Neděle, 21 září, 2025
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 1062

Odboráři z dopravního podniku v Brně hrozí stávkovou pohotovostí

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Odboráři z brněnského dopravního podniku hrozí od 18. prosince stávkovou pohotovostí, pokud se neobnoví jednání o kolektivní smlouvě a nedojde k dohodě. Na dnešní tiskové konferenci to za odboráře řekl Libor Weinstein. Podle odborářů uvízlo jednání na mrtvém bodě. Mluvčí podniku Barbora Lukšová ale uvedla, že ve čtvrtek se sešlo užší vedení podniku se zástupci odborů a další jednání si naplánovali na 14. prosince. Vedení věří, že se s odboráři dohodne.[/quote]

Jádrem sporu je zvýšení mezd. Zatímco odboráři požadují 4500 korun na zaměstnance, vedení zatím v protinávrzích přišlo s částkou zhruba 3000 korun.

„Pokud se mají udržet současní zaměstnanci a přilákat noví, je potřeba plat výrazně navýšit,“ řekl Weinstein.

Je si přitom vědom toho, že aktuálně na to dopravní podnik nemá.

Od města dostane na platy navíc 120 milionů korun, požadavky odborářů by přitom stály 220 milionů navíc ročně.

„Záleží na městě, jak k tomu přistoupí. Od roku 2012 se nezdražovalo jízdné, ale není to jediná cesta,“ řekl Weinstein.

Tržby z něj jsou od té doby na úrovni necelé miliardy korun.

Odboráři jsou podle něj ochotní se bavit o kompromisním protinávrhu a přistoupit na nižší zvýšení mzdy.

„Může to být kompenzováno mimoplatově,“ řekl Weinstein.

Odboráři si totiž také stěžují, že neustále roste množství odpracovaných přesčasů a kumuluje se únava a stres z náročného povolání v hustém městském provozu. Podle odborářů chybí dopravnímu podniku do ideálního stavu 200 řidičů, dopravní podnik uvádí polovinu. Z 2700 zaměstnanců je řidičů zhruba 1300. Podle odborářů chybí i zaměstnanci v dělnických profesích.

Průměrná mzda řidiče je přes 30.500 korun hrubého, ale až po započtení přesčasů a dalších příplatků. Průměrná hrubá mzda řidiče se pohybuje okolo 26.000 korun, nástupní mzda je podle odborářů v čistém kolem 16.000 až 17.000.

Odboráři také chtějí, aby se další jednání uskutečnila s prostředníkem, na jméně panuje shoda s vedením. Podle dopravního podniku však odboráři museli v žádosti o prostředníka napravit nedostatky.

Současná kolektivní smlouva platí do konce letošního roku, avšak podle dodatku může platit až do konce dubna, pokud by se nepodařilo včas dojednat novou.

„Chceme se domluvit tak, abychom byli spokojení. Zároveň jsem však připraveni využít veškerých zákonných prostředků, pokud by se nám nedařilo se domluvit,“ řekl Weinstein.

Zdroj: ČTK

Kulturní dědictví a jeho zachování

Od
Michaela Drábková
-

Zahájení Evropského roku kulturního dědictví 2018

Na Evropském kulturním fóru v Miláně byly 7.12.  zahájeny oslavy Evropského roku kulturního dědictví 2018.

Evropský rok kulturního dědictví zviditelní bohatství kulturního dědictví Evropy, poukáže na jeho úlohu při posilování společného pocitu sounáležitosti a utváření budoucnosti Evropy.

Komisař pro vzdělávání, kulturu, mládež a sport Tibor Navracsics který dnes Evropský rok kulturního dědictví oficiálně zahájil, prohlásil: „Kulturní dědictví je ústředním prvkem evropského způsobu života. Určuje, kým jsme, a vytváří pocit sounáležitosti. Ke kulturnímu dědictví nepatří jen literatura, umění a předměty, ale také řemesla, která se učíme, příběhy, které vyprávíme, jídlo, které jíme, a filmy, na které se díváme. Naše kulturní dědictví musíme chránit a zachovat dalším generacím. Oslavy tohoto roku nabídnou skvělou příležitost k povzbuzení lidí, zejména těch mladých, aby poznávali bohatou kulturní rozmanitost Evropy a přemýšleli o tom, jaké místo zaujímá kulturní dědictví v našem životě. Umožňuje nám pochopit minulost a utvářet naši budoucnost.“

Video

Dnešní akce se účastní předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani, estonský ministr kultury Indrek Saar, zastupující estonské předsednictví Rady EU, italský ministr kultury Dario Franceschini, předsedkyně Výboru pro kulturu a vzdělávání Evropského parlamentu Petra Kammerevertová a 800 zástupců EU z odvětví kultury a občanské společnosti.

Evropský rok kulturního dědictví má zvýšit povědomí o společenském i hospodářském významu kulturního dědictví. Tisíce iniciativ a akcí po celé Evropě umožní občanům ze všech společenských skupin, aby se zapojili. Cílem je oslovit co nejširší možné publikum, zejména děti a mladé lidi, místní komunity a osoby, které jsou s kulturou ve styku jen zřídka, aby se podpořil společný pocit odpovědnosti.

Projekty a iniciativy prováděné v členských státech EU, obcích a regionech doplní nadnárodní projekty financované EU. Komise tak například jako hlavní akci Evropského roku kulturního dědictví uspořádá spolu s členskými státy konferenci „ Assises du Patrimoine“ s cílem začít pracovat na dlouhodobém akčním plánu EU pro kulturu a kulturní dědictví. Tím se naváže na diskuse vedoucích představitelů EU o vzdělávání a kultuře, které proběhly dne 17. listopadu v Göteborgu.

