Domů Blog Strana 610

Kvůli summitu EU se uzavře Pražský hrad, dopravní uzavírky nebudou

Kvůli unijnímu summitu bude příští týden od úterý do soboty uzavřený celý areál Pražského hradu. V souvislosti se zasedáním se naopak nechystají stálé dopravní uzavírky, dopravu v klíčových oblastech však pozastaví průjezdy vysokého počtu delegací. Nejvytíženějšími lokalitami budou cesty do centra města z Letiště Václava Havla a oblast kolem Pražského hradu, uvedl úřad vlády. Neformální summit se při českém předsednictví v Radě EU koná na Hradě příští čtvrtek a pátek.

„Celý areál Pražského hradu bude ve dnech 4. až 8. října ze státně-reprezentačních důvodů veřejnosti uzavřen,“ uvedl Hrad na svém webu. Podle informací ČTK se summitu v roli hostitele zúčastní prezident Miloš Zeman a k účastníkům promluví buď v úvodu, nebo v závěru jednání.

Dopravně nejvytíženější oblastí Prahy budou okolí Pražského hradu a příjezdové komunikace. „Jde zejména o spádové komunikace vedoucí z prostoru Letiště Václava Havla a komunikace spojující tuto oblast s centrem města,“ uvedl úřad vlády. Jde například o Evropskou či Jelení ulici, doplnila Strakova akademie.

V okolí těchto lokalit nebudou žádné stálé dopravní uzávěry. „Ale vzhledem k velkému počtu národních delegací, které se summitu zúčastní, bude doprava během přesunů delegací pozastavena na dobu nezbytnou pro průjezd autokolony,“ sdělil úřad vlády.

Největší nápor lze očekávat ve čtvrtek po poledni, kdy na Hrad zamíří vedle lídrů zemí Evropské unie také zástupci nečlenských států. Pozvánku pro premiéru nového formátu Evropského politického společenství (EPC) dostalo 17 zemí včetně Británie, Ukrajiny a Turecka. V pátek po 09:00 budou na Hrad přijíždět už jen lídři unijních států.

Zdroj  :ČTK

V Singapuru vzniká největší firma pro odbavování leteckého nákladu

Singapurská společnost SATS, která se zabývá pozemním odbavováním nákladů v letectví a cateringem, koupí za 1,19 miliardy eur (29,3 miliardy Kč) francouzskou firmu Worldwide Flight Services (WFS). Stane se tak největší společností pro odbavování leteckého nákladu na světě.

WFS v současnosti vlastní dceřiná společnost americké investiční společnosti Cerberus Capital Management. Síť sloučené společnosti pokrývá obchodní trasy, na které připadá více než 50 procent celosvětového objemu leteckého nákladu. Hlavními konkurenty firmy budou poskytovatel leteckých služeb Swissport a poskytovatel letištních a cestovních služeb dnata.

Tržní hodnota SATS činí 4,35 miliardy singapurských dolarů (77,5 miliardy Kč). Jejím největším akcionářem je singapurská státní investiční společnost Temasek Holding, která vlastní 41 procent akcií. SATS uvedl, že Temasek bude hlasovat pro transakci. Ta by měla být dokončena do března příštího roku.

Společnost WFS vznikla v roce 1984 a je největším světovým poskytovatelem logistických služeb pro leteckou nákladní dopravu a významným poskytovatelem služeb v pozemním odbavení a technických služeb. Má více než 300 zákazníků a 32.300 zaměstnanců. Za rok do letošního března měla tržby 1,72 miliardy eur a hrubý provozní zisk 232 milionů eur.

Zdroj : ČTK

Stavebník požádal o prodloužení termínu dokončení oprav Barrandovského mostu

SZ / Barrandovský most, oprava, doprava, nájezd Strakonická

Stavební firma Porr požádala magistrát a Technickou správu komunikací (TSK) o prodloužení termínu dokončení letošní části oprav Barrandovského mostu. TSK s prodloužením termínu nesouhlasí. Pokud se tak stane, bude uplatňovat zaplacení pokut podle smlouvy. ČTK to dnes řekla mluvčí TSK Barbora Lišková. Rekonstrukce začala letos 16. května. Dělníci nejprve demolovali nájezdovou rampu ze Strakonické ulice, odfrézovali vozovku a odstranili římsy, zábradlí a izolace. Původně měly práce skončit 2. září, ale kvůli vynuceným úpravám projektu byl termín posunut o 27 dní. Vyjádření stavebníka ČTK shání.

