Domů Blog Strana 381

PapairWrap plánuje výrobu bublinkového papíru dále rozšiřovat

Společnost PapairWrap byla založena v roce 2020 a hned následně začala ve svém výrobním závodě v Rethem an der Aller vyvíjet a pilotně vyrábět bublinkový balící materiál, která je vyroben ze 100% papíru a bez syntetických látek a lepidel. O materiál, který byl již několikrát oceněný významnými cenami je stále větší zájem, proto společnost plánuje rozšířit i celé nové produktové portfolio.

 

Ačkoli bylo původně plánováno zahájení výroby v březnu 2022, dodávky technologie a komponent pro závod byly opakovaně zdržovány globálními politickými událostmi a pandemií COVID-19. Cílem vývoje je uspokojit rostoucí poptávku po udržitelných alternativách obalů, přičemž více než 150 zákazníků z celé řady průmyslových odvětví je připraveno získat první řadu papírových obalů PapairWrap. Mezitím proběhnou pilotní projekty s dalšími vybranými zákazníky, které zhodnotí jejich implementaci PapairWrap a výsledky použijí k dalšímu vývoji řešení.

 

Produktové portfolio bude zahrnovat i obaly

Jako další kroky společnost plánuje rozšířit funkčnost bublinkového materiálu a vytvořit nové produktové obalové portfolio PapairWrap. Očekává se, že bude zahrnovat přepravní tašky, polstrované i nevypolstrované, a jednotlivé produkty vyrobené na zakázku.

 

Vítězná řada ocenění

Společnost Papair, která byla založena v roce 2020 s cílem vyhnout se plastovému odpadu a spojit bezpečnost, nákladovou efektivitu a udržitelnost v jediném obalovém řešení, již v prosinci 2022 obdržela Durchstarterpreis od dolnosaského ministerstva hospodářství a kultury a dolnosaské investiční a rozvojové banky; letos byl součástí Amazon Sustainability Accelerator a dostal se do finále Dolnosaské ceny za inovaci. Je také finalistou Sustainability Awards v kategorii Recyclable Packaging (Pre-Commercialised). Biologicky odbouratelné, 100% papírové vzduchové polštáře FSC certifikované společností Flöter Verpackungs-Service GmbH byly oceněny cenou WorldStar Packaging Award v kategorii e-commerce.

Zdroj: SYBA

Jutarnji list: Chorvatsko plánuje zrušit mýtné brány a zavést elektronické mýtné

Chorvatsko plánuje změnu placení mýtného, píše chorvatský deník Jutarnji list. Země, která je oblíbenou destinací českých turistů, se chce zbavit mýtných bran, zrychlit dopravu a v sezoně se vyhnout dopravním zácpám. Systém platby za ujetý kilometr zůstane, o dálničních známkách jako má sousední Slovinsko se podle ministra pro moře, dopravu a infrastrukturu Olega Butkoviče neuvažuje. Postupně do roku 2025 se ale zprovozní nový model elektronického mýtného, což má být projekt zhruba za 100 milionů eur (2,4 miliardy Kč).

Na chorvatských dálnicích se do poloviny srpna vybralo na mýtném téměř 30 milionů eur, což bylo o osm procent více než ve stejnou dobu loni, vyplývá z údajů společností spravujících dálnice. Od začátku roku do poloviny tohoto měsíce projelo chorvatskými dálnicemi 41,3 milionu vozidel, o 12 procent více než loni. Na vrcholu sezony projede některými z 399 mýtných bran podle těchto údajů 300 vozidel za hodinu.

Podle společnosti HAC, která spravuje 1100 kilometrů dálnic (o dalších 200 kilometrů se stará Bina Istra a Záhřeb – Macelj), by letošní rok mohl být potenciálně posledním, kdy se mýtné vybírá prostřednictvím mýtných bran. Díky novému systému by jejich místy mohlo napříště projíždět až 3000 aut za hodinu, cituje záhřebský list Butkoviče.

„Z průzkumu provedeného v roce 2019 vyplývá, že 70 procent řidičů bylo pro model ‚zaplať, kolik ujedeš‘ místo klasické dálniční známky. Od klasického systému známek se pomalu upouští. Tohle bude o elektronickém placení mýtného bez zastavení,“ uvedl Butković.

Nově budou projíždějící vozy snímat kamery, které budou zaznamenávat barvu, objem, profil vozidla a odhadnou očekávanou dobu přepravy. Všichni uživatelé se budou muset zaregistrovat do systému prostřednictvím SPZ.