Podle nového průzkumu Eurobarometru, který byl dnes zveřejněn, se 8 z 10 Evropanů domnívá, že kulturní dědictví je důležité nejen pro ně samotné, ale také pro jejich společenství, region, zemi a Evropskou unii jako celek. Velká většina je na kulturní dědictví hrdá, ať už se nachází v jejich regionu nebo zemi, nebo v jiné evropské zemi. Více než 7 z 10 Evropanů se rovněž shoduje na tom, že kulturní dědictví může zlepšit kvalitu jejich života. Z průzkumu rovněž vyplývá, že 9 z 10 osob si myslí, že o kulturním dědictví by se mělo vyučovat ve školách. Tři čtvrtiny Evropanů se domnívají, že by především členské státy a EU měly vyčlenit více zdrojů na ochranu kulturního dědictví Evropy.

Souvislosti

 

Kulturní dědictví Evropy – od archeologických nalezišť k současné architektuře, od středověkých hradů k folklórním tradicím a krásným uměním – tvoří samo srdce společné paměti a identity evropských občanů. Kulturní dědictví navíc vytváří růst a pracovní místa ve městech a regionech a je klíčové pro kontakty Evropy se zbytkem světa. 7,8 milionu pracovních míst v EU je s ním spojeno nepřímo (například v oblasti cestovního ruchu, tlumočnických služeb a bezpečnosti) Více než 300 000 osob je zaměstnáno v odvětví kulturního dědictví EU. Evropa jako region se svými 453 zapsanými památkami tvoří téměř polovinu Seznamu světového dědictví UNESCO.

Proto, a zejména v době, kdy je kulturní dědictví ohrožováno či v oblastech zasažených konflikty záměrně ničeno, dospěla Komise k názoru, že kulturní dědictví si zaslouží svůj „evropský rok“, který proběhne v roce 2018. Rozhodnutí Rady a Evropského parlamentu o vyhlášení roku 2018 Evropským rokem kulturního dědictví bylo přijato dne 17. května 2017 na základě návrhu Komise ze dne 30. srpna 2016.

Evropské kulturní fórum, na němž byl dnes Evropský rok kulturního dědictví vyhlášen, je hlavní akcí, u organizuje Evropská komise a která se koná jednou za dva roky. Zvyšuje povědomí o evropské kulturní spolupráci, zprostředkovává kontakt mezi klíčovými subjekty tohoto odvětví, hodnotí provádění Evropského programu pro kulturu a podporuje diskusi o kulturní politice a iniciativách EU.

Kromě zahájení Evropského roku kulturního dědictví 2018 jde na letošním fóru také o úlohu kultury v řešení evropských a globálních výzev, jakož i o příspěvek kultury a tvořivosti k místnímu

a regionálnímu sociálně-ekonomickému rozvoji.

Evropský sbor solidarity: jeden rok od vzniku

Dne 7. prosince je první výročí je první výročí založení Evropského sboru solidarity. Zatím se zatím přihlásilo 42 745 mladých lidí ze všech členských států. Již 2 166 z nich bylo umístěno do 1 434 organizací. Komisař pro rozpočet a lidské zdroje Günther H. Oettinger prohlásil: „Mladí lidé budou pod značkou kvality Evropského sboru solidarity pracovat na klíčových projektech, najdou si přátele na celý život a udělají něco užitečného pro společnost.“ Komisař pro vzdělávání, kulturu, mládež a sport Tibor Navracsics  doplnil: „Jsem potěšen, že tolik mladých lidí v Evropě věří v solidaritu a chce v rámci dobrovolnické činnosti, stáže či práce pomáhat ostatním. Jeden rok po zahájení činnosti Evropského sboru solidarity již mnoho z nich mění svět k lepšímu a přináší pomoc a naději těm, kdo je potřebují. Aby se přínos tohoto sboru mohl plně projevit v praxi, je nyní potřeba urychleně přijmout příslušné právní předpisy a schválit rozpočet na nadcházející roky.“

Marianne Thyssenová, komisařka pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pracovní mobilitu, pak prohlásila: „Účast v Evropském sboru solidarity není pouze skvělou cestou, jak projevit solidaritu, ale umožňuje mladým lidem také rozvíjet nové dovednosti a získat cenné zkušenosti do životopisu.Doufám, že náš návrh na posílení tohoto sboru bude brzy schválen, abychom mohli mladým Evropanům nabídnout ještě více příležitostí.“

Od zahájení činnosti působí členové Evropského sboru solidarity aktivně v celé Evropě. Například v srpnu 2017 přijela skupina dobrovolníků z řad tohoto sboru do italského města Norcia, aby tam pomohli s odstraňováním následků a obnovou sociálních služeb pro místní komunitu, která byla postižena vážnými zemětřeseními, jež tento region zasáhla v loňském roce. Celkem 230 členů Evropského sboru solidarity bude až do roku 2020 pomáhat italským komunitám postiženým zemětřeseními. Jiní členové sboru solidarity pracují, mimo jiné, s mladými lidmi ze znevýhodněného prostředí nebo se zvláštními potřebami, s uprchlíky či seniory, a to od nizozemského Rotterdamu až po portugalské Aveiro a na mnoha dalších místech v Evropě.

Návrh Komise na rozšíření činnosti Evropského sboru solidarity a jeho posílení tím, že mu bude přidělen vlastní rozpočet a získá právní základ, se projednává v Radě a v Evropském parlamentu. Dne 20. listopadu dospěly členské státy na zasedání Rady pro vzdělávání, mládež, kulturu a sport k neformální dohodě, jež otevírá cestu konečné dohodě s Evropským parlamentem.

