Středa, 26 listopadu, 2025
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 397

V Česku dlouhodobě ubývá směnáren, loni jich z trhu odešlo dalších šest

Od
Karolína Vágnerová
-
Anglicky a azbukou psané upozornění na uzavřené směnárně v lázeňské zóně v Karlových Varech, 15. prosince 2022.

V tuzemsku dlouhodobě ubývá směnáren a pokles jejich počtu se nezastavil ani loni. Proti předchozím letům se ale zmírnil. Česká národní banka evidovala ke konci loňského roku 857 směnárníků, zatímco o rok dříve jich bylo 863. Ještě v roce 2017 jich ale na tuzemském trhu působilo víc než tisíc. ČNB to uvedla v pravidelné zprávě o výkonu dohledu nad finančním trhem za loňský rok, kterou předložila poslancům. Ještě v roce 2010 dohlížela ČNB v tuzemsku zhruba na 1460 směnáren. S ústupem covidové pandemie a nárůstem počtu turistů však vzrostl počet stížností na nevýhodné kurzy.

„Oprávnění k poskytování směnárenských služeb získalo 22 směnárníků, zatímco evidovaný roční úbytek činil 28 směnárníků,“ stojí ve zprávě. Česká národní banka v případě směnáren dohlížela hlavně na to, zda dodržují preventivní opatření proti praní špinavých peněz.

Předseda sněmovního podvýboru pro ochranu spotřebitele Patrik Nacher (ANO) se domnívá, že za poklesem počtu směnáren může stát pokles poptávky po jejich službách vyvolaný růstem alternativních možností, jak peníze směnit. „Především jsem rád, že téměř zmizely ty predátorské směnárny. Kvůli nim jsme měnili zákon,“ řekl ČTK.

ČNB loni při dohledu ověřovala také důvěryhodnost vedoucích osob a skutečných majitelů směnáren. Ověřovali také, zda směnárny řádně evidují své obchody. Pomocí takzvaného mystery shoppingu také ověřovali, zda směnárna splní své povinnosti, když klient odstoupí od smlouvy, a také zda správně zveřejňuje informace v kurzovních lístcích. S vypuknutím války na Ukrajině se vyskytly dotazy i upozornění na možnosti či nemožnosti směnit ukrajinské hřivny za koruny.

ČNB loni zahájila šest sankčních řízení pro porušení zákona o směnárenské činnosti, v sedmi případech tato řízení skončila pravomocným rozhodnutím. Pětkrát uložila pokutu, v jednom případě odňala povolení k činnosti směnárníka a v jednom případě řízení zastavila. Nejvyšší pokutu ve výši 100.000 korun uložila firmě UAF CZ za to, že neposkytovala stanovené informace. Další čtyři řízení se směnárnami zahájila ČNB podle zákona proti praní špinavých peněz. Uložila za to pokuty v celkovém objemu 680.000 korun.

Zdroj: ČTK

Letiště Praha chce zvýšit kapacitu, odbavit by mohlo přes 21 milionů lidí

Od
Karolína Vágnerová
-

Letiště Praha chce v příštích letech zvýšit terminálové a dráhové kapacity k odbavení 21,2 milionu cestujících za rok. V nynějším stavu bylo kapacitně na hraně v roce 2019, kdy odbavilo 17,8 milionu lidí. Chce také investovat do rozvoje sociální vybavenosti okolí letiště v takzvaném Airport City, kde chce budovat například hotelové a parkovací zázemí pro cestující. ČTK to řekl předseda představenstva Letiště Praha Jiří Pos. Detailnější investiční plán představí Letiště Praha spolu s ministerstvem financí na podzim. Výstavba pražského letiště začala 24. července před 90 lety.

„Modernizované letiště přispěje k otevírání nových linek a zajistí dostatečnou dopravní obslužnost pro spádovou oblast osmi milionů obyvatel. Bude to znamenat příliv investic, rozvoj mezinárodního obchodu, více pracovních míst a bohatší ekonomiku,“ uvedl Pos.

Kapacitu letiště by měla výrazně rozšířit výstavba prstu D, kterou podle informací na webu plánuje letiště mezi lety 2026 a 2033. Rozšíří Terminál 2 o nová letadlová stání, nástupní mosty, gaty či komerční prostory.