„Dne 26. září ve večerních hodinách obdržela TSK návrh upraveného harmonogramu prací na Barrandovském mostě. Společnost Porr tímto oznámila posun termínu dokončení prací, respektive dopravního omezení na Barrandovském mostě do 22. října 2022. S takovým posunem termínu TSK zásadně nesouhlasí a odmítá ho,“ řekla Lišková.

Podle dohody TSK a města se stavebníkem měly letošní opravy skončit ve čtvrtek. Pokud se tak nestane, tak TSK podle mluvčí počínaje pátkem 30. září uplatní kompenzace za nedodržení termínu podle podmínek smlouvy. Podle dřívějšího vyjádření vedení města je první den zpoždění pokuta pět milionů korun.

Barrandovský most z roku 1983 je součástí městského okruhu a dosud nebyl nikdy opravován. Denně ho přejede na 140.000 aut, což z něj dělá nejvytíženější komunikaci v Praze. Rekonstrukce stavby je rozložená do několika let a vždy potrvá jen část roku. Celkem vyjdou práce za celé období na 594,5 milionu korun.

Zdroj : ČTK

Jihočeský kraj zastavil firmě provozující úzkokolejku platby za vlaky

Jihočeský kraj pozastavil firmě Jindřichohradecké místní dráhy (JHMD) platby za provoz vlaků na úzkokolejce. Kraj je nebude vyplácet do doby, než soud určí firmě, která na sebe podala insolvenční návrh, insolvenčního správce. JHMD uvedly, že peníze od Jihočeského kraje jsou zásadní pro to, aby vyplatily mzdy zaměstnancům a zajistily provozní financování. Firma žádá soud, aby co nejdříve rozhodl o úpadku a reorganizaci. Vyplývá to z insolvenčního rejstříku. Soudkyně Pavlína Glaser Hrůzová dnes ČTK řekla, že se bude snažit rozhodnout co nejdříve. Čeká ještě na vyjádření Drážního úřadu.

Kraj Vysočina, s nímž je firma JHMD ve sporu, teď platil firmě za provoz vlaků do takzvané soudní úschovy. „Jakmile bude znám insolvenční správce, půjdou platby směrem k němu,“ uvedla na dotaz ČTK mluvčí Kraje Vysočina Jitka Svatošová. Pokud JHMD přestanou jezdit, Jihočeský kraj nasadí autobusy, řekl na dotaz ČTK hejtman Martin Kuba (ODS). Zaměstnanci firmy JHMD nedostali v září výplatu. Firma má asi 80 zaměstnanců.

„Jihočeský kraj informoval, že v souvislosti se zahájením insolvenčního řízení pozastavuje až do doby ustanovení insolvenčního správce veškeré úhrady svých závazků vůči dlužníkovi (JHMD). Právě finanční prostředky od Jihočeského kraje tvoří klíčovou příjmovou složku dlužníka, která je zcela nezbytná pro zajištění jeho provozního financování. V současné chvíli jsou pak uvedené finanční prostředky zcela zásadní zejména ve vztahu k pokud možno bezodkladné výplatě mezd zaměstnanců,“ uvedla firma v rejstříku.

Hejtman Kuba řekl, že pozice JHMD nebyla v dopravní obsluze kraje klíčová, spíš turistická. Zajistit dopravu v tamní oblasti není podle něj problém. „Určitě bychom to vyřešili. Museli bychom využít autobusovou dopravu, ten návrh je připraven,“ řekl Kuba.

Krajský soud v Českých Budějovicích zahájil 7. září s firmou JHMD insolvenční řízení. Firma měla ke konci června 140 věřitelů, dlužila 160,7 milionu korun. Firma nemá na splácení, argumentuje tím, že jí Kraj Vysočina nedostatečně kompenzuje prokazatelnou ztrátu a nehradí odpisy za vozidla. Banka Raiffeisenbank, jíž musí firma předčasně splatit provozní a investiční úvěry, uplatnila pohledávky za víc než 56 milionů korun, finanční úřad pro Jihočeský kraj přes čtyři miliony Kč, vyplývá z informací v rejstříku. Firma má reorganizační plán, který přijala nadpoloviční většina věřitelů, řekl ČTK 7. září předseda správní rady JHMD Boris Čajánek.