Souvislosti

Během svého projevu o stavu Unie v roce 2016 předseda Komise Juncker oznámil vytvoření Evropského sboru solidarity, který mladým lidem ve věku od 18 do 30 let nabídne příležitost zapojit se do rozmanité škály solidárních činností v celé EU.

Evropský sbor solidarity zahájil činnost o dva měsíce později, s cílem dosáhnout 100 000 mladých účastníků do konce roku 2020.

V první fázi vzniku Evropského sboru solidarity bylo vytvořeno osm různých programů, které dají mladým lidem příležitost zapojit se do nejrozmanitějších solidárních činností zaměřených na řešení problematických situací v celé EU. Účast ve sboru je přínosná nejen pro osobní rozvoj těchto mladých lidí, jejich aktivní zapojení do společnosti a zaměstnatelnost, ale pomůže také nevládním organizacím, veřejným orgánům a podnikům při řešení společenských i dalších problémů.

Po výběru dobrovolníků pro přihlášené organizace, který začal v březnu 2017, lze od července 2017 v rámci Evropského sboru solidarity vykonávat i profesní činnost, a to díky dvěma projektům, které řídí veřejné služby zaměstnanosti ve Francii a Itálii a financuje Evropská komise. Tyto projekty nabídnou až 6 000 mladých lidí pracovní místa nebo stáže, založené na myšlence solidarity, v jiné zemi EU.

Dne 30. května 2017 předložila Komise návrh nařízení, jež dává Evropskému sboru solidarity pevný právní základ a v němž se na sbor vyčleňuje 341,5 milionu eur na období 2018 až 2020. Komise také navrhla poskytnout mladým lidem více příležitostí. Kromě toho, že zprostředkovává dobrovolnické

 

činnosti, stáže a pracovní umístění, bude Evropský sbor solidarity napříště také poskytovat prostor k tomu, aby účastníci realizovali vlastní solidární projekty nebo aby se k dobrovolnické činnosti (v rámci sboru) přihlásili jako skupina.

Předseda Komise Juncker vyzval 17. listopadu na pracovním obědě na téma vzdělávání a kultury, který se konal ve švédském Göteborgu, vedoucí představitele EU k dosažení cíle zapojit do Evropského sboru solidarity 1,5 milionu mladých lidí do roku 2025, což by na období 2021 až 2027 vyžadovalo rozpočet ve výši 6 miliard eur.

V Benešově a Říčanech začne fungovat taxislužba pro seniory

Od
Michaela Drábková
-

[quote]V Benešově a Říčanech u Prahy začne od Nového roku fungovat taxi pro seniory. Dotovanou službu budou moci využívat lidé starší 65 let nebo handicapovaní například při cestách k lékaři, na poštu nebo za nákupy. V Benešově by měla taxi provozovat pečovatelská služba, v Říčanech soukromá společnost a město jí bude na jízdy přispívat.[/quote]

Podle benešovského starosty Petra Hostka se tím rozšiřuje nabídka sociálních služeb. Taxi seniory nebo handicapované přepraví do zdravotnických a sociálních zařízení nebo na úřady, což by vzhledem k věku či zdravotnímu omezení těžko zvládali.

„Týká se to i návštěv kulturních zařízení nebo i jiných společenských aktivit,“ dodal Hostek.

Auto označené Taxík Maxík získal Benešov od Nadace Charty 77, stejný vůz jezdí například v Kutné Hoře. Službu bude možné využívat v pracovní dny od 07:00 do 18:00. Jedna jízda na území města, která může včetně čekací doby trvat maximálně hodinu, bude stát 25 korun.

V Říčanech cestující zaplatí 15 korun bez ohledu na délku přepravy a počet ujetých kilometrů. Taxi bude jezdit v pracovních dnech od 7:00 do 15:00 po městě a přidružených obcích Pacov, Kuří, Strašín, Voděrádky a Jažlovice. Senior může mít doprovod a může cestovat s invalidním vozíkem nebo chodítkem. „Převážet bude moci i menší zavazadla,“ uvedla mluvčí radnice Kateřina Lauerová.

Taxi pro seniory funguje také ve Zruči nad Sázavou na Kutnohorsku, naopak v Nymburce z podobného projektu sešlo. Nenašla se firma, která by seniory vozila. Provozovatelé podle radnice vyhodnotili tuto službu jako ztrátovou a do výběrového řízení se nikdo nepřihlásil.

Zdroj: ČTK

Část objednávek z e-shopů se před Vánocemi potýká se zpožděním

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: Pixabay.com

[quote]Posledním dnem, kdy je možné objednat zboží z e-shopu, aby dorazilo do Štědrého dne, je pondělí 18. prosince. Při objednávce v tento den garantuje doručení 90 procent internetových obchodů. O den později slibuje včasné dodání 74 procent e-shopů. Vyplývá to z údajů srovnávače cen Heureka.cz. Část zboží, které zákazníci objednali během slev na Černý pátek, dorazila podle Heureky se zpožděním. Black Friday měl přitom prověřit připravenost e-shopů a kurýrních firem na vánoční sezonu, která bude zřejmě letos rekordní.[/quote]

„Na naší zákaznické lince jsme zaznamenali stížnosti na dodací lhůtu balíčků objednaných během Černého pátku, některé měly zpoždění i týden. Zákazníci by tak měli nakoupit s předstihem a nenechávat objednávky na poslední chvíli, vrchol Vánoc teprve přijde,“ uvedl ředitel Heureky Tomáš Braverman.

Podle mluvčí e-shopu Alza.cz Patricie Šedivé mají někteří dopravci potíže v části regionů, hlavně tam kde nasněžilo. „My s naší službou AlzaExpres potíže nemáme. Logistika funguje dobře, brigádníky máme, ale stále nabíráme,“ uvedla.

„Do toho, jestli zboží dorazí včas nebo ne, vstupuje v období vánoční špičky mnoho faktorů, včetně počasí. Navíc letošní rok bude opět rekordní. Čekat s objednávkou do poslední chvíle se nemusí vyplatit, dárek pod stromeček, který dorazí až po Vánocích, není úplně příjemný zážitek,“ dodal Braverman.

Kurýrní služba DPD s odkazem na problémy s doručováním u konkurence a vysoký příliv nových zákazníků přijala opatření, podle něhož do konce prosince nepřijímá nové zákazníky a reguluje balíčky s platbou v hotovosti u stávajících klientů. Ti mohou za své zásilky zaplatit pouze bankovním převodem. Opatření má usnadnit činnost výdejních míst a předejít možnému přetížení před Vánoci.

Část obchodníků se na začátku předvánoční sezony potýká s nedostatkem brigádníků a sezónních zaměstnanců, kteří obvykle pomáhají zejména ve skladech. Hodinová mzda se u řetězců pohybuje letos od 80 do 170 korun. Některé obchody poslaly do skladů i úředníky z centrály, vyplynulo z nedávné ankety ČTK mezi prodejci.

Například Mall.cz využívá na hlavní sezonu 150 až 200 brigádníků, nabírá také 100 nových zaměstnanců.

„Zatím vše běží podle plánu, navíc máme jedno z nejmodernějších distribučních center v Evropě, které disponuje mnoha automatizovanými linkami, což nám v některých případech situaci s nedostatkem pracovníků pomáhá řešit,“ uvedl mluvčí Jan Řezáč.

Nákupy nejhektičtějšího období roku začnou vrcholit v týdnu od 11. prosince a budou pokračovat do vánočního víkendu. E-shopy letos čekají rekordní vánoční tržby, podle odhadu Asociace pro elektronickou komerci meziročně vzrostou o téměř pětinu na 38 miliard korun.

Zdroj: ČTK

Vlakové spojení mezi Ústím a Drážďany se rozšíří

Od
Michaela Drábková
-

[quote]V Ústeckém kraji se v novém jízdním řádu výrazně nemění objem železniční dopravy. Novinkou je přímý spoj mezi Ústím nad Labem a Drážďany, který pojede od jara do podzimu o víkendech a svátcích. Na stejné trati v době adventu jezdí vlak s názvem Vánoční kometa. Změny v novém jízdním řádu, který začne platit 10. prosince, dnes představili v Ústí nad Labem zástupci Českých drah.[/quote]

Do Drážďan se mohou Ústečáci pohodlně dostat několika rychlíky, které v krajském městě zastavují. Od 30. března do 28. října 2018 pojede o víkendech a svátcích nový přímý vlak mezi těmito městy. Vlak bude zastavovat ve stanicích Děčín, Bad Schandau a pak až v Drážďanech. Stejnou trasu v době letošního adventu absolvuje vlak Vánoční kometa.

Ústecký kraj zamýšlel také objednat přímý vlak z Ústí na Moldavu v Krušných horách, která je oblíbeným cílem lyžařů, běžkařů a cyklistů. Úsek Dubí až Moldava je ale po havárii z března stále nesjízdný, a vlak proto nepojede. Turistický vlak naopak pojede od konce března do konce října z Děčína do Mikulášovic v národním parku České Švýcarsko.

Cestující, kteří využívají vlaky na hlavní podkrušnohorské trati, se dočkají podle mluvčí Českých drah Radky Pistoriusové lepšího komfortu. Starší vozy na linkách mezi Chebem a Ústím nahradí modernizované klimatizované vozy, kde bude možné připojit do zásuvky elektroniku. Vylepšené vlakové soupravy budou jezdit také na trati Děčín – Praha.

V regionální dopravě najdou cestující změny v jízdním řádu pouze minimální. V Ústeckém kraji pojede 985 vlaků, z toho je 14 spojů EuroCity, 84 rychlíků, 36 spěšných vlaků a 851 osobních vlaků. Z toho je 892 spojů v objednávce Ústeckého kraje. V kraji platí na všech linkách také tarif integrovaného dopravního systému dopravy Ústeckého kraje.

Zdroj: ČTK

Piloti Ryanair chystají v Itálii stávku, bude to poprvé

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Piloti irské nízkonákladové letecké společnosti Ryanair chystají na příští týden stávku v Itálii. Oznámil to dnes jejich odborový svaz ANPAC. Bude to vůbec první stávka zaměstnanců tohoto přepravce a jedna z řady akcí připravovaných po celé Evropě s cílem vybojovat na Ryanairu lepší podmínky a revizi systému kolektivního vyjednávání společnosti, uvedla agentura Reuters.[/quote]

Italské odbory oznámily, že stávka pilotů a palubního personálu se uskuteční 15. prosince a potrvá čtyři hodiny – od 15:00 do 19:00 SEČ. ANPAC zastupuje 280 z asi 4000 pilotů Ryanair, což je 40 procent pilotů italských základen. Vedle pilotů a stevardů budou ve stejný den stávkovat i letečtí dispečeři a další zaměstnanci.

Ryanair odborové svazy neuznává a podle svého mluvčího nevěří, že by piloti své vyhrožování splnili. Jde totiž už o šestou stávku, kterou některé z italských odborů ohlásily a posléze odvolaly. Irský přepravce dosud nikdy stávku pilotů nezažil, krátce se mu v roce 1998 postavili pracovníci ze zavazadlové sekce.

Irské aerolinky se v současné době snaží vzpamatovat z dopadů rušení zhruba 20.000 letů, které způsobily změny v plánech dovolených. Svým pilotům nabídky nové kontrakty, ale na jeho 87 základnách je přijala jen necelá třetina.

