetrvávají výzvy v podobě vysoké míry zadlužení a nevýrazného růstu mezd. Členské státy by měly vyvinout rozhodné úsilí, aby se zajistilo, že toto oživení bude pokračovat a že jeho výsledky budou spravedlivě rozděleny. Kromě toho je zapotřebí strukturální konvergence a posílení eurozóny, aby byla odolnější vůči budoucím otřesům a stala se skutečným motorem společné prosperity. V tomto směru budou rozhodující následující týdny.“

Růst předčil očekávání, ale podle prognózy poněkud zpomalí

Evropskému hospodářství se letos daří podstatně lépe, než se předpokládalo, a to díky vlivu odolné soukromé spotřeby, silnějšího celosvětového růstu a klesající nezaměstnanosti. V důsledku příznivých podmínek financování se rovněž zvyšují investice, které těží z optimistické ekonomické nálady a snížení nejistoty. Ekonomiky všech členských států jsou na vzestupu a situace na trzích práce se zlepšuje, ovšem mzdy rostou jen pomalu.

Politický kontext se mění

Ačkoliv cyklické oživení nyní probíhá nepřetržitě již po osmnáct čtvrtletí, je stále neúplné, neboť například trh práce je nadále značně utlumený a růst mezd zůstává neobvykle nízký. Růst HDP a inflace proto dále závisí na podpoře politik. Měnová politika Evropské centrální banky si udržuje velmi akomodativní charakter, zatímco některé jiné centrální banky ve světě začaly zvyšovat úrokové sazby. Očekává se, že řada členských států eurozóny přijme na rok 2018 expanzivní fiskální politiku, avšak celková orientace fiskální politiky eurozóny zřejmě zůstane víceméně neutrální.

Nezaměstnanost nadále klesá, stále však zůstávají volné kapacity

Pokračuje vytváření pracovních míst a podmínky na trhu práce by měly být příznivě ovlivněny růstem poháněným domácí poptávkou, mírným nárůstem mezd a strukturálními reformami v některých členských státech. Očekává se, že nezaměstnanost v eurozóně letos dosáhne průměrné hodnoty 9,1 %, což je nejnižší úroveň od roku 2009. Celkový počet zaměstnaných osob dnes dosahuje rekordní úrovně. V příštích dvou letech se má nezaměstnanost dále snižovat na 8,5 % v roce 2018 a 7,9 % v roce 2019. V EU má míra nezaměstnanosti podle prognózy dosáhnout v letošním roce 7,8 %, v roce 2018 7,3 % a v roce 2019 pak 7,0 %. Tempo vytváření pracovních míst se zřejmě zmírní, jelikož v některých zemích budou končit dočasné daňové pobídky a v jiných se projeví nedostatek kvalifikovaných pracovních sil.

Při pomalém růstu mezd se očekává mírná inflace

Celková míra inflace vyjádřená indexem spotřebitelských cen v prvních devíti měsících roku kolísala pod vlivem cen energie. Jádrová inflace, z níž jsou vyloučeny ceny energií a nezpracovaných potravin, naproti tomu roste, ale stále jen mírně. V tom se odráží dopady dlouhodobě nízké inflace, slabého růstu mezd i přetrvávajícího útlumu trhu práce. Celkově se očekává, že inflace v eurozóně letos dosáhne v průměru 1,5 %, v roce 2018 zpomalí na 1,4 % a poté se v roce 2019 zvýší na 1,6 %.

Veřejné finance těží z lepších cyklických podmínek

U veřejných financí v eurozóně se předpovídá výraznější zlepšení, než jaké se očekávalo na jaře, a to převážně díky oživení růstu. Celkové saldo veřejných financí by se mělo téměř ve všech členských státech zlepšit. Nedojde-­li ke změnám politiky, poměr schodku veřejných financí k HDP v eurozóně v roce 2019 klesne na 0,8 % (1,1 % v roce 2017 a 0,9 % v roce 2018), zatímco míra zadlužení by měla podle prognózy klesnout na 85,2 % (89,3 % v roce 2017 a 87,2 % v roce 2018).

Rizika jsou v zásadě vyrovnaná

Rizika toho, že hospodářský vývoj by mohl být lepší nebo naopak horší, než se předpokládá, jsou víceméně vyrovnaná. Hlavní negativní rizika jsou vnější povahy a souvisí se zvýšeným geopolitickým napětím (např. na Korejském poloostrově), s možným zpřísněním globálních finančních podmínek (např. v důsledku zvýšení averze k riziku), s hospodářskou korekcí v Číně nebo s rozšířením protekcionistických politik. V Evropské unii se rizika horšího vývoje váží k výsledkům jednání o brexitu, silnějšímu zhodnocování eura a vyšším dlouhodobým úrokovým sazbám. Naproti tomu snížení nejistoty a zlepšení nálady v Evropě by mohlo vést k výraznějšímu růstu, než jaký se předpovídá, stejně jako silnější růst ve zbytku světa.