Ne všichni odborníci s tímto plánem souhlasí. Například emeritní profesor a bývalý děkan záhřebské fakulty dopravních věd Ivan Dadić nedávno serveru Euractiv řekl, že zácpám na dálnicích mohou zabránit pouze dálniční známky. Plánovaná technologie je v porovnání s dálničními známkami příliš drahá, řekl. Přínosy známek by podle něj byly mnohonásobné: povzbudily by turistiku a využívání dalších služeb na dálnicích.

Zdroj: ČTK

Čeští řidiči podle dat ministerstva stárnou, mladých za volantem ubývá

Čeští řidiči stárnou, mladých lidí do 25 let za volantem ubývá. Zatímco v roce 2014 vlastnilo řidičský průkaz asi 68 procent všech lidí od 18 do 25 let, nyní je to necelých 61 procent. Průměrný věk držitele řidičského průkazu v ČR je oproti roku 2014 o tři roky vyšší, a to přes 48 let. Vyplývá to z dat ministerstva dopravy, která má ČTK k dispozici.

Podle Ústředního automotoklubu ČR se situace změní v příštích letech, kdy budou do věku 18 let dorůstat nejsilnější populační ročníky. Celkový počet řidičů v ČR se snížil od roku 2014 asi o procento na 6,03 milionu.

V roce 2014 bylo v Česku mezi 18 a 25 lety dohromady 678.805 lidí s řidičským průkazem. Letos k polovině srpna to bylo o zhruba 34 procent méně, a to 506.698 lidí.

Podle Jiřího Pavelka z Ústředního automotoklubu ČR mladí lidé řídí rádi stále stejně. Řekl, že situace mimo jiné souvisí s demografickým vývojem v Česku, kdy klesá v populaci podíl mladých lidí. „Nicméně i tento trend se v příštích letech změní, neboť do věku 18 let nám dorůstají nejsilnější populační ročníky,“ uvedl.

Podle dat Českého statistického úřadu bylo lidí mezi 18 a 25 lety na začátku roku 2014 asi 991.000, na konci loňského roku pak asi o 21 procent méně, zhruba 820.000.

Dalším faktorem podle Pavelka může být i větší přesun lidí do měst a využívání městské hromadné dopravy. „Nikoliv posledním faktorem byly covidové roky a nyní se k tomu přidává ekonomická situace, kdy mohou být ceny všeho ohledně motorismu pro mladé vysoké,“ dodal.

Ke zvyšování průměrného věku také přispívá větší množství řidičů nad 70 let. Od roku 2014 se jejich počet zvýšil o 45 procent na celkových 725.560. Počet držitelů řidičského průkazu nad 80 let v ČR se zvýšil o asi 82 procent na 137.806, nad 90 let se počet řidičů více než ztrojnásobil na nynějších 7230.

Pavelek uvedl, že podle zákona čeká každého řidiče nejpozději v den jeho 65. narozenin zdravotní prohlídka, která se pak opakuje v 68 letech, a dále se opakuje každé dva roky.

„Vedle zatížení stávající infrastruktury zdravotníků bychom měli diskutovat o tom, jak zodpovědně oni, ale i samotní senioři, hodnotí svoje řidičské schopnosti. Samozřejmě je také na místě pamatovat na vzdělávání seniorů v oblasti nových pravidel silničního provozu a dobrovolných dodatečných jízd,“ dodal Pavelek.

Zdroj: ČTK

Průměrná marže čerpacích stanic je nižší než v minulosti, řekl Stanjura

Průměrná marže čerpacích stanic je v současnosti nižší než v předchozích letech. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Kontroly, které provádělo ministerstvo v létě, podle něj neodhalily zneužití srpnového zvýšení spotřební daně na naftu. Skokové zdražení paliv je podle něj výsledkem vývoje na trhu.

Spotřební daň na naftu se od začátku srpna zvýšila o 1,50 koruny na litr. Daň se tak vrátila na úroveň platnou do loňského června, kdy vláda prosadila její snížení kvůli tehdejším vysokým cenám, aby hlavně ulevila dopravcům. Zvýšení spotřební daně mělo podle analytiků zdražit litr nafty až o 1,80 Kč, protože zvýšením spotřební daně se zvýšila i část ceny připadající na daň z přidané hodnoty. Cena nafty se však od začátku srpna do čtvrtka zvýšila téměř o čtyři koruny.