Itálii může následovat Portugalsko, kde odborový svaz SPAC zastupující většinu pilotů v zemi nyní získal mandát vyhlásit nějakou formu protestu včetně stávky. O podobných krocích budou tento týden rozhodovat rovněž irské odbory IALPA.

Zdroj: ČTK

Říjen 2017 ve srovnání se zářím 2017. Objem maloobchodu poklesl o 1,1% v eurooblasti a 0.5% v EU28

Od
Michaela Drábková
-

Podle odhadu Eurostatu z 5.prosince v říjnu 2017 v porovnání se zářím 2017 sezónně upravený objem maloobchodu pokles v eurooblasti o 1,1 %, v EU28 o 0,5% V září vzrostl o 0,8 %v eurooblasti a 0,2% v EU28 proti říjnu 2016 kalendářně upravený index prodeje byl + 0.4 % v eurooblasti a + 0.9% v EU28.

Deflovaný obrat maloobchodu celkem

5/17 6/17 7/17 8/17 9/17 10/17
EA19
Maloobchod celkem 0.4 0.4 0.0 -0.2 0.8 -1.1
Potraviny, nápoj, tabák -0.4 0.6 -0.5 0.0 1.0 -1.3
        Nepotravinářské výrobky kromě autopaliva: 0.8 0.3 0.3 0.0 0.5 -1.1
Textil,odívání,obuvr 0.7 -0.5 0.1 0.1 1.8 -3.1
Elektro a nábytek -0.5 1.1 0.1 -0.3 0.4 -0.3
Počítačové vybavení, knihy a ostatní 0.8 0.5 0.6 -0.4 0.0 :
Farmaceutické a medicínské zboží 1.6 -0.3 -0.6 0.9 0.4 -0.7
Poštovní zásilky a internet 3.8 -1.4 5.3 -1.3 1.6 :
Autopalivo ve specializovaných obchodech 1.2 1.0 -0.5 -0.7 -0.5 -0.1
EU28
Maloobchod celkem 0.5 0.2 0.0 0.5 0.2 -0.5
Potraviny, nápoj, tabák 0.0 -0.2 -0.2 0.3 0.4 -0.9
       Nepotravinářské výrobky kromě autopaliva: 0.5 0.5 0.2 1.0 0.1 -0.8
Textil,odívání,obuvr 1.3 -0.6 0.0 0.0 2.1 -2.9
Elektro a nábytek -1.2 1.4 0.4 -0.8 0.9 0.1
Počítačové vybavení, knihy a ostatní 1.4 0.8 0.9 1.4 -2.3 0.3
Farmaceutické a medicínské zboží 1.3 0.2 -0.5 1.0 0.5 -0.4
Poštovní zásilky a internet 1.7 0.4 -0.1 5.2 1.0 -2.8
Autopalivo ve specializovaných obchodech 1.3 0.4 -0.4 -0.3 -0.7 0.0

 

Měsíční srovnání podle odvětví maloobchodu a podle členských států

Pokles objemu maloobchodu v eurozóně o 1,1 % v říjnu 2017 v porovnání se zářím 2017 je způsoben poklesy cen o 1,3 % u potravin, nápojů a tabákových výrobků, o 1,1 % u nepotravinářských výrobků a o 0,1 % % u pohonných hmot.

V EU-28 je snížení objemu maloobchodu o 0,5 % způsobeno poklesem o 0,9 % u potravin, nápojů a tabáku a 0,8 % u nepotravinářských výrobků, zatímco u pohonných hmot zůstává stabilní.
Mezi členskými státy, pro které jsou k dispozici údaje, zaznamenaly největší pokles celkového objemu maloobchodu v Lucembursku (-5,3 %), Portugalsku (-2,3 %) a Rakousku (-1,9 %), přičemž nejvyšší nárůst byl zaznamenán v Rumunsku (+ 1,0 %), Spojeném království (+ 0,9 %), Polsku a Slovensku (po + 0,6 %).

 

Roční srovnání podle odvětví maloobchodu a podle členských států

0,4 % nárůst objemu maloobchodu v eurozóně v říjnu 2017 v porovnání s říjnem 2016 je způsoben nárůstem o 0,6 % u nepotravinářských výrobků, 0,3 % u pohonných hmot a 0,2 % v odvětví „Potraviny, nápoje a tabák“. V EU-28 je růst objemu maloobchodu o 0,9 % způsoben nárůstem o 1,5 % u nepotravinářských výrobků, o 0,8 % u pohonných hmot a o 0,1 % u „Potravin, nápojů a tabáku“.

Mezi státy, pro které jsou k dispozici údaje, zaznamenaly nejvyšší nárůst celkového objemu maloobchodu v Rumunsku (+ 12,6 %), v Polsku (+ 7,1 %), v Irsku, Maďarsku a na Maltě (po + 6,3 %), pokles v Lucembursku (-27,0%), Rakousku (-2,2%) a Belgie (-2,1 %).

Metody a definice

Index objemu maloobchodu měří vývoj obratu v maloobchodě, upravený o změny cen (deflované), tj. vvoj celkového množství prodaného zboží na základě údajů očištěných o kalendářní a sezónní vlivy.

Sezónně očištěné časové řady eurozóny a EU se počítají agregací sezónně očištěných národních údajů. Eurostat provádí sezónní úpravu údajů pro země, které neupravují své údaje o sezónních vlivech.
Chybějící podklady od členských států za poslední měsíce se odhadují pro výpočet agregátů eurozóny a EU. 