Dlouhodobým projektem je rozšíření letiště o paralelní dráhu. Podle prozatímních plánů by se měla postavit mezi lety 2028 a 2031. Podle Pose díky paralelní dráze pražské letiště nebude muset kvůli nedostatečné kapacitě provozovat noční lety, čímž se sníží hluková zátěž pro Prahu 6. Zároveň umožní přesunout provoz z vedlejší dráhy, která se využívá při údržbě hlavní ranveje a letadla na ni musí létat přes hustě osídlené části Prahy a Kladenska.

Potenciál vidí Pos také v projektu Airport City. V delším časovém horizontu, směrem ke zprovoznění vlakového spojení na letiště, pak plánuje letiště budovat další hotelové a gastro kapacity. „Věříme, že blízké okolí letiště nabízí prostor i pro další výstavbu, jako jsou výzkumná a vývojová centra, technologické parky, zdravotnická zařízení a kliniky, kongresová centra, ale také zábava, sport či volný čas,“ uvedl.

V inovacích zmínil Pos například plán na postupnou výměnu rentgenů. „Počítáme s tím, že v letech 2024 až 2026 vyměníme stávající rentgeny na centrální bezpečnostní kontrole na Terminálu 2 za nové, které zvýší komfort cestujících a zrychlí celý proces bezpečnostní kontroly,“ uvedl Pos. Cestující nebudou muset vyndávat ze zavazadel elektroniku a skončí také omezení pro množství tekutin, které mohou mít lidé s sebou.

V rozvoji dceřiných firem začalo letiště s přípravami lakovny, která bude umístěna v současném Hangáru S. „Očekáváme, že bude spuštěna v průběhu léta příštího roku a pomůže zvýšit konkurenceschopnost Czech Airlines Technics,“ uvedl Pos.

Zdroj: ČTK

Zdražení jízdného v Praze je nevyhnutelné, řekl HN šéf dopravního podniku

Od
Karolína Vágnerová
-

Praze hrozí, že náklady na hromadnou dopravu budou tvořit většinu rozpočtu města, jízdné by mělo zdražit. V rozhovoru pro Hospodářské noviny (HN) to řekl ředitel pražského dopravního podniku (DPP) Petr Witowski. Připomíná, že výše jízdného není v kompetenci dopravního podniku, o zdražení rozhodují politici. V metropoli naposledy zdražily jednotlivé jízdenky v roce 2021. Cena ročního kuponu se neměnila osm let, stojí 3650 korun. Náměstek primátora pro dopravu Zdeněk Hřib (Piráti) v dubnu ČTK řekl, že vedení hlavního města zdražovat jízdenky MHD ani předplatní kupony neplánuje.

Pražský dopravní podnik, který je největší městskou firmou, loni na jízdném vybral 3,48 miliardy korun, hlavní město mu podle HN doplatilo kompenzaci ve výši 16,2 miliardy korun. „Jestli je to únosné, to je taky otázka pro politiky. Je jenom věcí jejich rozhodnutí, jaké procento rozpočtu chtějí věnovat na hromadnou dopravu,“ podotkl Witowski. Podle něj dopravní podnik v období před pandemií koronaviru kryl své náklady vybraným jízdným zhruba z 21 procent, aktuálně je to zhruba 16 procent.

„Určitě to není dobře v evropském ani v českém kontextu, protože v jiných dopravních podnicích kryje jízdné mnohem větší podíl nákladů. Sám považuji za optimální se v dlouhodobém horizontu přiblížit někam k 35 procentům,“ řekl.

Vedení města se ale zdražovat jízdné nechystá, zaměřit se chce podle dubnového vyjádření Hřiba na podporu a další rozšíření elektronických forem jízdenek. Chce motivovat cestující, aby co nejvíce využívali elektronické formy jízdenek a kuponů. V jejich ceně by se podle Hřiba mohly například zohlednit náklady na jejich distribuci, výrobu či provoz. „Přičemž ty papírové stojí víc než elektronické. K tomu nyní zjišťujeme data a informace, jak to vlastně s nákladovostí jednotlivých kanálů je,“ řekl v dubnu.