Kraj Vysočina odmítl nárok firmy na uhrazení kompenzací, místo žádaných 108 milionů Kč je ochoten zaplatit na dodatcích ke smlouvě asi 5,5 milionu. Informace, jež firma JHMD uvedla v insolvenčním rejstříku, označil hejtman Vítězslav Schrek (ODS) za zkreslené, lživé, hrubě zavádějící a poškozující dobré jméno kraje. Podle něj kraj své závazky plní. Firma nemá od roku 2018 uzavřený potřebný dodatek smlouvy s Krajem Vysočina. Firma na Kraj Vysočina podala žaloby. Podle Schreka postupuje kraj Vysočina vůči JHMD podle smlouvy.

Reorganizační plán firmy počítá s tím, že se podaří narovnat vztahy s Krajem Vysočina, bude možné prodat část majetku, dočasně odložit splatnost pohledávek, popřípadě zvýšit základní kapitál a vydat nové akcie. Soudkyně Pavlína Glaser Hrůzová ale uvedla, že se firmě zřejmě nepovede od Kraje Vysočina žádaných zhruba 108 milionů korun získat.

JHMD vlastní a provozují úzkokolejky z Jindřichova Hradce do Obrataně a do Nové Bystřice. Provoz na novobystřické trati začal 1. listopadu 1897.

Zdroj  :ČTK

AŽD Praha opustila běloruskou železnici a vypověděla tam zakázky

Společnost AŽD Praha opustila běloruskou železnici. Firma vypověděla nájemní smlouvy ke svým tamním zakázkám a prodala zásoby. V Bělorusku by zároveň neměl být žádný její zaměstnanec. Společnost o tom dnes informovala na twitteru. Mluvčí společnosti Jiří Dlabaja následně ČTK řekl, že podnik dodávky technologií do Běloruska zastavil po začátku konfliktu na Ukrajině, poslední zaměstnanec české firmy pak Bělorusko opustil v polovině srpna.

Iniciativa Společenství běloruských železničářů v minulých dnech uvedla, že ve dvou stanicích v běloruském Homelu byl uveden do provozu zabezpečovací systém od AŽD Praha. Železniční uzel v Homelu údajně využívali Rusové pro převoz své vojenské techniky, kterou používají při invazi na Ukrajině.

„Žádný zaměstnanec AŽD se v Bělorusku nevyskytuje. Prodali jsme všechny zásoby, vypověděli nájemní smlouvy a ve vazbě na konflikt na Ukrajině jsme běloruský trh z vlastního rozhodnutí opustili,“ uvedla dnes firma v prohlášení na twitteru.

AŽD Praha získala podle Dlabaji všechny své běloruské zakázky v březnu 2019, tedy dlouho před vypuknutím současného konfliktu na Ukrajině. „Dodávky technologií probíhaly v rámci uzavřených smluv před konfliktem. Po vypuknutí války na Ukrajině jsme dodávky z vlastního rozhodnutí zcela zastavili, ještě před uvalením sankcí. Po začátku konfliktu jsme nepokračovali ani v instalaci našich dalších technologií a také byla postupně utlumena technická pomoc,“ uvedl mluvčí.

Česká firma podle Dlabaji následně musela udělat právní kroky k výpovědi místních zaměstnanců a dalších subdodavatelů a rovněž k převedení zodpovědnosti za bezpečnost už nainstalovaných technologií z AŽD na Běloruskou železnici. „Šlo o nesmírně komplikovaná jednání a právní kroky, které trvaly až do června, abychom eliminovali budoucí arbitráže a rizika plynoucí z možných mimořádných událostí na železnici a jejich následků,“ sdělil Dlabaja. Všechny smluvní vztahy jsou podle něj rozvázány od července, žádný pracovník AŽD nebyl v Bělorusku od poloviny srpna. „Veškeré technologie, které jsme v Bělorusku nainstalovali, jsou nyní v majetku Běloruských železnic a AŽD neposkytuje technickou pomoc,“ dodal.

AŽD Praha čelila v minulých dnech kritice za svou práci na běloruské železnici. Iniciativa Společenství běloruských železničářů na sociální síti telegram uvedla, že ve dvou stanicích v běloruském Homelu byl uveden do provozu zabezpečovací systém od české společnosti AŽD. Běloruská monitorovací skupina Belaruski Hajun s odkazem na skutečnost, že Rusko využilo k vojenskému napadení Ukrajiny běloruské území, uvedla, že se po železničním uzlu v Homelu pohybovala ruská vojenská technika.

AŽD Praha patří mezi největší firmy v oboru zabezpečovací techniky na českém trhu. Podílí se například na instalaci zabezpečovacího zařízení ETCS na tuzemské železnici. Společnost od října 2020 do konce září 2021 zvýšila čistý zisk meziročně téměř o dvě procenta na 958,5 milionu korun. Obrat společnosti pak stoupl asi o miliardu na 9,5 miliardy korun. Firma má 24 dceřiných společností, z toho 11 v zahraničí. Čtyři podniky jsou na Slovensku a po jednom v Bulharsku, Srbsku, Bělorusku, Chorvatsku, Bosně a Hercegovině, Turecku a Polsku.

Zdroj  :ČTK

Timmermans: Když přesvědčíme o Zelené dohodě Čechy, tak všechny

Zelená ekonomika přináší více pracovních míst, ale bude potřeba zajistit spravedlivou transformaci. Místopředseda Evropské komise (EK) odpovědný za klimatickou politiku Frans Timmermans to řekl na dnešním Green Deal summitu v Praze. Dodal, že pokud se podaří o výhodnosti Zelené dohody přesvědčit Čechy, může pak přesvědčit všechny. Kvůli akci se dnes před budovou v Mikulandské ulici, kde se summit konal, uskutečnily protesty. Byly poklidné.

Takzvaná Zelená dohoda pro Evropu (Green Deal) předpokládá v Evropské unii snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 procent ve srovnání s rokem 1990. Evropská komise chce do roku 2050 udělat z Evropy „první klimaticky neutrální kontinent“.

„Green Deal je změna, ale obecně věřím, že jsme to nastavili správně. Uhlíková neutralita je plán, který už měl být spuštěn mnoho let zpět a Evropa je důkazem, že můžete růst ekonomicky bez proporčního zvyšování uhlíkových emisí,“ řekl Timmermans.

Uvedl, že jakákoli transformace byla spojena s riziky a pokud se nezvolí správná politika, vznikne malá skupina velmi bohatých a velká skupina chudých. Zelená ekonomika ale podle něj nabízí více pracovních míst, ale jde o jiné než doposud tradiční pozice. „Musíme zajistit, aby transformace byla spravedlivá. Jsou tendence říkat, že bude nespravedlivá, proto musíme vysvětlovat a dělat rozhodnutí, aby toho byl každý součástí v pozitivním slova smyslu,“ řekl.

Timmermans zmínil, že je potřeba ukázat možnosti, které Zelená dohoda pro Evropu přináší. „Když se povede přesvědčit Čechy, tak můžu přesvědčit všechny,“ řekl Timmermans.

Jako v létě při zasedání ministrů životního prostředí EU v Praze apeloval na jednotu proti Rusku. Programem Moskvy i jiných politiků je podle něj vinit Green Deal z vysokých cen energií. K nezávislosti na ruském plynu pomůžou i obnovitelné zdroje. A pokud se podle Timmermanse podaří přesvědčit občany, že v zimě nezmrznou a zvládnou i následující léta, tak transformace na zelenější ekonomiku bude něco, co podpoří i český národ.

Upozornil na to, že přechod k obnovitelným zdrojům se stal kvůli válce na Ukrajině a hrozícímu nedostatku energií více urgentní a zrychlil. Konstatoval, že to ukazuje i snahu Čechů instalovat fotovoltaické panely či tepelná čerpadla. „Je vidět jejich racionalita,“ řekl.

Při projevu Timmermanse stáli pod pódiem tři zástupci Hnutí Duha. Stejně jako jiní aktivisté upozorňovali na fakt, že hlavním partnerem konference je globální ropná společnost Shell. „Greenwashing: Nebuďte jeho součástí,“ stálo mimo jiné na jednom z transparentů. Greenwashing znamená podrývání důvěryhodné debaty o řešení změn klimatu. Označuje se tak šíření zavádějících informací, které mají vylepšit obraz firmy či organizace a prezentovat ji jako zodpovědnou k životnímu prostředí.

Pořadatel summitu, Hospodářské noviny, ČTK sdělil, že respektuje právo každého vyjádřit svůj názor.

