Domů Blog Strana 1050

Antimonopolní úřad zahájil další řízení kvůli mýtnému tendru

[quote]Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zahájil druhé správní řízení s ministerstvem dopravy kvůli několikamiliardovému tendru na provoz elektronického mýtného systému po roce 2019. Reaguje tak na návrh společnosti Kapsch, která mýtné provozuje. Firma si stěžuje na zadávací podmínky, řekl ČTK mluvčí úřadu Martin Švanda. První řízení úřad zahájil už dříve z vlastního podnětu. Kromě firmy Kapsch tendr kritizoval i Nadační fond proti korupci podnikatele Karla Janečka.[/quote]

,,ÚOHS obdržel v souvislosti s veřejnou zakázkou systém elektronického mýtného návrh od společnosti Kapsch Telematic Services spol. s r.o. Ve věci bylo zahájeno správní řízení, návrh směřuje proti zadávacím podmínkám,“ uvedl Švanda.

Výběrové řízení na správu mýtného systému vypsalo ministerstvo dopravy v polovině července, do zakázky téměř za 30 miliard korun se přihlásili čtyři uchazeči.

Mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold uvedl, že je v pořádku, že ÚOHS takto velkou zakázku podrobně sleduje a přezkoumá ji.

,,My jsme připraveni obhájit, že je vše v souladu se zákonem, a věříme, že úřad bude při hodnocení podmínek soutěže nestranný,“ řekl ČTK mluvčí.

Zahájení správního řízení podle něj nebrání dalšímu pokračování mýtného tendru.

Nynější podnět Kapsche je podle Neřolda dalším krokem současného správce systému, jak zpochybnit vypsané výběrové řízení. To má mýtný systém otevřít konkurenci. Postup Kapsche nedávno kritizoval ministr dopravy Dan Ťok, podle kterého Kapsch stojí za peticí proti rozšiřování mýta na silnicích I. třídy.

Protikorupční fond vytýká podmínkám výběrového řízení, které vypracovalo ministerstvo dopravy, přílišnou přísnost při dokazování předchozích referencí, což omezuje počet uchazečů a může to nahrávat současnému správci systému. Kapsch si naproti tomu stěžoval na příliš velký rozsah informací, které ministerstvo sděluje jednotlivým uchazečům o systému, který firma vybudovala.

Nový správce systému by takzvané výkonové mýto měl spravovat deset let po vypršení současného kontraktu s Kapschem po roce 2019. Kromě současného provozovatele se do soutěže přihlásili slovenský výběrčí SkyToll, maďarský National Toll Payment Services a německá firma T-Systems.

Kapsch prostřednictvím mikrovlnných mýtných bran v Česku vybírá mýtné od roku 2007. Za deset let se z mýtného získalo 77,5 miliardy korun, loni to bylo 9,89 miliardy. Náklady na provoz činí 1,5 miliardy korun ročně.

Jednotný celostátní mikrovlnný systém podobně jako v Česku funguje v pásu zemí od Itálie přes Rakousko, Polsko a Bělorusko. Naopak satelitní systém využívají Německo, Slovensko, Maďarsko a částečně Belgie, která jej kombinuje s mikrovlnou variantou. Nově pro výběr mýta zvolilo satelitní technologii i Bulharsko.

Zdroj: ČTK

Odbory a ministerstvo dohodly zdražení režijního jízdného

[quote]Zástupci odborů se s ministerstvem dopravy předběžně dohodli na zdražení režijního jízdného pro železniční zaměstnance. V současnosti platí za roční jízdenku platnou v síti Českých drah 1000 korun, od příštího roku by se tato úhrada měla o deset procent zvýšit. Takzvaná režijka by nově neměla platit na komerčních linkách, kde stát Českým drahám na provoz vlaků nepřispívá. Jde především o linku mezi Prahou a Ostravou. ČTK to řekl mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold.[/quote]

Přestože vlaky na tratích, kde stát drahám na provoz nepřispívá, budou ze státem nařízeného tarifu vyjmuty, železniční firmy mohou svým zaměstnancům jízdné v nich proplácet i nadále. Bude to ale formou zaměstnaneckých benefitů, které zaplatí přímo tyto společnosti, uvedl Neřold.

O sto korun by se podle předběžného plánu mely zdražit režijní jízdenky pro bývalé železniční zaměstnance a děti zaměstnanců. Ti by nově měli za roční jízdenku zaplatit 600 korun. Z tisíce korun na 1250 by se pak měla zvýšit cena režijek pro ostatní rodinné příslušníky.

,,Velmi si cením věcného jednání s odboráři a jejich snahy se s námi dohodnout. V příštích týdnech dáme návrhu definitivní podobu a předáme ho zástupcům odborových svazů na železnici,“ doplnil ministr dopravy Dan Ťok.

Spory o podobu jízdních výhod propukly letos v létě, kdy České dráhy požádaly ministerstvo dopravy o kompenzaci za poskytování služeb, které ostatní dopravci na trase mezi Prahou a Ostravou poskytovat zaměstnancům nemusí. Kromě samotných Českých drah se jízdní výhody týkají státní Správy železniční dopravní cesty (SŽDC), jejíž zaměstnanci mají na starosti správu železnic, nebo například zaměstnanců Drážního úřadu.

Problematika režijního jízdného zkomplikovala i nedávnou soutěž o provoz rychlíků na trase mezi Plzní a Mostem. Soutěž o nového dopravce na trati zastavil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) na podnět Českých drah. Dopravce tehdy poukazoval na diskriminační podmínku vycházející z povinnosti uznávat režijní jízdné, kterou konkurenční zájemci o zakázku neměli. Ministerstvo nicméně na základě poslaných cenových nabídek zakázku přidělilo ústecké GW Train Regio, která zde dopravu provozuje od loňského prosince.

Zdroj: ČTK

Dopravci začali s vyplácením náhrad za zpoždění zaviněná vichřicí

[quote]Železniční dopravci začali s odškodňováním cestujících za zpožděné a zrušené spoje kvůli vichřici Hewart, která se v neděli prohnala Českem. RegioJet vyčíslil výši vyplacených kompenzací na 1,2 milionu korun. České dráhy čekají, až se o náhradu přihlásí všichni poškození. Mohou tak učinit ještě v příštích týdnech, uvedl mluvčí společnosti Petr Šťáhlavský.[/quote]

Pravidla pro odškodňování cestujících na železnici jsou přísná a nárok na náhradu má jen malá část cestujících. O náhradu 25 procent ceny mají nárok lidé ze spojů zpožděných o 60 minut. Úhradu 50 procent ceny mohou dostat lidé, jejichž vlak měl zpoždění více než dvě hodiny, řekl ČTK mluvčí Evropského spotřebitelského centra v ČR Ondřej Tichota. Nárok na odškodnění ale mají v Česku jen lidé, kteří za jízdenku utratili alespoň 400 korun. Jde tak především o cestující na mezistátních vlacích.

Nad rámec povinné kompenzace se rozhodl jít RegioJet.

,,Pokud je náš spoj zpožděn – a to i z důvodu přírodní katastrofy – vrátíme cestujícím podle délky zpoždění část nebo i sto procent jízdného,“ uvedl majitel RegioJetu Radim Jančura.

Cestující z dotčených spojů podle něj peníze dostali automaticky. Nemuseli o ně žádat a mohli je využít na nákup nové jízdenky, nebo si je nechat.

Naproti tomu u konkurenčního Leo Expressu se musí cestující o náhradu přihlásit. Výše kompenzace se odvíjí od délky zpoždění a může být od 25 procent do 100 procent ceny zakoupené jízdenky v případě zrušení spoje. K tomu ještě cestující dostane náhradu dalších 50 procent ceny ve formě Leo korun, které je možné využít na nákup nové jízdenky, uvedla mluvčí společnosti Kateřina Veitová.

České dráhy dosud vyřídily podle Šťáhlavského několik tisíc žádostí o kompenzace. Kromě cestujících, kterým povětrnostní podmínky zkomplikovaly cestu po Česku, dopravce odškodňuje lidi cestující po okolních zemích s jízdenkami Českých drah. Rozsáhlá zpoždění si vyžádala vichřice v Německu, Polsku, v Rakousku a Slovensku, dodal mluvčí drah.

Zdroj: ČTK

Komise investuje 30 miliard eur do nových řešení společenských výzev a průlomových inovací

[quote]Komise oznámila 27.10, jak vynaloží 30 miliard eur z programu EU pro financování výzkumu a inovací Horizont 2020 v období 2018 až 2020, včetně částky 2,7 miliard eur na zahájení činnosti Evropské rady pro inovace.[/quote]

Horizont 2020 – program EU pro financování výzkumu a inovací s rozpočtem 77 miliard eur – podporuje špičkovou vědeckou činnost v Evropě a přispívá k důležitým vědeckým průlomům, jako je např. objev exoplanet a gravitačních vln. V příštích třech letech bude Komise usilovat o to, aby její financování výzkumu mělo významnější dopad, přičemž se zaměří na méně témat, avšak s klíčovým významem, jako je migrace, bezpečnost, klima, čistá energie a digitální ekonomika. Program Horizont 2020 bude navíc lépe vybaven k tomu, aby mohl podporovat průlomové inovace vytvářející tržní příležitosti.