                                              Průměrná změna proti předchozímu měsíci v %

Maloobchod celkem 5/17 6/17 7/17 8/17 9/17 10/17
EA19 0.4 0.4 0.0 -0.2 0.8 -1.1
EU28 0.5 0.2 0.0 0.5 0.2 -0.5
Belgie 1.5 -0.1 -1.0 -1.0 0.1 0.0
Bulharsko 0.2 -0.7 0.5 0.2 0.4 0.5
Česká republika 1.2 0.7 -1.0 0.4 1.9 c
Dánsko -0.9 0.6 0.4 -0.8 1.3 -1.4
Německo 0.3 1.0 -0.5 -0.3 0.5 -1.2
Estonsko 0.2 0.6 -1.2 -0.5 0.9 -0.1
Irsko 1.6 -0.2 0.1 0.5 1.1 -0.3
Řecko -1.8 2.4 1.7 -2.9 -0.1 c
Španělsko 0.2 0.4 -0.2 -0.1 0.1 -1.1
Francie 0.9 -0.4 0.6 0.5 1.4 -1.5
Chorvatsko 0.6 3.3 0.0 0.4 -1.9 -0.7
Itálie -0.2 0.4 0.0 0.1 0.1 c
Kypr 0.1 1.1 -0.9 0.1 1.4 c
Lotyšsko 1.0 -0.6 0.9 0.5 -0.6 0.3
Litva 1.5 -1.3 0.5 0.7 -0.6 0.1
Lucembursko -1.1 -1.5 -1.1 -2.7 0.0 -5.3
Maďarsko 1.7 0.6 -0.4 0.7 0.9 0.3
Malta 0.2 0.3 0.4 1.3 1.1 -0.2
Nizozemí 0.7 0.3 0.5 -1.1 1.0 c
Rakousko 0.5 1.0 -0.5 -1.1 1.3 -1.9
Polsko 0.6 0.7 0.1 0.0 0.7 0.6
Portugalsko 0.2 1.7 -0.3 -1.3 1.3 -2.3
Rumunsko 1.0 -0.3 3.1 2.1 0.4 1.0
Slovinsko 0.9 0.7 1.1 -0.9 0.7 -1.3
Slovensko 0.8 0.5 -0.8 1.1 -0.1 0.6
Finlsko -0.4 0.7 0.7 -0.1 0.6 -0.5
Švédsko 0.8 -0.3 0.5 -0.2 0.9 0.2
Spojené království 0.4 -1.3 0.2 3.4 -2.6 0.9
Norsko 1.4 -0.7 0.4 -0.6 -1.0 -0.2
Švýcarsko 0.4 0.9 -1.0 -0.7 1.0 -1.5

* Kalendářně a sezónně upravené

% změna proti témuž měsíci předchozího roku*

5/17 6/17 7/17 8/17 9/17 10/17
EA19
Maloobchod celkem 2.7 3.5 2.3 2.3 4.0 0.4
Potraviny, nápoj, tabák 2.1 2.7 1.5 1.3 2.5 0.2
       Nepotravinářské výrobky kromě autopaliva: 3.6 3.6 3.6 3.7 5.7 0.6
Textil,odívání,obuvr 3.5 1.7 1.8 2.7 10.6 -4.0
Elektro a nábytek 2.3 3.7 3.9 3.6 5.3 2.3
Počítačové vybavení, knihy a ostatní 3.3 4.5 4.6 4.0 3.9 :
Farmaceutické a medicínské zboží 4.0 3.4 1.4 2.8 3.2 2.0
Poštovní zásilky a internet 11.7 7.0 12.9 10.9 13.7 :
Autopalivo ve specializovaných obchodech -0.1 4.1 1.0 -0.2 0.2 0.3
EU28
Maloobchod celkem 2.8 3.1 2.2 3.0 3.7 0.9
Potraviny, nápoj, tabák 2.1 2.0 1.3 1.4 1.7 0.1
       Nepotravinářské výrobky kromě autopaliva: 3.5 4.1 3.2 4.4 5.7 1.5
Textil,odívání,obuvr 4.4 2.8 1.8 2.8 10.7 -2.7
Elektro a nábytek 2.1 3.9 4.1 3.2 5.3 3.0
Počítačové vybavení, knihy a ostatní 1.8 3.4 3.5 5.6 2.3 1.4
Farmaceutické a medicínské zboží 4.5 4.7 2.4 3.5 4.3 3.1
Poštovní zásilky a internet 13.0 11.6 8.8 15.4 16.1 8.2
Autopalivo ve specializovaných obchodech 1.0 4.1 1.3 0.8 0.5 0.8

 

Maloobchod celkem 5/17 6/17 7/17 8/17 9/17 10/17
EA19 2.7 3.5 2.3 2.3 4.0 0.4
EU28 2.8 3.1 2.2 3.0 3.7 0.9
Belgie 0.8 2.1 -1.6 -1.3 1.8 -2.1
Bulharsko 6.2 2.6 2.4 3.0 2.4 3.8
Česká republika 7.4 6.9 4.7 4.8 7.3 c
Dánsko 0.5 0.9 1.8 0.3 2.6 -1.2
Německo 3.3 4.6 2.8 2.6 4.5 0.2
Estonsko 1.5 3.4 1.3 1.3 1.3 0.9
Irsko 7.6 7.3 7.6 6.5 7.8 6.3
Řecko 0.3 3.7 2.5 0.8 -0.8 c
Španělsko 2.9 2.9 0.7 1.8 2.5 -1.0
Francie 3.5 3.3 3.7 3.6 6.3 2.3
Chorvatsko 1.8 8.1 6.0 6.1 3.7 2.1
Itálie 0.1 1.6 0.6 1.1 2.1 c
Kypr 8.3 7.5 6.4 6.6 7.1 c
Lotyšsko 4.1 3.7 4.6 5.3 4.9 4.5
Litva 6.6 3.0 3.3 3.0 2.4 1.9
Lucembursko -24.7 -24.8 -25.3 -28.1 -26.1 -27.0
Maďarsko 5.5 5.7 4.2 4.7 6.1 6.3
Malta 4.9 3.8 2.8 6.9 10.0 6.3
Nizozemí 2.9 3.6 3.6 2.8 4.4 c
Rakousko 1.2 3.0 2.3 0.1 1.7 -2.2
Polsko 4.5 5.8 6.8 6.5 6.1 7.1
Portugalsko 5.5 5.0 4.0 3.0 4.3 1.9
Rumunsko 13.8 7.3 9.6 15.5 14.3 12.6
Slovinsko 9.1 9.0 9.6 7.5 8.6 2.3
Slovensko 7.7 7.8 4.9 6.5 5.1 5.7
Finlsko 1.1 2.6 3.5 2.7 3.1 2.0
Švédsko 0.2 1.1 2.0 1.2 2.8 2.2
Spojené království 1.9 1.5 -0.5 3.6 0.9 -0.1
Norsko 2.5 2.5 3.4 2.5 1.3 0.3
Švýcarsko -0.7 1.8 0.0 -0.8 0.5 -2.9