Kvůli Shell, ale třeba i společnosti ČEZ, dalšímu partnerovi summitu, pak odpoledne před budovou protestovalo asi 40 ekologických aktivistů z organizací Re-set, Univerzity za klima, Hnutí Duha a dalších. Přinesli transparenty s nápisy „Klimatickou spravedlnost“ nebo „Jste prostě zaslepený hajzlové“. Zeleným malířským válečkem symbolicky malovali okolí a skandovali „Fuj, hanba“. Kritizovali také Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze za to, že summitu poskytla své prostory.

V Mikulandské ráno i odpoledne postávalo také několik lidí při protestu proti Zelené dohodě pro Evropu iniciovaného Hnutím PES, SPD Praha a Trikolorou. Jiří Janeček ČTK řekl, že Hnutí PES žádá kvůli energetické krizi pomalejší přechod na obnovitelné zdroje energie a podporu uhlí.

Zdroj : ČTK

4Trans pomáhá malým a středním podnikatelům v logistice z krize

Nárůst cen pohonných hmot, především nafty, během posledních měsíců ohrožuje finanční stabilitu malých a středních dopravců. Sektor trápí také inflace a zdražující bankovní financování. Český fintech 4Trans pomáhá dopravcům prostřednictvím faktoringu udržet provozní náklady v kondici. Okamžitě jim proplácí vystavené faktury a důkladně prověřuje jejich odběratele. Svým klientům již profinancoval přes miliardu korun a plánuje další růst a expanzi.

Ceny pohonných hmot během posledního roku a půl téměř nepřetržitě rostly. V první polovině roku 2021 stál litr benzinu kolem 30 korun, letos se ale jeho cena vyšvihla až ke 46 korunám. Podobným vývojem prošla i cena nafty, a to z 28 korun v prvních týdnech roku 2021 až k ceně 49 korun o rok poté. Nafta přitom představuje pro kamionové dopravce jeden z hlavních provozních nákladů. Malí a střední podnikatelé v sektoru logistiky však vlivem nepříznivého podnikatelského prostředí nemohli zdražování promítnout do svých cen.

Faktoring jako záchranný kruh

Interní průzkum  4Trans ukázal, že většina dopravců tankovala v předchozích letech naftu za průměrnou cenu 30 korun za litr, což vzhledem k aktuální situaci již není možné. V současnosti tak mnozí dopravci hledají cesty, jak se finančně zabezpečit, aby udrželi své podnikání. Na druhé straně se však potýkají s dlouhou splatností faktur od svých odběratelů a nedostatečnou nabídkou finančních produktů ze strany bank.

„Autodopravci jsou z rapidního zvyšování cen zoufalí. Tento stav neulehčuje ani situace v sektoru logistiky. Dopravci musejí čekat měsíce na proplacení svých faktur, což zdržuje jejich další zakázky, jednoduše je nemají z čeho financovat. Obracejí se na nás, protože už nechtějí odevzdaně čekat nebo složitě vyjednávat lepší podmínky. Díky faktoringu mají peníze na svém účtě okamžitě a mohou pokračovat v podnikání a stabilním růstu. Máme stovky spokojených klientů, kteří vděčí faktoringu za to, že v době krize udrželi svůj byznys a mohou ho dál rozvíjet. Jedna miliarda korun, kterou se nám podařilo profinancovat, je důkazem, že naše řešení funguje a pomáhá autodopravcům přežít těžké časy. S námi mohou z krize vytěžit maximum,“ říká Jaroslav Ton ml., CEO 4Trans.

Silný partner pro logistiku

Český fintech má v současnosti více než 11 000 odběratelů po celé Evropě. Od ledna 2021 do letošního srpna zaznamenal 4Trans nárůst klientů o 680 %. V následujícím kvartále chce v růstu pokračovat, získat další klienty, posílit finanční a pojišťovací služby a také se více zaměřit na zahraniční trhy, zejména Polsko. Pomůže tomu investice 450 milionů korun, kterou 4Trans získal v první polovině letošního roku od kapitálových fondů Atmos Ventures, Tera Ventures, českých Lighthouse Ventures, Advance Global Capital a od soukromých andělských investorů. Společnost za dobu svého působení zdokonalila své služby směrem k rychlejšímu onboardingu, analytice dat a samotnému proplacení faktur. Letní měsíce byly pro 4Trans rekordní. Nárůst hodnoty průměrné faktury klienta v srpnu 2022 vzrostl o 54 % oproti začátku roku 2021 a vyšplhal se tak na téměř 22 000 korun.

Zdroj : 4Trans

Vláda schválila rozpočet fondu dopravy 150,9 miliardy korun

Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) bude příští rok hospodařit s rozpočtem 150,9 miliardy korun, rozhodla dnes vláda. Investiční výdaje fondu budou 104,3 miliardy korun. Část rozpočtu ve výši 30,7 miliardy korun získá SFDI úvěrem od Evropské investiční banky (EIB) a z vlastních vydaných dluhopisů. Z evropských zdrojů fond získá 27,6 miliardy korun.

Proti červnovému návrhu se rozpočet SFDI zvýšil o 27,5 miliardy korun. Proti letošnímu roku je rozpočet vyšší o 23,4 miliardy korun. Strukturu a parametry příjmů od EIB a z dluhopisového financování ještě bude schvalovat vláda. Ministerstvo dopravy upozornilo, že pro emisi dluhopisů SFDI bude třeba změna zákona.

„Vládou schválený proinvestiční rozpočet pro dopravu nám umožní nejen pokračovat v rozestavěných projektech, ale také v příštím roce zahájit další desítky kilometrů nových dálnic, silnic první třídy a železničních staveb. Zároveň máme dostatek finančních prostředků na běžnou údržbu dopravních cest,“ uvedl v tiskové zprávě ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Ředitelství silnic a dálnic bude mít na investiční i neinvestiční akce vyčleněno ze SFDI 65,5 miliardy korun. Dalších 70,4 miliardy korun je určeno pro Správu železnic. Ministerstvo dopravy také uvedlo, že v plánu pro příští rok a ve výhledu na roky 2024 a 2025 je vyčleněno šest miliard korun ročně na financování krajských silnic druhé a třetí třídy.

Zdroj  :ČTK

Velké dopravní firmy šetří energie omezením spotřeby a také investicemi

K šetření s energiemi se začaly přidávat také velké dopravní společnosti v Česku. Jejich opatření se kromě omezení provozních výdajů při spotřebě energií a paliv zaměřují také na investice do jejich vozového parku či budov. Vyplývá to z informací firem. Spotřebu chtějí snižovat i ministerstvo dopravy a jeho podřízené organizace.

Nárůst cen energií výrazně navýšil výdaje dopravních firem. Například náklady Českých drah a ČD Cargo na energie stouply za poslední půlrok o 2,3 miliardy korun. Výrazný nárůst nákladů hlásí i RegioJet a další dopravci. O něco mírnější dopady má energetická krize naopak na Letiště Václava Havla Praha. To má podle šéfa představenstva Jiřího Pose na energie dlouhodobé kontrakty a ceny má průběžně fixované. Na příští rok má letiště zajištěno už přes 90 procent energií. Šéf letiště tak sice počítá s růstem nákladů, neměl by ale být fatální.

Právě Letiště Praha zahájilo podle Pose interní program s cílem snížení spotřeby energií před dvěma měsíci. Cílem je snížit spotřebu plynu o 15 procent a spotřebu elektřiny asi o deset procent. „Na všech úrovních se hledají dílčí kroky, zavádíme různá i jednoduchá opatření, například při osvětlení místností a další. Doba si takový přístup vyžaduje,“ podotkl Pos. Letiště zároveň podle něj nyní urychlilo přípravu projektů na fotovoltaická zařízení na budovách či letištních plochách.

ČD podle mluvčího Petra Šťáhlavského budou na aktuální situaci reagovat několika kroky. Sníží teplotu vytápění v budovách a instalují úsporné osvětlení a další zařízení. V delším časovém horizontu pak chce dopravce snižovat svou závislost na fosilních palivech a místo nich více využívat například fotovoltaické zdroje. Už od roku 2016 se společnost řídí vlastním certifikovaným systémem pro hospodaření s energiemi. „Na provozních úspoře spotřeby energií pracujeme koncepčně a dlouhodobě,“ podotkl Šťáhlavský. Další dlouhodobá opatření tak zahrnují například rekonstrukce budov dopravce, kde jde třeba o výměnu oken, zateplení objektů, montáž úsporného osvětlení a dalších zařízení, které mají snížit energetickou náročnost budov.

Složitou situaci na trhu s energiemi vnímá i RegioJet. „V provozu na železnici vidíme možnost energetických úspor například v režimu jízdy, kterým strojvedoucí mohou eliminovat zbytečné energetické ztráty,“ řekl ČTK manažer společnosti Jiří Jahelka. Ztrátám v provozu lze podle něj předejít například postupnou regulací výkonu nebo využitím technických parametrů tratí. „V určitých úsecích jsou takzvané volné jízdní doby, kdy není nutné využívat maximální tah a rychlost vlaku,“ vysvětlil. Dalším úsporným opatřením RegioJetu bude vhodnější nasazování vozů na vytížené spoje tak, aby dopravce plně využil jejich kapacitu a nevozili je prázdné. Úspory společnosti se podle Jahelky dotknou interních potřeb. „Chystáme se seskupovat a vozit ucelené zásilky vozů na opravu a do dílen nebo eliminovat posuny s vlakovými soupravami v koncových stanicích,“ dodal.

Ke snížení energetických ztrát by měly přispět i investice obou dopravců do modernějších vlaků. ČD plánují v dalších měsících a letech postupně nasazovat nové elektrické soupravy, které jsou vybaveny systémem rekuperace, kdy se část elektrické energie při brzdění nebo jízdě po spádu vrací do sítě. V uplynulém roce se to týkalo například výměny vlaků v Plzeňském a Jihočeském kraji. Také RegioJet chce dosáhnout energetických úspor rozšiřováním flotily o moderní lokomotivy, které mají technologicky vyspělejší úsporná řešení.

K rozumnému hospodaření s plynem a elektřinou vyzval premiér Petr Fiala (ODS) ve svém mimořádném projevu před týdnem. Vláda, státní organizace, firmy i domácnosti podle něj mají zvážit, zda s energiemi zacházejí správně a jak jimi neplýtvat.

Zdroj : ČTK

Povinné ručení v srpnu meziměsíčně zlevnilo o 177 Kč na 6525 Kč

Ceny pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v srpnu druhým měsícem v řadě klesly. Průměrná cena povinného ručení činila 6525 korun, což bylo proti červenci o 177 korun méně. Za tuto částku bylo možné podle Broker Consulting POVIndexu sjednat povinné ručení pro vůz Škoda Octavia 1,6 TDI, 85 kW, což je typický automobil v českých domácnostech. V červnu byla nejvyšší cena povinného ručení nejvyšší od počátku období měření, tedy od srpna 2019.

„I přes meziměsíční pokles na hodnotu 6525 korun jde stále o vyšší cenu za povinného ručení, než jaká se držela od jara do konce minulého roku. V porovnání s loňským srpnem jsou letos průměrné ceny v hlavním i menším městě o něco vyšší. Experti očekávají v následujícím podzimním období změnu ve vývoji cen povinného ručení,“ uvedl analytik Broker Consulting Jiří Váchal.

Meziměsíčně se cena pojištění snížila u hlavního města i menších měst. Celkově se v metropoli letos zákonné pojištění vozidel poskytuje v průměru za 7258 Kč (průměr od srpna 2019 je 7506 Kč), v Benešově u Prahy za 5793 Kč (průměr od začátku měření je 5942 Kč). Od jara do konce loňského roku se držely ceny na nižší úrovni, než jaké eviduje POVIndex za letošek. Na podzim očekávají odborníci změny ve vývoji cen povinného ručení.

Důvodem zdražování bude především nedostatek náhradních dílů, nárůst cen energií a také lidské práce. Ačkoliv je stále růst cen povinného ručení nižší než celková inflace, a to kvůli konkurenčnímu boji pojišťoven, příští rok bude zdražování pokračovat, uvedl nedávno produktový specialista portálu Top-Pojištění.cz Ondřej Vacek.

POVIndex společnost Broker Consulting od svého počátku sleduje vývoj nákladů na povinné ručení pro řidiče bez historie, ať jde o nového řidiče nebo o řidiče, který donedávna užíval služební vozidlo. Broker Consulting POVIndex užívá odlišnou metodiku než například Česká kancelář pojistitelů.

Povinné ručení poskytuje 12 pojišťoven. Většina z nich sazby stanovuje podle věku a místa bydliště řidiče, stáří vozidla, objemu a výkonu motoru, počtu ujetých kilometrů a dalších kritérií. Pořízení povinného ručení je ze zákona povinné pro všechny majitele vozidel. Musí je mít každý dopravní prostředek, kterému byla přidělena registrační značka nebo technický průkaz.

Zdroj  :ČTK

Logistický kalendář