Komisař pro výzkum, vědu a inovace Carlos Moedas uvedl:

„Ať už jde o umělou inteligenci, genetiku nebo řetězce, základem současných nejslibnějších průlomových inovací je věda. Evropa zaujímá v oblasti vědy a technologií vedoucí postavení a při prosazování inovací bude hrát důležitou roli. Komise se společně s dalšími aktéry – včetně Evropské rady pro inovace, jež dnes zahajuje svoji činnost, – snaží poskytnout evropským inovátorům odrazový můstek, který jim pomůže stát se předními světovými společnostmi.“

Podpora průlomových inovací vytvářejících tržní příležitosti

Junckerova Komise od počátku svého mandátu usilovně pracuje na tom, aby pro velký počet inovativních podnikatelů v Evropě vytvořila co nejvhodnější podmínky, které jim umožní růst. Komise nyní zahajuje první fázi činnosti Evropské rady pro inovace. V letech 2018 až 2020 Komise vynaloží 2,7 miliardy eur z programu Horizont 2020 na podporu vysoce rizikových a současně vysoce ziskových inovací s cílem vytvořit trhy budoucnosti. Horizont 2020 přitom lépe využije svých cen udílených za „nalezení východiska“ na podporu průlomových řešení naléhavých technologických problémů, jimž občané čelí.

Důraz na politické priority

Pracovní program na období 2018–2020 se zaměří na méně témat s větším rozpočtem a přímo podpoří politické priority Komise:

  • Budoucí nízkouhlíkové hospodářství odolné vůči změně klimatu: 3,3 miliardy eur
  • Oběhové hospodářství: 1 miliarda eur
  • Digitalizace a transformace evropského průmyslu a služeb: 1,7 miliardy eur
  • Bezpečnostní unie: 1 miliarda eur
  • Migrace: 200 milionů eur

2,2 miliardy eur bude vyčleněno na projekty zaměřené na čistou energetiku, a to ve čtyřech vzájemně propojených oblastech: obnovitelné zdroje, energeticky účinné budovy, elektromobilita a řešení umožňující skladování elektrické energie, včetně 200 milionů eur na podporu vývoje a výroby elektrických baterií nové generace v Evropě.

Podpora základního výzkumu

Horizont 2020 bude i nadále financovat „výzkum motivovaný zvídavostí“ (často označovaný jako„základní výzkum“ nebo „hraniční výzkum“). V srpnu přijatý pracovní program Evropské rady pro inovace na rok 2018 počítá s podporou pro vynikající výzkumné pracovníky ve výši 1,86 miliardy eur. Celkovou částkou 2,9 miliardy eur budou během tří let podpořeny akce „Marie Curie-Skłodowska“, které financují stipendia pro výzkumné pracovníky ve všech fázích jejich profesní dráhy.

Posílení mezinárodní spolupráce

Nový pracovní program rovněž posiluje mezinárodní spolupráci v oblasti výzkumu a inovací. V jeho rámci bude více než 1 miliarda eur investována do 30 stěžejních iniciativ v oblastech společného zájmu. Jako příklad lze uvést spolupráci s Kanadou v oblasti personalizované medicíny, s USA, Japonskem, Jižní Koreou, Singapurem a Austrálií v oblasti automatizace silniční dopravy, s Indií v otázkách souvisejících s vodou a s africkými zeměmi v oblasti potravinového zabezpečení a obnovitelné energie.

Šíření excelence

V období 2018 až 2020 bude z programu Horizont 2020 přiděleno 460 milionů eur konkrétně na pomoc členským státům a přidruženým zemím, které se tohoto programu ještě plně neúčastní. Cílem je využít „ohniska špičkové kvality“ v Evropě i mimo ni. Kromě toho program i nadále podporuje těsnější součinnost s evropskými strukturálními a investičními fondy.

Další zjednodušení pravidel pro účast

Novinkou je rovněž zavedení pilotního projektu paušálního financování, což je nový a jednodušší přístup k poskytování finanční podpory účastníkům. Při kontrolách ex-ante bude kladen hlavní důraz na vědeckotechnický obsah projektů, a nikoli na finanční záležitosti.

Otevřená věda

Program představuje zásadní změnu v prosazování otevřené vědy – poznatky by se měly sdílet v dřívější fázi výzkumu, než je uveřejňování jeho výsledků ve vědeckých časopisech. Na otevřenou vědu budou uvolněny 2 miliardy eur a 600 milionů eur bude vyčleněno na evropský cloud pro otevřenou vědu, evropskou datovou infrastrukturu a vysoce výkonnou výpočetní techniku.

Souvislosti

Horizont 2020 je dosud největším rámcovým programem EU pro výzkum a inovace a disponuje rozpočtem 77 miliard eur na období sedmi let (2014–2020). Přestože většina činností v oblasti výzkumu a inovací stále ještě probíhá nebo teprve začne, program již přináší výsledky.

Výzkumní pracovníci podporovaní z programu Horizont 2020 přispěli k významným objevům, jako jsou exoplanety, Higgsův boson a gravitační vlny, a přinejmenším devatenáct nositelů Nobelovy ceny obdrželo před jejím udělením nebo po něm finanční prostředky na výzkum z EU.

Z programu Horizont 2020 bylo od října 2017 uděleno více než 15 000 grantů v celkové výši 26,65 miliardy eur, z čehož téměř 3,79 miliardy eur obdržely malé a střední podniky. V rámci nástroje „ InnovFin – finanční prostředky EU pro inovátory“ program rovněž poskytl podnikům, zejména malým a středním, přístup k rizikovému financování ve výši 17 milionů eur. Kromě toho 3 143 hlavních výzkumných pracovníků Evropské rady pro výzkum v hostitelských organizacích obdrželo granty ve výši téměř 4,87 miliardy eur a 10 176 vědeckých pracovníků účastnících se akcí „Marie Curie- Skłodowska“ granty ve výši téměř 2,89 miliardy eur.

Souběžně s přijetím pracovního programu pro Horizont 2020 na období 2018–2020 byl přijat pracovní program Euratomu na rok 2018, který plánuje investovat 32 milionů eur do výzkumu týkajícího se nakládání s radioaktivním odpadem a jeho likvidace. Rovněž bude vypracován plán výzkumu pro bezpečné vyřazování jaderných elektráren z provozu s cílem snížit dopad na životní prostředí a náklady.

Výkonnost v oblasti výzkumu a inovací a účasti země v rámci programu Horizont 2020 – Česká republika (Pracovní překlad)

Evropský semestr, roční cyklus koordinace hospodářských politik Komise, podporuje strukturální reformy členských států v různých oblastech politiky s cílem zvýšit zaměstnanost, růst a investice. Výzkum a inovace hrají v této souvislosti klíčovou úlohu. Proto Komise doporučuje a úzce spolupracuje s členskými státy na zvýšení výkonnost svých vnitrostátních výzkumných a inovačních systémů.

Vybrané projekty

Tento seznam obsahuje 20 nedávno publikovaných článků o projektech, které mají partnera v České republice

Všichni na palubě pro pokročilé železniční signalizační a automatizační systémy

Řízení, komunikace, kybernetická bezpečnost – rozvoj flexibilního, inteligentního systému řízení železničního provozu a podpory rozhodování v reálném čase bude zahrnovat inovace v těchto a mnoha dalších oblastech. Projekt financovaný EU, který je určen pro signalizační a automatizační systémy, napomáhá rozvoji potřebného výzkumu a vývoje.

Doma v extrémních prostředích: první prostorový analogový habitat v Evropě

Jaké by to bylo žít na Marsu? Možná stejně jako na Zemi ve vhodném okamžiku – ale průkopníci, kteří tam jednoho dne vyrazí, budou při příjezdu čelit hluboce nepřátelskému prostředí. Výzkumní pracovníci financovaní EU vyvinuli stanoviště pro simulované kosmické mise na vhodně náročných místech tady na Zemi. Projekt může také podporovat výzkum v extrémních podmínkách.

Hlubší potápění hledající odpovědi na klimatické otázky

Výzkumní pracovníci financovaní EU rekonstruují, jak se chemické složení světové mořské vody vyvinulo pomocí brachiopodových skořepin. Jejich zjištění by měla zlepšit pochopení nedávných změn klimatu.

Barvení bez odpadu

Továrna v Belgii se specializuje na barvení tkanin. Každý rok se obarví asi 12 000 kilometrů textilních materiálů. A na to je zapotřebí miliony litrů vody. Po použití je voda plná barviv, chemikálií a solí.

Přijetí dětí narozených z války

Válka končí, zahraniční vojáci odjíždějí a někteří možná opouštějí děti … Ať už je otec přítelem nebo nepřítelem, místní ženy, jimž se tyto děti narodí, často v obtížných situacích hledají pomoc. Výzkumný projekt financovaný EU osvětluje věky starý fenomén s cílem poskytnout informace, které by mohly sloužit do politik, které jim pomohou.

Vybavení prvních responderů na ochranu občanů

Bohužel mnoho evropských měst je vystaveno riziku chemických, biologických a radiologických teroristických útoků. Projekt IF REACT financovaný EU vyvinul inovativní osobní ochranné pomůcky (PPE), aby zajistily lepší připravenost prvních responderů. Nové zařízení lze vyrábět, jakmile začnou příjezdy.

Předpovědi produkce ryb pro udržitelný rybolov

Projekt ClimeFish financovaný EU bude společně s průmyslem vytvářet projekce produkce a distribuce ryb. Projekt pomůže zajistit, že v oblastech a u druhů, kde existuje potenciál udržitelného růstu, dojde v budoucnu k nárůstu produkce mořských produktů.

Tekuté sklo v oknech, které by mohly poskytnout energii

V Lichtenštejnsku projekt rozvíjí okna, která by mohla být zdrojem energie. Vnější strana okna je schopna sbírat sluneční záření a přeměňovat je na energii a vnitřní plocha je schopna ochladit nebo ohřívat prostor uvnitř nádoby.

Konopné rostliny vykazují potenciál jako alternativa udržitelných vláken.

Konopí je zdrojem materiálů, vláken a textilií po tisíciletí. Projekt financovaný EU nyní využívá nejmodernější genomové přístupy k podpoře produkce konopí, ke zlepšení kvality a pokrokovému vědeckému porozumění plodin. Výzkum vedl k novým odrůdám a procesům, které poskytují udržitelnou alternativu k syntetickým vládám a širokému spektru dalších biologických produktů.

Jak inženýři z EU vytvářejí stabilitu na trhu s obnovitelnou energií

Skupina inženýrů financovaných EU z celého kontinentu vytvořila systém, který pomůže stabilizovat elektrizační soustavy v celé Evropě a zajistí trvalé zásobování energií po celá desetiletí.

Zlepšení zdraví srdce pomocí jedné pilulky

Projekt financovaný EU uskutečňuje první klinickou studii starších pacientů se srdečními chorobami z nové léky na léky na prevenci recidivujících infarktů, zlepšení účinnosti péče a záchranu životů.

Poznatky o vazbě kostních buněk na revmatoidní artritidu

Projekt financovaný EU vytvořil nové poznatky o příčinách a vývoji revmatoidní artritidy a zaměřil úsilí na dřívější detekci, prevenci a myšlenku vyvolat toleranci k této chronické a invalidní nemoci. Následné vyhledávání zahrnuje nové studie, které dále prozkoumají tuto výzvu „tolerance“ a pokrok v novém zařízení pro detekci protilátek.

Uvádění méně známých obilovin na stůl

Malé druhy obilovin, jako je kláskování, oves a žito, by mohly evropským spotřebitelům poskytovat zdravé a výživné potraviny, které se udržitelně vyrábějí. Projekt financovaný z prostředků EU usiluje o to, aby tyto nedostatečně využívané plodiny z farmy na stůl zlepšily svou genetickou a komerční životaschopnost. 15

Elektronika připravená k opotřebení

Vědci ve výzkumném zařízení v erlíně sní o oblečení, které produkuje energii, když kráčíme. Kombinovaly velmi odlišné nanomateriály do takzvaných energetických harvestorů. 16

Reflektování kulturní opozice vůči komunismu

Projekt COURAGE, financovaný EU, sestavuje a analyzuje sbírky kulturní opozice v bývalých socialistických zemích, díky nimž jsou sbírky přístupnější pro vzdělávací a výzkumné účely a zdůrazňují jejich význam jako svědectví protikomunistické opozice v Evropě. 17

Roboti k záchraně při obnově po katastrofách

Po průmyslových nehodách nebo přírodních katastrofách je shromažďování informací klíčové a roboti mohou být cennými spojenci, kteří s tím mohou pomoci. 18

Přijmout nejmodernější avioniku pro další úroveň

Využitím technologie Distributed Modular Electronics v příští letecké generaci využívají výzkumníci projektem ASHLEY financovaným EU evropskou pozici světového lídra v oblasti letecké inovace. 19

Budoucnost letectví je elektřina a její možnosti

Slibné elektrotechnické systémy vyvinuté pro letadla příští generace mají za cíl podle výzkumných pracovníků financovaných EU změnit evropskou oblohu, snížit spotřebu paliva a emise skleníkových plynů a zvýšit konkurenceschopnost. 20

Magnetická výzva technologie jaderné syntézy

Jaderná syntéza by mohla potenciálně řešit energetické problémy jednou provždy, ale zatím nejsme dosud. Z výzkumu však již využíváme výhody. Vývoj technologií pro ITER například vytváří nové know-how s možnými aplikacemi v průmyslu. Inspirovala špičkovou inovaci pro typ analytických přístrojů. 21

Mladí lidé postupují k výzvám vědy SciChallenge

Co vede mladé lidi k vzrušení z vědy? Vědečtí pracovníci financovaní z prostředků EU zjišťují, jak podpořit více mladých lidí, aby sledovali kariéru v oblasti vědy, techniky, strojírenství nebo matematiky. 22

Nová trať z Baku urychlí dopravu mezi Evropou a Čínou, mine Rusko

Zdroj: Pixabay.com

[quote]Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev společně se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem a předsedou gruzínské vlády Giorgim Kvirikašvilim slavnostně zahájili provoz nové, přes 820 kilometrů dlouhé železniční tratě, která tyto tři země propojí. Podle agentury Reuters trať mimo jiné poskytuje rychlejší nákladní i osobní dopravu mezi Evropou a Čínou, která zároveň obchází Rusko. Státy přišla na více než jednu miliardu dolarů (zhruba 22 bilionů korun).[/quote]

Doposud tyto tři země spojoval ropovod Baku-Tbilisi-Ceyhan a plynovod Baku-Tbilisi-Erzurum, obchodní spojení bylo přesto mezi Tureckem a kavkazským regionem omezené. Očekává se tak, že nová železniční trať region ekonomicky oživí. Spojení začíná v ázerbájdžánské metropoli Baku, odkud vlak jede do cílové destinace v tureckém městě Kars na severovýchodě země a cestou staví v gruzínském hlavním městě Tbilisi.

Nové spoje také urychlí cestování mezi Evropou a Čínou, které by nyní mělo trvat zhruba 15 dní, což je více než dvakrát rychlejší než stávající námořní doprava. Zároveň je spojení až o polovinu levnější než cena letecké dopravy. Cestující mohou vlakem z Číny cestovat přes Kazachstán a dále trajektem přes Kaspické moře do přístavu v Baku, kde nasednou přímo do vlaků do Turecka a odtud dále do Evropy.

Zdroj: ČTK

V Německu se přou kvůli pojmenování vlaku po Anně Frankové

[quote]Vlna kritiky se snesla na německého železničního dopravce Deutsche Bahn (DB) kvůli úmyslu pojmenovat jeden ze svých vlaků po židovské dívce Anně Frankové. Za nevkusný úmysl považují hlavně proto, že právě ve vlacích deportovali nacisté na smrt miliony Židů včetně samotné Frankové, informovala agentura DPA. Rezervovaný postoj k nápadu zaujala i nadace, která spravuje odkaz Anny Frankové, asi nejznámější oběti masového vraždění Židů během druhé světové války.[/quote]

Snaha pojmenovat jeden z nové generace vysokorychlostních vlaků po Anně Frankové je součástí nového projektu společnosti Deutsche Bahn, která chce tímto způsobem uctít celkem pětadvacet významných Němců.

Po železnici by v budoucnu měly jezdit vlaky pojmenované například po poválečných kancléřích Konradovi Adenauerovi, Ludwigu Erhardovi a Willym Brandtovi, po členech protinacistické odbojové organizace Bílá růže sourozencích Hansovi a Sophii Schollových, po teologovi a odbojáři Dietrichovi Bonhoefferovi, filosofech Hannah Arendtové a Karlovi Marxovi či herečce a zpěvačce Marlene Dietrichové. Jména vybrala odborná porota z návrhů ze strany veřejnosti.

Pojmenování jednoho z vlaků po Frankové kritizovala třeba poslankyně německého Iris Eberlová.

,,Pojmenovat vlak ‚Anne Franková‘ je neuctivé,“ uvedla Eberlová na twitteru.

Už před ní kritizoval výběr jména i novinář Julian Reichelt.

,,Německé dráhy teď pojmenují vlaky po obětech deportací provedených drahami a začnou s Annou Frankovou,“ napsal žurnalista deníku Bild.

Rezervovaný postoj vyjádřila k plánu Německých drah i amsterodamská Nadace Anny Frankové.

,,Pojmenování vyvolává kontroverze a my tomu rozumíme,“ uvedla v prohlášení.