* Kalendářně upraveno

Deflované obraty maloobchodu celkem kalendářně a sezónně upravené

 (základní rok 2010)

10/16 11/16 12/16 01/17 02/17 03/17 04/17 05/17 06/17 07/17 08/17 09/17 10/17
EA19 104.8 104.5 104.3 104.3 104.7 105.3 105.3 105.7 106.1 106.1 105.9 106.7 105.5
EU28 108.3 108.4 107.6 107.6 108.3 108.5 108.8 109.3 109.5 109.5 110.0 110.2 109.6
Belgie 104.4 104.8 105.6 104.1 102.6 102.9 103.5 105.1 105.0 104.0 103.0 103.1 103.1
Bulharsko 142.2 142.8 142.8 143.4 144.6 144.1 145.4 145.7 144.7 145.4 145.7 146.3 147.1
Česká republika 115.9 118.0 116.2 117.8 118.9 120.6 119.9 121.3 122.1 120.9 121.4 123.7 c
Dánsko 99.4 99.0 97.7 98.6 98.1 98.2 99.2 98.3 98.9 99.3 98.5 99.8 98.4
Německo 111.0 110.0 110.9 109.7 110.7 111.7 111.5 111.8 112.9 112.3 112.0 112.6 111.2
Estonsko 131.1 133.4 132.1 131.9 130.9 133.0 132.3 132.6 133.4 131.8 131.2 132.4 132.3
Irsko 118.6 121.3 119.2 121.1 121.9 122.1 122.6 124.6 124.4 124.5 125.1 126.5 126.1
Řecko 72.1 72.1 70.8 70.9 73.5 70.8 71.9 70.6 72.3 73.5 71.4 71.3 c
Španělsko 89.5 89.4 89.2 88.2 88.6 89.3 90.0 90.2 90.6 90.4 90.3 90.4 89.4
Francie 119.6 119.9 119.4 119.7 120.9 121.4 120.8 121.9 121.4 122.1 122.7 124.4 122.5
Chorvatsko 102.6 101.6 103.1 103.1 104.8 105.4 103.0 103.6 107.0 107.0 107.4 105.4 104.7
Itálie 96.1 95.3 95.1 96.1 95.5 95.6 95.7 95.5 95.9 95.9 96.0 96.1 c
Kypr 94.9 95.7 95.1 94.3 95.9 96.9 98.1 98.2 99.3 98.4 98.5 99.9 c
Lotyšsko 127.3 128.6 126.9 130.4 128.4 129.2 131.1 132.4 131.6 132.8 133.5 132.7 133.1
Litva 140.3 139.5 140.3 141.8 140.9 142.3 142.1 144.3 142.4 143.1 144.1 143.2 143.3
Lucembursko 50.2 48.6 48.0 47.2 46.8 46.6 46.0 45.5 44.8 44.3 43.1 43.1 40.8
Maďarsko 116.6 118.1 118.2 118.6 118.3 120.3 119.5 121.5 122.2 121.7 122.5 123.6 124.0
Malta 107.6 108.9 107.8 109.0 107.8 110.2 111.1 111.3 111.6 112.0 113.5 114.7 114.5
Nizozemí 98.5 97.6 96.3 97.7 96.9 97.9 98.0 98.7 99.0 99.5 98.4 99.4 c
Rakousko 103.0 101.4 100.0 101.3 101.1 102.6 101.6 102.1 103.1 102.6 101.5 102.8 100.8
Polsko 118.2 119.7 118.1 122.9 122.2 123.1 123.2 124.0 124.9 125.0 125.0 125.9 126.6
Portugalsko 91.3 92.1 91.7 91.4 92.0 94.0 93.7 93.9 95.5 95.2 94.0 95.2 93.0
Rumunsko 138.3 140.2 140.1 140.7 143.7 144.8 145.4 146.9 146.4 151.0 154.1 154.7 156.2
Slovinsko 105.1 105.9 106.2 108.0 109.4 108.4 106.2 107.2 108.0 109.2 108.2 109.0 107.6
Slovensko 105.1 106.6 107.3 107.6 107.5 108.7 109.3 110.2 110.8 109.9 111.1 111.0 111.7
Finlsko 104.6 105.5 100.2 105.6 105.4 105.1 105.7 105.3 106.0 106.7 106.6 107.2 106.7
Švédsko 118.8 121.1 118.0 119.3 119.4 118.5 119.0 119.9 119.6 120.2 119.9 121.0 121.2
Spojené království 118.6 120.1 116.3 114.9 117.4 115.2 117.5 118.0 116.5 116.7 120.7 117.6 118.6
Norsko 109.4 109.5 106.9 108.5 109.6 110.0 110.4 112.0 111.2 111.7 111.0 109.9 109.7
Švýcarsko 105.6 105.2 103.1 104.4 105.0 106.5 103.5 103.9 104.8 103.8 103.1 104.1 102.5

 

Deflované indexy obratu malobchodu celkem kalendářně upravené

(základní rok 2010)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Ministerstvo navrhlo zvýšit odměny v orgánech fondu dopravy

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Ministerstvo dopravy navrhuje od příštího roku zvýšit odměny členům výborů Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) a členům jeho dozorčí rady. Místopředsedovi výboru a předsedovi a rovněž místopředsedovi dozorčí rady ministerstvo navrhuje zvýšit měsíční odměnu ze současných 10.000 na 30.000 korun. Členům výboru a dozorčí rady pak navrhlo navýšit odměny z 9000 na 25.000 korun. Vyplývá to z materiálu, se kterým ministerstvo ve středu seznámí kabinet.[/quote]

„Výše odměny členů výboru a dozorčí rady SFDI nebyla změněna od roku 2007. V současné době již neodpovídá výši odměn, která je běžná u ostatních členů řídících orgánů organizací v resortu dopravy srovnatelných se SFDI,“ uvedl ve zprávě úřad.

Státní fond dopravní infrastruktury rozděluje finance, které slouží na výstavbu a rekonstrukce silnic, železničních a vodních cest. Napřesrok bude fond hospodařit s 72,5 miliardami korun z národního rozpočtu i fondů EU. „Vzhledem k tomu, že se výbor a dozorčí rada SFDI významným způsobem podílí na činnosti SFDI, rozhoduje o hospodaření s nemalými prostředky a jejich kontrole, je nezbytně nutné, aby také odměna za tuto činnost byla přiměřená,“ zdůvodnilo ministerstvo návrh na růst odměn.

Předsedou výboru SFDI je ze zákona ministr dopravy, který ale nárok na finanční odměnu za práci v tomto orgánu nemá. Zbytek výboru i rady tvoří náměstci ministra a vybraní poslanci, kteří už ale nárok na odměnu za působení v orgánech mají.

Zdroj: ČTK

Japan Airlines v USA investují do vývoje nadzvukového letadla

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Americký start-up Boom Supersonic získal od japonské společnosti Japan Airlines deset milionů dolarů (217 milionů Kč) na vývoj nadzvukových letadel pro osobní přepravu. Firma z Denveru tvrdí, že její stroje budou rychlejší a tišší než Concorde a že letenky budou cenově dostupnější. Trasu z New Yorku do Londýna má zdolat za tři a čtvrt hodiny, informovala dnes agentura Reuters.[/quote]

Na letadlo s 55 sedadly, které má stát 200 milionů dolarů (4,3 miliardy Kč), má Boom už 76 předběžných objednávek. První stroje mají být uvedeny do provozu kolem roku 2025. Létat budou rychlostí Mach 2,2, což je o deset procent rychleji než dosud nejrychlejší britsko-francouzský Concorde, který naposledy odstartoval před 14 lety.

Společnost Japan Airlines je první komerční leteckou společností, která vývoj letadla finančně podpořila. Má opci na nákup až 20 letounů Boom. Japan Airlines je druhou největší leteckou společností v Japonsku.

Denverská firma už od investorů získala 51 milionů dolarů (1,1 miliardy Kč). Mezi investory jsou podniky soukromého kapitálu 8VC, RRE, Lightbank, Y Combinator a Caffeinated Capital, stejně jako Sam Altman, Paul Graham a Greg McAdoo.

K dodavatelům komponentů patří General Electric, Honeywell International a nizozemská TenCate Advanced Composites.

Firma z Denveru uvedla, že letenky na cestu jejím nadzvukovým letadlem by díky efektivnější spotřebě paliva měly být o 75 procent levnější než letenky do Concordu. Srovnatelné by měly být se současnými cenami třídy business.

Odborníci však stále nejsou zajedno v názoru, zda pravidelné nadzvukové lety, které byly v USA zakázány v roce 1973, nad velká města vůbec patří. Důvodem obav jsou rázové vlny a následný sonický třesk, který vytvářejí. Boom ale tvrdí, že sonický třesk jejich stojů bude v porovnání s Concordem výrazně slabší.

Zdroj: ČTK

V Londýně začaly jezdit první tradiční černé taxíky na elektřinu

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: pixabay.com

[quote] V Londýně v úterý začaly jezdit první verze tradičních černých taxíků na elektrický pohon. Britská metropole tak začala plnit plán snížení smogu v ulicích. Do roku 2021 má takových vozidel jezdit ve městě zhruba 9000, což je polovina celkového počtu.[/quote]

Továrnu na elektrické verze taxíků otevřel vlastník značky, čínská automobilka Geely, na jaře poblíž Coventry. Firma doufá, že vozy, jejichž počátky sahají do roku 1899, se budou prodávat i jiným městům, která chtějí výrazněji chránit životní prostředí. Geely zachránila londýnského výrobce taxíků firmu London Taxi Company, nyní London Electric Vehicle Company, před krachem před čtyřmi lety.

Elektrické verze vozů se nazývají TX eCity. Jsou podle ředitele britské dceřiné firmy Chrise Gubbeyho mnohem pohodlnější a tiché. Jsou větší než původní verze, mají prosklenou střechu a mohou pojmout až šest cestujících. Jejich dojezdová vzdálenost do nového nabití baterie je bez zapnutí benzínového generátoru skoro 130 kilometrů, s jeho zapnutím přes 600 kilometrů.

Zdroj: ČTK

1...1 0611 0621 063...1 120Strana 1 062 z 1 120

Logistický kalendář

© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253