Podle Witowského by mohla firma ušetřit například prodloužením intervalů mezi spoji a v souvislosti s rezervami mluvil i o souběhu linek, kdy pod zemí jede metro a po povrchu autobusy. „Tedy prostor pro optimalizaci určitě je, nicméně podíl nákladů, které svojí činností dokážeme ovlivnit, je velmi nízký. Třeba ceny nafty a elektřiny neovlivníme,“ podotkl. Podnik dal podle něj za naftu v období před covidem ročně 708 milionů korun, zatímco loni téměř 947 milionů korun. Za elektřinu to bylo za rok 2019 zhruba 875 milionů a za rok 2022 více než 1,27 miliardy Kč.

Jednotlivé jízdenky v pražské MHD naposledy zdražily od 1. srpna 2021. Cena lístku na 30 minut se tehdy zvedla z 24 na 30 Kč a cena 90minutového lístku stoupla z 32 na 40 korun. Rovněž zdražily sms jízdenky, a to v případě 30minutové z 24 na 31 Kč a u 90minutové z 32 na 42 Kč.

Zdroj: ČTK

Aerolinky American Airlines výrazně zvýšily čtvrtletní zisk, zlepšily i výhled

Od
Karolína Vágnerová
-

Americká letecká společnost American Airlines v letošním druhém čtvrtletí téměř ztrojnásobila čistý zisk na 1,34 miliardy dolarů (téměř 29 miliard Kč) ze 476 milionů dolarů před rokem. Tržby stouply o pět procent na rekordních 14,06 miliardy dolarů, oznámila firma. Zároveň zlepšila celoroční výhled.

Hospodářské výsledky podniku ve čtvrtletí podpořila vysoká poptávka a také výrazný pokles nákladů na pohonné hmoty. „Bylo to další fantastické čtvrtletí,“ uvedl šéf společnosti Robert Isom. American Airlines podobně jako další aerolinky těží z růstu poptávky po letecké dopravě po útlumu způsobeném pandemií covidu-19.

Firma nyní předpokládá, že v celém letošním roce vykáže zisk v rozmezí od tří do 3,75 dolaru na akcii. V předchozí prognóze celoroční zisk odhadovala na 2,5 až 3,5 dolaru na akcii.

Ke zlepšení celoročního výhledu po dosažení dobrých výsledků ve druhém čtvrtletí přikročili tento měsíc rovněž domácí konkurenti Delta Air Lines a United Airlines.

Náklady společnosti American Airlines na pohonné hmoty ve druhém čtvrtletí díky nižším cenám klesly téměř o třetinu. Firma tak ve srovnání se stejným obdobím loňského roku ušetřila zhruba 1,3 miliardy dolarů, uvedla agentura AP.

Zdroj: ČTK

Česká a polská vláda řešily také energetiku či dopravní propojení

Od
Karolína Vágnerová
-

Česká a polská vláda hovořily mimo bezpečnostních otázek také o energetice, například plynovodu Stork II či o rozvoji jaderné energetiky, i o dopravní infrastruktuře. Na dnešní tiskové konferenci po společném zasedání obou kabinetů v Katovicích to řekl český premiér Petr Fiala. Jeho protějšek Mateusz Morawiecki zmínil také například zemědělství či klimatickou politiku.

Výstavba plynovodu Stork II by podle Fialy přispěla k diverzifikaci tras dodávek zemního plynu do České republiky. Strategický projekt by podle něj zase o něco více prohloubil vzájemnou spolupráci. Na dotaz ČTK doplnil, že platí termín zprovoznění v roce 2026. Česko nyní řeší, jakým způsobem projekt financovat, hledá alternativy k národním zdrojům.

„Má to ještě jeden aspekt. Kdybychom tento plynovod mohli vybudovat, znamenalo by to i možnost zajistit si kapacity v polských LNG terminálech. To by zase zlepšilo celkovou energetickou bezpečnost střední Evropy,“ dodal Fiala. První úsek – plynovod Stork I – byl zprovozněn v roce 2011, umožnil ale jen vedení plynu z Česka do Polska.

Česká a polská vláda dále řešily spolupráci při rozvoji jaderné energetiky, zejména pokud jde o výstavbu nových bloků nebo malých modulárních reaktorů.

Důležitým tématem podle Fialy byla dopravní infrastruktura. S Morawieckým a dalšími ministry si potvrdili zájem na brzkém dokončení přeshraničního spojení silnicemi D11 a S3. „Na české straně bychom rádi dokončili výstavbu příhraničního úseku do roku 2025, do roku 2028 by celá dálnice mohla být kompletní,“ poznamenal předseda české vlády.

Zmínil také unijní emisní normu Euro 7 zpřísňující emisní limity, s jejíž navrženou podobou mají problém oba státy a dále například Francie či Itálie. Cílem je podle Fialy změnit normu tak, aby více odpovídala realitě, současným technologickým možnostem a neohrožovala automobilový průmysl.

Morawiecki na tiskové konferenci hovořil také například o budoucnosti EU. Je podle něj nutné ji rozšířit o další země, například Moldavsko či Ukrajinu, ne o větší byrokracii. Podle polského premiéra není správnou cestou přidávat další kompetence Bruselu. Zmínil také nutnost zachování jednomyslného rozhodování členských států Evropské unie v některých otázkách. EU je podle Morawieckého vzácná, dokud všichni mají možnost realizovat své zájmy.

Podle Fialy bylo osmé mezivládní setkání důkazem silných vztahů a bohaté spolupráce. „Země jsou nejen dobrými sousedy, ale také blízkými partnery, v EU, NATO. A jsme partneři, kteří sdílí podobný pohled na klíčové události této doby,“ uvedl. Spojenectví považuje za důležitější než dřív ve světle ruské agrese na Ukrajině.

Polsko je také hlavním partnerem letošních Dnů NATO v Ostravě. Fiala při této příležitosti Morawieckého na akci pozval.

Zdroj: ČTK

DPP loni utržil na jízdném zhruba 3,43 miliardy korun, víc než loni

Od
Karolína Vágnerová
-

Pražský dopravní podnik (DPP) v loňském roce utržil na jízdném v souvislosti se smlouvou s hlavním městem zhruba 3,43 miliardy korun, což je meziročně víc. Zvýšil se prodej jednotlivých jízdenek i předplatních kuponů. Vliv na výši prodaných jízdenek mělo ukončení opatření proti covidu-19. Vyplývá to z výroční zprávy podniku, kterou má ČTK k dispozici. Z celkové výše vybraného jízdného v pražské integrované dopravě (PID) tvoří jízdné DPP 78,91 procenta. Pražský dopravní podnik je největší městskou firmou, zaměstnává téměř 11.000 lidí a má na starosti MHD.

Tržby z prodeje časových jízdenek, včetně zaměstnaneckých a přenosných i reklamací, se proti roku 2021 zvýšil o 22 procent, což činilo meziroční nárůst o asi půl miliardy korun. Tyto tržby tvoří něco málo přes polovinu příjmů z jízdného.

U tržeb z prodeje jednotlivých jízdenek je situace obdobná. Také zde DPP podle dokumentu zaznamenal nárůst. Způsobil ho mimo jiné návrat turistů po zrušení proticovidových opatření. V porovnání s rokem 2021 jsou tržby za jízdenky na jednotlivou jízdu, včetně časových krátkodobých jízdenek, jako je například celodenní lístek, vyšší o 60,6 procenta, což činí zhruba 0,7 miliardy.

Revizoři dopravního podniku uložili loni 255.115 pokut za jízdu načerno, meziročně o 16 procent více. Na pokutách vybrali 213,7 milionu korun, to je proti předešlému roku o téměř 41 procent více. Většinu pokut lidé zaplatili do 30 dnů od jejich uložení.

Dospělí zaplatí za roční kupon MHD 3650 korun, za čtvrtletní 1480 a za měsíční to je 550 korun. Jízdenka na 30 minut vyjde na 30 korun a devadesátiminutová na 40 korun. K dispozici je ještě jízdenka 24hodinová nebo třídenní.

Zdroj: ČTK

V ČR v pololetí zprovoznili 45.197 fotovoltaik, více než za celý loňský rok

Od
Karolína Vágnerová
-

V České republice bylo během prvního pololetí roku zprovozněno 45.197 fotovoltaických elektráren s celkovým výkonem 487 megawattů (MW). Počet instalovaných zařízení je téměř o čtvrtinu vyšší než za celý loňský rok. Postupně roste průměrná velikost elektráren. Výsledky z pololetí novinářům představila Solární asociace. V ČR je přes 130.330 fotovoltaických elektráren s výkonem 2,97 gigawattu.

„Aktuální údaje dokazují stále rostoucí zájem o fotovoltaické systémy a jsou pozitivním signálem pro budoucnost obnovitelné energetiky v Česku,“ uvedl výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář.

Růst nadále táhnou domácnosti, téměř 43.000 zařízení bylo s výkonem do deseti kilowattů (kW). Kromě malých elektráren ovšem přibývají i rozsáhlejší projekty, ať už jde o střešní elektrárny s výkonem nad 100 kW, nebo o velké pozemní zdroje na jinak nevyužitelných plochách. Třináct nových elektráren s výkonem nad jeden MW přispělo k celkovému přidanému výkonu deseti procenty.

Nadále roste zájem lidí o akumulaci energie, skoro 95 procent letos připojených domácích elektráren je vybaveno bateriemi. Podle ředitele Asociace AKU-BAT CZ Jana Fouska je díky tomu Česko jedním z evropských lídrů u domácích fotovoltaik, zcela opačná situace je však u velkých instalací. “Nadále pokračuje trend výstavby velkých fotovoltaických elektráren prakticky bez akumulace, což je samozřejmě do budoucna velké riziko pro stabilitu elektrizační soustavy a bezpečnost dodávek,“ dodal.

Konkurence na trhu s fotovoltaikami podle Solární asociace i letos roste. Upozornila na to, že obnovitelnými zdroji se zabývá v ČR stále více firem. Často jde o nové subjekty nebo o firmy, které se v minulosti věnovaly jinému oboru. Spolu s tím podle asociace postupně zrychlují instalace, problémy jsou nyní spíše s jejich připojováním do sítě.

I přes další rekordní počet instalací Česko podle Krčmáře pořád dál zaostává za některými okolními státy. Například v Polsku byl během pololetí instalovaný výkon více než trojnásobný.

„Slibný růst však mnohdy brzdí zbytečné bariéry, mezi které patří složité povolovací procesy, omezené možnosti připojení nebo odpor místních občanů či památkářů. Investoři se potýkají také s nejednotným přístupem úřadů,“ podotkl Krčmář. V této souvislosti připomněl například omezení v legislativě upravující agrivoltaiku nebo akumulaci energie.

Na to chce reagovat i ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). „Naším cílem je to změnit, proto měníme legislativu, abychom zjednodušili povolovací řízení pro obnovitelné zdroje energie a abychom jejich využívání zatraktivnili,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Jedním z kroků by měla být takzvaná komunitní energetika, kterou zavádí novela energetického zákona. Vzniknou energetická společenství, jejich členové mezi sebou budou moci sdílet elektřinu, kterou vyrobí ze společných výroben. MPO se také kvůli nedostatečným kapacitám v síti a problémům s připojováním chystá v příštích měsících vypsat dotační program na rozvoj distribučních soustav. Z fondu Národního plánu obnovy by na to mělo být vyčleněno 6,4 miliardy korun. Podle Fouska se připravuje také úprava legislativy v oblasti akumulace.

Prudký nárůst počtu nových zdrojů v soustavě vedl už také k prvním potížím v jejím fungování. Provozovatel energetické přenosové soustavy ČEPS odpojil během Velikonoc stovky tuzemských fotovoltaických elektráren na dvě hodiny od sítě. Důvodem byl nevyrovnaný výkon v elektrizační soustavě.

Zdroj: ČTK

Mluvčí: Škoda Auto plánuje do budoucna vyrábět ve všech třech závodech v ČR

Od
Karolína Vágnerová
-
Škoda Auto kvůli ruské invazi na Ukrajině musí od tohoto týdne omezit výrobu, potýká se s kritickým nedostatkem dílů od ukrajinských dodavatelů. Na snímku je logo firmy u hlavní vjezdové brány do velkoskladu Škoda Parts Center v Mladé Boleslavi-Řepově.

Automobilka Škoda Auto plánuje v budoucnu vyrábět ve všech třech závodech v ČR elektromobily či komponenty. Pro každý závod a jeho zaměstnance má stanovenou dlouhodobou strategii. ČTK to sdělil mluvčí firmy Pavel Jína. Reagoval tak na vyjádření odborového předáka automobilky Jaroslava Povšíka v E15, podle něhož hrozí, že se výroba elektromobilu Enyaq přesune ze závodu v Mladé Boleslavi do továrny mateřského koncernu Volkswagen (VW) v německém Cvikově. Podle Povšíka je nejasná také budoucnost továrny ve Vrchlabí, v které se vyrábějí převodovky.

„Škoda Auto má pro každý výrobní závod a jeho zaměstnance jasně stanovenou dlouhodobou strategii. Do budoucna plánujeme vyrábět ve všech třech závodech v České republice elektrické vozy případně komponenty,“ uvedl Jína. Mluvčí zopakoval dřívější vyjádření automobilky, že výroba enyaqů zůstává v hlavním mladoboleslavském závodě a její přesun se neplánuje.

„V současné době se na úrovni koncernu Volkswagen projednávají všechny potenciální scénáře v rámci pokračujícího přechodu na elektromobilitu včetně termínů náběhů výroby nových elektrických modelů. Žádné finální rozhodnutí zatím nepadlo. Proto prosíme o pochopení, ale nebudeme komentovat žádné spekulace týkající se budoucích plánů,“ dodal mluvčí automobilky.

Deník E15 napsal, že na úrovni koncernu VW se jedná o konečné podobě 72. plánovacího kola, jehož součástí je rozhodnutí o tom, ve kterých závodech se budou vyrábět jednotlivé modely. Povšík se jednání účastní a podle odboráře zatím rozhodnuto není. Kde se budou enyaqy vyrábět, má být jasné v říjnu či listopadu, kdy se bude plánovací kolo uzavírat. Rozhodnutí učiní představenstvo koncernu VW a dozorčí rada.

Elektromobil Škoda Enyaq se v Mladé Boleslavi vyrábí od listopadu 2020 a pro automobilku je podle Povšíka velmi rentabilní. „Velmi se snažíme, abychom o něj nepřišli. Je to první plně elektrické auto Škody, díky kterému splňujeme emisní limity a vyhýbáme se pokutám,“ uvedl. Nejistá je podle něj i budoucnost závodu Škody Auto ve Vrchlabí na Trutnovsku, který přirovnal k Titaniku.

Jína v zaslaném prohlášení uvedl, že mladoboleslavský závod bude prvním výrobním závodem Škody Auto, který kompletně přejde na výrobu elektromobilů. Následovat budou Kvasiny. „Závod ve Vrchlabí a výroba komponentů v Mladé Boleslavi jsou nedílnou součástí plánu transformace směrem k elektromobilitě a zahrnuje průběžné zvyšování kapacit pro montáž bateriových systémů a zavádění výroby dalších elektrokomponentů, mezi které patří elektrické motory nebo velké komponenty vyráběné tlakovým litím,“ napsal.

Letos na jaře Škoda Auto oznámila, že do roku 2026 chce mít celkem šest plně elektrických modelů. Vedle modernizovaných vozů Enyaq a Enyaq Coupe nabídne malé SUV s pracovním názvem Small, kompaktní SUV pojmenované Elroq, velké sedmimístné SUV pod označením Space a nově do svých plánů zařadila také elektrické Combi. Automobilka plánuje do elektromobility v příštích pěti letech investovat 5,6 miliardy eur (zhruba 133,6 miliardy Kč).

Zdroj: ČTK

Skupina Sokolovská uhelná loni vytvořila rekordní zisk 2,3 miliardy Kč

Od
Karolína Vágnerová
-

Skupina firem Sokolovské uhelné vykázala v loňském roce zisk téměř 2,3 miliardy korun. V roce 2021 byla v mírné ztrátě 96 milionů korun. Na rekordním zisku z posledních let se podílel nárůst tržeb za vlastní výrobky a služby, rostla také těžba i prodej uhlí. Samotná společnost Sokolovská uhelná a. s. měla loni zisk 2,28 miliardy korun. Vyplývá to z účetní uzávěrky zveřejněné na serveru justice.cz.

K 31. prosinci 2022 tvořily skupinu společnost Sokolovská uhelná a 26 firem, ve kterých má majetkový podíl. Z pohledu hospodaření patří mezi nejdůležitější Elektrárna Tisová, která loni vykázala výkony ve výši téměř 3,9 miliardy korun a zisk před zdaněním bezmála 700 milionů korun.

Na loňském hospodaření firmy se podílely do značné míry změny na trhu z energiemi. „Společnost byla nucena za účelem pokrytí poptávky po hnědém uhlí obnovit provoz v zálohu uvedených technologií pro skrývku a zaměřit se též na posílení v personální oblasti. Přes nárůst cen elektřiny nebylo v průběhu roku 2022 možné využívat zemní plyn pro výrobu elektřiny a tepla, a to v důsledku enormního nárůstu ceny zemního plynu. Skupina předpokládá v roce 2023 výrobu elektřiny a tepla zejména v uhelných elektrárnách, kdy využití zemního plynu pro výrobu elektřiny a tepla v paroplynové elektrárně bude, stejně jako v roce 2022, limitováno cenou zemního plynu,“ uvádí se ve výroční zprávě.

Z těžby sokolovského hnědého uhlí v roce 2022 v celkové výši 3,8 mil. tun činil odbyt pevných paliv 2,2 mil. tun, část vytěženého uhlí pak byla spotřebována ve vlastních zpracovatelských kapacitách k výrobě elektrické energie a tepla. Předloni firma vytěžila 3,23 milionu tun. Sokolovská uhelná loni vyrobila také 1,5 GWh elektrické energie, předloni výrazně více, 3,2 GWh.

Na prodeji se nejvíce projevil prodej uhlí, který tvořil přes dvě miliardy korun, za elektřinu firma utržila 1,3 miliardy, tepla prodala za téměř 1,6 miliardy korun.

Průměrný počet zaměstnanců skupiny za rok 2022 činil 2134. Nejvyšší počet zaměstnávala přímo Sokolovská uhelná, a to průměrně 1203. V dceřiných společnostech pracovalo 931 lidí. Průměrná měsíční mzda u společnosti Sokolovská uhelná stoupla vloni na 43.996 korun. Předloni to bylo 38.819 korun.

Využití výrobních zdrojů skupiny v roce 2024 a dalších letech z hlediska uhlí a plynu nelze podle výroční zprávy relevantně odhadnout a bude z velké části záviset na tržních podmínkách a legislativních, společenských a technologických podmínkách. „Skupina bude nadále těžit ze stávající zdrojové rozmanitosti, která ji předurčuje významný potenciál k tomu, aby úspěšně zvládla velmi rychle se měnící podmínky na relevantním trhu. Skupina bude i nadále pokračovat v restrukturalizaci, když bude podporovat svými zdroji (materiálními, finančními a personálními) rozvoj stávajících a vznik nových aktivit, jakož i vstup do nových oborů a oblastí podnikání, převážně se zaměřením na oblast Karlovarského kraje,“ píše firma ve výroční zprávě.

Zdroj: ČTK

 

Letiště v sicilské Katánii po požáru obnovilo dnes provoz jen částečně

Od
Karolína Vágnerová
-

Letiště v sicilské Katánii, které kvůli požáru z neděle na pondělí přerušilo provoz, včera obnovilo lety jen částečně. Hlavní terminál zůstane uzavřen nejméně do 25. července, informoval deník Corriere della Sera. Podle původního plánu mělo letiště plně obnovit provoz včera odpoledne.

Lety v plné turistické sezoně musely být odkloněny na jiná letiště na Sicílii nebo do Kalábrie. Některá z nich ale už nápor nestíhají a další lety odmítají. Pro cestující, kteří měli naplánovány odlety z letiště v Katánii, místní úřady zavedly kyvadlovou dopravu na další sicilská letiště.

„Přijali jsme dvacet letů z Katánie pro čtvrtek 20. července, ale na pátek, sobotu a neděli žádné,“ řekl ředitel mezinárodního letiště v Palermu Natale Chieppa. Podle něj letiště už více pasažérů obsloužit nezvládne, situace je o to horší, že Itálii v těchto dnech sužují nebývalá vedra.

Požár, který vypukl na letišti v Katánii v noci na pondělí a jehož příčina zatím není známá, způsobil chaos v odletové hale terminálu A. Někteří cestující v panice utekli, ostatní evakuoval bezpečnostní personál. Nikdo nebyl vážně zraněn, několik lidí se nadýchalo kouře.

Podle odhadu místních médií postihlo uzavření letiště v Katánii už asi 120.000 cestujících.

Zdroj: ČTK

1...396397398...1 151Strana 397 z 1 151

Logistický kalendář

© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253