Pro Spojené království byl na rok 2019 použit čistě technický předpoklad

S ohledem na probíhající jednání o podmínkách odchodu Spojeného království z EU vychází prognózy na rok 2019 z čistě technického předpokladu, že obchodní vztahy mezi EU­27 a Spojeným královstvím zůstanou beze změny. Tento předpoklad slouží pouze pro účely prognózy a nemá žádný vliv na probíhající vyjednávání podle článku 50.

Souvislosti

Pokud jde o směnné kurzy, úrokové sazby a ceny komodit, vychází tato prognóza ze souboru metodických předpokladů s datem uzávěrky 23. října 2017. V případě všech ostatních vstupních údajů, včetně předpokladů ohledně vládních politik, zohledňuje informace do 23. října 2017 včetně. Projekce nepočítají s žádnými změnami politik s výjimkou případů, kdy jsou politiky věrohodně a dostatečně podrobně oznámeny.

Od roku 2018 začne Evropská komise opět vydávat každoročně dvě souhrnné prognózy (jarní a podzimní) a dvě průběžné prognózy (zimní a letní) namísto tří souhrnných prognóz ze zimy, jara a podzimu, které vypracovává od roku 2012. Průběžné prognózy budou zahrnovat roční a čtvrtletní ukazatele HDP a inflace na stávající rok a roky následující pro všechny členské státy a eurozónu, jakož i souhrnné ukazatele pro EU. Návrat k dřívějšímu modelu předpovědí uvádí harmonogram prognóz Komise do souladu s postupy dalších institucí (např. Evropské centrální banky, Mezinárodního měnového fondu či Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj).

Odhad za ČR v jarní prognóze 2017

Česká ekonomika neustále roste. Předpokládá se, že růst HDP bude vyšší než v roce 2017, avšak v roce 2018 a 2019 se očekává jeho zmírnění. což by mělo být neutralizováno silným růstem dovozu. Trh práce se blíží k plné zaměstnanosti a prognóza inflace se blíží cílům centrální banky ve výši 2%.

*jako obvykle je předpověď podmíněna mimo jiné technickými předpoklady nikoliv politických změn, Znamená to, že specifická opatření zejména na poli rozpočtu, které ještě nebyly odhaleny, se neberou v úvahu. V důsledku toho projekce 2019 jsou v zásadě extrapolace trendů.

V námořní dopravě se očekávají emise CO2

Zdroj: Pixabay.com

[quote]Námořní emise se předpovídají, že se do roku 2050 zvýší o 50% až 250%. Evropská rada přepravců vždy upřednostňuje globální přístup k tomuto globálnímu problému. Regionální předpisy by neměly být zavedeny, protože představují riziko narušení hospodářské soutěže a vyhýbání se dopravě. Průhlednost a skutečná energetická účinnost lodí jsou však dvěma prvky, které povedou ke zlepšení boje proti globálnímu oteplování. EU by měla zajistit, aby se tyto prvky odrazily v dohodě Mezinárodní námořní organizace (IMO)[/quote]

Mezinárodní námořní organizace (IMO) učinila značné úsilí, aby zajistila spravedlivému příspěvku tohoto odvětví k cíli parížské dohody omezit zvýšení teplot na + 1,5 ° C v nadcházejících letech. Z tohoto hlediska bylo snížení emisí CO2 a omezování dopadů námořní dopravy na životní prostředí vždy velmi důležité pro přepravce.

V roce 2016 IMO dosáhla důležitého řešení globálního systému shromažďování údajů pro řešení emisí CO2. Rovněž souhlasila s vypracováním cestovní mapy pro řešení emisí CO2 z mezinárodní lodní dopravy, přičemž počáteční závazky týkající se snížení emisí CO2 by měly být schváleny do roku 2018. Práce stále probíhají na globální úrovni. Nicméně tyto globální schémata nejsou dokonalé, i když směřují správným směrem.

Aby ESC vždy udržovala rovnováhu, vždy upřednostňuje globální přístup. Systém „Monitorování, hlášení a ověřování“, který před několika lety vytvořila Evropská komise, je velmi zajímavý. ESC se domnívá, že je potřeba hodně využít, aby se zlepšil současný globální návrh IMO.

Konkrétně transparentnost údajů je nanejvýš důležité, pokud budeme chtít opravdovou změnu. Veškerá shromážděná data by měla být k dispozici, aby zákazníci námořních dopravců mohli snadno zvolit svého dodavatele podle environmentálních charakteristik (což ještě není). Skutečná energetická účinnost lodí, i když náročná, by měla být považována za nezbytnou podmínku jakékoli globální regulace.

V uplynulém (a nadcházejícím) konzultačním procesu, který zorganizovala Evropská komise, navrhla ESC (a navrhne) podporu celosvětového řešení IMO, a to pouze v případě, že se zlepší díky návrhu EU o transparentnosti a skutečné energetické účinnosti lodí . Tyto dva prvky, pokud budou implementovány, přinesou odlišné prostředí. EU by měla převzít vedoucí úlohu v tomto úkolu, ale nikoliv tím, že by uložila nařízení, které by poškodilo její hospodářství, ale spíše tím, že by se dohoda IMO ještě zvýšila.

Článek v originálním znění si můžete přečíst ZDE.

Zdroj: Eurologport.eu

Logistický kalendář