Domů Blog Strana 1095

Firma přeměnila poutače na umění, podle MD ale dál porušuje zákon

Zdroj: Freeimages.com

Ve dvě umělecká díla se proměnily obří reklamní poutače, které uvidí řidiči u dálnice D1 poblíž Velkého Meziříčí. Firma, která dva objekty představující pro svou značku typické orly nechala polepit uměním, tak vyřešila úpravu zákona o pozemních komunikacích. Ztvárnila zatím dva ze 16 poutačů a plánuje umělcům nabídnout i ty zbylé. Informovala o tom dnes novináře. Jeden z uměleckých objektů vytvořila grafička Míla Fürstová, druhý vzešel ze soutěže studentů AVU a jeho autorkou je Lucie Havlová. Podle ministerstva dopravy je však toto řešení v rozporu se zákonem.

Marketingový ředitel společnosti Karlovarské minerální vody (KMV) Ondřej Postránský ČTK řekl, že nákladnější než objekty odstranit bylo vyrobit umělecká díla. Náklady jsou podle něj řádově statisíce korun. Obří orlové o rozměrech 24 krát 15 metrů byli podle něj vždy umísťováni k dálnicím v souladu se zákonem. Podle nové úpravy zákona se ale už vyskytují v ochranném pásmu, takže by se objekty musely buď odstranit, nebo přeměnit v něco jiného.

U dvou, které od poloviny června u dálnice stojí, má firma podle Postránského z právního hlediska potvrzeno, že se změnily na umělecká díla. Povoleny jsou podle něj odborem životního prostředí i stavebním odborem.

S tímto výkladem ale ministerstvo dopravy nesouhlasí. „Z našeho pohledu nezáleží na tom, co je na reklamním zařízení, ale že byl již dříve schválen jako billboard,“ uvedla na dotaz ČTK mluvčí ministerstva Lenka Rezková. Pokud tedy jsou zařízení v ochranném pásmu u dálnic nebo silnic 1. třídy, provozovatel je nadále povinen je odstranit.

K naplnění svého záměru přizvaly KMV Galerii hlavního města Prahy a Akademii výtvarných umění v Praze, na které se uskutečnila soutěž o nejlepší studentské návrhy. S nabídkou vytvořit výtvarné dílo na plochu ve veřejném prostoru zároveň KMV oslovily Mílu Fürstovou, českou malířku a grafičku, která dlouhodobě žije v Londýně. Pracuje dnes už vzácně používanou technikou leptu a její grafika je charakteristická precizními detaily, které jako celek vytvářejí působivé obrazce. K jejím nejznámějším dílům patří například obal alba Ghost Stories skupiny Coldplay, jehož hlavní motiv křídel inspiroval KMV k jejímu oslovení.

Studentka druhého ročníku Ateliéru intermediální tvorby I na AVU Lucie Havlová ve svém návrhu pracovala s motivem dopravních značek. Výsledkem je zelenobílá kompozice; v jejím pojetí silueta původního orla vystupuje více, je ale stále patrná i z druhého díla.

Odstranění billboardů z ochranného pásma dálnic a silnic první třídy vyžaduje novela zákona o pozemních komunikacích platná od loňského září. Majitelům reklamních ploch nařizuje jejich odstranění, pokud jsou blíže než 250 metrů od dálnic a 50 metrů od silnic první třídy. Silničáři napočítali ve vymezených úsecích 3000 nelegálních poutačů, z toho zhruba polovinu v blízkosti dálnic. Ještě v dubnu zůstávalo v ochranném pásmu dálnic více než 900 nelegálních reklamních poutačů. Nejvíce zařízení bylo odstraněno z okolí dálnice D1, kde se nacházejí i dnes prezentované umělecké objekty vzniklé z dvou poutačů.

Zdroj: ČTK

Prezidentský vlak ukáže, jak cestovali českoslovenští státníci

Za deset dní vyrazí z Prahy prezidentský vlak složený z vozů, které využívali českoslovenští prezidenti od Tomáše Garrigua Masaryka až po Václava Havla. Devět vozů soupravy včetně dvou lokomotiv navštíví v létě 15 měst v Česku a na Slovensku. Během zastávek budou moci zájemci nahlédnout do tří salonních vagonů nebo zhlédnout výstavu o železničních cestách prezidentů.

Projekt je výsledkem spolupráce Českých drah se Železnicemi Slovenské republiky a Národním technickým muzeem (NTM) v Praze a je součástí četných akcí připomínajících 100. výročí vzniku Československé republiky. Generální ředitel NTM Karel Ksandr na dnešní tiskové konferenci označil prezidentský vlak za nejzajímavější součást programu své instituce, protože jde podle něj o neopakovatelnou akci.

Vše začne 28. června v Praze, avšak první opravdovou zastávku bude mít historická souprava mezi 29. červnem a 2. červencem na výstavišti v Brně. Poté se představí v šesti slovenských městech, načež zavítá zpět do ČR, kde bude k vidění například v Olomouci, Plzni a Praze.

Ačkoli jsou historické vozy provozuschopné, prezidentským vlakem nebude možné cestovat. Kvůli obavám o zachování interiérů také budou moci návštěvníci vstoupit pouze do nejmladšího ze tří salonních vozů; do Masarykova z roku 1930 a toho vyrobeného v roce 1909 pro rakouského císaře Františka Ferdinanda d’Este se bude pouze nahlížet okny.