Výrazné zdražení pohonných hmot za poslední týdny podle ministra není výsledkem zneužití situace kolem zvýšené spotřební daně provozovateli čerpacích stanic. „Jejich průměrná marže je nyní nižší, než činila v srpnu v předchozích letech. Naše kontroly žádné zneužití neodhalily,“ řekl Stanjura.

Skokové zdražení ministr přičítá zejména aktuálnímu vývoji na trhu s ropou a pohonnými hmotami. Velkoobchodní ceny v posledních týdnech rostly. Stanjura také připomněl, že na koncové ceny paliv mohou mít vliv i marže rafinérií, které stát nemůže ovlivnit. Upozornil, že tuzemské rafinérie mají zahraniční vlastníky.

Navzdory růstu cen jsou pohonné hmoty v Česku stále levnější než loni ve stejnou dobu, kdy stoupaly po začátku ruského útoku na Ukrajinu.

Zdroj: ČTK

Dovozci z EU hledají možnost železnice přes moře

První nákladní vlak z Číny do Evropy vyjel v roce 2012. Následovalo desetiletí růstu objemu železničního nákladu. V roce 2022 tento růst skončil kvůli invazi na Ukrajinu. Geopolitické napětí výrazně omezilo dodávky zboží z Číny směrem na západ a logistické společnosti hledaly alternativní cesty doručení.

Námořní doprava mezi Čínou a Evropou byla vždy hlavní alternativou lodní dopravy po Nové hedvábné stezce. Během krize COVID-19 byly sazby za námořní přepravu několik tisíc amerických dolarů za 40stopý kontejner s dobou přepravy 30–40 dní. Většina klientů se rozhodla pro železniční dopravu, protože ceny byly srovnatelné a doba přepravy byla pouhé 2 týdny. Dnes je trh železničních služeb přímo závislý na geopolitice – zejména na „morálních sankcích“ uvalených dovozci a dopravními společnostmi – a také na sazbách za konkurenční možnosti námořní a letecké přepravy a na rychlosti dodání a bezpečnostních preferencích zákazníků.

„Dnes se sazby za námořní přepravu z Číny do Evropy snížily na 1 000 USD za 40stopý kontejner. V důsledku toho dovozci, pro které není rychlost dodání prioritou, volí námořní přepravu. Navzdory snížené poptávce po železničních službách v Evropě jsme zaznamenali nárůst počtu objednávek. Společnosti však obvykle zadávají objednávky na konsolidované méně než kontejnerové zásilky (LCL) spíše než celokontejnerové (FCL) dodávky,“ říká Jakub Lewczuk, vedoucí železničního oddělení AsstrA pro regionech EU a Číny.

Eurozóna vstoupila do období ekonomické stagnace. Růst poptávky po dodávkách přes Novou hedvábnou stezku bude záviset na dostupnosti a pravidelnosti námořních spojení a také na poptávce EU po čínském zboží. Sankce vůči Rusku a Bělorusku jsou nejvýznamnější právní překážkou uvalenou dodavateli a příjemci na železniční zásilky. Významným faktorem jsou také zákazy dovozu/vývozu zboží – a to i při tranzitu přes tyto země.

„S každým novým kolem sankcí je blokováno více kategorií zboží, pokud jde o přepravu a tranzit. V důsledku toho je méně zboží, které můžeme poslat z Číny do Polska. Až se geopolitická situace stabilizuje, věřím, že mnoho dovozců se vrátí na železnici.“ zásilky jako rychlejší alternativu. V opačném případě vyřídíme pouze ty objednávky, které byly původně určeny pro námořní dopravu, ale vzhledem k určitým okolnostem vyžadují kratší dodací lhůty. Také u nákladu, který nelze přepravit letecky z důvodu hmotnosti, resp. objemu,“ pokračuje Jakub Lewczuk.

Při hledání alternativy k Nové hedvábné stezce zaměřil dopravní průmysl svou pozornost na transkaspickou mezinárodní dopravní cestu (střední koridor), která prochází přes Čínu, Kazachstán, Kaspické moře a země Kavkazu do Evropy. Přesměrování zde se však ukázalo jako problematické.

„Posunutí klíčového dopravního koridoru směrem na jih vyžaduje značné investice do infrastruktury a také čas na uzavření nových mezinárodních dohod o tranzitu zboží přes tyto země. Tato trasa bude populárnější, pokud se zlepší infrastruktura, vyřeší se celní a formální záležitosti mezi tranzitními zeměmi a v Kaspickém moři bude více dostupných lodí. Kromě toho budou ze strany Evropské unie zapotřebí další investice, aby se předešlo úzkým oblastem mezi Černým mořem a EU. Je naléhavě nutné rozšířit také přístav Constanta v Rumunsku jako železniční a silniční tratě v tomto regionu,“ uzavírá Jakub Lewczuk.

 

Zdroj : Asstra

ŘSD připlatí za zhruba měsíční zkrácení oprav D1 mezi Všechromy a Mirošovicemi

Rozsáhlé opravy mezi 16. a 21. kilometrem dálnice D1 mezi Všechromy a Mirošovicemi skončí 29 dní před původním termínem. Řidiči by měli úsekem projet bez omezení už v druhé polovině října. Na urychlení prací se Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) dohodlo se společností Eurovia CS, která práce provádí. Na sociální síti X (dříve twitteru) to dnes uvedl generální ředitel ŘSD Radek Mátl. Podle serveru Zdopravy.cz vyjde urychlení na 8,545 milionu korun.

„Práce na rekonstrukci D1, které dennodenně způsobují dopravní komplikace, tak by měly být ukončeny nejpozději 22. října 2023,“ uvedl Mátl. Původně měly být práce hotové do 22. listopadu. Eurovia CS zvítězila v tendru díky ceně i době zhotovení. Necelých pět kilometrů dálnice má opravit za 388 milionů korun bez DPH a 300 dnů, maximum bylo 392 dnů. V soutěži tvořila cena 70 procent, 30 procent byla doba rekonstrukce.

Podle serveru Zdopravy.cz je takzvaná akcelerační odměna, tedy příplatek za urychlení, ve výši 8,545 milionu korun. „Většinou zhotovitelé dobu výstavby těžko stíhají. Dodatky neděláme, když nemají dopravní význam. V tomto úseku je ale každý den k urychlení dobrý,“ řekl Mátl webu.

Úsek nedaleko Prahy patří k extrémně dopravně zatíženým, denně po něm projede až 70.000 aut, z toho 20.000 tvoří kamionová doprava. Kompletní opravy povrchu v místě stavbaři dělali naposledy v roce 1996. Jde o jeden z posledních úseků dálnice D1, který doposud není modernizovaný, uvedl Mátl při zahájení oprav v dubnu.

Stavbaři opravují úsek mezi Všechromy a Mirošovicemi od začátku března. Do konce června pracovali na polovině dálnice ve směru na Prahu, od konce června v opačném směru na Brno. Součástí prací je i oprava dálničních mostů, odvodnění, nezpevněných krajnic, protihlukových stěn či svodidel. Plánována je také stavba protihlukové stěny u Kunic. Na závěr prací bude vozovka vybavena meteorologickými čidly a dělníci vymění kamery pro dohled nad provozem a instalují nové vodorovné a svislé dopravní značení.

Zdroj: ČTK

Největším problémem s elektrokoloběžkami je parkování, uvedly radnice

Největším problémem sdílených elektrokoloběžek je podle pražských radnic způsob, jak je uživatelé parkují. Překáží na chodnících a jsou vážnými bariérami pro nevidomé nebo seniory. K regulaci jejich provozu chybí legislativa a radnicím nezbývá než se na pravidlech domlouvat s provozovateli. Dalším problémem je to, že provozovatelé neplatí nájem za zábor pozemku. Uvedli to zástupci radnic, které ČTK oslovila.

„(Koloběžky) jsou poházené na chodníku, ve vchodech do domů, ve vozovce, v zóně placeného stání nebo v zeleni. Překáží seniorům a obecně lidem s pohybovými problémy, matkám s kočárky a malými dětmi. Problém, o kterém se prakticky nemluví, je parazitování provozovatelů na veřejném prostoru. Využívají ho, aniž by za to platili. To je výhoda, o které se jiným podnikatelům ani nezdá,“ uvedl mluvčí Prahy 4 Jiří Bigas.

„Největší problémy s parkováním na chodnících mimo parkovací místa vznikají chodcům. Jedná se o omezení průchodu, a tím pádem jde i o bezpečnost,“ doplnil radní Prahy 6 Ondřej Matěj Hrubeš (ODS).

Stejný názor má radní Prahy 2 Tomáš Halva (TOP 09). „Mezi největší problémy řadíme nesprávné odkládání elektrokoloběžek a tvoření překážek na chodníku. A také časté porušování předpisů, zejména bezohlednou a rychlou jízdu po chodníku. Dochází tak k ohrožování chodců, kdy mezi nejzranitelnější řadíme seniory, handicapované a děti,“ uvedl.

Zástupci radnic si stěžují zejména na to, že nemají možnost situaci řešit. Legislativa neumožňuje jasně vymezit pravidla provozování ani dodržování pravidel. Problém se tak snažila například Praha 2 řešit dohodou s provozovateli. „Musím říci, že v poslední době stížností občanů výrazně ubylo. Nemalou měrou k tomu přispěla i dohoda, kterou jsme s provozovateli uzavřeli,“ sdělil Halva.

Zavedena byla na Praze 2 například linka a mobilní aplikace, na kterou mohou lidé na špatně zaparkované či překážející elektrokoloběžky upozorňovat. Pokud je provozovatel neodstraní, odveze je svozová firma. Obdobnou dohodu má s provozovateli také Praha 3, která stejně jako další radnice vytvořila v ulicích pro koloběžky stání. Nová parkovací místa nyní chystá mimo jiné Praha 6 a desítky jich má také Praha 9.

„Průběžně vyznačujeme na vozovce parkování pro kola plus koloběžky, skútry, motocykly, ve většině případů v takzvaných dopravních stínech nebo místo žluté čáry před přechody,“ uvedl radní Prahy 8 Tomáš Slabihoudek (TOP 09). Nyní je asi třicítka stání v Karlíně, sedm v okolí Palmovky a další u vstupů do metra.

Nelegální jízdy po chodníku se městské části snaží řešit s městskou policií. „Nechceme plošně zakazovat půjčování kol ani koloběžek. Velmi by pomohla větší kontrola ze strany policie a městské policie,“ uvedl mluvčí Prahy 6 Marek Zeman.

Důležité je podle radnic, aby se situací zabýval magistrát. „Podporujeme snahy hlavního města o legislativní změny, aby město mohlo ovlivnit, za jakých podmínek tyto služby budou fungovat. Dnes nemáme silnější nástroj než možnost vlastní dobrovolné dohody,“ uvedl místostarosta Prahy 3 Ondřej Rut (Zelení).

Magistrát obdržel stanovisko tří ministerstev k problematice elektrokoloběžek, které v ulicích metropole nabízí k zapůjčení firmy Bolt a Lime. Stanovisko doporučuje, aby město jejich regulaci řešilo pomocí stávajících zákonů, konkrétně vyhrazením míst pro vozítka v režimu takzvaného zvláštního užívání pozemní komunikace, uvedl náměstek primátora Zdeněk Hřib (Piráti). Město nyní podle něj návrh analyzuje, sám by dal přednost aktualizaci legislativy.

Ve srovnání s centrem či širším centrem je odlišná situace na okraji metropole, kde problém s elektrokoloběžkami není tak vážný. „V současnosti dohodnutá pravidla s provozovateli nemáme, s výskytem elektrických koloběžek na naší městské části jde o ojedinělé případy. S principem sdílené dopravy souhlasíme, ale za předpokladu, že to bude mít pravidla, včetně těch bezpečnostních,“ uvedla starostka Prahy 11 Šárka Zdeňková (HPP 11).

Zdroj: ČTK

Neplánovaná odstávka v kolínské automobilce Toyota potrvá nejméně do 1. září

Kolínská automobilka Toyota Motor Manufacturing Czech Republic začala 9. listopadu 2021 vyrábět model Toyota Yaris.

Neplánovaná odstávka v kolínské automobilce Toyota Motor Manufacturing Czech Republic potrvá minimálně do pátku 1. září. Auta se v Kolíně přestala vyrábět tento týden v noci z pondělí na úterý. Důvodem jsou chybějící plastové díly, které dodává společnost Novares CZ Zebrak. Její výrobní a skladovací prostory v Žebráku na Berounsku zničil minulý týden rozsáhlý požár. Podle automobilky nyní není jasné, kdy se výroba obnoví. Na dotaz ČTK to uvedl mluvčí automobilky Tomáš Paroubek.

„Aktuálně je potvrzena odstávka na další týden do 1. září s tím, že se samozřejmě může situace změnit,“ řekl Paroubek. Většina zaměstnanců ale do práce chodí, pracovníci z výroby vykonávají jiné úkoly. Zda společnost zvažuje alespoň částečné obnovení, nechtěl mluvčí komentovat. „Zvažujeme několik variant, ale větší detaily nyní prozrazovat nebudeme,“ doplnil Paroubek.

Společnost Novares CZ Zebrak už dříve uvedla, že chce co nejrychleji obnovit výrobu a zachovat práci pro všech 159 zaměstnanců. Někteří nyní dočasně přejdou do jiných závodů v rámci skupiny Novares, o některé projevily zájem jiné firmy v průmyslové zóně. Jana Zetková z firmy dnes ČTK řekla, že v následujících dvou týdnech by se mělo 13 až 15 zaměstnanců společnosti dočasně přesunout do Srbska, kde má Novares také výrobu. „Chybí jim tam ale lidi, proto pošleme nějaké odsud,“ řekla Zetková. Většina dílů pro Toyotu se vyráběla v Žebráku, výroba v Srbsku by mohla dočasně nahradit alespoň část této produkce, uvedla Zetková.

Letos automobilka výrobu v Kolíně neplánovaně zastavila podruhé. Kvůli nedostatku dílů nesjížděla z linek auta v únoru a částečně v březnu. Podle odhadů nevyrobila společnost kvůli omezením zhruba 25.000 aut. Kolínská automobilka produkuje v běžném režimu denně zhruba 1000 aut. Loni zvýšila po dvou slabších letech výrobu zhruba o čtvrtinu, vyrobila přes 202.000 vozů. Automobilka zaměstnává v Kolíně přes 3500 lidí v třísměnném provozu.

Průmyslovou halu Novaresu v Žebráku na Berounsku zachvátil požár minulý týden v pondělí. Hasiči ho likvidovali 50 hodin. Podle policie způsobil škodu 1,8 miliardy korun, příčiny vyšetřovatelé zjišťují.

Zdroj: ČTK

České dráhy za pololetí přepravily přes 79 milionů lidí, meziročně více

České dráhy (ČD) za první pololetí přepravily přes 79 milionů lidí, meziročně o čtyři miliony více. Největší růst zájmu zaznamenaly v mezistátní dopravě. České dráhy to uvedly v tiskové zprávě. Národní dopravce stále nedosáhl počtu přepravených z předcovidového roku 2019, kdy s ním jelo 91,6 milionu cestujících. Do těchto čísel však promlouvají také změny dopravců na některých linkách.

ČD na mezistátních linkách nyní podle generálního ředitele Michala Krapince přepravují více cestujících než v roce 2019. „Za oživením jsou hlavně turisté ze zahraničí včetně těch ze zámoří, například z Ameriky. Mezi hlavní důvody patří přetrvávající odložená poptávka po zahraničních dovolených a obecně se zvyšující popularita železniční přepravy pro účely volnočasových mezinárodních cest,“ uvedl.

Podle Krapince se cestující v Česku nejrychleji vrací na linky, kde jsou v provozu moderní vlaky, nabízí se nové služby a zkracují se cestovní časy. „Mezi takové linky patří například Západní nebo Jižní expresy. V regionální přepravě evidujeme zvýšení počtu cestujících v tarifech integrovaných dopravních systémů jako důsledek jejich rozšiřování v dalších regionech,“ dodal.

Přeprava cestujících na linkách, které provozují ČD, se podle dopravce vyrovnala s předcovidovými lety 2015 až 2019. „Oproti roku 2019 přepravily České dráhy sice jen 86 procent cestujících, ale tento poměr je zkreslen změnou dopravce na některých linkách od roku 2019,“ stojí v tiskové zprávě dopravce.

Zájem o cestování je podle ČD stále ovlivněný změnou návyků z doby pandemie, kdy přetrvává větší míra práce z domova. Poptávka však roste zejména u lidí, kteří cestují za volnočasovými aktivitami, dodal dopravce.

Za první pololetí vzrostl také přepravní výkon. Za první pololetí ČD najezdily 3,6 miliardy osobokilometrů, o zhruba 10,3 milionu více než v loňském prvním půlroku. Výkon v osobní dopravě se měří pomocí osobokilometru, což je počet kilometrů, které cestující s vlaky ČD najezdily.

Skupina České dráhy loni vykázala hrubý zisk 396 milionů korun, což je proti předchozímu roku lepší hospodářský výsledek o více než dvě miliardy Kč. Po zdanění však firma vykázala konsolidovanou ztrátu 139 milionů korun. Zisková byla nákladní doprava, naopak osobní skončila v minusu. Výsledku pomohl návrat cestujících po koronavirové krizi, když ČD v loňském roce přepravily 157 milionů zákazníků, meziročně o 36 milionů více.

Zdroj: ČTK

Paliva v Česku dál zdražila, nafta od začátku srpna téměř o čtyři koruny

Pohonné hmoty v Česku v uplynulém týdnu dál zdražily. Průměrná cena benzinu vzrostla od minulé středy o 11 haléřů na 39,53 koruny za litr. Nafta je dražší o 33 haléřů, litr stojí v průměru 37,79 koruny. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Paliva postupně zdražují zhruba od konce letošního května. Růst ceny nafty urychlilo, když se od začátku srpna spotřební daň z nafty zvedla o 1,50 koruny. Cena nafty je nyní oproti začátku srpna téměř o čtyři koruny vyšší, 1. srpna stál litr podle dat CCS v průměru 33,95 koruny. V následujících dnech očekávají analytici postupnou stagnaci cen paliv.

Spotřební daň na naftu se od srpna vrátila na úroveň platnou do loňského června, kdy vláda prosadila její snížení kvůli tehdejším vysokým cenám, aby hlavně ulevila dopravcům. Navzdory dlouhému růstu cen jsou však pohonné hmoty v Česku stále levnější než loni ve stejnou dobu, kdy stoupaly po začátku ruského útoku na Ukrajinu. Benzin je o 82 haléřů na litru levnější než před rokem, za naftu tehdy motoristé platili o 4,69 Kč na litru více.

Vysoký růst cen paliv z posledních týdnů byl podle analytika XTB Jiřího Tylečka výsledkem situace na trzích. Připomněl, že zejména v červenci zdražovala ropa a rostly i velkoobchodní ceny paliv. Výrazněji přitom stouply u nafty, jejích cena na burze v Rotterdamu poskočila až o třetinu. To spolu s navýšenou spotřební daní tak vedlo k rychlejšímu zdražování nafty oproti benzinu. U toho podle Tylečka nebyla na trhu situace tak dramatická, ale i zde ceny rostly.

Nyní už však podle Tylečka začaly ceny paliv na čerpacích stanicích kulminovat a v příštím týdnu očekává převažující stagnaci cen. „V případě nafty ještě může doznívat vzestup velkoobchodní ceny a nižší nárůst ceny na čerpacích stanicích do 20 haléřů na litr je reálný. Co se týká benzinu, tak cena tohoto typu paliva by mohla stagnovat,“ uvedl Tyleček.

Analytik Purple Trading Petr Lajsek upozornil, že nafta i benzin jsou nyní nejdražší od konce minulého roku, výhled do dalších týdnů je však podle něj relativně pozitivní. „U benzinu očekáváme velmi rychle stagnaci ceny a postupné zlevňování. Ceny by měly začít postupně padat i u nafty, i když zde bude trend o něco pomalejší,“ uvedl Lajsek. Do pohonných hmot by se navíc podle něj měly postupně začít promítat i faktory, které mohou zapříčinit pád cen.

Nejlevnější paliva natankují řidiči v Jihočeském kraji, kde je litr benzinu v průměru za 39,04 Kč. Naftu tam prodávají průměrně za 37,36 Kč. Naopak nejdražší paliva nabízejí pumpy v Praze, kde litr benzinu stojí průměrně 40,49 Kč. Nafta se tam tankuje za 38,81 Kč za litr.

Průměrné ceny pohonných hmot v ČR k 23. srpnu 2023 (v Kč/l):

Kraj Natural 95 Nafta
ČR 39,53 37,79
Praha 40,49 38,81
Středočeský 39,79 38,04
Jihočeský 39,04 37,36
Plzeňský 39,53 38,10
Karlovarský 39,30 37,70
Ústecký 39,18 37,56
Liberecký 39,36 *37,55
Královéhradecký 39,19 37,39
Pardubický 39,36 37,40
Vysočina 39,71 38,10
Jihomoravský 39,75 37,89
Olomoucký 39,84 37,92
Zlínský 39,29 37,46
Moravskoslezský 39,54 37,65

 

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář