Komise informuje o plnění závazků zaměřených na udržitelný rozvoj měst
[quote]Komise 9. února na Světovém fóru měst v Malajsii bilancuje, jak se pokročilo při plnění tří závazků, které EU se svými partnery přijala před 15 měsíci. Tyto tři závazky, jež byly přijaty s cílem využít potenciálu rychlé urbanizace, byly představeny v říjnu 2016 na konferenci Habitat III. Od té doby bylo při jejich plnění dosaženo značného pokroku: rozvíjí se spolupráce mezi městy napříč kontinenty, podnikly se důležité kroky k vytvoření jednotné definice měst na celosvětové úrovni a Evropská unie v rámci realizace své městské agendy EU ukazuje světu cestu k udržitelnému rozvoji měst.[/quote]
Komisařka pro regionální politiku Corina Creţuová k tomu ze Světového fóra měst v Malajsii uvedla:
„Stejně jako v případě boje proti změně klimatu je EU připravena stát v čele snah o čistá, bezpečná a prosperující města po celé zeměkouli. Evropa spolu se svými partnery tyto tři konkrétní závazky, jež nám umožňují utvářet podobu měst v budoucnu, rychle plní.“
Závazky přispívají k naplňování Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 a Pařížské dohody a jsou součástí nové městské agendy, jež byla rovněž představena před 15 měsíci. Každý z těchto závazků má konkrétní oblast působnosti, očekávané výsledky a výstupy a zde je výčet toho, čeho bylo od konce roku 2016 dosaženo:
Závazek naplnění nové městské agendy městskou agendou EU
V rámci městské agendy EU byly již z dvanácti akčních plánů vypracovány tři. Týkají se chudoby ve městech, integrace migrantů a kvality ovzduší a obsahují politická doporučení, osvědčené postupy a projekty, které jsou hodné následování jak v EU, tak ve světě. Všechny akční plány by měly být hotové do konce roku 2018.
Městská agenda EU může být pro reformu způsobu řízení měst po celém světě inspirací nejen svými tematickými akčními plány, ale i samotnou metodikou. V agendě mají města, podniky, nevládní organizace a zástupci členských států a institucí EU rovnocenné postavení a k problematice udržitelného rozvoje měst se v ní přistupuje integrovaným a vyváženým způsobem.
Závazek vytvořit celosvětovou harmonizovanou definici měst
Pro snadnější monitorování, srovnávání, případně tvorbu politik je důležité používat stejnou definici měst na celém světě. EU na ni pracuje spolu s Organizací OSN pro výživu a zemědělství, Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a Světovou bankou. Definice bude předložena OSN v březnu 2019.
Komise zatím shromáždila odhady míry urbanizace v každé zemi na světě a poskytla k těmto údajům volný přístup, což usnadní srovnání s vnitrostátními definicemi. U příležitosti Světového fóra měst Komise prostřednictvím svého Společného výzkumného střediska zveřejňuje celosvětovou databázi městských center, která obsahuje údaje o všech 10 000 městských centrech na celém světě.
Jde o největší a nejkomplexnější soubor dat o městech v historii.
V současné době se ve 20 městech provádí průzkum s cílem získat k celosvětové definici měst zpětnou vazbu. Ve 12 zemích probíhají pilotní projekty, jež srovnávají celosvětovou definici s vnitrostátními variantami a vyhodnocují rozdíly. Během roku 2018 bude Komise se svými partnery vyvíjet bezplatný nástroj on-line, který pomůže zemím otestovat tuto definici na svých územích.
Závazek rozšířit spolupráci mezi městy v oblasti udržitelného rozvoje měst[1]
Na podporu tohoto závazku byl v roce 2016 zahájen unijní program mezinárodní spolupráce měst, jehož cílem je rozvíjet spolupráci mezi partnerskými městy na celém světě.
V současné době je do programu zapojeno 70 měst (35 v EU a 35 mimo EU), která tvoří 35 dvojic, např. Frankfurt (Německo) a Jokohama (Japonsko), Bologna (Itálie) a Austin (USA) nebo Almada (Portugalsko) a Belo Horizonte (Brazílie). Všechna tato partnerství pracují na místních akčních plánech společných městských priorit, jako je zásobování vodou, doprava nebo zdravotnictví. Při plnění společných cílů si vyměňují poznatky a osvědčené postupy.
Na Světovém fóru měst byla vyhlášena nová výzva, jejímž cílem je vytvořit nejméně 25 nových dvojic. Města se mohou hlásit online do 9. března.
Další informace: Světové fórum měst Konference Habitat III Městská politika EU
Společné výzkumné středisko – platforma pro údaje o městech Společné výzkumné středisko – územní přehled
[1] Oblast působnosti závazku se vztahuje na města v Argentině, Brazílii, Chile, Kolumbii, Mexiku, Peru, Kanadě, Číně, Indii, Japonsku, Spojených státech amerických a v Evropské unii.
Zajímavosti z EU
EU na 9. světovém fóru měst v Kuala Lumpur v Malajsii od 7. do 13.2
V zahajujícím projevu evropská komisařka Cretu, odpovědná za regionální politiku, zdůraznila spolupráci EU a jejích členských států s OSN, v tomto případě s útvarem Habitat. Zdůraznila, že EU se hlásí k Nové agendě měst, kterou přijala III. konference Habitat III v Quitu. Nová agenda měst je zásadním krokem k realizaci programu Agendy pro trvale udržitelný rozvoj do roku 2030. Zahrne akce v tisících městech na 5 kontinentech. Jak zdůraznil předchozí generální tajemník OSN, „náš boj za globální udržitelnost se vyhraje nebo prohraje ve městech „.
V EU se mimořádně na tomto poli osvědčila spolupráce konkrétních měst na řešení vybraných problémů udržitelnosti. V tomto směru může EU nabídnout využití svých letitých zkušenosti. Včetně toho, že je nutno městům a regionům v této problematice pomoci i finančními zdroji.
Evropské komise schválila Investiční balíček 98,2 mil. euro na zvýšení kvality života podporou nízkouhlíkaté a oběhové ekonomiky.
Investiční balíček pokryje 10 projektů v Belgii, Dánsku, Francii, Řecku, Lotyšsku, Maltě, Španělsku a Švédsku. Protože členské státy využijí další investiční zdroje vlastní i unijní včetně na zemědělství, strukturální, regionální a výzkum, národní fondy a soukromé investice, půjde o celkovou částku cca 2 mld. euro. Investice budou zaměřeny na 5 oblastí: přírodu, vodu, ovzduší, odpady a podnebí.
Na 10 projektů jde schválený balíček 182, 2 miliony euro (v nich je zvýšení o 98,2 mil. €). Z toho jde na životní prostředí celkem 155,7. včetně 80,2 milionů spolufinancování EU a cca 886 mil. € z jiných zdrojů
Podle oblastí je rozložení:
Příroda: 5 projektů v Dánsku, Francii, Řecku, Lotyšsku a švédsko k rozšíření ochrany přírodního prostředí včetně podpory manažerských plánů na využití půdy více enviromentálními postupy.
Voda: 2 projekty na Maltě a Španělsku (hospodaření s vodou, opětovné použití)
Řízení odpadů: 1 projekt v Provence-Azurovém pobřeží k prevenci vzniku a využití odpadů.
Ochrana ovzduší: 2 projekty za 29,4 mil. €. S příspěvkem 17,9 mil.€, s doplňkovými zdroji přes 1,16 mld.€. V Belgii zateplování cca 850 domů, ve Španělsku v regionu Navarra systém včasného varování před povodněmi a hospodaření s odpadní vodou.
Antidumpingová cla na čínskou antikorozní ocel.
Komise uložila konečné antidumpingové clo na antikorozní ocel z Číny. Šetření potvrdilo, že čínští výrobci vyvážejí dumpingové výrobky na trh EU, což po zjištění již vedlo k uložení prozatímních cel v srpnu roku 2017. Opatření, která budou zavedena na příštích 5 let, se pohybují u cla od 17,2 % do 27,9 %. Ocel odolná proti korozi se používá hlavně ve stavebnictví, strojírenství, výrobě svařovaných trubek a ve výrobě domácích spotřebičů. Hodnota trhu EU pro korozivzdornou oceli se odhaduje na 4,6 miliardy eur, z nichž 20 % bylo dodáno čínskými výrobci. Dnešní opatření budou čelit tlaku na snížení cen na prodej, který způsobuje finanční problémy výrobcům v EU, a to především v Belgii, Francii, Polsku a Nizozemsku. Ocelářské odvětví je pro hospodářství Evropské unie životně důležitým odvětvím a zaujímá ústřední postavení v celosvětových hodnotových řetězcích a poskytuje pracovní místa stovkám tisíc občanů Evropy. Celosvětový přebytek ve výrobních kapacitách ocelářského průmyslu v posledních letech snížil ceny oceli na neudržitelné úrovně a měl škodlivý dopad na ocelářský průmysl, jakož i na související odvětví a pracovní místa. EU proto využívá plného potenciálu svých nástrojů pro ochranu obchodu, aby zajistila rovné podmínky pro své producenty a jejich schopnost udržovat si pracovní místa v tomto odvětví. Na výrobcích z oceli a železa je nyní zavedeno 53 opatření, z toho na 27 výrobků pocházejících z Číny. V březnu 2016 vydala Komise sdělení, v němž uvádí řadu opatření na podporu konkurenceschopnosti ocelářského průmyslu v EU. Rozšířené využívání nástrojů na ochranu obchodu bylo jedním z pilířů strategie. Kromě toho se Komise zapojila do globálního fóra o nadměrné kapacitě oceli, které v listopadu loňsky schválilo ambiciózní balíček konkrétních politických řešení k řešení naléhavé otázky globální nadbytečné kapacity v ocelářském odvětví. Toto nařízení je k dispozici v Úředním věstníku EU.
Schválená státní podpora
Komise schvaluje polskou podporu na uzavření uhelných dolů ve výši 5 miliard PLN Evropská komise nalezla změny v plánech Polska na poskytnutí veřejné podpory ve výši 5 miliard EUR (přibližně 1,25 miliardy EUR) na zmírnění sociálního a environmentálního dopadu uzavření nekonkurenceschopných uhelných dolů do roku 2018, aby byly v souladu s pravidly EU pro státní podpory. Komise dospěla k závěru, že potenciální narušení hospodářské soutěže jsou omezena v důsledku podpory. Komise již v listopadu roku 2016 schválila polskou podporu pro uzavření nekonkurenceschopných uhelných dolů. V souladu s pravidly EU o státní podpoře a zejména s rozhodnutím Rady 2010/787 / EU o státní podpoře na usnadnění uzavírání nekonkurenceschopných uhelných dolů Komise zjistila, že podpora ulehčí proces uzavření tím, že poskytne finanční podporu pracovníkům, kteří kvůli uzavření dolů ztratí nebo ztratí svou práci. Státní podpora bude zejména financovat odstupné, kompenzační důchody a dávky sociálního zabezpečení pro tyto pracovníky do roku 2023. Dále bude sloužit k zajištění důlních šachet a vyřazení důlní infrastruktury z provozu, k opravě škod na životním prostředí způsobených těžbou a rekonstrukcí, pěstovat půdu po uzavření dolu. Více informací bude k dispozici na internetových stránkách Komise pro hospodářskou soutěž v registru státních podpor pod číslem spisu SA.46891.
Stovky taxikářů na magistrále opět protestovaly proti Uberu
[quote]Řidiči taxi v pátek druhý den po sobě na protest proti službám typu Uber několik hodin v koloně jezdili po magistrále v centru Prahy. Podle organizátorů se protestu zúčastnila zhruba tisícovka vozů, magistrát počet odhaduje na polovinu. Řidiči se sešli kolem poledne a od zhruba 14:30 do 17:30 jezdili tam a zpět po magistrále mezi Holešovicemi a Muzeem. Dopravu to výrazněji nezkomplikovalo, odpovídala běžnému stavu v pátek odpoledne. Dnes chtějí taxikáři akci zopakovat a vyzývají premiéra v demisi Andreje Babiše, aby za nimi přišel na Strahov jednat. Počítají s tím, že protesty by mohly mít razantnější průběh.[/quote]
Řidiči taxi o alternativních přepravních službách tvrdí, že jde o nekalou konkurenci. Viní stát z toho, že vůči ní nic nepodniká. Podle ministerstva dopravy se připravuje novela zákona, která podmínky pro taxi a služby typu Uber srovná. Hotová má být v horizontu týdnů. Podle místopředsedkyně Asociace koncesionářů v taxislužbě Karolíny Venclové však taxikářům nejde o novelu, ale o to, aby úřady řešily aktuální porušování zákona ze strany řidičů Uber.
Ministerstvo průmyslu a obchodu ČTK sdělilo, že jízdy řidičů v rámci platformy Uber zřejmě zprostředkovává jiná firma než ta, která k tomu před pěti lety získala v Česku platné živnostenské oprávnění. Skutečným zprostředkovatelem má být nizozemská Uber B.V. Ministerstvo dopravy tento týden Uber vyzvalo, aby si v Česku živnost založil. Firma podle svého vyjádření funguje v souladu s evropskou legislativou.
Taxikáři se v pátek začali na parkovišti u strahovského stadionu scházet dopoledne. Ve 14:15 se kolona vozů vydala Chotkovými sady na nábřeží Edvarda Beneše a projela kolem úřadu vlády. Na Hlávkově mostu taxikáři najeli na magistrálu. Po zhruba třech hodinách se někteří vrátili na Strahov, kde akci zakončili.
Na rozdíl od čtvrtečního protestu akce zasáhla do páteční odpolední dopravní špičky, což podle Venclové nebyl záměr. Dle jejích slov to bylo dáno tím, že někteří řidiči jezdí v noci a potřebovali se dopoledne vyspat. Dopravní komplikace se ani tak neobjevily.
V pondělí taxikáři plánují další protest a chtějí pozvat k jednání na Strahov premiéra. Venclová uvedla, že Babišovi zatím nevolala. Taxikáři podle ní budou v protestech pokračovat, i když tím riskují úbytek klientů. Lidé však podle ní začínají jejich argumenty chápat. Protože nejsou taxikáři spokojeni s tím, že tento týden zásadněji dopravu nenarušili, plánují razantnější postup. Mohlo by tak dojít například na blokádu.
Oproti čtvrtečnímu protestu se taxikáři omezili na jednu kolonu a zkrátili okruh. Situaci celý den sledovali policisté, rozestavění po trase protestu. Ve vzduchu kroužila také policejní helikoptéra. Žádné větší komplikace policisté nezaznamenali.
Řidičů taxi je v hlavním městě podle odhadů zhruba 8300 a vadí jim, že řidiči Uber nemají auta evidovaná jako vozidla taxislužby a nemají taxametry. Uber tvrdí, že není taxislužba, ale že nabízí spolujízdu v rámci sdílené ekonomiky. Společnost Uber ve čtvrtek uvedla, že se snaží hledat s městem a dalšími institucemi řešení, které by vyhovovalo všem. Řidiči taxi protestovali v Praze proti Uberu už loni, přede dvěma lety pak úplně zablokovali magistrálu u hlavního nádraží.
Zdroj: ČTK
Cestující z Brna do Ostravy a Olomouce čeká čtyřdenní výluka
[quote]Cestující na hlavní rychlíkové trati z Brna do Ostravy a do Olomouce čeká ode dneška čtyřdenní výluka. Týká se všech rychlíků mezi Brnem a Ostravou, Brnem a Olomoucí a také osobních vlaků mezi Vyškovem a Nezamyslicemi. Trať bude neprůjezdná mezi 8:20 a 13:30 a místo vlaků pojedou autobusy, uvedl v tiskové zprávě mluvčí společnosti Kordis JMK Květoslav Havlík. Vlaky a autobusy pojedou podle výlukových jízdních řádů.[/quote]
Rychlíky do Olomouce nahradí autobus v úseku z Brna do Nezamyslic, osobní vlaky nepojedou v celé trase. V některých zastávkách a stanicích autobusy zastavují před nádražím, v obci zastavují ve Chvalkovicích na Hané a v Ivanovicích na Hané. V Brně autobusy odjíždějí jako obvykle od viaduktu přes Křenovou ulici.
U rychlíků na Ostravu využívají České dráhy klasické schéma, kdy autobus z Brna jede přes Vyškov a Kojetín do Hulína, kde lidé přestoupí do vlaků.
Výluky na staré jednokolejné trati jsou pravidlem několikrát za rok. Zmizí až po zprovoznění nové dvoukolejné trati z Brna do Přerova, jejíž stavu Správa železniční dopravní cesty připravuje. Lidé se po ní svezou dvousetkilometrovou rychlostí pravděpodobně kolem roku 2025.
Zdroj: ČTK
Argentina nabízí pět milionů dolarů za nalezení své ponorky
[quote]Argentinská vláda nabízí pět milionů dolarů (více než 103 milionů Kč) za nalezení vraku ponorky, která zmizela v jižním Atlantiku v polovině loňského listopadu. Informoval o tom deník Clarín. Odměnu oznámil argentinský prezident Mauricio Macri po setkání s příbuznými 44 členů posádky ze zmizelé ponorky.[/quote]
Prezident se s příbuznými členů posádky setkal spolu se zástupci ministerstva obrany, s nimiž jednal ve čtvrtek o variantách dalšího postupu při pátrání po ponorce. S ním Argentině pomáhá Rusko, které se ale chystá pátrání ukončit příští měsíc.
Argentinský deník Clarín napsal, že vláda možná dojedná pokračování spolupráce při hledání ponorky s Ruskem, vzhledem k dobrým vztahům s Moskvou. Macri byl v lednu na návštěvě Ruska, kde jednal s prezidentem Vladimirem Putinem zejména o ekonomických vztazích.
Armádní ponorka San Juan poslala na základnu poslední zprávu loni 15. listopadu, když se nacházela asi 450 kilometrů od jihovýchodního pobřeží Argentiny. Velitel hlásil, že se mořská voda dostala do systému ventilace k bateriím a způsobila zkrat a požár baterií. Velitel ale zároveň řekl, že ponorka pokračuje ponořena v plavbě s odděleným okruhem. Pak ztratil se základnou kontakt.
Během více než dvou měsíců se pátrání účastnilo celkem 25 lodí, 14 letadel a více než 4000 lidí. Týmy více než desítky zemí, včetně USA a Ruska, byly vybaveny nejmodernější technikou. Od ledna už ponorku hledají jen čtyři argentinské lodě a jedna ruská.
Zdroj: ČTK
Olomouc letos do oprav komunikací investuje přes 60 mil. Kč
[quote]Více než 60 milionů korun letos investuje olomoucká radnice do oprav silničních komunikací a chodníků ve městě. Ve srovnání s loňským rokem jsou tyto investice letos vyšší zhruba o deset milionů korun, řekl ČTK primátor Antonín Staněk.[/quote]
Sedm plánovaných akcí, na které je vyčleněno 22,4 milionu korun, dostalo od radních prioritu.
,,Nejvyšší jednorázovou částku 5,5 milionu korun jsme uvolnili pro opravu Dobnerovy ulice v rozsahu od Stupkovy po ulici Na Chmelnici. Vedl nás k tomu výrazně zhoršený technický stav komunikace i chodníků, stejně jako chystaná bytová výstavba,“ uvedl Staněk
Další větší opravu za 3,2 milionu korun letos dělníci provedou například v Křelovské ulici v Řepčíně. Na seznamu plánovaných oprav jsou i chodníky v ulicích Dobrovského, I. P. Pavlova, Dvořákova a na třídě Svornosti. V Dvořákově ulici bude navíc zřízena i nová autobusová zastávka.
Pro celoroční drobnější údržbu prostřednictvím Technických služeb města Olomouce se počítá s téměř 40 miliony korun a pět milionů korun zůstává jako rezerva.
,,Případnou rezervu hodláme použít pro náhradní trasování hromadné i individuální dopravy v souvislosti s budováním protipovodňových opatření v ulici Komenského,“ dodal Staněk.
Zdroj: ČTK
Plzeňský kraj doufá, že dostane opět od státu peníze na silnice
[quote]Představitelé Plzeňského kraje doufají, že region dostane letos od Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) necelých 300 milionů Kč na opravy krajských silnic II. a III. třídy. Tato suma by byla shodná s loňskou státní podporou. Hejtman Josef Bernard se chce dále dohodnout s Asociací krajů ČR, aby prosadila podíl krajů na výběru spotřební daně z pohonných hmot. Tyto peníze by podle něj měly aspoň po několik let mířit do krajů na silnice. Hejtman to řekl ČTK.[/quote]
,,Sešel jsem se s panem ministrem (Danem) Ťokem. Chápu jeho důvody. On už dnes není v situaci, kdy by měl problém, jak peníze vyčerpat. Takže dnes jich má spíš nedostatek, protože jsou připravené projekty národního významu,“ uvedl hejtman.
Podle něj se ale ministr nevyhýbá další debatě o tom, zda na krajské silnice peníze dát.
Variant je více. Letos by to mělo být podle Bernarda obvyklým způsobem zhruba kolem tří miliard korun pro všechny kraje ze SFDI, popřípadě z jiných zdrojů.
,,K necelým 300 milionům pro Plzeňský kraj bychom se měli letos opět dostat,“ míní Bernard.
Tři miliardy, ať už ze SFDI, nebo jiných zdrojů, podle něj slíbil krajům předseda vlády. Zástupci krajů ale musí podle Barnarda vědět, kdy je dostanou, protože musí připravit projekty.
,,Do konce dubna bychom měli mít jasno, jestli něco bude, a o co můžeme žádat,“ řekl.
Problém silnic II. a III. třídy v ČR je podle něj evidentní. “
,,Jen podfinancovanost za Plzeňský kraj dělá kolem 15 miliard korun,“ uvedl.
Přimlouvá se za mimořádné řešení, kdy by se na pět až sedm let adresně zvýšila spotřební daň na paliva.
,,Všichni občané by věděli, že za litr benzinu zaplatí o dvacetník navíc, ale za tolik a tolik let budu mít silnice opravené,“ uvedl.
Pokud by se lidem slíbilo, že silnice budou vypadat jako v Německu, tak by to podle hejtmana většina akceptovala. Kraje zatím ze spotřební daně na benzin a naftu nedostávají ani korunu. Hejtman to přednese jako jeden z návrhů při příštím jednání Asociace krajů. Chce, aby hejtmani oslovili s touto iniciativou vládu.
Zdroj: ČTK
Eurostar spojí Londýn s Amsterodamem za tři hodiny a 41 minut
[quote]Z Londýna do Amsterodamu se bude možné dostat rychlovlakem Eurostar za tři hodiny a 41 minut. Spojení pod kanálem La Manche začne fungovat od 4. dubna, zpočátku ale pouze ve směru z Británie, uvedl zpravodajský server BBC.[/quote]
Pasažéři cestující z Amsterodamu do Londýna budou muset přestupovat v Bruselu kvůli pasovým kontrolám. Společnost Eurostar ujišťuje, že spojení přes Brusel je pouze dočasné opatření, než se britská a nizozemská vláda dohodnou na pasových kontrolách při odjezdu z Nizozemska. To by mělo být do konce roku 2019.
Firma nabídne dva denní spoje v 08:31 a v 17:31. Cena jednosměrného lístku bude začínat na 35 librách (zhruba 1000 Kč). Nová služba mimo jiné zkrátí i cestu mezi Londýnem a Bruselem, a to o 17 minut na jednu hodinu a 48 minut.
Mezi Londýnem a Amsterodamem se letecky každoročně přepraví více než čtyři miliony pasažérů. Potenciální trh je tak stejně velký jako v době, když se v roce 1994 otevřelo železniční spojení mezi Londýnem a Paříží. Tento trh se od té doby více než zdvojnásobil, uvedla BBC.
Zdroj: ČTK
Japonská SoftBank a čínská Didi spustí v Japonsku taxislužbu
[quote]Čínský provozovatel alternativní taxislužby Didi Chuxing a japonská investiční skupina SoftBank chystají na letošek spuštění sdílené taxislužby v Japonsku. Vyplývá to z prohlášení obou firem.[/quote]
Čínská společnost se usilovně snaží zakotvit na zahraničních trzích, v Japonsku ale alternativní taxislužba podléhá přísným pravidlům a zavedené firmy tvrdě lobbují proti deregulaci.
DiDi je po Uberu druhou nejhodnotnější začínající firmou, kterou podporuje rizikový kapitál. Její hodnota se pohybuje kolem 50 miliard USD (asi jeden bilion Kč). V Číně působí ve 400 městech a má asi 400 milionů klientů. Vedle Softbank ji mimo jiné podporují čínské internetové firmy Alibaba a Tencent. DiDi před rokem koupila aktivity Uberu v Číně. V lednu se dohodla na akvizici kontrolního podílu na brazilské společnosti 99 za více než miliardu dolarů. Příležitosti hledá také v Mexiku, Hongkongu a na Tchaj-wanu.
Vedle Didi drží japonská SoftBank podíl také v jeho indickém rivalovi Ola a jihoasijském Grab. Minulý měsíc se stala největším akcionářem Uberu. Zakladatel a šéf SoftBank Masajoši Son před pár dny řekl, že vzhledem k posunům na trhu s automobily mohou mít platformy pro sdílení vozidel „v budoucnu větší hodnotu než samotný automobil“, uvedla agentura Reuters.
Zdroj: ČTK