I tak by ale modrý vagon Aza 1-0080 vyrobený pro prvního československého prezidenta mohl být největším tahákem. Salonní vůz dlouhý 23,5 metru se skládá ze dvou obytných částí s ložnicemi a koupelnami a dále prezidentského salonku. Interiér zdobí vyřezávané dřevo a součástí výbavy je také luxusní křišťál či porcelán. Masaryk v něm poprvé cestoval v březnu 1930 a vagon byl také součástí smuteční jízdy s ostatky státníka 21. září 1937.

Naplno si budou moci zájemci v Česku a na Slovensku vychutnat salonní vůz přezdívaný Svoboda podle prezidenta Ludvíka Svobody. Vagon z roku 1968 ale využíval i jeho nástupce Gustáv Husák a na nechvalně proslulé setkání s Leonidem Brežněvem v něm do Čiernej nad Tisou jel i tehdejší tajemník ÚV KSČ Alexander Dubček.

Prezidentský vlak doplňují dvě lokomotivy a doprovodné vozy. V neposlední řadě pak osobní vůz Ca 4-5086 z roku 1931, v němž bude umístěna expozice o cestách československých prezidentů po železnicích. Zdokumentována je tam například cesta Edvarda Beneše, který se v květnu 1945 po konci druhé světové války vlakem vracel do Prahy.

Prezidentská souprava se do Prahy vrátí na konci prázdnin a od 28. srpna do 2. září bude k vidění v prostoru bývalých železničních dílen ve východní části Masarykova nádraží.

Zdroj: ČTK

Na veletrhu Czech Raildays v Ostravě bude více nákladní techniky

Mezinárodního veletrhu drážní a manipulační techniky Czech Raildays se příští týden v Ostravě zúčastní rekordních 205 vystavovatelů. Širší zastoupení než obvykle bude mít nákladní železniční doprava. ČTK to řekl manažer veletrhu Stanislav Zapletal. Součástí akce, která je jedinou svého druhu v Česku, bude třídenní odborná konference Česká železnice v epoše 4.0.

Velkým lákadlem pro návštěvníky bude nová tramvaj pro ostravskou městskou hromadnou dopravu, švýcarský vůz Stadler Tango NF2 nOVA. První ze 40 tramvají, které si Ostrava objednala, už mohou lidé vidět v ulicích při zkušebních jízdách. Na veletrhu budou mít poprvé možnost prohlédnout si ji zblízka.

„Neméně zajímavou bude určitě světová premiéra dvojcestného posunovadla Zephir LOK 5.5 z produkce italského výrobce Zephir S.p.A v expozici společnosti Procházka MP,“ uvedl Zapletal. Fanoušci historických vozů si ve společné expozici společností Kladenská dopravní a strojní, ČMŽO a IDS Cargo budou moci prohlédnout „retro“ lokomotivu E 499.0042.

Na obvyklých místech najdou návštěvníci většinu pravidelných účastníků z řad výrobců pro všechny oblasti drážní dopravy. Zapletal uvedl, že prezentace nákladních železničních dopravců se letos rozšíří mimo jiné o společnost DB Cargo Czechia a výrobce nákladních vozů posílí slovenská Tatravagónka Poprad. „V její expozici budou vozy Sggrss 80´ a cisterna řady Zacens 73,“ uvedl manažer.

Mluvčí Správy železniční dopravní cesty Pavel Tesař řekl, že firma na veletrhu představí novinky ve svém vozovém parku. Bude mezi nimi speciální vůz MUV 75 nebo měřicí drezína MMD 2.

Veletrh Czech Raildays bude od 19. do 21. června v areálu nákladového nádraží železniční stanice Ostrava hlavní nádraží. V úterý bude areál otevřen od 09:30 do 18:00. ve středu od 09:00 do 18:00 a ve čtvrtek od 09:00 do 16:00. Plné vstupné stojí 70 korun, děti zaplatí 30 korun.

Zdroj: ČTK

Bezpečnost letectví: Komise vyjímá všechny letecké společnosti z Indonésie ze seznamu letecké bezpečnosti EU

Zdroj: Freeimages.com

Evropská komise oznámila 14. 6. vyjmutí všech leteckých dopravců z Indonésie ze seznamu letecké bezpečnosti EU. Kromě toho byl zaveden nový systém varování řídících letového provozu ve všech členských státech, který zabraňuje vstupu nebezpečných letadel do evropského vzdušného prostoru.
Evropská komise aktualizovala v seznamu letecké bezpečnosti EU seznam leteckých společností, které nesplňují mezinárodní bezpečnostní normy, a proto podléhají zákazu provozování letecké dopravy nebo provozním omezením v rámci Evropské unie. Seznam letecké bezpečnosti EU usiluje o zajištění nejvyšší úrovně letecké bezpečnosti pro evropské občany, což je hlavní priorita strategie letecké dopravy Komise.

Po dnešní aktualizaci jsou všechny letecké společnosti certifikované v Indonésii vyřazeny ze seznamu po dalším zlepšení situace v oblasti bezpečnosti letectví, které bylo zjištěno v zemi.
Komisařka pro dopravu Violeta Bulc uvedla: „Seznam letecké bezpečnosti EU je jedním z našich hlavních nástrojů pro nepřetržitou nabídku nejvyšší úrovně letecké bezpečnosti pro Evropany. Jsem obzvlášť ráda, že po letech práce jsme dnes schopni vyřadit ze seznamu všechny letecké dopravce z Indonésie. Ukazuje to tvrdou práci a úzkou spolupráci. Jsem také spokojena s tím, že nyní máme nový varovný systém, který zabrání vstupu nebezpečných letadel do evropského vzdušného prostoru. “
V roce 2007 byli všichni indonéští dopravci zařazeni do seznamu letecké bezpečnosti EU kvůli bezpečnostním obavám. Během posledních let jich bylo 7 vyjmuto, ale většina indonéských dopravců zůstala na seznamu až dodnes.

V seznamu zůstávají Afghánistán, Angola (s výjimkou jedné letecké společnosti působící za podmínek a omezení), Konžská republika, Demokratická republika Kongo, Džibutsko, Rovníková Guinea, Eritrea, Gabon (s výjimkou 2 leteckých společností působících za omezení a podmínky), Kyrgyzská republika, Libérie, Libye, Nepál, svatý Tomáš a Princův ostrov, Sierra Leone a Súdán.

Až 8 tun bezpečně zvládne nová Toyota Traigo 80

Plné energie a vždy připravené – díky lionkám

Nové 80 V modely jsou vybaveny elektrickým posilovačem řízení pro nižší spotřebu energie a umožňují zákazníkovi vybrat si mezi různými typy baterií, včetně li-ionových. Díky otevřenému šasi může být baterie snadno vyměněna z boku pomocí jiného vozíku.

Plné síly

Silné motory zajistí vysokou pojezdovou rychlost i potřebnou stoupavost, takže Traigo 80 dokáže spolehlivě pracovat i v náročných provozech, které jsou obvykle doménou motorových vozíků. Ve výrobních halách nebo skladech vymanévruje díky ostrému úhlu natočení zadní nápravy i v těsných prostorech. Sílu stroje umocňuje pohodlná odpružená a odhlučněná kabina. Z vysoce položeného místa řidiče je skvěle vidět na náklad i kolem vozíku, což ocení například těžké nápojářské provozy. Systém aktivní stability Toyota SAS zlepšuje nejen bezpečnost a stabilitu stroje, ale také podporuje vyšší produktivitu obsluhy.

Nabité odolnými komponenty

Všechny důležité díly robustních vozíků jsou pečlivě chráněny. Spolehlivá práce venku ve vlhku nebo prachu není proto žádný problém. Nicméně servisně jsou všechny komponenty vozíku snadno přístupné přes otvor v protizávaží. Díky plně uzavřené ocelové kabině pracuje za každého počasí pohodlně a plně chráněna před povětrnostními vlivy také obsluha vozíku.

Co se tento týden událo v logistickém světě?

[quote]Přinášíme Vám přehled nejdůležitějších zpráv, které se udály během tohoto týdne v oboru logistiky a dopravy. Ujistěte se, že Vám nic důležitého neuniklo.[/quote]

[feature_slider display=“tag“ tag=“13813″ caption=“on“ caption_style=“2″ nav=“numbers“ animation=“crossfade“ easing=“easeInOutCubic“ arrows=“on“]

 

Doručování zásilek do Itálie s GO! Express & Logistics

Doručování do Itálie s GO! Express & Logistics
Doručování do Itálie s GO! Express & Logistics

GO! Express & Logistics Itálie pro klienty znamená velký trh s 60 miliony obyvateli.

GO! zajistí rychlé i ekonomické doručování balíčků i palet. Firma GO! Express & Logistics posílila své portfolio o několik důležitých lokálních partnerů, v rámci doručení v Itálii mají na výběr z několika národních distribučních sítí. Kromě exportu nabízí i import veškerého zboží, plus také komplexní reverzní logistiku. Distribuční řešení na míru vyřeší všechny individuální požadavky na přepravu. Díky termínovanému doručení se navíc postarají o to, aby všechny zásilky doručili přesně podle potřeb klientů.

Doručování zásilek do Itálie

GO! Express & Logistics je mezinárodní společnost zabývající se expresní přepravou a logistikou. GO! Express je poskytovatelem expresní přepravy všech druhů zásilek od dokumentů po těžší balíky ve 220 zemích světa. V České republice působí od roku 2002, aktuálně s centrálou v Praze – Hostivici a pobočkami v Praze, Brně a Plzni.

Doručování zásilek do Itálie

Doručování do Itálie s GO! Express & Logistics

3 návrhy k bezpečnosti v rozpočtu EU

Zdroj: Freeimages.com

[quote]V příštím dlouhodobém rozpočtu EU na období 2021–2027 navrhuje Komise podstatně navýšit současné finanční prostředky na bezpečnost – z 3,5 na 4,8 miliardy eur. Návrh uvedli první místopředseda Komise Frans Timmermans, komisař pro migraci, vnitřní věci a občanství Dimitris Avramopoulos komisař odpovědný za bezpečnostní unii Julian King.[/quote]

 Posílený Fond pro vnitřní bezpečnost (ISF)

Bezpečnost obyvatel je především v kompetenci členských států, Evropská unie jim však výrazně pomáhá. Komise dnes navrhla více než zdvojnásobit objem prostředků ve Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF) z 1 miliardy na 2,5 mld. eur. Tento fond je hlavním finančním nástrojem na podporu členských států v oblasti bezpečnosti. Nový fond obsahuje tyto prvky:

  • Nový soubor cílů: Posílený Fond pro vnitřní bezpečnost bude mít tři nové cíle zaměřené na posílení: 1) výměny informací mezi donucovacími orgány EU; 2) přeshraničních společných operací a 3) kapacit pro prevenci trestné činnosti a boj proti ní a potírání radikalizace. Členské státy tak budou mít pružnější a účinnější podporu při realizaci svých bezpečnostních priorit, jimiž je: boj proti terorismu a radikalizaci, závažná a organizovaná trestná činnost, kyberkriminalita a ochrana obětí trestných činů;
  • Větší flexibilita a lepší reakce na mimořádné situace: pro členské státy je z fondu vyčleněno 1,5 miliardy eur, které jim umožní dlouhodobě upevnit svou bezpečnost. Zbývající 1 miliarda eur bude vyhrazena na nepředvídané bezpečnostní problémy a umožní rychlou reakci na mimořádné události a přidělení finančních prostředků členským státům, které je nejvíce potřebují;
  • Větší koordinace politik Unie: bezpečnost představuje problém, který zasahuje řadu oblastí, neustále se vyvíjí a vyžaduje proto koordinovaný přístup ze strany EU. Aby byla odezva EU na veškeré bezpečnostní výzvy co nejúčinnější, bude posílený ISF uplatňován v součinnosti s dalšími fondy EU, včetně fondů politiky soudržnosti a programu Horizont Evropa, stejně tak s Fondem pro integrovanou správu hranic a Azylovým a migračním fondem;
  • Silný vnější rozměr: bezpečnostní problematika je globální záležitost a naše bezpečnost závisí i na našem počínání za hranicemi EU. Fond pro vnitřní bezpečnost bude i nadále podporovat opatření v zemích, které nejsou členy EU, a zároveň zajistí, aby byla tato opatření plně v souladu s prioritami Unie v oblasti vnitřní bezpečnosti a celkovými cíli, které Unie sleduje v těchto zemích.Posílení agentur EU: V samostatném návrhu bude mimo rámec tohoto fondu vyčleněno téměř 1,1 miliardy eur na další posílení role agentur EU působících v oblasti bezpečnosti – Agentury Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol), Agentury Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL) a Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA).

Trvá důraz na bezpečnost při vyřazování jaderných zařízení

Programy pomoci pro vyřazování jaderných zařízení v EU (NDAP) mají členským státům pomoci při odstavování a vyřazování těchto jaderných zařízení v poslední fázi životního cyklu a zároveň zachovat nejvyšší možnou míru bezpečnosti. V období 2021–2027 bude Unie i nadále poskytovat přísně cílenou finanční podporu ve výši 118 milionů eur na vyřazování zařízení v Bulharsku a na Slovensku a 552 milionů eur na vyřazování jaderných zařízení v Litvě. Dalších 348 milionů eur bude přiděleno na vyřazování zařízení jaderného výzkumu Evropské komise a nakládání s radioaktivními odpady a 160 milionů eur bude určeno na podporu všeobecných činností v oblasti jaderné bezpečnosti a záruk.

Komise rovněž navrhuje posílit prostřednictvím systému rescEU mechanismus civilní ochrany EU částkou 1,4 miliardy eur, přičemž se jedná o příspěvek nad rámec zmíněných 4,8 miliardy eur na budoucí financování v oblasti bezpečnosti.

Další kroky

Včasnost přijetí odvrátí ztráty podpory pro 5 000 lidí z praxe, kterých se podpora přímo týká, včetně učitelů, pracovníků s mládeží, policistů a příslušníků vězeňské služby, kteří by se nemohliohlo podělit o své zkušenosti s prevencí radikalizace; jednotka EU pro oznamování internetového obsahu při Europolu by nemohla internetovým platformám nahlásit více než 40 000 příkladů násilného extremistického obsahu; členské státy by si nemohly vyměňovat důležité bezpečnostní informace, a to ani prostřednictvím Schengenského informačního systému (SIS), v němž bylo v roce 2017 provedeno 5 miliard vyhledávání.

Pokud by se v roce 2019 dosáhlo dohody o příštím dlouhodobém rozpočtu, byl by zajištěn hladký přechod mezi stávajícím (2014–2 020) a novým dlouhodobým rozpočtem a zároveň předvídatelnost a kontinuita financování ku prospěchu všech. Tato výstraha a doporučení jsou I v dalších 2 návrzích, proto jsou vypuštěny.

Souvislosti

Bezpečnost je politickou prioritou již od začátku funkčního období Junckerovy Komise a je tematizována jak v politických směrech, které současný předseda předložil v červenci 2014, tak v jeho dosud posledním projevu o stavu Unie ze dne 13. září 2017. Nicméně rozsah a naléhavost uprchlické krize v letech 2015–2016 Unii zaskočily. Aby EU humanitární krizi odvrátila a umožnila společnou reakci na tento bezprecedentní problém i na nové bezpečnostní hrozby, využila k mobilizaci dodatečných finančních prostředků ze stávajícího rozpočtu veškerou flexibilitu. Z původních přídělů na období 2014–2 020 ve výši 6,9 miliardy eur pro fondy AMIF a ISF (hranice a policie) bylo uvolněno dalších 3,9 miliardy eur, aby se dosáhlo celkové sumy na migraci, správu hranic a vnitřní bezpečnost ve výši 10,8 miliardy eur – a tato částka přitom ani nezahrnuje značný objem finančních prostředků, který byl zmobilizován na řešení uprchlické krize mimo EU.

Na základě dosavadních zkušeností nyní Komise navrhuje celkové financování zdvojnásobit – celkem 10,4 miliardy eur na migraci, 9,3 miliardy na správu hranic, 2,5 miliardy na vnitřní bezpečnost a 1,2 miliardy eur na bezpečnost při útlumu jaderných činností v některých členských státech – celkově tedy více než 23 miliard eur.

Podpora pro agentury EU v oblasti bezpečnosti, správy hranic a řízení migrace bude navíc navýšena z 4,2 miliardy eur na 14 miliard eur.

EVROPA JAKO OCHRÁNCE: EU CHCE BÝT ODOLNĚJŠÍ A LÉPE BOJOVAT PROTI HYBRIDNÍM HROZBÁM

Po útoku v Salisbury a jako odpověď na výzvu Evropské rady navrhla 13. června Evropská komise a vysoká představitelka další kroky navazující na dosavadní výsledky v reakci na hybridní a chemické, biologické, radiologické a jaderné hrozby (CBRN). Podává se i zpráva o provádění společného rámce pro boj proti hybridním hrozbám. Komise rovněž hodnotí pokrok, kterého bylo dosaženo v oblasti zásadních bezpečnostních otázek, včetně akčního plánu pro oblast CBRN. Návrh uvedla vysoká představitelka a místopředsedkyně Komise Federica Mogherini, komisař pro migraci, vnitřní věci a občanství Dimitris Avramopoulos a komisař zodpovědný za bezpečnostní unii Julian King.

Posílení reakce EU na hybridní hrozby

Hybridní činnosti vyvíjené státními i nestátními subjekty představují i nadále vážnou a bezprostřední hrozbu pro EU a její členské státy. Například se ukázalo, že období voleb je obzvláště strategickým a citlivým cílem. Budovat odolnost vůči těmto hrozbám a posilovat související schopnosti je sice převážně odpovědností členských států, ale EU pracuje na budování kapacit pro boj proti těmto hrozbám, mimo jiné prostřednictvím spolupráce s mezinárodními partnery, jako je NATO. Aby se společná reakce na vznikající hrozby ještě více posílila, Komise a vysoká představitelka určily oblasti, kde by měly být učiněny další kroky:

  • Informovanost o situaci: Středisko pro hybridní hrozby, které bylo zřízeno při Evropské službě pro vnější činnost a již nyní hraje významnou roli, přijímá a analyzuje informace, ale potřebuje více odborných znalostí, aby bylo schopné zabývat se všemi hybridními hrozbami. Středisko bude tedy rozšířeno o specializované analytické složky pro chemické, biologické, radiologické a jaderné záležitosti, kontrarozvědku a kybernetickou složku.
  • Strategická komunikace: V návaznosti na předchozí zkušenosti bude vysoká představitelka a Komise dále rozvíjet kapacity EU pro strategickou komunikaci tím, že zajistí systematické vzájemné interakce a soudržnost mezi stávajícími strukturami. Ty budou rozšířeny na další orgány a instituce EU a členské státy a budou zahrnovat již dříve ohlášenou zabezpečenou platformu online zabývající se dezinformacemi.
  • Budování odolnosti a odrazování v odvětví kybernetické bezpečnosti: Během uplynulého roku navrhla EU prostředky pro budování kapacit a boj proti kybernetickým hrozbám, jako je návrh rámce pro certifikaci kybernetické bezpečnosti, mandát pro silnější a modernizovanou Agenturu Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost, návrh spolupráce mezi členskými státy a agenturami EU v případě útoku a soubor nástrojů pro diplomacii v oblasti kybernetiky. Parlament a Rada by měly urychlit svou práci, aby uzavřely jednání o aktu týkajícím se kybernetické bezpečnosti a dohodly se na nových předpisech o shromažďování elektronických důkazů. Zřizuje se specializovaná platforma pro odbornou přípravu a vzdělávání, která bude koordinovat odbornoupřípravu v oblasti kybernetické obrany. Důležitá je rovněž přičitatelnost kybernetických útoků a EU vyzývá členské státy, aby v činnostech v této oblasti pokračovaly.
  • Budování odolnosti vůči nepřátelské zpravodajské činnosti: Zásadní význam má koordinace mezi členskými státy a jinými mezinárodními organizacemi, zejména s NATO. ESVČ a Komise zavedou lepší praktická opatření s cílem zachovat a rozvíjet interaktivní schopnosti EU, aby byla schopna bojovat s nepřátelskou zpravodajskou činností namířenou proti jejím institucím. Středisko pro hybridní hrozby bude mít k dispozici zpravodajské informace, aby bylo schopné poskytovat podrobné analýzy a brífinky.

Vysoká představitelka a Komise dnes také předkládají zprávu o provádění 22 opatření identifikovaných ve společném rámci pro boj proti hybridním hrozbám, mezi něž patří mimo jiné zlepšení výměny informací, posílení ochrany kritické infrastruktury, kybernetická bezpečnost a budování odolnosti proti radikalizaci a extremismu v našich společnostech. Členské státy prostřednictvím tohoto rámce obdržely podporu a reakce EU na hybridní hrozby byla úspěšně testována během několika cvičení organizovaných společně s NATO.

Lepší připravenost na chemické, biologické, radiologické a jaderné hrozby

V říjnu 2017 předložila Komise akční plán k posílení připravenosti na chemická, biologická, radiologická a jaderná bezpečnostní rizika a odolnosti proti těmto rizikům na úrovni EU. Útok v Salisbury a zvýšené obavy ohledně zájmu teroristů a jejich schopnosti používat tyto látky ukazují, že bezpečnostní rizika, která představují chemické, biologické, radiologické a jaderné látky, zejména chemické hrozby, jsou skutečné. EU prozkoumá opatření, jež by podpořila dodržování mezinárodních pravidel a norem, mimo jiné prostřednictvím případného režimu sankcí EU týkajícího se chemických zbraní. Komise spolu s členskými státy také do konce roku 2018 zintenzivní úsilí v oblasti chemických hrozeb, a to mimo jiné těmito prostředky:

  • vypracování seznamu chemických látek, které představují zvláštní bezpečnostní hrozbu,
  • navázání dialogu s dodavatelským řetězcem, aby bylo možné řešit hrozby vyplývající z chemických látek, které mohou být použity jako prekurzory,
  • lepší odhalování chemických hrozeb prostřednictvím přezkumu scénářů hrozeb a analýzou stávajících metod detekce,
  • zvyšování povědomí mezi zásahovými složkami, zejména pracovníky v oblasti vymáhání práva a civilní ochrany,
  • vytvoření soupisů zásob základních lékařských protiopatření, laboratoří, kapacit pro péči a dalších kapacit a pravidelné mapování jejich dostupnosti v rámci

Pokrok při práci na prioritních bezpečnostních otázkách

Zpráva o pokroku na cestě k bezpečnostní unii, kterou 13.6. předložila Komise, poskytuje aktuální informace o odstraňování teroristického obsahu na internetu a o dalším postupu v oblasti předcházení radikalizaci v návaznosti na závěrečnou zprávu expertní skupiny na vysoké úrovni pro radikalizaci, která byla předložena dne 18. května. Zpráva rovněž informuje o pokroku v dalších prioritních oblastech, včetně interoperability, výměny informací, kybernetické bezpečnosti a financování terorismu.

Komise také představuje akční plán EU pro zlepšení bezpečnosti cestujících v železniční dopravě a zaměstnanců železnic, a tím plní svůj závazek lépe chránit veřejné prostory. Tento akční plán si klade za cíl předcházet případným útokům na železnice a reagovat na ně, a to prostřednictvím nového rámce pro spolupráci a koordinaci mezi členskými státy, mimo jiné pomocí nové platformy EU pro bezpečnost cestujících v železniční dopravě.

Komise rovněž rovněž předložila zprávu o dopadu případných omezení plateb v hotovosti, z níž vyplývá, že taková omezení by výrazně nezabránila financování terorismu. V této fázi Komise nezvažuje žádnou legislativní iniciativu v této věci.

Další kroky

Sdělení týkající se hybridních hrozeb informuje Evropskou radu o již probíhající práci a o oblastech, v nichž je třeba vyvinout větší úsilí. Nyní je úkolem členských států EU, Komise a vysoké představitelky, aby zajistily urychlené následné kroky.

Komise bude pokračovat v práci na všech bezpečnostních prioritních otázkách, zejména s ohledem na neformální zasedání hlav států a předsedů vlád v oblasti vnitřní bezpečnosti, které se bude konat v září.

Souvislosti

Bezpečnost je politickou prioritou již od začátku funkčního období Junckerovy Komise a jetematizována jak v politických směrech, které současný předseda předložil v červenci 2014, tak v jeho dosud posledním projevu o stavu Unie ze dne 13. září 2017.

Hybridní činnosti vyvíjené státy i nestátními skupinami představují i nadále vážnou a bezprostřední hrozbu pro EU a její členské státy. Hybridní kampaně jsou vícerozměrné, kombinují nátlaková a destruktivní opatření a používají tradiční i netradiční prostředky a taktiky. Jsou koncipovány tak, aby bylo obtížné je odhalit nebo přičíst nějaké osobě nebo skupině. Březnový útok nervově paralytickou látkou ve Spojeném království ukázal, jak široké je spektrum hybridní války a že je třeba být odolnější.

ROZPOČET EU: POSÍLIT ROLI EU PŘI ZAJIŠŤOVÁNÍ BEZPEČNOSTI A OBRANY

Pro příští dlouhodobý rozpočet EU na období 2021–2027 navrhuje Komise zvýšit strategickou autonomii EU, posílit její schopnost chránit své občany a učinit z ní silnějšího globálního hráče.

13 miliard eur na Evropský obranný fond poskytne finanční sílu přeshraničním investicím do nejmodernějších a plně interoperabilních technologií a vybavení v oblastech, jako jsou šifrovaný software nebo technologie dronů. Kromě toho vysoká představitelka s podporou Komise navrhla nový Evropský mírový nástroj s rozpočtem 10,5 miliardy eur. Jedná se o nástroj, jenž není součástí dlouhodobého rozpočtu EU a který pomůže zlepšit schopnost Unie předcházet konfliktům, budovat mír a zajistit mezinárodní bezpečnost.

Návrh uvedli místopředsedkyně Komise Federica Mogherini, místopředseda Komise Jyrki Katainen, odpovědný za pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost, a komisařka, pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky Elżbieta Bieńkowska.

Evropský obranný fond

Nový Evropský obranný fond s rozpočtem 13 miliard eur poskytne 4,1 miliardy eur na přímé financování konkurenceschopných a kolaborativních výzkumných projektů, zejména prostřednictvím grantů. Kromě výzkumné fáze bude fond disponovat částkou 8,9 miliardy eur, ze které bude doplňovat investice členských států prostřednictvím spolufinancování nákladů na vývoj prototypů a nákladů na certifikaci a testování. Díky tomuto fondu se EU zařadí mezi čtyři nejvýznamnější evropské investory do výzkumu a technologií v oblasti obrany a bude fungovat jako katalyzátor pro inovativní a konkurenceschopnou průmyslovou a vědeckou základnu. Hlavními rysy Evropského obranného fondu jsou:

  • financování projektů, jež pomohou zajistit větší bezpečnost v EU a jež jsou v souladu s prioritami, které členské státy schválily v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky a jiných regionálních a mezinárodních organizací, jako je NATO,
  • způsobilé jsou pouze kolaborativní projekty, jichž se účastní nejméně tři subjekty ze tří různých členských států,
  • EU bude spolufinancovat vývoj společných prototypů pouze v případě, kdy se členské státy zaváží ke koupi konečného produktu,
  • fond bude výrazně pobízet k přeshraničnímu zapojení malých a středních podniků a společností se střední kapitalizací tím, že poskytne vyšší míru financování, bude upřednostňovat projekty konsorcií, jež zahrnují malé a střední podniky, a případně zveřejní zvláštní výzvy k předkládání návrhů,
  • zaměří se na přelomové inovace, přičemž 5 % finančních prostředků bude určeno na průlomové technologie a inovativní vybavení umožňující EU udržet si dlouhodobě své vedoucí postavení v oblasti technologií,
  • způsobilé projekty v rámci stálé strukturované spolupráce (PESCO) mohou získat bonus ve výši dalších 10 % spolufinancování, avšak příspěvek z fondu není automatický.

Evropský mírový nástroj

Vysoká představitelka navrhuje s podporou Komise Evropský mírový nástroj, což je nový mimorozpočtový fond s rozpočtem 10,5 miliardy eur, který spojí stávající mimorozpočtové mechanismy určené na obranu a bezpečnost, čímž se odstraní stávající mezery a omezení. Nástroj zvýší účinnost financování vojenských misí a operací v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky. Zjednoduší příspěvky EU na mírové operace vedené partnery a rozšíří vojenskou a obrannou podporu, jež EU může nabídnout. Bude zahrnovat výdaje, jež nelze financovat z rozpočtu EU z důvodu jejich vojenských a obranných implikací.

Další kroky

Je zapotřebí rychle dosáhnout dohody o celkovém dlouhodobém rozpočtu EU a jeho odvětvových návrzích, aby prostředky z EU začaly co nejdříve přinášet konkrétní výsledky.

Poté, co vysoká představitelka získala podporu Komise, předloží návrh Evropského mírového nástroje Radě, která o něm bude muset rozhodnout jednomyslně.

Souvislosti

Ve svých politických směrech z června 2014 označil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker za jednu z priorit zvýšení bezpečnosti evropských občanů. Vznik Evropského obranného fondu oznámil během svého projevu o stavu Unie v roce 2016.

Komise představila první verzi Evropského obranného fondu v červnu 2017, což umožnilo vyzkoušet spolupráci na úrovni EU v oblasti obrany prostřednictvím přípravné akce v oblasti obranného výzkumu (PADR) na období 2017–2019 a Evropského programu rozvoje obranného průmyslu na období 2019–2 020.

Návrh Evropského obranného fondu reaguje na závazek z června 2017 zvýšit původní financování v období do roku 2020 prostřednictvím konkrétního fondu.

Evropský obranný fond bude doplňovat jiné programy EU, konkrétně rozpočet ve výši 6,5 miliardy eur vyčleněný na Nástroj pro propojení Evropy, jehož účelem bude posílit strategické dopravní infrastruktury Unie tak, aby byly vhodné pro vojenskou mobilitu, a nový program pro výzkum a inovace Horizont Evropy s rozpočtem 100 miliard eur.

Elektromobilita – výzva pro obaláře

Zdroj: Pixabay.com

[quote]Průmysl 4. 0 není módním futuristickým termínem, který odborná i sociální média skloňují ve všech pádech, ale jedná se o novou realitu kolem nás. K technologiím se  váže i rozvoj nových typů produktů a většina z nich klade i nové požadavky na výrobu obalů. Komplexní řešení na nové produkty nabízí na trhu THIMM Packaging Systems, a mezi nové balící systémy patří obaly využitelné především na poli elektromobility. [/quote]

Ještě před pár lety patřily elektromobily či elektrokola k obdivovaným exponátům na veletrzích. Nyní jsou realitou kolem nás a jejich potenciál se zdaleka ještě nenaplnil.  THIMM Packaging Systems je známým producentem obalů z vlnité lepenky. Mezi jeho bohté portfolio patří i přepravní obaly, včetně obalů pro automotiv. A právě v souvislosti s automotivem. V současnosti společnost vyvinula velice progresivní integrovaný koncept balení pro firmu Plug’n Charge, která je výrobcem nabíjecích stanic pro elektromobily.

Jak zabalit dobíjecí parkovací stanici?

Systém dobíjecí parkovací stanice od firmy Plug’n Charge se skládá z jednoho hlavního a dvou vedlejších nabíjecích sloupů, z nichž lze dobít elektromobily i elektrokola. Pro menší zákazníky nabízí firma hlavní nabíjecí sloup i jako samostatně stojící jednotku.

Nový obalový systém z chotětovske firmy THIMM Packaging Systems tvoří europaleta, dno, víko a plášť z vlnité lepenky. Čelní strany nabíjecích sloupů slouží k prezentaci značky zákazníka a jsou opatřeny speciální fólií. Sloupy se musí intenzivně chránit proti oděru. K tomu slouží pěnová PE fólie umístěná mezi nabíjecími stanicemi a vlnitou lepenkou. Speciální ochranu potřebují i ocelové trubky, které spojují jednotlivé stanice parkovacího systému. Zde byl použit kryt z vlnité lepenky, který se dá rychle a snadno natáhnout přes trubku. Kromě tohoto projektu již společnost THIMM Packaging Systems zrealizovala zakázky týkající se baterií, elektromobilů a elektro fun mobilů.

Pár otázek k zamyšlení na závěr …

V souvislosti s novým obalem na dobíjecí parkovací stanice od THIMM Packaging Systems si člověk klade otázku, jakým směrem se bude elektromobilita dál vyvíjet a jak se tento další vývoj dotkne výroby obalů? A co dál? Je větší potenciál jen v „klasické“ elektromobilitě nebo má velký potenciál i další obchod – např. masivnější využití dronů (nebo dokonce, jak občas prorokují futurističtí vizionáři, nastane doba hyperloopu. D1 nebudeme potřebovat a z Prahy do Brna dojede hyperloop za 18 minutJ). Nedávno proběhla zpráva, že drony nejsou jen prostředkem využívaným v armádě, výrobních závodech či třeba i v e – commerce, ale vyvíjí se i tzv mikrodrony na opylování rostlin apod.

Je na nový vývoj obalů připravena výroba i legislativa? Bude se jednat o výraznější proměnu trhu s přepravními obaly či se jedná jen o jakousi „třešničku“ na dortu? Možná by stálo i za úvahu zmapovat, jak dochází k proměně typu balení v souvislosti s novými technickými či technologickými segmenty u českých firem v porovnání s trhem evropským.

Veškeré příspěvky či reakce na tuto problematiku rádi uvítáme, případně zveřejníme.

Rolls-Royce zruší do dvou let 4600 pracovních míst

Zdroj: Pixabay.com

[quote] Britská strojírenská firma Rolls-Royce, která prochází restrukturalizací, hodlá v příštích dvou letech zrušit 4600 pracovních míst, což představuje asi 8,4 procenta zaměstnanců. Tento krok jí má přinést roční úsporu 400 milionů liber (11,66 miliardy Kč). Zhruba třetina zaměstnanců z tohoto počtu bude propuštěna do konce letošního roku, poslední do poloviny roku 2020. Oznámila to firma.[/quote]

Hospodaření i pověst společnosti v poslední době poznamenávají problémy s některými leteckými motory a rostoucí náklady na jejich opravy. Především se to týká motorů Trent 1000, které se instalují do letadel Boeing 787. Některé části motorů se opotřebovávají rychleji, než se očekávalo, a vyžadují častější kontrolu a údržbu.

Snížení počtu pracovních míst sice společnost v letech 2018 až 2020 přijde celkem na 500 milionů liber, roční úspora by ale do konce roku 2020 měla dosáhnout 400 milionů liber.

Rolls-Royce má po celém světě 55.000 zaměstnanců, z toho 26.000 v Británii. Naposledy firma k propouštění sáhla v roce 2014, kdy zrušila zhruba 5000 míst. Nynější vlna zasáhne nejvíce Británii a především zaměstnance v sídle firmy v Derby, kde pracuje 15.700 osob. Šéf společnosti Warren East uvedl ve vysílání televize BBC, že společnost Rolls-Royce má příliš složitou organizaci řízení. Aby zůstala konkurenceschopná, potřebuje ji zjednodušit. Většina těchto pozic je právě v Derby. Týmu, který řeší problémy s motory Trent 1000, se propouštění nedotkne.

V roce 2017 společnost hospodařila lépe, než se očekávalo, její zisk před zdaněním činil 4,9 miliardy liber. V roce 2016 přitom firma vykázala největší ztrátu ve své historii, a to 4,6 miliardy liber. O růst zisku se zasloužily především dodávky leteckých motorů i velkých naftových pohonných jednotek, které vyrábí energetická divize firmy.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář