Úterý, 23 září, 2025
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 1058

SFDI bude mít příští rok na výdaje 72,5 miliardy korun

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) bude příští rok hospodařit s částkou 72,5 miliardy korun, přičemž zhruba 19 miliard korun dostane z programů EU. Sněmovna to dnes schválila. V porovnání s letošním rozpočtem bude mít fond přibližně o deset miliard korun méně. Částka má pokrýt plánované projekty, uvedl ministr dopravy Dan Ťok. Podle předsedy poslanců opoziční strany Zbyňka Stanjury je ale rozpočet SFDI „ostudně nízký“.[/quote]

Ministr řekl, že v průběhu roku bude možné rozpočet fondu zvýšit rozpočtovými opatřeními na 76,5 miliardy korun, což doporučil také sněmovní hospodářský výbor. Peníze mají být využity pro výplatu závazků stavebním firmám a dalším zhotovitelům plynoucích z dříve uzavřených smluv. Ondřej Polanský nepřesvědčil většinu Sněmovny, aby vyzvala vládu k zajištění dostatku lidí na kontrolu staveb i jejich projektů.

Proti letošní výši rozpočtu představuje schválená suma citelné omezení peněz. Letos fond hospodaří se zhruba 82 miliardami korun. Vláda v návrhu rozpočtu fondu na příští rok uvádí, že nově zahajované akce budou financovány v omezeném rozsahu. Stanjura v této souvislosti varoval, že v roce 2019 hrozí výpadek desítek miliard.

„Nejsme na to jako Česká republika vůbec připraveni,“ uvedl Stanjura, který v minulosti vedl ministerstvo dopravy.

Ze schválených více než 72 miliard korun připadá 53,8 miliardy na národní peníze a zbylých 18,7 miliardy na dotace z programů EU. Nejvíc peněz půjde podle požadavků investorů na silniční infrastrukturu.

Návrh na výstavbu a rekonstrukce silnic a dálnic počítá s dotací 29,5 miliardy korun, 21,8 miliardy má směřovat na rozvoj železniční infrastruktury a zhruba 1,2 miliardy na vodní cesty. Z menších kapitol návrh rozpočtu předpokládá například podporu financování výstavby cyklostezek ve výši 150 milionů Kč.

Na straně příjmů by měl fond dostat například ze silniční daně 6,1 miliardy korun, ze spotřební daně 8,2 miliardy korun a z mýtného 9,2 miliardy korun. Pět miliard korun by měly vynést dálniční známky.

Zdroj: ČTK

Boj proti nezákonnému obchodu s tabákovými výrobky: Prohlášení komisaře Andriukaitise k přijetí celounijního systému pro sledování a vyhledávání

Od
Michaela Drábková
-

[quote]„ EU 15. prosince v boji proti nezákonnému obchodu s tabákovými výrobky učinila velký krok vpřed. Nový celounijní systém pro sledování a vyhledávání, který byl přijat, zajistí snadnou sledovatelnost tabákových výrobků v EU pomocí jedinečného identifikátoru, jímž bude každý výrobek označen. Dále též dbáme na to, aby tabákové výrobky splňovaly zvláštní požadavky na bezpečnost. Na každé balení tak musí být použito alespoň pět typů ověřovacích elementů.[/quote]

V případě cigaret a tabáku k ručnímu balení cigaret by měly být požadavky na bezpečnost i systém pro sledování a vyhledávání zavedeny do 20. května 2019 a v případě všech ostatních tabákových výrobků (např. doutníků, doutníčků a bezdýmných tabákových výrobků) do 20. května 2024.

Tabák je stále nejčastější odvratitelnou příčinou předčasných úmrtí v EU a nezákonný obchod s ním usnadňuje přístup k cigaretám a dalším tabákovým výrobkům, a to i pokud jde o děti a mladé lidi.

Tento nezákonný obchod také každoročně vede ke ztrátám daňových příjmů v milionech eur. Pevně věřím, že tato opatření zlepší veřejné zdraví a budou významným ekonomickým přínosem jak pro EU, tak i pro její občany.“

Souvislosti

Směrnice o tabákových výrobcích (2014/40/EU) stanoví zavedení celounijního systému pro sledování a vyhledávání pro legální dodavatelský řetězec tabákových výrobků a systému bezpečnostních prvků, které občanům a orgánům pomohou odhalovat nezákonné výrobky.

Právní akty, které dnes byly přijaty, stanoví opatření, jež musí členské státy EU a hospodářské subjekty provést za účelem zavedení a provozu systému sledovatelnosti tabákových výrobků, který zajistí, aby byla všechna balení tabákových výrobků vyrobených v EU, určených pro trh EU nebo na tento trh uváděných označena jedinečným identifikátorem. Rovněž stanoví požadavky na povinné bezpečnostní prvky, které mají být na tabákové výrobky použity.

Tyto právní akty, jež byly dnes přijaty, jsou v souladu s Protokolem o odstranění nezákonného obchodu s tabákovými výrobky k Rámcové úmluvě o kontrole tabáku, který EU ratifikovala v roce 2016.

Další informace

(1) http://www.who.int/fctc/protocol/en/

 

Systém sledování tras tabáku

Používání tabáku je velmi zdraví škodlivé. Kouření je největší příčinou úmrtí, kterým lze zabránit v EU. Nezákonný obchod zesiluje jeho negativní účinky tím, že usnadňuje lidem včetně dětí a mladých dospělých, nakupovat tabákové výrobky. Nelegální tabákové výrobky jsou často podstatně levnější než zákonné výrobky a je méně pravděpodobné, že budou dodavatelé dodržovat důležité předpisy, jako je povinnost provádět kombinovaná zdravotní varování.

Navíc nezákonný obchod s tabákem je každoročně odpovědný za ztráty daňových příjmů v zemích EU v milionech eur. Měření rozsahu tohoto nezákonného obchodu s tabákem je mimořádně náročné, ale část cla, kterou daňové správy EU ztrácejí z nezákonného obchodu, se odhaduje na přibližně 11,1 miliardy EUR ročně [1]. Nezákonný obchod s tabákem byl také identifikován jako primární zdroj příjmů pro organizovanou trestnou činnost a v některých případech i pro teroristické skupiny.
S cílem zabránit nedovolenému obchodu stanoví směrnice o tabákových výrobcích EU (2014/40 / EU) zavedení trasového a stopového systému pro legální dodavatelský řetězec tabákových výrobků v celé EU (článek 15), jakož i systém prvků bezpečnosti, umožňující odhalit nedovolené produkty (článek 16).

Každý členský stát musí jmenovat „vydavatele identifikačních údajů (ID)“, který bude odpovědný za generování a vydávání jednoznačných identifikačních kódů, které budou použity na jednotkové pakety, a zajistí nezávislost vydavatele ID na tabákovém průmyslu. Vnitrostátní orgány by měly Komisi oznámit jmenování vydavatele ID a jeho identifikačního kódu do jednoho měsíce od jmenování a tyto informace zveřejnit.

Jmenovaný vydavatel ID musí vytvářet jednoznačné identifikátory, složené z čísel a / nebo písmen, pro jednotkové pakety a na vyžádání agregovaného balení. Tyto jedinečné identifikátory je třeba použít na produkt během šesti měsíců. Vydavatelé ID mohou být také požádáni o vydání „kódů identifikátorů“ pro všechny příslušné hospodářské subjekty, zařízení a stroje, takže mohou být snadno identifikovány v rámci systému.

Mezitím bude každý výrobce a dovozce tabákových výrobků povinen uzavřít smlouvu s poskytovatelem úložiště dat („primárním“ úložištěm), který povede údaje o sledovatelnosti výlučně související s jejich produkty. Komise přezkoumá každý návrh smlouvy a vhodnost všech navrhovaných poskytovatelů, zejména z hlediska nezávislosti a technické způsobilosti, a schválí je nebo je odmítne. Pokud se Komise v dané lhůtě k návrhu nevyjádří, považuje se poskytovatel za schválený.
Po výběru a schválení poskytovatelů primárního ukládání dat bude Komise odpovědná za výběr poskytovatele „sekundárního“ úložiště. Sekundární úložiště uchovává kopii všech údajů o sledovatelnosti (včetně údajů uložených v různých primárních úložištích) a odpovídá za to, že orgány členských států mají přístup k jedinému souboru údajů. Tento systém poskytne orgánům přehled o všech pohybech produktů.

Jakmile budou tyto klíčové kroky dokončeny, systém sledovatelnosti se začne formovat. Výrobky začnou být označovány jednoznačnými identifikátory a jejich pohyby budou skenovány a zaznamenávány v celém dodavatelském řetězci.

Protokol o rámcové úmluvě o kontrole tabáku (FCTC) k odstranění nezákonného obchodu s tabákovými výrobky [2], který EU ratifikovala v roce 2016, vyžaduje, aby systém sledovatelnosti byl nezávislý na tabákovém průmyslu. Sekundární právní předpisy přijaté Komisí zajišťují úplné dodržování tohoto pravidla tím, že plně kontrolují systém v rukou vnitrostátních orgánů (a nikoliv
tabákový průmysl).

Odpovědnost za klíčovou úlohu vydávání části jedinečného identifikátoru nesou příslušné vnitrostátní orgány. Tento úkol byl identifikován v průběhu implementačního procesu jako nejdůležitější pro řízení systému, protože poskytuje kontrolu nad dodávkou identifikátorů, nabízí možnost zajistit jejich jedinečnost a nejlepší ochranu před manipulací.

Členské státy se mohou buď rozhodnout vydat samotné jedinečné identifikátory, nebo jmenovat třetí strany, které by podléhaly přísným kritériím nezávislosti, aby mohly plnit úkol.
Pokud jsou s třetími stranami uzavřeny smlouvy o poskytování jiných služeb, například úložišť nebo zařízení proti manipulaci, nařízení stanoví jasná kritéria pro posouzení jejich nezávislosti na tabákovém průmyslu, kterou musí členské státy a Komise uplatňovat. V neposlední řadě je nezávislost systému založena na pečlivém návrhu celkové architektury, která pokrývá všechny pohyby tabákových výrobků, definuje lhůty pro podávání zpráv a předepisuje konkrétní formát pro jednotlivé zprávy. Systém je navržen tak, aby poskytoval vysoce kvalitní údaje, což umožní členským státům a Komisi účinně kontrolovat dodavatelský řetězec tabákových výrobků a lépe odhalovat případy nedovoleného obchodu.

Hlavní požadavky na bezpečnost

Protokol o rámcové úmluvě o kontrole tabáku (FCTC) k odstranění nezákonného obchodu s tabákovými výrobky [2], který EU ratifikovala v roce 2016, vyžaduje, aby systém sledovatelnosti byl nezávislý na tabákovém průmyslu. Sekundární právní předpisy přijaté Komisí zajišťují úplné dodržování tohoto pravidla tím, že plně kontrolují systém v rukou vnitrostátních orgánů (a nikoliv
tabákový průmysl).

Bezpečnostní prvky by měly orgánům a občanům umožnit ověřit pravost tabákového výrobku. Aby byla zajištěna jejich bezpečnost, měly by být složeny z pěti typů „ověřovacích prvků“. Alespoň jedno z nich musí být viditelné lidským okem, nebo být „zjevným“. Nejméně jeden musí být neviditelný a detekovatelný pouze pomocí účelových nástrojů nebo profesionálních laboratorních zařízení, nebo „skrytých“ identifikátorů. Musí existovat také alespoň jeden „skrytý“ prvek, který je neviditelný, ale může být detekován s nespecializovaným vybavením, jako je například UV lampa nebo speciální pero. Bezpečnostní prvky by měly být použity na balení pomocí tisku a / nebo připevňování.
Pokud má členský stát důvod se domnívat, že je ohrožena celistvost jakéhokoli prvku ověřování bezpečnostního prvku, který je v současné době používán na jeho trhu, bude muset nahradit nebo upravit. Příslušný vnitrostátní orgán je rovněž povinen do pěti dnů informovat výrobce a dovozce ohrožených bezpečnostních prvků.

Státy EU mohou také stanovit formální pokyny nebo požadavky na bezpečnost výrobních a distribučních postupů, aby se zabránilo padělání nebo krádeži. Mohou například trvat na používání bezpečného vybavení, pravidelných auditech, monitorovacích nástrojích pro produkční množství a zabezpečení přepravy.

Komise provedla důkladný konzultační proces k přípravě těchto aktů. Názory všech příslušných zúčastněných stran byly hledány prostřednictvím 1) cílené konzultace se zúčastněnými stranami; 2) 12týdenní veřejné konzultace; a 3) pořádání dvou workshopů se zúčastněnými stranami v Bruselu. Navíc byly návrhy aktů zveřejněny na internetových stránkách Komise v září 2017 a široká veřejnost a zúčastněné strany měly čtyři týdny, aby poskytly svou zpětnou vazbu. Obdržená zpětná vazba byla zveřejněna na internetových stránkách a podrobně analyzována Komisí. Odůvodněné připomínky byly vzaty v úvahu, pokud je to možné. V průběhu celého procesu bylo také usilováno o poradenství nezávislých odborníků a byly zadány dva externí studie, které poskytují technické informace.
Pravidelné diskuse s členskými státy, včetně pozměňovacích návrhů k návrhům aktů, pokračovaly v průběhu celého procesu a oba prováděcí akty byly přijaty po písemném hlasování převážnou většinou.
Jak systém sledovatelnosti, tak bezpečnostní prvky by měly být zavedeny do 20. května 2019 pro cigarety a vlastní tabák a do 20. května 2024 pro všechny ostatní tabákové výrobky (např. Doutníky, doutníčky a bezdymové tabákové výrobky).

 

Více informací

https://ec.europa.eu/health/tobacco/tracking_tracing_system_en

Společná iniciativa EU-IOM (Mezinárodní organizace pro migraci) pro ochranu a opětovné začlenění migrant po roce

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Dne 15. prosince 2016 zahájila Evropská unie prostřednictvím Nouzového svěřeneckého fondu pro Afriku (EUTF), s přispěním Německa (48 milionů EUR) a Itálie (22 milionů EUR) společnou iniciativu s Mezinárodní organizací pro migraci na podporu úsilí partnerských zemí v Africe.
Byla zahájena společná iniciativa s cílem posílit řízení migrace a reagovat na naléhavou potřebu chránit a zachránit život migrantů podél migrační cesty Středomořím. Zahrnuje 14 zemí: Burkina Faso, Kamerun, Čad, Pobřeží slonoviny, Gambii, Ghana, Guinea-Bissau, Guinea, Libye, Mali, Mauretánii, Nigeru, Nigérii a Senegalu.[/quote]

Prostřednictvím této iniciativy spolupracují EU a Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) s místními, národními a mezinárodními zúčastněnými stranami za účelem realizace projektů v partnerských zemích s celkovým orientačním rozpočtem 140 milionů EUR. Jeden rok po zahájení společné iniciativy EU-IOM na ochranu a opětovné začlenění migrantů bylo dosaženo konkrétních výsledků: více než 15 000 migrantů získalo dobrovolnou návratovou pomoc a téměř 15 000 [1] vracejících se migrantů má nárok na podporu opětovného začlenění do svých komunit.
V rámci společné pracovní skupiny Evropské unie, Africké unie a Organizace spojených národů s cílem řešit migrační situaci v Libyi se urychlí práce v rámci iniciativy EU – IOM, zejména pokud jde o dobrovolné humanitární navracení z Libye a přijímání a podpora opětovného začlenění v zemích původu.

Výsledky

Zvýšená ochrana a pomoc pro zranitelné a uvízlé migranty

Ušetření životů bylo vždy a je nadále nejvyšší a nejnaléhavější prioritou. Hlavním cílem společné iniciativy EU – IOM je chránit a pomoci migrujícím osobám na všech migračních trasách zajistit, aby migrace byla bezpečnější a lépe spravována a aby byla plně dodržována práva migrantů. Tváří v tvář rostoucímu a neúnosnému počtu migrantů opuštěných v poušti podél středomořské trasy vedla iniciativa EU-IOM k tomu, že se v Nigeru společně s nigerijskými orgány,

zachránilo více než 2 600 migrantů bez prostředků prostřednictvím pátracích a záchranných misí.

Úspora životů musí jít ruku v ruce s komplexními opatřeními ke zlepšení podmínek pro migranty na migračních trasách. Mechanismy zdrojů a reakce migrantů poskytují k tomu komplexní nabídku služeb. Společná iniciativa EU-IOM umožnila zřízení pěti nových středisek ochrany a pomoci v Mali a Burkina Faso, přičemž bude nadále podporovat pět stávajících center v Nigeru. V těchto centrech je zranitelným a uvízlým migrantům poskytována životodárná pomoc a řada podpůrných služeb, jako je jídlo nebo voda (v jednom roce více než 400 000 jídel) a dočasné přístřeší, lékařská a psychosociální pomoc, přístup k informacím, poradenství a trasování (směrování) rodiny.

Rozšiřování mechanismů úhrady migračních zdrojů a reakcí (MRRM) podporuje reakci Nigeru na složité migrační toky, podporuje hospodářský a sociální rozvoj a podporuje proveditelné a účinné alternativy nelegální migrace z Nigeru.

V Libyi je a bude nadále klíčovou prioritou poskytovat ochranu a zlepšit ohavné podmínky uvízlých migrantů. Prostřednictvím iniciativy EU-IOM pomohlo se více než 20 000 osob v místech vylodění, uvnitř i vně zadržovacích středisek nebo v hostitelských komunitách. Zatím bylo 6 000 osob poskytnuta zdravotní péče a 19 000 se pomohlo distribucí základních předmětů a hygienických pomůcek. Přímá pomoc byla poskytnuta více než 9 000 migrantům během Sabrathovy krize, včetně distribuce více než 125 000 jídel.

Podpora je rovněž poskytována sociálně-ekonomickému rozvoji na úrovni obcí za účelem lepší integrace migrantů, vnitřně vysídlených osob a navrátilců a stabilizace jejich hostitelských komunit. Iniciativa EU-IOM také zahrnuje shromažďování informací o profilech, slabinách, záměrech a
potřebách podpory migrantů s asistencí, s cílem informovat o reakcích na politiku a program. To pomáhá partnerským zemím poskytovat přiměřená ochranná opatření a posílit řízení migrace.

 

Dobrovolný návrat

Možnosti dobrovolného návratu jsou důležitým ochranným opatřením pro mnoho zranitelných a uvízlých migrantů, kteří se chtějí vrátit do svých zemí původu, ale nemají k tomu potřebné prostředky. V roce 2017 se více než 15 000 osob bezpečně vrátilo do svých domovských zemí a byla jim poskytnuta pomoc při reintegraci. Toto opatření bude zintenzivněno, aby pomohlo dalším 15 000 lidí, kteří jsou v Libyi uvíznutí, aby se vrátili domů do února 2018.

Podpora opětovného začlenění pomáhá návratu migrantů znovu se usadit ve svých zemích původu. Navrátilci obvykle dostávají podporu, například odbornou přípravu a pomoc při zakládání mikropodniků nebo družstev. Tento proces může nějakou dobu trvat, protože navrátilci mohou narazit na řadu výzev, které mohou mít vliv na jejich schopnost opětovného přizpůsobení a opětovného začlenění. To může mít dopad i na ostatní členy jejich komunity. Z tohoto důvodu je zapojení místních komunit do projektů zásadní.

Řešením ekonomických, sociálních a psychosociálních potřeb navrátilců je zajištěno místní vlastnictví, partnerství a těsnější sladění s plánováním rozvoje. Například v oblasti Kayes v Mali iniciativa podpořila založení drůbeží farmy pro 300 pracovníků (migrantů a členů komunity) ve spolupráci s nevládní organizací Human-Help.

IOM také pomohla více než 900 migrantům vrátit se z Nigeru do Guineje Bissau. V důsledku iniciativy EU-IOM nyní pracuje dvacet navrátilců a členů komunity v pekařském projektu v Bissau City. Zlepšit politiku a reakci vlád a zúčastněných stran

Předpokládá se akce zaměřená na posílení kapacity subjektů zapojených do reintegračních činností podporou národních koordinačních struktur a dalších příslušných zúčastněných stran.
Cílem je zvýšit státní odpovědnost za opětovné začlenění vracejících se migrantů a rozvinout a posílit koordinační mechanismy.

V tomto ohledu byly standardní provozní postupy definovány na regionální úrovni pro asistovaný dobrovolný návrat a reintegraci. Budou připravovat návrhy vnitrostátních operačních postupů, jak tomu bylo například v Kamerunu. (Bezpečná a informovaná migrace pro více než 53 000 příjemců). Provádějí se akce zvyšující povědomí, které poskytují spolehlivé informace o nákladech a rizicích spojených s nelegální migrací, evropským azylovým právem a faktickou skutečností, která čeká na přistěhovalce v Evropě, jakož i alternativy, jako je legální a bezpečná migrace, práva a povinnosti a příležitosti pro dobrovolného návratu a opětovného začlenění. Toto úsilí dosáhlo 53 381 migrantů v Nigeru v období od dubna do listopadu 2017 a poskytlo jim realistický obraz, na němž by mohly vycházet budoucí rozhodnutí.

Zlepšit údaje o migračních tocích, trasách a trendech, jakož i o potřebách a zranitelnostech migrantů
S cílem lépe poskytnout pomoc zranitelným migrantům a podpořit vlády při vymezení politiky podporující bezpečnou, řádnou a plánovanou migraci je zapotřebí lepší pochopení současných migračních toků na regionální úrovni. Společná iniciativa poskytla dvakrát týdně aktualizované údaje včetně kumulovaných čísel, umožňujících partnerům shromažďovat spolehlivé údaje a lépe sledovat migrační toky.

1] 30. listopadu 2017

Příští kroky

EU podpoří urychlení programu IOM pro asistované dobrovolné návraty z Libye do zemí původu a do února 2018 bude financovat dalších 15 000 dobrovolných výnosů z Libye.

Rekonstrukce hlavního nádraží v Brně na dva roky omezí vlaky

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Brněnské hlavní nádraží čeká od dubna příštího roku rekonstrukce za 2,7 miliardy korun. Skončí v roce 2019 a výrazně omezí provoz vlaků. Chystá se kompletní modernizace zabezpečovacího zařízení, rekonstrukcí projdou mosty přes Hybešovu a přes Křídlovickou a také výhybky na jižním konci stanice, řekla ČTK mluvčí Správy železniční a dopravní cesty (SŽDC) Kateřina Šubová. Investice je nutná bez ohledu na polohu a termín stavby nového nádraží, aby současné mohlo ještě do otevření nového vůbec fungovat.[/quote]

Největší část peněz, přes dvě miliardy, bude stát instalace nového zabezpečovacího zařízení, které nahradí dosluhující elektromechanické. U mostů přes Křídlovickou a Hybešovu sice ještě neskončilo správní řízení, v němž se řeší jejich případné prohlášení za památku, SŽDC však s nimi musí jako s památkami nakládat, což jejich opravu prodraží a prodlouží.

Stavební práce se na začátku osobní dopravy nedotknou, bude se stavět na dolním nádraží.

„Je potřeba upravit kolejiště, vybudovat podchod a postavit nástupiště. Předpoklad dokončení je v červenci,“ uvedla Šubová.

Teprve poté nebude možný příjezd na páté a šesté nástupiště kvůli rekonstrukci mostů.

V prosinci příštího roku naváže výluka v celém obvodu stanice, protože se začne dělat zabezpečovací zařízení, výhybky na jižním konci stanice a bude se pokračovat na opravě mostů.

„Stavební práce mají být hotové do konce roku 2019 a v roce 2020 se ještě počítá s dokončovacími pracemi,“ sdělila Šubová.

Nejcitelněji zasáhnou výluky do provozu v roce 2019, protože nádraží nebude průjezdné. Vjíždět na něj budou jen některé vlaky od České Třebové, Moravského Krumlova a Jihlavy, ostatní budou využívat dolní nádraží. Počítá se také s ukončením vlaků od Tišnova v Králově Poli.

„Konkrétnější však budeme až na podzim příštího roku,“ uvedla mluvčí Českých drah Monika Bezuchová.

Brněnské hlavní nádraží se dlouhodobě nechávalo „dožít“ a počítalo se s tím, že v současnosti již bude fungovat nové nádraží. Proto v posledních pěti letech prochází výraznými opravami. O jeho odsunu o kilometr na jih se sice mluví již téměř 100 let, v posledních 20 letech byl však hlas odpůrců tak silný, že se dosud nestaví. Požadují totiž zachování nádraží blízko centra města a studie proveditelnosti prokázala, že je to možné, že není bezpodmínečně nutné je přesouvat. Do konce ledna má padnout rozhodnutí města a kraje, na které naváže ministerstvo dopravy.

Zdroj: ČTK

V kauze nákupu letounů CASA budou vypovídat bývalí ministři

Od
Michaela Drábková
-

Projednávání kauzy nákupu letadel CASA bude dnes u Obvodního soudu pro Prahu 6 pokračovat výslechem dalších svědků. Soudkyně si předvolala mimo jiné některé bývalé ministry druhé vlády Mirka Topolánka – Petra Bendla, Martina Bursíka a senátorku Danielu Filipiovou. Obžalobě ze zneužití pravomoci čelí exministryně obrany Vlasta Parkanová a někdejší šéf ministerské sekce vyzbrojování Jiří Staněk.

Státní zástupce vyčítá Parkanové a Staňkovi to, že na cenu letounů nenechali zpracovat nezávislý posudek. Státu tak prý způsobili škodu 819 milionů korun. Ministerstvo obrany po obžalovaných tuto částku požaduje jako náhradu škody. Staněk vinu odmítl, Parkanová na jednání zatím nepřišla. Oběma hrozí až desetileté vězení.

O pořízení transportních letadel za více než 3,5 miliardy korun rozhodla Topolánkova vláda jednomyslně v dubnu 2009 – tedy v době, kdy už byla v demisi poté, co jí Sněmovna vyslovila nedůvěru. Nákup byl kritizován jako předražený. Bendl byl tehdy ministrem dopravy za ODS, Bursík místopředsedou vlády a ministrem životního prostředí za Stranu zelených a Filipiová měla na starosti zdravotnictví.

Kromě tehdejších ministrů má dnes vypovídat bývalý velitel letecké základny ve Kbelích Josef Bejdák a slovo by měl dostat i klíčový svědek obžaloby, pilot Karel Daňhel.

Zdroj: ČTK

Úspěšný model 707 přenesl firmu Boeing do proudové éry

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Americká továrna Boeing byla za druhé světové války jedním z hlavních dodavatelů velkých bojových letadel, produkovala slavné bombardéry B-17 nebo B-29. Firma ze Seattlu se pokoušela uplatnit také na civilním trhu, a to již před válkou, v porovnání s konkurencí se jí ale dlouho příliš nedařilo. Zlom přišel až s nástupem nové éry, na jejímž úsvitu Boeing 20. prosince 1957 představil typ 707, své první proudové dopravní letadlo.[/quote]

„Sedmsetsedmička“ přitom nebyla ani zdaleka prvním strojem pro přepravu cestujících s tímto druhem pohonu, průkopnickým modelem se už v roce 1949 stal britský de Havilland Comet. Proudové motory měl i francouzský Sud Aviation Caravelle, jenž poprvé vzlétl v květnu 1955, nebo ve stejné době představený sovětský Tupolev Tu-104, který do své flotily zařadily i Československé aerolinie. Boeing ovšem přišel s letounem, který byl pokročilejší, rychlejší i ekonomičtější.

Do vývoje nového stroje se firma, jež získala zkušenosti s velkými proudovými letouny už na přelomu 40. a 50. let díky bombardérům B-47 a B-52, pustila v roce 1952. Projekt, který si vyžádal počáteční investici ve výši 16 milionů dolarů, byl přitom poměrně riskantní, vedení Boeingu totiž v tu chvíli mohlo jen hádat, jak se k novému letounu postaví potenciální zákazníci z řad aerolinek. Ty totiž v tu dobu spokojeně používaly první velká vrtulová letadla s přetlakovými trupy.

Prvním výsledkem práce Boeingových inženýrů se stal prototyp, který poprvé vzlétl v červenci 1954 a jenž nesl trochu matoucí označení 367-80 (číslo 367 totiž výrobce použil také v případě modelu Stratofreighter, tedy vojenského transportního letounu, odvozeného od vrtulového bombardéru B-29). Prototyp proudového dopravního stroje ale nakonec stejně všichni znali pod jménem Dash 80, tedy česky Pomlčka 80. Jeho dalším vývojem pak vznikl jak civilní Boeing 707, tak vojenská verze.

Sedmička na začátku typového označení nového modelu vycházela ze systému, který se u firmy Boeing zaváděl právě začátkem 50. let. Trojka a čtyřka podle něj připadaly běžným letadlům, pětka proudovým motorům, šestku vyhradili konstruktéři pro rakety a řízené střely, původně stranou nechaná sedmička připadla nové kategorii proudových dopravních letadel. O jméně prvního modelu ovšem vedle inženýrů rozhodovali i odborníci na marketing – a těm přišlo logické označení 700 moc obyčejné.

Dali proto hlavy dohromady a nakonec se shodli na tom, že pro lepší zvuk bude nejlepší „šťastnou sedmičku“ zopakovat také na konci. Zrodil se tak systém, který společnost Boeing používá pro pojmenování dopravních letadel dodnes. Za základním označením přitom vždy následuje pomlčka a tři číslice, jež odborníkům i fanouškům letectví na první pohled řeknou, o kterou verzi daného modelu se jedná. První stroj, představený před 60 lety, tak nesl označení 707-120.

První „sedmsetsedmičky“ ještě nezvládly non-stop lety přes Atlantik, firma ale brzy přišla s prodlouženou verzí 707-320, která dokázala z USA do Evropy doletět bez mezipřistání (jeden ze strojů se za JFK stal prvním proudovým Air Force One). I díky tomu byl Boeing 707 nejúspěšnějším z první generace proudových dopravních letounů, do roku 1979 se jich (včetně kratší verze, pojmenované výjimečně 720) vyrobilo 1010. Druhého Convairu 880 se vyrobilo 950 kusů, Douglas DC-8 vznikl v 556 exemplářích.

Podobně úspěšný vojenský stroj, vzešlý z prototypu Dash 80, dostal označení C-135 (pro transportní variantu) a vyrobilo se jich více než osm stovek. Nejrozšířenější mezi několika verzemi je tankovací KC-135, která vzniklo více než šest stovek a dodnes tvoří páteř amerického programu tankování ve vzduchu. Zato civilní Boeingy 707 jsou už dnes na letištích raritou, využívá jich pár nákladních dopravců, u aerolinek létaly naposledy v Íránu v roce 2013.

Zdroj: ČTK

Venezuela zabránila 120 dětem v odletu za rodiči do Peru

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Venezuelské úřady v pátek zabránily více než 120 dětem odletět za rodiči do Peru, podle Caracasu předložily falešné cestovní doklady. Organizátor výpravy ale tvrdí, že děti měly vše v pořádku a že se jen staly rukojmími v přetrvávajících politických sporech. Uvedla to dnes agentura AP.[/quote]

Venezuelský prokurátor Tarek Saab řekl, že děti z Caracasu neodletěly a byly vráceny zpět ke svým příbuzným.

Óscar Pérez, který z Peru cestu dětí spoluorganizoval, trvá na tom, že skupina splnila všechny podmínky k odletu. Děti směřovaly do peruánské metropole Limy, kde na ně podle Péreze čekaly rodiče, kteří v Peru žijí a pracují.

Pérez je přesvědčen, že se skupina stala nedobrovolně rukojmím v politickém sporu, který proti sobě postavil autoritativní venezuelský režim a většinu latinskoamerických států.

Pravicový peruánský prezident Pedro Pablo Kuczynski patří ke kritikům venezuelského socialistického prezidenta Nicoláse Madura. V srpnu Lima oznámila, že vyhostí venezuelského velvyslance, což zdůvodnila „narušením demokratického pořádku ve Venezuele“.

Zdroj: ČTK

Film Ostře sledované vlaky připomíná v Loděnici nové muzeum

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Film Ostře sledované vlaky připomíná v Loděnici na nádraží nové muzeum. Vzniklo zároveň k výročí 120 let od zahájení provozu na trati Praha – Rudná – Beroun. Část expozice je věnována historii dráhy, druhá část filmu. V ní je například malé improvizované kino, kde se budou promítat úryvky Ostře sledovaných vlaků, průběh natáčení přibližují také informační panely. ČTK to řekla kurátorka výstavy a autorka myšlenky na vybudování muzea Alena Heinrichová.[/quote]

„Je to takové minimuzeum, protože jsme jen ve dvou místnostech na nádraží, zatím jsme nesehnali větší prostory. Ale myslím si, že to dává dobrý základ pro další, kdyby někdo, někdy, po nás chtěl muzeum zvětšit, možnosti tu jsou,“ uvedla dnes Heinrichová.

Oscarový snímek Ostře sledované vlaky natočil v Loděnici režisér Jiří Menzel v roce 1966 podle stejnojmenné novely Bohumila Hrabala. Ve filmu si zahráli i někteří místní obyvatelé, například Jiří Cajthaml, jehož otec dělal na nádraží přednostu. Návštěvníci muzea se ním budou moci v některých dnech přímo setkat a vyslechnout zážitky z filmování.

Vybudování muzea podporuje i vedení obce, které vyjednalo pronájem nádražní budovy od Správy železniční dopravní cesty. Část budovy opravili dobrovolníci. Samotná trať sice byla nedávno rekonstruována, ale objekt podle Heinrichové spíše chátrá, jízdenky se v něm už roky neprodávají.

Muzeum by se časem mohlo přesunout do vedlejší budovy, která v minulosti sloužila ke skladování příze. V budoucnu by mohla sloužit i jako místo pro pořádání kulturních akcí. Tento objekt ale patří Českým drahám a je ve špatném technickém stavu. Na úpravy budou potřeba minimálně statisíce korun. Obec už zkoušela jednat, po Novém roce by jednání měla pokračovat.

Expozice začala vznikat v listopadu, do příprav se zapojily tři místní spolky: Loděnická vlastivěda pod vedením Aleny Heinrichové, LoDění zastupuje Martin Bok a Loděnickou kulturní společnost Pavel Machač.

„Loděnice je vstupní branou do Českého krasu – kříží se tu dálnice, autobusové linky, železnice a turistické značky. Po otevření muzea můžeme očekávat další nárůst turistického ruchu v obci, což bude přínosné i pro místní podnikatele,“ řekl ČTK Bok.

Trať 173 je železniční trať z Prahy Smíchov přes Rudnou u Prahy do Berouna. Úsek Praha – Smíchov – Rudná byl uveden do provozu v roce 1873 jako součást Pražsko-duchcovské dráhy, úsek z Rudné do Berouna – Závodí zahájil provoz v roce 1897 a úsek mezi Závodím a železniční stanicí Beroun je společný s tratí Beroun – Rakovník z roku 1876. Trať je dlouhá 34 km a osobní vlak ji ujede přibližně za hodinu.

Zdroj: ČTK

Saferoad je v asociaci, která zlepší bezpečnost na silnicích v ČR

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Společnost Saferoad z Líní u Plzně, která dodává a montuje dopravní značení, bezpečnostní systémy a svodidla, se stala členem Evropské asociace bezpečnosti silnic (EABS). Ta sdružuje konkurující si evropské výrobce bezpečnostních prvků. EABS bude i v ČR poukazovat na rozdíly v bezpečnosti silnic v různých zemích EU. Dodavatelé se například potýkají s tím, že ČR nepoužívá stejné bezpečnostní prvky jako jinde v EU, přestože je zavázaná, že počet mrtvých sníží, řekl ČTK Pavel Foltýn, ředitel Saferoadu, jednoho z hlavních dodavatelů silničních bezpečnostních systémů v Evropě.[/quote]

„Ve skandinávských zemích už před lety začali projektanti při stavbě silnic počítat s tím, že je normální, že člověk chybuje. Ale to přece není důvod, aby zemřel,“ uvedl kouč firmy Marcel Mourek.

Asociace bezpečnosti silnic má nově pobočku v Praze. Bude přímo v regionech ukazovat konkrétní silnice, kde umírají lidé zbytečně.

„Nechceme tlačit produkty, ale bezpečnost jako takovou,“ řekl Foltýn.

Po státu nepožaduje žádné výhody či priority. Chce jen, aby se už dopředu počítalo s moderními bezpečnostními prvky. Poté ať se vybírá podle kvality, cen, termínů, servisu, řekl Mourek.

Podle Foltýna chce asociace upozornit na stav, že se v Česku připravují stavby a už jejich projekty mají velmi zastaralé bezpečnostní normy. Firmy nabízejí nové výrobky, ale ty nevyhovují starým českým normám.

„Třeba ochrana stromů se schvaluje už dva roky a přitom za rok je 130 mrtvých na pevné překážce (z celkem 545 za rok 2016),“ řekl Foltýn.

Chrániče kolem stromů a pevných překážek se používají všude v Evropě. Podobných produktů je podle Foltýna hodně, například tlumiče svodidel.

„My pořád zakopáváme koncovky svodidel do země a když na ně najede auto, tak vyletí do vzduchu. Dánové tam mají tlumič, o nějž se vůz zastaví,“ uvedl Foltýn.

Žluté pásky na dálnicích, které v noci nejsou vidět, by měly nahradit profilované s retro-reflexí, mobilní svodidla by se měly při opravách používat i u krajnice.

ČR má Národní strategii bezpečnosti silničního provozu do roku 2021, ale její limity se naplňují jen z poloviny. EABS bude tlačit na ministerstva, aby se nehody analyzovaly.

„Povrchy vozovek se opravují a jsou slušné. Ale nechají se tam staré bezpečnostní prvky,“ řekl Foltýn.

Argumenty, že na nové nejsou peníze, jsou podle něj nesmyslné.

„Náklady nejsou výrazně větší než ty současné, často i nižší,“ řekl Foltýn.

Silniční prvky schvaluje ministerstvo dopravy, vyjadřuje se k nim Ředitelství silnic a dálnic; často ale na ně neexistuje norma.

Norové spočítali a dokladovali, kolik se při použití moderních prvků zachrání mrtvých. Norsko a Švédsko, kde je dlouhodobě používají a jejich prodeje trvale výrazně rostou, mají v Evropě nejméně úmrtí při nehodách, ČR je 26. Podle Mourka nejde jen o věci, které zabrání tvrdému nárazu, ale je také mnoho těch, které zlepší kontrolu a pozornost, například barvy nátěrů, vibrující značení a další.

Zdroj: ČTK

PF 2018

Od
Michaela Drábková
-

Děkujeme Vám za dosavadní úspěšnou spolupráci a přejeme hodně štěstí, zdraví a mnoho osobních úspěchů v novém roce.

 

1...1 0571 0581 059...1 122Strana 1 058 z 1 122

Logistický kalendář

© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253