Spojení Anny Frankové s vlakem podle ní vyvolává asociace s pronásledováním Židů a deportacemi během druhé světové války.

,,Uvědomujeme si ale také, že takovéto iniciativy většinou vznikají s dobrým úmyslem,“ doplnila nadace.

,,Cílem projektu je uctít tyto osobnosti a udržet je v živé paměti“, uvedla mluvčí Německých drah.

Jméno Anny Frankové jako symbolu mírového soužití různých kultur podle ní v anketě lidé navrhovali nejčastěji. Německé dráhy jsou si vědomy své zodpovědnosti a kriticky se vypořádávají s dějinami organizace, na jejíž činnost navazují, dodala mluvčí DB.

Předchůdcem Německých drah byly Německé říšské dráhy (Deutsche Reichsbahn), které pomáhaly při deportaci milionů Židů a dalších obětí nacistického režimu do koncentračních a vyhlazovacích táborů.

Anna Franková se narodila v roce 1929 ve Frankfurtu nad Mohanem a o pět let později utekla spolu s rodiči před nacistickým režimem do Nizozemska. Během války se několik let skrývala v Amsterodamu. Anne si v úkrytu vedla deník, který je dnes jedním z nejznámějších svědectví o holokaustu. Nakonec byl však jejich úkryt prozrazen. Anne zemřela v roce 1945 v koncentračním táboře Bergen-Belsen. Deník Anne Frankové byl přeložen do 67 více než šedesáti jazyků a prodalo se ho více než 30 milionů kusů.

Zdroj: ČTK

Na Slovensku bylo otevřeno výcvikové centrum pilotů vrtulníků

Zdroj: Pixabay.com

[quote]Výcvikové centrum ke školení pilotů vrtulníků z celého světa bylo včera otevřeno v Košicích na východním Slovensku. Za projektem v hodnotě 25 milionů dolarů (téměř 552 milionů Kč) stojí slovenská společnost MSM Group z holdingu Czechoslovak Group podnikatele Jaroslava Strnada a česká firma European Air Services.[/quote]

,,Předpokládám, že bychom v horizontu jednoho roku zaměstnali kolem sta lidí. Velkou synergii vidíme ve spolupráci s letištěm nebo se zdejší leteckou fakultou,“ řekl jednatel MSM Group Marián Goga.

Dodal, že MSM Group zaměstnává na Slovensku přes 1500 lidí ve 12 výrobních závodech.

Podle slovenského premiéra Roberta Fica, který se otevření výcvikového střediska pilotů Slovak Training Academy na košickém letišti zúčastnil, by země potřebovala více podobných investic.

Nové školicí centrum by mělo vycvičit více než 70 pilotů ročně ze Slovenska i ze zahraničí. Studenti budou mít k dispozici kolem 15 strojů, jedním z nich je americký vrtulník Sikorsky UH-60 Black Hawk. Tyto stroje Slovensko také zakoupilo pro svou armádu.

Zdroj: ČTK

Systém eCall by mohly mít i nákladní vozidla či autobusy

Source: Freeimages.com

[quote]Rychlejší a efektivnější zásah složek integrovaného záchranného systému při dopravních nehodách nákladních automobilů či autobusů by mohl v budoucnu umožnit projekt I-HeERO. Díky němu by vozidla měla být vybavena softwarem s automatickým voláním o pomoc na linku 112 (eCall 112) v zemích EU. Problematikou zavedení systému do praxe se na dvoudenní konferenci v Ostravě zabývají IT specialisté, ale i záchranáři či zástupci automobilového průmyslu z 28 zemí. Systém si mohli prohlédnout i při simulované dopravní nehodě.[/quote]

Systém eCall byl v Evropské unii spuštěn 1. října, ale zatím pouze pro osobní vozidla. U nákladních vozidel by při tísňovém volání měl být schopen nejen určit místo nehody či počet přepravovaných pasažérů, ale například i informace o vezeném nákladu tak, aby byl vysledovatelný jeho původ, vlastník či rizikovost nákladu.

,,Velké automobilky už eCall montují několik let, ale musí používat takzvané třetí strany, to znamená, že se nevolá přímo na integrovaný záchranný systém, ale například na různé asistenční služby,“ uvedl Rostislav Hlosta ze společnosti Vítkovice IT Solutions, která se na vývoji systému podílí.

Připomněl, že takovým způsobem si například loni přivolalo pomoc vozidlo, které havarovalo v Beskydech. Povinnost instalovat systém eCall do osobních vozidel budou mít automobilky od dubna 2018.

,,Jde tady o záchranu až 2500 lidí v rámci Evropské unie,“ podotkl Hlosta.

Kdy by se případně mohl eCall stát povinnou součástí i nákladních vozidel si zatím netroufl odhadnout.

,,My dneska ukončujeme eCall pro nákladní vozidla a tajně doufáme, že se to do roka dostane do stejného stavu jako u osobních vozidel. Musí to schválit Evropská komise, teď ten projekt obhajujeme, zatím dobře,“ řekl Hlosta.

Podle specialisty tísňového volání generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Jana Urbánka umožní eCall díky přesnému udání polohy nejen rychlejší dojezd na místo nehody, ale u nákladních vozidel bude možné snížit například i dopady na životní prostředí.

,,V případě, že se jedná o nebezpečné látky, tak pro nás ta informace umožňuje zase se lépe připravit na ten zásah. Ve chvíli, kdy víme, že je na místě nehody nebezpečná látka, tak automaticky aktivujeme síly a prostředky, které jsou specializovány na zásah u nebezpečných látek,“ uvedl Urbánek.

Zdroj: ČTK

Řecko opět posunulo termín pro nabídky na privatizaci ROSCO

[quote]Řecko opět posunulo konečný termín pro předložení nabídek na privatizaci firmy železniční údržby ROSCO. Nabídky mají být nově předloženy do 14. února, uvedla privatizační agentura HRADF. O ROSCO má mimo jiné zájem česká Škoda Transportation.[/quote]

Řecko obdrželo dvě vyjádření zájmu o koupi ROSCO. Kromě české Škody také od italské společnosti Ferrovie dello Stato Italiane, která je státním holdingem spravujícím železniční infrastrukturu a poskytujícím železniční služby. Termín pro konečné nabídky byl již jednou prodloužen o čtyři měsíce a měl vypršet 3. listopadu. HRADF uvedla, že se rozhodla prodloužit konečný termín po žádosti jednoho ze zájemců, napsala agentura Reuters.

ROSCO poskytuje služby v oblasti údržby, oprav a rekonstrukcí kolejových vozidel pro železnice a jiné traťové systémy. V současnosti je jediným poskytovatelem služeb v oblasti údržby kolejových vozidel v Řecku.

Skupina Škoda Transportation s více než 5300 zaměstnanci je největší firmou zabývající se dopravním strojírenstvím ve střední a východní Evropě. Mezi hlavní aktivity patří především výroba tramvají, příměstských elektrických vlaků, lokomotiv, souprav metra, trolejbusů nebo elektrobusů. Patří do ní plzeňské firmy Škoda Transportation, Škoda Electric a Movo, ostravská Škoda Vagonka, Pars Nova Šumperk a pražský výrobce výkonové elektroniky Poll. V Maďarsku je to podnik Ganz-Škoda, v Novosibirsku výrobce motorů Sibelektroprivod, v Německu Škoda Transportation Deutschland; předloni skupina ovládla také finského výrobce kolejových vozidel TransTech.

Zdroj: ČTK

Studie: Zhruba třetina budoucích dálnic je v rizikovém území

[quote]Geologové prozkoumali 72 úseků plánovaných dálnic a silnic první třídy, zhruba třetina z nich je riziková. V diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to uvedl ředitel Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR Josef Stemberk. Na práci se podílela i Česká geologická služba (ČGS). Studii chce předat na Ředitelství silnic a dálnic ČR. Jedná se například o obchvat Frýdku-Místku nebo o plánovanou D11 u Jičína.[/quote]

,,Jeden z problematických bude třeba obchvat Frýdku-Místku, kde je řada sesuvů. Byly zjištěny aktivní sesuvy u Jičína, sesuvy, které ani nejsou v registru, které má ČGS. A rovněž to ukazuje na to, že příroda se stále vyvíjí,“ řekl Stemberk.

Podle něj se může aktivní sesuv objevit i během tří let.

Jednotlivé úseky jsou podle ředitele ve studii zpracované, u každého jsou popsána rizika.

,,Budou mít popsán úsek, jaké je tam riziko – na co si vlastně při zpracování projektu – ty už budou zpracované, takže to budou muset alespoň nějak překontrolovat – na co si mají dávat pozor,“ nastínil Stemberk.

V diskusi se hovořilo právě o geologickém území pod dálnicí D8, kde se například v roce 2013 na Litoměřicku sesul svah na dálnici. Spor mezi státem a firmou Kámen Zbraslav skončil u soudu, který bude pokračovat v únoru.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář