Domů Blog Strana 1083

Vlaky RegioJetu loni přepravily 4,67 mil. lidí

[quote]Vlaky společnosti RegioJet loni svezly na českých a mezinárodních linkách 4,67 milionu cestujících, což je meziročně o čtvrtinu více. Důvodem nárůstu bylo zavedení tří párů spojů mezi Prahou, Brnem a Bratislavou od prosince 2016, uvedl v tiskové zprávě mluvčí firmy Aleš Ondrůj. České dráhy ani Leo Express loňské počty cestujících zatím nezveřejnily. Z loňských pololetních zpráv vyplývá, že zájem o cestování je obecným trendem na železnici a počty rostou všem dopravcům.[/quote]

Vlaky soukromého dopravce, který patří Radimu Jančurovi, nyní jezdí mezi Prahou, Ostravskem a východním Slovenskem a mezi Prahou, Brnem a Bratislavou. Od loňského prosince jezdí do Brna v podstatě každou hodinu, část vlaků pokračuje do Bratislavy a část i do Vídně, počty cestujících tedy meziročně dál rostou.

Vzhledem k rozšíření vlakových spojů RegioJet zrušil zhruba polovinu autobusových spojů mezi Brnem a Prahou a jezdí nikoli dvakrát, ale jednou za hodinu.

Server Zdopravy.cz  informoval, že společnost bude v následujících týdnech postupně rušit některé nevytížené autobusové linky. Týká se to například spojení Prahy s Hradcem Králové a Trutnovem, Prahy se Strakonicemi a Pasovem, Prahy s Varšavou a Brna s Českými Budějovicemi.

Dopravce zatím nezveřejnil výroční zprávu za rok 2016, není tedy známé, jak v tomto roce hospodařil. Podle mluvčího sice společnost o povinnosti zveřejnit výroční zprávu ví, ale nechce dávat údaje konkurenci, která zprávu také nezveřejňuje. Konkurencí je především FlixBus, který loni masivně expandoval na trh dálkového autobusové dopravy.

Zdroj: ČTK

Maďarský MOL nabízí v Budapešti alternativní taxislužbu

[quote]Maďarská ropná společnost MOL v Budapešti zahájila službu sdílení vozidel v rámci úsilí o diverzifikaci činnosti směrem ke službám sdílené mobility. Flotila jejích osobních aut bude zpočátku sestávat ze tří stovek automobilů Volkswagen Up, uvedla agentura Reuters.[/quote]

Dlouhodobým cílem společnosti je rozšířit síť sdílených automobilů za hranice Budapešti, zaměří se rovněž na vývoj elektromobilů a tomuto trendu hodlá přizpůsobit i své maloobchodní služby na čerpacích stanicích.

MOL působí ve více než 40 zemích světa. Provozuje čtyři rafinerie a dva petrochemické závody v Maďarsku, na Slovensku a v Chorvatsku. Kromě toho vlastní síť více než 1900 čerpacích stanic ve 12 zemích střední a jihovýchodní Evropy. Na českém trhu provozuje přes 300 čerpacích stanic a je druhým největším provozovatelem benzinových pump.

Zdroj: ČTK

Iniciativa sbírá podruhé podpisy proti zákazu kol v centru Prahy

[quote]Iniciativa Auto*Mat sbírá podpisy pod druhou petici proti zákazu kol v centru Prahy. Objízdné trasy, kterými by měli cyklisté projíždět místo pěších zón, jsou podle iniciativy z hlediska bezpečnosti rizikovější. Zároveň iniciativa považuje omezení za neodůvodněné kvůli nízkému počtu srážek cyklistů s chodci na centrálních pěších zónách. ČTK o tom informovala Anna Kociánová z iniciativy.[/quote]

Praha 1 na konci loňského roku představila podobu omezení jízd cyklistů, která by měla platit od 1. dubna denně od 10:00 do 17:00 hodin. Omezení se má týkat hlavně oblasti kolem spodní části Václavského náměstí, náměstí Republiky a Staroměstského náměstí.

,,Návrh Prahy 1 podle spolku Auto*Mat nedává smysl – znevýhodní cyklisty a výrazně zhorší jejich bezpečnost. Navržené objízdné trasy totiž představují jedny z nejnebezpečnějších úseků ve městě,“ píše Auto*Mat s odkazem analýzu, kterou si nechal zpracovat pražský magistrát.

Například ulici Na Příkopě bude nutné objet Jindřišskou a Panskou směrem na Ovocný trh. Směrem na západ zase objížďka povede Vodičkovou a Lazarskou na Národní třídu.

V textu petice, kterou chtějí zástupci iniciativy donést na únorové zastupitelstvo hlavního města, požadují, aby radní pro dopravu začal jednat s ministerstvem dopravy ohledně výkladu legislativy. Prvotním impulsem k zákazu kol totiž byly elektrické koloběžky, které nahradily vozítka segway, jež magistrát v historickém centru zakázal. Kvůli formulaci zákona však do zákazu mají spadnout i kola. Podle dřívějšího stanoviska ministerstva dopravy je však možné elektrické koloběžky zakázat bez nutnosti omezení běžných kol.

Podle iniciativy omezení sníží atraktivitu ekologické dopravy. Zároveň bude mít negativní dopad na kurýry, kteří využívají k doručování zásilek kola. Omezení na pěších zónách se podle Auto*Matu dotkne celoměstských cyklistických tras. Své připomínky iniciativa doručila radnici Prahy 1. Vznášet námitky proti opatření mohli lidé do 27. ledna.

První petici projednali zastupitelé koncem loňského listopadu, neodhlasovali však žádné usnesení, protože věc je podle nich v kompetenci místního úřadu v Praze 1. Část zastupitelů tehdy tvrdila, že město by mělo se záměrem vyslovit nesouhlas, protože je v rozporu se strategickými plány Prahy. Proti zákazu se ohradila i radnice Prahy 7.

Opatření má na starosti dopravní úřad pro Prahu 1, který v minulosti pro pěší zóny v centru města vydal výjimku, umožňující pohyb cyklistů. Podle vedení Prahy 1 je nyní třeba výjimku zrušit, protože se v oblasti začaly pohybovat motorové koloběžky, které ohrožují chodce. Nebezpečí podle radnice znamenají i běžní cyklisté.

Zdroj: ČTK

Vozidel s povinným ručením loni přibylo 236.000 na 7,833 milionu

[quote]V Česku loni přibylo 236.000 vozidel se sjednaným povinným pojištěním odpovědnosti z provozu vozidla. Celkem tak má takzvané povinné ručení 7,833 milionu vozidel, vyplývá z dat České kanceláře pojistitelů. Nepojištěných vozidel je podle jejích odhadů zhruba 130.000. Registrovaných vozidel bylo podle statistiky Centrálního registru vozidel přes 8,7 milionu, včetně dlouhodobě nepoužívaných.[/quote]

,,Díky příznivému ekonomickému vývoji počet vozidel v Česku stále stabilně roste. Aktuálně meziroční nárůst vozidel se sjednaným povinným ručením dosahuje 3,1 procenta,“ uvedl hlavní pojistný matematik ČKP Petr Jedlička.

Největší růst počtu smluv loni zaznamenaly pojišťovny Direct (72.000), UNIQA (65.000) a AIlianz (57.000). Jedinou pojišťovnou, která měla úbytek smluv, je Hasičská vzájemná pojišťovna. Ta vykázala o 4000 smluv meziročně méně.

Povinné ručení je pro pojišťovny vesměs ztrátové. Průměrná cena povinného ručení se loni meziročně snížila o 0,6 procenta na 2764 Kč. Stagnace sazeb podle Jedličky nekoresponduje s vývojem způsobených škod. Náklady na pojistná plnění rostou, což při stagnaci pojistného není dlouhodobě udržitelné. Průměrná škoda roste a loni překročila 40.000 Kč. Zvyšuje se také počet škod včetně těch se zdravotními nároky.

ČKP hradí prostřednictvím garančního fondu, kam přispívají pojišťovny z vybraného pojistného na povinném ručení, částky, které se jí nepodaří získat od nepojištěných viníků nehod. Od 1. ledna 2018 se opět zavedl příspěvek nepojištěných, a tedy i financování nepojištěných škod nepojištěnými motoristy.

Povinné ručení poskytuje 12 pojišťoven. Většina z nich sazby takzvaně segmentuje, tedy stanovuje podle věku a místa bydliště řidiče, stáří vozidla, objemu a výkonu motoru, počtu ujetých kilometrů a dalších kritérií. V budoucnu půjde i o frekvenci a rozsah přestupků či vybavenost asistenčními systémy.

Zdroj: ČTK

Dopravní podnik v Bratislavě převzal první elektrobusy od SOR

[quote]Bratislavský dopravní podnik (DPB) převzal první čtyři z celkového počtu 18 nových elektrobusů, které objednal u české společnosti SOR Libchavy. Zmiňovaná vozidla, která jsou první svého druhu v hromadné dopravě ve slovenské metropoli, DPB zařadí do provozu v pátek. Zbylé elektrobusy nasadí dopravce do června. Novinářům to dnes řekl generální ředitel DPB Milan Urban.[/quote]

,,Je to jeden z milníků v městské hromadné dopravě, stejně jako první tramvaj před 122 lety. I tam, kde nemáme žádná trakční vedení, jsme schopni zavést ekologickou dopravu,“ uvedl Urban.

Dodal, že dopravní prostředky na elektrický pohon, mezi které se řadí také tramvaje či trolejbusy, se podílejí na celkových přepravních výkonech DPB asi 30 procenty.

SOR Libchavy uspěl v loňském tendru DPB na dodávku elektrobusů, kontrakt v hodnotě 10,4 milionu eur (264 milionů korun) obě strany podepsaly v listopadu. DPB nákup financuje i z evropských fondů.

Dojezd elektrobusů na jedno dobití činí 160 kilometrů. Všechna vozidla budou mít také možnost průběžného nabíjení pomocí pantografu. Nízkopodlažní elektrobusy jsou plně klimatizovány a vybaveny připojením na internet. Podle Urbana obecně platí, že elektrické dopravní prostředky mají vyšší míru spolehlivosti než vozy na fosilní paliva.

SOR Libchavy v minulosti dodával do Bratislavy autobusy. Například loni v červnu firma uzavřela s DPB kontrakt na dodávku 60 nových autobusů za 17,25 milionu eur (přes 438 milionů Kč).

DPB v minulosti modernizoval i vozový park trolejbusů a tramvají. Tyto zakázky v přepočtu za několik miliard korun získala plzeňská Škoda Transportation a její dceřiná firma Škoda Electric.

Zdroj: ČTK

Dopravní podnik Budějovic čeká na 2 miliony jízdenek, někde chybí

Zdroj: Pixabay.com

[quote]Dopravní podnik města České Budějovice dostane příští týden ze Státní tiskárny cenin dva miliony jízdenek na MHD pro letošní rok. Po prosincové změně tarifu, kdy skončila dvacetiminutová jízdenka za 20 Kč a platí hodinová za 16 Kč, jich má nyní podnik asi 60.000. Jejich výdej prodejcům krátkodobě lehce omezil. ČTK to řekl mluvčí městské firmy Viktor Lavička. Podnik odhaduje, že změna tarifu zvýší výnos o 9,5 milionu Kč. MHD ve městě ročně přepraví 39 milionů cestujících.[/quote]

V některých trafikách teď jízdenky nejsou, zjistila ČTK. Podle Lavičky si je trafikanti nevyzvedli, protože jsou zvyklí odebírat je ve větším množství.

,,Dopravní podnik omezil tisk jízdenek, nebudou v trafikách k dostání pět deset dní,“ řekl ČTK prodejce z trafiky u pošty na Senovážném náměstí.

Lístky nemá ani trafika u českobudějovické radnice, ani trafika v Suchém Vrbném.

,,Nedovezli je,“ řekla ČTK tamní trafikantka.

Dopravní podnik jízdenky nerozváží, objednávají si je u něj externí prodejci, ti je dopravují do trafik. Teď má podnik na pokladně v Novohradské ulici a v prodejně u nádraží 60.000 šestnáctikorunových lístků.

,,Pokud má někdo z externích prodejců zájem, může si přijít a dostane je. Jen je nedostane v intencích, kolik byl zvyklý, že si jich nabral na tři měsíce dvacet tisíc a zase odjel, protože my jsme ty jízdenky sice objednali okamžitě, jakmile na radě města prošla změna tarifu, ale Státní tiskárna má určitý harmonogram tisku. Dva miliony jízdenek dostaneme příští týden. Lehce jsme omezili přísun jízdenek. Když někdo přišel, dostal místo deseti tisíc jenom tisícovku, a asi se některým trafikantům nechtělo tak často chodit, tak to hodí tak, že je nemají a čekají,“ řekl Lavička.

V Českých Budějovicích je i 42 automatů na jízdenky, u osmi z nich lze platit kartou, jejich počet chce podnik rozšířit. Lístky lze koupit i pomocí sms. Stížnosti cestujících na nedostatek jízdenek podnik nemá.

,,Dostali jsme podnět od některých lidí, kteří viděli na trafice, že nemá jízdenky. Byli jsme se tam zeptat, paní je prodala za týden a třeba už se k nám nechtěla vypravit znovu. Tak jsme jí dovezli 500 jízdenek a fungovalo se dál,“ řekl mluvčí.

Loni prodal podnik 1,51 milionu jízdenek v trafikách a v pokladnách, tedy těch, jež tiskne Státní tiskárna cenin. V automatech se loni prodalo téměř 3,1 milionu jízdenek.

S prosincovou změnou tarifu jízdného zrušilo město dvacetiminutovou jízdenku za 13 Kč, nechalo jen hodinový lístek za 16 Kč. Loni dopravní podnik plánoval tržby z jízdného 123 milionů korun, výsledek ještě nemá. Letos čeká tržby z jízdného 128,6 milionu Kč. Prokazatelná ztráta za loňský rok činí 189,1 milionu Kč.

Tradice MHD v Českých Budějovicích sahá do roku 1909. Dopravní podnik zajišťuje přepravu ve městě a v 18 obcích. Vozový park čítá 83 autobusů a 58 trolejbusů, které jezdí na 14 autobusových a osmi trolejbusových linkách. Ročně najedou 5,7 milionu kilometrů, přepraví 39 milionů cestujících. Podnik má 402 zaměstnanců. Základní kapitál je 485,5 milionu Kč, roční výnosy včetně úhrady prokazatelné ztráty činí 410,7 milionu Kč.

Zdroj: ČTK

Jihlava chce prodloužit trať pro trolejbusy o dalších 5,5 km

[quote]Jihlavská radnice plánuje prodloužení dráhy pro městské trolejbusy o dalších 5,5 kilometru do části města Bedřichov. Jihlavští radní se shodli v tom, že by trolejové vedení mohlo vést až k závodu firmy Bosch Diesel zaměstnávající několik tisíc lidí. Na elektrifikaci MHD má město šanci dostat dotaci kolem 100 milionů korun, řekl novinářům náměstek primátora Vratislav Výborný.[/quote]

Minulý rok nechalo město vybudovat 1,4 kilometru trolejového vedení ve Vrchlického ulici, v níž je i nemocnice. Trolejbusy tam jezdí od 30. listopadu. Šlo o investici za 18 milionů Kč. Předtím padesátitisícová Jihlava naposled rozšiřovala dráhu pro trolejbusy v roce 2000.

,,Vzhledem k tomu, že se vyskytla historická šance získat dotaci,…, tak jsme oprášili projekt snad z roku 1985, kdy se řešila možnost trolejové trasy na Bedřichov,“ uvedl Výborný.

Radní města na čtvrtečním zasedání zvažovali tři varianty prodloužení trolejového vedení. Vybrali tu nejdelší, až k firmě Bosch. Město by pro její obsluhu chtělo v nejbližších letech rovněž s pomocí evropských dotací pořídit nový typ trolejbusů. Díky baterii dokážou ujet až deset kilometrů po odpojení od trolejí. Zajíždět by pak mohly místo městských autobusů i do části Antonínův Důl. Záměr ještě projedná jihlavské zastupitelstvo. Uskutečnit by se pak mohl v nejbližších letech.

Trolejbusová doprava byla v Jihlavě zavedena v prosinci 1948. Na počtu kilometrů ujetých jihlavskou MHD se teď trolejbusy podílejí 53 procenty, zbylý díl připadá na autobusy poháněné naftou nebo stlačeným zemním plynem (CNG).

,,Trolejbusová doprava je o polovinu provozně levnější než autobusová,“ uvedl Výborný.

Je také tišší a bez škodlivých exhalací. Trolejbusy ale potřebují troleje a jsou dražší. Pořizovací cena nových typů s baterií se podle radnice pohybuje kolem 11 milionů korun.

Zdroj: ČTK

ŘSD letos zvýší výdaje na opravy o desetinu na 11,4 miliardy Kč

[quote]Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) letos vynaloží na opravy silnic I. třídy a dálnic zhruba 11,4 miliardy korun, což je o desetinu víc než loni. Bude pokračovat v opravách dálnice D1 a dále se zaměří na komunikace kolem Prahy, vedle pražského okruhu například dálnice D5, D8 a D11. Na tiskové konferenci to řekl generální ředitel ŘSD Jan Kroupa.[/quote]

Přibližně 7,5 miliardy korun půjde na opravy silnic I. třídy a zbytek na dálnice. Vedení ŘSD má zároveň od ministerstva dopravy slíbeno navýšení částky na opravy o zhruba 900 milionů korun, které by mohlo podle Kroupy čerpat během letošního roku.

Všechny opravy na dálnicích chce ŘSD provádět při zachování dvou jízdních pruhů v obou směrech. Stavby chce zahájit podle vývoje počasí v březnu, nebo v dubnu. Běžné opravy budou trvat tři až čtyři měsíce.

Na dálnici D1 u Prahy bude ŘSD opravovat úsek mezi 12. a 16. kilometrem u Prahy, kde je vysoká intenzita dopravy. Na D11 by mělo jít o začátek dálnice od kilometru nula do 8. kilometru. Tato oprava bude trvat dva roky, ale jejím výsledkem ještě nebudou plánované tři pruhy v obou směrech.

Celkově bude ŘSD letos na dálnici D1 pokračovat v opravě čtyř úseků a jeden úsek letos nově zahájí. V rámci jednoho úseku bude v předstihu stavět nové nadjezdy.

Správce dálniční sítě uvažuje o rozšíření úsekového měření na D1 ze stávajících připravených čtyř úseků na další, například u Velkého Meziříčí, kde se minulý týden stala hromadná nehoda. Vedle D1 by se úsekové měření mohlo objevit i na úsecích s uzavírkami na dálnicích D5 a D8, ale zřejmě až v příštím roce.

ŘSD bude celkově letos pracovat na 145,5 kilometru dálnic a silnic I. třídy, na dalších 193 kilometrech chce stavby letos zahájit.

Zdroj: ČTK

ÚOHS už dostal posudek znalce v tendru na mýtné

[quote]Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) už dostal posudek znalce k tendru na systém elektronického mýtného. Správní řízení pokračuje, řekl ČTK bez bližších informací předseda ÚOHS Petr Rafaj. Potvrdil ale, že dál platí předběžné opatření. Ministerstvo dopravy tedy zatím nesmí s vítězem výběrového řízení podepsat smlouvu. ÚOHS chce nejprve zjistit, zda měli všichni uchazeči stejné podklady. V době, kdy úřad čekal na posudek, lhůta pro vydání rozhodnutí neplynula.[/quote]

Ministerstvo dopravy už dříve uvedlo, že rozhodnutí úřadu nemá na průběh soutěže na nový mýtný systém vliv, protože k podpisu smlouvy s vítězem je ještě daleko.

Antimonopolní úřad od znalce očekával, že odpoví na otázky týkající se zpětné zjistitelnosti případných změn obsahu datového nosiče v souvislosti s prověřováním postupu ministerstva při poskytování části zadávací dokumentace dodavatelům.

Ministerský tendr, do kterého se přihlásili čtyři uchazeči, počítá s tím, že po roce 2019 se zpoplatnění rozšíří o 900 kilometrů silnic první třídy z nynějších zhruba 230 kilometrů. O rozšíření rozhodla dříve vláda. Mýtné se v Česku vybírá elektronicky od roku 2007, nyní tvoří zpoplatněnou síť více než 1400 kilometrů dálnic a silnic první třídy. Za deset let se na mýtném vybralo 77,5 miliardy korun.

Do výběrového řízení na provozovatele mýtného systému po roce 2019 se hlásí současný provozovatel Kapsch, slovenský výběrčí SkyToll, maďarský National Toll Payment Services a německá firma T-Systems. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže loni v říjnu zahájil s ministerstvem dopravy dvě správní řízení, jedno z vlastního podnětu, druhé na návrh společnosti Kapsch, která si stěžuje na zadávací podmínky.

Zdroj: ČTK

Obnovitelné zdroje energie v EU. Podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě energie v EU dosáhl 17% v roce 2016. Jedenáct členských států již dosáhlo svých cílů do roku 2020

Podle článku Eurostatu z 25. ledna  v roce 2016 dosáhl podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné energetické spotřebě 17% Evropská unie (EU), dvojnásobek podílu v roce 2004 (8,5%), což je první rok, za který jsou data k dispozici.

Podíl obnovitelných zdrojů na hrubé konečné energetické spotřebě je jedním z hlavních ukazatelů strategie Evropa 2020. Cílem EU je získat 20% energie v hrubé konečné spotřebě energie z obnovitelných zdrojů do roku 2020 a nejméně 27% do roku 2030.

Nejvyšší podíl obnovitelných zdrojů ve Švédsku, nejnižší v Lucembursku, na Maltě a v Nizozemsku
Od roku 2004 výrazně vzrostl podíl obnovitelných zdrojů na hrubé konečné energetické spotřebě ve všech členských státech. Ve srovnání s rokem 2015 se zvýšil v 15 z 28 členských států.
Více než polovinu (53,8 %) energie pocházející z obnovitelných zdrojů v hrubé konečné spotřebě energie mělo Švédsko v roce 2016 nejvyšší podíl, před Finskem (38,7 %), Lotyšskem (37,2 %), Rakouskem (33,5 %) a Dánskem (32,2%).

Nejnižší podíly obnovitelných zdrojů byly v Lucembursku (5,4 %), na Maltě a v Nizozemsku (6,0 %).

Nizozemsko a Francie: nejvíce za svým cílem

Každý členský stát EU má svůj vlastní cíl v rámci strategie Evropa 2020. V národních cílech se zohledňují různé počáteční body členských států, potenciál obnovitelné energie a hospodářská výkonnost. Z 28 členských států EU již 11 dosáhlo úrovně potřebné k dosažení národních cílů do roku 2020: Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Chorvatsko, Itálie, Litva, Maďarsko, Rumunsko, Finsko a Švédsko. Kromě toho je Rakousko méně než o 1% od cíle v roce 2020. Naopak má, Nizozemsko 8,0 % do národního cíle 2020, Francie 7,0 %, Irsko 6,5 %, Spojené království 5,7 % a Lucembursko 5,6 %.

Podíl energie z obnovitelných zdrojů

(v % hrubé konečné spotřeby)

  2004 2013 2014 2015 2016 Cíl 2020
EU 8.5 15.2 16.1 16.7 17.0 20
Belgie 1.9 7.5 8.0        7.9          8.7 13
Bulharsko 9.4 19.0 18.0 18.2 18.8 16
Česká republika 6.8 13.8 15.0 15.0 14.9 13
Dánsko 14.9 27.4 29.6 31.0 32.2 30
Německo 5.8 12.4 13.8 14.6 14.8 18
Estonsko 18.4 25.6 26.3 28.6 28.8 25
Irsko 2.4 7.7 8.7 9.2 9.5 16
Řecko* 6.9 15.0 15.3 15.4 15.2 18
Španělsko 8.4 15.3 16.1 16.2 17.3 20
Francie 9.5 14.1 14.7 15.1 16.0 23
Chorvatsko 23.5 28.0 27.8 29.0 28.3 20
Itálie 6.3 16.7 17.1 17.5 17.4 17
Kypr 3.1 8.1 8.9 9.4 9.3 13
Lotyšsko 32.8 37.1 38.7 37.6 37.2 40
Litva 17.2 22.7 23.6 25.8 25.6 23
Lucembursko 0.9 3.5 4.5 5.0 5.4 11
Maďarsko 4.4 16.2 14.6 14.4 14.2 13
Malta 0.1 3.7 4.7 5.0 6.0 10
Nizozemí 2.0 4.8 5.5 5.8 6.0 14
Rakousko 22.5 32.4 33.0 32.8 33.5 34
Polsko 6.9 11.4 11.5 11.7 11.3 15
Portugalsko 19.2 25.7 27.0 28.0 28.5 31
Rumunsko 16.3 23.9 24.8 24.8 25.0 24
Slovinsko 16.1 22.4 21.5 21.9 21.3 25
Slovensko 6.4 10.1 11.7 12.9 12.0 14
Finsko 29.2 36.7 38.7 39.2 38.7 38
Švédsko 38.7 52.0 52.5 53.8 53.8 49
Spojené království 1.1 5.7 7.0 8.5 9.3 15
Island 58.9 71.6 70.4 70.2 72.6 64
Norsko 58.1 65.9 68.6 68.4 69.4        67.5
Albánie 27.8 33.2 31.5 34.4 37.1 38
Černá Hora : 43.7 44.1 43.1 41.5 33
BJR Makedoni 15.7 18.5 19.6 19.5 18.2 28

Metody a definice

Obnovitelné zdroje energie zahrnují solární, termální a fotovoltaickou energii, vodu (včetně přílivové, vlnové a oceánské energie), větrnou energii, geotermální energii a všechny formy biomasy (včetně biologického odpadu a kapalných biopaliv). Příspěvek obnovitelné energie z tepelných čerpadel se vztahuje také na členské státy, za které byly tyto informace hlášeny. Obnovitelná energie dodávaná konečným spotřebitelům (průmysl, doprava, domácnosti, služby včetně veřejných služeb, zemědělství, lesnictví a rybolov) je čitatelem tohoto ukazatele. Denominátor, hrubá konečná spotřeba energie všech zdrojů energie, pokrývá celkovou energii dodávanou pro energetické účely konečným spotřebitelům, stejně jako ztráty přenosu a distribuce elektřiny a tepla.

Je třeba poznamenat, že vývoz / dovoz elektřiny se nepovažuje za obnovitelnou energii, pokud nebyla podepsána zvláštní mezivládní dohoda (v současnosti pouze mezi Švédskem a Norskem).
Národní podíly energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné energetické spotřebě jsou vypočteny podle zvláštních ustanovení o výpočtu směrnice 2009/28 / ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a rozhodnutí Komise 2013/114 / EU, kterým se stanoví pokyny pro členské státy pro výpočet obnovitelné energie z tepelných čerpadel z různých technologií tepelných čerpadel. Výroba elektřiny z vodní energie a větrné elektrárny se účtuje podle normalizačních pravidel přílohy II směrnice 2009/28 / ES.

Pro údaje od roku 2011 se podílí na energii z obnovitelných zdrojů pouze biopaliva a biokapaliny deklarované zeměmi, které jsou v souladu s kritérii udržitelnosti ve smyslu článků 17 a 18 směrnice 2009/28 / ES. Úpravy spotřeby energie v letectví se uplatňují ve všech zemích podle čl. 5 odst. 6. Statistické přenosy a společné projekty (články 6-11), které byly Eurostatu hlášeny, jsou rovněž zohledněny v předkládaných údajích. Další podrobnosti o metodice výpočtu, kterou používá Eurostat, naleznete v příručce nástroje SHARES.

Logistický kalendář